Je dnešní Tibet duchovní?

[24]: Některé obory prostě nejde naučit v rychlokurzu. Potřebuješ na to vlastní zájem, pak mít předpoklady a mnoho let tomu věnovat.

Stejně tak jako se nikdo nepokouší o „14 denní rychlokurs jak se stát špičkovým atomovým fyzikem“, nebo „3 týdenní kurz pro nezdravotníky jak provést transplantaci srdce“. Už vidím tu reklamu: „Na konci našeho 3 týdenního kurzu si provedete sami opravdovou transplantaci srdce v IKEMu bez asistence. Transplantujete srdce opravdovému člověku!“.

Také nabízím kurs pro lidi, co nikdy nehráli na žádný hudební nástroj: „Jak se stát klavírním virtuózem během 3 týdnů a vystupovat na světových jevištích už příští měsíc“.

Kdo chce být šamanem, cestu si najde. Možná máš takové lidi kolem sebe aniž bys to poznala.

Křesťanství se nebije se šamanstvím. Ba právě naopak, jakákoli skutečná vnitřní víra je pomoc v tomto směru.

Pokud někdo u někoho vidí opravdovou vášeň a zaujetí pro jeho obor – tak to otevírá dveře u odborníků a lidí celého světa. Ovšem nikoli filmově hraný zájem, nebo zájem podle marketinkových pouček ála emocionální výlev, ale zájem zkombinovaný s ochotou velmi mnoho pro poznání udělat.

[25]: Slávek: Moje zamyšlení nebylo myšleno jako opozice proti Tvému názoru. Vůbec ne, prostě to bylo jen zamyšlení. Uvedla jsem v komentáři Tebe - nechtěla jsem se Tě nijak tím dotknout a už vůbec ne soudit. Byl to jen příklad.

Slávek:"Můžeš si přeci zůstat kde chceš jak dlouho chceš. Tak dlouho jak Tě to bude naplňovat"

Vidíš a to si zrovna myslím, že to takhle nefunguje. Kdo se brání zuby nehty změně - šup život mu dá do cesty překážku a už se veze. Vidím to sama na sobě, co mě potkalo. 10 let jsem nebyla vážněji nemocná. A pokud nepochopím nyní poselství ve svém znehybnění, tak za čas se mi může přihodit další nějaká příhoda. A tak dlouho, dokud to nepochopím a neučiním změnu ve svém životě, postoji, myšlení (čínský symbol jin jang) A tím pádem zrajeme, ať se nám to líbí nebo ne.

Kdysi jsi řekl, že náhody neexistují. Já to strašně nerada říkám a přiznávám hlavně sama v sobě, ale asi Ti budu muset dát za pravdu..

Jsme plánem v plánech jiných plánů, jen je potřeba to přijmout. Pokud to přijmeme, máme šanci to tedy i pochopit a tím pochopením prožít štastný naplněný život, ať už bude jakýkoliv....

[20]: Slávek: "Z druhé strany. Proč by se duchovní lidé Tibetu, Indie, Číny a dalších států nechali vystavovat jako šašci na pouti pro turisty?"

Víš co mi to připomělo? Proč by nějací domorodí šamani jezdili do Česka a ukazovali našim lidem jejich rituály? Jejich rituály fungují v jejich zemi a prostředí, protože to mají ve svém podvědomí. Je to jejich mentalita. Ale my západní lidé jsme ovlivněni ať si to přiznáme nebo ne - křesťanstvím. Proč by nás to chtěli sami od sebe jen tak učit? Mohou přece říci, máte svojí víru, tak ji věřte a ona bude fungovat. A uvažme, že být šamanem není jen tak. Dědí se to, je to posvátné magické řemeslo a najednou by to byl vývozní artikl do jiných zemí?

[20]: Slávek: "Řada lidí žije v domnění, že to okno na konci 20. století je otevřené dodnes. Není. Dnes dostanete jenom to, za čím si jdete a pro co jsme ochotni vykonat námahu a rozeznat perly od písku. Jinak se všude nabízí povrchní iluze"

Já nevím. A co když je to přesně obráceně? Nevidíme, to skutečné, co může prožívat každý člověk, naprosto přirozeně. A to hledání je jen právě ta iluze. Nevím, jestli mi nyní rozumíš. Ale lidé dříve"jen prostě žili svůj život" a to je naplňovalo. Já jsem ten člověk, který jen žije. Ty jsi člověk, který hledá a usiluje (studuješ další VŠ) a přitom také samozřejmě žiješ životem obyčejného člověka. Pravdou je, že já jsem hodně ovlivněná svojí prací. Psala jsem o tom na vlákně ";dejte mi s duchovnem pokoj". Opravdu nevím. To jsou takové klíčové otázky kolem té čtyřicítky. Čím více jsem starší, tím více oceňuji a vážím si úplně obyčejných věcí. Neberu je jako samozřejmost. Protože, kdo ví, co bude zítra...

S tím byznysem, marketinkem máš naprostou pravdu. Ano, kvalitně pracující lidé, pracují tiše, nepotřebují show, ani se nějak extra zviditelnit. Bývají skromní, pracovití.

Jsem opravdu ráda za slova, která zde čtu. Jsem poslední dobou zřejmě přecitlivělá, ale fakt už nemůžu poslouchat zprávy. Když vidím, co se děje v Lybii a jak je to prezentováno, je mi opravdu smutno. Nad Afganistánem se dnes už snad nikdo nepozastavuje a samozřejmě Írán s kterým si USA dělá co chce. Jak lehké je vytvořit jakýkoliv obraz a vhodně s ním zmanipulovat půlku světa :-(.

Ufff!:-)

Teď si představte přátelé, že za mým diskusním povzdechnutím následuje asi 15 minutová hudební pomlka:-)

Náš (moderní západní)pohled na tibetské společenství je velmi rozostřený, asi tak 9 dioptriemi. Nahlížet na tuto zemi vnějším zrakem je velmi povrchní a zbloudilé. Svět příčin a zákonitostí karmy je zde u těch bohatých v duchu každodenním chlebem. Pouze ten, kdo se v této zemi zdržel delší čas a naučil se nejen jazyk a měl možnost sžít se s některými místními mudrci nebo znalci je schopen rozprávět o těchto věcech. Faktem je, že to jsou v podstatě věci nesdělitelné.:-) Rozhodně k nim nepatřím, ale chtěl bych k tibeťanům jen okrajově, velmi okrajově poznamenat, že jsou to velmi silní, trpěliví, přátelští lidé jejichž naturel je odlišný od jakýchkoli představitelných etnik. Možná je to srovnatelné co do vzdálenosti chápání a vnímání světa s starými indiánskými rituály nebo vědomostmi, jenž se předávaly pouze za zvláštních situací. Už jen ta nadmořská výška a divoké a drsné podnebí s námi zacvičí tak dokonale, že jsme v takovém prostředí k nepoznání. Jsme zoufalci a slaboši, v situacích které jsou pro tibetského člověka každodenní záležitostí. Vanutí ostrého větru na rozlehlých a nekonečných pláních není pro většinu z nich něčím k uzoufání, hromobití nahánějící hrůzu jsou hlasy horských duchů, sněhové přívaly přicházející nečekaně jsou zkouškou připravenosti každého obyvatele drsné země a přátelství, v němž dominuje spolehnutí se jeden na druhého je jedna z věcí co dává šanci na přežití v každém čase. Západní člověk by zde dokázal přežít velmi krátkodobě a byl by především šokován, že je daleko dálnice, lekárna ,supermarket, benzínka, není zde možné jentak dobít mobil a další absence vymožeností našeho světa by z většiny návštěvníků udělala bídné trosky k nepoznání za pár desítek hodin.

Obdivuji odvahu a pokoru tibetského lidu, trpělivost mnohých vůdců, kteří jsou silnými jak lvi. Přeji lidu této bohaté země mnoho trpělivosti a dobrého, kéž se jejich zlý osud v dobré obrátí, aby poklady ukryté v těchto končinách ozářily ty, kteří jimi neopovrhují, protože bohatství nemusí být v množství a ekonomickém blahobytu, ale ve skryté síle jednotlivců, jaká dokáže držet zemi a dědictví pro příští generace před mnohonásobnou přesilou...Tibet patří rozhodně mezi jednu z nějvětších pokladnic lidstva co do moudrosti a vzdělanosti, vědění a schopností obnovy sil a života, v současné podobě už jen malým torzem velkolepé civilizace mnoho tisíc let zpátky.

Kdo chce poznat tuto zemi, kéž letí za poznáním na křídlech orlů, spolu s nepohodlným větrem do odlehlých krajů a končin, aby spatřil alespoň odlesk z bohatství této země.

Omlouvám se, za možná méně srozumitelné poetické vyjádření k této otázce, věřím, že je blízké pohledu toho, kdo má tuto zemi v úctě!

[18]: „Ono je to s těmi duchovními knihami dnes těžké. Dnes každý hledá duchovno. Materiální věci už lidi tolik neuspokojí, jsou toho přehlceni. Chtějí něco víc, naplnění života, prožitek, "vyšší já" osvícení. Navíc dnešní duchovní knihy se velmi dobře prodávají.“

Z druhé strany. Proč by se duchovní lidé Tibetu, Indie, Číny a dalších států nechali vystavovat jako šašci na pouti pro turisty?

Stejně tak jako mexický turista nepotká na své pouti do Česka na bleších trzích, či v restauracích třeba nejlepší české vědce, či se nejspíše nesetkají se špičkou v žádném lidském oboru. Protože holt nedělají show pro turisty. Maximálně pro zazobané investory, když potřebují peníze.

Ale pokud někdo třeba v Indii, nebo v Tibetu chce „duchovno“, tak ho zavedou na nějakou show, předvedou se mu tam v nějakým modlitebním mlýnkem či bubínkem. Zejména v Indie se zatváří tajemně, zamumlá něco o karmě, přistrčí turistovi pokladničku aby mohl přispět.

Kdo chce skutečné hodnoty, musí za nimi jít, být připraven a hledat je – to je celosvětově a celooborově univerzální. Jen poslední desetiletí 20. století se stal na krátkou dobu zázrak. Učení a vědění bylo všem otevřeno dokořán, a to velmi kvalitní. Přednášeli kvalitní lidé – a okno se zavřelo v okamžiku, kdy marketink, kursy řečnického mluvení a další pokročily natolik, že zatlačilo kvalitu do pozadí – kvalita a kvalitní lidé nebyli dostatečně show ohromující.

Řada lidí žije v domnění, že to okno na konci 20. století je otevřené dodnes. Není. Dnes dostanete jenom to, za čím si jdete a pro co jsme ochotni vykonat námahu a rozeznat perly od písku. Jinak se všude nabízí povrchní iluze.

A kdo si myslí, že se mu věci budou nabízet samy dostane pozlátko. A to nemluvím jen o duchovnu, ale o jakémkoli oboru.

[17]: Do Tibetu nikdo v historii nesměl. Lhasa byla město, které bylo všem cizincům uzavřené.

Před Číňany Tibet dobývali a okupovali v minulém století Britové.

Mě by jenom zajímalo, jak pak bychom se tvářili, kdyby Číňan řekl, a proč okupujete Afghánistán a proč okupujete Lybii? A proč jste zničili Kosovo?

Čína prostě vyváží komunismus do Tibetu. Evropa a USA vyváží demokracii do Íránu, Afghánistánu, Lybie, a do jiných, ropou bohatých států.

Britský zásah vytvoření umělého státu Izrael se nesrovnal dodnes. A co krve kvůli tomu bylo a ještě asi bude!

Při troše sakrasmu bychom mohli dokonce říci, že pro svobodu Asie toho nejvíc udělalo Německo. Svými světovými válkami oslabilo Velkou Británii natolik, že musela pouštět své kolonie. Německo ještě pro rozkvět Asie hodně udělá, protože jakožto klíčový stát EU rozvrací Evropu a tím dává větší prostor Asii jako takové.

[17]: Pan Turnovský: ";;;...zase mne uvádíte do rozpaků, vždyť je toho málo, co znám."

Navíc jste velmi skromný. Dobře tedy, abych Vás nerozptylovala, tak se Vás pokusím od nyní obdivovat jen "tiše"; Je možné, že to někdy bude silnější, než já a pak to tedy vyslovím opět nahlas. :-)

Na tom Tibetu, co píšete něco bude. Před pár lety tam byli přátelé a byli popravdě řečeno tak troškuu zklamaní. Mniši a modlitební mlýnky doslova jako suvenýry. Mraky turistů a výprav. Ale určitě si myslím, že ta Lhasa, jen co znám z obrázků musí mít úžasnou atmosféru a kouzlo s těmi štíty hor.

Já se domnívám, asi možná špatně, že ta Čína už dnes, takový teror na Tibetu nepáchá. Zvláště poté, kdy byly v Pekingu OH a byla tehdy celá Čína pod drobnohledem celého světa. Také si myslím, asi možná opět špatně, že ta Čína sice okupuje ten Tibet, ale zároveň to tam udržuje kvůli turismu a celému světu, který ten Tibet sleduje. Tím pádem se ta Čína chtě-nechtě o ten Tibet stará.

A jak píšete, ten Tibet má díky té nadvládě Číny jméno a osvětu po celém světě. Svým způsobem tato situace Tibetu, kdy je v područí je prubířským kamenem pro Tibetské náboženství a filosofii..

__

Ono je to s těmi duchovními knihami dnes těžké. Dnes každý hledá duchovno. Materiální věci už lidi tolik neuspokojí, jsou toho přehlceni. Chtějí něco víc, naplnění života, prožitek, "vyšší já" osvícení. Navíc dnešní duchovní knihy se velmi dobře prodávají. Sama se v tom nevyznám. Proto vidíte i mé chatrné vědomosti o čemkoliv, např.o čínské monadě apd. Mé vědomosti jsou velmi matné, zkreslené a proto obdivuji lidi, kteří skutečně vědí, mají přehled a mají svůj názor, proto mám ráda toto fórum. Je pro mě skutečně vyjímečné svoji atmosférou, lidmi, tématy. Představuje pro mě nové poznání, ale také ";únik" od každodenních starostí, povznesení se nad běžnými problémy a je pro mě inspirativní. Navíc tím člověk zaměstnává mozek...

[15]: zase mne uvádíte do rozpaků, vždyť je toho málo, co znám.

Nicméně co se týče vztahu Číny k Tibetu, Čína se ho nikdy nevzdá, tak jako se Rusko nikdy nevzdá Ukrajiny a Běloruska, i když teď to vypadá jinak, pro tyhle země 20 30 50 100 let nich neznamená, to je pro ně vzdechnutí.Myslím, že Rusy bude na věky mrzet, že v roce 1867 prodaly za pakatel Aljašku USA viz výmluvná mapka, která ukazuje jak se Rusko šířilo

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/58/Growth_of_Russia_1613-1914.png

Na druhou stranu Tibet dnes lidé znají jen z knížek Lobsanga Rampy, což je naprostá fikce, které se Tibeťané smějí, ale říkají si, že je to jedno, hlavně, že se o Tibetu mluví

Sám Daljláma bere svůj exil jako nutný jako analogii apoštolátu, kdyby byl doma, nemohl by vytahnout paty z Lhasy, takhle může zvěstovat Dharmu po celém světě

Je bezdomovec, tak jako mají správně být bezdomovci křesťané

[6]: Slávek:"Mimo jiné si Japonci díky tomu krutě zesložitili písmo. Mají hned několik reliktů po Číňanech a všechny je používají. Mají hiraganu, katakanu a kandži. Vzájemně se zbytečně duplikují."

Slávku, Ty umíš japonsky? Jen žasnu,,

Pan Turnovský: Babičkám se věří, jsou moudré, vědí o životě své. Máte naprostou pravdu v tom, že my vnímáme (nejen) východní kulturu jen v tom pozitivním slova smyslu.Vy máte neuvěřitelně velký akční rádius, zkrátka jen žasnu a také žasnu nad tím, jak je to všechno propletené. Číńanům se ta jejich praxe rozhodně upřít nedá. Díky za Vaše postřehy.

[10]: ještě k Tibetu

Tibeská vláda inklinovala už před 1. světovou válkou k Japonsku, po válce hledala v Japonsku oporu vůči Sovětům i vůči Číňanům, dokonce tu byly jakési přátelské stykyk s Německem a pak i nacistickýcm Německem. Není divu, že Číňané, a po 2. světové válce zaměřili na Tibet. Byli vítěznými spojenci (ať už komunisti nebo kuomingtan) ve válce proti Japonsku a Německu

[8]: Duchovní Čína? Čína je tak duchovní a tak neduchovní jako jiné země. Podobně Indie. Realita indického a čínského života je diametrálně odlišná od naivních představ zájemců o exotické duchovna.

To že Číňané jsou neuvěřitelně krutí není výmysl, jsou stejně krutí jak byli Japonci vůči nim. A to není pomluva, moje babička žila v Semipalatinsku (karavaní křižovatce) až do roku 1918, takže věděla o čem mluví. Ne nadarmo existují termín čínské mučení. Jejich zacházení se zvířaty je opravdu hrozné, snědí všechno, je jich moc a musejí se najíst. A že by běžný Číňan byl nějak duchovně založen? (Běžný Ind, japonec apod duchovně založen?)

To co se dělo za Mao Ce tunga se tam dělo už několikrát, podobně i kulturní revoluce nebyla v 60. letech poprvé, už kdysi dávno byly zničeny všechny filosofické a duchovní. Když Číňanům něco vytknete, řeknou že je nikdo nebude poučovat o tom jak se má vládnout, protože oni v tom mají praxi 6000 let

[11]: Daniela: "...vážila bych více slova a tón. "

Ano, uvědomila jsem si to. Sice pozdě, ale přece. Snažila jsem se to napravit a je to pro mě ponaučení. To je asi vše, co k tomu mohu říci.

Pokud diskutuji s někým, koho ještě svým způsobem považuji za učitele (viz Tvůj komentář č. 22), vážila bych více slova a tón. Nicméně není to má věc, já s Tebou nediskutovala. Pokud bych se do této záležitosti víc pletla, dělala bych někoho neprávem slabším a sebe důležitou a to bych nerada.

[9]: R.F.: V roce 821 uzavřely Čína a Tibet dohodu, která je dodnes vytesána do sloupu před katedrálou Jokhan v tibetském hlavním městě Lhase. Píše se v ní:

";Nechť zůstanou zachovány současné hranice mezi Tibetem a Čínou, nechť již nikdy nevedou spolu válku, nechť jeden nikdy neobsadí území druhého... Tibeťané budou šťastni v Tibetu a Číňané v Číně."

___

Máte pravdu, povaha a charakter Číny se ve 20.století, totálně změnil. Myslím, že toto vše byly právě pozvolné důsledky toho, kdy byla v Číně potlačena samurajská kultura a vůbec jejich tradice. Od 17-18 stol.právě velmi intenzivně pronikaly (i přes jejich nedobytnou Čínskou zeď) vlivy západní kultury do všech oblastí tehdejší Číny.

Ano, komunistická Čína tedy toužila vlastnit "duchovní velmoc světa", proto se ji zmocnila. Tibet je takovou "neprobádanou duchovní laboratoří světa". Kdo ovládá svoji mysl, ten vládne i jiným.

Myslím si, možná špatně, že původní prvotní filosofie pocházela z Indie a odtud se postupně šířila do Tibetu, Číny, Japonska apd.

[8]: Dne 21. října 1950 jednotky Čínské lidově osvobozenecké armády dostaly rozkaz vpochodovat do Tibetu. Oficiálním důvodem vojenské invaze bylo „zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit ochranu západní čínské hranice“. Vojska tibetské vlády nebyla schopna invazi zabránit. Tibet se pak oficiálně dostal pod svrchovanost čínské vlády 23. května 1951 podepsáním tzv. Sedmnáctibodové dohody.....

Situace se změnila poté, co vyšli vítězně z čínské občanské války !komunisté!

1949 Komunisté silou potlačují i poslední odpor nacionalistů. Mao Ce-tung se stává vůdcem Čínské lidové republiky. Nacionalisté jsou nakonec vytlačeni na Formosu (Tchaj-wan).

-----------------------.

Tak tedy duchovní čína nemohla znásilnit Tibet ani nic jiného, byli to vojenské jednotky a ty dostaly rozkaz od vedení branných sil. Proběhla odporná anexe, která měla za cíl mnoho dalšího, především posílení komunistické moci vojenskou silou. Je velmi známé jak i v naší zemi komunistům a fanatickým propagátorům idejí komunismu silně překáželi lidé věřící, duchovně a nábožensky činní. Považovali je za nepřátele jč.1 jejich ideologie a likvidace v co největší možné míře byla v této době velmi módní záležitosti bolševických vůdců. Tibet měl myslím obdobný scénář, centrum bolševických fantasmagorií mělo své místo!:-) Nenávist k tibetskému lidu se projevila brutalitou a surovostí velkého rozsahu.

[5]: Pan Turnovský: Když se nad tím zamyslím, jak ta Čína svým duchovním bohatstvím ovlivnila i jiné národy, třeba to Japonsko. Tak je tedy právě paradox, že právě duchovní Čína v podstatě znásilnila duchovní Tibet.

[6]: souhlasím s Vaším názorem na Hirošimu a Nagasaki. Chudáci lidi, kteří tam přišli o život, jenže oni by nejspíš stejně zahynuli při bojích o Honšú, takhle alespoň jejich smrt měla nějaký poztivní dopad. Ti blbí generálové chtěli pokračovat v bojích a snažili se dokonce zabavit a zničit gramofonovou nahrávku oslanou do rozhlasu s císařovým projevem, kde dává Japoncům rozkaz zastavit boje. Když jsem se věnoval japonským mundánním horoskopům tak jsem musel prohrabat hromadu mateiálů o Japonsku. Jediní kdo jim odpustil po válce byl Cejlon. Pro Japonce bylo hrozně důležité to, že jim bylo v roce 1959 svěřeno pořádání OH 1964. Znamenalo to, že už se na ně svět nekouká jako na zločince a OH 1964 byly triumfem jejich logistiky. Pro mne jsou dějiny Japonska od roku 1867 obrazem dějin euroamerické civilizace ve zkratce i s výhledem kam se poženeme v budoucnu, bohužel bez japonské zdvořilosti a sebezapření

[3]: Japonci kdysi na Číňany koukali asi tak jako dnes většina Čechů na Ameriku, nebo dříve na Německo.

Mimo jiné si Japonci díky tomu krutě zesložitili písmo. Mají hned několik reliktů po Číňanech a všechny je používají. Mají hiraganu, katakanu a kandži. Vzájemně se zbytečně duplikují.

Japonci také pomohli Hitlerovi prohrát válku napadením USA, čímž zajistili jako spojenci Hitlera dalšího mocného nepřítele – USA.

Japonci se ve druhé světové válce chovali tak, že bez atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki by byl počet obětí druhé světové války nejspíše výrazně vyšší. Mám pocit, že tyto dvě atomové bomby zachránily tolik miliónů lidí, že by měly dostat Nobelovu cenu za mír.

[4]: ach jo správně má být: nankingský masakr.

nejen písmo, ale i zenbuddhismus a čajový obřad Japonci v Číně ukradli

[3]: Pan Turnovský: Máte pravdu, neuvědomila jsem si to. Díky za upozornění.

[2]: neměli bychom do sebe míchat čínskou a japonskou kulturu. Japonci co mohli Číňanům ukradli a navíc se k nim za čín.-jap- války chovali nadobyčej hanebně a surově (nanjungský masakr např,)

[1]: Pan Turnovský: Ano, je to obrovský rozdíl v tom vnímání světa. Místy nepochopitelný. Nejsem vůbec žádný znalec textů, ale tu jejich mentalitu, nebo spíš náznak toho jak číńané a východ uvažuje lze spatřit v některých historických románech. Četla jsem krásné romány ze staré Číny (Šogún, Císařovna Orchidej a jiné) kde lze zahlédnout jejich filosofii, jsou popsané a vysvětlené některé zvyky, jejich velmi disciplinované chování, projevy úcty apd. Také se mi líbily jejich básně - myslím, že to byly Zpěvy staré Číny.

Také jsem shlédla pár současných dokumentů o Číně (z doby jejich "kulturní červené revoluce" a i z dnešní Číny) Je to zvláštní jiný svět.

Když se např. poohlédneme zpátky do druhé světové války na japonské kamikadze, to je takový řekla bych samurajský vliv.

Ono je vůbec zajímavé jak se Čína kdysi sjednocovala. Jak se stavěla Velká Čínská zeď, nebo jak postupně právě Čína obchodovala a komunikovala se starým kontinentem a západem vůbec.Vzpomněla jsem si na seriál z 80. let.Marco Polo. Čína v podstatě do 17-18.století žila izolovaně od okolního západního světa. Bohužel právě pronikání západních vlivů do Číny způsobilo zánik např. Samurajské kultury a to co představovala.

není zač,

ono jde o to postupovat sytematicky a rozlišovat logické třídy, což může být někdy dost namahavé, zejména, když se setkáme s textem, který má jiný jazykový původ než indoevropský, tedy vidí svět jinak, než my a Číňané ten svět vidí opravdu jinak než my. Na You Tube je někde ukázka toho, jak Číňané násobí za pomoci křížících se linií. Na to jsem koukal jak u vytržení, to je úplně jiný způsob myšlení.