Tělo jako zpětnovazební kybernetický systém

Úvod

Vypůjčil jsem si pro tento text pojem kybernetika od amerického matematika Norberta Wienera (1894–1964). Kybernetika je matematická teorie, která popisuje fungování živých i neživých systémů. Ačkoli kybernetika je vnímaná mezi lidmi jako oblast strojů a robotů, případně internetu – není tomu tak, a není to správný význam pojmu kybernetika. Z kybernetiky jsem si vypůjčil pojem zpětnovazební smyčka a několik dalších termínů.

Homeostáza – udržování vnitřní rovnováhy

Mnoho zásahů do lidského těla – ať už lékařských, léčitelských, psychologických, duchovních, fyzikálních, chemických či jiných – končí úplně jinak, než si představujeme. Je to proto, že lidské tělo není hloupý pasivní systém: Na jakýkoli podnět, ať už přichází zevnitř člověka nebo z jeho vnějšího okolí, reaguje složitou soustavou reakcí na mnoha úrovních. Řada dobře míněných zásahů tak končí buď bez efektu, nebo s nečekanými škodami.

Lidské tělo je poměrně chytré zařízení, které se veškeré vnitřní pochody snaží zajišťovat inteligentně. Snaží se zajišťovat tzv. homeostázu, což jsou stálé a neměnné fyzikální a chemické parametry uvnitř těla. Zde jsou pro ilustraci dva příklady:

• Udržování stálé tělesné teploty: Když budete chodit nazí při +20 °C nebo při +40 °C, nijak to nezmění teplotu uvnitř těla. Stálá teplota je zajišťována zpětnovazební smyčkou: Tělo měří svou vnitřní teplotu a následně zasahuje. Při vysoké teplotě začíná pocení, které snižuje teplotu. Při nízké teplotě pak tělo spouští akce na zvýšení teploty: třes svalů, zvýšení spalování metabolismu či prosté nucení k pohybu.

• Udržování obsahu vody v těle: Při nedostatku vody vás tělo trápí pocitem žízně, ale zároveň řídí tělo tak, aby vodou šetřilo – máte hustou moč s minimem vody. Při nadbytku vody zase přikazuje ledvinám, aby jí močí vyloučily ven.

Tělo takto řídí obrovské množství mnoha tisíců parametrů od obsahu mnoha látek v krvi až po složitější celky. Základem dosahování správných hodnot vnitřního prostředí je zpětnovazební smyčka, která funguje jednoduše: Tělo měří svými čidly hodnoty uvnitř těla. Je-li nějaká hodnota příliš vysoká, provede tělo akci ideálně na její snížení. Pokud je nějaká hodnota nízká, provede akci ideálně na její zvýšení. Tak to funguje v ideálním případě – a pokud vše funguje správně.

Zpětnovazební smyčky ve zdraví a nemoci

Dokud vše funguje správně a zpětnovazební smyčky udržují tělo ve správném stavu, je člověk dost odolný proti škodlivým vlivům. Dodnes si vzpomínám na slova jednoho špičkového amerického lékaře, který sdělil: „Řeknu vám největší tajemství medicíny: Je nesmírně těžké zabít zdravého člověka.“ Zdravý člověk je schopen mnoho škodlivých vlivů ze svého okolí; stejně jako chyb lékařů, léčitelů, psychologů, i dalších zasahujících; vyrovnat a vrátit do bezchybného zdravého stavu mechanismem zpětnovazebních smyček.

Velký problém nastává, pokud se tento zdravý mechanismus těla poničí a přestane fungovat – pak se automaticky vrací do nemoci či problematického stavu:

• Zdravé zpětnovazební smyčky udržují tělo i duši v rovnováze – fungují jako záporná zpětná vazba.

• Nemocné zpětnovazební smyčky tělo a/nebo duši začnou vracet do nemoci či problematického stavu a udržují jej v nemoci – fungují jako kladná zpětná vazba.

Zpětnovazební smyčky jsou schopny udržovat rovnováhu jen v určitém rozsahu vnějších škodlivých vlivů. Mají určitou mez, která když se překročí, převedou tělo do nemocného stavu:

• V lepším případě dojde pouze k dočasnému výpadku rovnováhy. Tělo či duše později zase obnoví správné zpětnovazební smyčky (záporné zpětné vazby).

• V horším případě dojde k překlopení zpětnovazebních smyček do kladných zpětných vazeb. Takové zpětnovazební smyčky udržují špatný stav těla, způsobují nemoc samy o sobě. Důležité je vědět, že nemoc či problematický stav je udržován i po odeznění a ukončení škodlivého vlivu. Nemocný stav už udržuje samotné tělo a/nebo duše rozbitými zpětnovazebními smyčkami. Ty udržovaly předtím (zápornou zpětnou vazbou) rovnováhu, teď udržují (kladnou zpětnou vazbou) nerovnováhu a nemoc.

Obrovské škody se na člověku působí, pokud cílí přímo na vyřazení zpětnovazebních smyček. Tím je tělu znemožněno udělat jakoukoli regulaci, a není schopno dosáhnout zdraví v žádné situaci. Dochází k ohrožení nebo (pomalé či rychlé) devastaci těla či duše.

* * *

Například droga extáze (taneční droga) vypíná v mozku pocit žízně, takže prakticky vyřazuje regulaci obsahu vody, takže je při ní reálné riziko smrti dehydratací. Což se mnohokrát stalo, zejména na začátku této drogy, kdy diskotékoví majitelé zjistili, že jim vázne prodej alkoholu, takže drasticky zdražili nealkoholické nápoje a záchodcích pouštěli jen teplou vodu, aby zákazníky donutili kupovat si alkohol jako jedinou možnost. Velmi brzy jim zákazníci poměrně masivně začali umírat na diskotékách, protože s extází opravdu žízeň necítíte.

Stačí obyčejný antiperspirant, který zabraňuje pocení a tím vylučování škodlivých látek z těla. Pokud člověk zapáchá, je to proto, že je buď nemocný nebo jí místo jídla totální odpad a hnůj. Pokud obě tyto věci nejsou, pak člověk za normálních okolností nesmrdí ani když se potí. Ostatně třeba Brazilci a mnohé necivilizované národy při příjezdu sem nám jako první říkají, že smrdíme. Je to ovšem stravou, nikoli nemytím. Stačí nejíst nepřirozený odpad a časem deodorant ani antiperspirant není potřeba u zdravých lidí. V jižní Americe nejí odpad ze supermarketů, a tak se diví.

Problém je, že lidé i medicína často začínají rutinně tyto regulační smyčky ničit a odpojovat. Říkají tomu „léčení“ či „pohoda“. To, že tím tělo nevratně poškozují, je vedlejší efekt.

Regulační smyčky jako vyrovnávač nedostatků v orgánech

Regulační smyčky způsobují, že tělo dokáže zachovat rovnováhu i tehdy, když jsou orgány částečně poškozeny. Například dodávku kyslíku do tkání dokáže tělo zachovat správně i když máte polovinu plic v horším stavu, srdce vám funguje napůl a nebo když ztrácíte určité množství krve zraněním. Je to proto, že tělo neřídí hloupě. Když vám odebere lékař krev, tak v laboratoři zjistí jen, že máte různé látky v normě, což ale nic to neříká o tom, jestli zdravý orgán při tom pracuje na 0,1 %, nebo zda selhávající orgán musí makat na 100 % aby to zajistil – tělo jednoduše zajišťuje správné laboratorní hodnoty skrze regulační smyčky a laboratorní výsledky jsou ok. Proto také náhle selhávají orgány s velkou rezervou – játra a ledviny, aniž by lékaři měli jakékoli podezření.

Znovu říkám, pro pochopení konceptu lidského těla musíte pochopit regulační smyčky. Lékaři většinou zjistí až stav, kdy regulační smyčky nejsou schopny řídit tělo pro fatální poruchu orgánu. Například pokud máte naprosto zničeno 90 % jater a funguje vám jen jejich desetina, lékaři vám poklepou na rameno a řeknou: „Máte pane játra jako zvon, můžete mi věřit, já jsem lékař!“ Ale ten cholesterol byste měl nějak korigovat stravou a nejíst tučné (zvýšený cholesterol v takovém případě je příznakem selhávajících jater a metabolismu tuků v nich, nemá se stravou mnoho společného, budete ho mít zvýšený i kdybyste celý rok byli jen na zeleném salátu a ničem jiném). A za rok dva vás vezou na transplantaci jater.

Poměrně rychle lékaři zjistí nemoci srdce, kde je minimální rezerva. Srdce dokáže svůj výkon zvýšit jen málo, a to zvýšením kontraktility srdce (síly a zrychlení smršťování srdce, čímž se vypudí o trochu více krve) a zrychlením tepu (zhruba na dvojnásobek ze 60 tepů/min. na 120 tepů/min., pak už to přestává být efektivní, protože srdce nestíhá synchronizovat fáze srdeční činnosti). Takže lidské srdce dokáže zvýšit výkon zhruba jen 5 ×, čímž je porucha srdce rychle zjistitelná.

I to stojí za tím, že lékaři diagnostikují čím dál více kardiovaskulárních chorob. Ale ne třeba jater a ledvin, ačkoli tyto orgány dostávají v dnešním znečištění, odpadových potravinách i silných lécích, který postupně bere už dnes skoro každý, pořádně na frak. Zvyšují se statisticky choroby orgánů, které mají malou rezervu a regulační smyčka proto při jejich poruchách mnoho nezmůže. Zatímco u orgánů s velkou rezervou je schopna regulační smyčka zajistit funkci orgánů i při jejich praktickém selhání až do poslední chvíle.

Lékaři nediagnostikují stav orgánů, ale jen laboratorní parametry. Regulační smyčky přitom leccos zakryjí.

Odstraňování regulačních smyček

Nejen to! Lékaři často jednoduše likvidují regulační smyčky, čímž tělo ohrožují na životě. Například nová unikátní metoda léčby vysokého tlaku zničením nervových vláken v ledvinách, které se podílejí na zpětnovazební smyčce řízení vysokého tlaku by se dala nazvat něčím co by mělo dostat Mengelovu cenu. Pokud máte rádi sadismus nebo se chcete sebezničit, můžete si přečíst třeba zde.

Ničením regulačních smyček tělo ztrácí základní schopnost nutnou pro přežití jinde, než v rakvi pod zemí ve společnosti s hodujícími červy. Ta schopnost je vyrovnat se (adaptovat se) na změněné podmínky či schopnost vyrovnat následky slabších orgánů, jako třeba v případě stárnutí. Regulační smyčky vám umožňují být zdraví i v případě drobných problémů uvnitř těla. Zároveň dávají možnost se určitým orgánům v těle regenerovat a odpočinout si, protože regulační smyčky jsou schopny přenést zátěž na chvíli třeba na jiný orgán, aniž by došlo k poruše homeostázy a parametrů těla.

Pokud tedy podstoupíte třeba léčbu vysokého tlaku způsobem, za který by se ani Josef Mengele nestyděl, viz výše, pak jakmile vám začnou stárnout ledviny, dojde poměrně rychle k jejich selhání, protože tělo přichází o možnosti regulace a přizpůsobení se změnám uvnitř těla i vně, a nedokáže to vyrovnat pomocí těchto regulačních smyček. Ale protože se to nestane tak hned, ale třeba až za roky, nikdo už to nepodezřívá jako příčinu.

Praktická realizace zpětnovazebních smyček v těle

Tělo potřebuje pro realizaci řízení pomocí zpětnovazebních smyček používat „dráty“ a „signály“. Základ je jasný, tělo předává informace i zasahuje pomocí nervového systému. Problém je, že nervy ani zdaleka nevedou ke všem buňkám a tkáním. Proto tělo zasahuje chemicky, protože krevní oběh je přiveden naprosto všude, je totiž nutné všechny buňky v těle nějak živit kyslíkem i živinami a zároveň od nich odvádět odpadní produkty. Nejsilnější řízení se děje pomocí hormonů – chemických látek realizujících základní řízení v těle.

Mimochodem, i nervový systém používá pro přenos chemikálie, tzv. neuropřenašeče. Jsou to poměrně známé látky jako dopamin, serotonin, atd. – látky, které navozují silné pocity a jejich ovlivňování je principem antidepresiv a drog.

Proto mnoho buněk mají uměle na svém povrchu místa, tzv. receptory, kterými detekují přítomnost chemikálií (nejenom hormonů), kterými tělo tyto buňky řídí a sděluje jim jak mají pracovat – jsou tak součástí řídícího systému těla a zpětnovazebních smyček. Co je nutné vědět a zdůraznit je, že tělo nedělá věci složitější než je nutné (každá dokonalost stojí mnoho energie), takže receptory reagují nejenom na látky, pro které byly stvořeny, ale i na řadu látek dalších (tento fakt bude pro další kapitolu klíčový). Lidské tělo kalkuluje s tím, že se s těmi dalšími látkami nikdy nepotká, a tudíž je zbytečné mít dokonalejší receptor. To se ovšem v civilizovaném a chemií zamořeném světě mění, a receptory v těle se potkávají se spoustou umělých látek, které fungují stejně jako přirozené látky a ruší tím tak správné řízení těla.

Hormonální antikoncepce a snižování počtu spermií u mužů

Civilizaci nezastavíte. Když přišla první hormonální antikoncepce, používala tělu přirozené hormony. Ty ovšem tělo zpracovávalo standardně, tj. hormon zaúčinkoval a následně byl hormon poté, co splnil svůj účel, zlikvidován játry (ekologicky by se řeklo zrecyklován) na neškodné látky a vyloučen močí pryč. Vědci ovšem chtěli tomuto zabránit. Vytvořili proto chemikálie, které působí na receptory stejně jako ženské hormony, ale jsou to látky přírodě zcela neznámé. Játra si s nimi neví vůbec rady, proto jdou umělé hormony močí z těla ven ve stejné podobě jako jsou v tabletách. V přírodě se tak hromadí a rok od roku zvyšuje hladina umělých látek působících jako ženské hormony. Množí se v celém ekosystému, proudí ve vodě, půdě, potravinách. Výsledkem je, že celá živočišná říše včetně člověka má problém s plodností samců, protože každý samec i muž dostává dennodenně do těla nepřirozené dávky ženských hormonů, s čímž příroda nepočítala.

Zatímco v případě třeba DDT se za 50 let udělala opatření pro další nezvyšování, tak v případě hormonální antikoncepce se s tím nedá naprosto počítat. Představa, že byste lidem zkomplikovali sexuální styk – to neprojde žádnou komisí, žádným rozhodnutím. Nedokáži si představit, že by nějaký politik či organizace toto masivně zavedli.

Aby to nebylo málo: Umělá látka Bisfenol A, což je látka používaná při výrobě plastu polykarbonátu, působí v lidském těle stejně jako ženské hormony. Kromě toho ji máme nyní ve zvýšené míře na účtenkách z EET z termotiskáren. Receptory lidského těla považují Bisfenol A za ženský hormon. Polykarbonát je jedním z hojných plastů: Jsou z něho dělány kotoučky CD a DVD disků, stejně tak jako třeba plastové obaly balené vody či Coca-Coly a limonád v obchodech. Tedy pitím zdravé balené vody může každý muž přijímat do těla pravidelné dávky ženských hormonů a posunout tak svou duši blíže k pochopení ženské, protože se ženou bude stávat.

* * *

Co jsem chtěl říci je, že podstatou hormonální antikoncepce je vyřazení hormonálních regulačních smyček, které řídí plodnost a cykly uvnitř ženských pohlavních orgánů. A to se všemi důsledky včetně zdravotního poškození, které to přináší. Žádné přerušení regulačních smyček není pro tělo neškodné, protože přebíráte jemné, sofistikované, složité a mnohovrstevné řízení lidského těla, a svěřujete jej tabletkám. Tabletky, na rozdíl od těla, nezjišťují skutečný stav těla, ale slepě vnucují poměrně velké části ženského těla jejich hodnoty a jejich cíle, chemicky naprogramované jakousi továrnou.

Je jistě pro ženy příjemné zastavit menstruaci a konečně se zbavit otravného krvácení či dokonce psychické lability. Stejně tak jako zbavit se akné a dalších projevů rozkolísanosti cyklů. Nicméně má to stejné efekty, jako když si v silné infekci s horečkou +39 °C necháte prostě lékaři srazit horečku a jdete do práce. Zbavili jste se nepříjemností, ale také jste zbavili tělo možnosti jej opravit a vyléčit – a o to rychleji se dočkáte zdravotních komplikací.

* * *

V důsledku se neřeší, co s umělým ženským hormonem. Mužům na celém světě klesá počet a pohyblivost spermií a klesá schopnost oplodnit ženu a počít dítě. V mnoha řekách se třeba rybí samci mění na samice, protože je v nich tak vysoká hladina ženského hormonu, že se tam samci téměř nevyskytují.

Ženám klesá plodnost též, protože neopravované problémy v ženských pohlavních orgánech způsobují poruchy plodnosti také. Tělo je zkrátka mimo mísu, a určité části ženského těla je vnucena vůle a jeho funkce tabletkami. Hormonální řízení těla je to nejsilnější, které tělo má k dispozici a nemůže ho ničím přebít. Tělo ví, kdy je třeba např. z důvodu infekce cykly změnit a opravovat tkáně, ale je mu to houby platné.

Záměrně neřeším to, že hormonální antikoncepce zvyšuje promiskuitu, a tedy i pravdědpobnost napadení sexuálně přenosnými chorobami. A zde se ďábel projevuje nejvíce, protože tyto choroby napadají ženské pohlavní orgány a tabletky zakazují tělu, aby je uzdravovalo a opravovalo alespoň do té míry, co je samo schopno. Nemá k tomu prostředky, protože jeho řízení a regulační smyčky jsou zablokované, a kontrolu nad nimi přebírají umělé hormony z tabletek.

Hormony a živočišný průmysl

Hormony samozřejmě neunikly ani výrobě masa. Nedala by se u zvířat vypěstovat hormonální porucha, která by zvířeti chybně napovídala, že má tloustnout a přibývat na váze? Jasně že dala! Všechna plemena určená na maso už jsou vyšlechtěna s těmi největšími hormonálními poruchami, co se do nich vejde. Jiná už se snad ani nechovají. Částečně tyto hormony přecházejí i do člověka, který opět tloustne.

Pro jistotu tyto hormony dáváme v mnoha státech světa zvířatům i do potravy.

Poměrně nejdivočejší je v tomto chov kuřat. Kuře jsme schopni vykrmit za 40 dní do porážkové váhy kolem 2 kg. Je tak prošpikované hormony, že způsobuje – pokud jimi krmíte dítě – předčasnou pubertu a předčasnou vyspělost a zájem o dospělácké záliby a sexuální hrátky, a to i ve velmi nízkém věku. Dnes poměrně často pediatr přijímá děti, které mají předčasnou pubertu ještě v předškolním věku a probíhá tento dialog: „Maminko, to má zcela jistě z kuřecího masa. Nedávejte mu jíst kuřata.“ A maminka kontruje: „Ale vždyť je to nejzdravější maso, dávám mu ho proto často. Jaktože mi to nikdo neřekl?“

I já vám doporučuji, pokud chcete být zdraví, vynechat kuřecí maso zcela a úplně. Výjimkou je kuře, které běhalo po dvoře a neprošlo velkovýkrmnami.

* * *

Nicméně hormony najdete i jinde. Například při pěstování jablek pro supermarkety tyto dostávají opakovaně mohutné dávky hormonů. Pak máte jablíčka, která jsou jako krásné tenisáky bez jediného stroupku. Snadno se česala, protože hormony určily, kdy přesně má dozrát, a tak k tomu došlo najednou, a jablka nedozrávala postupně jako je tomu běžně.

Hormony najdete v kosmetice! Hormony jsou nejúčinnější chemické látky působící na tělo vůbec! Působí i v miliardtinách gramu! Opět tím blokujete přirozené regulační smyčky těla, ale koho to zajímá? Spokojené ženy s krásnými emočně působivými reklamami „Kérastaze! Paris!“ apod. kupují. Rakoviny kůže se pak svalují na slunce, neplodnost na těsné džíny, atd. atd. atd. Věda podpoří „vědecky“ cokoli, když je podplacena miliardami dolarů v grantech, pokud budou podporovat „správné“, tj. trh podporující závěry.