Porod a tatínek u porodu

[20]: Slávek:„ V tu chvíli vlastně musí pro nový život vesmír připravit podmínky, vplést ho do nových situací, zapojit ho do hry života, zkrátka ho zkorumpovat.”

Tohle je geniální myšlenka. A tak začal život na zemi...

[21]: Život také chápu jako jedinečný zázrak. Dnes odpoledne jsem se dívala na dokument „ Tajemství oceánu ”. On to není klasický dokument, spíš jde o nádherný audiovizuální zážitek. Svět oceánu, pobřeží i hlubiny, včetně podmořského dna snímají kamery, téměř to vypadá jako simulace počítačem, no nádhera. Nevěřili by jste jak moře je nádherně barevné a kolik odstínů modré existuje :-) A do toho hraje berlínská filharmonie. Komentář tam je, jen místy, vůbec není důležitý, je úplně zbytečný a Vy se můžete jen kochat tou hudbou a scenérií toho moře, rozmanitostí života. Když to člověk vidí, říkám si, zkoumáme vesmír, ale nikdo pořádně neprobádal hlubiny oceánu. To je opravdu místy mimozemský velmi rozmanitý život.

http://www.sms.cz/film/tajemstvi_oceanu

Odkaz - je tam pár fotek a povídání o celém filmu, včetně natáčení. Ty záběry s tou hudbou jsou fantastické. Pokud někdo znáte dokument Modrá planeta, je v tom hodně obrázků právě z tohoto dokumentu.

A zde malá videoukázka. http://www.sms.cz/film/tajemstvi_oceanu/ukazka?play=1

[20]: Wauu i druhá pohádka byla krásná Miloslave! I já to tak cítím, nový život je kouzlo, zázrak.

[18]: Barča: Při vstupu nového života na zem se vlastně mění vesmír. :-)

V tu chvíli vlastně musí pro nový život vesmír připravit podmínky, vplést ho do nových situací, zapojit ho do hry života, zkrátka ho zkorumpovat. :-)

Do té chvíle třeba existoval Jarda, 35 let, který si klidně žil, nic ho netrápilo. Až najednou se někde narodí, do té doby neexistující Aleš, který mu za 20 let zkříží cestu a stanou se nejlepší kamarádi. Třeba Aleš pozve Jardu na pivo, kde se zamiluje do Jarušky.

Myšlenkově vzato, někde při narození musel přeuspořádat celý vesmír, nebo aspoň část dění.

A každé svobodné rozhodnutí člověka, nebo narození nového života vlastně musí zreformovat celý život. Nová situace musí být zapojena do existujících věcí.

V ten okamžik se něco zajímavého děje – přepisují se budoucí plány řady lidí, měst, států, protože ta změna musí být do světa zanesena a svět musí být opraven o nového imigranta.

Klidně můžeme tu opravu nazvat sudičkami, protože mechanismus neznáme. Nemáme ani srovnání, že bychom měli jednu kontrolní zeměkouli, kde by se člověk nenarodil a druhou pokusnou, kde by se narodil a udělali vědeckou studii.

[17]: Krásné, chtěla bych ještě jednu pohádku Romi :-).

Na sudičky věřím, věřím i na sílu slova a v neposlední řadě věřím, že první slova která novorozeně slyší na tomto světě, se také stávají jeho věštbou. Proto by rodiče a porodní personál měl být velmi opatrný, co v takovou chvíli vyslovuje :-).

[17]: To je hezké pojednání o sudičkách. Pravdou je, že se objevují v každé mytologii a mají malinko odlišné podoby. Na lidský osud věřím, na sudičky už moc ne, ale v každém případě sudičky představují, nebo personifikují lidský život, ať už je jakýkoliv. Čas narození, zrání, nesení svého životního údělu, stárnutí a smrti. A život jako takový věčně se opakující cyklus. ( klubíčko, počátek niti, odměření délky a ustřižení, smrt)

Tři sudičky a astrologické vlivy při zrození

Sudička je mýtická postava mytologie(různé země), je to stará žena, která přistupuje ke kolébce s malým, právě narozeným dítětem a věští mu osud. Obvykle chodí ve třech a mají podobu přadlen(př.slovanské prostředí). Jedna má od neustálého předení nitě velký spodní ret, druhá široký palec od držení klubka a třetí obrovskou nohu od šlapání na kolovrátek. Malé dítě se svému osudu nevyhne, ať je z něho dobrý člověk, nebo špatný.

Jedná se o tři osudové vlivy ženské kvality(proto jsou vyobrazovány jako bohyně) rozhodující o základních životních osudech. Astrologicky je to zřejmá záležitost. Mohlo by se říci, že v prvním případě se jedná o dar výřečnosti, rétorické umění, jazykové nadání a talent vyjadřovací ( ve spojení s oblastí Merkurova vlivu). Druhá z žen přichází vyslovit sudbu nad dítětem právě narozeným z hlediska manuální zručnosti, tvůrčího nadání, uměleckého nadání a povolání všeobecně a využití talentů; třetí zas posuzuje cesty krátké i daleké v souvislosti se známým devátým domem a souvisejícími astrologickými kvalitami a vlivy a délku té cesty poslední, jak se prý zobrazuje v jednom z astrologických domů.

Z antického prostředí:

Moiry (řecky Μοῖραι- zn. Sudba, osud,los souzený smrtelný lidem, latinsky Parcae) jsou v řecké mytologii buď dcery bohyně osudové nutnosti Ananké, nebo jsou představovány jako dcery Dia-vliv Jupitera) a bohyně Themis*. Mytologie popisuje, že byla dcerou boha Úrana Aa bohyní země Gaie. Nymfa Themis žila v Arkadii(geografické místo vlivu v tehdejších časech) s bohem Hermem(Merkur) svým krajanem. Moiry-jsou to bohyně osudu, životního údělu.Při této své práci podle představ starých, zpívaly a doprovázelytak nebeskou „harmonii sfér“.

Ve starších mýtech se uvádí, že jim podléhá i nejvyšší bůh a neodváží se odporovat jejich rozhodnutí. Pozdější mýty však uvádějí, že Zeus sděluje Moirám svá rozhodnutí, může jejich úmysly změnit a může odvrátit přestřihnutí nitě života, chce-li některého z lidí zachránit.

Moiry mají v mytologii zvláštní postavení, částečně vystupují i v lidské podobě. Mluví se o jedné nebo o třech Moirách, které „předou nit osudu“.

Klóthó (Předoucí) nit načíná, řec. Ve významu pověsti, dobrého slova o někom kdo je jmenován….

Lachesis (Udělující) nit dále spřádá nebo svíjí, řec. Ve významu básnickém -sudba, los, úděl, usouzení,

Atropos (Neodvratná) nit přestřihuje.

Moiry prý znají všechna tajemství. Spíše než určovat osud lidí, je jejich posláním nad nimi bdít. Jsou zpodobňovány jako staré ženy nebo vážné panny. Klótho mívá v ruce vřeteno, Lachesis globus a Atropos knihu života nebo sluneční hodiny, na kterých ukazuje hodinu smrti.

----------------------

* Themis... jeden z Saturnových měsíců

[15]: Romčo, tos popsal moc hezky. Máš pravdu, muži jsou různí. Zrovna tak i to otcovství každý prožívá úplně jinak.:-)

[9]: Mě teda nepřišlo, že by pro mě porod byl nějak drsná záležitost:-) Každý to vnímá rozdílně, asi bych viděl reakci jako stupnici pH...Většina je někde za středem, nikdo nebývá neutrální pokud nemá zdravotní problém(i psychický).Už je rozdíl vidět tatínky za dveřmi porodnice. Viděl jsem jich vícero, takže jsem některé vnímal zářící štěstím, nebo vyplašené a stydlivé, jiné po flámu s kamarády-ty si to opravdu moc neužili-myslím to pocitové prázdnou v hloubi duše, když má člověk před očima jen potřebu všechno zapít nebo jen slavit.. Ono je to vše vyvrcholením celého kouzelného těhotenství, kdy prvním důkazem něčeho opravdu nového je chvíle, když človíček uvnitř matky začne kopat. Tehdy jsem opravdu nějak jistěji pochopil, že bude velká životní změna.Mnohokrát za den si člověk opakuje větu, já jsem otec, já mám syna(dcerku), aby mu to vše došlo. Možná to je hlas v podvědomí....aby vše To nové byl člověk schopen pochopit, tedy člověk s běžným a normálním otevřeným vnímáním, nemám nas mysli zabedněnce.:) Jsme jako lidé schopni pochopit jen malou část toho co se vlastně odehrálo za podivuhodné věci. Na úrovni fyzického života je to podobné u každé matky, otce..(nemyslím na nemocné tělesně i duševně-, co nejsou schopné přijmout věc mateřství)

Možná jste slyšeli o tom jak přicházejí v den, kdy je to běžné ke kolíbce tři sudičky. To je opravdu velmi zajímavá záležitost a věřím že na opravdu pravdivém základu...ale člověk to dnes spíše vnímá s úsměvem a ťukáním na čelo, no jak libo...:-) možná je pro mnoho jiných zajimavější založit pojistku nebo vkladní knížku, než s uctivostí ve svém domě přivítat a skromně pohostit tuto vzácnou návštěvu, která se odehrává pouze jedinkrát za život:-)

[13]: Mně tam ti muži přijdou bezradní a ve stresu. Nevědí si s tím rady a pak třeba zbytečně ještě stresují tu ženu, nebo personál. A bývá jim i špatně, takže to komplikují :-) A spousta mužů, kteří to absolvovali, tak mají z toho trauma aniž by to přiznali. Opravdu bych nechtěla, aby byl muž u porodu( hypoteticky) ani bych si nepřála, aby mně viděl v takovém „ zuboženém a trpícím ”stavu. Ta ženská podpora je tam určitě na místě.

[12]: Nemyslím, že by to většina mužů u porodu neustála, nebo viděli něco, co by vidět neměli. Ale já tam prostě nevidím z jejich strany v tu chvíli příliš velký přínos. Muž nemůže tušit, co se v ženě odehrává, čím prochází, to ví pouze žena, která také rodila. Takže ženská podpora mi tam přijde přirozenější. Mám pocit, že v tu chvíli si může rodička načerpat z ostatních žen sílu.

Muž jí může dát sílu a podporu později jinak.

[9]: :-) Víš, nechtěla jsem o tom mluvit, ale tak nějak to vyplynulo s tou ochranou muže. Jsou témata, která si myslím, že se týkají pouze žen a některá pouze mužů. A proto také i tím vzniká určitá tajemství, která mají za následek i takovou přitažlivost mezi mužem a ženou. Ale možná jsem staromódní, protože dnes se mluví naprosto o všem. Vůbec nesouhlasím, s tím, když ženy toho muže přesvědčují o tom, aby šel k porodu. Dnes je to velký trend, muž u porodu. Nebo nutit muže, aby přebaloval miminko, za každou cenu. To mi přijde, taky hrozný. Kamarádka takhle nutila muže, až se ji jednou pozvracel. Prostě ten muž ať pomáhá jinak, nebo hlavně dobrovolně. Já nikdy rodit nebudu, ale moc mě potěšilo, když mi moje kamarádka před lety nabídla, že by šla k porodu se mnou, abych se nebála. Ona má dvě větší děti.

Slávek: U těch Romů je to naprosto jedno, oni jsou hodně pospolití, ale na druhou stranu, taky je to pěkná mela, když se sami mezi sebou nepohodnou. Zažila jsem to jednou, přišla návštěva do nemocnice, pohádali se mezi sebou a volali jsme policii. Šlo téměř o život.

[10]: Ano v tom máš pravdu, u některých etnik to funguje naprosto automaticky.

Přechodové rituály nejen u mužů, ale i u žen by naší společnosti velmi prospěly. Jde o správné oddělení od určité periody, abychom se časem mohli zase sloučit s něčím silnějším, vyšším.

[7]: Daniela: „Krom pojišťováků chodí do porodnice také fotograf, kterého uvítá prakticky každá mamča.“

Ale fotograf – to je takové lidské.

Daniela: „Ochrana samce zní dobře, ale ač jsem rodila za přítomnosti svého muže, dívám se s postupem času na tuto záležitost poněkud skeptičtěji. Čím dál víc mám pocit, že v takovou chvíli je na místě víc podpora jiných žen, než muže.“

Ochrana samcem a společenstvím. V reálné lidské společnosti jedinec sem tam vypadne. Krom toho hýčkáni civilizací nejsme připraveni, ale v kmenech zkoušky dospělosti – a bez nich žádný muž nebyl považován za dospělého – byly drsné. Ale dřív byl nejen muž, ale i jeho otec, jeho matka, taktéž rodiče z druhé strany, dále vesnice.

Zkuste si v Česku něco špatného udělat rómské rodičce a uvidíte, kolik lidí na Vás vystartuje. A to je ta ochrana společenství. Myslíte si, že by pojišťovák šel do této akce, kdyby si této síly byl vědom?

Právě proto, že pojišťovák ví, že všichni jsou individua, tak do toho jde.

[8]: Jsem zvědavá, co na téma porod řekne Roman. Jasné je, že pro muže je to silný zážitek. Řekla bych, že je to pro něho náročnější, než pro ženu. Ta je totiž přímo v ději, může spolupracovat, konat. Muž se pouze dívá na to, jak žena zkouší, má bolesti a nemůže příliš nijak pomoci.

:-) Asi není náhoda, že máme téma porodu/narození těsně před vstupem do Nového roku.

Čím jsem starší, tak mám pocit, že jsou ženské záležitosti do kterých není příliš vhodné, aby se muž pletl a naopak jsou věci do kterých se žena nemůže plést muži.

Nejen lev požírá svá mláďata, to dělají i jiná zvířata. Domnívám se, že požírají slabé kusy.

[6]: Slávek: „Tohle byl přesně jeden z důvodů, proč těhotnou ženu ochraňoval její muž, a dále její rod, či společenství. A proč ve veškeré zvířecí říši samci chrání březí samice, či samice s mláďaty.”

:-)) Slávku, zažila jsem v práci muže, co byly jejich ženy těhotné. Oni sami nebyli zrovna moc v pohodě. Možná bych řekla, že kolikrát, když za nimi přišli do práce jejich manželky, tak ty ženy byly daleko víc OK. A když ženy odrodily, tak ti chlapy vypadali ještě hůře. Dokonce jsem zažila jednoho, který byl s manželkou u porodu a byl opravdu mimo týden. Deprese jak prase, neslavil, nemluvil občas brečel, úplně mimo. My jsme si nejdříve mysleli, že se něco stalo s miminkem, s manželkou. Teprve po třech dnech jsme se dozvěděli, že mají hošíčka a vše je v naprostém pořádku.

S těmi zvířaty, tak lev :-) Žere a zabíjí mláďata..

Jinak já osobně nejsem zastáncem toho, aby byl muž u porodu. Můj bývalý muž ten vidí krev a omdlévá, není mu dobře. Ale třeba mít tam svoji kamarádku, tu bych tam uvítala. Asi jsem zaostalá, ale myslím si, že porod je ženská záležitost. Samozřejmě to závisí na té dvojici lidí. S těmi smlouvami, máš pravdu.

[6]: No já myslím, že nikdo z těch maminek nic zrušit nechtěl, naopak měly pocit, že pro své děťátko udělaly něco dobrého hned na startovní čáře :-(. Krom pojišťováků chodí do porodnice také fotograf, kterého uvítá prakticky každá mamča. Protože je prostě rozjitřelá a chce se se svým pokladem zvěčnit. Tady už jsem tedy podlehla i já :-)).

Ochrana samce zní dobře, ale ač jsem rodila za přítomnosti svého muže, dívám se s postupem času na tuto záležitost poněkud skeptičtěji. Čím dál víc mám pocit, že v takovou chvíli je na místě víc podpora jiných žen, než muže.

[4]: Barča: Tohle byl přesně jeden z důvodů, proč těhotnou ženu ochraňoval její muž, a dále její rod, či společenství. A proč ve veškeré zvířecí říši samci chrání březí samice, či samice s mláďaty.

A také proč v řadě národů může muž smlouvy uzavřené manželkou do jednoho dne zrušit. V Bibli to bylo rovněž.

Čistě teoreticky i u nás lze velmi úspěšně zrušit smlouvu, pokud u toho nebyli oba manželé. To je důvod, proč pojišťováci, nebo různí podpisovači smluv chtějí, aby u toho byli oba manželé. Protože jinak riskují, že u právně uvědomělého partnera bude smlouva později úspěšně napadena a zrušena z důvodů nepřítomnosti druhého partnera.

Kromě toho je možné zrušit smlouvu uzavřenou mimo provozovnu firmy do 14 dní, a to bez uvedení důvodu. To je důvod, proč autobusy svážejí babičky a dědečky na provozovnu a tam jim vnutí drahé hrnce, či jiné cetky za luxusní ceny. Když to podepíšou v provozovně, mají smůlu.

Domnívám se, že pojištění, které bylo podepsáno v nemocnici lze zrušit právě na základě tohoto paragrafu občanského zákoníku po rychlém odeslání doporučeného dopisu firmě, kde smluvu zruší bez uvedení důvodu. Dopis musí dojít do 14 dnů a mít všechny náležitosti.

[4]: :-))) tak mě to mimo vydrželo celkem dlouho (rozhodně déle než 14 dní), budou to i hormony ale nejen ty, jede se na jiný režim.

[3]: Danielo, naprosto s Tebou souhlasím. Jednou jsem byla za kamarádkou v porodnici, no nebyl to moc dobrý nápad. Dívala se na mně jakoby skrz, byla strašně smutná, byla tak trochu jako loutka. Určitě je to tím, jak se rapidně mění hladina hormonů. Po 14 dnech jsem ji navštívila doma, byla to zase ona a v pohodě:-) Ale v té porodnici, to byl někdo úplně jiný. Je to nehoráznost takhle v podstatě využít a zneužít lidi.

[2]: Tak už je to pár let, co jsem rodila, ale druhý den po porodu obešla pojišťovačka všechny pokoje. Můžu upozornit, že děti pojistily krom mne všechny maminky. Byla jsem vážně jedinná, kdo jí vyhodil. Zpětně si říkám, jak moc je to troufalé k šestinedělkám, v době kdy se ti plaší hormony a jsi celkem mimo.

[1]: To je teda síla! A já myslela, že to je jen v té reklamě, vůbec by mě nenapadlo, že to tak je doopravdy.

Pojišťováci jsou tak drzí, že za Tebou přicházejí až do porodnice, a to okamžitě! A když je vykážeš, dají Ti jasně najevo, jak špatná jsi matka, která je lhostejná k osudu novorozeňátka.

K čemu takové sčítání je? Co by se stalo kdybychom se sečetli až za 20 let?