Určení pohlaví nenarozeného dítěte

[32]: Tak o způsobu prosazování určitě Mars vypovídá. Že by to bylo až tak snadno čitelné, špatně osazený Mars rovná se bezohledné prosazování? Nemůže naopak slabě postavený poukazovat na to, že dotyčným je možné smýkat a právě taková poloha a dlouhodobý tlak může nastartovat nečekanou bezohlednost nebo něco podvratného, zkaženého? Kombinací může být zřejmě mraky.

Když se vrátím k nadpisu, tak jasné je, že čidlo na mez agrese budeme mít každý někde jinde. To co je pro někoho bezohlednost, může být pro druhého zdravá míra a naopak.

[31]: Pokud Milda navrhuje upřesnění pojmu agrese, viděl bych možnost ho popsat(díky níže popsanému) ve smyslu využití silné energie k sebeprosazení.Ve smyslu osobního pohledu na subjektivní reakce k událostem a reakcím v běhu života. Lze tak nahlížet v hlubších rovinách osobnosti a právě v souvislosti s určitými rozhraními a energetickými křižovatkami, které vyžadují změnu. Zážitek který otevřel oči, při odkrytí pravdy ve věcech vztahů a postojů, vyšlápnutí na cestu srovnatelnou s důležitou poutí, kterému předchází vážné rozhodnutí,cílevědomé snahy o urovnání vztahů k okolí i sobě samému. Každopádně se vždy jedná v této rovině o cestu nevyšlapanou, na níž si jednotlivě bere každý svá břemena a zatížení, ať již v úrovni karmické nebo současného života. Jsou vskutku velmi těžká a zvládat jejich váhu nezávisí často na tom, který vykročil a dělá zásadní změny. Lidé takové příběhy zažili a popsaly v této rovině tisíce.

Okolí často vnímá takové novátorské chování a uvažování jako něco bláznivého, nepochopitelně nevhodného a egoistického a také dochází k určitému využití silné energie k dosažení cíle a sebeprosazení. Je to období citových zmatků a nejistoty, vyžadující často možnost se opřít. Jaká je míra a rovnováha takové agrese je věcí obtížně posuzovatelnou. Na takové vyjímečné okamžiky však ukazují hvězdy a svítí, aby ve tmách vnitřních konfliktů poutník neztratil důvěru a naději, měl sílu na užití tvůrčích sil daných k tomuto účelu...

Díval jsem krom toho na některé astrologické aspekty mluvící o agresivitě , jako např. nepříznivé i příznivé aspekty Marse, a jejich výklad vyžaduje právě zmíněnou citlivost, pro rozlišení.

[30]: Ano, náhoda není nic. Sama vím, že některých pojmů či témat se bojíme, protože je máme zafixované z principu v negativním. Ale někdy pokud si dovolíme jít za pojem, můžeme být překvapeni.

Já děkuji Tobě, žes zaváhal, anebo spíš připustil možnost... To je pro mne cenné.

[29]: Nic není náhoda. Zřejmě je to téma, které si vyžádalo hlubší zamyšlení. Díky za jiný pohled a pojem.

[28]: Miloslav: Ve své podstatě je to jeden ze způsobů sebeprosazení. A sebeprosazení je zase jeden ze způsobů použití tvůrčí síly.

K něčemu podobnému bych se přiklonila - využití razantní síly. Ne z podstaty špatné, ale síly s vyšší intenzitou.

[26]: Roman: „Vzedmutí silné energie je výstižný popis. Názorů na pojem a skutečnost agrese je jak jsem zjistil celá řada.Agrese má více úrovní a intenzit, ale to bych jen zbytečně nosil dříví do lesa, už toho bylo napsáno mnoho od psychologů. Osobně za tím pojmem vidím vždy nějaké útočné a záměrné inteligentní(tedy promyšlené) zlo. Pokud to cítíš a máš jinou zkušenost, je to zřejmě individuální“

Agrese je jenom slovo. Každý si pod ním představuje něco jiného.

Někdo si představuje jenom útok.

Jiný zase libovolnou akci proti druhému – slovní, pasivní, gestem, nebo i činem.

Je třeba definovat, v jakém smyslu bude slovo agrese pro tuto debatu používáno.

Ve své podstatě je to jeden ze způsobů sebeprosazení. A sebeprosazení je zase jeden ze způsobů použití tvůrčí síly.

[26]: Co se odkazu týká, tak s většinou textu mohu souhlasit, se vším úplně ne. Vycházím z toho, že existenci agrese na jedné straně dovoluje existence oběti na straně druhé. Pokud si oběť nepřizná, že ona sama má v sobě opačný potenciál, bude si podle mne neustále přitahovat konflikty s agresorem. V momentě kdy si trochu této síly přizná a dovolí si jí projevit (podotýkám s mírou), automaticky nabírá zcela jinou energii, z které může hodně vytěžit a posílit.

Možná je to pro Tebe nepřijatelné a máme každý rozdílný pohled. Moje zkušenost je taková. Podle mne každá oběť disponuje i velkou skrytou mocí, ať už si to přizná nebo ne. Z pozice oběti lze celkem slušně těžit. A je velmi lehké do takové polohy sklouznout.

Je to jako když se něčeho velmi bojíš, bojíš se tak, že se na to nechceš ani podívat. Vyhýbáš se takovým situacím. Uhybným manévrem ale strach stoupá a zoufalství graduje. V momentě kdy se odhodláš zvednout hlavu a třeba jen čelit pohledem, navíc pokud to podpoříš správným postojem, navyšuje se okamžitě tvoje síla a agrese na druhé straně povolí.

[25]: Vzedmutí silné energie je výstižný popis. Názorů na pojem a skutečnost agrese je jak jsem zjistil celá řada.Agrese má více úrovní a intenzit, ale to bych jen zbytečně nosil dříví do lesa, už toho bylo napsáno mnoho od psychologů. Osobně za tím pojmem vidím vždy nějaké útočné a záměrné inteligentní(tedy promyšlené) zlo. Pokud to cítíš a máš jinou zkušenost, je to zřejmě individuální...:) Patří také k obraně po mnohonásobných agresích někoho, něčeho jiného. Jako pouhé vyrovnávání energií bych to vše neviděl. (K porodu bych se raději nevyjadřoval:-) Mnohé síly chtějí uchopit věškerou moc a nedat druhé straně žádný ani milimetrový prostor k existenci a protože tato utlačovaná , neustále znásilňovaná a vydíraná strana nemá v důsledku inteligentní snahy paralizovat a odzbrojit žádnou šanci k přežití je v poslední možnosti před volbou:Obrana, nebo rezignace...

V takové volbě stojí mnoho lidí denně a atmosféra je zahuštěna , příčin je více. Zubožení , okradení, obelhaní a zničení lidéagresí jiných potřebují naději k obraně, to byla rovina toho co jsem původně spojil s tímto pojmem.

Třeba:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Agrese

[24]: Aha, já to tak ale vůbec nevnímám. A priori nevnímám tuto energii jako špatnou, zlou. Možná si pod tím každý z nás představí něco jiného, ale podle mne agrese je vzedmutí nějaké silné energie. Důležité pro mne je, co tuto energii nese a i v případě že jí vynese emoce jako je např. vztek, mě spíš zajímá, co s touto nabídnutou vlnou obrovské energie provedeme. Použijeme ji proti sobě? To znamená, že jí namíříme někam směrem ven vůči někomu. Nebo ji použijeme pro sebe? A to pro mne znamená, že se touto vlnou nenechám převálcovat, ale ani neuhnu a zkusím jí transformovat do nějaké rozumné odezvy.

Rodící žena také musí vyvinout určitou energii, potažmo tedy agresi, aby vůbec vytlačila dítě ven. Spermie také musí obsahovat určitou agresi, aby se probojovala k vajíčku. Nemocný musí vyvinout a najít v sobě dostatek síly, kterou využije k uzdravení.

Myslím, že to jen v naší hlavě spojíme zrovna toto slovo s něčím nekalým. Já to tak necítím.

[23]: Agrese a o agresi si lze povídat,a le už jen samotné slovo a téma, oba to cítíme, má svůj energetický náboj nevalné kvality. Odkazuji právě proto spíše do roviny příběhu než názoru s tímto pojmem.

Agrese je důsledkem a lidé někdy popletou oprávněnou kritiku nebo dobře míněnou radu s agresí.Agrese je inteligentín zlo, je důsledek nedostatku dobra, které pramení jedině z těch nejčistějších a nejtrvalejších pohnutek.

[22]: My dva si to vysvětlovat nemusíme. Cítila jsem jen potřebu naznačit, že situace se nevyřeší svrhnutím něčeho, či snahou o vedení toho nejšiřšího. A už vůbec ne větší naštvaností a zvyšováním agrese. Ta není špatná, ale pokud se využije konstruktivně a jde ruku v ruce s něčím ušlechtilejším. Protože jak jsme se mohli sami přesvědčit, přicházející nové/jiné, nezaručuje automaticky lepší.

[21]: Však Ti rozumím:-)) Najdu nějaký zajímavý pohádkový legendární příběh, abych více upřesnil některé věci. Snad se známe natolik dobře, aby jsme si vzájemně nemuseli vysvětlovat co je pokora a nebo povyšování...

[20]: Romi, já vycházím z toho, že i to že nám vládnou tito lidé už má nějakou příčinu. Ta devastace nenastala jen tak, už ta cosi vyvažuje.

Pokud to mám nahlédnout až z této perspektivy, tak se neobávám ničeho, protože Vesmír se o rovnováhu postará a stará sám. A jak jsem tu xx zmínila, každý z nás může udělat dost svým vlastním nastavením. Podle mne není nutné, abychom my jako jednotlivci řešili budoucnost planety a šéfování celé zeměkoule. Na to jsme malí páni a hrajeme si tím důležitější než jsme a také nás to udržuje v iluzi, že jsme mocnější než je samotný Vesmír. Každý z nás může nejvíc udělat pro celek svým vlastním nastavením/vyzařováním, budováním rodiny, nejbližších vztahů k ostatním, ale i k okolí/prostředí. Myslím, že to není málo. Vůbec bych to nepodceňovala.

[19]: To je pravda a také když něco nechce být viděno, nastupují stále drsnější a drsnější způsoby ke zjednání nápravy. Je to tím, že čím bolestivější je opravný prostředek, tím větší je šance, že upozaděné se vynese na povrch.

------------------------------------------------

To co jsi napsala je skvělé, a až velmi aktuální. Možná i v souvislosti s různými humbuky kolem nových myšlenek, změn. Jsou lidé, kteří nejenže nutnost změny, třeba v morální oblasti a právu v naší zemi nemohou připustit a nechtějí, ale dokonce zapírají i přes naprosto jasné důkazy. Proč prezident (a premiér)propustil tolik amnestovaných? Je také na místě otázka z jiné strany, než po důvodu. Proč je vůbec u nás takové prostředí pro zločin a kdo ho vytvořil, jaké to má celoplošné důsledky na obyvatele země. Je na místě otázka proč je tolik odsouzených, že se jich tolik propouští? Vědí občané -politicky uvědomělí a politici, že vůbec bylo v naší skvělé demokratické zemi tolik a tolik případů, podvodů, krádeží atd.? Není to varující číslo? Před čím varuje a koho? atd...

Nastupují stále drsnější způsoby ke zviditelnění!

A co se týká věcí víry a duchovna. Myslím, že kdyby Pán Bůh přišel přímo da střediska Nasa, nebo do zasedání akademie věd či na nějaký ten církevní koncil, určitě by ho vypískali!

Kolik od té doby přišlo opravných prostředků a lidé stejně zapírají a nepřijali...?!

[18]: Miloslav: Každý extrém vyvolává extrémní události a extrémní zážitky.

To je pravda a také když něco nechce být viděno, nastupují stále drsnější a drsnější způsoby ke zjednání nápravy. Je to tím, že čím bolestivější je opravný prostředek, tím větší je šance, že upozaděné se vynese na povrch.

[17]: Daniela: „Mne to zase zapadá do kontextu, že pokud je nějaká výrazná nerovnováha (tady oslabené generace žen v rukách mužů), graduje tato vychýlená nerovnováha v nějakou tragedii např. válečný konflikt. Až skrze tak bolestnou zkušenost se zase dvě energie dostávají do rovnovážnější polohy.“

Určitě. Každý extrém vyvolává extrémní události a extrémní zážitky.

[16]: Jj jasně, to co píšeš o válkách dává smysl. Mne to zase zapadá do kontextu, že pokud je nějaká výrazná nerovnováha (tady oslabené generace žen v rukách mužů), graduje tato vychýlená nerovnováha v nějakou tragedii např. válečný konflikt. Až skrze tak bolestnou zkušenost se zase dvě energie dostávají do rovnovážnější polohy.

Asi to bude bráno jako výstřední pohled na věc, ale mne to zapadá.

[15]: Daniela: „Tomu co píšeš o dcerách a synech také rozumím. Asi pouze ve výjmečných případech kdy dcera byla neobyčejně krásná či charismatická měla šanci provdat se bez věna.“

Jde o společenské nastavení. Když se nastaví podmínky jinak, budou se třeba preferovat dcery.

Daniela: „Těžko se pak divit že se po takové historii profilují určité skupiny žen extrémně feministickými postoji. Je to přirozené vychýlení, když zvážíme, jak se s ženou dříve zacházelo.“

Ono se dříve krutě zacházelo s muži i ženami.

Kromě toho extrémisté se vyskytují v každé době a všude, a budou tak nejspíše napořád.

Můj názor na feminismus je daleko jednodušší. Ke zrovnoprávnění žen došlo díky světovým válkám a díky marxismu-leninismu.

Evropské světové války, které se rozšířily i do Asie a Ameriky a částečně Afriky – vybily tak obrovský počet mužů, že nebylo možné aby ženy zůstaly u tradičních rolí. Ženy musely nahrazovat muže v továrnách i jiných místech, protože prostě mužů byl zoufalý nedostatek.

Po první světové válce díky nepostradatelnosti žen také získaly v mnoha zemích volební právo. U řady dalších států pak získaly ženy volební právo po druhé světové válce. Ve Švýcarsku, které bylo neutrální pak v některých kantonech nesměly ženy volit ještě v roce 1990. Zde je docela vidět, že válka je pro ženy obrovským benefitem.

Stejně tak vznikaly matriarcháty v dobách, kdy muži houfně umírali při lovech či kmenových bitvách. V tom se to principiálně neliší od povýšení žen díky světovým válkám.

Když došlo k Velké říjnové socialistické revoluci, a tedy k založení SSSR, údajně došlo k tomu, že bolševici chtěli oslabit rodiny a rodinnou soudržnost pro posílení moci strany. Podporovali proto volný sex, stejně jako nevěru a další. Nicméně se to tak zvrtlo, že to částečně přivřeli. Stavěli také paneláky proto, aby lidé byli pod kontrolou a mohli se vzájemně rodiny kontrolovat a udávat.

No a ve světových válkách docházelo také k migraci mnoha Evropanů do USA. A přeneslo se leccos rovněž tam.

Až příliš často čtu, že feminismus, stejně jako podpora homosexuality a dalšího je vlastně jen pokračováním toho, co zavedli bolševici – a tedy pokračování marxismu, tzv. neomarxismus.

Nicméně jádrem sdělení je, že kde se válčí, ženy dostávají lepší postavení. Kde se neválčí a je mír, tam ho pomalu zase ztrácejí, jak můžeme vidět v relativně mírové Evropě rozšiřováním islámu, který nemá zrovna za hlavní cíl rovnoprávnost mužů a žen.

[14]: Vkládala se často víc jak dvě vajíčka a poté co se zjistilo kolik se jich opravdu uchytilo se prováděla korekce zbylých odsátím. Nebylo obvyklé nechávat ale pouze jedno, to druhé byla pojistka, kdyby se něco přihodilo, protože takové těhotenství je rizikové. Pokud vím, tak v dnešní době už je trend vkládat vajíčko jen jedno. Zřejmě už medicína postoupila a umí se i o to jedno spolehlivěji postarat. Co se dělo s vícečetnými plody z nihž některé byly později odebrány, jakým způsobem se takové vjemy do zbývajících embryí otiskují, to se můžeme pouze domnívat.

Dobře rozumím i proč novorozenec zůstává po určitou dobu pouze v rodinném kruhu. Myslím, že 6 týdnů je minimum, které by měla matka dodržet. Má to i logické opodstatnění, novorozenci se tvoří imunitní systém a pomalu se přizpůsobuje změně podmínek. Po narození je zcela otevřené, podle mne v rozšířenějším vědomí, takže úzký a chráněný kruh zaručující intimitu má rozhodně význam.

Tomu co píšeš o dcerách a synech také rozumím. Asi pouze ve výjmečných případech kdy dcera byla neobyčejně krásná či charismatická měla šanci provdat se bez věna. Kvalita života žen závisela na mnoha okolnostech, ony samy ho mohly ovlivňovat velmi málo a pokud, tak spíše rafinovaným způsobem. Tyto vzorce jsou do žen otisknuty dodnes. Těžko se pak divit že se po takové historii profilují určité skupiny žen extrémně feministickými postoji. Je to přirozené vychýlení, když zvážíme, jak se s ženou dříve zacházelo.

[12]: Roman: Kolik oplodněných vajíček se při umělém oplodnění vloží, tolik bude dětí. Sem tam se některá neujmou, takže se pro jistotu vkládají dvě. A proto dvojčata.

Také si myslím, že není správné ovlivňovat pohlaví. Navíc mám pocit, že v době kolem početí a řadu dalších měsíců „myšlenky rodičů“, ale nejen jich se doslova materializují a formují dítě. Ne nadarmo mnoho národů nechává těhotnou ženu doma, kde se vše vybílí a udělá krásné. Sama těhotná žena pak nesmí vidět žádné násilí, žádné hádky. Je totálně chráněná od všeho špatného. V leckterých národech dokonce ani neukazují mimo rodinu novorozence.

---

Daniela: Na druhé straně rozumím snaze mnoha národů po synovi. Jednak syn se postaral o své rodiče ve stáří, a když si odmyslíte důchody a penze, které nebyly – bylo to jediné možné zabezpečení. Dcera se ve stáří postarala o rodinu, kam se přivdala.

Z druhé strany, žena musela dostat věno. A to věno často finančně dokonale vyčerpalo rodiče. Často přišli doslova na buben. Syn zase přinesl věno od manželky, kterou si vzal. Pravda, musel jim něco zaplatit, ale to bylo v jeho režii.

Takže dcera znamenala, že jednak se jí musel dát obrovský majetek jako věno a jednak veškeré úsilí včetně finančně vyčerpané rodiny na věno zajistilo, obohatilo a vylepšilo situaci jiné rodiny – jejího manžela.

Syn znamenal, že věno domů přitáhne a že on i jeho manželka se postarají o rodiče ve stáří.

Jednoduše: Bez syna ve stáří bídně zahynete bez pomoci. Alternativně se může postarat nějaký příbuzný, který možná ale nebude mít nejlepší vztah a nebo ne takovou snahu.

Staří měli jednu výhodu, jejich moudrost a životní zkušenosit se často cenily – a leckdy umožňovaly přežít. Navíc staří lidé zhruba od 60–70 let výše nemívají (viz vývojová psychologie) skoro jiné ambice, než harmonické vztahy – a to i tehdy, když předtím to byli ctižádostiví kariéristé číslo jedna. Takže jejich snahou bylo udržet rod pohromadě a významně přispívali k soudržnosti rodu.

[12]: U těch dvojčat je to tím, že při umělém oplodnění se vkládá více oplodněných vajíček, aby se šance donošení alespoň některého zvýšila. Dnes už se myslím od tohoto způsobu upouští.

Já na toto téma nemám úplně jasno. Je smutné, že ženy do sebe perou po většinu plodného života hormony aby zabránily početí, aby poté své tělo dost často zahltily další hormonální zátěží, aby vůbec otěhotněly. Něco se mi na tom nezdá v pořádku. A co mi přijde už dost přitažené za vlasy je dárcovství, jak spermatu, tak vajíčka, nebo varianta náhradní matky.

[11]: V minulých časech volba pohlaví (ani znalost zda přijde syn nebo dcera) dítěte nebyla možná a přišlo mi to tak správné. I v současné době bych raději preferoval "překvapení", pokud nejde o vážné zdravotní ohrožení. Je trochu paradoxní mluvit o preferenci zdraví a přitom ozařovat plod i matku negativní emisí záření(sono), která , jak známo opět spíše z alternativních zdrojů, může přivodit trvalé následky. Literatury na toto téma je hodně.

Co se týká umělého oplodnění tak je trochu zvláštní, že manželské páry mající problém s početím potomstva několiklet ve více případech jsou překvapeni dvojčaty. Zas je to zajímavé pro rodinný život, znám víc případů z okolí:-).

Dlouho jsem nechápala, k čemu by mohlo být dobré, dopředu si vybrat pohlaví dítěte. Přišlo mi to zbytečné hraní na boha. Časem jsem pochopila že asi v každém muži je někde zakódovaná touha po synovi. To pro mne jako ženu a matku dcery nebylo úplně jednoduché přijmout :-). Dodnes ale existuje kulturní prostředí, kde se narození dcery zrovna moc nepočítá. Později jsem si uvědomila, že existují určitá zdravotní poškození, kdy je ohroženo jen jedno pohlaví. Jde o přenos i těžkých genetických vad, kdy volba pohlaví zajistí narození zdravého dítěte. Vada se u něj neprojeví, ale přenosu na potomky rizikového pohlaví to nezamezí.

Já mám ale odpozorováno, že na ženě je celkem slušně poznat, zda je (nebo bude) matkou synů či dcer. Ty ženy se podle mého liší energií, nastavením, měkkostí. Také myslím, že tato energie je proměnlivá. Za sebe mohu říct, že já jsem v době těhotenství dost jasně cítila, že budu mít dceru, ač jsem si pohlaví potvrdit nenechala. Cítila jsem to stejně, jako že další dítě by byl chlapec.

[6]: Roman: „Jak je vidět nejen z Jonášovy metody, ale z logických souvislostí, k určení pohlaví nedochází v prvotní příčině na základě spojení chromozomů matky a otce. To je až sekunderní a tedy projevená a materiální příčina, která vychází z faktu v jakém postavení je Luna vzhledem k budoucí matce a jak měla postavenou Lunu v případě zrození ve svém radixu.“

Kolem vajíčka při oplodnění je obrovské množství spermií. Spermie nesoucí chromozom X vytvářejí ženy, spermie nesoucí chromozom Y vytvářejí muže.

Mezi oběma chromozomy X a Y jsou velké rozdíly. Chromozom X je mnohem větší (153 miliónů bází) oproti chromozomu Y (50 miliónů bází). X chromozom, pokud jsem správně pochopil obsahuje kolem 2000 genů, Y chromozom pouze 78 genů.

Je tedy jasné, že oba chromozomy jsou značně odlišné. Takže v různých podmínkách bude různá pravděpodobnost narození dětí různého pohlaví.

Většina spermií nedorazí až k vajíčku. K hledání vajíčka mají značně nedokonalá vodítka: navádění podle změny teploty a navádění podle chemických látek produkovaných vajíčkem. Nic složitějšího se do tak malé velikosti spermie zabudovat nedá.

Kromě toho spermie nejsou schopny okamžitě oplodnění. K tomu dojde až po kapacitaci spermií, tedy po nějaké době pobytu v ženském těle. To také rozhoduje, které spermie budou uschopněny k možnosit oplodnění.

V každém procesu se nějak mění poměr pravděpodobnosti mužského a ženského pohlaví podle podmínek.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zona_pellucida

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kapacitace

http://cs.wikipedia.org/wiki/Akrozom%C3%A1ln%C3%AD_reakce

[4]: 3) U zjišťování pohlaví selhává otrocké dosazení mužská znamení/planety = muž, ženská znamení/planety = žena.

Zde se ani nelze podivovat nad tím, že selhává takové dosazování, podobně jako u proměnných...

V astrologii původní, tj.esoterní je pojem mužský nebo ženský prvek v horoskopu spojen s polaritou.(Kabbala).

A to je obrovský rozdíl.

V souvislosti s otázkou určení pohlaví zrozeného jedince z radixu( a tím i dále z jeho sexuálního chování a projevů) je zde na místě souvislost s genetikou a genetickým kódem obecně. Jak jsem psal níže, je tedy astrální vliv prvotní-pro astrologické uvažování. Jaké tedy informace obsahuje genetický kód a jaké nikoli? Nebo jsou v genetickém kódu veškeré vlatnosti biologického jedince dány dopředu v poselství genetické knihy?

Samotná genetika dnes přiznává, že dokáže přečíst již mnoho ze sekvencí DNA(viz. aktuální objevy níže*), ovšem v genetické knize člověka jsou jak možno zjistit, spíše informace povahy morfologické než psychologické a osobnostní a nebo záležitosti talentu aj. Kupodivu v této "knize lidského života" nejsou dědičné informace typu, "tatínek byl skvělý malíř, syn také má geneticky danou dispozici", to je z astrologického důvodu až záležitost okamžiku zrození a také okamžiku početí. Myslím, že okamžik početí je v astrologii stále ještě podceňován, jako velmi důležitá informace pro mnoho dnes neznámých v řešení této rovnice.

Jsou dány vlastnosti a typ zárodku již při vývoji plodu v těle, nebo je nosičem informace výhradně genetická informace v chromozomech

*

V únoru 2012 oznámila společnost Oxford Nanopore, vyvinutí nové metody pro sekvenaci DNA, která slibuje přečtení celého genomu člověka během 15 minut za cenu menší než tisíc dolarů. To navazuje na neuvěřitelně rychlý vývoj v tomto oboru v přechozích několika letech (pro srovnání v roce 2001 trvalo totéž 10 let a stálo 3 miliardy dolarů) a otevírá dokořán dveře reálným medicínským aplikacím – např. tzv. personalisované medicíně.

http://jinepravo.blogspot.com/2012/12/vedecke-strepinky-2012-lidsky-genom.html

Tato úvaha ve smyslu prvotní a sekunderní příčiny může znít pro výhradně materialisticky a tzv. racionálně-tj. vědecky uvažující poněkud komicky, ovšem ani samotnou existenci chromozómů nemůžeme nijak postihnout a doložit na viditelné úrovni. Primerní a sekunderní příčinu a vztahy popisuje už starověká filosofie Aristotelova, později Tomáše Akvinského a dnes je to celá řada logických zákonitostí. Je z knihy Liber de Causis.*

z wiki:

Chromozóm (z řec. chroma - barva a soma - tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře. Skládá se z DNA a histonů. Účelem jeho existence je usnadnit rovnoměrné rozdělení genetické informace do dceřiných buněk.

Chromozómy poprvé pozoroval a popsal v roce 1842 švýcarský biolog Karl Wilhelm von Nägeli. První detailní popis chování chromozómů při jaderném a buněčném dělení pochází od německého lékaře Walthera Flemminga (1882). Že chromozómy nesou genetickou informaci, dokázal svými pokusy souvisejícími s vazbou genů u octomilky americký genetik Thomas Morgan (1910).

Chromozomy a záležitost početí se odehrává na úrovni mikrosvěta.

Mikrosvět - Jako mikrosvět se označuje ta část přírody, která se zabývá složením hmoty v měřítcích menších než (přibližně) 10-8 cm, tedy na atomární a subatomární úrovni. Tento svět není přímo pozorovatelný lidskými smysly. Zákonitosti klasické fyziky zde neplatí a je nutno používat aparát kvantové fyziky. Do mikrosvěta patří např. atomy a elementární částice, kterými se zabývá fyzika částic.

Pozn.

*Liber de causis:

Omnis causa primaria plus est influens super suum causatum quam causa secunda universalis.

Jak je vidět nejen z Jonášovy metody, ale z logických souvislostí, k určení pohlaví nedochází v prvotní příčině na základě spojení chromozomů matky a otce. To je až sekunderní a tedy projevená a materiální příčina, která vychází z faktu v jakém postavení je Luna vzhledem k budoucí matce a jak měla postavenou Lunu v případě zrození ve svém radixu.

Na základě těchto známých faktů, lze tedy určit pohlaví dítěte i v horoskopu, pokud ovšem je k tomuto určení astrolog dostatečně vybavený určitým typem znalostí a není ve svém myšlení zablokován existencí názoru, že to možné není-z různých příčin.

Astrologie pracuje i s okamžikem početí, který je důležitý pro určité astrovýpočty a dokáže tento okamžik zjistit zpětně z radixu. Nemůže toto tedy, i v souvislosti s Jonášovou metodou a postavením Luny v mateřském horoskopu odkrýt i základ pro určení pohlaví zrozeného?

Primerní je tedy astrální, tedy zodiakální vliv a druhotný vliv je samozřejmě v projevené materiální úrovni, kdy dojde pod vlivem planetárních aspektů a konstelací k plánovanému či neplánovanému fyzickému početí jedince.

Také se připojuji k poděkování za komentář Ivana a za vložení zkušeností a dat. Je to skutečně na dlouhý výzkum a také je to o nezaujaté konzultaci mezi astrology.

Ještě bych nastolil otázku k tématu:

A)

Z přírodovědeckého pohledu dneška.

Čím je podmíněno pohlaví dítěte?

Všechny informace určující genetickou sklatbu jedince jsou uloženy v chromozomech. Člověk má za normálních okolností dva pohlavní chromozomy - X nebo Y Pokud má oba chromozomy X (XX), pak je ženského pohlaví, při kombinaci XY je pohlaví mužského. Vajíčko obsahuje vždy pouze chromozom X, spermie však mohou obsahovat buď X nebo Y, proto pohlaví budoucího dítěte závisí na spermii a je určeno v momentě, kdy spermie pronikne do vajíčka.

B)

Nebo Jonášova metoda přináší zcela jinou informaci o zásadním vlivu astrálním?

Psychiatr MUDr. Eugen Jonáš se už při studíích začal zajímat o astrologii, tehdy přehlíženou a zatracovanou. Objevil mnohé, co již bylo známo našim předkům, k tomu přiřadil své vlastní poznatky a stal se člověkem, který dokáže vypočítat plodné a neplodné dny ženy tak, aby počala zdravé dítě, a pokud možno si navíc mohla vybrat i jeho pohlaví. Jeho metoda vznikla původně jako reakce na uzákonění potratů v Maďarsku v roce 1956, s kterým hluboce nesouhlasil a v témže roce objevil zákony přirozené regulace početí tím, že zjistil přesný vliv Měsíce na dobu plodnosti ženy a také na vývoj plodu mužského nebo ženského pohlaví. Toužil předejít nechtěným těhotenstvím a docílil i další možnosti.

Gynekologové určují plodné a neplodné dny podle menstruace. Doktor Jonáš vychází ze spojení ženy s Měsícem. Dokazuje, že žena může otěhotnět především tehdy, nachází-li se Slunce a Měsíc v takovém postavení, v jakém byly ve chvíli jejího narození. Stejná měsíční fáze se opakuje pravidelně každých 29 až 30 dní a většinou se nekryje s menstruačním cyklem. Časem se tyto dva cykly rozcházejí o několik dní a za určitou dobu se opět sejdou. Optimální plodnost pak nastává, jsou-li souhlasné.

Jonášovu metodu lze tedy použít

•při plánování početí či neplodnosti

•pro určení termínu narození životaschopného dítětě ( v minulosti problémy s potraty, porodem, riziko některých onemocnění)

•pro výběr pohlaví dítěte (poprvé nelze vybírat. Pohlaví prvopočatého dítěte je určeno již v okamžiku, kdy se narodí samotná žena)

•jako antikoncepční metodu

---------------------------------------------------------------

Více zde:

http://www.chlapecdievca.sk/vypocet-pohlavie-dietata.html

V prípade ak výpočet nebude súhlasiť so skutočným pohlavím bábätka naša spoločnosť Vám garantuje 100% vrátenie peňazí.

Spoločnosť MULTISD je členom skupiny ODAN INSTITUTE, ktorá poskytuje výpočty pre plánované počatia, výpočet pohlavia a výpočet rizika potratu – zdravé dieťa - na základe astrologickej medicíny. Táto veda sa v minulosti využívala pre výpočty vhodných termínov pre vykonanie závažných operácií pre vybraných pacientov, štátnikov a VIP pacientov pre maximálne možné zníženie rizík pri jednotlivých lekárskych zákrokoch. Spoločnosť ODAN ho začala ako prvá poskytovať výhradne budúcim matkám plánujúcim počatie v najvhodnejší možný okamih z hľadiska zdravia budúceho dieťaťa.

Roman: „Souvislost zda je v horoskopu sklon nebo samotná homosexualita vidět, možná souvisí i s otázkou, zda je možné poznat rozdíl mezi mužským a ženským horoskopem. To je úzká souvislost. Zkušený astrolog zřejmě dokáže rozlišit po chvilce studia...ale spíš mě zajímá zda je tu jistota.?“

To je otázka. Nevím o tom, že by se tímto tématem někdo vážněji zabýval.

Například od českých astrologů jsem často slyšel, že kulturní kontext v horoskopu není. Jenomže když jsem se hlouběji ponořil do nebeské mechaniky, zjistil jsem, že zákonitosti nebeské mechaniky dávají každému místu na zemi různé pravděpodobnosti řady astrologických prvků – ergo kulturní kontext v horoskopu byl na světě.

Astrologové stejně tak říkají, že mužský a ženský horoskop se od sebe nerozezná.

Jenže se tím nikdo nezabýval. Prostě se jen tak, bez důkazů a snahy rovnou plácne: Homosexualita v horoskopu není, pohlaví v horoskopu není, kulturní kontext v horoskopu není.

Jisté je, že tato tvrzení, že něco v horoskopu není má čtveřici příčin:

1) Třaskavé téma, kterému se lidí chtějí vyhnout (homosexualita), protože ve společnosti samotné se raději lže (osočování z homofobie je časté a sami homosexuálové se agresivně prosazují a napadají lecjaké názory).

2) Neexistuje jednoduchý a přímý způsob, jak danou informaci v horoskopu zjistit. Mnoho astrologů hledá pouze primitivní vztahy konstelace = něco. Podívejte se třeba, jak složitě staří astrologové zjišťovali průměrnou délku života:

http://ponkrac.net/hyleg

3) U zjišťování pohlaví selhává otrocké dosazení mužská znamení/planety = muž, ženská znamení/planety = žena.

4) Nikdo dané téma pořádně nezkoumal. Chybí také dobré statistické výzkumy horoskopů.

[2]: Také si myslím, že se to nedá poznat. Protože i žena může mít celkem silně postavené mužské planety a naopak.

Ale jsem velmi zvědavá na profesionální odpověď.

[1]: Jen tipuji: Ale myslím si, že se to asi velmi těžko pozná, spíše nepozná. Protože většinou se píše "zrozenec" jak jsem si třeba stačila všimnout tady na fóru ve vložených ukázkách řeba od Romana. A dále ty popisy směřují k tomu - je-li zrozenec žena, tak......jedná-li se o muže tak.....

Byla bych ráda, kdyby nezapadl Romanův dotaz, zda lze poznat mužský a ženský horoskop?