RSS kanálMuzeum v Glozelu – civilizace, která psala před FéničanyAutor: Roman Donát Motto: „Omyly vznikají tehdy, když se pokoušíme posuzovat civilizaci podle hrotů šípů.“ Louis Charpentier PředmluvaNásledující článek, který přichází z pera Romana Donáta, přináší zajímavé informace o archeologických nálezech z osady Glozel. Tyto nálezy ukazují, že písmo bylo známo mnohem dříve, než se obvykle uvádí. Pana Romana Donáta si nesmírně vážím mimo jiné pro jeho rozsáhlé historické znalosti. Díky svým znalostem jazyků má přístup i k pramenům, kam řada lidí nedosáhne. S jeho laskavým svolením uveřejňuji článek o dalším dobrodružství ze světa archeologie a historie. Muzeum v GlozelMuzeum v Glozel se nachází ve Francii, jihovýchodně od města Vichy. Zde začíná skrytý příběh historie plný velké množství nálezů. Nálezů hliněných tabulek plných písma z doby, kdy lidé rozhodně neměli písmo znát. Nálezů v obrovském množství, u kterých se prokázalo, že nejsou falzifikáty. Napíší novou historii člověka, nebo budou zapomenuty? Muzeum v Glozel: Mapa, kontakt a text lákající k návštěvě. Muzeum v Glozel představuje nálezy z pozemku Emila FradinaPočátkem roku 1926 představilo museum ve francouzském Glozel veřejnosti již více než 2500 předmětů z pálené hlíny, kamene a kostí, které objevil počátkem r. 1924 pan Emile Fradin při obdělávání svých pozemků a vykopal další pod vedením archeologa Antonina Morleta, s nímž na výzkumech pokračoval. Mezi nimi figurovaly významné rytiny a sošky zvířat, předměty se zdůrazněnými znaky obou pohlaví, popelnice (pohřební nádoby) s homoidní tváří a hliněné tabulky. Část významné sbírky obsahovala záhadné nápisy, které pobízely k rozluštění (viz obrazová příloha níže). Naleziště je situováno v nadmořské výšce 600 metrů n.m. v údolí Vareille (poblíž Vichy), kde byly nalezeny zachovalé pozůstatky oválných pohřebních jam a dalších hrobů. Lokalita byla místně nazývána Champ de mortes (Pole mrtvých) a sloužila jak bylo přesně ověřeno k pohřbívání již v dávnověku. Archeologické nálezy z Glozel způsobily kontroverzní reakce vědců, které se dodnes neutišily! Ve dvacátých letech byly ihned badatelé rozděleni na tábor zastánců i odpůrců pravosti nálezů, na „glozeliány“ a „antiglozeliány“. Žádná z tezí nebyla schopna se prosadit až do současnosti, co do chronologického zařazení těchto unikátních nálezů. Emile Fradin (8.8.1906 – 10.2.2010) Nálezy z Vareille rozbíjejí dosavadní představy o evoluci člověkaV oblasti archeologie stále existuje dlouhá řada artefaktů, s nimiž si odborníci stále neví rady nebo o nich tají pravdu. Je možné se v dohledné době dočkat, že některé nálezy budou veřejně představeny, aby se mohlo posoudit a odhalit mnoho nejasností? Lze s jistotou říci, že nalezené předměty pečlivě ukrývané v depositářích by naprosto drtivě rozbily materialistické pojetí vzniku člověka a ukázaly na nutnost hledat původ člověka zcela mimo výklad současné evoluční biologie, i když může dojem z hlediska množství informací a odborných pojmů být na první pohled přesvědčivý. Podle současných poznatků v oboru prehistorie a zatřídění tzv. posledních předků člověka, jako je člověk neandrtálský a linie rodu cromagnonského sahající až do neolitu, období 10 000 roků před Kristem, dochází mezi odborníky k mnoha střetům, zvláště je-li podroben zkoušce genetický materiál kosterních pozůstatků. V průběhu posledních desetiletí byly depositáře muzeí obohaceny o nálezy, které vzbuzují více otázek, na něž mnozí archeologové nebo antropologové nemohou nalézt rozumnou nebo logickou odpověď. Netýkají se samozřejmě pouze francouzské země, ale čilý stavební ruch již leckde po světě vynesl z černé země znovu na světlo artefakty skutečně podivuhodné. Civilizace, která znala písmo mnohem dřívePříběh o lidech žijících v této zmíněné oblasti Glozelu jednoznačně naznačuje existenci rozvinuté civilizace. Podle všech běžných znaků (srovnávací metoda a geologické vrstvy) znala písmo již v období mladší doby kamenné. Nálezy v Glozel: Hliněné tabulky popsané písmem. Naleziště v Glozel vydalo více než stovku popsaných tabulek, zcela zachovalých nebo ve fragmentech. Jsou obdélníkové formy a přinášejí zprávu s šesti až sedmi řádky znaků (některé jsou oboustranně popsané). Fotografie jedné z hliněných destiček z Glozelu s neznámým písmem. Nález je předmětem sporů. Vědecké kruhy se snaží nálezy zatajitPříběh tohoto archeologického a lidského fenomenu sepsaný pro úvodní představu v bodech na letáčku o museu v osadě Glozel u francouzského města Vichy je dalším z důkazů o tom, jak „akademická věda není schopna poctivě a seriózně informovat o skutečném významu a podstatě mnoha nálezů“. Zapírání naprosto otevřené pravdy má však své dalekosáhlé důsledky, kterých jsou si mnozí odborníci vědomi. Nálezy z počátku 20. stol v Glozelu a uznání jejich pravosti by vážně narušily stabilitu historicko-archeologické chronologie. Události kolem této záležitosti, zvláště tabulky s neznámým písmem, odhalují omyl archeologů i historiků, kteří nás učí o dějinách lidské civilizace naprosto falešné teorie. Přichází čas, což dokazují i další nové poznatky, vše to co brání dalšímu obohacení v poznání lidí a počátků civilizací odhalit. Bude dobré a velmi příznivé podrobit znovu zkoušce mnoho vědců, aby se ukázala naprosto jiná fakta i archeologické nálezy (pečlivě ukrývané) o zcela jiném vývoji a historii civilizace. Glozel a podobná naleziště budou jistě brzy příčinou proč přepisovat učebnice a knihy o historii lidstva, bude-li poctivě a přesně vysvětleno vše o původu a znalostech tohoto lidu, který žil na evropské půdě v období, kdy údajně neexistovala žádná možnost znát písmo a v epoše před veškerými známými civilizacemi Předního východu. Je zajímavé, že ve zdejším Městském muzeu Vichy (La Salle d’archéologie) nenajdete nikde zmínku o této proslavené osadě v blízkosti. Problematické téma je dobře uklizeno. Spíše historikové kladou důraz na důkazový materiál o existenci města již v dobách gallo-římského období a o čilém obchodním a diplomatickém styku s římským impériem (bronzová soška římského bůžka Bakcha z 1. stol po Kr.). Má to jistě svoji váhu a napomáhá to celkovému pojetí ve stylu moderního obchodního města a k podpoře současné ekonomie a obchodních styků s evropskými partnery. Kontakty na vznešený Řím – to je skutečnost, jenž nesmí zůstat mimo pozornost studentů a návštěvníků. Pořádají se zde spíše různorodé výstavy soudobých sochařů, malířů a jiných umělců. Na pravdivou historii kraje nezbyl čas ani místo ve vitrínách. „Nalezeno bylo v této mimořádně archeologicky zajímavé lokalitě totiž více, než bývá obvyklé: cihly s abecedními znaky. Prehistoriky to uvedlo do vytržení, a nebylo divu, vždyť do té doby prakticky všichni měli za to, že písmo přišlo z Východu, bylo vynalezeno Féničany v době poměrně nedávné (alespoň abecední forma písma) rozhodně mnohem později než počátkem mladší doby kamenné. Objev abecedy, která by byla starší, rázem zpochybnil veškeré takové teorie.“ L. Charpentier: Obři aneb mystérium počátků Ukázky některých nálezů ze sbírek místního muzea Zvláštní na celé věci byl přístup dogmatiků, kteří se snažili nalezených předmětů zmocnit. Když jejich záměry selhaly byl dr. Morlet (známý archeolog) a pan Fredin obviněni z podvodu. Většina z nich veřejně útočila proti těmto dvěma objevitelům, aniž by vůbec naleziště navštívili! Např. profesor Capitan a abbé Breuil se tímto počinem proslavili a zároveň bylo dokázáno každému myslícímu tvoru, že může-li rolník vyrábět prehistorické objekty, právě tak mohl podobné padělky vytvářet někdo jiný celá léta. Jaká je potom věrohodnost všech muzejních exponátů, pečlivě oštítkovaných i se všemi učenými výklady kolem? Na nevraživosti, šarvátkách a plivancích od oficiální vědy však pramálo záleží. Glozel je tady – skutečný a platný, neboť bylo prokázáno, že půda kolem vykopávek byla nedotčena (odborné analýzy geologů), a protože pan Fredin rozhodně nebyl schopen rýt do oblázků sofistikované znaky, do destiček a do sobích kostí. A také proto, že Glozel je jen malou částí větší oblasti, kde k nálezům podobných artefaktů běžně dochází. Ovšem říká se, že rolníci si toto nyní už raději nechávají pro sebe a mlčí, aby se vyhnuli nepříjemnostem. Pohlédneme-li podrobněji na některé tyto znaky vytříbeného rytce a rukopis písaře, nebude jistě problém zahlédnout tu znaky velmi podobné těm, které s vyskytují v jiných nápisech a abecedách našich předků. Zahlédne zde snad každý symboly Slunce a hvězd, dělení a půlení sfér, čtyři živly, znamení souhvězdí, počty značené logickými znaky a jisté magické znaky, které přenášejí až k nám jména tamních božstev, které souvisle s mytologickými představami zdejšího kraje putují vstříc toku času nikde nekončícímu. O čem tabulky promlouvajíV antické řecké filozofii se rozlišovaly dva typy pravdy: epistémé a doxa, první z nich byla pravda neměnná, druhá pomíjivá, zdání. Jako nejčistší případ pravdy prvního druhu byla uváděna pravda matematiky. Všechny výpovědi o viditelném světě patřily k pravdám druhého typu, protože naše smysly nás mohou klamat. Naproti tomu výpovědi matematiky jsou vyvozeny pouze na základě rozumového odvozování, které Řekové pokládali za nezpochybnitelné. Eukleidés (315–271 př. Kr.) ve svých Základech ukazuje, jak lze z několika axiomů (základních tvrzení) vyvodit celou nauku, v jeho případě geometrii. Protože aritmetiku chápal Eukleidés jako součást geometrie, je možno říci, že také celou tehdejší matematiku. Jako příklad epistémé měla geometrie značný význam pro pojetí řecké filozofie, který vyjadřoval i nápis na Platonově Akademii „Kdo neznáš geometrii, nevstupuj“. Pohlédneme-li znovu na symboly nebo znaky pradávného písma, prvotní nápovědou k jejich čtení bude právě zmíněný nápis na vstupu do akademického světa. Tyto prazvláštní tabulky nemají zřejmě pouze důležitost z hlediska archeologie nebo historie zdejšího kraje, přinášejí podivuhodnou informaci o člověku, který znal geometrii, astromomii a velmi dobře vyjadřoval své vědění symboly, které přetrvaly věky. Záznam rozhodně nelze svým způsobem zařadit mezi primitivní metody archivace dat, protože i dnešní znalci problematiky s ukládáním dat jistě uznají, jak důmyslně se podařilo zachovat zprávy a ideografický záznam do dnešních dob. Test pravosti tabulek písma z GlozelZávěrem je nutné podat stručnou zprávu o tom, že glozelské tabulky z pálené hlíny byly mimo další testy vystaveny jakémusi „detektoru lži“ za použití velmi známé a pokročilé metody datování předmětů – termoluminiscenčnímu datování. Již v srpnu 1975 provedl pan Gavn Majdahl, dánský atomový fyzik ve spolupráci s amatérským švédským archeologem analýzu touto metodou a výsledky přesvědčivě ukázaly, že nález keramických předmětů je nutné datovat do období (14,000-10,000 B.C.). Vysvětlivka: Využití termoluminiscence pro datování: U materiálů, které na počátku svého osudu prošly tepelným zpracováním při vysokých teplotách (vypalovaná keramika, cihly), byly v jistém okamžiku uvolněny všechny elektrony zachycené v metastabilních polohách v záchytných centrech. Prázdná centra jsou při procesu nadále obsazována elektrony v důsledku dávky od přírodních radionuklidů v samotném materiálu i jeho okolí (především radionuklidy přírodních přeměnových řad a 40K), případně též z kosmického záření. Dávku, kterou materiál obdržel můžeme změřit pomocí termoluminiscenční odezvy, je úměrná stáří předmětu od jeho vypálení. Další odkazy ke studiu tématu
Poznámka autoraAutor, Roman Donát rád uvítá diskusi či zodpoví jakékoli dotazy na téma článku. Je nadšencem v této oblasti. Diskutovat s ním můžete buď na diskusním fóru, nebo pomocí mailu: roman.uraniborg@gmail.com. Práva k tomuto článku jsou vyhrazena. Článek nelze přebírat či přetiskovat bez písemného svolení autora. |