Existuje vůbec pravda?

[18]: No já bych si dovolila závěr, ke kterému vedou obě cesty: Sednout si na horká kamna, rovná se spálený zadek.

[17]: Daniela: Ano, máš pravdu.To je právě o tom, že každý máme jinou zkušenost a z toho si pak tvoříme své pravdy, polopravdy. Bohužel z některých pravd se stávají předsudky apd.

Jako matka bych zmínila jednu věc a ať si ji každý přeloží dle své úvahy. Některé zkušenosti lze předat, některé ne, některé jen částečně.

Pokud dítěti řeknete ta kamna jsou rozpálená, ublížíš si pokud na ně sedneš, reakce dítětě je různá. Může váhat či nevěřit a jít za vlastní zkušeností, ale také se někdy stává, že dítě má ve vás důvěru, věří vám, bere informaci za svou a ušetří se bolesti. Obě cesty jsou dobré, někdy je výhodná první varianta, někdy druhá. Každá z cest má své následky.

[15]: Shrnutí.

Napsala jsem Ti komentář.č.64. Chtěla jsem jen opravdu vidět, jak se na pravdu díváš Ty. Nehledej v mých komentářích úskoky a pokud tam jsou, jsou to jen myšlenkové pochody. Nešlo mi o silnou argumentaci, ani o nějaké mé ego. Vůbec ne, jen jsem chtěla vidět opravdu Tvůj pohled na pravdu.

Jsi psycholog, matematik - to je přece velmi zajímavá kombinace na to, jak si utvořit obraz pravdy.

Psychologie je volnější, vágnější, naopak matematika technika nic takového nepovolí a hovoří jasně. A budu upřímná - nezajímalo mě pojetí pravdy pana Lazareva, ale Tvé pojetí. Takže ještě jednou děkuji za Tvůj náhled na toto téma, Velmi pěkně jsi to vyjádřil.

P.S. Na druhou stranu, kdybych Ti vše odkývala na začátku, nedojdeme až sem. A já bych tedy neměla možnost poznat Tvůj osobní náhled. Děkuji.

[14]: Já jen vytáhl z Tvých argumentů co nesedí na relativnosti pravdy.

Ostatně relativnost pravdy popírá sama sebe. Pokud bys chtěla dokázat, že pravda je relativní, musela bys použít jednu „absolutní pravdu“ a to tvrzení, že : „Pravda neexistuje a je to fikce“.

Pokud by byla schopna dokázat, že pravda je fikce, ale potřebuješ k tomu „absolutní neměnnou pravdu“, že pravda je fikce – pak minimálně existuje tato jedna neměnná sutečná pravda. Ergo máš argument proti Tvému tvrzení.

Jakmile najdeš nějakou „pravdu“, která platí vždy, tak to okamžitě popírá větu, že pravda je fikce. A je jedno, jestli použiješ tvrzení „pravda neexistuje“, nebo „vše je rozdělené do polarit“ – v tu chvíli se opíráš o absolutní, skutečné, neměnné pravdy – a popíráš tím to co tvrdíš.

[13]: Já neuskakuji, ani to není boj, vždyť je to jen debata. A Ty máš na mě hodně a silné argumenty - ano, to je to zhuštění informací. Díky za odpověď a Tvůj náhled na pravdu.

Slávek:: "A o tom pravda je. Jsou prostě tvrzení velmi pravdivá, polopravdivá a nepravdivá. Budeš-li uvádět příklady polopravdivých tvrzení, snadno dosáhneš dojmu relativity pravdy.

Jistě jsou tvrzení, která závisí na zkušenosti.

Ale na druhé straně jsou zákony, na kterých nikdo dosud nezměnil ani čárečku. To jsou základní pravdy.

Ostatně existenci absolutní pravdy inherentně ve svých argumentacích potvrzuješ sama. Minimálně to stavíš na tvrzení, že vše jsou polarity – čímž se dostáváš na tenký led s relativitou pravdy, protože minimálně k obhajobě potřebuješ „absolutní pravdivost“ tvrzení, že vše jsou polarity"

-----

Toto je velmi dobře vyjádřené a shrnuté.

[11]: Barča Vaňková: „Dobře tedy, máš pravdu. Klidně mohu říct, že máš pravdu i když ji mít třeba nebudeš.“

Vidím, že jsi se rozhodla zrelativnit úplně všechno.

Ptáci i lidé mohou lítat, ale musí respektovat pravdu – gravitační sílu. Musí ji brát v úvahu a překonávat jí protisílou.

---

Čím více můžeš nějaké tvrzení úspěšně zpochybnit, tím méně pravdy (tím má menší hustotu skutečných informací jak jsem psal o Lazarevovi) obsahuje. Tvrzení: „Když si sedně holým zadkem na rozpálená kamna, není to příjemné“ obsahuje dostatek pravdy abys jej nedokázala zpochybnit.

Pokusila jsi se tedy svou tezi o neexistenci pravdy zachránit úskokem. Začala jsi „že dítě stejně nevěří, když mu 10 × říkáš a stejně si na ty kamna sáhne“.

Jinak řečeno, pokud se budeme bavit pouze o argumentaci, nebyla jsi schopná své tvrzení o neexistenci pravdy obhájit. Pouze jsi doufala, že si nikdo nevšimne toho, jak jsi cukla stranou-

---

A o tom pravda je. Jsou prostě tvrzení velmi pravdivá, polopravdivá a nepravdivá. Budeš-li uvádět příklady polopravdivých tvrzení, snadno dosáhneš dojmu relativity pravdy.

Jistě jsou tvrzení, která závisí na zkušenosti.

Ale na druhé straně jsou zákony, na kterých nikdo dosud nezměnil ani čárečku. To jsou základní pravdy.

Ostatně existenci absolutní pravdy inherentně ve svých argumentacích potvrzuješ sama. Minimálně to stavíš na tvrzení, že vše jsou polarity – čímž se dostáváš na tenký led s relativitou pravdy, protože minimálně k obhajobě potřebuješ „absolutní pravdivost“ tvrzení, že vše jsou polarity.

[10]: Slávku, jsi pro mě člověk s obrovským přehledem, vzděláním, úžasnou přirozenou inteligencí. Opravdu si myslíš, že pravda je vždy jen jedna, A pokud tedy jen jedna pravda je, nemáš pocit, že právě vnímání jedné jediné pravdy je spíše právě subjektivní záležitost? Díky za jakoukoliv odpověď.

[10]: Ale vždyť ano. Pokud se malé dítě nespálí o kamna, můžeš mu to říkat 10x ať na ně nešahá a stejně tam půjde. A teprve až se spálí, prožije si tu zkušenost.

Gravitační síla - a podívej se, jak moc lidé toužili létat jako ptáci a právě kvůli tomu, že neměli tu ověřenou zkušenost, zaplatili za ní životem. A co gravitační síla na Měsíci?

Dobře tedy, máš pravdu. Klidně mohu říct, že máš pravdu i když ji mít třeba nebudeš. :-)

[8]: Barča Vaňková: „Já Ti skromně nabídnu mé vysvětlení. Pravda neexistuje. Pravda je slovo - fikce.“

Pravda není vůbec závislá na slovech.

Gravitační síla, která nechá rozplácnout toho kdo skočí z okna, nebo spálení zadku o horká kamna – nepotřebuje jediné slovo.

---

Barča Vaňková: „Pravdu si tvoří lidé … tedy co jsi prožil, s čím máš zkušenost …“

A jak lidé získávají zkušenost? Má někdo zkušenost s tím sednutím zadku na rozpálená kamna jinou, než spálení se?

Vytvoř tedy zkušenost, kdy si na hodinu sedneš holým zadkem na kamna rozpálená na 600 °C a bude to příjemné sezení. Nauč to tedy lidi změň tuto lež, že sednutí holým zadkem na horká kamna je nepříjemné.

A pak jsou pravdy smluvené, dané jakýmsi zákonem:

1 plus 1 = 2. Logické, že? Jenže jedna žena plus jeden muž mohou mít společně najednou dvojčata, trojčata....a kde je pravda? :-)

[6]: Já Ti skromně nabídnu mé vysvětlení. Pravda neexistuje. Pravda je slovo - fikce. Pravdu si tvoří lidé svým vnímáním, právě s tím čím rezonují (s čím jsou v souladu) rezonance se týká toho, co Ti je blízké, tedy co jsi prožil, s čím máš zkušenost, ale také sympatií. Proto je třeba velmi těžké uznat pravdu někoho jiného, kdo Ti nebude sympatický a bude Ti říkat jiný názor, s kterým nemáš právě tu prožitou zkušenost.

Je prostě třeba si uvědomit to, že vše je na svště složeno z polarit, Takže existuje názor a protinázor a oba tyto názory tvoří objektivitu a podávají tak celý obraz skutečnosti,

A co dělají lidé? Hledají zákonitosti a příčiny - kauzalitu a co se z toho stává? - pseudokauzalita.

Příklad: Dnes je sobota, protože mohu spát do devíti, nemusím vstávat do práce. Co určuje to, že je sobota? Co určuje to, že nemusím do práce? Co určuje to, že se ručička hodin v sobotu posune na devátou hodinu?

Ale samozřejmě ve svém tvrzení o pravdě nemusím mít vůbec pravdu. :-) protože jak píšeš, měníme se my (nové poznání, zkušenosti), mění se i naše vnímání a usuzování pravdy.

[6]: Toto je skvělá věta, Miloslave! : "Tedy množství sdělení, které Ti umožňují skutečně měnit sebe a okolí."

[5]: Pak Ti nabídnu Lazarevovu definici pravdy: Pravda je hustota informací.

Tedy množství sdělení, které Ti umožňují skutečně měnit sebe a okolí.

[4]: V Tvém vysvětlení pravda pouze představuje vztah se skutečností. Takže co je skutečnost? a co je soulad? Soulad je rezonance. A tímto způsobem "zenově"; dokola. :-)

[3]: Pravda či pravdivost je soulad tvrzení se skutečností.

[2]: Vážně? A co je pravda? Tedy definuj pravdu. :-)

[1]: A ke každému pravdivému názoru existuje nepravdivý protinázor.

Daniela, Slávek: Všimli jste si na diskusi, jak na každý názor existuje protinázor (tedy jeho polarita)?

A oba názory, ač jsou opačné vycházejí z reálu. Je fajn, že se tady o tom dokážeme bavit ze všech možných stran - to je poznávání. (Já vím, občas to zvořu, pak mě to mrzí...)