Starověká matematika × moderní matematika, Euklidés, …

Já nemám žádné tajné místo. Ale myslím, že nejkrásnější a nejmystičtější místa jsou tam, kde je člověk sám sebou, uvolněný a přirozený a přesto splývá se vším. V tom je úžasná magie :-)

Nevadí mi cestování. Nevadí mi rušné metropole, jejich klokot.

Viděla jsem, jak se v ranním oparu budí italské Benátky. Od šustění holubů a popelářů, přes trhovce, pekaře, probouzení gondol a jejich gondoliérů, otevírání hospůdek, kaváren...přes obrovskou vlnu turistů, ospalé odpoledne, aby zase v noci mohl začít rušný noční život.

A někdy tiše nad ránem, při šplouchání vody, kdy turisté a lidé odjíždějí vodními taxíky domů se vše na chviličku ukládá k spánku...

Zrovna tak to místo může být v naprostém tichu kdekoliv v přírodě, ale i v rušném supermarketu, ale někdo ho může mít i na netu, hlavně je v nás samotných..

[92]: Pssst...o tom se neříká....jen Čerokíům , neslyšíš jak teď zpívaji pochvalnou píseň za svou krajinu, která se začíná probouzet v předjaří? Zavřeš oči a z dálky jsou slyšet pravidelné zvuky bubnů, které se šíří do jemné vibrace a rozšiřují se až do prostor vesmíru. Vidíš jen samé radostné a šťastné tváře indiánů, není důvod , aby se trápili a měli obavu, vědí, že mají kolem sebe velký a mocný kmen, který je chrání a nese na křídlech života k výšinám kde život pokračuje.Ani zvuky a zpěvy pozemské nekončí určitě někde v ionosférách, myslím, že bubny a některé hudební harmonie jsou slyšet dál za hranice naší sluneční soustavy. Zkus zavolat, až budeš na jednom z těch tajných míst nahoru jako indiáni ve skalách, jsem si jistej, že tě uslyší až na planetárním systému kolem Hvězdy Sirius, ale jen ti co mají citlivé ucho...a vědí jaká slova se mají zavolat. První indiánské slovo je určitě Hejá!!Dál to znaj jen náčelníci...a šamani....a...

Jak víš nejsou to bohudík výmysly....

[91]: Romi, Ú.Ž.A.S.N.É. čtení! Děkuji Ti za příspěvky.

Mám pár svých tajných míst. Ze dvou z nich mám pocit, že odtud se "řídí" zeměkoule. Na jednom takovém místě se mi před lety spustil porod. Na to místo mi jako dítě vodila babička :-).

To druhé je "chráněné" z jedné strany černou skládkou a z druhé bažinou :-), takže vstup odrazuje a je jen pro odvážné.

Třetí se mi vrylo do duše a nevím, zda bych ho dokázala najít, protože kdysi mi tam vzal jeden muž a já ten kraj neznám. Součástí toho místa jsou obrovské balvany, jsem přesvědčená, že obětní.

Ale jak už jsem zmínila, máme krásnou přírodu a spoustu úžasných míst.

…..Babiččin táta se jmenoval Hnědý jestřáb. Řekla mi, že měl hluboké poznání. Dovedl chápat myšlenky stromů. Jednou, když byla ještě malá holka, tátu popadla starost a říkal, že bílé duby nahoře jsou neklidné a mají strach. Na hoře, kde se procházel mezi duby, trávil mnoho času. Byly to velmi krásné stromy, vysoké a rovné. Nebyly sobecké, dopřály škumpám, tomelům, hikorám i bukům, aby živily divokou zvěř. Protože nebyly sobecké, měly hodně ducha a ten duch byl silný.

Babička řekla, že táta byl tak zachvácen obavami, že k nim chodil i v noci, protože věděl, že je něco v nepořádku. Potom jednoho časného rána, sotva se slunce vyhouplo nad hřeben, Hnědý jestřáb uviděl, jak se mezi bílými duby pohybují dřevorubci. Značkovali je a vymýšleli, jak je porazit a všechny dostat dolů do údolí. Když odešli, řekl Hnědý jestřáb, bílé duby začaly plakat. Nemohl ani spát. Sledoval dřevorubce, kteří pro své povozy vybudovali cestu do hor.

Babička řekla, že její táta promluvil s čerokískými muži. Rozhodli se, že bílé duby zachrání. V noci, když dřevorubci odešli a vrátili se do osady, Čerokíové rozkopali cestu a napříč vyhloubili jámy. Ženy a děti jim pomáhaly. Ráno přišli dřevorubci a strávili celý den opravováním cesty. Ale v noci ji Čerokíové rozkopali znovu. Tak to pokračovalo další dva dny a dvě noci. Potom tam dřevorubci postavili stráže vyzbrojené puškami. Celou cestu však uhlídat nestačili a Čerokíové hloubili příkopy, kde se dalo. Babička říkala , že to byl úporný zápas, až byli všichni unaveni. Jednoho dne, když dřevorubci pracovali na cestě, padl na jeden z povozů bílý dub, povoz rozdrtil a zabil dva mezky. Řekla, že to byl nádherný a zdravý strom, nebylo nejmenšího důvodu aby padl, a přece se to stalo. Dřevorubci se budování cesty vzdali. Přišly jarní deště a dřevorubci se už nikdy nevrátili.

Babička vyprávěla, že když měsíc dorostl do úplňku, uspořádali v porostu bílých dubů velikou slavnost. Tancovali při žlutém úplňku, bílé duby zpívaly, dotýkaly se navzájem větvemi a hladili Čerokíe. Babička řekla , že zpívaly pohřební píseň za bílý dub, který položil svůj život na záchranu svých druhů, panovala přitom prý tak zvláštní nálada, že se téměř vznášela nad horami.

„Malý strome“, řekla, takovéhle věci se nesmí nikomu říkat, protože v tomto světě, který je světem bílého muže, by to ničemu neprospělo. Ale ty je musíš znát. Proto jsem ti je vyprávěla…

Z knihy Škola Malého stromu Forrest Carter, z povídky Tajné místo

-------------------------------------------------------------------------------------------

Protože jsme už v jiné diskusi vzpomínali, jak jsme jezdili na vandry mezi indiány, třeba v Klokočských skalách, myslím, že si to může každý z nás přečíst, není to prospěšné myslim jen pro Čerokíe! Vzájemné pochopení bylo vždy cílem tohoto diskusního fora, jak bych to řekl z mojí strany!

….ještě jedno velice pravdivé a stále živé a pohyblivé indiánské vyjádření z knihy pro toho kdo dočetl:

„Láska a pochopení byly pro Walese jedna a táž věc. Babička říkala, že není možné milovat něco,co nechápeš, není možné milovat lidi ani Boha, když ani lidem, ani Bohu nerozumíš.“

Tajné místo

…“Babička se dovedla pohybovat tišeji než vánek v lesním listí. Šel jsem za ní, když sbírala kořeny. Dohonil jsem ji, abych jí pomohl, a tak jsme si sedlina poražený kmen a přebírali koření. Byl jsem asi moc mladý na to, abych dokázal uchovat tajemství, protože jsem o svém tajném místě hned řekl. Nepřekvapilo ji to-což zase překvapilo mě.

Babička řekla, že každý Čerokí má nějaké tajné místo. Ona má své a dědeček také své. Řekla, že se ho na to nikdy neptala, ale myslí si, že dědečkovo je někde na vrcholku hor, na horní stezce. Řekla, že se domnívá, že všichni mají tajné místo, i když jistě to vědět nemůže, protože se tím dosud nikdo nezabýval. Babička řekla, že takové místo je nutné. Potěšilo mě, že i já je mám.

Babička vyprávěla, že každý člověk má dvě mysli. Jedna mysl řídí potřeby tělesného života. Ta rozhoduje, jak si opatřit střechu nad hlavou, potravu a vůbec věci pro tělo. Je jí třeba užívat při zakládání rodiny, při vychovávání mladých a tak. Řekla, že tuto mysl musíme mít, abychom si mohli zajistit živobytí. Ale zároveň řekla, že máme jinou mysl, která s tím nemá nic společného. Řekla, že je to duchovní mysl.

Babička vyprávěla, že kdo používá mysl tělesného života k sobeckým a záludným plánům, k tomu, jak podrážet druhé lidi a vymýšlet si, jak z nich získat hmotný prospěch, špatně skončí. Jeho duchovní mysl se scvrkne tak, že není větší než hikorový oříšek.

Babička ještě dodala, že když umře tělo, umře s ním i tělesná mysl, a že člověku, který celý život prožil jenom s tou myslí, zbude ta duchovní mysl velikosti hikorového oříšku, protože jenom ta přežívá, když všechno ostatní zaniká. Potom, řekla babička, až se znovu narodíš-protože tak to musí být-, potom se tu octneš s oříškovou duchovní myslí, která prakticky není pořádně schopná chápat.

Nakonec se může scvrknout až na hrášek nebo i docela zaniknout, když už tělesná mysl začne vládnout všemu. V takovém případě ztrácíš svého ducha úplně. Tak se z tebe stane mrtvý člověk. Babička řekla, že mrtví lidé se dají docela snadno poznat. Když se mrtví lidé podívají na ženu, nevidí nic než špínu, když se podívají na druhého, nevidí nic než zlo, když se podívají na strom, spatří jen prkna a peníze, nikdy krásu. Babička řekla, že světem se toulá mnoho mrtvých lidí.

Babička vysvětlovala, že duchovní mysl je jako sval. Při používání se zvětšuje a sílí. Říkala, že jediný způsob, jak toho dosáhnout, je používat duchovní mysl k pochopení, tomu se ale prý dveře neotevřou, kdo neskoncuje se sobectvím, a tak s tělesnou myslí. Teprve potom se chápání začíná rozvíjet, a čím víc se snažíš pochopit, tím je silnější.

Samozřejmě, řekla, pochopení a láska jsou jedno a totéž, jenže lidi na to často jdou z falešného konce, snaží se předstírat, že milují věci, i když je nepochopili. To prostě nejde.

Hned jsem věděl, že musím poznávat všechno, co jde, protože jsem nechtěl skončit s myslí malou jako oříšek.

Babička řekla, že duchovní mysl může dorůst takové velikosti a síly, že je schopná pochopit všechno o svých minulých tělesných životech a dosáhnout toho, že se jí nakonec tělesná smrt nedotkne. Babička mi řekla, že všechno můžu pochopit na svém tajném místě.

[88]: K těm pocitům , kde se kdo cítí nejlépe, jak říkáš a zaznělo níže, mě napadlo vložit sem ukázky z knihy Forresta Cartera -Škola Malého stromu.

Osobně se cítím všude dobře, kde je vzájemná důvěra a pochopení a čisté prostředí ve smyslu jak je naznačen v povídce....Myslím , že se to týká i mnohých příspěvků v diskuzích jinde a vysvětluje mnohé, těžko vyslovitelné. Je to psané formou vyprávění malého chlapce , který vyrůstal u své babičky a dědečka a ti ho vychovávali jako jedni z potomků indiánského kmene Čerokí....

[87]: Když jsme u pocitů, je zvláštní jak se každý z nás cítí nejlépe v různém typu staveb, či zázemí. Někdo je nastaven silně do přírody, město ho ubíjí. Jiný by se za městem cítil odříznutý, vyčleněný.

Někdo potřebuje přeplněné obydlí a být obklopen spoustou maličkostí a důležitých suvenýrů, jiní z nás chtějí prostor a vzdušnost. Ten ulítává na starých věcech s historií a ten zas nedá dopustit na lehký moderní nábytek. Někdo se stěhuje 100x za život a jiní se narodí, žijou i umřou na stejném místě :-).

Pokaždé když jdu k někomu poprvé na návštěvu se ráda nechám překvapit jeho domovem. Je to pro mne celkem velká výpovědní hodnota, náhled do intimity druhého, jeho odkrytí.

[86]: Já bych to všechno Barčo tipnul na to, že ta Sluneční bouřka působí silně nejen na PC a spol, ale i na člověka.:) a vše živé, buněčné, organické...

O těch stavbách jsme si tu toho řekli více, ale to podstatné možná ne. Stejně jako Slunce a hvězdná tělesa vidím jako živé soustavy a světy a také stavby mají svůj vnitřní život, vnímatelný na velmi jemné úrovni. Pokud se budeš o stavby i historické zajímat hlouběji, podrobněji - určitě tam ten lidským očím skrytý život uvidíš, to je někdy důležitější než pochopit proč člověk vůbec uvažuje o nějakém božstvu. Nikdo po tobě nechce, abys podobné úvahy o Bohu a souvisejícím nadšeně přijímala, pokud je nemůžeš unést, pochopit. Já nechápu fakt obrovskou spoustu věcí a rozhodně je problém vždycky ve mě, v omezeních o nichž se těžko dá nějak mluvit na fórech....:)

Dostal jsem se k netu až teď večer, mám výpadky ...možná nejen v kompjútru.

[85]: Poslala jsem to znovu, snad to dojde. Solární bouře, kdo ví, možné je vše.:-)

[84]: Mail si ráda přečtu Barčo, zatím mi nic nepřišlo. Jsem na domácí adrese a zlobí mi dnes pc. Roman mi s předstihem varoval, že může jít o důsledky solární bouře :-), tak možná je to ono, mívá pravdu.

Barčo, mne je jedno co jsi psala a na co jsi reagovala, jde mi o to co z Tebe cítím, z Tvé nálady, postoje, barvy. To je pro mne důležitější. Člověk toho někdy řekne mnoho a přitom to vůbec nevypovídá o tom, co chce říct, nebo co by bylo dobré vyslovit.

Ani já nevnucuji své rady a pravdy. Každý sám sobě je nejlepším učitelem a průvodcem. Jen jsem cítila potřebu těch pár slov napsat, nic víc.

[83]: Psala jsem o stavitelství, o tom původním tématu, od kterého jsem před tím utekla, na co mě správně upozornil Roman. A pak jsem k tomu připojila myšlenku – kontroverzní o Bohu.

Nikomu tady nechci předkládat žádné pravdy. Ať si každý dělá a věří čemu chce, důležité je jen neubližovat vědomě druhým. Ono stačí, když si ubližujeme kolikrát nevědomě..

Danielo, poslala jsem Ti mail, potěší mě, když si ho přečteš :-)

[82]: Barčo, budu se snažit přistoupit k odpověďi velmi obezřetně a citlivě, protože je mi jasné, co se teď v tobě odehrává a mám k tomu procesu úctu. Následující slova si dovolím napsat s ohledem na to, že se již trošku známe. Tvému příspěvku celkem není co vytknout, jasné je, že nejdůležitější větou je pouze ta poslední.

Určitou prázdnotu, zmatek (někdy následně také vztek, umanost a dotčení) pocítí občas každý z nás a je to přirozené. Všichni to známe, stává se to ve chvíli, kdy stojíme na křižovatce, kdy už je čas postoupit, opustit staré zaběhlé vzorce chování a najít nové. To nás velmi znejisťuje, protože vykročujem do neznáma a nevíme čeho se chytit. Raději tedy tvrdošíjně opakujeme svoje "pravdy" a snažíme se zaměstnat čím to jde, abychom nemuseli k jádru.

:-) jak říkám, čas od času je v tomto bodě každý z nás.

Romčo, v tom stavitelství mě napadla ještě jedna věc:-) Stavby, které mají ducha, (nejen sakrální) jsou stavby, které vzešly z nitra člověka. Lidé ve středověku trpěli hladem, bídou, velkou nouzí, snili o bohatství a „ráji na zemi”. Tento jejich sen se promítl do (náboženství) staveb. Chudí chodili do kostela, katedrál, aby se povznesli do jiného „krásnějšího ”světa., kde byla hojnost, radost, všechno o čem snili. Dnes lidé mají hojnost všeho, tolik netrpí hladem a bídou (západní svět), a tím zažívají vnitřní prázdnotu. A ta prázdnota se zrcadlí v těch stavbách. Východní svět má svůj vnitřní svět a bídu, Západní svět má hojnost všeho, ale vnitřní prázdnotu. Svět bude dokonalý tehdy, až lidé duchovní (východní) přijmou hmotný vnější svět a lidé (konzumní) ze Západu až se naučí dívat do svého vnitřního světa..to potom bude jeden dokonalý celek. Tady a teď. :-) Protože Tesko je stejně potřebné se svými produkty jako hory se svým klidem a krásou pro meditaci..:-) A pak už k tomu dokonalému světu není potřeba Bůh, stačí obyčejní lidé..

[80]: Máš pravdu, moc myšlenek. :-) Ujela jsem od tématu. V tom stavitelství a nejen tam se v současné době užívá digitální fraktálová geometrie. Takový počátek nové éry geometrie, vycházející z geometrie klasické.

[79]: Marně hledám nějakou geometrii a myšlenku v tom co píšeš niž? Je toho na mě moc najednou, na jedné hromadě v tom komentáři. Možná tím nějak odpovídáš, nepochopil jsem....:)

[78]: Přátelé, hlavně klid:-) Všechno bude, my nebudem! Topení, to nejsou jen radiátory a železné trubky. Uměli jste si kdysi představit mobilní telefony, že to budou takové počítače do kapsy, internet a komunikaci na dálku? Já ne. Když hledáme jinou civilizaci a tápeme po životě ve vesmíru, hledáme a myslíme jako lidé v tom co známe. Ale vždyť může být život na planetě úplně jiný, ůplně jiné bytosti, které třeba nepotřebují kyslík a vodu. Ono se stačí ponořit do moře, tam to vypadá jak u mimozemšťanů – korály, hvězdice, korýši, medúsy, kolikrát ani nevíte kde to má oko, kde předek a kde to končí. Takže nejen topení :-), stavitelství, nanotechnologie propojené s biologií může mít v budoucnu neslýchanou a nevídanou podobu. Zdroje energie mohou být přírodní, země, vzduch, voda, slunce, to vše využíváme.Ty zemské jsou hodně vyčerpané – uhlí, ropa, plyn, uran. Vody ubývá. My tu přírodu „ ničíme, vykořisťujeme”, ale také se snažíme ji obnovovat.To obnovování, pravda není tolik vidět. ZOO dnes má úplně jiný význam, než kdysi. Dnes ZOO soustřeďuje zvířata , která jsou na vymření, v ZOO se o ně starají, jinak by tu nebyla. Moře a oceány - průzkum korálů v Rudém moři, kde jsou korály je živá voda. Proč si myslíte, že jsou přírodní, botanická, oceánografická, technická a fyzikální interaktivní muzea, kde si můžete vše vyzkoušet jak to funguje po celém světě? Vše se v přírodě studuje, zkoumá, aby se poznaly její zákonitosti, aby se jí mohlo přírodě pomoci a tím zároveň lidem. Věda a technika, časopisy o budoucnosti jako je 21.století, nebo dokumenty jsou velmi zajímavé, věda a technika to není jen vše mrtvé, neživé a šrot. Naopak, to je vše naprosto maximálně živé, flexibilní, inteligentní, kompatibilní s přírodou, s lidmi. Podívejte, jak vypadá naslouchadlo dnes a jak před 40 lety. Dříve to vypadalo jako rádio, nosili jste to u pasu, prostě aparát. Dnes to má tvar ucha, je růžové, nevšimnete si toho na první pohled. To si myslím, že je trendem v oblasti dnešní vědy + samozřejmě vedlejší nežádoucí účinek – zbraně, biologické zbraně apd. A takové ty pokusy v urychlovačích apd. Myslím, že právě dříve v oblasti vědy a techniky byl trend megalomanský, ukázat hrubou sílu, ukázat velké množství techniky, také to souviselo s obdobím studených válek. Dnes je trend minimalizovat, miniaturizovat, mimikry, flexibilita, dokonalost v inteligenci, eliminovat nežádoucí účinky, přesnost. Nechci tady nikoho o ničem přesvědčovat, berte to jako určitý můj pohled. Trochu jsem se rozepsala. :-)

K tomu stavitelství. Zpočátku také lidé stavěli nevzhledné chatrče, chvíli lidem trvalo, než dokázali zachytit život do staveb a ze staveb se staly umělecká nádherná díla ,jako byly popisované katedrály. Dnes jsme na začátku jiné éry v stavitelství. Chceme pomoci planetě. Objevili jsme nízkoenergetické domy, nové umělé materiály, jenže nejsou tak vzhledné, dají se přirovnat k těm původním chatrčím.:-) Narazili jsme tu na moderní architekturu, prostě se to lidé učí stavět, učí se opracovávat jiné technologie, stejně jako kdysi se učili lidé opracovávat kámen, taky hned každý nevytesal sochu Davida.Takže učíme se o oceli, sklu, betoně, nanotechnologiích, apd. Za několik století z tohou mohou být úžasné stavby, nadčasové, estetické, se svojí magií.

[77]: No jestli mluvíme všichni o stejném organickém zahřívání, tak na to já potřebuji příjemnou pokojovou teplotu :-). Rozhodně nemíním vytvářet teplo, pokud mi vystrčená noha z pod peřiny začíná omrzat :-)).

[76]: Zajímavé...:-) těším se na organické zahřívání,domácnosti, díky! Jen s tím pohybem to nechce zas moc přehánět. Dnes máš obzvlášť zajímavé nápady!:-)

[75]: Romi :-)) Ty a Tvoje paní, jak si uděláte vzájemně teplo? Proč se doporučuje na zahřátí těla pohyb?

Dům skutečně může být živý organismus.

Detaily zašlu více v mailu. :-)

[74]: Rozumím tvému pohledu na vývoj ve stavitelství dobře. Nepochybuji, že to myslíš upřímně, taky se mi líbí projekty domů co dokážou být energeticky nezávislé a veškerý odpad si zlikvidují před vlastním prahem, jsou podivuhodné projekty a vývoj nemá nikdo v úmyslu zastavit ani se mu posmívat. Nebo brečet nad tím jak vše dřív bylo pěkné a dnes to za nic nestojí:-))Vím , že máš se mnou soucit a pochopení pro moje staré pořádky světa:)

Možná netušíš jaký mám sen si postavit velký dům někde u lesa a s posvátnou geometrií bych tam moc neoperoval:-)

Pokud však je řeč o posvátné geometrii, tak to ovšem se současnými stavbami má málokdy co společného...s vývojem moderní a rchitektury, už vůbec hodně málo.

Posvátná geometrie je podle mého, pohled na věc uspořádání hlubší kvality. Tzn.. že se na věc dá pohlížet povrchně, nebo pod hladinou. Tedy buď je pro někoho vidět, nebo vidět není.

Podobá se vše to o čem zde mluvíme, a dochází k různým nepochopením tomuto:

Pokud bude někdo vyprávět jinémučlověku, co vše je vidět pod mořskou hladinou a on nikdy hvězdice, nebo korálové keře a trsy neviděl, nebo bude nadšeně říkat o chotničkách, tančících rojích a hejnech ryb, mořském koníkovi, podivuhodných tvorech tam u mořského dna, a člověk, který neměl možnost život pod hladinou zahlédnout, asi to bude vyvolávat u něho soucitný úsměv. Bude-li to dobrá duše:-)

V horším případě je to rovnou na blázinec, protože tvrdit, že pod povrchem mořské hladiny jsou barevné ryby a stromy, to je fakt pakárna. Nebo, že pod vodou plave mořskej kůň, to je minimálně na jeden oxozepam po raním močení, a na dva před polední siestou. K večeru pak studená sprcha a rehabilitace v dobré péči, není -liž pravda?...:-))

Jo jo, v mnohém si občas pozorovatelé nerozumějí, neb se na vodu a mořské proudy dívají rozdílně, a zrůzných míst i hloubek....,což není však důvod k tomu, aby se jeden považoval za lepšího než jiný. Prostě je to taková realita, každý má své místo, své kořeny- svůj původ a své životní poslání. Astrologové ho občas zahlédnou v horoskopu , ovšem ne každý to bere vážně!

...................................

P. S:

dům....Byl živý, dýchal, topil bez topení....

jak to jde technicky topit bez topení?....:-))

[73]: Roman: „Styl života se odráží právě v dnešních stavbách, jako v těch starých, a do jaké hloubky a šířky i délky je možné posoudit z hlediska dějin architektury i z hledika estetiky a trvalé užitné hodnoty takových staveb”

To je pravda. Jsem stále optimista :-) V nějakém časopise, myslím v 21.století, jsem četla o domech budoucnosti. Byl tam i nákres a popis domu. Byl živý, dýchal, topil bez topení, čistil si sám vodu a deštovou vodu chytal, takové propojení s přírodou a s IT a nanotechnologiemi. Dům se sám větral, staral se o květiny, v prostřed domu rostl strom, zeleň, taková zahrada a dům v jednom, už si to moc nepamatuju, ale byl k tomu článek od nějakého odborníka z NASA. Bylo to zajímavé. Byl to úplně jiný dům, než které vídáme, takové eko sci-fi :-) Byla tam fotka, vypadalo to, jako když opravdu ta příroda prostoupila tím domem, nenásilně a tím ten dům splynul a ladil s okolím.

Myslím si, že spoustu věcí asi nelze dělat stejně jako dřív, protože to je takový vývoj. Napadlo mně, že dříve se pekl chleba doma. Dnes se to opět vrací,to samotné pečení chleba doma, ale v jiné podobě – lidé si kupují domácí pekárny na chléb, které jsou automatizované a podle funkcí drahé. Ale jistě se najdou lidé, kteří si pečou svůj chleba po staru.

Myslím, že v dnešní době zažívá spousta věcí svoji renesanci, jen v jiné podobě a novém kabátu.

[72]: Citovala si z netu:

Posvátná geometrie stanovuje přesná pravidla, jež uplatňovaly všechny civilizace na Zemi při stavbě pyramid, katedrál, chrámů, paláců a zahrad. Všechny skvosty světové kultury vytvořili výteční architekti, stavitelé, umělci, kteří používali mimo jiné i Pravidlo zlatého řezu a vycházeli z principů Posvátné geometrie.

Jedině tak mohla vzniknout jedinečná díla, z kterých vyzařuje soulad s přírodou a vesmírem. Působí na nás, aniž bychom dokázali rozumově vysvětlit proč. Říkáme, že tato místa, stavby či díla mají Genius Loci - duch místa, v kontextu dnešní doby chápán ve smyslu specifické atmosféry dané oblasti, prostředí, uměleckého díla či stavby. Jsou nadčasová.

--------------------------------------------------------------------------------

Nechci nějak rozebírat současnou architekturu a styl nebo tvrdit, že je všecho špatně..:-)

Podstata rozdílu je právě v tom co jsi napsala v úryvku...jedině tak mohla vzniknout jedinečná díla, z kterých vyzařuje soulad s přírodou a vesmírem.

Styl života se odráží právě v dnešních stavbách, jako v těch starých, a do jaké hloubky a šířky i délky je možné posoudit z hlediska dějin architektury i z hledika estetiky a trvalé užitné hodnoty takových staveb. Některé stavby staré mají i jako rozvaliny stále velké "osobní kouzlo":-)

-----

jeden z předních českých architektů, jenž mnoho popsal a učil dějiny umění to vyjádřil:

v konstatování profesora Josef Braniše, autor „Katechismu dějin umění“: „Člověk poznávaje závislost svou na moci vyšší, snažil se úctu k mocnosti té na jevo dáti nejlepšími výtvory, jichž byly schopny duševní a tělesné síly jeho. Oltář, socha boha, chrám a jeho nářadí poskytovaly nejvíce pohnutek k umělecké činnosti, náboženství bylo matkou a živitelkou umělecké tvorby, vedle toho pak vrozená krasochuť vedla člověka k tomu, aby potřeby vezdejší jak moha vkusně ozdoboval“.

A protože náboženství(filosofie) jsou různá, jsou různé i stavby....některé do mraků sahající.

[71]: Mně nepřijde, že je to pro lidi až tak vzdálená věc. Dnes si také lidé navrhují domy sami a vybírají si z různých parcel. Plánují si, jakou místnost budou mít orientovanou na Východ, či na Sever, kde bude zahrada a jak bude vypadat. Jen se to stavitelství dnešní, řídí jinými zákonitostmi. Není tolik prostoru pro velkolepé stavby, to je také důvod proč se začaly stavět třeba mrakodrapy. Šetří se místem. To je příklad Monaka, kde se staví i do mínusových pater, která jsou hluboko ve skále. Další věcí je ušlechtilý materiál, jestli jsi někdy viděl katedrály z carrarského mramoru, víš o čem mluvím. Nebo sehnat břidlici, žulu, vzácné ušlechtilé dřevo, všechno je problém, ubývá, není, je to drahé. Proto jsou jiné materiály, sklo, beton, ocel.

V Hradci byly nádherné návrhy – stavební projekty v parku, mělo tu být nové divadlo, Centrum pro asijská umění, knihovna. Projekt neprošel, protože to bylo příliš velkorysé a nákladné. Z těch všech projektů se nakoec zrealizovala pouze knihovna, ale musela být v rámci konceptu postavena na jiném místě, aby to ladilo a ve finálních úpravách se na ní také šetřilo.

Staré stavitelství nespěchalo, katedrály, pyramidy se stavěly spousty let. Dnes není čas. Staré stavitelství bylo velmi zdobné a pohrávalo si s detaily fasád, chrliči a sochami, různými symboly a prvky na fasádě. V jednom takovém secesním městském domě v centru jsem bydlela.

Upřímně řečeno, máme čas, když letíme do práce a z práce obdivovat fasády a nádheru domů? Užíváme si ji každý den? Já si tyhle věci vychutnávám hlavně na dovolené a někdy v době volna.

Proto mám ráda památky, jakékoliv i sakrální. Obdivuji jejich umění, vyprávěla jsem na jiném vlákně o kostelích a katedrálách. Každý má svoje důvody pro návštěvu sakrálních památek, někdo se tam chodí modlit a někdo jako já, kochat tichem a uměleckou nádherou. Právě v těch kostelích, katedrálách je použita nádherná symbolika, už jsme spolu jednou to téma nakousli :-) V architektuře je zakotvena a zvěčněna celá tehdejší společnost její pojetí života, náboženství, vzory. Od různých druhů pyramid, přes řecké a islámské chrámy, románský, gotický, renesanční sloh, zdobné baroko, rokoko, novogotiku, secesi aj. až po dnešní fukcionalismus.

[70]: Barčo moc hezké shrnutí o skutečné Geometrii Života, která je základem staveb i podstatou života samotného! A o tom to je...:) Je to dnešní civilizaci velmi vzdálená věc a přesto se k ní tu a tam někdo vrací, aby zahlédl skutečné základy pro jedině možný život podle uspořádání trvalých hodnot...

Nakonec, budeme-li hledět i na mikrosvět-libovolným směrem, uvidíme tam podobné a stejné tvary nebo zákonitosti jako v makrosvětě, spirála a krystalické tvary....

Nezbývá než odkázat pro čas příští případně na Knížku nesoucí se v duchu toho co jsi psala:

Fr. Kadeřávek, Geometrie a umění v dobách minulých, nakl. Půdorys 1997

Systém harmonizace prostředí tak, jak jej popisuje původní staré učení feng - šuej staví na poznatcích matematiky, geometrie, klimatologie, medicíny, astronomie, geofyziky, geomantie a byl používaný souběžně a nezávisle i jinými civilizacemi či národy, pouze však pod jiným názvem.

Na západě to byla známá Posvátná geometrie staveb.

Posvátná geometrie stanovuje přesná pravidla, jež uplatňovaly všechny civilizace na Zemi při stavbě pyramid, katedrál, chrámů, paláců a zahrad. Všechny skvosty světové kultury vytvořili výteční architekti, stavitelé, umělci, kteří používali mimo jiné i Pravidlo zlatého řezu a vycházeli z principů Posvátné geometrie.

Jedině tak mohla vzniknout jedinečná díla, z kterých vyzařuje soulad s přírodou a vesmírem. Působí na nás, aniž bychom dokázali rozumově vysvětlit proč. Říkáme, že tato místa, stavby či díla mají Genius Loci - duch místa, v kontextu dnešní doby chápán ve smyslu specifické atmosféry dané oblasti, prostředí, uměleckého díla či stavby. Jsou nadčasová.

Principy Posvátné geometrie jsou cíleně postaveny na přesných matematických propočtech, které vychází z univerzálních principů, jež platí v přírodě a ve vesmíru. Do jaké míry nám bude vůbec kdy odhalena symbolika a skutečný smysl a význam staveb těchto středověkých stavitelů? Každopádně principy Posvátné geometrie, ze kterých při stavbě chrámů a dalších staveb vycházeli tehdejší stavitelé, mohou být dnes pro nás klíčem k hlubšímu poznání .

Vedle posvátné geometrie staveb se často uplatňuje ve stavitelství a zejména v umění pravidlo Zlatého řezu. Zlatý řez je chápán jako poměr stran o hodnotě cca 1,6. Je pokládán za ideální proporci mezi různými délkami, působí velmi esteticky a vytváří harmonický dojem. Tento poměr Zlatého řezu lze také pozorovat v přírodě, podle kterého je zde všechno vytvořeno. Rostou podle něj květiny a stromy , ulita šneka je utvářena rovněž podle Zlatého řezu ( Zlatá Spirála ). I slunečnice nebo ananas roste ve spirálách , které odpovídají Fibonacciho číslům .

zdroj: net

[68]: Roman: Podle odborného vědeckého časopisu Blesk a též konkurenčního vědeckého časopisu Vlasta k tomu dojde 8. prosince kolem po večeři ve 20 hodin 32 minut 26 sekund.

Jediné, kde vidí vědecké časopisy nejistotu je rok, kdy se tak stane.

[67]: Postupně takto přijde „základní vzorec všeho“, což je filozofická meta fyziků, kteří chtějí najít rovnice vystihující všechny jevy.

Tomu říkám správná motivace k cíli! Super!

Můžeš nějak typnout(možná jde spočítat průměrná rychlost podle předchozího hledání ) jestli se toho brzo dočkáme, nebo ne! dám chladit šampaňský a vypijem ho pak spolu na nádraží nebo na českomoravské hranici. Je to 1:1.....dobrý!:-)

Měl jsem smůlu, padlo mi špatné číslo! Plyne z toho poučení:

Pospíchej pomalu!

[65]: Roman: Kosinova věta je důležitý zákon v matematice pro trojúhelník. Umožňuje vypočítat délku třetí strany trojúhelníka, pokud známe délka dovu stranu a velikost úhlu mezi nimi.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosinov%C3%A1_v%C4%9Bta

Samozřejmě, že v Jiráskovi, či v Playboyi má kozinova věta zcela jiný význam.

Ale tady krásně vidíš, jak se lidé snaží postihnout prapříčinu, věčné Tao.

Pythagorova věta platící jen pro pravoúhlý trojúhelník byla nahrazena kosinovou větou platící pro jakýkoli trojúhelník. Pythogorova věta se stala jen speciálním případem této kosinové věty.

Postupně takto přijde „základní vzorec všeho“, což je filozofická meta fyziků, kteří chtějí najít rovnice vystihující všechny jevy.

Všichni hledají Tao. :-)

[64]: Romčo, nevím :-) zeptej se na to odborníků ze sovětského USA :-)

[63]: Re:Eg. povolání vyměřovačů....:To mi jich je líto, musela to být hrozná nuda, chudáci, všude sebou tahat provaz, zvlášť když třebas namoknul! Já tě jen doplním...říkalo se jim provazníci.

Podívám se na tu druhou knihu Euclidovu, dík, ale my to ve škole probírali jako Kozinovu větu?!

Nepoplets to?

[62]: Barčo já mám zas tu vyrážku na předloktí z toho, hned se vosypu -mám prostě alergii na bolševika, vůbec nevim co s tim! ŘEKNI KDO MŮŽEŠ, CO NA TO MÁM BRÁT!

Na ty tvoje oblíbené autory samozřejmě ne, ale jak se to spojí s ruštinou, je to tady..jsem z toho bezradnej..nezachrání mě ani hodná učitelka...:-)

[60]: Roman: Již ve starém Egyptě existovala staré, velmi vážené povolání a vynikajícně placené. Šlo o vyměřovače pravého úhlu. V zásadě to byla flákárna. Využívalo se Pythagorovy věty. Vzal provaz s pravidelně rozmístěnými uzly. Pak vzal tři kolíky a udělal jsi trojúhelník – jedna strana měla 3 délky, druhá 4 délky a třetí 5 délek. Úhel mezi stranami se 3 a 4 délkami byl pravý.

Také Babylóňané znali Pythagorovu větu dříve.

Takže soudruzi inženýři ze sovětského Egypta a sovětské Babylónie a pravděpodobně též ze sovětské starověké Číny znali Pythagorovu větu před Pythagorem.

Jinak stejně jako se stalo Eukleidovi s geometrií, tak i Pythogorova věta byla později zobecněna i tam, kde dříve nešla použít. Tedy i na trojúhelníky, které nejsou pravoúhlé. Tohle zprznění Pythogorase provedl sám Eucleides a vznikla tak kosinova věta. Můžeš se o ní dočíst ve 2. knize Eucleida v pojednání o planimetrii v návrzích číslo 12 a 13. :-)

[60]: Roman : " Určitě bych tipnul, že jí vymysleli soudruzi inženýři v Sovětském svazu "

A což teprve soudruzi z NDR :-) Co se týče soudruhů v SSSR, bylo mi líto Lajky..Jinak na některé soudruhy ze SSSR já nedám nedopustit. Šolochov, Dostojevskij, Oněgin, Puškin, Asimov. My jsme měli výbornou ruštinářku, která učila kromě ruštiny dějepis a francouštinu, takže ruština mi nikdy nevadila.:-)

[58]: Pythogaros nevymyslel Pythagorovu větu, ba ani její důkaz.

Na wikipedii jsem si přečetl, že mýtus o Pythogorovi a jeho zásluhách na této větě rozšířil nějaký jeho následovník po jeho smrti. Mluví se o Platónovi v této souvislosti.

Ve starověku se mýty vytvářely snadno, protože bylo několik málo lidí, co umělo psát. Takže celkem jednoduše co řekli, to byla „pravda“.

[58]: Určitě bych tipnul, že jí vymysleli soudruzi inženýři v Sovětském svazu, ale počkám co na to řekne Slávek...:-)

Vážně: Pythagoras byl jeden z filosofů tzv. pythagorejské školy, je jedním ze základů filosofického myšlení a souvisí s celou filosofií, není to jen separovaná část. Patří k ní souvislejší učení o světě ..... Pythagorově větě se říká podle zn. filosofa, ale její růstová formace se vyskytuje v přírodě běžně u např.krystalů, platonská tělesa....člověk ji jen objevil, autorství bych připsal naprosto někomu jinému, už dávno dříve...:-)

[57]: Dík za trpělivé vysvětlení, mě se taková matematika moc nelíbí je podezřelá:-) budu milovat pořád tu svou jedinou! Už je pozdě na transformaci na matematiku toho běžného typu, jak popisuješ.

Slávek : V e-zajímavostech jsem se dočetla, že Pythagorovu větu nevymyslel Pythagoras.

Kdo ji vymyslel ? A proč se tedy jmenuje Pythagorova? To nedává logiku. :-) Díky za odpověď.

[55]: Roman: Pokud se bavíme o Eukleidovi a o geometrii, pak definice + pět axiomů je skutečně základ, ze kterého lze odvodit celou jeho geometrii.

Stejně tak jako celou speciální teorii relativity lze odvodit ze dvou axiomů.

Stejně tak jako celou kvantovou fyzika lze odvodit z malého počtu axiomů.

Takto pracuje matematika a fyzika. Stačí malý základ a zbytek odvodí formální logikou. Proto je matematika a fyzika velmi jednoduchá, pokud člověk tento proces pochopí. Jakmile člověk pochopí co je za principy, co je za vzorečky a rovnicemi – je to jednoduchoučké jako slabikář. Ale jako nástroj k popisu a pochopení světa je matematika a fyzika velmi mocná, i přes její v podstatě primitivnost možná nejsilnější možný racionální nástroj.

V tom je síla celého formálního postupu, že z malého množství podstatných faktů odvodí obrovské množství poznatků. Dnes už kvantová fyzika dokáže vypočítat vlastnosti látky podle chemického složení. A pořád je postavena jen na několika málo axiomech přes její mohutné uplatnění ve všech lidských oborech. Jakmile najdeš chybu v jejím axiomu, je třeba opravu axiomu promítnou do všech důsledků – a opravit je. A zase se pokračuje dále. Formální logika pak umožňuje opravit všechny důsledky ve všech teoriích kvantové fyziky, protože je jasně daný postup, jak byly z axiomů odvozeny.

Tím, že píšu, že Eukleides celou geometrii odvodil z pěti axiomů nesnižuji velikost Eukleida, ale on použil tento moderní postup – v době, kdy se ještě nepraktikoval. Je to spíše velikán už touto myšlenkou.

Profesor D. Henrion vycházel ve své výuce, studiích v tomto období samozřejmě z Eukl. geometrie(ne ovšem z pěti postulátů), kterou poodrobně prozkoumal a opatřil poznámkami, později vydal.Jak jsem zmínil v minulém příspěvku.

Co je pro nás astronomicky a atrologicky zajímavé je dílo vydané na základě jeho poznatků z matematiky v r.1620, Cosmographia. Jedná se o knihu věnovanou problematice nebeské orientace při námořní plavbě, ale též se zabývá astronomickou a geografickou orientací, s vyobrazeními nebeské sféry, základy orientace na nebi a pojednáním o souřadnicích, obsahuje také velmi zajímavé tabulky s výpočty vzhledem k zodiaku!:-)

V našem prostředí je samozřejmě prof. Henrion neznámý, přesto zde hodně cituje práce Keplera, Tychon de Braha aj.té doby.Prostě astronomická zajímavost.............i v souvislosti s Eukleidovými základy.

Kniha k nahlédnutí:

http://books.google.com/books?id=aI05AAAAcAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false

[52]: Slávek:Eukleides postavil geometrie na pěti základních axiomech – pěti základních tvrzeních.

Nevím do jaké míry jsi Eukleidovy Základy(řec.Stoicheia) viděl v celku, můžu poslat odkaz ke stažení, vím o angl. versi i francouzské-od prof. a matematika Dénise Henriona, rok vyd 1682, Paříž(gallica). Ten dělí jeho Základy( Des Élements geometrique D´Euklide) na 15. knih, což jistě není podstatné. Důležité je množství jeho axiomů! Není jich rozhodně jen pět a pokud je kdokoliv podrobně studuje, jeden navazuje na druhý....Takže nelze podepřít z mého pohledu, že postavil geometrii na pěti axiomech, možná je to v kostce zjednodušené pro školní mládež a studenstvo, ne však odpovídající obsahu Základů...Jedná se o složité geometrické obrazce, geom. podobnost, teorii čísel, prvočísla atd.(níže)

1. kniha: pojednání o základech geometrie, rovnoběžkách, trojúhelnících a rovnoběžnících, důkaz Pythagorovy věty

2. kniha: pojednání o planimetrii

3. kniha: pojednání o kružnici a kruhu

4. kniha: pojednání o tětivových a tečnových mnohoúhelnících a kružnici vepsané a opsané

5. kniha: pojednání o poměrech

6. kniha: pojednání o geometrické podobnosti

7. kniha: pojednání o teorii čísel,

8. kniha: pokračování pojednání o teorii čísel

9. kniha: teorie čísel - prvočísla, důkaz, že prvočísel je nekonečně mnoho

10. kniha: teorie iracionálních čísel.

11. kniha: stereometrie- pojednání o geometrii těles

12. kniha: pojednání o povrchu a objemu těles

13. kniha: pojednání o pravidelných (Platonských) tělesech

------------------------------------------------------------------------------------------------------

zdroj-net

Pozn.

ruský matematik Nikolaj Ivanovič Lobačevskij ? uff se mi zatočila hlava:-)) mám hned vyrážku, když se vysloví velikáni z carského Ruska, omlouvám se, jdu se namazat krémem...:)

[53]: Pokud Tě můžu poprosit o jednu věc, není třeba se již omlouvat. Nikdo se tu přece netváří jako vševěd, pokud by byl takový dojem, je to mylné. Hledáme odpovědi na různé otázky a osobně to vidím jako důležité se orientovat, (učím se)....ne vždy se to podaří, vyjádřit se netem krátce či výstižně u rozsáhlých témat je problematické:-). Zabývám se věcmi delší čas a přeju si, aby šlo o rozprávění, nejde rozhodně o vědomostní dostihy a soutěž stylu Az kvíz. Od toho je čétéčko!:-) Vážím si každého názoru na témata!

[51]: Kluci, to je naprosto v pohodě. Já nerozumím ani náboženstvím ani filosofickým směrům, ale také ani fyzice, matematice, natož kvantové fyzice. Ale sbírám poznatky a dojmy :-) Takže mně zajímá téměř všechno a všechno si ráda poslechnu. :-) Nechci se zbytečně přít a dělat nedorozumění, mrzí mně to pak. Opravdu.

To co si psal o Egyptě souhlasím. Oni měli velmi vyspělou astrologii či astronomii. V pyramidách je ukryto vše, nejen ve vnitř, ale v rozměrech, symbolice, ale také je v tom numerologie. Pořád se nad tím vědci dohadují, jak je to možné něco takhle postavit s takovou obdivuhodnou přesností. Jsou teze, že se to Egypťané naučili od učenců z bájné Atlantidy a pak samozřejmě, že je to naučili mimozemštané. Proto ta úžasná přesnost a pyramidy jako hvězdné observatoře .Už se to zřejmě nikdy nedovíme , jak to bylo opravdu. Oni vůbec měli úžasnou celistvou filosofii.

P.S. Ano, moje znalosti jsou velmi chabé, povrchní, neobjektivní, z různých knížek, filmů, dokumentů, z dějepisu, z různých zdrojů na netu, něco z našich diskusí, něco z mých cest..

Romčo, vím, že vždy jdeš do hloubky a až k prameni:-) Vážím si toho, obdivuji to, obohatí mně to. :-)

[46]: Roman: „Eukleidova geometrie přece neřešila jen plochu, pracuje i s prostorovými tělesy a to velmi složitými!“

Pravda. Eukleidova geometrie se skládá ze dvou oborů: rovinné geometrie (planimetrie) a prostorové geometrie (stereometrie).

---

Eukleides postavil geometrie na pěti základních axiomech – pěti základních tvrzeních. Jak jsem psal dříve, matematika chápe, že ne vše lze dokázat, a proto každý matematický obor je postaven na základních několika málo pravidlech, které lze odvodit intuicí, či citem.

Eukleides tedy citem odvodil pět základních axiomů, tedy pět základních pravidel, ze kterého vychází celá jeho geometrie:

1. Máme-li dány dva body, existuje jedna přímka, která jimi prochází.

2. Konečnou přímou čáru (úsečku) můžeme prodloužit tak, že vznikne opět úsečka.

3. Je možné nakreslit kružnici s libovolným středem a poloměrem.

4. Všechny pravé úhly jsou si rovny.

5. K dané přímce a bodu, který na ní neleží, lze sestrojit právě jednu rovnoběžku, která prochází daným bodem. (tzv. postulát rovnoběžnosti)

Celá Eukleidova geometrie, jak je v matematických oblastech zvykem je pak logickou dedukcí odvozena z těchto pěti axiomů. Celou Eukleidovu práci lze z těchto pravidel odvodit, neboť je důsledkem těchto pravidel.

---

5. postulát Eukleida se řešil od antiky, mnoho matematiků se snažilo dokázat, že je zbytečný, protože vyplývá z prvních čtyř.

V roce 1829 ruský matematik Nikolaj Ivanovič Lobačevskij ukázal příklad geometrie v běžném světě, kdy neplatí 5. Eukleidův postulát a tím dohady ukončil. Tím jasně vyplynulo, že Eukleidova geometrie je postavena na neplatných axiomech (tedy je odvozena z mylných předpokladů), a tedy všechny závěry Eukleida musí být (pro reálný prostor) zrevidovány a přepracovány.

Jak již vyplývá z racionální metody z dob Descarta – jakmile se najde příklad, který se vymyká dané teorii – potvrzuje neplatnost této teorie.

Věda není tak kategorická. Eukleidova geometrie platí v mnoha případech, ne ovšem obecně. Z hlediska rovinné Eukleidovy geometrie jsem ukázal příklad, že na zakřivených površích a nerovných plochách Eukleidova geometrie selže. Matematika pouze vymezila případy, kde Eukleidova geometrie je plně použitelná. A pak případy, kdy její závěry neplatí – můžeme to nazvat jakkoli.

[49]: Dík. Smáznul jsem to co mi napadlo dál ohledně kabally v souvislosti s těmi protiklady! Takové volné pokračování, ale nechtěl jsem to spojovat s dalším, a zamotávat do šířky...asi to se Slávkem případně dořešíme e-mailem, do diskuze je to téma rozsáhlejší:-)

Tvůj příspěvek chápu, proto je to diskuse, jinak vypadá dialog...:-)

Ještě bych poznamenal, že ta prapříčina nemusí být nutně hledána vždy jako Bůh. Řada oborů jí hledá zcela v materiální, racionální a pragmatické podobě.

Starověk ho našel v éteru.

Fyzici ho hledají v jednotné teorii všeho. Tedy základní rovnice, které lze aplikovat na naprosto všechny fyzikální jevy.

Tao, Bůh je prostě filozoficky nejvyšší princip. Jeho objevením lze vysvětlit vše – a on zplodil vše, tedy vše z nejvyššího principu, prapříčiny, lze odvodit.

Je zbytečné Tao nějak násilně rvát do náboženství.

[48]: Romčo :-) já myslím, že to společné všem náboženstvím je = Stvořitel světa, který je nad vyšší úrovní než člověk. Stvořitel ( Bůh, Allah, Indiánský bůh, Budha,) A pak to ostatní ano - protiklady a určitá hierarchie- zvěstovatelé, šiřitelé..(učenci, mudrci, apoštolové) a další společný znak kromě hierarchie - svitky, knihy, písma, sútry, mantry...

Kvantoví Fyzikové, či matematici by řekli možná , že je to to písmenko ";e " ten nejvyšší princip harmonie nad zlatým řezem a "pí "

P.S. Omlouvám se za neznalost a nepřesnost v náboženských pojmech. A teď vidím, že si změnil svůj příspěvek, tak že můj komentář je " mimo" .

Eukleidés pocházel z Megary a žil přibližně v období 450 př. n. l. - 370 př. n. l., žil v Alexandrii!

Slávek:Ač nerad, musím napsat, že si nerozumíme.

Roman: Ale kamarádit spolu můžem dál ne?:-))

------------------------------------------------------------------------------------------------

[45]: Já rozumím doufám dobře, ale ve větě jsem nechal něco rozepsaného a vypadá to jak popisuješ. Jak jsi se ohradil správně:-), kdyby to bylo myšleno jako Tao samotné! Je to myslím tohle místo:

R:Filosofie Tao použila logicky symbolu kruhu k vyjádření protikladů, opozitní osy ve smyslu vlivu zodiakální sféry.

Errata:)

Měl jsem na mysli filosofii taoismu(ve větě 2.pád)ve smyslu filosofie cesty Tao-t.j.těch, kteří po ní kráčejí-ne Tao samotné.Špatné psaní...vytvořilo dojem toho co píšeš. Samozřejmě s tím co píšeš dál je nutno souhlasit, jinak je to promluva na špatnou adresu:-) Věty jsou někdy neučesané, nechodím do budovy Národní opery:-))

Slávek:Tao není o protikladech.

R: Ano..... Tao o nich vydává svědectví, je nad protiklady..souhlas!

Všechny věci nad touto úrovní, tedy i Tao – žádné protiklady nemají, a neexistují ve dvou protikladech......

R: Rozumím Ti a souhlasím. Vyjádřit to samozřejmě lze ještě trochu jinak, ale dobré!:)

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Teda ohledně těch neeukleidovských a eukleidovských zjednodušení s řízkama tě stejně ještě vytahám za uši!:-)) Napsal jsem to jasně!

Jedna věc je přeci o tom,že nelze vařit vůbec-jen hypoteticky a pečení krocana je ošemetné a relativní a dokážeme to vzorci na 10 stran že to nejde. Úroveň čistě teoretická...

A ta druhá nemá zájem o dokazování toho co neexistuje. Pracuje s pojmy v rovině i prostoru. Prostě co se neupeče a spálí se vyhodí a neřeší se proč,a kdyby! Hypotetické cesty neřeší!

Asi znáš od Richarda Bacha-Jonathan Livington Seagula a Most přes navždy! :-)

---------------------------------------------------------------------------

Eukleidova geometrie přece neřešila jen plochu, pracuje i s prostorovými tělesy a to velmi složitými!

Eukleidova geometrie prostoru je reálná, známá a stará věc!Pythagorejci ve svých dochovaných textech pracovali se složitými geom tvary -nebyli primitivní, jak nám tvrdí dějepis základních škol! Měli mnohem větší znalosti než dnešní matematická věda i se svými kvantovými teoriemi!Egypt mluvil o věcech, o nichž nejmodernější fyzika a matematika nemá naštěstí ani potuchy!:-)

Podobá se to tvrzení, že Ptolemaios pracoval hloupě s geocentickým systémem,takže byl ještě hodně v otrokářské společnosti. Ale výpočty v astrologii je nutné provádět vzhledem k Zemi, neb Země a člověk zde je předmětem zkoumání a místem zrození , ne Slunce!...

[38]: Roman: Ač nerad, musím napsat, že si nerozumíme.

Čínská filozofie nepoužila Tao do monády. Čínská filozofie použila monádu k reprezentace vztahu jinu a jangu. Tao není o protikladech. Ve své podstatě Tao stvořilo mnoho věcí a jedna z jeho dětí je stvoření protikladů – jinu a jangu.

Jinak řečeno – existence dva protiklady, ať už to nazveme jin/jang, nebo +/-, nebo den/noc – jsou koncepty určité úrovně. Všechny věci pod touto úrovní podléhají zákonům protikladů. Všechny věci nad touto úrovní, tedy i Tao – žádné protiklady nemají, a neexistují ve dvou protikladech.

Ve všechny duchovních teoriích byly protiklady stvořeny až později, tedy přišly v určitý čas vývoje. To co je výše protikladům nepodléhá. V Bibli Bůh oddělil světlo od tmy – tedy stvořil možnost dvou protikladů. Tao se v určité chvíli stvořilo dva protiklady – jin a jang.

Pokud hledáš nejvyšší princip vesmíru ve svojici protikladů, pak tam není. I starověké Řecko, stejně jako indické védy mají nad protiklady ještě vyšší princip – lichý, do protikladů nepatřící a protiklady přesahující. Starověké Řecko i Indie, stejně jako alchymie se svým konceptem éteru.

Nad dvojicí protikladů, jinem a jangem, nad monádou, existuje ještě vyšší , jednotný princip, který protikladům nepodléhá a nemá svůj protiklad – v Číně se nazývá Tao, v křesťanství Bůh, ve starověku éter, …

---

Vztáhneme-li to na realitu, v přírodě žádná polovina protikladu nemůže tvořit, jen oba naráz. Samotný muž dítě nestvoří. Samotná žena rovněž ne. Jen jejich jednota – spojení.

Pokud tedy prapříčina, Tao, má tvořit samo, nemůže podléhat protikladům. Musí být nad protiklady a musí představovat jejich jednotu.

---

Matematici nedělí Euklidovskou a neeuklidovskou geometrii, ani to nejsou protiklady. Poznat lze na vlastní zkušenosti i neeuklidovskou geometrii – vem si míč a fixku a nakresli si na povrch míče trojúhelník, nebo čtverec – v tu chvíli jsi nakreslil neeuklidovský trojúhelník, nebo neeuklidovský čtverec. Nebo až budeš sám se ženou, napiš jí na nohu „miluji Tě“ a srdíčko – bude to neeuklidovský nápis a neeuklidovské srdíčko.

Euklidovská geometrie = geometrie na rovině a rovné ploše.

Neeuklidovská geometrie = geometrie na jakékoli ploše, rovné i nerovné.

Rozdíl mezi euklidovskou ženou a neeuklidovskou ženou je (teď si bohapustě vymýšlím) kdyby se to analogicky vztáhlo na vaření: euklidovská žena = umí vařit jenom špagety a řízek, neeuklidovská žena = umí vařit cokoli.

[42]: Máš pravdu Romane, myslím, že tady v diskuzi každý z jiného pohledu a úhlu znalostí vlastně vnímá podprahově totéž. Někdo má v určitý okamžik tu jemnou mlhu, nebo záclonku před očima rozhrnutou víc, někdo míň.

Ale myslím, že pokud bychom se vzájemně podívali zblízka beze slov do svých očí, nebo se jeden druhého dotknul, tak nám bude jasné, kdo jsme, odkud jsme přišli a co nás spojuje.

[39]: Romčo, ano omlouvám se za to své zjednodušení :-)

Náboženství : 1 Bůh, 1 Buddha,1 Vyšší moc,1 Alláh ,1 Vyšší existence, která stvořila svět a lidstvo. A apoštolové, mudrci, učenci, to šíří lidem.Ty myšlenky jsou velmi podobné, jen jinak vyjádřené na Východě - Korán a na Západě - Bible. A jiné v Asii. Ale pořád jsou to nějaké předpisy, ultimata mezi člověkem na zemi a někým kdo stojí nad člověkem. Různě vyjádřené, aby to těm lidem v různých oblastech bylo bližší. + pak jsou z toho krajová náboženství a odnože, líšící se v hlubších detailech výkladu. Romčo, viděla jsem spoustu filmů, dokumentů, zrovna tak jako čtu různou literaturu. od historických románů až po sci-fi.:-) Díky nim se dostávám na místa, která asi za svůj život nenavštívím. Třeba i tu Čínu :-)

Slávku, ano omlouvám se za to své zjednodušení popisu duchovník nauk, nevěděla jsem, jak to mám souhrnně nazvat.

Moje osobní víra je postavena na paradoxu:-) ";Vím, že nic nevím"A tak jezdím po světě a všechno to lidské a přírodní tvoření obdivuji. A hledám svůj střed :-) Obdivuji úžasně moderní technicky dokonalé věci stejně tak jako malířství, architekturu, sochy , hudbu starých mistrů, kde cítíte přítomnost Boha. A pak vidíte širé moře, cítíte nekonečno a opět Boha. Vidíte noční oblohu s hvězdami, vysoké hory s údolími. A pak v Paříži vlezete do muzea přírodních věd, nebo v Monaku do oceánografického muzea, škoda, že ve Florencii bylo muzeum matematicko - fyzikální muzeum zavřené...a tam prostě obdivuji co všechno lidé vytvořili a objevili. Když vidíte sochu Davida, jeho dokonalost a pak vidíte robota Da Vinciho jak operuje v obojím případě žasnete.

Pojdte si povídat o Bibli,o Egyptě, o jakémkoliv náboženství či filozofii, oTao, o indiánech o jakémkoliv místě na světě, které Vás fascinuje či o lidech z dějin, kteří Vás fascinují. O filozofech, o válečnících, o panovnících, o vynálezcích, o vědách a knihách co Vás zajímají a které máte rádi a já Vám všem budu naslouchat. Jen prosím o jediné, nevyvracejte mi moji víru v tento duchovně - materiální svět :-)

Je možné, ano, vést stále rozpravy a budeme se otáčet na pomyslném kolotoči, nebo se od sebe různě vzdalovat a přibližovat, stát v opozici, kvadratuře nebo v konjunkci. Jak s eto ostatně vcelku běžně děje. Možná, že to ani mnohdy sami nemůžeme ovlivnit:-) je to v konci výsledkem našeho momentálního rozpoložení a stavu vzhledem k živým tranzitům!:-)

Sjednocujícím prvkem, nebo něčím co lze s trochou sebezapření nazvat řešením je sjednocující prvek, symbolický jazyk, systém. Stará učení přicházela právě se systémy symbolů, které dokázaly jako jediné přinést sjednocení, jednotu v pochopení a vnímání zkoumaných skutečností, ať materielní nebo ideové podstaty. Otázka je jak čtenář takové symboly vnímá, jak jim rozumí,je schopen, nebo chce porozumět...Příkladem je rozluštění egypt. znaků-hieroglyfů, díky tzv. Rosetské desce, tedy textu v trojjazyčné podobě díky níž, bylo možné začít rozumět prastarým egyptským hieroglyfům, v obecném jazykovém ustálení.

Astrologie ve svém základě je živá a smysluplná a funkční je-li respektován určitý dohodnutý systém všech symbolů- ve svém celku. Vzít jeden z nic samostatně je sice možné vzhledem k interpretaci, výkladu. Odděleně, samostatně není však symbol životaschopný- smysluplný.

„Je to však pouze začátek cesty........někdo mluví o Tom jako o TAO, jiný jinak nazývá“

cit. zdroj níže:

Tao Te ťing nám začne klást otázky hned jak vezmeme knihu do ruky. Neznáme totiž ani autora ani dataci. Převážná většina odborníků se shodla dnes na přelomu 4. a 3. století, a to i v Číně, kde se od začátku Chanů až do začátku 20. století věřilo, že text byl psán v době Konfuciově. Přijmeme-li moderní dataci, pak filosof si okamžitě položí otázku, jak a proč je možné, že jediné filosofické dílo věnované ontologickým otázkám vzniká ve starověké Číně tak pozdě, že se zatím už vyvinulo a rozvinulo mnoho samostatných škol, které se zabývají v podstatě jen společenskou problematikou.

cit:

...."Tao na prvním místě" je opravdu větný subjekt a bylo v důsledku toho vždy bezproblémově čteno jako běžně užívané substantivum Cesta. "Tao na druhém místě" musí být sloveso. Problém je v tom, že žádné sloveso, které by bylo odvozeno od substantiva cesta, v čínštině neexistovalo a neexistuje. Tento znak byl ve slovesné verzi chápán vždy v čínštině jako "hovořit o ...".

cit.zdroj:

.... Od této doby je první verš neuralgickým bodem pro všechny překladatele, nikdo prakticky nebyl s překladem "hovořit o ..." spokojen, nejvýše snad křesťansky orientovaní překladatelé (velmi mnoho překladů z čínské starověké literatury v 19. a ještě v první polovině 20. století dělali křesťanští misionáři), kteří se dobře rozpomněli na to, že i ve Starém zákoně Jahve sám sebe charakterizuje jako nepojmenovatelného a Mojžíšovi na přímou otázku odpovídá "jsem, který jsem" - mluvit o Bohu se nedá a v ortodoxním judaismu dokonce ani nesmí. Jinak ale překladatelé zkoušeli kde co. Vlastně jeden z prvních odvážlivců byl náš Richard Dvořák (1912), který na tomto místě použil slovesa "kráčet". ....

-----------------------------

Zdroj:(nejlépe však číst souvisle, není to dlouhý text.):-)

http://www.dharmagaia.cz/kniha/747-egon-bondy-poznamky-k-dejinam-filosofie-sv-i-vii/text/1570-ukazka-textu-ze-sv-i-cinska-filosofie-1-o-itao-te-tingui

[39]: Je to o jednom a tom samém. Já Miloslavovi rozumím, i když o něčem bych polemizovala, ale podstatu chápu. Ať křesťanská, nebo východní filozofie, je to totéž. Jen různé "šikovné hlavy" dokáží použít jen výsek čehosi a s ním se ohánět, aniž by byla podstata pochopena. Ona vlastně ani pochopit moc nejde. Tady se velmi ztotožňuji s Romanem.

Jedna věc je pozorovat obraz, vnitřní prožitek a druhá věc je omílání, zkoumání, vyvracení. Pokud něco sami chceme zkoumat, dáváme už tímto postojem najevo, že se máme za důležitějšího, většího. Ale tak to není. Pokud pouze pozorujeme, necháme se pohltit, plyneme, podáme se, pak najednou rozumíme beze slov. Jde pak o porozumění hluboké a jakoby mimosmyslové.

[36]: Barča:Všechny filosofie a náboženství jsou o tom samém....

Ten pohled na náboženství světa je opět filmový, že je to tak?:-)) Pak je to jasné.:-))

Objekt lze pozorovat, prohlížet si, monitorovat z družice nebo manuelně, z různých vzdáleností a úhlů. Proto výroky o stejné věci jsou rozdílné, i když jde pořád o stejný předmět, objekt-je to o tom samém.

Pozorovatelé však většínou tohle tvrdíc, hledí pouze na povrch a na to co je vidět. K objektivnějšímu pohledu a posouzení je nutno vědět o tom, co je uvnitř.Myslím i vlastní zkušenost vnitřního prožitku.

Stejně jako když sleduji krásu lidského těla v pohybu, nebo jako lékař svými přístroji uvnitř a co teprve psycholog...atd pořád o kus hlouběji!:-) To neber jako slovní přestřelku, jen jako přirovnání!

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Symbol monady je kolo, kruh, kružnice....pokud uvažuji abstraktně a v ideích,-plocha, -projekce.

Symbol monady je také sférou...... vystihující vztahy a zákonitosti dění v úrovni materie, dolní oblast- prostor-zodiakální sféra.

Činská astrologie zřejmě z principů a symbolu monady vychází vzhledem k interpretacím a vztahům.(To však naprosto nevím, je to pro mě pole neorané)

Filosofie Tao použila logicky symbolu kruhu k vyjádření protikladů, opozitní osy ve smyslu vlivu zodiakální sféry. Jiný tvar zvolit nakonec k podobnému vyjádření ani nešlo, vynechám-li pro klid duše ty nežádoucí tvary jiné.

Pokračoval jsem potom ve smyslu tématu(geom.), že monada obsahuje dva body. Nejde tedy pouze o začátek(každý pohyb má počátek:-)), ale současně i o konec-tedy cyklus(v alchymii Uroburos). Karmické kolo příčin.(Je však žádoucí nechat na chvíli usnout hypotetické dělení bodu na nekonečně malé možné body, nebo narýsovanou kružnici na hypoteticky tenčí a tenčí, tedy čistě neeukleidovské matematické modely moderních směrů, vnášející akorát tak ještě větší zmatek ve smyslu pochopení podstaty mnoha věcí.)

Neeukleidovská geometrie=Poznat nelze, jsme v zajetí nevědomosti a nevědomost popisujeme velmi drsně matematickou teorií, vše je pouze relativní a hypotetické

Eukleidovská geometrie=Poznat lze, avšak z vyšší moci, která není naprosto v usilování člověka. Jak jsi psal:Vlastně se tak Tao nechává poznat tím, že to umožňuje – poznat ho nezávisle bez jeho přičinění nelze.

Členění na dva základní směry geom. si vymysleli matematikové, vystihuje to zajímavý rozdíl v kvalitě, odpovídá realitě:-), v základu obou myšlenkových směrů je hledání transcendentna, o vědu jde až nakonec.Matematika jak jsi řekl, jako duchovní věda, velmi zajímavé! Nebo součást duchovní vědy....

Astrologie např.v momentě, kdy uplatním nekonečně hypotetické dělení bodu a kružnice na mikro a nano tenké dráhy a body pozbývá na účelnosti a smyslu, i když připouštím myšlenku, že každý bod, prvek v horoskopu je natolik senzitivní(jeden více, jeden méně-orbit), že působí šířeji než na místě daného stupně. To už je ovšem záležitost energií, ne tedy geometrie bodu.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Slávek:Záměrně kombinuji čínskou filozofii s křesťanskou, protože princip je stejný.

Při vší úctě k názoru a vyjádření ke kombinacím, tomu nerozumím. Princip je stejný podle Tebe v čem?! Myslíš v dělení na opozity?

-------------------------------------------------------------------------------------------

[36]: Barča: Duchovní nauky a náboženství jsou dvě různé věci. Duchovní nauky (metafyzika) se opírají o nemateriální filozofii a jsou to libovolné teorie, které zahrnují vliv nemateriálních příčin. Náboženství je souborem skupinových rituálů – jakýchkoli.

Náboženství má většinou v pozadí nějakou teorii – ovšem nikoli nutně duchovní. Třeba takové scientologické náboženství už de facto nevěří, že je něco nad osobou.

Já osobně považuji slova náboženství, sekta, vědecká obec – za fakticky synonyma. Liší se jen tím, jaký pocit chceme tomu dát. Asi tak jako vůně, smrad, čichový vjem jsou principiálně synonyma ve smyslu „něco co vnímá nos“ s odlišnými emocemi do slov vkládaná. Chceš-li jsou si soběpodobná.

Je to jak píšeš a jak píše Roman, materialistické teorie a duchovní jsou dvěma mincemi téhož a postupně splývají a proplétají se. Vzájemně se obohacují, vypůjčují si nápady, myšlenky, postupy. Věda do jisté míry adaptovala řadu duchovních teorií a přepsala je do vědeckého jazyka. A řada duchovních nauk zase postaví některá tvrzení na vědeckých metodách.

Náboženství pak je spíše vyjádřením, co z nauk (materiálních i nemateriálních, vědeckých, duchovních, či jiných) lidstvo považuje za správné a co za nesprávné činit. Možná by se dalo říci, že tam vstupuje ještě etika a hodnocení užitečnosti pro člověka. Z toho hlediska je náboženství politikou, protože určuje co by velká skupina měla dělat, aby to bylo správné a čeho se vyvarovat – tak jako to činí i politikové – a jak je toho někdy zneužíváno k manipulaci.

Vědci se pravidelně diví, že řada lidí jim hází klacky pod nohy, protože jejich počínání považuje za neetické. Věda sama o sobě nezná žádnou etiku, ona pouze hromadí poznatky získané vědeckými metodami. Je perfektně v intencích vědy sestrojit smrtící jadernou bombu, či vyzkoumat jak udělat mikroorganismus, který zabije člověka do 24 hodin bez možnosti jeho záchrany. Je perfektně vědecké vytvořit klon člověka, či genetickou mutací superčlověka. Je to jen poznatek a znalost. Věda je jen teorie.

Ovšem jestli je tohle všechno správné dělat musí rozhodnout lidé – a pak je to etika, náboženství, politika, či jak se to nazve.

Takže jsme rozsáhle napsal, že s Tebou perfektně souhlasím. S tím, že je třeba rozlišovat nauku (duchovní teorii, vědu) od praktikování této nauky v životě lidí (náboženství, politika, vědecká obec).

[34]: Slávek : :-) Všechny filosofie a náboženství jsou o tom samém, viz Zeitgaist. Vlastně matematika , fyzika, chemie = to samé jen vyjádřené jiným jazykem.Vzorcemi, rovnice. V překladu do těchto nauk to znamená "ten pravil to a to " Tak je to dané. Jen si dovolím říci, že to politikaření v duchovních naukách je viditelnější. Dovolím si říci ještě to, že dokonce duchovní nauky svým způsobem právě potřebují pro svá pravdivá tvrzení exaktnost těchto věd jako je matematika a fyzika + jiné další vědy. Jak se např.pozná stáří svitků od Mrtvého moře? Co Turínské plátno ? A jiné důležité artefakty..Samozřejmě v těchto duchovních naukách jsou obsaženy velmi ušlechtilé myšlenky, různými způsoby vyjádřené, pořád to jsou, ale stejné principy. Jen mají jiná jména, kázali je učenci, apoštolové, mudrci, filosofové. Na příběhu o Gilgamešovi co mi vysvětlil Roman na jiném vlákně jsou i ty příběhy velmi podobné. Jen každému je jinak bližší to samotné vyjadřování, někomu je bližší Bible, někomu je srozumitelnější spíše Tao. A někomu stačí pro vyjádření toho všeho podstatného vzorec a rovnice :-) Myslím, že náboženství a duchovní nauky tak trochu souvisejí z fraktály :-) Přeloženo do češtiny a lidštiny jsou soběpodobné. A zrovna tak náboženství i "věda";; jsou si soběpodobné. ( dogmata a axiomy) Ještě co se týče vědy, není také všespasitelná a co je vlastně vědecký objev? No to je něco, co už tady někde je, jen si toho věda všimla, objevila to někde ukryté a až teď a začala to více zkoumat do hloubky. A vědecké vynálezy jsou právě důsledkem zkoumání objevů. A pak díky tomu zkoumání začaly vznikat nové věci určené lidem. Věda by bez existence toho co už tady existuje nedokázala vůbec nic. A náboženství bez průkaznosti a existující vědy, už jen tím, že vyšla Betlémská hvězda. No řekněte někomu z náboženství, že tři mudrci co putovali z Východu za hvězdou a šli se poklonit do Jeruzaléma byli nakonec astrologové ? :-) No jak by jinak věděli, kam mají jít? Kde Ježíše hledat, no možná měli astroláb, co myslíte, nemyslím jen kvůli hvězdám, ale také kvůli putování přes poušť. Příroda kolem nás je totiž komplexní. Proto je tu náboženství, které představuje to duchovno, ale také věda, která se snaží prokázat jak a co se děje. Pravdou je, že náboženská dogmata přetrvávají daleko déle, než věci "dokázané vědecky" protože se ty poznatky postupně mění, přibývají. A náboženská dogmata jednodušše jen jsou. Opět rovnováha, která tvoří komplexnost a náš svět.Chování vědy i náboženství je velmi podobné.

Jedno je nocí a druhé je dnem :-) A jednou je delší den a jindy zase noc. Myslím proto, že je zcela ztrátou času vyvracet jedno druhému a opačně. Jenže znáte lidi a jejich věčné bojování o moc :-)

[34]: :-) to je dobré kombinace dvou filozofií, udržuje to určité napětí a pozornost, nedovolí nám to setrvat na jednom místě, nebo si podržet něco konkrétního. A to je přesně totéž, na co jsem narážela ve svých příspěvcích já.

[32]: Roman: „Je to však pouze začátek cesty........někdo mluví o Tom jako o TAO, jiný jinak nazývá“

Je nutné dodat, že Tao ve své šíři nelze poznat … jakákoli představa o něm je zlomkem skutečnosti. Vždyť obsahuje a plodí vše, co vzniklo – všechny předměty, látky, tvary, barvy, pocity, představy – to vše je jeho dílem a ještě mnohem více. Jakmile ztotožníte Tao s nějakou představou, pak jste se chytli tdo pasti, protože jste zaměnili Tao s jeho jedním dítětem a nepoznali jste ho.

“Tao, jež lze vyjádřit slovy, není stálé tao.
Jméno, jež lze pojmenovat, není stálé jméno.
Bezejmenné je počátkem nebe a země,
mající jméno - je matka všech věcí.“
(Lao'c: Tao Ťe-Ťing, Kniha o Tao, 1. kapitola)

Stejné je to s Biblí. Zde je původcem všeho Bůh, kde na přímou otázku, kdo vlastně Bůh je odpovídá:

„Jsem, který jsem.“

Zcela logicky. Jakákoli představa je jen dítětem Boha, nikoli Bohem samotným. Jakmile ztotožníte Boha s představou, zaměnili jste Boha s jedním jeho dílem a ztratili jste ho.

I proto Bible varuje před tím, aby si člověk vytvořil jakýkoli obraz Boha.

Ze stejného důvodu se nesmělo znát, ani vyslovit Boží jméno.

„Jeho jméno neznám.
Označuji je jako 'tao'.
Donucen dát mu jméno,
nazývám je 'svrchované'“
(Lao'c: Tao Ťe-Ťing, Kniha o Tao, 25. kapitola)

---

Původní prapříčina je velmi tvořivá síla, ať jí nazveme Tao, nebo Bůh, nebo jakkoli je otcem/matkou všech věcí i představ. Jakákoli fantazie, nebo představa je rovněž jeho dílem – a tudíž nemůže úplně vyjadřovat jeho samotného.

Záměrně kombinuji čínskou filozofii s křesťanskou, protože princip je stejný. Existuje základní prapříčina, kterou nelze přímo pozorovat. Jen ona určuje co zplodí a co nechá poznat. Poznat Tao plně nelze – protože vše, čím ho můžeme poznat a všechny možnosti jeho poznání stvořilo rovněž Tao. Vlastně se tak Tao nechává poznat tím, že to umožňuje – poznat ho nezávisle bez jeho přičinění nelze.

[28]: Roman + Slávek : Děkuji za objasnění pojmů. Stále si pletu pojmy : vědy humanitní, exaktní, přírodní, společenské apd.

Roman : Čínská filosofie, stačí si vybrat :-)

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_filosofie

[29]: Dík za pěkné a výstižné komentáře, známe všichni jak to je, nemyslíte?Vždyť jsem si to myslel, že jinam než směrem ke hvězdám nelze logickou úvahou dojít! Řešení je velmi jednoduché....symbol čínské monady ...atd.

Je to však pouze začátek cesty........někdo mluví o Tom jako o TAO, jiný jinak nazývá ... A z hlediska geometrie? Všimnul bych si těch dvou bodů...:-) a je tu karmická astrologie ....

-----------------------------------------------

(Pokud někdo víte o ucelenějším textu na téma níže, více bližšímu ve smyslu výkladu, budu potěšen za nasměrování!)

------------------------------------------------------------------------

Každá věc se dá popsat jako zároveň jin a jang.

Jin a jang se nevylučují.

Všechno má svůj opak - ne však absolutní. Žádná věc totiž není čistě jin nebo čistě jang. Každá ze sil obsahuji základ té druhé. Například zima se nemůže změnit na léto.

Jin a jang jsou na sobě závislé.

Jedno nemůže existovat bez druhého. Den nemůže existovat bez noci.

Jin a jang se dají dále dělit na jin a jang.

Jestliže uvažujeme teplotu, jin může být zima a jang teplo. Jang však můžeme znovu rozdělit na jin – teplo a jang - žár.

Jin a jang se navzájem podporují.

Jin a jang jsou obvykle ve stavu rovnováhy: pokud jeden naroste, druhý ustoupí. Někdy může dojít k nerovnováze: přebytek jin, přebytek jang, nedostatek jin, nedostatek jang. Takové nerovnováhy znovu tvoří pár: přebytek jin způsobí nedostatek jang a naopak.

Jin a jang se mohou navzájem měnit.

Například noc se mění na den. Tato změna je stejně jako jin a jang také relativní. Z pohledu vnějšího pozorovatele existuje noc a den na Zemi zároveň a doplňují se.

[27]: Já také vůbec nerozumím matematice, fyzice apd, také proto jsem se tu matematiku a geometrii snažila lidsky přiblížit v příbězích. A právě proto, že těmto vědám vůbec nerozumím, obdivuji lidi, kteří ji rozumí. Tito lidé mi přijdou jak z jiného fantastického světa a jsou tolik jiní. :-) S jedním takovým jsem žila 12 let :-)

[29]: Jj, podle mne je to přesně tak :-).

[26]: Daniela: „Bez jednoho není druhé.“

A proto nemůže existovat materialismus bez idealismu. A idealismus bez materialismu.

A proto nemůže existovat láska, nebude-li existovat neláska.

A proto nemůže existovat dobro, nebude-li existovat zlo.

A proto nemůže existovat pravda, nebude-li existovat lež.

Proto kdo chce extrémně posílit dobro, vykoná nakonec velké zlo. (Cesta do pekla je vydlážděna dobrými úmysly.)

[25]: Barča: Protože jsi to vystihla daleko stručněji a hutněji oproti Romanovi.

„Domluvit se lze pouze s člověkem, se kterým už domluveni jsme.“

Věda je určitý způsob poznávání, kde se systematicky určitým způsobem (= „vědecky“) odvozují, či dokazují poznatky. Někdo na začátku určil, který způsob získávání a ověřování poznatků bude „vědecký“, a který bude fuj. Ale toto určení je ryze lidské, neobjektivní, tendenční a podléhající chybám jako každé jiné rozhodnutí.

Věda nemá určeno, co bude zkoumat, ani jestli bude materialistická, nebo idealistická. Každý obor to má jinak.

---

Třeba matematikům došlo, že žádný pevný a nezpochybnitelný bod, na kterém by mohli matematiku bez jakýchkoli pochybností postavit neexistuje a z principu nikdy existovat nebude.

Proto se rozhodli, že každá matematická disciplína bude postavena na základních pravidlech zcela vycucaných z prstu a řekněme určených spíše intuicí a citem. Těmto základním pravidlům se říká axiomy – ty matematika nedokazuje, prostě si je natvrdo nadefinovala.

Veškerá matematika je pak formálně odvozena a vydedukována logickými důkazy pouze z axiomů.

---

Fyzika jakožto aplikovaná matematika axiomy nepotřebuje. Základním důkazem pro fyziku je realita. Každý závěr fyziky lze potvrdit, nebo vyvrátit pokusem.

Jinak řečeno, fyzika nepotřebuje realitu k ničemu jinému, než k důkazu správnosti teorií. Díky šílenství teorií, které byly velmi fantastické, jako jsou teorii relativity, nebo kvantová fyzika pak fyzici jsou de facto jen jiní duchovní badatelé. Na rozdíl od kněží se liší jen tím, že jejich tvrzení jsou formulována precizním jazykem matematiky a musí ho potvrdit v realitě.

---

Ostatní (přírodní) vědní obory pak více méně parazitují na exaktnosti matematiky + fyziky. Jejich tvrzení často si protiřečí a není těžké to dokázat. Často se tam uchytávají spíše teorie slavných, než teorie platné.

Například teorii o genetice a DNA jsem zkritizoval v jiné diskusi. Teorie o měření historického stáří napadne každý renomovaný fyzik, protože je nekorektní.

---

Zkrátka jsem chtěl říct, že materialismus i idealismus existuje – každý si pod tím představí něco jiného. V minulých příspěvcích jsem je používal jen v kontextu extrémně zaměřených lidí na jeden konec spektra.

A že v exaktních vědách (matematiky, fyzika) často najde velmi idealistické a duchovní teorie – protože propojení exaktních věd s realitou je velmi těsné. V jiných vědách pak najdete spoustu vzdušných zámků a nesmyslů, protože propojení a realitou tam není příliš těsné – a víc jde o politiku teorií, a tam lze o materialismu hovořit jasně.

Mně už taky moc nebaví, když na psychologii je 90% otázek: „kdo řekl to a to?“, „který slavný psycholog udělal to a to?“. Je to 90% kydů, které nemají naprosto nic společného s podstatou. Nicméně to dosti demonstruje co je pro tento obor nejdůležitější – zda princip psychologických procesů, nebo oslavování celebrit.

[25]: Vše je rozhodně v pohybu, vše platí je v danný okamžik.

Myslela jsem něco jiného. Nemohu argumentovat v matematice a fyzice, protože v ní nejsem vzdělaná, chybí mi v tomto směru znalosti. Matematiku, fyziku nevnímám jako čistě racionální záležitosti, to už jsem tu zmínila víckrát na jiných vláknech. Zrovna Miloslav je jasný příklad toho v němž se kloubí obojí velmi pěkně a jako výbornému matematikovi mu není cizí ani empatie a jiné méně uchopitelné směry, i já znám další lidi, kterých si vážím, protože se pohybují v různých úrovních pro mne duchovních a přesto jsou založením velmi racionální. To je mi sympatické.

[24]: Ano Romane, napsal jsi to moc hezky. Vše jde a mělo by jít ruku v ruce. Bez jednoho není druhé. Duše je moudrá, ale i tělo je moudré. Jak píšeš úcta a respekt k transcendentnu je nezbytný v životě každého z nás..

[23]: Píšeš nemohu argumentovat v matematice a fyzice.atd. Zkrátka jsou vědy, v podvědomí lidí zařazeny jako materiální, já se ptám proč? Přitom si myslím, že matematika, fyzika, chemie jsou kolikrát samy abstraktnější než to "duchovno", které je takto škatulkuje, či kritizuje. Tohle jsem měla na mysli s tou argumentací. A kdo víc než-li matematik, či fyzik musí věřit přírodním zákonům? Možná tito lidé jsou svým chováním, vystupováním věcnější, logičtější, nepůsobí tak citlivě jako lidé ostatní, možná nejsou tolik empatičtí, ale jistě věří svým ideám. Možná si v tom příspěvku měla na mysli zcela něco jiného a já jsem to špatně pochopila. A co je uvnitř a co je venku ? To jsou jen slova, která se dají obrátit...příklad.: Matrix , co když je opravdový a tohle je jen iluze ? Jak vidí pes a kůň a člověk ? A co když všechno je paradox, který se každou chvíli mění, protože všechno je v pohybu?

Omlouvám se, že jsem tady dala spoustu myšlenek, jen mně to napadlo, právě teď :-)

Per aspera ad astra. - Přes překážky ke hvězdám.

Vidím směr našeho povídání v tomto výroku:-)

-----------------------------------------------------------------------------------------

Nechci to nějak zvlášť rozvádět, ale dělení myšlenkových směrů na materialismus a idealismus je sice časté, ale osobně to nevidim jako moc šťastné rozčlenění. Učebnice a knihy o filosofii jsou toho sice plné celé 19. a zvláště 20.století(vnímám to možná divně, ale přesto jako reliktní rudé záření po vědeckém materialismu), stejně tak je poněkud nepřesné dělit lidi na teisty a ateisty.Možná se to tak začlo dělit v době, kdy bylo třeba vlastnit statistiku(sčítání lidu).

Dělení prostě rozděluje a to i v tom obecném směru, i v diskusích. Místo slova idealistický, lze najít celou spoustu(plejádu) nádherných a výstižných synonym....i naopak. Charakter osobnosti i díla je vždycky individuální, jedinečný , nikdy stejný!

Slávek:Stejně tak je to boj mezi materialismem a duchovnem.

Pokud bude zachováno tohle členění, boj a rozpory budou stále...:) Rozděl a panuj...

V podivuhodném a živém prostoru kolem nás není nic jen hmotné nebo jen duchovní(až na vyjímky, protože bytí je primerní podstaty a tělo druhotné podstaty. To platí i na čistě materiální úrovni, zárodek, buněčné dělení.) Duch oživuje hmotu a hmota se přeměňuje na energii(lze to nazvat i jinak), transformuje se do jiné podstaty...:)

Každý je věřící, člověk s absencí víry a naděje začíná chřadnout až nakonec znehybní, ato doslovně i ve smyslu aktivity. Záleží na tom čemu věří, protože jsem viděl dost lidí, kteří o věcech religiozních a náboženských neměli ani potuchu a přesto se chovali jako fanatiční vyznavači divokého kultu, blouzniví sektáři vyznávající svůj rituál, každodenní zvyk a obyčej.(ekonomické a finanční sekty, pyramidové systémy marketingu aj.)

Tady je princip úcty k bohu, nebo k transcendentnu vůbec nahrazen(zaplněn) uctíváním financi, ziskovosti, bezohledné a egoistické kariéry, prostě to čemu se říká náboženství ekonomie(například)!

Stejně tak jsou i ti, kteří se považují za teisty mnohdy ve stejné rovině s těmi materialisty, protože jakmile z chrámů odejdou odhodí masku svého přesvědčení a jednají mimo okruh stejně. Tzv. věřící člověk se dostane vlivem osudu do těžké situace, kdy nemá zkušenost, sílu a podmínky zachovat se jako ctnostný člověk z řad pevně a duchovně založených lidí a jedná jako každý jiný materialista;.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

[22]: Ne, nemyslím, že je to o postoji člověka v hmotném světě. Myslím, že to jak zdravě si člověk vede v duchovním světě, rezonuje s jeho stavem v hmotném světě. Nepodceňuji reálný a materiální svět a vidím, že jsou lidé, kteří jím zcela opovrhují, ale přitom si v tom reálném světě ještě nic moc nevyzkoušeli.

Nerozumím Tvojí větě s argumentací.

[21]: No právě :-) Je to o postoji člověka v hmotném světě, proto si myslím, že je to v určité rovnováze.

A proto si nemyslím ani, že extrémní materialismus či individualismus souvisí s argumentací.

A občas všichni inklinujeme k tomu materiálnu, abychom mohli obdivovat krásu duchovna a opačně. :-)

[20]: Já si Barčo nemyslím, že lidé jsou vždy tak jasně vyhraněni jedním směrem. Považuji se svým způsobem za idealistu, nejsem bohém, ani umělec. Ráda se obklopuji příjemnými věcmi, myslím, že stojím celkem pevně na svých nohách a v realitě, složenky platím první den po obdržení. Na druhou stranu dělám věci a podstupuji procesy nad kterými se jiným racionálně založeným lidem ježí vlasy na hlavě. A já mám pocit, že právě tyto procesy mi umožňují stát správněji v obou rovinách, lépe vyvažovat.

[19]: Já myslím, že idealismus či materialismus až tak nesouvisí s argumentací.

Člověk extrémně idealistický má rád duchovno, snílek, hlavu v oblacích, bohém, vědec, hudebník, ale uniká mu, z čeho zaplatí nájem apd. A člověk extrémně materialistický má rád hodně peněz, přepych, kvalitu vidí v hojnosti materiálních věcech. Třeba nečte, rád utrácí za jídlo, hezké věci , hodnotí lidi jen podle zevnějšku, jejich postavení, majetku.

[16]: A proč myslíš, že jsou někteří z nás v extrémním materialismu, nebo idealismu?

Nemohu argumentovat v matematice, nebo fyzice, jelikož jsem na této parketě slaboučká. Ale když odbočím opět k tomu, co mám osahané a je mi blízké. Např. při holotropním dýchání se nastavuje určitý stav a kapacity se neustále dohadují, zda při něm dochází k překysličení nebo odkysličení mozku a jaké chemické reakce přitom nastávají. Osobně je mi vcelku jedno, jaká reakce nastává, nejsem 100% přesvědčená ani o jedné z nich, ale vítám ten stav a vyhovuje mi z něj čerpat, necítím potřebu si ho nějakým způsobem vysvětlovat.

Totéž nastává v konstelacích, neustále chce někdo pitvat, jak možné že i neškolení lidé nacítí energie cizího člověka a chovají se v určitý moment stejně jako on (často se jedná i o energie zemřelých lidí). Takže kdosi přišel s teorií morfických polí, aby bylo možné se nečím ohánět a mít argument k jakémusi zdánlivému vědeckému vysvětlení.

Já osobně necítím potřebu, přijít některým věcem na kloub a přesto je mohu přijmout a vzít za své a přirozené že fungují. Chápu, že vždy bude existovat skupina jedinců, kteří chtějí vidět dál a mají i vlohy a kapacitu určité věci odkrýt. Ale také existuje skupina lidí, kteří tyto jevy budou z principu popírat a pro takové je předložení a hledání argumentů ztrátou času. Přijde mi dobré (i když v některých okamžicích velmi těžké) přijmout, že není nutné rozumět všemu a mít v moci to obhájit.

[13]: Roman : Nádhera...nyní ta geometrie je dokonalá..

[16]: Slávek : I já když jsem psal svůj článek o tom jak vznikl prostor, čas, vesmír – jsem vlastně nejdřív nastínil několik abstraktních koncepcí, které svým působením zplodily konkrétní věci – existenci času, existenci prostoru, existenci vesmíru – přičemž způsobem, kterým abstraktní věci zplodily čas, prostor a vesmír ukazuje odvození základních zákonitostí jak se chovají.

Právě na konkrétních příkladech, které si dokážeme představit a jsou z reálného světa dokážeme chápat věci i duchovní. A spousta duchovních nauk ač tu hmotu moc neprezentuje, tak právě příklady k pochopení uvádějí na hmatatelných věcech. Myslím, že jsme to už někde probírali o těch extrémech v duchovních vědách. Růže a její vůně..Já jsem idealistický materialista, nebo materialistický idealista ?.Tak teď opravdu nevím..

[15]: Daniela: To je naprosto v pořádku, musí být rovnováha.

Člověk musí někde pevně stát.

I idealisté (duchovní zastánci, …) to často přehání tím, že vytvoří éterický, nesmyslný extrém pouze duchovna bez vazby na realitu. I to je extrém a nerovnováha.

Řada teorií, jak „abstraktní principy“ se projevují v realitě jsou chybné – a proto se musí časem opravit. Například teorie, že Slunce se točí kolem Země se časem opravila na opak.

Opravení teorií je běžná věc – proto Euklidova geometrie platí, oprava se konala jen v duchu, že platí jen někde za přesně daných podmínek.

Stejně tak si člověk opravuje své teorie o světě. Teorie o tom, že dárky nosí Ježíšek. Teorie o tom, že existuje dokonalý vztah bez potíží.

Bylo by spíše zajímavější rozebrat, proč někteří lidé jsou v extrémním materialismu, a proč jiní v extrémním idealismu.

[14]: Proč je tak těžké si přiznat, že existují jevy které nelze zcela vysvětlit, přesahují nás, ale přitom jsou velmi reálné??? Protože se nám v tu chvíli třese půda na které stojíme? Protože ztrácíme důležitost a pocit že snad nad vším vládnem?

Často bývá předložena nějaká teorie, jen abychom měli pocit, že je možné, se čehokoliv držet. Ale to je pouze naše zdání a iluze. Ono je velmi těžké se pustit úplně všeho, je to nemyslitelné pro racionálně uvažujícího jedince, ale je to těžké i pro někoho, kdo se o vědecké postupy a náhledy nestará :-).

[3]: Roman: „kvantová fyzika(celá postavena na teoriích, jejichž základem je kvantum a zavedení souvisejících abstraktních pojmů)“

Ono je to ještě drsnější. Kvantová fyzika dokonce počítá abstraktní věci. Jejich výsledkem je tzv. stav, který nelze nijak zjistit.

A aby to nebylo málo, tak kvantová fyzika ještě říká, že pokud se pokusíme stav zjistit, tak se vše dostane do jiného stavu, a zjistíme ten jiný stav. (Pozorování je vždy zásahem do pozorovaného.)

A protože to bylo málo, tak se ještě přidal Heisenbergův princip neurčitosti, který přidal, že některé věci nejde úplně přesně zjistit vůbec a bylo vymalováno.

---

Roman: „Pojem kružnice není ovšem už abstraktní, když vezmu kružítko, zabodnu hrot do plochy výkresu a nádherně opíšu oblouk.“

Pojem kružnice je zcela abstraktní. I když to co uděláš kružítkem je poměrně slušná představa. Kružnice je množina bodů se stejnou vzdáleností od středu – jako taková je samozřejmě nekonečně tenká.

---

Já jen chtěl říci, že věčné boje mezi „racionalisty“ a „idealisty“ jsou v tom, že racionalista neuznává nic, co nemůže držet v ruce. Idealisté proto v boji s racionalisty musí v první řadě popsat zákony, kterým se jejich idealistické abstraktní termíny změní na reálné věci.

Kvantová fyzika tyhle zákony popsala.

Astrologie je popisuje rovněž – abstraktní pojmy jako znamení, dům se nějakými pravidly promítají do hmotného světa. Astrologové abstraktní pojem nazývají symbolem, který se manifestuje (promítá) v hmotném světě.

Chcete-li znevěrohodnit astrologii, řekněte, že astrologii nelze ověřovat podle reality (typická tendence psychologických směrů astrologie), protože pak je astrologie na nic. Hrát si s abstraktními prvky, které nemají žádný význam a nikam se nepromítají je k ničemu. I když možná je za tím psychologický stín strachu, co když mi realita naruší mé hezké teorie (typicky Rudhyárovské) a dokáže, že nejsou pravdivé.

Stejně tak je to boj mezi materialismem a duchovnem. V budoucnu bude duchovno velmi uznáváno jako základní kámen, a to v době, až se jasně popíší některé zákony promítání duchovních sil do reality natolik, že už to nelze ignorovat. Zatím jsou tyto zákony spíše odpozorované.

I já když jsem psal svůj článek o tom jak vznikl prostor, čas, vesmír – jsem vlastně nejdřív nastínil několik abstraktních koncepcí, které svým působením zplodily konkrétní věci – existenci času, existenci prostoru, existenci vesmíru – přičemž způsobem, kterým abstraktní věci zplodily čas, prostor a vesmír ukazuje odvození základních zákonitostí jak se chovají.

[12]: "Mraky nejsou kulovité, kopce nejsou kuželovité, kontury pobřeží netvoří kruhy a kůra není hladká, také blesk se nepohybuje po přímce."

...a přesto krása ženského těla mužům způsobuje, že nosí hlavu vysoko v kupovité oblačnosti, v níž krouží po pravidelných drahách troufalé myšlenky, okouzleni prsy pevnými a vztyčenými, vyslovují výroky o tom, že kontury ženských boků patří k nejzáhadnějším objektům celého vesmíru, též beznadějně zasaženi ohnivým šípem Amorovým, přicházejícím po přímých cestách z hlubin věčnosti.

Omlouvám se, že si troufám Mandelbrota doplnit, ale protože ten večer, kdy napsal tuhle větu byl zaručeně osamělý(nebo zatlouká) jako většina vynálezců, byl jsem nucen jeho úvahu dotáhnout do zdárného konce.:) Vidíte v pozadí jeho výroku také jako já tu Geometrii lásky? Proč by geometrické obrazce lásky nemohly být vyjádřeny v poetických výrocích, namísto složitých rovnic...

Slávek mě svým povídáním o geometrii, matematice a jezevci inspiroval.:-) Tyto tři matematicko- geometrické příběhy mají " lidsky" přiblížit jakým způsobem se matematika jako věda měnila v čase. Co matematika, geometrie představovala v minulosti - Antice, která byla plná filosofů a dokonalých myšlenek. Vánoční příběh pana profesora Kocha je příběhem současnosti, kdy matematika je velmi dobře aplikovatelná v praxi aniž si to vůbec uvědomujeme a zároveň je lehkým úvodem do fraktálové geometrie, která je takovou vstupní branou do budoucnosti, krajiny netušených dimenzí a prostorů.

"Mraky nejsou kulovité, kopce nejsou kuželovité, kontury pobřeží netvoří kruhy a kůra není hladká, také blesk se nepohybuje po přímce." Benoit Mandelbrot

V těchto slovech je implicitně vyjádřena nedostatečnost klasické, euklidovské geometrie k popisu reálného fyzikálního světa.

Fraktální geometrie je geometrií tohoto reálného světa. Na rozdíl od euklidovské geometrie, využívající přímky a roviny, kruhy a koule, trojúhelníky a kužely, je základem fraktální geometrie složitost a členitost. Jednotlivé objekty již nejsou variacemi několika ideálních forem, ale vyznačují se nekonečnou složitostí: čím důkladněji je zkoumáme, tím složitější detaily můžeme odhalit.

Fraktální geometrie reflektuje skutečnost, že velké množství přírodních objektů je z hlediska pozorování tvaru nezávislých na měřítku, ve kterém je toto pozorování prováděno, a to často v rozsahu několika řádů měřicích jednotek. Např. mapy pobřeží zobrazeného v určitém měřítku vykazují značnou podobnost se zobrazeními ve větším či menším měřítku. Totéž platí pro kmen stromu, ze kterého jdou větve, z nich zase menší větve, až k nejmenším větvičkám. Nezávisle na zvoleném měřítku se před námi objevují stejné tvary. Tato invariance ke změně měřítka, zvaná soběpodobnost (anglicky “self-similarity”), není zdaleka ojedinělá, nýbrž má kořeny v iterativních mechanismech vývoje řady přírodních procesů.

Důležitým problémem aplikace euklidovské geometrie na reálný svět je otázka rozměru neboli dimenze. Předměty, s nimiž se v reálném životě setkáváme, jsou trojrozměrné (jakkoliv je účelné některým objektům pro jejich zvláštní formu přiřadit nižší efektivní dimenzi: např. listu papíru dimenzi 2, lidskému vlasu dimenzi 1 apod.). Ve smyslu této geometrie jsou však trojrozměrnými objekty pouze struktury zcela vyplněné pevnou hmotou. Klasické euklidovské míry (délka, šířka a výška) nedokáží zachytit podstatu nepravidelných tvarů. Například včelí plástev není typický trojrozměrný objekt, přestože má tři jasně definované základní rozměry. Jaký rozměr má třeba list papíru zmuchlaný do tvaru koule nebo obyčejná kuchyňská drátěnka? Navíc, naše subjektivní vnímání dimenze závisí na vzdálenosti od objektu: v povídce zmíněný příklad člověka blížícího se z dálky. Nejprve vnímáme bezrozměrný bod, posléze jakousi úsečku na obzoru, až postupně uzříme trojrozměrný objekt se stále složitější strukturou. Tento proces změn dimenzí je zcela plynulý a pozorovaný objekt není v žádném okamžiku pouze dvou- nebo trojrozměrný, ale jeho dimenze je vždy někde mezi těmito mezními hodnotami. Z tohoto pohledu funguje klasická geometrie zcela opačně, neboť její struktury se s rostoucím rozlišením formálně zjednodušují: trojrozměrný kužel přechází na dvojrozměrný trojúhelník tvořený jednorozměrnými čárami, skládajícími se z bezrozměrných bodů, přičemž uvedené změny jsou skokové, diskontinuální.

Je zřejmé, že euklidovská geometrie není dostačující ke konstrukci repliky objektu reálného světa. Může postihnout jeho základní symetrii (a vytvořit vcelku výstižné logo), ne však rozmanitost jeho struktury. Ta je dána kombinací symetrie, deterministické náhodnosti a rostoucí složitosti jednotlivých detailů. Fraktální geometrie je geometrií důlků, jamek a hrbolů, pokřivenin, spletenin a deformací. Tato nová geometrie, charakterizovaná pojmy jako “soběpodobný” nebo “soběodpovídající”, kdy každá část studovaného objektu je podobná celku, je sice rovněž určitou idealizací, jako ostatně každá část matematiky, je však daleko adekvátnějším prostředkem pro popis přírodních dějů.

Fraktály a metody jejich syntézy však svým významem přesáhly hranice čisté geometrie. Nalezly výrazné uplatnění přinejmenším ve třech různých oblastech. Prvním z nich je teoretická fyzika, kde fraktální geometrie výrazně přispěla k vývoji teorie chaosu . Druhým pak jsou metody kódování obrazů při přenosu informací. Digitální přenos obrazů vyžaduje velké množství dat a tudíž i rostoucí nároky na příslušnou techniku. Využití soběpodobného či soběodpovídajícího (self-affine) charakteru většiny přírodních útvarů, můžeme vytvářet jejich obrazy výpočty za použití jednoduchých rovnic zahrnujících příslušné transformace.

Třetí a z našeho hlediska nejpodivuhodnější oblastí použití "geometrie důlků, jamek a hrbolů" je výtvarné umění. Už samotné fraktály vznikající iterací jednoduchých matematických rovnic představují podivuhodné grafické artefakty, např. Mandelbrotova množina. Přidáme-li do našich programů na jedné straně něco nahodilosti a na straně druhé fantazii programátora, můžeme získat celý vesmír podivuhodných krajin a pohádkových scenérií. Nemusíme k tomu ani být programátoři, stačí jenom zasednout k internetu a chvilku hledat.

--------------------------------------------------------------------------------

* David G. Green 1993, FRACTALS AND SCALE, 1993

Vánoční hvězda

Helge Koch, profesor matematiky na universitě v Uppsale, dnes ráno vstal nezvykle časně. Vánoce jsou za dveřmi, a to i starý mládenec musí vykonat spoustu jinak neobvyklé práce.

Po důkladném úklidu a pokusu o napečení trochy cukroví zbyl čas i na dárky, ale pro koho je připravit, když jsem tu tak sám, pomyslel si. Vtom si vzpomněl, že na Štěpána přijdou koledovat sousedovy malé děti, Olaf a Sven. Nějaká ta dobrota na zub se najde, ale s dárečky už to bude horší. Hračky doma určitě nenajde, byť by se namáhal sebevíc. Jak si tak lámal hlavu, přišel na spásnou myšlenku. Jako malý chlapec vždycky obdivoval betlémy s jejich krásnými figurkami, co kdyby zkusil pro chlapce vyřezat ze dřeva takový malý betlém.

Jak říkají Němci, řečeno, uděláno. Ale tak jednoduché to zase nebylo. Pan profesor sice nebyl žádný nešika, přesto mu ale dalo vyřezávání pěkně zabrat. Po třech hodinách soustředěné práce byl už skoro hotov. Některé figurky sice trochu připomínaly avantgardní moderní umění, ale na dílku bylo jasně poznat, o co se jedná. Zbývalo ještě vyříznout Betlémskou hvězdu, a tu se Helge pustil do experimentování.

Zpočátku si nakreslil obyčejný rovnostranný trojúhelník. Potom rozdělil všechny jeho strany na tři stejné části a nad prostředními částmi sestrojil opět rovnostranné trojúhelníky. Nakonec prostřední části vyjmul. Tento postup opakoval ještě několikrát, a vůbec mu přitom nevadilo, že vlastně žádnou hvězdu nenakreslil, ale že na papíru vzniká cosi jako sněhová vločka.

Venku začalo hustě sněžit, ale profesor Koch už nic nevnímal, jenom seděl zahloubán do jakýchsi výpočtů. To, co měl před sebou, už nebyla sněhová vločka, natož pak originálně pojatá Betlémská hvězda. Byla to uzavřená křivka o nekonečné délce, uzavírající však konečnou plochu. Jaký paradox! Ten večer svítilo světlo v domě na okraji města skoro až do rána. Když šel profesor konečně spát, měl už hotový důkaz, že objevil jednoduchý příklad funkce, jejíž graf lze sice nakreslit jedním tahem, ale vzniklá křivka jakoby neměla v žádné bodě jednoznačně určený směr.

A tak, když o tři dny později přišli chlapci koledovat, dostali cukroví a betlem bez hvězdy a vůbec nic si z toho nedělali. Matematický svět zase dostal pod stromeček jako dárek nové "monstrum" Kochovu sněhovou vločku a vůbec to ještě netušil.

--------------------------------------------------------------------------------

Sněhová vločka fraktálem, to už zní podezřele! Nesnaží se náhodou matematici a fyzici uplatnit své "nové hračky" všude kam to jenom trochu jde? Pro odpověď stačí prostudovat trochu podrobněji obrázky. Konstrukce je skutečně stejná jako například u trojjediného trojúhelníku a výsledek se podobá sněhové vločce takřka dokonale.

Kochova křivka způsobila po svém publikování mezi matematiky rozruch. Do té doby popsané "monstrózní" křivky představovaly poměrně složité konstrukce a tak se soudilo, že se jedná pouze o jakýsi druh logických kuriozit. Příklad křivky s extrémně jednoduchou konstrukcí, která je spojitá a přitom nemá v žádném bodě jednoznačný směr, značně pošramotil reputaci tohoto názoru.

Helge von Koch publikoval svoji práci v roce 1904. V roce 1930 zapříčinil český matematik Karel Rychlík historickou senzaci tím, že uveřejnil součást matematické pozůstalosti Bernarda Bolzana (1781 - 1848), kde je popsána konstrukce funkce spojité na intervalu, která není v žádném bodě diferencovatelná. Bolzano tak o mnoho let předešel nejenom Kocha, ale i slavného německého matematika Weierstraße, který publikoval své výsledky koncem 19. století. S trochou zjednodušení můžeme říci, že objevem těchto "podivných" křivek byl zahájen proces rozluky matematiky a selského rozumu.

zdroj - net.

P.S. Pana moderátora prosím o vložení obrázků, pro názornost ( rovnostranný trojuhelník, šesticípá pravidelná hvězda, Kochova vločka). Děkuji předem.

[8]: Aha, tak já ohledně prkénka plného preferuji pohotovostní režim, takže jednoznačně prkénko nahoře :-)) A vlastně v práci kde je personální WC, tak všichni necháváme plné prkénko nahoře, však tam taky kolikrát právě letíme na poslední chvíli. Takže prosím Vás nyní je naprosto jasné, taková konečná teorie, proč neustále chybějí peníze v zdravotnictví :-)) Prkýnko na WC - viz tisícileté teorie Feng -shui. Možná bych se o tom měla zmínit na dalším školení po Novém roce a podrobněji to probrat s naším primářem :-)

[7]: Já chápu, že jezevec s dečkou byla nadsázka. Myslím, že i příhody s wc prkýnkem jsou vyhnané do extrému, nicméně já hlasuji z již zmíněných důvodů pro prkýnko dolů :-)). Jde mi o prkýnko plné, takže to může otrávit obě skupiny (ženskou i mužskou:-).

[5]: Mně se líbí, že ti páni matematici v těch ženách mají absolutně jasno :-)) Takový pan matematik si lehce spočítá jaká je pravděpodobnost, že právě narazil na ženu, která touží mít na zelené dečce jezevce :-))). Dovolím si smělý odhad 1 : 1000 000. A samozřejmě s následujícími výpočty všeho a pro všechny modelové reálné i nereálné situace, ta žena se zřejmě blíží k záporným hodnotám :-))

P.S. Asi je na mně opravdu něco závadného, zvednuté prkýnko na WC jsem nikdy neřešila, zrovna tak jako žádný muž neřešil, že jsem nechala WC prkénko dole.

A u svého počítače mám malou figurku Walliho. ( Wall-e) a co se týče v manželství a společného počítače, tak to byl prostor, kde jsem nemusela uklízet, taková zona v bytě, kterou jsem neřešila, byl to " pracovní koutek, azyl " mého muže. Měl na stole u PC všechno možné. A on mi zase nemluvil do mého "hracího "koutku. Já myslím, že každý člověk potřebuje mít v bytě, domě svůj koutek, který má rád, kde je rád sám a který zkrátka patří jen jemu. Někdo má celé patro, jiný místnost, a někdo , alespoň koutek v místnosti..:-)

[5]: :-)) Prkénko od wc je dobré dávat dolů, neb dle teorie feng shui tím harmonizujeme energie v našem bytě a nevystavujeme se zbytečné ztrátě financí :-).

Na pc mám pouze reprobednu, na tv aromalampu, ale na jezevce žádné ženské neujíždí, Miloslave :-)).

[3]: Roman: „Ačkoliv se nám dnes zdá takové počínání absurdní a zmatené, ve středověku se theologové dohadovali o tom, kolik se vejde andělů na špičku jehly!:-)“

Nicméně špička jehly není nekonečně malá. Pak to byla vlastně diskuse o velikosti anděla.

Pokud je bod nekonečně malým kouskem prostoru, a zároveň není pro práci s bodem nikterak podstatné, co ten prostor obsahuje, jsou diskuse o tom, jestli se bod z něho dalšího skládá nesmyslem.

Bod je stejná abstrakce, jako nekonečno – tedy vystavěný vzdušný zámek, který v realitě tak jako tak nemá obdobu. Je to výplod lidské mysli.

U starověkých geometrů, kde geometrie byla především „materiální“, tedy sestávala z těles ve skutečném prostoru opět bylo věcí pouze definice, jak si nadefinují bod.

Dnešní matematický bod je jiný, než starověký – a jinak nadefinovaný. Starověcí geometři hledali bod v realitě – vše co dělali bylo reálné. De facto starověký geometr byl malíř, který se díval na svět očima a hledal základní součástky obrazu světa – čáry, úhly, kruhy, …

Dnešní bod je ovšem ryze hypotetický a zobecněný. Je to pouze nekonečně malá tečka v prostoru, cokoli dalšího si přidáme nic v matematice nemění. Jestli ten bod je z něčeho slořen, nebo ne – je fuk. Nacpěte do bodu co chcete, žádnou matematickou teorii, ani rovnici to nezmění. (Asi tak, jako když chlap chce do bytu propašovat počítač, je mu fuk cokoli dalšího. Ženská pak trvá na tom, že ten počítač bude kytičkovanej se zelenou dečkou a na vrchu bude soška jezevce – muži je to fuk, on tam má ten počítač!) Dnešní bod není reálný, je to myšlenková konstrukce. Máte-li třistarozměrný prostor, pak představa bodu je mimo možnosti lidské představivosti a lze tam dosáhnout jen formální logikou a formálními postupy.

Jinak řečeno, hlavní posun mezi starověkými geometry a dnešní matematikou spočíval hlavně ve filozofickém posunu a v jakémsi „osobnostním“ růstu. Matematici se prostě bránili věcem, které nejsou v realitě, ale pouze myšlenkovou konstrukcí. Starověký geometr potřeboval bod někde „vidět“ jako kus nábytku. A když ho „uvidí“, tak ho rozkuchat na součástky a zjistit, co je uvnitř (třeba zapomenuté ponožky).

Dnešní matematika i fyzika pochopila, že v čisté podobě nic neexistuje, a čisté principy se musí držet extra. Proto je plná čistých abstraktních koncepcí, které sice v reálném světě existují, ale ve „špinavé“ formě něčím znečistěné, či ovlivněné. Takže třeba čisté principy: nekonečno, bod, absolutně černé těleso, ideální plyn, …

To samé je v životě, také známe ideální koncepty, které ovšem nikdy v čisté podobě existovat nebudou, i když se k nim lze hodně přiblížit: dokonalý muž, princ na bílém koni, dokonalá žena, nikdy nechybující člověk, dokonale dobrý člověk, dokonale špatný člověk, dokonalý trh, … (Když už žena najde dokonalého muže, tak se nakonec stejně zjistí, že nechává prkýnko na WC nahoře, gauner!)

A astrologie také vychází z čistých principů, nikde neexistujících v čisté podobě: znamení, domy, planety. Neexistuje člověk, který by byl dokonale čistou esencí jednoho znamení bez dalšího ovlivnění.

Každý člověk i obor udělá velký skok, když pochopí, že mezi čistou koncepcí a realitou je rozdíl, přičemž „čisté koncepce a čisté prvky“ jsou stavebními kameny reality, přičemž každý reálný objekt (člověk, zvíře, šutr, vzduch, hora, whisky, …) je vždy složeninou aspoň několika čistých koncepcí, tedy vždy „špinavé“.

M: Euklidova geometrie je geometrie a pravidla, která platí na rovné ploše. Kdekoli jinde neplatí.

Re:

Nevím jak se Euklidova geometrie prezentuje dnes, ale budu níže citovat z jeho známých -Základů.(Eukleidés -3.stol. př.n.l.) Obsahují 15 knih podle verse, do které jsem nahlédnul. Knihy jsou věnovány planimetrii, stereometrii, aritmetice a geometrické algebře. Nalezneme zde tzv. Euklidův algoritmus pro nalezení největšího společného dělitele dané skupiny čísel a Euklidovu větu, že existuje nekonečný počet prvočísel.

Stereometrie-studuje prostorové vztahy, jeho knihy obsahují celou řadu velmi složitých geometrických těles, i sférické objekty.

Nejen plocha, ale definovaný eukleidovský prostor, sféra. Jak by mohla geom. Euklidova pouze plochy, prolínat celou architekturou, astronomií…stát u kořenů Newtonovy práce o pohybu a gravitaci, když by se jednalo jen o pohyb na plochách? Bylo o něm známo, že byl mistrem v používání geometrie při popisu přírody.

Nebo z jaké geometrie(ne-li z antické) vycházel Michelangelo, Leonardo a malíři s geometrickými projekcemi a perspektivou…?!

Podle jaké geometrie počítal Cardano, Kepler, de Brahe......?

Příklady:

----------------------------------

Eukl.Základy, kniha 15:

Probl. 1-V dané krychli je vepsána pyramida. Následuje popis řešení …(obr.1).

Probl. 2- Vdané pyramidě je vepsán oktaedr. Následuje popis konstrukce….

Probl. 3- Vdaném oktaedru je vepsána krychle……..atd

Kniha 14:

Je dána sféra a do ní vepsána krychle… atd.(obr.2).

Pozn. Vzhledem k tomu, v jakém duchu působily v době Eukleidově filosofické názory a známé dělení prostorových těles Pythagorejské školy: raději bych viděl jeho spis přeložený jako Euklidovy geometrické Elementy-(Des Elements Geometriques D´Euklide).

-----------------------------------------------

Fr. základy : fondements, principes!

Elementy=élements!

----------------------------------------------------------------------------

Živly(elementy) podle Pythagorejců:

Oheň-pravidelný čtyřstěn(tetraedr)

Země- krychle(hexaedr)

Vzduch-pravidelný osmistěn(oktaedr)

Voda-pravidelný dvanáctistěn(dodekaedr)

------------------------------------------------------------------------------------------------

K logickému myšlení antické geometrie Eukleida je nutno připojit myšlení antické filosofie, včetně učení o elementech!

M:Romane, matematika i fyzika má několik abstraktních myšlenek. V realitě je nanajdeš, ale jsou dodefinovány, tedy vyplývají ze snahy zaplnit prázdná místa.

Re:

Abstraktní myšlenky a pojmy jsou v mnoha oborech, doslova se to v nich dodefinovanými pojmy hemží -jako astronomie(v teoriích vzniku galaxií, hvězd i dvojhvězd aj), biochemie(abstraktní myšlenky ohledně vzniku a stavebních kamenů buňky, mikrosvět), kvantová fyzika(celá postavena na teoriích, jejichž základem je kvantum a zavedení souvisejících abstraktních pojmů), astrofyzika(kvasary- tělesa s výrazným rudým posuvem spektra- dost abstraktní myšlenka, černé díry- ultra-abstraktní záležitost) atd, samé abstraktno a zaplnění prázdných míst.

To je naprosto jasná věc, bez níž by věda nemohla pokročit dál, jak jsi řekl nefungovala by, výzkum by měl hranice pevně dané. Ať žije věda a výzkum, ovšem teorie je jedna věc a praktické pokusy druhá, myslim svými důsledky. Některé abstraktní myšlenky výzkumníků člověka děsí.

Abstraktní myšlenkou je i představa zodiakální kružnice a její dělení na přesně dvanáct teritoriálních oblastí v horoskopu. Velmi těžko představitelných v prostoru nebe a pokud ano, žádná narýsovaná kružnice tam stejně neexistuje reálně. Astrologie je vlastně velmi abstraktní věda...

Pojem kružnice není ovšem už abstraktní, když vezmu kružítko, zabodnu hrot do plochy výkresu a nádherně opíšu oblouk. Zde nelze spekulovat, nebo netřeba již dodefinovávat, jedná se o hmotný bod, pevné místo přesně definovatelné souřadnicí zeměpisného místa, rýsovací plochy-souřadnice JTSK. Takový bod jsem měl na mysli.

Hvězdný čas, ascendent, čas narození jsou věci abstraktní povahy, tedy jediný výchozí hmatatelný bod pro výpočet je človíček sám a pevně dané místo, vyjádřené souřadnicí místa narození.(+- souřadnice porodnice). Tedy jedinou hmatatelnou , neabstraktní myšlenkou je člověk sám. Dále se tedy ve výpočtu objevují v rovnici pro stanovení třeba ARMC nebo ASC samé abstraktní pojmy(UT, GMT, koeficienty, logaritmy, početní abstraktní operace…) v rovnici pro výpočet pomíchané s pevně danými neabstraktními a tedy hmotnými body, které není třeba dodefinovávat. Jak je možné, že se spolu v rovnici vyskytují abstraktní pojmy s těmi myšlenkami opačné podstaty?:-)

Počítáme s pojmy abstraktní povahy a cílem výpočtu je objekt naprosto neabstraktní- člověk, nebo hmatatelně reálná událost daná tranzitujícími tělesy!

--------------------------------------------------------------------------------------

M:Bod je nekonečně malý kus prostoru. Klidně může mít jaké části chce, cokoli narveš do nekonečně malé části, to může být součástí bodu. :-)

Ačkoliv se nám dnes zdá takové počínání absurdní a zmatené, ve středověku se theologové dohadovali o tom, kolik se vejde andělů na špičku jehly!:-)

Tak nevím, nevím jest-li jejich spor někdo vyřešil….Někteří vědci-odborníci se domnívají, že záhada vyřešena byla:

„Domnívám se, že toto nezbadatelné tajemství, rozumem nepochopitelná záhada eukleidovského zabydlení klasického geometrického prostoru, jež je vlastním zdrojem matematické magie-skryté božství Deeovy „Kněžny Matematiky“ došlo v baroku ikonografického vyjádření. Je zosobněno spoustou rozkošných dětských andílků, amorků, kupidů rozmístěných „kde se dá a kam oko pohlédne“, a jejichž hravá a rozpustilá všetečnost připadá všem, kdo mají ponětí, ne-li zkušenost s duchovními mocnostmi, jako výsměšná a rouhavá“

Prof. Zdeněk Neubauer-z úvahy Projekce a identifikace

[1]: Romane, matematika i fyzika má několik abstraktních myšlenek. V realitě je nanajdeš, ale jsou dodefinovány, tedy vyplývají ze snahy zaplnit prázdná místa.

Třeba nekonečno – představ si pod tím co chceš, je to jen abstraktní pojem.

Ale bez nekonečna nejde matematiku dělat, ale je to klíčový pojem.

Bod je nekonečně malý kus prostoru. Klidně může mít jaké části chce, cokoli narveš do nekonečně malé části, to může být součástí bodu. :-)

Jak matematik spočítá objem nějakého nepravidelného tělesa? Rozkrájí ho na nekonečný počet nakonečně malých kousků, spočítá objem každého nekonečně malého kousku a nakonec všech nekonečně objemů sečte. Ani trochu si nevymýšlím, tak se to dělá!

Jen u nekonečně malého kousku můžeš počítat absolutně přesně, je tam totiž i nekonečně malé chyba, tedy žádná. Takže když objem nekonečně malého kousku budeš počítat vzorcem pro krychli, nebo pro kouli, nebo pro jehlan, nebo pro válec, je to jedno – všechno vyjde správně a s nekonečně malou chybou, tedy žádnou, tedy bez chyby.

Sice nekonečně nikde reálně neexistuje, ale všechny výpočty s nekonečnem se v praxi potvrzují.

V životě je to stejné. Nemůžu číst myšlenky, že Roman mi chce dát ránu, ale bez této myšlenky mi Roman tu ránu nedá. Jinak řečeno, nejdřív musí přijít příčina, zcela abstraktní, pro mně nezjistitelná, tedy Romanovo myšlenka, a teprve potom jí dostanu.

Je chybou mnoha filozofů, že se snaží řešit neexistující, nebo nezjistitelné věci, případně je posunout do bájí a pověstí. To nakonec byla chyba i geometrů. Jejich geometrie nakonec transformovala v analytickou geometrii (popis bodů, čar, křivek a těles pomocí abstraktních matematických rovnic) a v lineární algebru (zobecnění prostorů do daleko složitějších, třeba se 100 rozměry). Původní geometrie nakonec je už věcí jen videosimulace a jako taková mizí i z osnov vysokých škol. Analytická geometrie i lineární algebra je mnohonásobně mocnější a rozsáhlejší nástroj a Euklidova geometrie je jen zlomečkem a důsledkem těchto oborů.

Euklidova geometrie je geometrie a pravidla, která platí na rovné ploše. Kdekoli jinde neplatí. Zeměpisci nemohou používat Euklidovu geometrii, protože Země je povrch koule. VYtýčíte-li dostatečně velký trojúhelník na Zemi, součet jeho úhlů nebude 180° jak u každého řádného trojúhelníku narýsovaného na papíře a podléhající Euklidově geometrii.

Euklidova geometrie je speciálním případem obecné geometrie, je to geometrie na rovné ploše.

Zobecnění je běžný proces v každém oboru. I já jsem ho zažil. Nejdříve jsem se řídil podle hodinek a podle nich jsem se domlouval. Věděl jsem, že když mám na hodinkách poledne, je určitě den. Ovšem, když jsem v poledne volal do USA a druhá strana se mně ptala proč jí budím uprostřed hluboké noci – moje teorie neplatí. Musel jsem jí zobecnit a upravit. Přesto se v Česku podle svých hodinek mohu řídit. A tak je to s Euklidovskou geometrií.

V boji proti empirismu v 17. a 18. století tvořila geometrie nedobytnou pevnost idealistů. Těm, kdo tvrdili, jak bylo v kontinentální Evropě obvyklé, že je možné získat určité znalosti o skutečném světě nezávisle na zkušenostech, stačilo pouze poukázat na geometrii. Jen blázen, říkali, by zpochybňoval její platnost a jen hlupák by popíral její objektivní důkaz.

Bertrand Russel

------------------------------------------------------------------------

Jedním ze základních kamenů lidského myšlení od starých Řeků až do 19. století byla jistota, kterou přinášel Euklidův výklad geometrie. Obsahoval zaručeně pravdivé věty o přímkách trojúhelnících, kružnicích a čtvercích, které podle nenapadnutelné logiky vyplývaly z jasně formulovaných předpokladů nazývaných axiomy. Euklidova geometrie ovlivňovala i další oblasti lidského myšlení. Prolíná celou architekturou a uměleckou komposicí, navigací, astronomií. V oblasti přírodních věd stála u kořenů celé Newtonovy práce o pohybu a gravitaci….Geometrie byla absolutní logickou jistotou.

Objev, že eukleidovská geometrie není jediná, nevyhnutelná a absolutní pravda o světě, přišel tehdy jako rána z čistého nebe a jeho následky byl dalekosáhlé, nezvratné. Předpona ne-eukleidovská ve slově, začala označovat něco obecnějšího, než co se dělo s přímkami v prostoru. V roce 1915 nastalo dramatické rozuzlení, když Einstein založil novou svoji teorii na předpokladu, že fyzikální svět obsahuje neeukleidovskou geometrii, která je vytvářena přítomností hmoty a energie vesmíru.

(Myšlenky z knihy Pí na nebesích-John D.Barrow)

------------------------------------------------

Zajímalo by mě jak vidíš případně rozdíl při porovnání eukleidovské a neeukleidovské geometrie a vliv nových pohledů neeukleidovské geometrie na astronomii, spíše však, jest-li nastala nějaká změna v astrologickém uvažování při technikách výpočtů v trigonometrii, výpočet domů aj.?

Protože:

Prvním axiomem Euklidovy geometrie ( Základy geometrie Euklidovy) je Definice bodu:

„Le point, est ce qui n’a aucune partie.“

Bod jest tím(něco) co nemá žádné části .

Nad definicí bodu si lámaly hlavu generace filozofů. Kolem roku 300 př.n.l. přišel řecký matematik Euklides s formulací, která snad platí dodnes:

Bod jako součást prostoru je pro nás stejně těžko představitelný jako jiný abstraktní bod vyjadřující na teplotní stupnici takzvanou absolutní nulu. V roce 1848 stanovil britský fyzik Kelvin jeho hodnotu a současně prohlásil, že tento práh nemůže žádná hmota překročit.

Uvažuji-li tedy, že bod je natolik důležitý a nemá logicky žádné části, bude i bod velmi důležitý pro výpočet horoskopu.

Napadá tě co je tímto primerním, výchozím bodem při výpočtu?

Místo zrození, resp. souřadnice místa, hvězdný čas, čas narození, ascendent nebo O° Skopce?

Vyplývá z tohoto poznatku, že neeukleidovská geometrie těžce poškozuje pojetí astrologických výpočtů, nebo je to jinak?

Případně dík za odpověď!

-----------------------------------------------------------------