Existuje arabský vědec?

[20]: Ovlivňovat počasí je samozřejmě možné. A dřív nebo později se o to lidé budou masověji pokoušet.

[19]: Slávek: „Nemyslím si o HAARP nic”. Díky za odpověď. Ty stránky na kterých je ten odkaz jsou hodně kontroverzní. Některé články a popisované projekty jsou velmi odvážné. Ovšem jestli je to pravda či ne, těžko říci. Možná skutečnost je ještě o něco horší. Abych byla upřímná, když narazím na stránky kde je Reiki a zasvěcení sedmi paprskům a transformace skrz nějaký zázračný krystal, ( za peníze) pak najdu stránky plné vědy a techniky, těžko říci co je reálnější, obojí je děsivé, obojí je manipulace. Spíše, přestože nerozumím technice, tak ta věda je řekla bych mocnější ať už v kladném či záporném smyslu. Říkám si: když dnes existují nové IT, které dříve neexistovaly, tak proč by nemohlo za pár let existovat to, že někdo ovlivňuje počasí. A proto jsem chtěla slyšet Tvůj názor, přece jen té technice a fyzice rozumíš. Poznáš co je smyšlené a sci-fi a co by mohlo být (možná) pravda. Díky.

[18]: Nemyslím si o HAARP nic. IRI část vysílá výkonem 3,6 MW pole antén (15×12 = 180 antén) se ziskem 31 dB. Ač je to velmi úctyhodný výkon, představa, že ve výšce od 60 km výše, kde je ionosféra bude nějak výrazněji soustředěný je směšná.

Slunce stejný výkon vyšle na plochu 50×50 metrů (sluneční konstanta, tedy hustota energie dopadající na sluneční povrch je kolem 1373 W na metr čtvereční). Nebo do kruhu o poloměru 58 metrů. Což tak odhadem IRI těžko udělá menší kruh.

Tudíž asi energie stačí na vyvolání polární záře, ale podle mého hochštaplerského pohledu je otázka, zda dané družice apod. či cokoli v ionosféře by dostaly výrazněji větší zásah od HAARPu, než dostávají z druhé strany od Slunce.

Oproti tepelnému výkonu, který Země dostává od Slunce je pak ohřívací výkon HAARPu směšný. Znovu připomínám, že Slunce vyzařuje na Zemi na každý kilometr čtvereční plochy zhruba 500× více energie, než zvládne celý HAARP na plný knedlík. Pravda ne v noci.

Tím neříkám, že HAARP vyšle zanedbatelnou energii. Atmosférické vědě, ani meteorologii nerozumím. Nevím jak je počasí citlivé. Tudíž těžko se mohu fundovaně vyjádřit.

Jen pro srovnání, v Českém Brodu vysílá AM rozhlasový vysílač Liblice programy ČRo 2-Praha/ČRo 6 výkonem 1,5 MW ve dne v noci bez přestání. Pravda nesoustředěným výkonem.

---

Některé představy v tom článku jsou dost fantaskní. Například zásobník energie. Stejně tak je nekorektní srovnávat vytváření kapek deště pomocí silného laseru.

Laser je princip umožňují neuvěřitelně přesně soustředit na minimální plochu obrovskou energii světla. Proto se také laserem třeba řeže. Ovšem světlo má vlnovou délku kolem 0,0004 mm, což je fyzikální mez plus mínus velikosti nejmenší plochy, na kterou jde zaostřit světlo. Tento limit je významný u mikroskopů, kde viry jsou menší, než vlnová délka světla a světelný mikroskop ho nikdy neuvidí.

Rádiové záření o frekvenci 10 GHz má vlnovou délku 300 mm, nejnižší frekvence HAARPU pak ještě několikrát větší a z fyzikálního hlediska ho na menší plochu nezaostříte. Třeba televizní antény mají občas za sebou mřížku z drátu s oky o velikosti 10 cm – pro rádiové vlny je to nepropustná solidní zeď, od které se odrazí. Jejich vlnová délka rádiovým vlnám vůbec neumožňuje projít otvorem o průměru 10 cm, nebo soustředit se na tak malou plochu.

Proto nikdy nebude možné soustředit rádiovými vlnami na plochu ani vzdáleně tolik energie jako je to možné u laseru. Fyzikální limit to omezuje. Evidentně je problém s tím deštěm i u laseru, protože to musí být „silný“ laser – v tom případě je to bezpečně rádiovými vlnami vyvolat nemožné.

--

Já takové články čtu nerad, protože jsou to báječná sci-fi. Článek splácal páté přes deváté. Ano, pomocí elektromagnetických vln změníte mozek, a když ho strčíte do mikrovlnky, tak si ho i uvaříte.

Podprahové impulsy v televizi samozřejmě jsou.

Jinak nejsme ten pravý člověk, abych hodnotil vliv HAARPu. Je jasné, že pokud je vedlejším úmyslem prozkoumat neoficiálně i něco jiného, než ionosféru, tak je to možné.

[17]: Pane jo, tys rozebral můj komentář celý.:-) Dobře, přesvědčils mě. (trochu).:-)

A nyní rubrika: „ Zeptej se chlapa ”

Slávku, prosím mrkni na příspěvek č.18, odkazuji tam na HAARP. Co si o tom myslíš? Rozumíš matematice, fyzice apd. Děkuji předem za jakékoliv vyjádření.

[16]: „Co to je korkondace?“

Konkordance v lingvistice je knížka, kde je seznam slov, či frází a ke každému je uveden příklad použití v různých použitích daného slova, a detialní vysvětlení daného významu slova třeba v celém odstavci. Kolem angličtiny je poměrně známá oxfordská, kde anglická slova jsou vysvětlována zase anglicky.

„Slávku, slyším poprvé, že by cizinci říkali, že čeština je lehký jazyk.“

Do jednoho. Potvrzeno od několika desítek studentů z mnoha států světa. Žádný neřekl o češtině nic jiného, než je to lehký a snadno naučitelný jazyk.

Čeština v zásadě neskýtá žádné záludnosti. Je logická.

„Ale v porovnání třeba s čínštinou či francouštinou možná, že skutečně je.“

To nemohu posoudit.

„Ty jako programátor asi perfektně ovládáš angličtinu.“

Ha ha ha.

„Medicína se bez znalosti angličtiny nedá, teda dá ta lidová"

Technická a vědecká angličtina je mnohem jednodušší, než skutečná. Lze bez problémů číst technické texty v angličtině a nedomluvit se anglicky.

„Takže skutečný jazyk vědců v současné době není latina, ani řečtina, nýbrž angličtina.“

Stalo se esperantem nejen vědců. Mám pocit, že daleko důležitější je obchodně. Předtím to byla němčina, předtím zase latina. A potom zase něco.

[15]: Slávek: Co to je korkondace? Slávku, slyším poprvé, že by cizinci říkali, že čeština je lehký jazyk.

Ale v porovnání třeba s čínštinou či francouštinou možná, že skutečně je.:-) Ty jako programátor asi perfektně ovládáš angličtinu. Medicína se bez znalosti angličtiny nedá, teda dá ta lidová :-) Takže proto jsem v této souvislosti s vědou uvedla angličtinu. Vlastně nedávno, jsme tu řešili astrologické domy Amphora. Takže skutečný jazyk vědců v současné době není latina, ani řečtina, nýbrž angličtina.

[11]: Barča: Angličtina zase tak jednoduchá není. Je jednoduchá, pokud se chceš domluvit na základní úrovni. Ale pak se začne komplikovat. Řada věcí se nedá odvodit, je to samý idiom.

Angličtina se nedá dost dobře vždy překládat podle slovníku. Ve slovnících často není zachycen správný význam – a o dost účinnější je korkondace, kde se to spíše dá pochopit.

Zkrátka v angličtině se toho zase tolik neodvodí, je třeba to našprtat. Pro člověka s výbornou pamětí musí být angličtina ideální jazyk.

---

Myslím, že daleko jednodušší a přitom velmi mocné ve vyjadřování jsou analyticky sestavené jazyky. Zrovna třeba ta čeština. To je v podstatě programátorsky postavený jazyk, kterým si jistý programátor zvaný Josef Dobrovský postavil gramatiku a ta je logičtěji tím pádem postavena než u řady jiných jazyků.

Když jsem sledoval cizince, co tu byli na studiích, tak do jednoho mi všichni říkali, že čeština je lehký jazyk.

Čeština se dá naučit analyticky, dají se odvozovat a pochopit neznámá a nová slova bez vysvětlování. Gramatika nemá fakticky výjimky. A přitom je vyjadřovací schopnost češtiny obrovská, včetně abstraktních věcí.

---

Stejně tak cítím (ale možná se mýlím), že třeba francouzština, nebo latina je bohatší jazyk, než angličtina – i když je gramaticky zcela jistě složitější.

[13]: Roman: Takhle podobně probíhá výzkumný program na Severním pólu - systém HAARP.

A v Arabských Emirátech to byli Švýcaři. HAARP – odkaz, nevím jestli to všechno je možné, nejsem vědec, ale vypadá to věrohodně. Článek je dlouhý a jsou tam videa. Samozřejmě, že se to dá použít i na mírové účely a možná to má ulehčit a pochopit mechanismus vzniku počasí, hlavně těch živelných katastrof.

http://www.jinestranky.cz/clanky/doporuceni--vzdelavani--vyzvy/srazky_-zemetreseni-i-nalada-na-prani---technologie-haarp.html

Slávek: Ty jsi vystudoval matfyz. na VŠ, co si o tomto projektu myslíš? Je možné, aby takové zařízení na počasí fungovalo?

Popletl jsem si vlákno a vložil to jinam, i když to tam nechám, týká se to počasí a arabských vědeckých pokusů rovněž:)

Zpráva z tisku:

Věda v "arabských zemích"

Zase nás straší ti novináři v Daily mailu a v idnes! Vysvětlujou to hned pokusy, a přitom normálně prší:)Už fakt nevim komu věřit, ale nakonec hlavně že povodně nejsou tady, klika!Máme svejch starostí dost s oblevou od čtvrtka a zatměním 4.1.

---------------------------

Na východě emirátu Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech vědci loni potichu testovali výrobu deště. Projekt za miliony dolarů nakonec přinesl do pouště lijáky více než padesátkrát. Vůbec poprvé se tak podařilo vyvolat déšť bez přírodních mraků.

Použili k tomu ionizéry, které mají tvar jako obří stínítko na lampy. Jejich pomocí vytvořili vědci celá pole negativních částic, které na sebe navázaly zrnka prachu a písku. Horký vzduch pak částice vynesl do výšky.

Ve vzduchu pak kolem prachu a písku zkondenzovala voda a z hustých mraků začalo pršet. Pokus se podle listu Daily Mail podařil celkem dvaapadesátkrát a někdy se vědcům dokonce podařilo probudit bouřku s hromy a blesky.

celý článek zde:

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/vedci-v-abu-zabi-tajne-vyrabeli-lijaky-loni-zaprselo-padesatkrat-pxe-/zahranicni.asp?c=A110103_114409_zahranicni_stf

[10]: Roman: „..já bych zas tak nemachroval s tím podceňováním arabské vědy:-))"

Máš pravdu odborníci z Íránu, Íráku a jiných arabských zemí možná přijdou s nějakou vědeckou bombou :-) Konec vtipu.

[9]: Slávek: Z Tvého příspěvku tedy vyplývá, že dnešní věda má šanci jedině v angličtině. :-)

[1]: Ukažte mi nějakého současného známého arabského vědce, ať jim nekřivdím. Já opravdu, žádného neznám...

Případnému zájemci můžu mailem poslad dlouhý seznam arabských učenců a vědců, jsou to chlapíci! Nejznámější jsou u nás američtí a sovětští vědci, akademikové a profesoři, jsou v kursu!:-)

Málo je známých japonských, čínských, íránských, ruských, polských, australských...vědců

Z arabské vědy a spol. nejde žádný zisk a popularita především...já bych zas tak nemachroval s tím podceňováním arabské vědy:-))

[7]: Barča: Je to v podstatě koloniální svět.

Nicméně myslím, že původně evropské jazyky se ujaly hlavně díky jednoduchosti. Řada zejména asijských jazyků je tak překomplikovaná, že s tím mají možná problém i samotní rodilí mluvčí.

Slyšel jsem, že korejštinou, či vietnamštinou nechtějí už mluvit ani děti sem přistěhovaných Korejců, nebo Vietnamců. Číňané si zase často píšou, co chtěli říci, když jim není jasné, zda si rozumějí v řeči.

Komplikovanost těchto jazyků spočívá jednak v zanášení obrovského množství zdvořilostních prvků, kterým zesložití celou gramatiku, třeba korejština. A pak obrovským množstvím základních prvků jazyka – namísto pár desítek písmen jsou založeny třeba na slabikách a tisícovkách znaků.

Nedokážu si dost dobře představit, že čínština by mohla dále rozvíjet slovní zásobu. Angličtina bez problémů dosáhne miliónu slov a stále to lze přečíst. Že by se ovšem člověk naučil milión obrázkových znaků je mimo možnosti lidského mozku.

Tudíž v řadě jazyků je třeba věnovat obrovské úsilí jenom jeho zvládnutí. Když pak přijde kolonista, zavede jednoduchý evropský jazyk, kterým se lze stejně plnohodnotně domluvit, zůstane tam pár generací – pak lze těžko očekávat, že se lidí vrátí ke složitému, komplikovanému jazyku.

A zároveň jsem přesvědčen, že jednoduchost, ale přitom obrovská vyjadřovací schopnost evropských jazyků byla jedna z věcí, co rozvoj vědy a Evropy podpořilo. Jediný asijský jazyk, který se mi zdá rozumně jednoduchý z hledka písma i řeči je arabština. Možná i právě proto se tam věda ak rozvinula.

Takové krásné středověké a ještě pozdnější téma a jsme zase v současnosti. Není to škoda?

Stížnost: Pan moderátor založil toto téma a už mi sem šroubuje dnešní Čínu. Ach, jo. To je to samé, jako kdybych na astrologii našroubovala nejnovější psychologické analýzy a expertýzy. Nejlépe z USA. :-) a to už vůbec nedomýšlím ten fofr při jiných věcech :-))

[5]: Já také nic nevím, jen se domnívám. :-) (můj osobní ryze laický a „ diletantský” názor) Pravdou je, že dnešní informace o některých oblastech jsou veškeré žádné. Jak vypadá dnešní Mongolsko?

Jinak to, co jsi tu popsal a takové to jazykové spojení – to je v podstatě koloniální svět. Východoindické obchodní společnosti, obchod s Čínou- opiové války, Latinská amerika byla pod nadvládou Portugalska a Španělska, zápas evropských zemí o Afriku (1880-1912), ovládnutí jihovýchodní Asie - Britské impérium. Balkánské války (1821-1913) a už jsme u světových válek. Jen chci říci, že v té historii, ta komunikace celého světa byla svým způsobem zřetelnější.

[3]: Je docela možné, že v dnešním světě se předává štafeta. Momentálně probíhá předávání veškerých znalostí, technologií do Číny a okolních států. Tam vyroste generace lidí nabitých těmito znalostmi a další znalostní centrum bude Asie.

Takže možná Evropa i USA bude na tom s vědou tak, jak líčíš Egypt, a další rozvoj bude v Číně. Za další tisíciletí se bude Barča XVI. ptát: „Kde jsou evropští vědci? Kdysi tam vznikly takové objevy. a teď tam žijí zaostale.“

[3]: Stejně tak jako kulové víme o děním v jižní Americe, v Asii, a jinde – těžko mohu oponovat.

Jedno ale vím, na světě existuje řada uzavřených oblastí, které se navzájem moc neznají. Evropa + USA + Austrálie je oblast propojená anglickým jazykem a podobnou kulturou (Američani před pár stoletími byli emigrující Evropané takže přes značný rozdíl v nátuře nejsou tak daleko).

Do toho je druhá oblast španělsky mluvících zemí, tedy Španělsko a spol. + střední a jižní Amerika + Filipíny + Rovníková Guinea. Paradoxně, jižní státy USA často vědí o španělském světě více, než celá Evropa a řada lidí tam mluví dvojjazyčně.

Další svět je arabský svět, což je obrovský flák mnoha zemí domluvící se arabsky.

Poslední kus světa je Asie, kde dominuje zcela jiná kultura. Zde neumím rozdělit. Spojuje jí obrázkové jazyky.

Každý tento kousek je zvláštní, úplně jiný a jeho odlišnost se akceleruje tím, že se nepřenášejí informace dál díky jazykovým, ale i kulturním a jiným bariérám. My tu díky médiím žijeme v přesvědčení, že existuje Evropa + USA. A řada lidí si dokonce myslí, že má přehled o světě.

Jsem přesvědčen, že o situaci v Asii, arabských zemích, střední a jižní Americe nevím vůbec, ale vůbec nic.

[2]: Slávek: „Mimochodem, jednou ze zemí, která celý svět zásobuje inteligencí i vědci je Česká republika. Ta v pravidelných intervalech nutí inteligenci, aby emigrovala. Česká republika tak nějak se neustále zbavuje inteligence, zhruba každých 20 let. Vychová je a pak vypudí, a tak pořád dokola.”

Když se podíváme do Rakouska-Uherska, v době národního obrození, tady bylo myslitelů a vynálezců a osobností. :-)

[2]: Máš pravdu, pokud mluvíme o USA je třeba mít na paměti, že se jedná o kosmopolitní zemi, zahrnující celý svět.:-) Státní režimy se jistě podílejí na rozvoji a především užití vědy ať už v kladném či záporném smyslu. Ve svém komentáři jsem měla na mysli, třeba to, že ve starověkém Egyptě, v arabském světě byla např. lékařská věda na úžasné úrovni. Avicenna (Abú Alí al-Husajn ibn Abdulláh ibn Síná) Peršan je považován za zakladatele moderní medicíny. Jeho dílo vycházelo z Hippokrata, Aristotela a Galéna. Ve stejné době v Evropě se pouze pouštělo žilou, zaříkávalo se a o lidském těle nikdo neměl ani potuchy. Avicena v 10.století uvažoval o virech a mikrobech, ale také v matematice a fyzice předběhl svými myšlenkami Newtona. Myslím si, že na dnešním uspořádání světa se podepsalo náboženství, křesťanství. Hlavně způsob jakým bylo šířeno. A ten problém se táhne dodnes. Kdysi ve světě byla místa, kde se scházeli všechny učenci z arabského i středověkého evropského světa. A co se podařilo uschovat z těchto kultur a té doby, tak to v Evropě vlastnili tajná společenství a Řády. Proto to velké zpoždění. A na druhou stranu vymýcení kultury, podrobení si států jako kolonie, proto tam je dnes třeba v Egyptě chudoba a ten vývoj země zůstal stát v středověku, ten stát se neměl možnost vyvíjet. A teprve v našem a minulém století opět objevujeme duchovní a filosofický svět těchto zemí. Ale bohužel spousta filozofií a vědy se od dob jejich vzniku už nikam neposunula a nevyvíjela, protože k tomu neměla podmínky.

[1]: Barča: „Většinu vědců tvoří lidé z USA a Evropy, v posledních letech se přidávají i týmy z Východní Evropy.“

Přičemž většina vědců v USA jsou z Evropy, Asie i jiných zemí. :-)

Co si vzpomínám, tak většina slavných vědců z USA nepocházela z USA, pouze se tam přistěhovala.

Kdysi jsem slyšel, že USA se řídilo podle hesla: Je daleko levnější si vědce koupit, než ho vychovat.

Kromě toho Evropa se obrovské řady vědců poměrně solidně zbavila díky druhé světové válce, kde díky nacistické okupaci mnoho vědců emigrovalo do USA.

---

Mimochodem, jednou ze zemí, která celý svět zásobuje inteligencí i vědci je Česká republika. Ta v pravidelných intervalech nutí inteligenci, aby emigrovala.

Česká republika tak nějak se neustále zbavuje inteligence, zhruba každých 20 let. Vychová je a pak vypudí, a tak pořád dokola.

Rosekruciánský model Smaragdové desky mě navedl na samotné Rosekruciány. Tento Řád disponoval nejen esoterickými principy náboženství, ale také alchymistickými mystérii. Největšího rozmachu dosáhl v 17. století v době Osvícenství, kdy se rozmohla věda a lidé toužili poznávat a po vědění. V tomto období nejenže vznikla věda, která už nebyla výsadou jen určitých lidí, ale pozvolna prostupovala k obyčejným lidem, měštanům apd. Věda čerpala z antiky, Egypta, Mezopotámie a apd. Ale také tato doba zaznamenala právě velký zlom v myšlení lidí – lidé se zde začali dívat na Boha jinak, už tu nebyla absolutní důvěra v jeho moc. Osvícenství jako myšlenkový proud vznikalo po Evropě různě. Někde v 16. století, v Čechách v 18. století. Proto spousta učenců a významných osobností tehdejší doby se přidávalo k členům Řádu jako byl Isaac Newton, Jan Amos Komenský, Francis Bacon, astronom a filosof Johannes Kepler, státník a přírodovědec Benjamin Franklin, filosof Immanuel Kant, filosof René Descartes, skladatel Claude Debussy, lékař a filosof Carl Gustav Jung a mnoho dalších. Též královna Alžběta I., Napoleon a Goethe byli v úzkém spojení s Řádem.

Co je pro mně zajímavé: Vemte si jak v Mezopotámii, v arabských zemích, Egyptě vzkvétala ve starověku věda. Evropa byla velmi zaostalá proti těmto zemím, až teprve právě poznáním věd z těchto zemí a díky překladům (Španělské překladové školy) se v Evropě začala vyvíjet věda. Takže člověk by řekl, že celý arabský svět musí být ve vědě o tolik století napřed. Dnes přijedete do Egypta a co vidíte? Vše stejné jako kdysi, stejné obdělávání půdy, chudoba, negramotnost, špína, epidemie, rabování. Arabské země? Ukažte mi nějakého současného známého arabského vědce, ať jim nekřivdím. Já opravdu, žádného neznám. Většinu vědců tvoří lidé z USA a Evropy, v posledních letech se přidávají i týmy z Východní Evropy. V této souvislosti nemám na mysli jen Čínu, ale také Indii, která má kupodivu vlastní vesmírný program. Namítnete, že Arabské spojené Emiráty jsou bohaté, ale to jen díky ropě, ne vědě. Proč se ten vývoj vědy v těchto tak kdysi vyspělých zemích zastavil? Mně ten důvod napadl – jediný :-)