Vztah čtyř živlů a čínských pěti prvků

[37]: "evropská čtveřice živlů vysvětluje a rozděluje svět z hlediska vzniku hmotných substancí zatímco čínská pětice prvků vysvětluje a rozděluje svět z hlediska jejich vzájemné regulace a rovnováhy"

výstižné

[33]: Roman: To je nedorozumění.

Co je geniálního na pěti čínských prvcích je jeho „kybernetické“ nebo-li „samořídící“ pojetí. Pět prvků nemá jednoduché vztahy ani jednoduché cykly. Je to systém rození a vzájemných zpětných vazeb.

Konkrétně:

Prvek voda rodí dřevo. Tedy dřevo si vezme z vody jeho vlastnost pronikání a rozšiřování se a přidá k němu pevnost tohoto pronikání, tedy z kapalinu vyroste pevná látka, ale za procesu, který má vlastnosti kapaliny (pronikání a rozšiřování se) vytváří zárodek fyzické podoby.

Prvek dřevo rodí oheň. Teprve fyzická podoba (zrozená díky dřevu) umožní v hmotné podobě působit a ovládat hmotný svět obrovskou vnitřní energií. Dřevo tedy dalo nástroj na hmotné působení.

Dřevo ovládá Zem – originál čínská citace „zem zasažená dřevem se rozestupuje“. Dřevo je ovládáno kovem – „dřevo zasažené kovem se stěpí“.

Stejně pak jsou vztahy ponižování.

Ve skutečnosti je systém pěti prvků dokonalý samoregulující se systém. Pokud prvek dřevo příliš zesílí, pak dřevo ovládá zem a svou silou pevek zemi přidusí. Kov, který je pak rozen trpícím prvkem země vystoupí a protože kov ovládá dřevo, tak kov dřevo oslabí a zkoriguje. A rovnováha je nastolena.

Jestliže chcete škrtnout nějaký čínský prvek, pak se vám všechny vztahy a regulace mezi nimi rozsypou jako domeček z karet.

Můj názor je, že Aristotelova čtveřice živlů i pětice čínských elementů je totéž. Jen s tím, že evropská čtveřice živlů vysvětluje a rozděluje svět z hlediska vzniku hmotných substancí zatímco čínská pětice prvků vysvětluje a rozděluje svět z hlediska jejich vzájemné regulace a rovnováhy.

[35]: Dobrý nápad, projdu si to. Díky

Romane, dám sem odkaz na vlákno, které proběhlo na astrolabu. Tam jsem udělala nákresy, které vyjadřují, mimo jiné, vztahy a účinky.které jsou využívány čínskou medicínou, zatím jsem zvyklá pracovat s uvedenými schémátky při využívání čínských léčebných směsí.

Například jsou ustálené pokyny nebo vyjádření, která napomáhají zorientovat se schematicky v tom, co se v těle děje, což napomáhá při stanovení léčby, např: "Dřevo napadá zemi, tedy játra napadají slezinu..." nebo: "Oheň nevyživuje zemi, matka nevyživuje syna, tedy srdce nevyživuje slezinu...", a tak dále a podobně.

http://www.astrolab.cz/ukaz_odpovedi.php?cd=4363

Mu (Dřevo) - roste do šířky, plodí Oheň ale ničí Zemi

dále je zvláštní si představit jak Mu(dřevo) ničí Zemi. Také nemám představu co je v jádru myšlenky skryto.

Pokud je myšlen proces, růst stromu, jak může Zemi ničit? Z přírodního dění vidíme opačný pohyb, tedy tlením vzniká z dřeva země.

Je myšlen oheň fyzický, dřevo organických vlastností? Pravděpodobně je to myšleno jinak. A já si myslel, že tomu rozumim!:-)

Protože:

Vesmír a živé bytosti jsou tvořeny z pěti základních elementů:

Mu (Dřevo) - roste do šířky, plodí Oheň ale ničí Zemi

Chuo (Oheň) - šlehá vzhůru, plodí zemi ale ničí Kov

Tchu (Hlina) - Stojí, plodí Kov ale ničí Vodu

T'in (Kov) - Stahuje se dovnitř, plodí Vodu ale ničí Dřevo

Šuej (Voda) - Padá dolů, plodí Dřevo ale ničí Oheň

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Mu (Dřevo) - roste do šířky, plodí Oheň ale ničí Zemi.....................v jakém smyslu plodí Mu(Dřevo oheň) mě nenapadá?!:-) Je možné spalování považovat za tvůrčí proces?Spíše Oheň je spolupůsobcem(ve správném poměru se zbývajícími elementy)co do svého počtu, míry a váhy, aby dal v podivuhodné souhře růst a vyvíjet se všemu živému, bytujícímu ve fyzickém světě, tedy i stromům-Mu.

Zde si nejsem jistý, zda text, který jsem převzal z webu správně interpretuje jednotlivé prvky.

[29]: Doufám, že máš na mysli pojetí čínské, co se týče prvku dřeva. Tady je to jisté. Nechci to míchat do sebe.

No jináč je překvapivé, že staří alchymisté nikde prvek dřevo nezmínili ve svých spisech, nebo o tom nic nevím:)

Ještě jedna otázka:

Zazněla zde první podstatná: Co je živel?

Druhá otázka je tedy: Jaký je rozdíl mezi živlem a prvkem v čínském pojetí systému? (Zřejmě to pletu do sebe).

Mluvíme-li o elementech, tedy živlových podstatách.

[29]: pro strom je charakterický růst, tzn. proces

[25]: Roman: A v čínských podmínkách si k představě živlu dřevo musíš přidat (kromě všeho co jsi perfektně napsal) také představu bambusu.

[26]: Číňané si stěžují, že prvek se nejmenuje dřevo, ale strom. Že jsme si to víceméně do západních jazyků špatně přeložili. Původní číské slovo Mu znamená spíše strom, než dřevo.

Podle mého názoru se dřevo dá velmi těžko z pěti elementů vyhodit.

Mnozí badatelé v duchovních vědách uvádějí zprávu, že lidstvo ve svém poznání pochází ze dvou pradávných duchovních center, což je velmi pravděpodobné. Jedná se spíše o desetitisíce let před Kristem, jde o Atlantis a kontinent civilizace -země Mu. Rozdílný původ pojetí vzniku života tedy není dán jen geograficky, ale rozdílným počátkem kolébky duchovního vědění, karmickým původem a j.

[26]: jsme se dosud nedostali k indické ájurvédě....

Jasně, že východní i západní pohledy na vznik života jsou rozdílné. Jsem vzdálený tomu určovat co je pravda.

...jsme se dosud nedostali a nedotkli se alchymického pojetí elementů a dalších. Jak už bylo zde i Pavlem Turnovským vícekrát řečeno, dříve se nerozdělovalo vědění do tří samostataných oborů-alchymie, astrologie, magie. Vše bylo společné poznání v dobách hermetické vědy ve starověku. Možná je tu i vliv karmický, jaké pojetí vzniku života preferujeme. Ve své podstatě je život stejný na západě i na východě

Ujasnění pojmů je právě jak píšete prvořadé, v každém oboru. Netvrdím, že mám jasno ve všem, zvláště naprosto neznám pojetí indické ajurvédy. Rád se poučím, pokud dodáte nějaký odkaz apod. Dík za pochopení.

[25]: Proto je pro mě element dřeva těžko přijatelný mezi základní elementy. Ve své příčině vzniká až v druhé řadě, primerní příčinou a spolupůsobením 4 elementů.

Romane, právě proto se nesmíme patrně nechat zmást pojmy "prvek", "živel", "prakvalita" atp, protože v každé kultuře či v každém pojetí se tím myslí něco jiného, povětšinou už složeného z nějakých jiných "částic" či "součástí".

Proto jsem taky hovořila kdesi tady (nebo ve vlákně, které nebylo původně rozdělené) o tom, že hmota mi připadá tvořena skládáním dvou a více informací.

K tomu bych ještě doplnila, že jsme se dosud nedostali k indické ájurvédě, která používá "dóši" vítr, vodu a oheň, a"guny" tamas, radžas a sattva.

H:znám názor, že dřevo není jen jin, ale obsahuje, jako ostatně každý z pěti čínských prvků...

---

Pokud vnímám dřevo, lze to pohledem vnitřním, vnějším, také se dá říci vnímat projevenou i neprojevenou formu dřeva, dřevní hmoty. Zření na naše prostředí, tělesa a látky je zabarvené rozsahem možností našich smyslů: Znáte to:

-procházka smrkovým, borovým lesem i po dešti! Hotový balsám! Vnímání a vědomí krásna, propojenosti s organismem lesa a Matkou Zemí, dotek a kontakt s energiemi a hojivým konejšivým zpěvem tellurických sil,

-dýchání z plných plic pryskyřičných vůní a chuze po cestách živých bytostí v krajině, jejich úsměvy a pozdravy.

-vnímání šumění přírodní "živěny" jak se říkalo dříve, doteky větví a kmenů velikánů třeba dubů, a chuť dřeva ve smyslu čehokoliv co kdo zná jakodřevní chuť-ať už je to samotné víno-tekuté Slunce, proměněné do sklenice jako lahodný a osvěžující nápoj(blízko je i slovo náboj):-)

Pokud je dřevo vnímáno na úrovni projevené, je v něm možno zahlédnout všechny základní živly i oheň v různých podobách. Na úrovni neprojevené je to jiné, ale růst dřeva je podmíněn působením všech čtyř živlů v západním pojetí. Je výslednicí spojeného působení všech těchto elementů, bez nichž samostatně existovat nemůže, pouze ve formě idejí bytostí s inteligencí:-)Proto je pro mě element dřeva těžko přijatelný mezi základní elementy. Ve své příčině vzniká až v druhé řadě, primerní příčinou a spolupůsobením 4 elementů.

Je také otázkou zda les, jako živý organismus v krajině není tvořen živými součástmi(stromy a keři), míním tím , vnímání dřeva jako živé tkáně poskytující potravu i své tělo. Je nutné uvážit i velikou propojenost a Jednotu s dalšími živly: země-kořenový a zásobní systém , vzduch -dýchání a příliv energie, oheň-sluneční teplo a světlo, voda-životodárný nositel života a všeho co člověk těžko poznává.

Svým poznáním jsme mnohdy na samém krajíčku porozumění jednotě v živé přírodě. Myslím v dobrém, protože poznání funkce života a jeho geniální provázanosti, podléhání a pokornému přijetí vyššího řádu, závislosti jednoho živého článku na dalších, vzájemné spolupráci a obětování se v lásce druhým a celému jednotnému společenství, je jedinou cestou k zajištění trvalého života a hlavně zdraví, zdravého vývoje.

Vzorů je kolem nás nespočitatelněa velmi dokonalých, v takové podobě jakou nám určil Tvůrce a jeho spolupracovníci při utváření životních cyklů a principů ve stvoření během nám neznámých věků!

Pochopením živlů a jejich funkce a úlohy v přírodním dění člověk podle mého úsudku směřuje ne k rozluštění kdovíjaké moudrosti nebo vzdělanosti, k uch pení technokratického klíče záhadnosti, neujímá se titulu nebo akademické ceny. Porozumění těmto principům je na každém jednotlivci a otevírá cestu do dalších dimenzí a říší, v nichž tryská život, vede k dalšímu vývoji a postupu ve smyslu růstu osobnosti, samotné duše.

Proto byly dobře ukryty nejen alchymisty a filosofy v minulosti do podobenství a symbolů. Nelze je vyčíst jsou skryté , jsou jazykem ducha, neb už nyní je vidět jaké hrůzostrašné škody napáchala zběsilá snaha odkrýt tajemství přírody i života pro ekonomické, mocenské a jiné zisky. Příklady lépe neuvádět, "zdárně" pokračují vedené nepoučitelným a vzpurným duchem odpůrců života, vstříc propasti času.

V JV Asii se používá následující přiřazení prvků a jejich polarity dle poslední číslice roku:

rok končící na 0 ... jang, kov

rok končící na 1 ... jin, kov

rok končící na 2 ... jang, voda

rok končící na 3 ... jin, voda

rok končící na 4 ... jang, dřevo

rok končící na 5 ... jin, dřevo

rok končící na 6 ... jang, oheň

rok končící na 7 ... jin, oheň

rok končící na 8 ... jang, země

rok končící na 9 ... jin, země

[22]: "Dřevo, které je jin ( I'), se znázorňuje jako ohebný bambus, poddajný a půvabný."

.

Komentář:

znám názor, že dřevo není jen jin, ale obsahuje, jako ostatně každý z pěti čínských prvků /dřevo, oheň, země, kov, voda/, polaritu jak jin tak jang. Momentálně nemám po ruce žádný zdroj, na který bych poukázala, ale pohledám.

...."Jsou nazýváni ti-li-š' (učitelé geomantie) nebo feng-šuej-š' (učitelé větru a vody). Tito odborníci používají akumulovanou soustavu geomantické znalosti a I-ŤING, aby pomohli lidem učinit důležitá rozhodnutí, taková jako, kde a jak postavit dům nebo dokonce, kde umístit hrob. Toto povolání je v Číně stále docela běžné. Čínský národ věří že Lidská čchi je ovlivňována a kontrolována Nebeskou čchi a Zemskou čchi a že tyto ve skutečnosti předurčují jejich osud. Někteří lidé se specializují na vysvětlování těchto spojení; jsou nazývání suan-ming-š' (učitelé vypočítávající život), neboli věštci osudu.

Vesmír a živé bytosti jsou tvořeny z pěti základních elementů:

Mu (Dřevo) - roste do šířky, plodí Oheň ale ničí Zemi

Chuo (Oheň) - šlehá vzhůru, plodí zemi ale ničí Kov

Tchu (Hlina) - Stojí, plodí Kov ale ničí Vodu

T'in (Kov) - Stahuje se dovnitř, plodí Vodu ale ničí Dřevo

Šuej (Voda) - Padá dolů, plodí Dřevo ale ničí Oheň

Dřevo (mu) si nese s sebou znak pohyblivosti a živé svěžesti, jakož i dynamickou a harmonickou formu kreativity. Působí jako osvěžení, zmírnění a růst. Momenty, poznamenané touto silou, jsou okamžiky transformace a jemného vývoje .Dřevo, které je jang (Ťia), se zobrazuje nejčastěji jako mužská, mocná pinie.

Dřevo, které je jin ( I'), se znázorňuje jako ohebný bambus, poddajný a půvabný.

Oheň (chuo) představuje jasné, živé počínání. Posiluje aktivity, zaměřené směrem ven a rozhodnost. Jelikož se dá pouze těžko kontrolovat, může být spojen s násilím, netolerancí a ničením. Doby ohně se proto vyznačují razantním vývojem, konflikty, násilím a suchem. Oheň jang (Ping) se někdy projevuje jako blesk na nebi, jindy jako velký táborový oheň se šlehajícími plameny pod širým nebem. Oheň jin (Ting) je naproti tomu oheň v krbu, v moderním pojetí do červena rozžhavená keramická deska sporáku.

Země nebo hlína (thu) stabilizuje, vede k většímu realizmu a zpomaluje jednání. Období, ovlivněná zemí, jsou klidná, stabilní, dobrá pro zemědělství a celkový blahobyt. Země jang (Mou) se tradičně znázorňuje jako vršek nebo čerstvě zorané pole. Země jin (Ťi), může být údolí, rovina nebo hliněná nádoba.

Kov (ťin) přináší do vlastností větší ztrnulost. Plodí jasný, rozhodný charakter, působí mnohdy panovačně a autoritativně. Doby, jimž vládne kov, jsou nabité energií, pozitivní, ale pohnuté. Kompromisy v těchto dobách bývají spíše výjimkou. Kov jang (Keng) bývá zobrazen jako zbraň. Kov jin (Sin) jako kovová vana, kbelík nebo kuchyňský příbor.

Voda (šuej) představuje vlastnosti jako je duchovní flexibilita, kontemplace, ale i komunikace a intuice. Vše, co souvisí s vodou, je jasné, citlivé, bohaté na myšlenky, ale také spíše pasivní. Období vody příznivě ovlivňují komunikaci a výměnu a do setkání vnášejí větší hloubku." Voda jang (Žen) je hučící a bouřlivé moře, nebo pouze vlna. Voda jin (Kuej) je tiše tekoucí potůček nebo prostě jenom klidná voda v jezeře nebo v misce.

Tyto vlastnosti působících sil však mohou být chápány také v přeneseném smyslu a představují tak zajímavé možnosti výkladu v horoskopu. Působící síly tak přenášejí své specifické znaky např. na zvířetníková znamení, s nimi spojená, a zabarvují je podle svých vlastností.

Vzájemným působením v pravidelné posloupnosti vznikají a zanikají. Každému elementu je také přiřazena planeta (bez Slunce a Měsíce, které náležejí praprincipům).

----------------

Stále je co doplnit....:upozorňuji na zobrazení zodiaku a symbolů z knihy proměn atd.

......více o čínské astrologii zde:

http://www.timah.ic.cz/his%20china.html

...................................................................................................................................

[17]: Osm trigramů tvoří jakési kosmické jádro systému tím, že symbolizuje osm elementárních aspektů přírody.

Tyto aspekty přírody mají své protějšky v rovině pohybu(tvořivý, přijímající, vstávající, klesající, klidný, jemný, přilnavý, útěšný), v rovině vlastnosti(síla, ústupnost, vznět, hrozba, pokoj, pronikavost, zápal, slast) v rovině vztahu (otec, matka, prvorozený syn, druhorozený syn, prvorozená dcera, druhorozená dcera, nejmladší dcera.

Tak tu máme v osmi trigramech výchozí model osmi aspektů a osmi stádií, osmi vlastností a osmi vztahů, na nichž, chtělo by se říci, stojí svět, leč nikoli, je lépe říci: skze něž se svět děje.

(Z Knihy proměn -překlad a komentář-Oldřich Král, 2008).

Na podružném vlákně jsem napsal:

Jen nebude odpověď zřejmě taková, na níž jsme zvyklí ze školy, z knížek nebo z televize. Je zde celá řada symbolů, jimž se snaží mnoho pozorovatelů rozumět...

No a pokud se dají do pohybu, odpověď je jistá!:-)

[17]: Jsem opravdu rád za upřímnost a zájem o téma!:-)

Nyní je již zřejmé, že odpověď přišla z míst, které nikdo nečekal. Kruh se pootočil...

Asi bych pro úplnost měla ty čínské živly zde vyjmenovat:

Nebe =otec(začátek zimy)

Bouře= nejstarší syn(jaro)

Voda=prostřední syn(vrchol zimy)

Hora=nejmladší syn(konec zimy)

Země=matka(začátek podzimu)

Vítr=nejstarší dcera(začátek léta)

Oheň=prostřední dcera(vrchol léta)

Jezero=nejmladší dcera(konec podzimu)

[16]: Připomínka I-ťingu je, Romane, naprosto skvělá!

Opravdu plesám nadšením, protože na otázku, kterou položil Miloslav "co je živel" se tímto z hlediska pohledu čínské tradice odpovídá:

"Každá z osmi možných kombinací tří čar (2 na třetí=8) reprezentuje jeden z OSMI ZÁKLADNÍCH PŘÍRODNÍCH ŽIVLů." (zdroj: I-ťing - ilustrovaná kniha proměn, autor R.L.Wing, strana 12).

Tedy každý trigram, kterých je osm, a jejichž kombinací vzniká 64 hexagramů, každý jeden trigram je pro čínskou tradici přírodní živel (oproti tzv."prvkům", kterých je oněch známých pět).

Tedy tuším zde jakousi korespondenci (ko=spolu, vzájemně; respondeó, -ere=odpovídat /si/): "našich" západních živlů je čtveřice, čínských osm, dvojnásobek. Čtyři představují mužský, jangový princip (otec a tři synové), ženský princip také čtyři (matka a tři dcery).

Při uspořádání trigramů mě vzrušuje nikoli jejich kombinace v hexagramech, ale tzv. Uspořádání Dřívějšího nebe a Pozdějšího nebe. V jistém smyslu mi to připomíná onen zmiňovaný kabalistický Strom života s jeho pravolevým uspořádáním, přičemž levý sloup je ženský princip stability, pravý je mužský (energie).

Ještě jedna zajímavost ohledně hexagramů a jejich významů v textu. Pokud se všimnete první věty u každého ze 64. hexagramatických výpovědí o symbolu, je zde vždy (až na významné vyjímky-jako-nebe) zmíněn jeden z pěti živlů ve své fázi. Stačí projít....

u 29 hexagramu např. Řeka teče proudem, dál a dál...

u 28hexagramu Jezero zaplavuje les. Převaha velkého. Tak ušlechtilý muž osamocen stojí beze strachu a nestýská si, když se má zřeknout světa.

u 27 hexagramu: Pod horou je bouře. Čelisti. Tak šlechetný člověk dává pozor na svá slova a řeč, je střídmý v jídle a pití.

atd....zde je variabilita zaznamenána dokonale v procesu cyklických proměn.

[14]: Abych řekl upřímně, když jsem spatřil barevné tabulky se symboly živlů a odpovídající významy, hned se mi objevily hexagramy v čínském umění I-ťing. (Ne snad kvůli obdélníčkům:)

např. 64.hexagram - Nedokončení

Veliký úspěch. Malá liška se brodí mělčinou.

Oheň nad vodami. Nedokončení. Tak šlechetný člověk bedlivě rozlišuje věci a jejich místo.

Tento hexagram tvoří dole trigram Voda a nahoře trigram Oheň. Dva čínské znaky v názvu tohoto hexagramu doslovně znamenají "ještě není přes (proud řeky)". Celý cyklus hexagramů tak nekončí slovy o dokončení, ale uvádí nás na začátek nové cesty. Varuje před přílišnou sebedůvěrou a využívá k tomu podobenství o mladé lišce (moudrá stará liška je symbolem velké bdělosti). Nerozvážné vrhání se do činností a plánování na příliš dlouhou dobu dopředu nemusí dopadnout tak, jak si představujeme a mohlo by nám ještě ublížit. I-ťing nás upozorňuje, že všechno je proměnlivé a každá situace má svůj další vývoj. Takže i když je to jeho poslední hexagram, nemluví je zde o konci, ale o novém začátku.

I-ťing má ve svých výpovědích pravděpodobně zachyceny i živlové proměny a procesy jednotlivých živlů.

Však tušíte co mám na mysli, i ono rozestavení symbolů hexagramů proti sobě v kruhu...

[9]: "Pět procesů", to je asi výstižné. Napadá mne v této souvislosti, co znám ze střídání deseti nebeských kmenů (každý z pěti prvků v podobě jin a jang, tedy deset) v napojení na dvanáct pozemských větví a jejich střídání (jak v průběhu dne v drahách, kdy se to po šedesáti napojení teprve vrátí do původní pozice - tedy po pěti dnech, tak za delší časové cykly, například šedesát let).

[12]: Paráda, díky moc!

[11]: hanka: Udělal jsem kopii příspěvku i sem.

Technická poznámka:

Můj obrázek č.3 ztrácí bez 1 a 2 vypovídací hodnotu, když se ta dvě vlákna odtrhnou.

Není tady pak zřejmo, co se myslí střídáním těch barev v dolních dvou barevných frontách - že jsou to vlastně živly "rozložené" na prakvality a z čeho takový myšlenkový konstrukt vychází.

[9]: vystieranie = napínání, roztahování

Keby si dačo iné potreboval vysvetliť po slovensky, staci povedať.

[7]: Řekni mi, jaká věta nebo úvaha je v tom článku nejasná nebo slabší a já ti koupím něco dobrého v cukrárně

"U sněhurky".

Geniální je umění rozumět čínské filosofii a jazyku, což je pro našince velmi vzdálené, n'est-ce pas?

Päť procesov.

Ako už bolo spomenuté, päť procesov predstavuje skôr súbor vlastností, povahu, než hmotnú látku. To znamená, že proces drevo nepredstavuje hmotné drevo, ale súbor vlastností, určitú povahu, pre ktorú je príznačné rozpínanie sa, ohýbanie sa a vystieranie sa* atď. Všetky veci, ktoré existujú v päticiach, sú podľa povahy zaradené do jednotlivých kategórií piatich procesov. V rámci jednej kategórie tieto veci na seba reagujú omnoho silnejšie než na veci z ostatných skupín - je medzi nimi lineárny vzťah.

*(čj-roztírání sladu, natažení? Hledám přesnější význam...)

[6]: Roman: Ty jsi geniální!

Keďže sa rozlišovali len štyri ročné obdobia, ale procesov bolo päť, k prvku zem sa spočiatku (v období Bojujúcich štátov) nepriraďovalo žiadne obdobie, predpokladalo sa, že zem je obsiahnutá vo všetkých štyroch ročných obdobiach. Neskôr sa zemi priraďovalo neurčité obdobie v strede roka, ktoré však nemalo presne definované hranice. V zbierke esejí z roku 139 pred n.l. Chuaj-nan-c' sa pre tento proces vytvára špeciálne obdobie - predĺžené leto (čchang-sia 長夏), ktoré predstavuje tretí letný mesiac (pozri 6.kapitolu, s.31-32).

[4]: Prošel jsem internet a menší část webových stránek dosazuje zemi mezi každé roční období a větší jako pozdní léto.

[5]: Bude dobré snad i nahlédnout na krátký , ale výstižný text k čínskému prostředí, zajímavá je i tabulka s živly a dalšími vztahy:

"Najstaršie zmienky o "päticiach" (o päťkových číselných skupinách) sa datujú do dynastie Šang (1500 - 1045 p.n.l.). Jednou z prvých skupín boli tzv. "štyri smery" (s'-fang ), ku ktorým sa pripočítala piata pozícia - stred."...

http://cinskyjazyk.cz/clanky4.html

[4]: Já jsem vyhledal korespondence číských pěti prvků v knize Vladimír Ando – Klasická čínská medicína I., str. 121:

dřevo = jaro

oheň = léto

země = pozdní léto

kov = podzim

voda = zima

I klasické schéma pěti prvků, kde jsou vzájemné vztahy a cykly používané v čínské medicíně jdou klasicky:

[3]: :K tomuto zasílám schema pro srovnání průběhu našich západních živlů a čínských prvků v průběhu tropického roku, jak se to traduje.

Čínská roční období jaro=dřevo, léto=oheň, podzim=kov, zima=voda, jsou přerušována čtyřmi kratšími, asi osmnáctidenními mezidobími, která jsou tzv. "upevněními" ve "středu" a patří čínskému prvku země. Čínská roční období jsou trochu jiná než naše, vrcholí rovnodennostmi či solsticii, nezačínají jimi (např. jarní rovnodennost je uprostřed čínského jara).

Stojí za pozornost, že se z nákresu vyjevuje, že ona období středu čili prvku země spadají do intervalu našich západních fixních znamení v tropickém zodiaku (kříž Býk,Lev,Štír,Vodnář).

Nákres jsem zhotovila podle zdrojů MUDr. Hoffmann (resp. Maciocia).

hanka: „proč naše západní astrologie používá živly jaké používá a proč čínská používá oněch pět prvků, a proč tyto dvě astrologie nejdou vzájemně dokupy, ač by měly“

Napsal jsem na toto téma na tomto fóru příspěvěk před časem:

http://ponkrac.net/astrologicke-dialogy/topic-detail?post_parent_id=8#post-77

… jak poznáme, proč třebas živel Oheň přechází do živlu Země, a Země do Živlu Vzduch a nikoliv třeba Voda?

Pokud určíme tady ty nejasnosti, pak by nebylo hádek o tom, zda nastává Věk Vodnáře (všeobecné mínění podle Jarního bodu) anebo Věk Býka (Špůrek), nebylo by nejasností, proč naše západní astrologie používá živly jaké používá a proč čínská používá oněch pět prvků, a proč tyto dvě astrologie nejdou vzájemně dokupy, ač by měly. A to do toho ještě nemíchám astrologii kabalistickou...

Napřed musím napsat, že to, co jsem jenom zakreslila do obrázků, není z hlavy mé, ale takovým způsobem se na tuto záležitost podíval Ing. Jiří Nitsche, jak bylo už dříve níže zmíněno.

Jedná se o čtyři prakvality, jejichž skládáním dostaneme živly. Jednu osu tvoří HORKO-ZIMA, druhou SUCHO-VLHKO.

Živel OHEŇ tedy dostaneme složením prakvalit HORKA a SUCHA, atd.

Dále je zajímavé rozkreslit to tímto způsobem do zvířetníku v průběhu tropického roku:

Beranu náleží živel ohně, tedy prakvality SUCHO a HORKO,

Býku náleží živel Země, tedy prakvality SUCHO a ZIMA, a tak dále.

Ing. Nitsche upozorňuje na to, že průběh prakvalit je 2:1

Zajímají mne v této souvislosti dvě věci: Romanova připomínka kabalistického Stromu života a čínské zdůrazňování přechodu maxima čehokoliv do svého opaku - tedy maximum jinu přechází do jangu, maximum zimy se mění na horko.

Tedy by se mělo dát podle tohoto principu vysledovat, proč ten který živel přechází v druhý.

Zajímá mme to z toho důvodu, protože např. čínská medicína je přesně na tomto založena.