Učení Siddharta Gautamy-Budhy

[30]: Jeden chytrej chlapík napsal.

- Vím že nic nevim -

[29]: Uvědomila jsem si, že svůj předešlý komentář bych měla uvést na pravou míru. Jde pouze o moji doměnku, spekulaci - nikoli fakt. Tato myšlenka v předešlém komentáři byla inspirována jinou myšlenkou a může se zdát na první pohled, že to takto "pasuje a funguje" Ale ve skutečnosti může být vše úplně jinak.

To znamená, že Aizhamerem může trpět dalších 100 lidí, ale vůbec nemusejí být nadprůměrně inteligentní jako na uvedeném příkladu zažitém z praxe v mém předešlém komentáři.

U těch 100 lidí, můžeme najít např. u 30 lidí rodinnou dispozici a zátěž v rodinné anamnéze - ta pravděpodobnost toho Aizhameru je podstatně vyšší tam, kde rodiče měli ve stáří podobné projevy se ztrátou paměti apd. Nebo prostě nevíme, proč ten Aizhamer se vyskytuje.

[26]: "Principem všech zákonů, stejně jako reinkarnace – je vtisknout vesmíru základní řád a pravidla. Bez ohledu na tom, co si o tom člověk myslí."

Na vlákně o Plutu, jsem hovořila o lidech trpících Aizhamerem. Zpravidla touto nemocí bývají postižení velmi chytří lidé. V praxi se jednalo o leteckého inženýra, konstruktéra a druhým případem byl Prof.přírodních věd. Tito lidé byli i veřejně známi a činni - tedy osobnosti, vyjímeční, disciplinovaní, kultivovaní lidé s morálním kreditem. Postihla je tato nemoc, dalo by se říci, že tato nemoc je "dańí" - (aniž bych soudila o spravedlnosti) za jejich vyjímečnost, genialitu. Tito lidé byli po celý život ve vleku v převaze např. Merkura, Saturna - nyní touto nemocí se mění polarita jejich života velmi zásadním způsobem, kdy se rozpouští jejich identita, rozum, ego, rozhodování apd. Vliv Neptuna, Pluta. Je to tedy zároveń příklad fungování řádu a pravidel- vyššího zákona.

Ještě bych chtěla dodat, že Tvůj starší článek - "Jak vznikl svět, vesmír, prostor a čas" považuji za takovou alfu - omegu webu. Trvalo mi opravdu dlouho, než jsem ten článek plně pochopila, uvědomila si postupně principy v něm obsažené a pomohl mi osvětlit spoustu věcí v běžném životě. A i dnes si v něm uvědomuji hloubku a podstatu některých Tvých myšlenek. Myslím to upřímně, nelichotím.

[26]: "Uvědomuje si voda, že se mění v led při 0° C? A pokud ne, znamená to, že nemá smysl aby to dělala?"

Díky za tento úžasný koan.

---

Naprosto rozumím Tvému pohledu a myšlence, co se mi snažíš ve svém komentáři sdělit a není v rozporu s mým smýšlením.

---

Uvedla jsem příklad trestu - aby to bylo názorné, ale neměla jsem na mysli soudit spravedlnost, či nespravedlnost - to je opět jakýsi lidský konstrukt a záležitost subjektivního vnímání každého člověka.

---

Není žádná má teorie, jen lidé žijí svůj život v různých interpretacích :-)

---

S těmi zákony je to tak jak píšeš - lidé spíše uvažují, smýšlejí a konstruují o tom jak svět funguje, místo toho, aby svět pozorovali a dívali se skutečně jak svět a jeho zákony fungují. Kterýkoliv člověk - vědec, mystik, věřící, obyčejný člověk jako já, kdokoliv.

---

Díky za Tvůj pohled, mile mě překvapil.

[25]: „Začnu tím, k čemu slouží trest a potrestání člověka. Myslím si, že trest slouží k tomu, aby si člověk ve výkonu trestu uvědomil svou chybu a usiloval o její nápravu do budoucna, nebo aby se vyvaroval chovat se tak, než jak se choval v době před trestem. Nejdůležitějším okamžikem celého trestního procesu je UVĚDOMĚNÍ SI.“

Jenže reinkarnace není trestní proces.

Všechny fyzikální zákony, stejně tak jako všechny ostatní zákony přírody i vesmíru fungují bez ohledu na to, jestli si je někdo uvědomuje nebo ne. Jejich podstatou není nic menšího a méně vznešenějšího, než zavést řád a pravidla.

Pročpak si evropský racionálně laděný člověk myslí, že nejdůležitější je analyzovat a poznat všechna tajemství, jinak to nemá smysl?

Uvědomuje si voda, že se mění v led při 0° C? A pokud ne, znamená to, že nemá smysl aby to dělala?

A když jsi u toho trestu, znamená Tvá teorie, že když máš nebezpečného masového vraha, který je svou osobností fakticky neschopen si uvědomit svůj čin, že ho pustí společnost na svobodu vraždit dál, protože bez jeho uvědomění si jakýkoli trest nemá smysl?

Zkus podobně jako reinkarnaci rozebrat gravitační zákon. Není nespravedlivé, když někdo spadne z okna a zabije se? Stejně umře, takže si to už neuvědomí. Nepostrádá tím gravitační zákon smysl?

Podobně emocionálně bychom mohli rozebrat vše.

Problém je, že lidé nad fyzikálními zákony ani zákony přírody nevládnou. Žádný člověk, žádný vědec, žádný odborník nezměnil ani čárku na žádném fyzikálním ani jiném zákonu.

Principem všech zákonů, stejně jako reinkarnace – je vtisknout vesmíru základní řád a pravidla. Bez ohledu na tom, co si o tom člověk myslí.

[13]: Slávek:

"Napsat, že Buddha neměl koncept reinkarnace od začátku – to je poněkud …"

Těžko věřit, že v celém tomto konceptu buddhismu by se dalo vůbec tvrdit, že tam nebyla reinkarnace. To lze prosadit opravdu velmi těžko."

---

Buddhismus a reinkarnace - osobní zamyšlení:

Nemám ambici se přít o správnosti výkladu, protože buddhismus a jeho větve je velké složité téma.

A jak jsem zmínila na počátku, znám jen Buddhův příběh.

Pokusím se přiblížit pouze svůj osobní (možná nesprávný) pohled na reinkarnaci v tom smyslu - zákon příčiny a následku v minulých a dalších životech.

Začnu tím, k čemu slouží trest a potrestání člověka. Myslím si, že trest slouží k tomu, aby si člověk ve výkonu trestu uvědomil svou chybu a usiloval o její nápravu do budoucna, nebo aby se vyvaroval chovat se tak, než jak se choval v době před trestem. Nejdůležitějším okamžikem celého trestního procesu je UVĚDOMĚNÍ SI.

A tady je i zakopaný pes. Kolik lidí ví z minulého života, kde a v čem se provinili? Jak si to mají uvědomit v přítomném životě, za co pykají z minulého života? Je to podobné, jako kdybychom měli trestat malé dítě, za něco, co není schopné si uvědomit, že provedlo něco špatně.

Pak tedy ten trest a jeho význam ztrácí efekt, ale spíše se stává jakousi pomstou. Mám spíše pocit, že myšlenka reinkarnace slouží k tomu, aby lidé přijali spíše snadněji svůj životní, třebaže těžký úděl. Odůvodní si tak, proč věci v jejich životě jsou tak jak jsou a lépe, nebo snáze se svojí stávající životní situací smíří.

---

Buddhismus se mi líbí také proto, že nemá prvoplánovaně ve své filosofii zakomponovaného "Boha"(ten, kdo soudí, žehná, nebo trestá) přestože se Budhovi i jiným připisují vlastnosti Božské bytosti.

Dokonce bych řekla, že buddhismus svou podstatou není náboženství, ale spíše filosofií.

A právě se mi líbí na něm nejvíce, že je kladen důraz na plné uvědomování si člověka - jeho chování a konání celým jeho životem.

S takovým starým datováním je vážně problém. Zvláště s hodinou narození v takové dávné historii.

----------------

Historické osobnosti starověkých dějin jsou ve středu zájmu nejen historiků, ale též všech zájemců o historické osobnosti v různých oborech, též astrologů.:-). Pokud by tedy bylo možné na základě horoskopu např. římských caesarů určit povahové vlastnosti a jednotlivé planetární vlivy na historické okamžiky, jedná se o velký informační skok směrem vpřed a lze vyvodit mnohé.

Na stránkách astro-histo tedy doporučuji ve volné chvilce prohlédnout horoskopy několika římských caesarů. Jsou to velmi zajímavé informace a data, protože některé radixy jsou sestaveny na základě historických zpráv a nejsou tedy hypotetické, jak uvádí komentáře k jednotlivým osobám.

http://www.astrohisto.fr.cr/

Kromě dat osobností je zde velmi obsáhlá studie historických kalendářů, nebo tedy římských i starověkých kalendářů. Autor je vědecký pracovník píšící pod pseudonymem, nejde tedy o amatérské poblouznění a dohady, ale o odborná data. Snad budou k něčemu dobrá i astrologům...

http://www.astrohisto.fr.cr/html/calendriers.htm

[17]: Další možností je co vše autor horoskopu zahrnoval. Za více jak jeden a půl tisíciletí se změní hodně.

Je jiný sklon ekliptiky a v důsledku zvěrokruh probíhá po nebi jinde než dnes.

Dále jde o to jak přesné použil efemeridy. Podle kvality efemerid se skutečné polohy planet a jím vypočítané polohy planet mohou bez problémů lišit i o mnoho stupňů.

Čím větší časové intervaly se používají, tím více a více drobných pohybů, vlivů, a nepatrných činitelů na pohyb planet v nebeské mechanice se musí vzít v úvahu. Pokud zanedbáte drobnost, která udělá odchylky polohy planet o jeden stupeň za 200 let, pak pro současné horoskopy není problém. Ale pro horoskop skoro o 2 000 let nazpátek už je chyba 10 stupňů, atd.

[21]: V zásadě si autor musel zvolit nějaký časový okamžik a ten zanést do horoskopu. A pak ho vyjádřit jako datum v nějakém kalendáři.

Ostatně já sám pro sebe jsem kalendáře řešil několik měsíců a vznesl jsem dokonce v jednom případě dotaz na Český astronomický ústav.

Běžné občanské kalendáře jsou příliš halabala. Na jedné straně třeba astrologové rektifikují na sekundy či dokonce setiny a tisíciny sekundy. Na druhé straně jim nevadí, že občanský čas skáče přestupnými sekundami zcela náhodně a nepředvídatelně čímž vznikají mnohonásobně větší chyby.

Problém je, že chyby a odchylky kalendáře se za mnoho set let nastřádají do dosti velkých hodnot.

[20]: Citoval jsem hypotetický radix z webu, takže konec konců je asi zbytečné to řešit deailně když není známa hodina zrození. Byla to spíš zajímavost v souvislosti s učitelem na východě, zakladatelem.

Zřejmě tam bude chyba v kalendáři, jak říkáte. Podívám se ještě na komentář k horoskopu. On autor je na druhou stránku věci velký znalec kalendářů, jak je možno najít na jeho webu. Pokud by udělal tuto chybu dost by mě překvapil...dík za námět.

[17]: nevím sice oč jde, ale není to tím, že jste použil gregoriánský kalendář (tedy proleptický) místo juliánského?

[18]: Slunce v ascendentu je zajímavý aspekt pro takového učitele!

[17]: Otázkou je, kdy je letní slunovrat.

Jediné co můžeme říci je, že v naší době a podle našeho kalendáře je slunovrat přibližně v ten a ten kalendářní datum.

Když jsem se díval na radix podrobněji, objevil jsem tam podivnou věc, že Slunce je 19.6. na 20 stupních Blíženců. Což bude nějaká chyba. Horoskop je směřován k letnímu slunovratu, ovšem v té době Slunce je kolem 27 stupňů Blíženců. Možná je zde nějaká důležitá věc, kterou jsem si neuvědomil..?.:-)

Možná to pro ucho astrologa bude znít poněkud odvážně, ale přesto se jeden z dobrých znalců astrologické vědy pokusil sestavit hypotetický horoskop Budhův.

Zde je odkaz na jeho web, kde jsou i jiné významné duchovní osobnosti v toku dějin-(dále vědci, spisovatelé, filosofové a významné osoby).

Komentář k hypotetickému radixu:

http://www.astrohisto.fr.cr/html/thperspiritualite/commentaires/C_P1_MY_bouddha.htm

..

Bouddha est un mot sanskrit signifiant l'Éveillé

Budha je sanskrtské slovo , které signifikuje význam " Probuzený".

-------------------

Samotný hypotetický radix:

http://www.astrohisto.fr.cr/html/thperspiritualite/P1_MY_bouddha.htm

Skutečné utrpení přináší člověku snaha vymanit se z pout koloběhu zrození. Tuto myšlenku zavést jako základ učení přineslo mnoho bolesti a zármutku, zklamání v jednotlivých osudech lidí. Jsem si více než jistý, že samotný Siddharta Gautama nepomýšlel na to, že by se touto cestou vydaly velké zástupy lidí...

[13]: Principem buddhismu je, že právě reinkarnace, tedy neustálý koloběh zrození (samsára) je utrpení a hledá se recept, jak se tomu vyhnout a nemuset se už znovu zrodit na zemi, čímž se dosáhne tzv. nirvány, skončení utrpení. Buddhismus hledá „háčky“, které člověka připoutávají k zemi a snaží se nechytit se na ně – a tím skončit koloběh pozemských životů (samsáru) a tím skončit utrpení.

---------------------------------------

Od doby , kdy Budha prohlásil mnoho základních vět svého učení uplynulo už hodně vody. Současný budhismus je poněkud dále ve svých naukách nebo úvahách. Kdyby měl Budha samotný možnost číst výroky se zpožděním několika staletí a tisíciletí, mám pocit, že by se v tom nějak nepoznal. Zvláště v podání angličtiny nebo jiného jazyka latinského původu. Existuje jistě mnoho vznešených a ctnostných myšlenek, které nejsou nikde zapsány, a ty jsou právě základem veškerého učení Budhy. Je faktem, že se jistě inkarnoval v dalších životech, jak je nakonec na východě přesněji známo a doplnil nebo rozšířil své původní učení, což je právě ten vývoj.

Nic z toho co bylo napsáno před staletími není možné nahlížet stejně, pokud by jsme nebyli schopni cestovat v čase. Vše plyne a také učení ctihodného Budhy.

Pokud srovnáme výroky Krista v evangeliích, jakých změn, úprav a poškození se jim dostalo, je zřejmé, že i zde lze očekávat velké nepřesnosti a nedostatky. Nějakou obecnou korekturou a překlady nikdy nelze dosáhnout původního znění textů, jedině v komunikaci se samotným zakladatelem tohoto učení se lze dopátrat podstaty učení a významu výroků. To ovšem není cestou jednoduchou a rozhodně málo nadšenců se jí vydalo:-)

-----------------

....M.P:...reinkarnace, tedy neustálý koloběh zrození (samsára) je utrpení a hledá se recept, jak se tomu vyhnout a nemuset se už znovu zrodit na zemi.

V této myšlence je zakotven velký omyl, že člověk je schopen se zbavit nebo vymanit z pout cyklu nových zrození, neboť to patří stále k základním zákonům nebes, pod nimiž se každý zrodíme. Je to tedy dáno nejen zrozením pod "hvězdami", které určují směr individuálního vývoje, ale mnoha dalšími příčinami, které pracují ve spravedlivém řádu. Možná několik jedinců dokázalo přemoci planetární síly a síly zodiakálních těles, ale jsou to věci legend a pověstí. Mám pocit, že lidem dělá větší problém přijmout samotnou myšlenku, že jsou povinni podle řádu Nebes rodit se znovu a do nových tělesností, než usilovat o nirvánu. Ztěží odoláme tlaku slunečního větru, nebo tlaku uvnitř naší mysli, než abychom se mohli vymanit ze spravedlivého nebeského řádu zrození pod hvězdou!Přemoci obry na nebesích dokázali jen skuteční hrdinové božského původu, jak je psáno v Metamorfozách od Ovidia a jinde...

[10]: Východní náboženství, zejména buddhismus, věří, že člověk je přitahován ke zrození na Zemi svými žádostmi, touhami a vazbami na Zemi, jako jsou jeho zlé činy.

Podstatou osvícení Buddhy bylo, že dokázal uvidět všechny své minulé životy a pochopit, že hlavními příčinami znovuzrození jsou myšlenky poskvrněné touhou po smyslových prožitcích.

Napsat, že Buddha neměl koncept reinkarnace od začátku – to je poněkud …

Hned v první vznešené pravdě o utrpení, první ze čtyř vznešených pravd, což je jeden z naprosto základních pilířů buddhismu a základních pilířů Buddhova učení je jasně psáno, že je to světské bytí, tedy pozemská existence, která je neuspokojivá a strastiplná.

Je třeba neopisovat informace z české wikipedie, kde jsou strašné bludy, nebo záměrně zdůrazněny posunuté informace o většině témat. Je to vůbec česká specialita všechno přimanipulovávat. Češi nedokázali přeložit ani Shakespeara, ani v zásadě skoro žádný film, knihu, písničku, aniž by vytvořili něco zcela jiného, než je v originále.

Také doporučuji nedělat ze všech kultur – buddhismu, šamanů, atd. – evropskou civilizaci ála humanismus, racionalismus a feminismus. Rozdíl kultur je opravdu velmi propastný.

Principem buddhismu je, že právě reinkarnace, tedy neustálý koloběh zrození (samsára) je utrpení a hledá se recept, jak se tomu vyhnout a nemuset se už znovu zrodit na zemi, čímž se dosáhne tzv. nirvány, skončení utrpení. Buddhismus hledá „háčky“, které člověka připoutávají k zemi a snaží se nechytit se na ně – a tím skončit koloběh pozemských životů (samsáru) a tím skončit utrpení.

V Tibetské knize mrtvých je jasně vedení k tomu, aby duše po smrti nenarazila v cestě v posmrtném světě (bardó) na nějaký háček, který by ji zaháčkoval.

Těžko věřit, že v celém tomto konceptu buddhismu by se dalo vůbec tvrdit, že tam nebyla reinkarnace. To lze prosadit opravdu velmi těžko.

[11]: A k svému poznání docházel postupně za cenu dlouhodobého hladovění, hlubokých meditací a vhledů. Nic co by přišlo samo, či v mantinelech běžného vědomí.

[10]: Buddha učil jak uniknout z utrpení koloběhu neustálých zrození – tedy reinkarnace je tam už z principu.

[9]: :-)) S tou reinkarnací si myslím, že je to prapůvodně malinko jinak. Buddha tím, že učí pochopit svá utrpení - to znamená uvědomit si příčiny a následky v životě, kterém žijeme. A to, že po smrti se budeme vracet v jiných podobách si myslím, že je to k tomu přidané až později - ne za jeho života. Alespoň já jsem tomu takhle - možná špatně porozuměla.

Naopak Buddha už za života tvrdil, že kasty jsou pomíjivé. Brahmán, voják i bezzemek - ti všichni mohou netrpět - mohou pochopit - tím, že pochopí - budou štastnější. Pochopit v tomto tehdejším kastovním Indickém systému - znamená - pochopit a přijmout své místo a úkol v hierarchii - tím člověk v sobě najde vnitřní svobodu a také řád. Netrápí se tedy vnitřně - proč není třeba bohatý jako Brahmán apd. Buddha toto mohl právě učit, protože byl kdysi velmi bohatý a pak se právě stal i tím nejchudším, žebrajícím - tedy chápal a rozuměl pocitům lidí.

Znám jen Buddhův příběh, neznám přímo staré texty.

P.S. A také ulehčil ženám. Mohli chodit meditovat - a tím odpočívat a zažívat pocity štěstí.

[8]: Vzpomněl jsem si na jeden vtip, po přečtení otázky. Nechci téma nějak zlehčit, ale napsat ho sem musím, pro pořádek. Jak to vidí lidé s nadhledem nad filosofiemi:)

Dvaja kamaráti, katolík a budhista celý večer polemizujú o tom,že čo nasleduje po smrti. Katolik verí v to,že sa po smrti dostane do neba a budhista verí v reinkarnáciu.

Nevedia sa zhodnúť,tak sa dohovoria,že ten kto prvý umrie sa objaví tomu druhému v sne a povie mu ako to v skutočnosti je. Katolik umrel skôr a tak ako aj slúbil,objavil sa budhistovi.

-No povedz,ako to vlastne je? čo sa deje po smrti? - pýta sa nedočkavo budhista

-Vieš čo,ráno vstaneme, raňajkujeme, sexujeme, desiatujeme, sexujeme, obedujeme, sexujeme, olovrantujeme, sexujeme, večeriame, sexujeme a potom ideme spať.

Na druhý deň sa to isté opakuje.

-Ó,takže si mal nakoniec pravdu,človek sa po smrti dostane do neba.

-Ale nie, som zajac na farme v Lučenci...

[7]: Víš co je zajímavé? Za Buddhou chodili lidé a říkali, že přijmou jeho učení, ale ptali se, jestli existuje posmrtný život. A on jim odpověděl, že neví. Nezná odpověď. Ale řekl jim, Vy se ptáte na posmrtný život. Proč? Řekl jim. Tato Vaše otázka vyplývá ze strachu, z obavy, že budete trpět. Já Vás jen mohu naučit pochopit Vaše utrpení - to je cesta jak netrpět. Nesliboval jim jiný "lepší"svět. On byl defacto takový první "psychoterapeut, psycholog" - myslím, že opravdu jeho učení vychází z nitra člověka. Východní náboženství - vůbec celé pojetí vychází z nitra, z ticha meditace - v tom spočívá jeho kreativní síla - změň sebe a změníš své okolí.

B:Buddhovo učení se mi líbí i proto, že vychází z každého z nás - z naší přirozenosti a z našeho nitra. Je o nás o lidech.

----------------------------------------

Budhovo učení nemůže vycházet z každého z nás, protože každý jsme jiný, rozdílní... Každý kdo studuje učení východu je seznámen s faktem, že učení ctihodného Siddharty Gautamy nepochází od člověka. Jeho zdrojem jsou jiné oblasti existencí, o nichž ví každý Budhův žák své....:-) K velké změně v myšlení Budhy došlo díky zásahu nebo projevení se naprosto jiných kvalit, než běžně může lidský jedinec zažít.

[5]: Pravda, na politiky jsem nepomyslela. :-) Měla jsem tím na mysli spíše hledání, tak jako hledal Buddha, to, že každý člověk se občas ve svém životě plácá, nebo prostě zažívá situace ode zdi ke zdi - z extrému do extrému - než pochopí.

[4]: Každý člověk - je svým způsobem na své životní cestě Buddhou. :-)

-------------------------

Zkusil jsem si to rčení představit na některé politiky a....:-)) Nevidím bohužel nic co by patřilo z jejich vlastností do kategorie probuzených, leda po delším zasedání ze spaní. Všimnu -li se dál kolem, letmým pohledem do mocného podnikatelsko -mafiánského prostředí a spolčence, ani zde nevidím jedince s inteligencí, spíše s vychytralostí a bojovnou chtivostí, lačnou touhou po ziscích a být nadčlověkem ve smyslu luxusu a blahobytu.Lze pokračovat dál-jsou již desetitisíce a tak nějak věta, že každý je svým způsobem....nemá žádný smysl. Nebo jo?:)

Vlastně by se dalo říct, že každý je svým způsobem na své životní cestě Karlem Marxem, Nebo Bedřichem Engelsem.

Nebo nevím jak to bylo vlastně myšleno.

[2]: Děkuji za doplnění. Já se přiznám - znám jen Buddhův životní příběh a jeho hledání. Které je samozřejmě spojeno s touhou po osvícení. Buddha hledal různými způsoby - od extrému k extrému.

Z luxusního přepychu svého královského paláce se vydal na cestu askeze, odříkání až ho to málem stálo život. Pak teprve pochopil, poznal a zvolil si zlatou střední cestu. Každý člověk - je svým způsobem na své životní cestě Buddhou. :-) Buddhovo učení se mi líbí i proto, že vychází z každého z nás - z naší přirozenosti a z našeho nitra. Je o nás o lidech.

Jako lidé selháváme neustále. Selháváme jednou tady a jednou támhle, protože nechápeme, nevíme, tápeme a pak také trpíme. Ale máme možnost podobně jako Buddha selhávat lépe - tím, že se učíme poznáváme, uvědomujeme si.

----

Buddhovo učení vychází z vnitřku z nitra člověka. Ježíšovo učení vychází z vně - od Boha. Jsou to způsoby hledání cesty k jednotě a celistvosti. K jednotě všeho se vším.

Podle Buddhy utrpení pochází z naší touhy a očekávání.

....................................................................................................

Mnohokrát na zdejším foru zazněly pojmy z různých filosofických směrů. Už jen tento horní výrok ukazuje velmi ubohou češtinu, která v pojmu východním nemůže vystihnout podstatu slov touha a očekávání, tak jak je předkládána ve východním prostředí, v původním jazyce učitele- Budhy.

V předchozím komentáři jsem citoval z podání vykladačů současnosti, a místo, kde je třeba podle vykladačů zříci se chutí není naprosto v souladu s Budhovou naukou. Jde o velmi zavádějící interpretaci. Ve stavu , kdy žák Budhův medituje o cestě svého učitele nemůže jít o žádné chutě, nebo smyslové vjemy. Nejde o potlačení chutí a smyslových požitků, ale o to, aby byla známa hodnota, skutečná hodnota těchto smyslových vjemů v porovnání s mnohem cennějšími zkušenostmi ve jiném stavu , v meditaci , nebo ve stavu rozšířeného vědomí apod. Je třeba znáít skutečnou hodnotu věcí i stavů kolem nás, aby člověk byl ušetřen zbytečnému trápení. Utrpení je ovšem zcela něco jiného než pouhé každodenní trápení, způsobené nevyrovnaným pohledem na potřeby. Zvláště dnešní obchody plné k prasknutí nepotřebnými věcmi mohou devastovat jak tělo tak mysl. Pokud není nikdo na tento klam upozorněn a není dostatečně vybaven sebeovládáním, může podlehnout nestřídmosti, z niž pramení trápení. Ovšem lidské utrpení není pouze věcí touhy a očekávání. Budha o tom mluví zcela jinak....:)

Učitel, který by káral své žáky za to, že mají chuť na pomeranč, nebo čokoládu by byl považován za chorého. Je zvláštní, že v českém prostředí někteří tak stále uvažují, tedy na velmi nízké úrovni chápání!

Komentáře k budhistickým výkladům jsou velmi nepřesné a odvádějí čtenáře od učení, místo aby přitáhly, nebo vysvětlily jak skutečný význam učení na východě vysvětluje příčiny utrpení.

Bohužel je mnoho takových českých podání výkladu o příčinách utrpení vedle jak jedle:-)

Pokud člověk čte skutečně čisté nauky S. Gautamy, je o něco blíže k pochopení pojmů. Podobné je to s chápáním pojmů v taoismu, Knize Proměn.

Příčiny utrpení v učení Budhově nelze vystihnout jedinou větou, sloupcem textu, pochopení tohoto učení je v meditaci akaždodenní zkušenosti. V přirozeném, bdělém stavu nelze naprosto filosoficky učení S. Gautamy pochopit. Je to naivní představa:)

Je zde mnoho dalších příčin utrpení, o nichž Budha hovořil a snad lze říci, že stále vlastně promlouvá ke svým věrným posluchačům....

Takže věta, že Podle Buddhy utrpení pochází z naší touhy a očekávání, je velmi nepřesná v českém znění. Jak je to tedy ve skutečnosti? :-) Je nutné vydat se na tuto cestu sám a velmi citlivě rozlišovat trápení od utrpení, omyl a klam od sebeklamu,zločin a nenávist od svých protikladů, protože jen ten, kdo má skutečně zájem dojít do cíle, může zahlédnout pravou tvář místa, kam si předsevzal dojít. Popisovat co vše jedince na této cestě, je-li mu souzena, čeká, zavání šílenstvím:-)

[1]: SIDDHARTA GAUTAMA

(níže cituji z učení, jak ho v českém prostředí interpretují příznivci budhismu)

8-dílná stezka popisuje způsoby, jak se vyhnout utrpení. Učil to tak Siddharta Gautama. Je to praktický průvodce etickým a duševním vývojem. Snaží se člověka osvobodit od desiluzí a pomahá porozumět všem věcem kolem nás.

Druhá vznešená pravda nabízí vysvětlení. Podle Buddhy utrpení pochází z naší touhy a očekávání. Někdy tomu také říkají chtíč. Tato potřeba je uvnitř hluboce zakořeněná, ale pokud chce člověk dosáhnou nirvány, musí se jí zbavit. Je to úplně jednoduché, najdeme příčinu utrpení a pokusíme se ji zmírnit. Tedy přinejmenším teoreticky.

Samozřejmě v praxi je to mnohem složitější. Když se podíváme na naše každodenní myšlenky, tak se tam nějaká tužba vždycky objeví. Má mnoho tváří - od těch malých jako chutě na čokoládu až po velké. Mám na mysli závislost třeba na drogách nebo alkoholu. Mluvíme hlavně o věcech, které dráždí lidské smysly. Vnímáme nádherná místa, krásné zvuky a také dobré chutě. Nesmíme zapomenout na ty nepříjemné věci.

Nabízí se tedy otázka, jak se zbavit příčiny utrpení, když je pro nás tak přirozené. V buddhismu existuje několik zbůsobů. Jedním z nich je velkorysost, která je přesným opakem touhy po něčem. Když lidem něco dáváme, tak se nechováme egocentricky. Myslíme na druhé a přejeme jim štěstí.

Vidíme dnes kolem sebe spoustu negativních věcí, lidského utrpení. Na někoho to padá více a propadá smutku a depresím, určité beznaději. Druhý člověk to kolem sebe vidí, ale učí se tyto věci přijmout tak, aby ho nepohltily, jako prvního člověka. Pak jsou lidé, kteří dělají, že nic nevidí.

Když bude svět plný lidí, kteří propadli depresi - bude svět nemocný. Když bude svět plný lidí, kteří nebudou vidět lidské utrpení - opět bude svět nemocný. Je dobrá zlatá střední cesta.

Líbí se mi myšlenky Buddhismu - je pro běžný život praktický. Podstata Buddhismu spočívá v pochopení utrpení - jeho přijetí a vyrovnání se s ním. Pak utrpení ztrácí na síle. Pokud utrpení ze svého života vypustíme úplně - posilujeme ho a jednou nás pohltí (potlačení stínu).

Být budhistou neznamená být tvrdý, neoblomný jako skála, nepřipouštět si žádné city, nebo negativní emoce. Ani to neznamená zabít v sobě všechny touhy. Naopak Buddha byl člověk - chtěl, aby lidé to co cítí - pochopili , porozuměli tomu, proč se to tak děje - ať je to radost, smutek, touha - tím, že to pochopíte, lépe to přijmete a jste naplněnější - štastnější. A tím snáze bojujete i s touhami.

Buddha nehledal Boha, ale hledal podstatu - lidského utrpení. Našel a pochopil - to je myslím odkaz jeho učení. Co způsobuje lidské utrpení? Vnitřní nespokojenost, nevědomost, závist.

Pokud se stanete moudrým - pochopíte a naleznete vnitřní klid - jste spokojení a závist se změní na radost.

Dosaďte si za to např. partnerské vztahy, rodinné vztahy, společenské vztahy, státní vztahy.

Lidem se snažím odpustit jejich nevědomost, z které plyne vnitřní nespokojenost až otrávenost, která může přerůst v nenávist.

Hezký den Všem.