Hledání pevného času v astrologii

Úvod

Z pohledu běžných lidských zkušeností nám čas připadá jako pevná skála o kterou se můžeme opřít. Když se dohodneme s někým ze stejného města, že se v tolik a tolik sejdeme na náměstí – pak není problém se tam v danou dobu sejít. Jakmile ovšem začneme čas podrobněji rozebírat, zjistíme, že zase tak pevný a neměnný není.

Jakmile ovšem začnete výrazněji cestovat, vynoří se problém s rozdílným časem v různých místech světa. V USA snídají když zde uléháme ke spánku. Není to ovšem jediný problém s časem, protože různé země si také čas nepravidelně posouvají dle libosti.

Co ovšem dělat, když chcete „nadsvětový čas“? Tedy čas, který by platil pro všechny obyvatele Země? Nebo třeba pro celou Sluneční soustavu? Třeba na internetu během zlomku sekundy se spojíte s člověkem z mnoha míst světa.

Další problém nastavuje fyzika. Díky omezené rychlosti světla a díky rozdílné rychlosti času v rámci obecné teorie relativity začíná být čas méně a méně pevný. Dokonce i astronomové byli nuceni zpřesňovat své definice času a lépe je definovat.

Astrologové počítají svůj horoskop pro určitý okamžik a i oni potřebují přesně určovat čas. I oni tento problém řeší a řada astrologů si ani není vědoma jak složitý problém to je. Na rozdíl od běžných lidí či astronomů se potýkají nejenom se současným časem, ale také s historickými daty – čímž se problém zvětšuje do obludných rozměrů.

Při pohledu hledání pevného času zjistíme, že překážek je daleko více a mnoho „jistot“ se kácí jak domeček z karet, kdykoli se o ně pokusíme opřít.

Kalendář mění tvář

Dnešní kalendář, tzv. gregoriánský, který považujeme za naprosto samozřejmý a pro mnoho lidí často jediný existující tu nebyl odjakživa. Ve skutečnosti tu není, historicky vzato, ani tak dlouho. Byl zaveden za papeže Řehoře XIII. roku 1582. Hlavním důvodem zavedení dnešního gregoriánského kalendáře byl fakt, že tehdejší tzv. juliánský kalendář nesouhlasil s astronomickými jevy.

Předtím se používal tzv. juliánský kalendář, který zavedl roku 45 př. n. l. Julius Caesar. Byla to reforma staršího starořímského kalendáře. Sloužil po mnoho století a to poměrně dobře. Dobře odrážel astronomické jevy, daly se z něj velmi snadno odvodit třeba fáze měsíce, či data velikonoc. Jeho konstrukce však přesně netrefila trvání roku a tak – přestože mnoho století sloužil poměrně dobře – se čím dál více rozcházel s ročními období i astronomickými jevy. Což nakonec vedlo k jeho reformě a nahrazení dnešním gregoriánským kalendářem.

Kromě toho existuje řada jiných kalendářů z jiných oblastí. Ty zatím pomiňme. Řada lidí se tedy s historickými daty vyrovnává tak, že do roku 1582 předpokládá juliánský kalendář, po tomto roce pak gregoriánský. Ale i tam se tento předpoklad sype jako písek. Přesná data zavedení gregoriánského kalendáře se velmi liší. Například do českých zemí přišel gregoriánský kalendář o dva roky později a to ještě v rozdílných časem i o mnoho měsíců v různých částech českých zemí.

Kromě toho řada zejména pravoslavných zemí se nehodlala podřídit katolické hlavě církve a zavedení gregoriánského kalendáře blokovala. Známý příklad je z Ruska, kde Velká říjnová socialistická revoluce proběhla 25. října 1917 podle ruského juliánského kalendáře. V roce 1917 se stále v Rusku používat juliánský kalendář. Podle dnešního gregoriánského kalendáře revoluce nastala 7. listopadu 1917.

U řady historických dat tedy není zcela jasné jaký kalendář se používal. Špatně odhadnutý kalendář pak způsobí chybu několika týdnů. Řada historických výročí, například upálení mistra Jana Husa, se také nekorektně slaví podle tehdejšího juliánského datumu ačkoli v dnešním gregoriánském kalendáři nastávají v jiné dny. Pro astrologa ovšem horoskop historické události, nezjistí-li správně kalendář, znamená naprosto špatný horoskop.

Jeden čas pro celou Zemi

Pokud pomineme kalendář, pak je tu další problém s časem. Místní čas se mění podle poledníku a tedy každá země může mít jiný čas. Lidé ve Velké Británii žijí s hodinkami nařízenými o hodinu dříve, než v České republice. V Moskvě ovšem mají o hodinu více.

Předtím ovšem řada zemí používala místní čas. Je logické, protože sluneční hodiny měřily tento čas. Astronomické jevy respektují místní čas. Při přesunu mezi různými místy se ale mění i místní čas. Zejména cestování mělo problémy s dohodou o čase. Bylo nutné najít čas společný pro celý svět.

Základem společného času se stal čas na nultém poledníku – tzv. grynyčský čas. Dostal zkratku GMT (Greenwich Mean Time = grynyčský průměrný čas). Jde o průměrný sluneční čas, který je na nultém poledníku v místě královské observatoře v Greenwich ve Velké Británie. Poloha této observatoře byla zvolena kdysi jako zeměměřičský bod nultého poledníku. Tím vznikl jednotný čas pro celý svět.

Později byl GMT čas nahrazen časem UTC (Universal Coordination Time = univerzální koordinační čas), který je v zásadě téměř stejný. Jen je definován nikoli pomocí průměrného slunečního čase, ale pomocí přesných atomových hodin a opravován přestupnými sekundami tak, aby zůstal v souladu s astronomickými jevy s přesností 0,9 sekundy. Pro běžný občanský život lze říci, že GMT a UTC je de facto to samé.

UTC času se také někdy říká Zulu Time, nebo česky Zulu čas. Tento termín vznikl z vojenské terminologie, kde jednotlivá časová pásma mají přiřazena u námořníků a vojáků různá písmena. Základní časové pásmo v námořní zóně odpovídající UTC dostalo písmeno Z. Rádioví amatéři stejně jako NATO používají jednotnou ICAO hláskovací tabulku, pokud chcete vyhláskovat slovo – a písmeno Z má Zulu. Následně i evropská ISO 8601 norma pro jednotný čas schválila písmeno Z jako zkratku pro UTC čas. Proto také maily, webové stránky a podobně si mohou neviditelně v pozadí předávat čas se Z na konci značící UTC.

Časová pásma

Na druhé straně se ovšem lidé v jednom státě musely řídit stejným časem. Ten nemůže být UTC, protože je hloupé snídat o půlnoci, prožíval polední paprsky Slunce v 18 hodin večer a chodit spát když hodinky ukazují časné ráno. Proto se vytvořila tzv. časová pásma a každá země si posunula své hodinky o určitou dobu před či po UTC.

Pásmový čas je nejspíše vynález USA. Rozdílný místní čas v různých částech země, které se rozkládají přes velký počet poledníků muselo USA řešit. Pro praktickou komunikaci bylo nutné řešit situace, kdy poledne na západě země bylo o několik hodin dříve, než na východě. První tento problém řešilo USA, které 19.3.1918 uzákonilo pásmový čas. Ovšem již předtím se pásmový čas používal na železnici.

Letní čas, aneb hlavně když je chaos

Pokud někdo měl pocit, že je v čase pořádek, pak vězte na vědomí, že vždy budou existovat kazisvěti. Často je původní myšlenka dobrá, nebo alespoň zdánlivě dobrá. Ale cesta do pekla je dlážděna dobrými skutky.

Letní čas byl snahou o úsporná opatření za války, kdy se měla šetřit energie. Je zajímavé, že nikoho nenapadlo nechat čas beze změn a prostě v létě i v zimě posunout třeba rozdílně začátek pracovní doby. Každá reforma tehdy i dnes si klade za cíl zlikvidovat i co je funkční a rozorat pokud možno vše.

Letní čas byl poprvé zaveden ve Švédsku roku 1916, kde se ale rozhodli dále nepokračovat. Pokud se někomu opravdu zalíbil letní čas, byl to zejména Adolf Hitler. Ve skutečnosti se letní čas líbil hlavně diktaturám a totalitám, protože kvetl jak za 2. druhé světové války, dále ho oživili komunisté. Je to opojný pocit vládnout v říši nejen nad územím, ale také nad časem svých poddaných! Evropská Unie letní čas ve svých snahách uzákonila rovněž.

Letní čas jako takový má smysl pouze v zemích mírného pásma. V tropických oblastech jsou rozdíly dne v létě a v zimě jsou malé. Stejně tak v polárních oblastech, kde je den i noc půl roku a veškerý občanský čas je tak zcela mimo skutečný den a noc také ztrácí smysl.

Letní čas se posouval o různý počet hodin, třeba v SSSR ve 20. letech se posouval i o tři hodiny. Kromě toho začátek i konec letního času se posouval podle různých postupů, či výpočtů.

Letní čas jakožto relikt minulosti se stále drží jako klíště. Ačkoli mnoho lidí vůči němu protestuje a není vlastně vůbec jasné, proč se dnes ještě používá – je stále nařizován a používán ve velké spoustě zemí.

Občanský čas zemí versus celosvětový čas UTC

Ve výsledku tedy máme pásmový čas, kdy se pravidelně či nepravidelně v různých zemích posouvají hodinky tu o hodinu, tu o dvě, tu dopředu, tu dozadu. A samozřejmě k každé zemi jinak. Přepočítat tedy občanský čas na celosvětový UTC, pokud máte jít i do historie je velmi tvrdý oříšek.

Programátoři byli první kdo se musel potýkat s globalizací světa. Jejich počítačové sítě leckdy překonávaly mnoho zemí i kontinentů a počítačová data se šíří rychlostí světla. Měření času tudíž nemoho být závislé na tom, jak se která země rozhodne překroutit čas.

Programátoři se navíc pro sladění času počítačových sítí rozhodli používat UTC čas (univerzální čas), který se stal také základem časových pásem. Zároveň pro své potřeby začali udržovat tzv. tz databázi, která obsahuje všechny historické záznamy o všech změnách času všech zemí.

Tz databáze je pak integrována do všech seriózních počítačových systémů, které potřebují správně pracovat s časem – a samozřejmě musí být neustále aktualizována jak se zavádí v různých státech nové změny. Programátoři tak obešli problém s tím, že pomocí tz databáze přepočítají čas v daném státě na UTC (univerzální čas), který je stejný pro celý svět ve stejný okamžik. Tz databáze je autoritativním a asi nejlepším zdrojem dat, pokud chce astrolog zjistit, jaký byl časový posun před mnoha lety v nějaké zemi, kde se narodil daný člověk – což je nutné pro správné spočítání horoskopu.

Ještě přesnější čas

Pro potřeby astronomů, astrologů i dalších oborů, kteří potřebují čas přesně má UTC jednu velmi nepříjemnou vlastnost. Skáče. Čas od času z ničeho nic se objeví minuta, která má 61 sekund a den je tak o jednu sekundu delší, než většina jiných. Té sekundě navíc se pak říká přestupná sekunda. Vkládá se nepravidelně, nejde předem přesně určit, kdy přijde. Záleží na dohodě. Touto přestupnou sekundou se vyrovnávají rozdíly mezi nepravidelnosti v pohybu Země a času tak, aby UTC čas souhlasil s určitými astronomickými událostmi (velmi hrubě zjednodušeno).

Proto ani astronomové se nemohou přesně řídit pomocí UTC. Dokonce ani běžné systémy nemohou UTC používat pro přesné řízení. Proto třeba GPS zařízení, které má dnes mnoho lidí v autě či kapse spolu s mapami jako navigační systém nepoužívá přímo UTC. Čas v GPS systému je posunut oproti UTC a očištěn od jeho skoků.

Astronomové předpovědi událostí také neměří v UTC čase. Používal se dříve tzv. efemeridový čas, který opět neskáče. Později s untností dalšího zpřesnění a po nutnosti zanést rozdílné plynutí času vlivem obecné teorie relativity byl zrušen i efemeridový čas a nahrazen ještě přesnějším a lépe definovaným tzv. terestrickým časem.

Čas a astrologie

Astrolog má těžký úkol. Musí zjistit čas očištěný od všech rozmarností vkládaných lidmi i přírodou. Musí správně určit časové pásmo, možnost letního času i dalších posunů. Pokud jde do historie, musí si dát pozor na kalendář stejně tak na druh času.

Dále se vyskytují i nechtěné „sabotáže“. Ne vždy je čas zapsán podle pravdy či hodinky nešly vždy přesně. Řada lidí má i špatné datum narození, protože se nafixloval v matrice. Řada historických pramenů není vždy hodnověrná, či byla špatně pochopena. Daní svědkové se mohou splést.

Kromě toho řada astrologů neberu v úvahu přestupné sekundy. Tyto přestupné sekundy nemůže počítat program, protože jsou nepravidelné a tudíž program nemůže spočítat kdy budou. Na druhé straně je nutno říci, že chyba vzniklá nepočítáním přestupných sekund zatím nedosahuje jedné minuty, takže běžně se příliš neprojevuje v horoskopech.