Minulé životy a regrese

[19]: Chiron: Zkuste si uďát Drakonický horoskop. Ten by měl být symbolický pro úkol, na který máme z "minulého života" ať už našeho či našich předků, navázat. Můžete si ho vyrobit i vy; vemete nativitu, planety a domy necháte tak, akurát vemete zvěřinec, a přetočíte ho tak, aby 0° Berana bylo na místě, kde máte v nativitě severní Lunární uzel.

Tak jsem se vrátila k této radě a uvědomila jsem si, že já mám ve své nativitě i bez přetočení 0° Berana velmi velmi těsně u Severního lunárního uzlu. takže jaký závěr bych si z toho měla vyvodit?

[34]: Tak tak. Nevím jak moc se o to zajímají astrologové, ale pár takových technik je.

Jsou práce, kdy je možné, co zmińujeme jasně procítit. Tlak životní situace nejčastěji při nějakém silném tranzitu/konstelaci nás donutí silně procítit, doslova vytáhnout z našich nejčernějších hlubin určitou emoci, kterou jsme doposud v rámci přežití upozaďovali. Pokud odkládáme a odkládáme ozve se s nejvyšší možnou razancí. S dostatečně připraveným a otevřeným klientem je možné různou technikou otevřít prostor k znovu odžití např. porodu, nebo situace kdy se do nás tato emoce otiskla poprvé. Jsou to silné a očisťující procesy.

[33]: Taky to tak vidím. Trauma je fixováno, a až se vytvoří analogická konstelace, třeba přes Progresní horoskop, tak se to aktivuje; a teď babo raď! Kdo ví, co všechno a jak nás programuje. Snad se časem vynoří relevantní techniky, které ty věci v souladu s horoskopy potvrdí. Myslím nějaký regrese či hypno terapie. To by ale byla zase práce pro tým astrologů a hypnoterapeutů tak na tři životy... Tak uvidíme. Zatím se mějte, a pěkný zbytek roku. Chiron

[32]: Hm, mám dojem, že pan Turnovský už zde v minulosti něco podobného zmiňoval. Zajímavé by to určitě bylo.

Jsem toho názoru, že nejvíce "uzlíků" na naší životní niti způsobí právě průběh prenatálu a porodu. Vjemy během těchto procesů se nám otiskují do těla, nejen do tkání, svalů atd, ale i do jemnohmotného těla. Je to logické, protože při každé běžné emoci jako třeba strach, leknutí reaguje tělo automaticky spasmy. Podle mne v tuto dobu plod nemá kapacitu na to vjemy zpracovat, takže je ukládá, fixuje a řešení a zpracování bude na pořadu dne až později v životě. Že je v tuto dobu plod v naprosté jednotě s matkou, je myslím také jasné, takže většina těchto vjemů je prostě (jistě ne náhodně) převzata.

[31]: Astro regrese je jako progresní horoskopy - direkce a progrese. Akurát se postupuje v čase nazpět. Např. - první den před narozením - první rok života atd... Dalo by se tak postupovat pozpátku a koukat, kam to spadne v analogii k okamžiku úmrtí dotyčného. Zatím se tím asi nikdo nezabýval, myslím... Mohlo by to být zajímavé. Co se asi stalo kolem 70. dne před porodem, pokud se dotyčný dožil 70 let? Ale kdo to ví, když matka už obvykle nažije... Třeba by se tam našel nějaký významný transformační bod. CH

[30]: Já myslím, že Vám rozumím, to je dobrý pohled jak zmiňujete s hologramem i dvojníky. Je mi to blízké. Já jsem přesvědčená, že nás přesahuje naše Duše a hodně se v našem životě a zrání odvíjí od toho, jak jsme s ní spojeni, někdo odpojen, nebo odpojen částí. Ale existuje také Duše ještě vyšších (a pravděpodobně ještě vyšších) celků, jakási kolektivní. Líbí se mi to co píšete s propojováním, jak si vlastně vzájemně pomáháme.

S regresí mám problém, který naznačujete v poslední komentáři. Tady se dá samozřejmě načerpat spoustu info, ale je otázkou na kolik je taková informace prospěšná a zda je vždy na místě jí řešit. Dost lidí ulpívá na příbězích, či pro ně zajímavých detailech a tím si zavírá dveře dál. Přijde mi smysluplnější zabývat se současným životem, často stačí podívat se za sebe na své rodiče a prarodiče. Také je otázkou, jak naznačujete, na kolik jde o opravdovou současnost a jakou roli hraje naše vnímání času a prostoru.

Regrese astrologická mi zcela unikla, zkusím se trochu vzdělat ....

[28]: Astrologický regresní horoskop existuje, a je to technika, která se nezabývá minulými životy. A skutečná regrese á la M. Foučková samozřejmě může něco naznačit. Ale to jsem popsal v tom článku na který odkazuji. Myslím ten Můj pohled na astrologii na mých webkách chiron.euweb.cz. Je to v příspěvku o kousek níž. Tak to vidím já. Může to být kombinace více věcí, ale obecně, jak řešit něčí chybu z roku raz dva, když ani teď často nevíme co s vlastní existencí? A je to "naše" chyba a zodpovědnost, to, co se stalo někomu ve středověku? K čemu vztáhnout to slovo "naše"? Zkuste si přečíst ten článek, abyste mi rozuměla, co mám na mysli. Nemusíte souhlasit; ať si každý myslí co chce. Je to můj pohled. Zdravím, CH

Přečtu si Vaše zajímavosti, jestli tam najdu odpověď. Psala jsem rychleji, než přemýšlela.

[26]: Co prosím přesně míníte tímto výrokem?

Chiron: "Regrese tedy podle mne nemusí vyjadřovat náš minulý život. Spíš štafetu, kterou jsme přebrali od těch před námi. A nejen od nich..."

Nejsem astrolog, takže doufám, že se bavíme o regresi jako hlubinné metodě sloužící např. k odblokům, a že neexistuje něco jako astrologická regrese?? Pokud se bavíme o jedné věci, tak naznačujete, že se v zážitcích nutně nemusíme vracet do svých vlastních zápletek? Jinak pohled na to, že naše zápletky/bloky/problémy jsou otisky přebrané z předků/rodu zastávám také.

[21]: V sekci Zajímavosti je zevrubný článek o tom, co děláme coby Transformační astrologové s Nody. Je to celá věda, a dá se z toho taky vydolovat spousta užitečných info. Zvlášť pokud se novy a úplňky na uzlech (zatmění) zároveň kryjí s důležitými body horoskopu. CH

[25]: V sekci Zajímavosti je článek Pár slov k astrologii - můj pohled na věc. Tam popisuju můj názor na minulé životy. Regrese tedy podle mne nemusí vyjadřovat náš minulý život. Spíš štafetu, kterou jsme přebrali od těch před námi. A nejen od nich... Regresní horoskopy ale beru vážně - myslím ty opačné k progresním. Tedy progrese a direkce zpět od narození. CH

Stránky vypadají zajímavě, příležitostně musím blíž prozkoumat, neznala jsem. Jste sympatizant regresí?

Tak ten odkaz je ve vedlejším vláknu o staronových technikách a teď si uvědomuji, že ho mám asi i na webce Wydy. wyda.kvalitne.cz Pěkný svátky přeje Chiron

[21]: na slovo Kalendář existuje mnoho teorií. Např. ta, že celá latina je jen napovedené esperanto s většinou slov ze zkomolené slovanštiny. Viz kniha O slovanech trochu jinak. Zkusím najít odkaz. CH

[20]: Já jsem ty drakonické hor. uvedl jen jako zajímavost. Mně to samotnému nepřipadá jako průkazné. Ostatně kdo může potvrdit cokoliv z "minulého života" že? Je to spekulativní záležitost ,ale současně s regresemi může dávat zajímavé info. CH

K měsíčním fázím zajímavé opakování , především pro mě-:-)zde:

http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/1009-faze-mesice

-----------------------------------------------------------------------------------

Protože lunace jsou velmi přesně zjistitelné, astronomie je užívá i jak známo v počtech lunací.:

Odborně astronomové říkají, že Měsíc mění fáze. Fáze Měsíce udávají i některé kalendáře. Celý tento úchvatný životní cyklus měsíčních proměn se nazývá lunace a trvá jeden synodický měsíc.

Fáze Měsíce jsou tedy podoby Měsíce, které se vystřídají během jednoho synodického měsíce a které vznikají změnou úhlu dopadajících světelných paprsků ze Slunce.

Od 17. ledna 1923 se začaly lunace pro zlepšení orientace označovat pořadovými čísly.

Používají astrologové lunace a synodické měsíce k výkladu -ve smyslu karmických vztahů v radixu?Mohlo by to být přesnější co do výpovědí, než lunární uzly. Snad i proto, že se zde jedná o periodický pohyb.

.....dík za pochopení..:-)

----------------------------------------------------------------------------------------

Pozn. pro Chirona:(k článku Slovanský lun. kalendář)

původ slova kalendář:

Kalendy (lat. Calendae) je název prvního dne v měsíci v římském kalendáři.

Kalendy jsou specifickým prvkem římského kalendáře. Proto existovalo v latině přísloví, používané v italštině zřídka i dnes, ad Calendas graecas - „o řeckých kalendách“, tedy lidově „až naprší a uschne“, „nikdy“.

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_datace

[19]: K uzlům:Jedná se o průsečíky ekliptiky a dráhy Luny, bod ve kterém Luna vystupuje nad ekliptiku se nazývá Dračí hlava, kde pod ni sestupuje nazývá se Dračí ohon. V horoskopech se objevují pravidelně a zkoumá se jejich postavení ve znamení, v domech i aspekty jiných planet. Měsíční uzly zesilují a zdůrazňují prvky a astrologické domy horoskopu. Vzestupný uzel má jupiterovský charakter a naznačuje příznivé spoje a celkový úspěch. Sestupný uzel má charakter saturnovský a naznačuje odcizení, špatná spojení a ztráty.

Tak je + - obecně v astrol. literatuře mluveno o uzlech. Je tu nějaký podstatný důvod, když pootočením zodiaku z 0° Skopce na bod sev.uzlu mohu s nadějí očekávat nějaké podstatné informace vzhledem ke karmickým otázkám?Já ho hledám, není to kritika....:)

Napadá mě spousta míst, kde se může sev lun.uzel vyskytovat, podstatně opticky zkreslit zrcadlení nebeské sféry,kritické stupně zodiaku, blízko asc, významné trojkonjunkce , polohy významných stálic. Změní se radix ve směru vpravoposunem, nebo vlevootočením ve smyslu cyklů? Posune se situace přesně tak, kde byl poslední(nebo předešlý a předtímto), "karmický výskyt" zrozeného? V jakém smyslu potom lze brát , vysvětlit sestupný uzel, po otočení, jako prvek v radixu aj...?

Možná Chirone směřujete k tomu všemu svůj Slovanský lunární horoskop (v článku na vašem webu), tak pečlivě a přesně sestavený i se symbolickými stupni...

Možná mnoho otázníků.

Karmické otázky tedy nutně musí v základu souviset s postavením Luny v horoskopu.

0° Skopce je bod jarní ekvinokce, není to tedy základní bod související ve své senzitivitě s dnem ,v němž se zrozený nadechl prvně z atmosféry světa.

Zkuste si uďát Drakonický horoskop. Ten by měl být symbolický pro úkol, na který máme z "minulého života" ať už našeho či našich předků, navázat. Umí ho Astrozet od Zajceva. Můžete si ho vyrobit i vy; vemete nativitu, planety a domy necháte tak, akurát vemete zvěřinec, a přetočíte ho tak, aby 0° Berana bylo na místě, kde máte v nativitě severní Lunární uzel. CH

[17]: To s kým a jak se rozhodneme takové zážitky podstoupit, je podle mne rozhodující a je to tak vlastně u každé disciplíny. Já mám důvěru, že si dokážu vybrat správně a že každý z nás se dostane k takovému "profíkovi", jakého si zaslouží a na jakého je připraven.

Souhlasím s tím, že tyto příběhy jsou velmi osobní a intimní informací. Tyto vstupy je možné zažít nejen při regresi. Mně se zdá, že dost lidí uvízne na příběhu a tím sedne na lep. Nepřijde mi příliš vhodné příběhy prezentovat, pokud ano tak opatrně a v náznacích. Podle mne tím že příběh rozpitváme, ho jednak degradujeme a také tím můžeme opominout důležitější poselství, nebo možnost jít po cestě dál. Osobně se mi osvědčilo, pokud něco prožiju, zůstat s tím a čerpat ze zážitku i do budoucna, než rozmělnit sdílením.

Pravdou je, že někteří lidé či místa jsou nám velmi blízcí, táhne nás to k nim, aniž by existoval nějaký důvod k této náklonosti. Tušíme, že kdysi už mohlo dojít k setkání. Také je na některých lidech kolem nás vidět, že fyzicky patří jinam - třeba víc na jih, nebo naopak na sever. Typově sem příliš nezapadají a často mají k těmto končinám/kulturám bližší vztah, anebo tam opravdu dohledají své vzdálenější kořeny.

Příběhy o prožitcích z dávné minulosti se velmi těžko zaznamenávají a ještě hůře chápou jako nestranná osoba. Pokud konkrétně člověka jehož výpověď sdílíme neznáme, řekne nám to vše asi velmi málo. Ovšem není ke škodě znát podobné jednoduché zážitky těchto lidí. Mnohdy člověk zaznamená hrůzné události, jako ta s lovem indiána dívky, která neměla být přítomna na jistém obřadu. Popis všeho vyznívá snad podivně, ale všemu předchází mnoho dalších příčin. Ty mají význam vždy pro každého osobně, pokud nejde o těsné vazby z minulého života.

Vzpomeň na plavbu po Nilu...:-))

[15]: Osobně nesouhlasím s umělým vyvoláváním těchto zážitků, zvláště regresní metodou uvedením do hypnotického spánku. Pokud není tazatel velmi zkušený a také nějak spojený s osobou, která hledí do vzdálené minulosti. Stěží hodnotit nějak konkrétně, je to myslím i soukromí osobní.

Jedna věc je na těchto zážitcích neoddiskutovatelná. Že přicházejí u stovek, tisíců lidí nečekaně, neplánovaně a prostě jsou. Náhle se jim objeví příběh, jenž nemůže být z tohoto století a doby. Z nich vyplývají mnohé souvislosti.

Proč takové vjemy přicházejí bude u každého různé..:) Mohou to být i ukazatele v situacích , kdy hrozí nebezpečí, ztráta koncentrace a , kdy si člověk klade významné otázky o své existenci. Také jako odpověď na hledání.

Tady pouhá psychologie nestačí.

Některé případy vjemů minulosti jsou tak silné, že bohužel lidé mohou končit v pavilonech ústavů, pokud je překročeno v zákonitém dění to, co překročeno být nemá. Zvědavost může přinést i potíže takového druhu, které zalomcují s mnohými i okolím. Je to potom velmi nebezpečné, pokud se okolí začne stavět do opozice k dotčenému jedinci. Mnohokrát jsme řekli, nic nepřichází náhodně....:)

[14]: Já nějak nejsem zastánce rozvíjení těchto příběhů. Pořád nemám jasno, k čemu by mohlo být dobré, vrtat se až v takových detailech. Můj pocit je, že je tam velké nebezpečí ulpění na příběhu (není to jen u regresí). Zdá se mi, že určité události jsou uzavřené a nám nedostupné z nějakého důvodu. Přijde mi, že je dost na řešení v životě současném a že se nabízí poměrně široká škála ozdravných procesů, skrz které je možné se dostat do rovnováhy v našem současném bytí.

Ale také je možné, že se pletu a jen nejde o metodu mě blízkou. Takže se ráda nechám poučit.

O zajímavých zkušenostech lidí v těchto záležitostech:

Např.

- Povídání o tom, jak jsem kdysi v Petrohradě na moment zřejmě zahlédla jeden ze svých minulých životů

-Hledání příčiny bolestí krční páteře

(kurs regresní terapie Míly Lukášové)

-Vztah s carským oficírem (druhá regrese)...atd.

--------------------------------------------------------------------------------------------

http://www.adastra.estranky.cz/clanky/minule-zivoty/

[12]: V tom souhlasím Romane. Pro mne zralost nerovná se dojít k prožitkovým metodám. Jen jsem chtěla říct, že je dobré k nim přistoupit v pravý čas, pokud vůbec. Já bych bez nich nebyla celá, ale poznávat se je možné i jiným způsobem. Jiným, ani horším, ani lepším.

Asi mě tam něco táhne?:-)

díky za popis tvých zkušeností, je to se zráním lidí podobné jako s druhy ovoce a plodů vůbec.

Jedno jablko je zelené a přesto zralé, druhé do červena a přesto potřebuje dozrát na slunci. Jak snadné to poplést, kdo nepozná správný čas a druh ovoce...

[10]: Naprosto zřetelné není na tomto prožitku nic. Pokud budu mluvit za sebe, tak něco ti dochází okamžitě v prožitku, k něčemu Tě může přivést vodítko provázejícího. Z takového prožitku čerpáš dlouho, některé souvislosti dochází až dlouho po prožitém.

Já vítám, zážitek nerozmělnit jeho pitváním a hodnocením, pro mne tím ztrácí na síle. Co ti má sepnout, to Ti dojde.

Nečetla jsem nikdy nic jako návod k takovým zážitkům, prostě jsem šla a odžila jsem si v reálu pár konstelací, když to cítím, jdu si zadýchat, nebo pokud mi to přichází do života dovolím si různé tranzové zážitky. Myslím, že na takovou záležitost se nelze připravit teoreticky, buď je to Tvoje parketa, nebo ne. Vidím typy, kteří mají hodně načteno a znají spoustu teorie a třeba při dýchání jdou maximálně do relaxu, nepovolí a pak přijde člověk, který nemá o ničem ani páru a je neskutečně intuitivní a zralý. Každý z nás je nastaven na jiný způsob cesty a přijímání. Pro mne zas není přirozené systematicky a do hloubky cosi studovat (viz třeba astrologie).

[7]: Přijde mi smysluplnější projít si vlastní porod se všemi hlubokými archetypálními symboly, než se zabývat tím, jak jsem vypadala 2 životy zpět....

Jsem rád, že jsi vložila osobní zkušenost, to jsou nejcennější příklady pro orientaci. Prosím jen o jednu věc(slyším o možnosti projití archetypálních symbolů poprvé) je někdo, kdo tyto symboly pomáhá chápat, nebo je prožitek natolik zřetelný,že nepotřebují komentáře a vysvětlení.Pokud by jsi věděla o nějaké literatuře, odkazu (někam:), byl bych rád, rozšírim si obzor o půl metru!:-)

Dítě rádo onemocní z lásky, dítě je z lásky schopné i umřít. Vzhledem k tomu, že dítě je odrazem a zrcadlem svých rodičů, já bych také hledala zátěž v rodu, pokud se již s omezením narodilo. V Tvém příběhu postižení mělo poukázat na Ježíšovu sílu, na jeho náboženství.

Máš pravdu v tom, že máme tendenci přisuzovat postiženým jakousi vinnu. Hledat za tím boží trest.

[7]: Tohle téma už tu jednou bylo. Prožitkové metody jsou fajn, pracují s něčím jemnějším v nás. Není to cesta pro každého, nejde jen o terapii, i když i fobie a traumata lze takovým způsobem zpracovávat.

Jako u každé metody je nutná dobrá volba provázejícího. Za sebe mohu říct, že spoléhám na svoji vnitřní kontrolku a na to jemné neuchopitelné ve mne, které mi provede pouze zážitky které unesu.

[5]: Ale možná by mělo jít o náznaky jen symbolické. Můj názor je, že pokud se upneme k nějakému konkrétnímu příběhu z minula, tak pak snadno na takovém zážitku ulpíme. Chytáme se zbytečných detailů a necháme se zavést, kam není třeba. Ničemu to nepomáhá, jestli se srozumitelně vyjadřuji.

Přijde mi smysluplnější projít si vlastní porod se všemi hlubokými archetypálními symboly, než se zabývat tím, jak jsem vypadala 2 životy zpět, čím jsem byla a co jsem dělala. Na předchozí životy navazujeme podvědomě i tak.

Nenacházíš se ve stavu hypnózy, ale vědomí je v tu chvíli rozšířenější. Po celou dobu vnímáš a sám můžeš ovlivňovat kam chceš jít, jak hluboko, kam prožitek pustíš. Pokud jde o regresi někdo Tě provádí, pak je samozřejmě na místě mít k dotyčnému důvěru a pracovat v ošetřeném prostředí. I holotropní dýchání a jiné prožitkové metody, vždy někdo zaštiťuje, i to o koho jde a jak klientům ochrání prostředí souvisí s hloubkou prožitku. U dýchání si svým pánem víc, vedeš se sám.

[3]: Regresní terapií se dají léčit údajně různé fobie. Dokonce to lze i bez hypnozy. .Vlastě regresní terapie se vůbec nemusí týkat minulých životů.Někdo přežije těžkou autonehodu ,kterou třeba zavinil on sám a zabil při tom část své rodiny. Jak se dá s tímhle vědomím dlouho žít ? Den co den si v hlavě přehrávat ty osudné okamžiky. To je zase asi opak té regresní terapie. Nebezpečí regresní terapie spočívá právě i v tom ,že se u člověka vyvolají další nevhodné vjemy z minulosti a ten člověk je nedokáže řešit,naopak je na tom psychicky ještě hůře.

Řekla bych,že regresní terapie je řešení a posuzování problému z minulosti. Třeba v USA má většina lidí svého psychoterapeuta,protože si nevědí rady se svým osobním životem .Mají pocit,že ten psychoterapeut jim zodpoví všechny otázky života " správně " a dá jim návod ,jak být štastní ,na týden do dalšího sezení.Ty lidé jsou jak loutky.Možná ani nežijí svůj život ,jen život podle rady psychoterapeuta.

Spousta lidí žije životy jiných např.si vemte kolik lidí je závislých na TV seriálech a žijí životy svých televizních hrdinů :-)

Život každého je o sebepojetí.

[3]: Nezažil jsem regrese, těžko soudit...

Co čtu a slyším za zkušenosti lidí, jejich prožitky nejsou nějak symbolické a nereálné. Dokonce vcelku překvapují mnohé z nich svojí popisnou přesností, těch míst a událostí, které nejde nacvičit. Vše lze těžko označit za klam, nebo fikci!

Neznám jednu podstatnou věc a to je -v jaké oblasti nebo sféře se dotyčný pacient-klient ocitá, pod vlivem hypnózy, nebo jiného vlivu! Tedy je-li to co se v obchodní reklamě na jízdu do inkarnační minulosti nabízí, skutečně reálná minulost, nebo pouze imaginární prostředí utvořené pro účely placeného cvičení do neznáma!

[2]: Zkusila jsem regresi, ne vyloženě reinkarnační, vracela jsem se maximálně do početí. Mým cílem ale nebylo jít do minulého života. I zážitky v holotropním dýchání mi vrací pouze k porodu a do prenatálu (krom jiných pocitů, které vnímám spíš iniciačně).

Nepřistupuji ale k takovým rituálům jen ze zvědavosti, ale většinou hledám nějakou cestu, anebo cosi jako symbolickou nápovědu.

[2]: z imaginárního (regresní vize) se dělá reálné, místo toho, aby bylo učiněno symbolickým

Téma se nám krásně rozvětvilo jako košatý strom! Je to důkazem jaký život a žízeň po životě je v pozadí všech komentářů. Doporučit něco z literatury na téma minulých životů je složité, asi záleží na každém, neboť ne každý jde stejnou cestou a co je pro jednoho dobrým zdrojem inspirace a vysvětlení, nemusí být pro jiného.Pokud osobně člověk neprožije nějaké náznaky a zkušenosti z minulosti dávnější než ta našeho života, je těžké odkazovat na nějaké vysvětlení a teorie. Taková záležitost je přirozená jako zrání ovoce na stromě, a přichází ve svém čase, nelze si ji nijak vynucovat.

Což však nebrání samozřejmě se o téma hlouběji zajímat. :)

Osobně mám velmi zvláštní dojem z tzv. reinkarnační regrese, kterou nabízejí někteří astrologové a znalci duchovna. Nejde snad o strach, ale o to kam se dotyčný jedinec vlastně dostane, kde se ocitá a zda co vidí a vnímá je skutečným prožitkem z osobní minulosti...taková ošemetná věc to bude zřejmě:)

Máte někdo nějakou zkušenost s reinkarnační regresí, terapií?

Daniela: „Osobně mám za to, že není jen tak, že si minulé životy nepamatujeme (alespoň většina z nás) a není nutné se k nim vracet. Mám toho dost na řešení v současném životě :-). Brala jsem to spíš jako upomínku, nebo návrat k něčemu, kde jsme si správně neodškrtli, nebo jak píšeš nevyužili svůj potenciál.“

V zásadě si nemůžeme naše teorie ohledně minulých životů ověřit. :-) Takže následující vezmi jen jako můj názor, stejně tak to může být úplně jinak.

Myslím, že slova dobrý, špatný ztrácejí smysl. To co žene duši do narození na Zemi podle mého není ani tak trest, jako obrovská touha po vývoji vpřed. Ona třeba duše ani v minulém životě nemusela mít potenciál k tomu, co se snaží získat právě teď.

Člověk totiž nemá potenciál jen z minulých životů, ale mnoho potenciálu získává z rodové linie (dědičností), dále ze společnosti, ve které se narodí, či žije a z doby, ve které žije. Pokud chce duše získat novou schopnost, či vlastnost, jedna z možností je narodit se do rodiny, kde tato vlastnost je v rodových vlastnostech.

Člověk tedy narozením získává nové kvality – a to ze svého potenciálu, z potenciálu rodu, kam se narodí, z potenciálu společnosti kam se narodí, z potenciály doby, kam se narodí. Aby to bylo férové, člověk může získat příznivé i nepříznivé věci, a pak třeba řeší trest nikoli za svůj minulý život, ale třeba za svůj rod, kde se narodil. Stejně tak prožívá třeba přízeň rodu.

V bibli je příklad, jak Ježíš léčil člověka a jeho učedníci se zeptali zda zhřešil on, nebo jeho rodiče, že nebyl zdravý. Ten člověk nebyl zdravý od narození, takže otázka znamenala, zda hřešil on v minulém životě, nebo zda zhřešili jeho rodiče – obojí byla dostatečná příčina.