Feminismus

[168]: :-) v čem se asi liší touha ženy a muže....

[167]: Dívala jsem se na obálku té knížky. To je kniha pro odborníky už jen tím, jakým jazykem je psaná.

Četla jsem jen obal, přiznám se, dalo mi trochu práci, abych si to převedla do obyčejné řeči a tak tomu trochu porozuměla. Ale jistě je to zajímavá kniha o feminismu už jen tím, že ji píše muž:-) a zřejmě pojednává o celém vývoji této filosofie, jak a proč vznikla, různé směry, myšlenky a jak se vyvíjely. A zachycuje hlavní rozpor mezi muži a ženami, to znamená, proč by měli mít teoreticky muži navrch před ženami a naopak, takže takové soupeření, rivalita.

Já jako žena si osobně myslím, že ženy jsou „dokonalejší”už po stránce anatomické a jsou tak lépe anatomicky vybaveny „na přežití” v špatných podmínkách. A dokonalejší jsou podle mého i proto, že dokáží daleko lépe pochopit a vcítit se do člověka (muže). Což vlastně po tom muži touží, ale zároveň chtějí něco jiného :-) Zkrátka, je to problém :-) Kdybych to měla nějak shrnout: Jsou muži a ženy k „jednomu použití” – o kterých sníme, archetypy mužnosti, síly, smyslnosti, ženskosti. A pak jsou ženy a muži „pro život”, takový druhý archetyp. A tady začíná reálný problém:-) Nic není v životě jedno, nebo to druhé, vždycky to bude nějak namíchané. Problém je ve volbě, čemu dáme racionálně i vzhledem k naší samotné přirozenosti přednost, ale i pak tu jsou ještě naše hormony:-)

Jistě se jedná o zajímavé čtení a náhledy. Vy jako muž můžete být fascinován ženami, věřte mi, že stejně tak já, jsem fascinována muži:-) Mám na mysli to, jak přemýšlejí, uvažují, prožívají...

[166]: v současné době jsem se přes psychoanalýzu, strukturalismus a postruskturalismus dostal k feministické filosofii a jsem uhranut. To co píše taková Julia Kristeva atd to jsou úžasné věci. Existuje tu skvělá kniha filosofa Pavla Barši Panství člověka a touha ženy (Feminismus mezi psychoanalýzou a poststrukturalismem) a tam jsou pojednány všechny možné směry feministického myšlení. Je to beznadějně rozebráno a tak jsme se rozhodl že ji oscanuju a dám k dispozici. Poslední kapitola Od civilizace viny k civilizaci vděčnosti je hotova a je to bomba, zejména části Zrození patriarchátu z ducha závisti, Vděčnost proti vině, Smích proti ironii

Pokud budete chtít brzy to najdete na serveru a budete si to moci stahnout

Zaujal mě nadčasový dopis Benjamina Franklina, který píše svému příteli, ve kterém mu dává „ praktické rady do života”. Zdůvodňuje přednosti manželství, ale také dává praktický návod jak si vybírat intimní přítelkyni – milenku. Myslím, že v jeho dopise lze nalézt skutečně překvapivě rozumné rady.:-)

25. června 1745

Můj drahý příteli,

není mi známa žádná Medicína, která by účinně snížila sílu přirozených Pudů, o kterých píšete; a kdybych o takové věděl, myslím, že bych se Vám o ní neměl zmiňovati. Manželství jest správným Lékem. Jest nejpřirozenějším Stavem Člověka, a proto i Stavem, ve kterém naleznete opravdové Štěstí. Váš Důvod proti vstupu do něho se nezdá býti dobře opodstatněným. Momentální Výhody, které máte na Zřeteli v souvislosti s jeho Odkladem, jsou nejen nejisté, nýbrž i malé v porovnání se samotným Stavem, v němž jest Muž usazený ve Svazku manželském. Jest to Muž & Žena, kteří ve svém Svazku tvoří úplnou Bytost. Ona touží po Síle jeho Těla & jeho Rozumu; on po její Vlídnosti, Smyslnosti a Bystrosti. Společně mají největší Šance dosáhnouti Úspěchu ve Světě. Osamělý Muž nemá ani zdaleka té Hodnoty, kterou by měl ve Svazku Manželském. Jest neúplným Živočichem. Připomíná jednu lichou Čepel Nůžek.

Pakliže se Vám dostane moudré, zdravé Manželky, dosáhnete-li Úspěchu ve Vaší Profesi, a rovněž i dobré Hospodářské Situace, bude to pro Vás znamenati dostatečné Štěstí.

Avšak pokud nebudete následovati této Rady, a nadále trvati na tom, že Obcování s opačným Pohlavím jest nevyhnutelným, pak opakuji svoji dřívější Radu, že ve svých Láskách byste měl dávati přednost starším Milenkám před mladými. Toto můžete zváti Paradoxem & dožadovati se mých Důvodů. Zde jsou:

1. Protože mají více Znalosti o Světě, a jejich Mysl jest lépe zaopatřena Zkušenostmi, konverzace s nimi jest uspokojivější, a trvaleji příjemná.

2. Protože když Ženy přestávají býti krásnými, snaží se býti dobrými. Aby si udržely svůj Vliv nad Mužem, nahrazují Pokles fyzické Přitažlivosti zvýšením Užitku. Naučí se dělati tisíce Služeb, malých i velkých, a jsou nejněžnějšími & nejužitečnějšími Přítelkyněmi, když jste nemocen. I tehdy zůstávají věrné & přátelské. A jest tudíž obtížné najíti Starší Ženu, která zároveň není Dobrou Ženou.

3. Protože není riziko plození Dětí, které, pakliže zplozeny v nevhodnou Dobu, mohou býti zdrojem velkého Nepohodlí.

4. Protože skrze větší Zkušenost jsou rozumnější & diskrétnější při provádění milostných Pletek bez vyvolání Podezření. Milostné Obcování s nimi jest tudíž mnohem bezpečnější s ohledem na Vaši Reputaci; a v souvislosti s tímto, jestliže by tato Aféra měla přijíti ve Známost, rozumní lidé budou lépe chápati starší Ženu, která se laskavě stará o mladého Muže, vychovává jej dobrými Radami, a zabrání mu zničiti jeho vlastní Zdraví & Štěstí mezi ziskuchtivými Prostitutkami.

5. Protože v každém Živočichu, který kráčí vzpřímeně, se Nedostatek Tekutin, které plní Svaly, projevuje nejdříve v nejvyšších Partiích. Nejprve Tvář se stává hubenou a vrásčitou; potom Hrdlo; potom Prsa & Paže; spodní Partie však stále jsou oblé jako dříve; takže pokud zakryjeme horní část Košem, a budeme-li sledovati jen to, co jest pod Pasem, nelze rozlišiti dvě Ženy, z nichž jedna jest mladá a druhá starší. A jelikož ve tmě jest každá Kočka šedá, Potěšení z Tělesné Rozkoše se starší Ženou jest nejméně stejné a často i vyšší; každá Zručnost se zlepšuje s Praxí.

6. Protože Hřích jest menším. Smilstvím s Pannou můžete znamenati její Zkázu, a učiniti její Život nešťastným.

7. Protože Výčitek Svědomí jest méně. Svedení mladého Děvčete na špatnou cestu pro Vás může později býti Zdrojem mnoha hořkých Vzpomínek & Reflexí; nic z toho se nemůže státi, učiníte-li starší Ženu šťastnou.

8. Osmý & poslední důvod: Jsou tak vděčné!!!

Toto jest vše k mému Paradoxu. Avšak stále Vám radím oženiti se neprodleně; v tomto jsem zcela upřímný.

Váš milující přítel,

Benj. Franklin

zdroj: Finmag

[164]: :-)Chtěl jsem říct ještě k tomu, že z toho je patrné, že radikální feminismus je duševní nemoc, která se chtě nechtě projeví tikem nebo jinou tělesnou vadou.....atd!

Samozřejmě, že nedělám přednášky o různých zajímavostech, nechávám též volný průběh a rozhodování se na nich...:-)ovšem ouplně mlčet o všem transcendentním z obavy abych jim(dětem) snad neublížil, bych též neviděl příliš žádoucí a zdravé....jak kdo cítí samozřejmě! Špatná osobní zkušenost může být pochopitelná v takové věci pevného přesvědčení o naprostém mlčení!:)

Vzpomenu-li na naprosto ateistické a reálně socialistické prostředí, kde jsem vyrůstal já, tak.....raději nemluvit. To je druhý extrémismus:-)

Mě osobně jsou militantní feministické debaty (vyhýbám se tomu jak můžu) příjemné asi jako slimák za krkem...mohu-li otevřeně a upřímně přiznat barvu svého klubu! :-)

[163]: Děti takové věci přitáhnou snadno a přitom k nim mají přirozený respekt. Od některých věcí ale držím dceru ještě pořád raději dál. Touží po svých kartách, ale necítím, že je čas. Občas jí nechám hltat při dámských sedáncích, které se doma odehrávají. Ale jinak si přeju, aby pokud jí "tajemno" bude zajímat, k němu došla sama nejen proto, že občas vidí něco u mámy.

Když jsem si pouštěla odkaz na YouTube od Tebe, jak se zvedají mlhy Avalonu, přiběhla, koukala se mnou, ani nedutala :-). Ač nebylo nic řečeno, vycítila z ukázky sílu. Malé děti, ty jsou napojené ještě mnohem čistěji a přirozeněji.

[162]: Jo jo, to je právě ta roztomilá situace, kterou jsem měl na mysli!(Ovšem bez těch smutných konců)

Mnohdy je velmi důležité zaměření obou rodičů a jejich morální a charakterová kvalita, co do vlivu na dospívající dítě.Asi jako při srovnání s tím jaké je víno ve sklenici. To nemyslím jako pouhou hru na vlastní šikovnost, ale skutečná opravdovost ,a ta je vždy jednoduchá a přitažlivá. Pro dítě je často cennější vypnout všechno co hraje a šramotí, rozsvítit tlumené světlo a číst zajímavý příběh a po něm třeba povídat o životě , o lidech , o chování zvířat, o tom co a kdo je blbec, zbabělec, odvážný hrdina, o hvězdách nebo o snech a o snění...

[160]: No já tedy Romčo doufám, že už dnes ke svému dítěti stojím opravdu jen jako matka, v pravém slova smyslu. Že mám do dokonalosti daleko je jasné, ale jako každý rodič dělám co můžu.

Mám nevlastní bráchu se ségrou dvojčata, takže vím, o čem mluvíš. Jsou hodně rozdílní, mají různé projevy, různé zájmy, potřeby.

Ač to často bývá naopak, já myslím, že pro chlapce začne být postupně prioritní vliv otce a pro holčičku by to měla být matka. Vnímám velmi kontraproduktivně pokud po rozvodu zůstávají chlapci i staršího věku pouze v péči matky.

[158]: B:Znáš přece pohádku o Zlatovlásce, jak Jiřík rozuměl řeči zvířat, no tak to je něco podobného. :-)

Myslíš že by se žena dala přirovnat k roztomilému zvířatku?:)

[155]: D:Potvrdilo mi to zatím, jak velký rozdíl je být matkou syna a matkou dcery.

R:Opravdu je to obrovský rozdíl být matkou, otcem chlapci nebo dívce! To je bez debat...

Jenže co když máš doma stereo-:)chlapce i dívku ve cca stejném věku?! oba jsou stejně citliví , mazliví, chtějí stejnou pozornost. Když jedna kočka, tak dvě. Když jedna stavebnice tak dvě, když jeden dárek tak dva....:)Je to stejně samé kočkování a hra, pokud je vše ok...., školní povinnosti aj. atd....je to v rovině pozornost na druhou a hudební barevnosti...:-))

Že by metodická neutralita a zlatý střed výchovy?To moc nefunguje..jen pět minut!:)

Zjistil jsem, že někdy jsem máma, jindy táta. Ale nejvíc ze všeho mě baví být nejlepším kámošem, a tak trochu dědečkem ve smyslu hluboké lásky a přátelství, předávání zkušeností a souvislostí...:)

Proč vznikla emancipace? Možná proto, aby si muži uvědomili, že cokoliv dáte ženě, ona z toho udělá něco víc a daruje nazpátek:

Dejte ji semeno, dá vám dítě. Dejte ji dům a ona vám dá domov. Dejte ji potraviny a ona vám dá jídlo.

Dejte ji úsměv a ona vám dá svoje srdce.

Ona zkrátka rozmnožuje a rozšiřuje to, co ji jako muž dáte.

Takže pánové pozor, pokud dáte vaší ženě h..., buďte připraveni přijmout tunu s...

--------------------------------

P.S: Ženy jsou andělé....a když nám někdo poláme křídla, prostě v létání pokračujeme na koštěti!

Jsme zkrátka flexibilní!

Hezký den všem :-)

[157]: Romčo, nic si z toho nedělej. Podívej, já mám také problém - zašmodrchané klubko drátů v krabici :-)A ještě ve sklepě :-) Jo, někdo má ve sklepě LHC urychlovač, jiný stroj času a někdo krabici s drátama. :-)

Roman : "Jenže co když má chlap ženský mozek?" Tak to je veliká šance, že budeš vědět, co vlastně ženy chtějí :-) Znáš přece pohádku o Zlatovlásce, jak Jiřík rozuměl řeči zvířat, no tak to je něco podobného. :-)

[156]: Jenže co když má chlap ženský mozek? Koule se spoustou drátů mi něco připomíná.... To je potom úchylka nebo pohroma?Možná by se měl takový mužík sám někde nahlásit!..:-)

Zaujalo mně a pobavilo mně, vysvětlení rozdílu mezi ženským a mužským mozkem. Myslím, že ten pán, co to říká má velkou pravdu a ví o čem mluví. :-)

Americký pastor Mark Gungor, který v rámci pomoci v manželství vysvětluje zábavnou formou rozdíly mezi myšlením muže a ženy: „Mužský mozek je tvořen krabicemi – máme krabice na všechno: na auto, na děti, na peníze, na vaši matku (tato krabice je zahrabaná někde hluboko ve sklepě). A pravidlem je, že krabice se nedotýkají! Mluvíme-li o něčem, mluvíme jen o tom, co je v té které konkrétní krabici.

Ženský mozek se od mužského diametrálně liší: je tvořen velkou koulí drátů – a všechno v ní je propojeno se vším! Peníze s autem, auto s prací, děti s vaší matkou... Je to jako internetová dálnice a všechno to pohání energie, kterou nazýváme emoce.“

[89]: Tak jsem si konečně pořídila knihu, čtu dle návodu Pavla Turnovského a mám za sebou povídku Stabat mater a doslov. Nečte se to úplně lehce, jednak pro zvláštnost jazyka a pak v určitých částech je povídka duální. Což vyžaduje dostatek pozornosti a tlak na to, zda si podržíme jádro a ducha příběhu a analýzy.

Potvrdilo mi to zatím, jak velký rozdíl je být matkou syna a matkou dcery. Sílu a odlišnost vnímání svého těla ženou, tajemství/iniciaci mateřstvím. A také že společnost má jakousi představu o ženství a díky této představě se žena snadno sama sobě vzdálí. Hodně mi také zaujala věta: Ženskost je velmi politická.

Jsem zvědavá na pocit ze zbytku díla .-).

Slávek : "Jinak všichni jsme tu čekali, že součástí zájezdu bude, že se staneš italskou premiérkou. "

On by to možná takový problém nebyl.V Janově zasedalo představenstvo celé Ligurie.Italové milují schůze ,debaty a diskuse :-)Takže i toto zasedání bylo otevřené pro veřejnost.Bohužel tolik času jsem neměla.:-)

Slávek :"Jinak moje příbuzná byla v Itálii, připletla se do italské svatby a nějak do toho zapadla..."

To měla veliké štěstí ,že na té svatbě nezůstala třeba tři dny. Ona svatba je veliká událost .

Hlavně tyhle a spousta nádherných tradic,svátků se drží na malých městech a vesnicích .

Mají spousta nádherných svátků na oslavu milenců ,matek ,ale i den jedlých kaštanů apd.

Čím menši vesnice či městečko ,tím ten svátek je honosnější ,krásnější a celá vesnice či městečko se na něm podílí..zážitek kulturní ale též chuťový :-) a pastva pro oči .

Slávek : ".....sebestřední Italové jí stejně ke slovu nepustili. ...." já myslím ,že každý národ je tak trochu sebestředný :-)

Mně se líbí na Italech ten jejich styl života. Užít si ho. On si to samozřejmě ,každý může vyložit po svém to" užívání si ".Líbí se mi jejich rodinná pospolitost ,což já jsem nikdy nezažila.Umějí si užít siestu .Obyčejný oběd ,který má několik chodů a vlastně mají rodinné obědy.Ráno před prací jede každý do svého baru pozdravit své kamarády a prohodit pár slov a mezitím do sebe kopne to jejich silné kafe.Pracovní doba je od 9 hod. žije se tam dlouho do noci .Lidé vycházejí na večerní procházky,ženy si obléknou pěkné šaty ,jdou na zmrzlinu ,ke známým na kus řeči a končí se o půlnoci .Tady v Čechách lidé zalezou každý do svého ..Italové milují svoje děti a neustále si s nimi hrají .Viděla jsem to několikrát např.i ve velkém supermarketu ,je to naprosto běžné.Nebo sobotní trhy a tržnice vůbec .Všude najdete malé krámky ,jsou to jejich známí,mají svého oblíbeného pekaře,cukráře,hokynáře ...Koupí a zároveň prohodí pár slov. U nás ty malé krámky zmizely ,trhy a klasické tržnice na zeleninu a ovoce to je 2x tak dražší než v marketu ,a také jich moc není ,lidé se nebaví ...A co je úžasné ,každý Ital viděl zázrak :-)

Víte ,já miluji Itálii, je mi blízká svým naturelem a moc se mi líbí Italština.Každý rok tam jezdím ,pokaždé do jiné oblasti ,na jiné místo .Francii mám také moc ráda ,ale tam je velký problém s řečí.Všude se prostě nedomluvíte anglicky ,prostě nechtějí mluvit anglicky ,jsou k ní hlušší.Daleko více si Vás budou vážit ,pokud se budete snažit mluvit jejich jazykem ,to není jako u nás ,že si každý sedne na zadek před každým američanem támhle někde z pustiny od hadů.Ale je to Američan,že ? :-)Někdy mám pocit ,že žiju v americkém protektorátu :-) No u Karlových Varů je to zase ruská říše.Možná to brzy bude i autonomní republika,kdo ví ? :-)

Napadl mně vtip ,sice byl poplatný za minulého režimu ,ale: Stařík platí u pokladny v Tuzexu a prodavačka mu říká : " Ale dědo,tady neplatí koruny,musíte mít bony ." A stařík ji na to odpoví :

" To je ,ale bordel ,celá republika obsazená Rusama a do toho si tady Američani postaví kantýnu ! "

[151]: Ital bude spíš můj sestupný uzel v pátém domě :-)) (anebo Uran v sedmém :-)) a vůbec já nechci Itala, naposledy jste mi vnucovali Bavoráka :-(.

Mně se moc líbí u těch Jižanů typický rozhovor pro muže z těchto končin: Nejprve superlativy jak jsi krásná a že se právě zamilovali, pak věcný dotaz zda máš muže a při kladné odpověďi neztrácejí čas a následuje věta: žádný problém, nemáš sestru :-))?

[150]: Barča: Já to rozházím. Obuju se do toho a rozmnožím témata.

Jinak všichni jsme tu čekali, že součástí zájezdu bude, že se staneš italskou premiérkou. To bys stihla i v rámci dovolené, protože málokde mění vládu častěji, než v Itálii.

Jinak moje příbuzná byla v Itálii, připletla se do italské svatby a nějak do toho zapadla. Nikoho nenpadlo, že tam nepatří a tak jí dali do ruky košík s kytkama, které házela pod nohy svatebčanů a prošla celou svatbou jako místní včetně hostiny. Sice jim nerozuměla ani slovo, ale sebestřední Italové jí stejně ke slovu nepustili. A ona jim samozřejmě omyl nevymlouvala. :-)

Hele, u těch jižních národů se improvizuje, nic není nemožné. :-)

I já v Rumunsku zažil nedávno leccos, a to nemluvím nedávné zážitky kamaráda z Bulharska, který se dostal až do soukromé návštěvy do rodiny.

Takže Daniela s Italem, to bude ten Uran. Roman mluvící o obrazech. A já pomáhající bezpečně uložit zlaté vidličky, aby se jim neztratily. :-)

[148]: Slávek :-)) Není transit jako transit .Vlastně mně napadlo ,že bych Ti měla poděkovat , že jsi sem zařadil před mým odjezdem na dovolenou retrográdní merkur a připravil mne tak na možné zmatky.

Které skutečně proběhly. Během dopoledne v den odjezdu mi volali 2x z CK ,že mi změnili termín odjezdu ,nakonec jsem jela ještě v úplně jiný čas a měl mně do Prahy odvézt právě Ford Tranzit,ale na poslední chvíli padlo rozhodnutí ,že mně tady v HK naloží úplně jiná cestovka,autobus ,který jede na Elbu.V Praze jsem čekala na svůj autobus další dvě hodiny,protože měnily rozbitý autobus a pak už to bylo v pohodě :-)

P.S. Omlouvám se ,že v těch vláknech dělám tady zmatek,ale v retrográdním Merkuru jsou Uzly,Uran ,na feminismu transity a auta ,tak nevím ,nevím :-)

[148]: Já jsem v tom nevinně Miloslave :-)), zlaté vidličky Ti přisoudila Barča. Ale faktem je, že já jsem Ti dokonale zmátla se svými tranzity :-).

[145]: Daniela: „Slávek sháněl myslím zlaté a platinové vidličky na ponte Vecchio“

Ano, a hlavně je to potřeba dělat se správným tranzitem! Astrologie velmi zdůrazňuje, že i získávání zlata a platiny se musí účastnit ten správný tranzit, jinak se dílo nepovede.

Podrobnosti viz:

http://www.tyden.cz/rubriky/auta/zajimavosti/vyloupit-banku-jedine-s-transitem_181402.html

[146]: Díky za přivítání :-) ! Já jsem teď úplně mimo,nejen z Italů :-)) ,přibylo tady spousta příspěvků a témat ,hlava mi to nebere .Mám pocit,že to chvíli potrvá než budu malinko v obraze .

Jsem ještě v Itálii,spousta věcí mně tam inspirovalo k zamyšlení ,k přečtení si něco o rodu Medicejských ,historii ,architektuře apd.Dojal mně Dantův životní příběh.

Vlastně spousta věcí mně oslovilo,italská jednoduchá kuchyně ,moda ,která se tam nosí .

Všimla jsem si spousty starých žen ve městech ,které chodí velmi elegantně upravené .

Vlastně Itálie a třeba i Francie či Řecko jsou úžasně rozmanité země. Co kraj to jedinečnost.

Na první pohled jiný ráz krajiny, architektura,kuchyně ,zvyklosti.

Uvědomila jsem si ,ale také spoustu osobních věcí .

Šatník ,vidíš ,ten podzim mě zaskočil nepřipravenou :-) Musím na tom také zapracovat :-).

[145]: Barčo, já jsem praktická i když trošku uvolněná Kozorožka, takže v mém botníku figurují žabky, balerinky a kozačky. 10 cm podpatky si beru cca 2x do roka, abych si připomněla, že na dlouhou dobu již nikdy víc :-). Sama podpatky na druhých ženách obdivuji a přijdou mi nesmírně sexy, já se s nimi ale netrápím. Ale satén miluju a šaty také :-)).

Dobře že jsi zpátky, hned je tady větší sranda!

[143]: Romane ,křivdíš mi :-) Naopak na všechny jsem si vzpomněla ve Florencii.:-) na Tebe u galerie Ufizzi,kde byla nějaká francouzká výprava a živě diskutovali o obrazech Caravaggia.Hned jsem si vybavila Tvoji virtuální galerii zde.:-) Myslím ,že by ti Francouzi z Tvého podání obrazů oněměli úžasem . :-)

Danielu jsem zahlédla v hnědých saténových šatech ( koktejlky )na ramínka a s úžasnými lodičkami s 10 cm podpatkem :-) na Piazza della Signoria ,v jedné z luxusních restaurací ,doprovod ji dělal urostlý vysoký Ital ,měl nádherné hodinky a zlaté manžetové knoflíčky .:-)

Slávek sháněl myslím zlaté a platinové vidličky na ponte Vecchio :-) neviděl mně ,neměl čas .

Ono projít celý Most zlatníků ,pořádně krámek vedle krámku ,dá práci :-)

Se mnou také nebyla moc řeč,byla jsem v naprosté extázi .Na každém rohu architektonická nádhera,fresky,sochy, italská opera ,kytarové skladby Vivaldiho ...

Potkala jsem Danteho,Michelangela,Galilea ,Medicejské...jako živé sochy,prostě to dotváří úžasnou atmosféru města.

Navštívila jsem zapomenuté Ráje na zemi ,malé středověké vesničky a města,kde se zastavil čas.

Unie ,neunie :--) prostě si tam lidé žijí stále stejně jako kdysi .Myslím ,že kdyby EU zatrhla jejich bary,malé krámky,trhy a domácí výrobu ,v ten moment propukne v Itálii hladomor :-)

A teď si zase musím trochu zvykat na to ,že jsem v Čechách ...

[142]: :-))) Barčo, chechtám se jak blázen. Hele je v tom určitá uvolněnost, kterou přináší teplé podnebí, kahoty se tam stahují jednodušeji než u nás v lednu a to teplo, vůně, živly erotiku evokují, ale živočišnost si představuji jinak.

A buď v klidu, českým chlapíkům se honíme hlavou úplně stejně, jen to neventilují tak okatě :-).

[142]: Kde tohle zažijete v Čechách ?

Tak právě tady! na Slávkově internetové kavárně!

Zrovna nedavno jsem Ti přihodil mandarinku v diskusi a dal ochutnat kus diskusní domácí šunky! Ženská jedna, ona musí jet takovou dálku, aby si pochutnala na kousku salámu!:-)) A na nás pomalu zapomene, --tě ty italští chlapci nějak zmagnetizovali či co?!:-)

Začal jsem pozdrav po tvém návratu tak trochu reklamně, ale snad to bereš v pohodě.....Zdravím :-)

Daniela : já nevím ,mně snad ten " lov " ani nevadí ,ani mi nepřijde přidrzlý. Je v tom živočišnost ,je jedno jestli zabloudíte do nějakého Řeckého či Italského malého pultového krámku s potravinami a tam narazíte na staršího muže.( 50-60) má jiskru v černých očích ,umí se na Vás podívat tak ,že Vás z toho mrazí .Vysekne poklonu ,usměje se a přihodí dvě nektarinky navíc a dá Vám ochutnat domácí šunku.Ano a pak ,když tam dorazí další místní ,slyšíte ,že se o Vás baví :-)

Kde tohle zažijete v Čechách ?

[140]: Oni ti italští chlapíci působí exoticky a mužně, ale mě tedy také ponechávají v klidu. Faktem je, že uječené jsou italské rodiny dost. Když jsem pracovala v hotelu, nikdy nebylo tak živo, jako když přijela italská famílie :-)). Žena mohla ječet od rána do večera, děti jim lezli po hlavě a chlap byl stejně pořád vlažný a pasivní.

A takovou tu jižanskou přidrzlost a lov aplikují pouze na cizinky, ví že tam můžou pochodit.

[138]: Barča: Mám kamarádku, která před více, než 10 lety odešla do Itálie. Odešla tam sama splnit si svůj sen, chovat koně. Takže neodešla za mužem, ale žila tam sama.

Jendou mi vyprávěla, že s italskými muži je to hrozné. Že jsou neuvěřitelně líní, a že veškeré seznamování, veškerou aktivitu tam čekají od ženy. Že jí to nebaví. Téměř vše ve vztahu zůstává na ženě.

Něco jako rovnoprávnost, nebo pohoda ve vztahu od italských mužů neexistuje. Že pokud žena neřve, nenadává a nehádá se, pak italský muž je dokonale pasívní a nenapadne ho, že by snad mohl něco zařídit sám o sobě.

Italský muž prý dokonale podléhá mamince, či pak své ženě.

A následně si pak přečtěte někde na netu, jací jsou italští muži. :-)

---

Jinak, když jsem byl v Rumunsku, kde pod 40°C neklesla teplota ani o půlnoci, pak jakýsi jížní temperament se projevoval i tam. Žádný člověk se netvářil otráveně, otevřenost lidí byla veliká a občas jsem v angličtině dostával otázky od Rumunů a Rumunek na řadu mých názorů, že jsem byl v rozpacích. Poprvé jsem v rozpacích a po prvním faux paus bezděčně vyslovil: „I am feeling the Earth is burning under me.“ (Mám pocit, že pode mnou hoří země.), pak už jsem si nějak zvykl.

[138]: Ona je jedna věc zjevná a druhá skrytá. U nás sice zjevně matky až takovou moc nemají, ale nakolik nám uvolnily své syny je otázka.

Po cestách Itálií ,jsem si nemohla nevšimnout jak zde vládne skrytý matriarchát.:-) Globalizace ,neglobalizace ,prostě jak udeří siesta ,muž ,mladík ,stařec každý chvátá domů k obědu ,který vaří stará " mama " ( tchýně ) a je to právě ona ,kdo určuje ,kdo bude sedět v čele stolu a dochucovat její salát ,bere se to jako rodinná čest.

Potkáváte večer celé rodiny ve městech ,mladí ,staří a právě stará matka určuje ,kam se půjde na večeři ,či ke kterému sousedovi na kus řeči .

Mladíci žijí jako Kristus ( tedy do svých 33 let) pod taktovkou především své matky ,ale také obklopeni její neutuchající láskou a teprve po 33 roce života vyrážejí se svolením poznávat svět.

Je to určitá tradice ,která se drží v malých městech .

Není to jen Itálie ,např.Řecko ,tam je to také velmi vidět.

[136]: Pánové mají sympozium ve vedlejším sále.

Tady je myslím nerušíme . :-)

Ano ,dej mi to do mailu prosím .

Můžeš prosím přidat i úplňkové kouzlo :-)

Děkuji. :-)

[135]: Já Tě dám do mailu co mi napadá jo? Abychom tu zase neodrovnaly pánské osazenstvo :-)).

[134]: A já myslela ,že chyba je ve mně. Zdaleka nemám nic v páru .

Manželskou postel taky v garsonce nemám ,ale pro dva to stačí,když se to rozloží.

To jsem tedy beznadějný případ :-)

Navíc Tapi je slepá ,nemůžu ji přece přestěhovat celý pokoj ,aby do všeho narážela,už tak je chudáček ,když se občas rozběhne na uvítanou a netrefí se do dveří a narazí do futer.

Ale určitě nějaká drobná úprava by šla provést.

[133]: Doufám, že máš postel pro dva, zastláno pro dva, v bytě vše spárované a nemáš nikde žádné předměty, které posilují osamělost. A každý pravý zadní roh v bytě si láskyplně vyzdob a oživ.

[132]: Zaskočila jsi mě. Nevím .Mám malý byteček . Ano představuju . Snažím se. :-)

Věřím tomu.

Mám jasno o podobě partnerství.Naprosto přesně.Tak si to i v hlavě představuji.

[131]: Máš posílené všechny kouty partnerství v bytě? Máš tam pro něj místo? Představuješ si ho? Posiluješ své ženství?

Podívej, narváno v 7. domě také není žádný med. Já si ještě ve svých letech dávám dohromady, co vlastně od muže chci a očekávám :-).

[130]: Mám celý vesmír pro muže :-)

Ty máš v 7.domě narváno ,nechystáš se stavět patro ? :-))

[129]: :-) udělej mu místo a máš ji tam!

[128]: To jsem ráda ,že jsem Tě rozesmála :-)

Já jsem na tom občas úplně podobně :-)

Přála bych si ztratit svoji hlavu a hlavně ji najít v náruči nějakého muže :-)

[127]: Barčo, tos mi zase rozesmála :-))). Když k sobě budu poctivá, tak identitu už jsem párkrát ztratila :-)) právě proto, že jsem v milém viděla Slunce mé jasné a hlavu pomazanou :-))). Fakt jsi mi dostala!

[126]: Já myslím ,že to všanc,je myšleno až po té ,co Tě dotyčný okouzlí svojí mužností . :-).

Všanc není ani o tom ztratit svoji identitu .

Není to myšleno : "; Vládce náš,Slunce naše jasné :-) "

Alespoň tedy myslím :-) nebo já jsem to tak pochopila .

[125]: No já se tedy rozhodně všanc nedávám :-)), já toho muži spoustu nabízím a je na něm, zda ho to láká, přitahuje a chce to poznat. Ráda mu dám úctu, ale tím mu rozhodně nepadám k nohám!

Já myslím, že mužů je dost, záleží, co vše je žena ochotná nabídnout :-).

" Muž i žena se vzájemně přitahují i děsí. Myslím, že někde v mysli ženy je rozpolcení: Žena chce aby jí muž přesahoval, aby jí přitahoval a mohla si ho vážit. A také aby jí mohl chránit jako silnější a schopnější. A zároveň tím nad ním ztrácí kontrolu a vydává se mu všanc.

Tím, že ji muž ovšem nedokáže ohrozit jí přestává přitahovat. Muži přestávají být muži. Přestávají ženy chránit, přestávají být aktivní ve vztahu k ženám. Ženy pak dostávají přesně to co chtěly – muže, který je neohrožuje, ale také nechrání. Který se proti nim nepostaví, ale také za ně nepostaví."

Slávek to vystihl velmi dobře .Není co dodat.Snad jen :

Kolik je takto smýšlejících mužů ?

V kterých zeměpisných šířkách hnízdí ? :-)

Nejsou na Červené listině ? :-)

Jsou chráněny památkovým úřadem či státem ? :-)

Jaká je šance ,že populace těchto mužů v budoucnu pro příští generace stoupne ? :-)

[123]: Mě se právě líbí, že je muž silnější, než žena. Moc mi oslovila Miloslavova věta, že muž musí ženu něčím převyšovat. Taková jednoduchá pravda a myslím, že jsem si ji plně neuvědomovala.

Pokud dojde na psychický, nebo fyzický nátlak, chyba bývá na obou stranách, často v potlačované agresivitě ženy. Jsou typy žen, které k takovému chování podprahově vyprovokují i muže, jenž by byl s keroukoliv jinou partnerkou jako beránek.

[122]: Velmi hloupě jsem to zjednodušila.

Ano já také obdivuji a přitahuje mne to na mužích ,co mi jako ženě chybí .( noc a den )

V tom dobrém slova smyslu- víra v sebe jako muže ´= jeho síla= jeho zbraň ,nebezpečná pro ženy :-) v tom smyslu ,že podléhám a nejde jinak :-).

V negativním smyslu to samé v nepoměru a nerovnováze - uvědomnění si větší síly než má žena ´( nátlak psychický a časem i fyzický )´= z toho vyplývající velký nárůst ega a ztráta soudnosti ´= nebezpečná zbraň vůči ženě ,která s tím těžce bojuje .

Pěkně ses o tom rozepsala v tom předminulém příspěvku .Proto jsem reagovala vírou a zbraněmi .

Muži a ženy ,krásné ,věčné téma + záhady přírody a kouzla přírody :-)

[121]: Mužská zbraň pro mne není ješitnost :-). Mužská síla je pro mne to, co mne doplňuje, co mi chybí, co mi přitahuje a co obdivuji, co chci respektovat. Napadá mi jedinné slovo pevnost.

[120]: No přeci ty ženské :-) (např. citlivost ), a mužské :-) (ješitnost ) a spousta dalších ..

Jistě muži i ženy jsou ješitní a citliví ,ale každý tak trochu po svém ...

Zbraně to jsou právě ty síly ,síly polů či protipolů ,záleží jak kdo to bere..

[119]: Víra bez pochyby, ale jaké zbraně máš na mysli??

[118]: Bez víry a zbraní to zkrátka na tomto světě nefunguje.

Otázkou je co a kdo jakou víru vyznává a jaké používá zbraně :-)

Víra může být i zbraní a zbraň může být vírou .

[117]: Je to možné, že se zbytečně zdůrazňují naše rozdíly. Nejsem si tedy jista, že bychom se vážně lišili tak málo, jak uvádíš procentuelně. Pro mne je příjemné pohybovat se jak v mužské tak v ženské společnosti. Ale vidím kolik žen je nerado mezi muži, jak je těžké pro jednoho muže (myslím opravdového) pobývat v převládající ženské společnosti a co mi úplně zaráží, že je dost žen, které ostatní ženy nevystojí.

Samozřejmě že ženská cesta má obdobná úskalí, jak Ty píšeš. Žena po muži touží (pokud si to přizná), ale přitom se ho bojí. Je obrovský rozdíl v energetické výměně mezi mužem a ženou pokud sedí proti sobě u stolu, pokud je od ženy vzdálen 2 metry, pokud se přiblíží na pár cm a když se chystá ženy dotknout. Je to obrovská spousta vjemů, které se na ženou hrnou a musí s nimi nějak naložit. Je to jistě oboustranné, ale žena má navíc jeden strach, který muž nezná. A sice strach ze zneužití. Myslím, že je to v nás zakódováno ještě z dob, kdy byly ženy za válek a nájezdů znásilňovány.

Proto ten tlak na muže, aby se zjemnili, abychom je okleštily, vyvolali v nich špatný pocit, co vše to po nás chtějí. Ale je to cesta do pekel, protože příliš zjemnělý muž, nedá ženě nic. Ženy si mnohdy neuvědomují, že čelit mužské síle se dá jen pevným ženstvím. Protože pokud je žena ženou získává obrovskou sílu. A s takovou výbavou lze čelit a vychutnat si jakékoliv přiblížení muže.

Ještě bych chtěla dodat, že muž musí překonat cestu od ženského k mužskému, ale pak zase zpět k ženskému. V případě, že chce ženu ochutnat i jinak než jako matku, což předpokládám láká většinu mužů. Muži to mají tedy o jeden krok těžší, protože žena musí vykročit pouze od ženského k mužskému a navíc to ženské je pro ni blízké.

[116]: Daniela: To je vynikající co jsi napsala.

Já bych jen dodal, že se zbytečně vyhrocují muž a žena jako protiklady. Ve skutečnosti z takových 90% je muž a žena totožná a liší se o těch 10%.

Muž musí překonat cestu od ženského k mužskému a najít jiný svět. Ne nadarmo proto v různých primitivních kmenech zaváděly různé rituály dospělosti, či rituály kdy se chlapec stával mužem.

Muž i žena se vzájemně přitahují i děsí. Myslím, že někde v mysli ženy je rozpolcení: Žena chce aby jí muž přesahoval, aby jí přitahoval a mohla si ho vážit. A také aby jí mohl chránit jako silnější a schopnější. A zároveň tím nad ním ztrácí kontrolu a vydává se mu všanc.

Myslím, že feminismus (nejen radikální) v dnešní podobě, stejně tak jako řada kampaní je také (všimněte si slova také!) snaha spoustat síly mužů tak, aby se jich žena nemusela bát. Aby měla dostatek zbraní, jak síly muže zpacifikovat: veřejné mínění, soudy, zákony, právo, svazy žen a další nástroje.

Tím, že ji muž ovšem nedokáže ohrozit jí přestává přitahovat. Muži přestávají být muži. Přestávají ženy chránit, přestávají být aktivní ve vztahu k ženám. Ženy pak dostávají přesně to co chtěly – muže, který je neohrožuje, ale také nechrání. Který se proti nim nepostaví, ale také za ně nepostaví.

Myslím, že tohle podobenství je v Bibli, když je tam psáno: žena ať se bojí muže. Myslím si, že Bible je hlavně návodem k tomu, jak máme cítit uvnitř v podvědomí, nikoli jak se chovat fyzicky. Stejně tak jako v boji se nikdo nebude chovat podle „kdo Ti dá políček na tvář nastav mu druhou“, ale vnitřně se tak chovají všichni bojovníci „i když Tě někdo udeří, buď klidný a neoplácej mu vnitřní agresivitou, protože jinak prohraješ“.

P.S.: Nejsem členem žádné církve, ani žádné jiné sekty, či podobné organizace, do kostela nechodím. To neříkám kvůli odmítání církve, ale protože jsem uvedl Bibli a byl bych rád, aby se vědělo, že nepapouškuji žádné katolické hnutí.

[115]: No já myslím, že muže síla ženství také děsí, nejen přitahuje. Už to tu bylo zmíněno dřív, malý chlapec vyrůstá v těle ženy, tím tělem se i rodí, prochází jejími porodními cestami. Je přímo kontaktován jejím genitálem, někdy i výkaly. Prochází tímto procesem a bojuje přitom o svůj život a první nadechnutí. Poté je ženským tělem krmen, je na matce 100% závislý, odvíjí se od toho jeho přežití, nějakou dobu ji stále vnímá jako jednu bytost, je s ní stále spojen. Vytváří se pouto, které ale musí být přetrženo.

U holčiček je to jednoduché, protože ty jsou totožné svým tělem s matkou, je jim to blízké. Ale celý tento chod zážitků musí poznamenat u každého muže jeho sexualitu, cítění a postoj k ženě.

V partnerských vztazích se opět muž dotýká v nejrůznějších situacích svých prapůvodních pocitů, uložených velmi hluboko.

A pak žena se neustále dost proměňuje ve svém měsíčním cyklu, v mateřství, ve stárnutí. I to může muže děsit, budit u něho obavy. Na to je třeba, aby stál velmi pevně ve své energii. Pokud tomu tak není, nastoupí obrana a tou je zaujmutí dominantního postoje, neúcty k ženě, agresivita nebo volí poddajnost, anebo naopak raději než konfrontaci s druhým pohlavím se stáhne a ubírá se jinou cestou třeba duchovní.

Já jsem přesvědčena, že je ale nutná určitá posloupnost, že určité duchovní zážitky nemohou být srozumitelné, pokud v životě nemáme vše základní reálně odžito.

Myslím, že v partnerství je opravdu dobré žít s vědomím, že kdykoliv můžeme o partnera přijít, a to hlavně proto, že všichni jsme smrtelní a nevíme kolik času nám tu bylo společně vyměřeno.

[114]: Pan Turnovský : Sice jsem se nedostala přímo na ten odkaz na FB.Ale našla jsem kratičký článek jnde. Tato paní je představitelkou řekla bych francouzkého feminismu.

Ten je úplně jiný než ten americký! .Francouzký feminismus je přesně to co mně oslovuje :-)

Dá se to nevědecky shrnout pár větami.:-)

Jsem žena .Mám právo být náladová. Můj protějšek je muž .Jsem bytost plná citů a vášní .

Celý život bude pro mne zajímavější a příjemnější ,pokud se přestanu snažit zachovat za všech okolností chladnou hlavu a rozum.! ( Užívat život všemi smysly )

Vyplývá to z ženské sexuality .Myslím si,že kdyby muži měli možnost prožít si ženský orgasmus na sobě ,nejenže by spoustu věcí pochopili,ale myslím ,že by ho vyměnili napořád za ten svůj mužský :-)

Myslím ,si,že spousta mužů je ( naprogramována vlastně tak ,že té ženě se snaží co nejlépe přizpůsobit ,potěšit ji,vyhovět ji,dělat ji příjemné věci ,uspokojit ji....) Protože muži mají rády své matky ,z dětství ...ženy.Nemusí to samozřejmě z ješitnosti přiznat ,ale myslím ,že to tak je.:-)

Vive la difference ! Ať žije rozdílnost! Užívejme si vzájemné rozdílnosti ! Smíšená společnost ,výborná zábava ! Naopak proč dělat nepřátelské tábory ženy vs.muži.

Muži obdivují ženy proto,že jsou skutečně ženami,ne proto,že jim připomínají kamaráda z fotbalu :-)

Oblékají se a chovají se a jednají jako ženy.:-)

A ženy obdivují muže právě proto,že jsou muži. :-)

Myslím ,že muži mají rádi i tu ženskou" nečitelnost " .Naopak ta tajemnost žen je přitahuje.

proč by měla být žena čitelná jako jeho kamarád a vše vychrlit na rovinu ? :-) Když to objevování je tak vzrušující ! Objevovat ženinu -" tajnou zahradu "( Secret jardin)

Neměnit muže,nechat je a brát je takové ,jací jsou ,proto je přece milujeme ! :-)

Nechtějme nikoho vlastnit.

Muži by si měli být vědomi toho,že každou chvíli může svoji ženu ztratit.

Stejně tak žena by si měla uvědomit to,že všude je plno jiných jedinečných žen ,které mohou krást jejího muže.

Tím tu nechci nabádat k vzájemné žárlivosti a podezírání ,spíše uvědomit si to jak na sebe vzájemně působíme ,chováme se k sobě ,co nám to partnerství přináší .,čím nás obohacuje...

Napadá mně toho spoustu,ale takhle nějak si představuji pravý feminismus-feminite-ženství .

http://www.facebook.com/l.php?u=http%3A%2F%2Fzpravy.idnes.cz%2Ffeministicka-myslitelka-luce-irigaray-je-davno-soucasti-filosofickych-slovniku-my-ji-vsak-vubec-nez-ite-%2Fkavarna.asp%3Fc%3DA100408_104433_kavarna_chu&h=0b306

Luce Irigaray je další nanejvýš zajímavá feministická myslitelka

[112]: Pak je to tématicky správně!:-)

[111]: Poslouchej, škádlení je tady na denním programu :-). Viz řízky, právo první noci, desperát a jiné a jiné.....

[109]: Téma diskuse je nejen o feminismu ale o : všelijakém škádlení mezi muži a ženami.

K feminismu jsem rozhodně tedy nepřispíval, spíš je to o tom škádlení. To jsem zatím v diskusi nezaznamenal.

Co je feminismus vlastně ani nevim, musel bych sáhnout na slovník:-) Možná to bude nějaké ošklivé slovo. Bojim se slov s koncovkou -ismus.

[108]: Jasně!:-)

Slávku já nevim jak je to možný, ale vážně jsem se nevšimnul toho modrého tlačítka ouplně vpravo!

Když se mi stránky zobrazí musím asi jako každý posouvat sem tam, tam mi to nějak uniklo. Oči se mi zapichujou do textu:-) Spíš jsem se obracel málokdy na Tebe s editací! Tak se omlouvám, za svojí nepozornosť!

[107]: Pokud je to funkční, je to rozhodně správně!

[107]: „O editačních možnostech jsem nevěděl nic, dik za tip.:-)“

Přitom jsem to původně přidal na Tvé dávné přání. :-) Vlastně při programování diskuse jsem na to myslel. Takže jsem zanesl obsah našeho mailového komunikování o diskusích do programátorských možností. :-) Takže chvály a kritiky editace na Romana, prosím! Kdybyste ho chtěli za to odměnit, rád zveřejní adresu, kam zasílat všimné. :-)

Vše, co jsme si kdysi napsali o tom, co by mělo na serveru být, to vše se materializuje. :-) U mně nic nezapadne. :-)

[106]: Neztotožnil jsem se s obsahem písničky vůbec:-) S tim nářezem to je samozřejmě blbost, bojim se uhodit i psa, natož ženu! Bych jí asi dostal zpátky! :-()

Pokud se týká mého rodinného života je to naštěstí naprosto jinak. Rodinný život zcela ovládají naše zvířátka a děti a zahrada, občas překvapí i tchýně svojí nečekanou návštěvou s úsměvem od ucha k uchu. Biorytmy a otázky kolem role muže a ženy jsou u nás až na posledním místě. Mnohdy jsem já máma a moje žena táta a role si měníme podle situace. Samozřejmě občas:-)Nejdřív se najíme, pak jdeme něco dělat -ve volnu kolem domu, na výlet , na houby a než se člověk otočí je půl deváté večer a jde se spat, povětšinou. Důležitější než já je mnohdy ranní i večerní hladové mňoukání našich mourovatých kocourů a přiznám se, že naší čubě by leckdo mohl závidět nejen množství, ale i kvalitu v misce. Když je hlad něco zbyde i na mě:-), případně trefím do ledničky!

Možná to je blbě, ale těžko se budu už předělávat.

Starýho psa novým kouskům nenaučíš!:-)

O editačních možnostech jsem nevěděl nic, dik za tip.:-)

[105]: Klid, já když jsem písničku slyšela, tak jsem se taky smála. Jen jde o to, jak moc vážně ses ztotožnil s obsahem :-).

Nemáš tam chyby, ale pokud chceš něco jako autor opravit na již odeslaném příspěvku (např. jméno které jsi zapomněl připsat), tak lze zmíněným postupem.

Roman : Chudáci folkaři ,to vůbec nemaj jednoduchý . :-)

[102]: Nohavica a lidové zvyky na moravsko-slezké hranici:

V lidové písni jsou zobrazené názory a hlavně události ze širokých vrstev. Nemusí být básníkovi.:-)

Nic nepřitahuju a nezaznamenal jsem žádné výbušnosti:), jen jsem nebyl dlouho na netu a protože jako folkař znám tuhle starou hudební legraci, přišlo mi to sem dobré vložit k odlehčení věci! Jako kluci jsme se tomu smáli až jsme se za břicho popadali, asi jsme byli hloupoučký, nebo je to prostě humor a snad i pro někoho černej!

Když řekneš "vtip", hned seš na indexu?!:-) a desperát!:-)

Editovat nemám co, jsou tam chyby?Zkopíroval jsem to ze zpěvníčku...

Roman : Další desperát :-) !

[101]: My už jsem jednou toto třaskavé téma opustili a Ty nám ho sem zase přitáhneš :-). A co tím chtěl básník říct? Pokud je z chlapa hadr na podlahu, tak proč by si ho žena měla vážit? A pokud si dokáže zjednat respekt jen výpraskem.... :-) ?

Příspěvky jdou i dodatečně upravit, když klepneš v pravo dole na modré editovat.

Nějak vypadlo jméno u "stovky", tak se k tomu hrdě hlásím dodatečně já.:-)

Můj skromný příspěvek na téma feminismu níže:

V jednym dumku -Jaromír Nohavica

tady je 3/4 rytmus pro představu o autorově taktu!.:)

C G

1. V jednym dumku na Zarubku

G7 C

mjal raz chlopek švarnu robku

G G7 C

a ta robka toho chlopka rada nemjala.

G

Bo ten jeji chlopek dobrotisko byl,

G7 C

on tej svoji robce všicko porobil,

G

čepani ji pomyl, bravku dával žrat,

G7 C

děcka mušel kolibat.

2. Robil všecko, choval děcko,

taky to byl dobrotisko,

ale robka toho chlopka rada nemjala.

Štvero novych šatu, štvero střevice,

do kostela nešla, enem k muzice,

same šminkovani, sama parada,

chlopka nemjala rada.

3. A chlopisku - dobrotisku

slze kanu po fusisku,

jak to vidí, jak to slyší, jaka robka je.

Dožralo to chlopka, že tak hlupy byl,

do hospody zašel, vyplatu prepil,

a jak domu přišel, řval, jak hrom by bil,

a tu svoju robku zbil.

4. Včil ma robka rada chlopka,

jak on píská, ona hopka,

Hanysku sem, Hanysku tam, ja tě rada mam.

Věřte mi, luďkově, že to tak ma byť,

raz za čas třa robce kožuch vyprášiť

a pak je hodna tak jako ovečka

a ma rada chlopečka.

"Kázeň musí být, protože tak je to správné, tak to má být".(:-) -z role přiblblýho čs. důstojníka ve filmové podobě-Pepa Dvořák ho ztělesnil skvěle!

a :_))))

[98]: Barča: To je v pořádku, začala jsi se studiem sémiotiky. :-) Jako Julia Kristeva. :-)

[97]: Já jsem občas děsněj desperát a střelec ostrostřelec,takže se omlouvám tímto celé vědecké obci.:-)

[95]: Barča: Hezký postřeh. Nomen omen.

[94]: díky za ocenění JK, takových objevů od doby, kdy jsem přestal číst esoterní literaturu a začal se věnovat studiu současných filosofů, jsem učinil řadu. Paul Ricoeur např. Pěkně píše o JK Terry Eagleton v Úvodu do literární teorie. Nenechme se zmýlit názvem, je to vynikající popularizační průvodce myšlením, které se projevuje v prvé řadě jazykem literárním

Jen mně napadlo :-) ,omlouvám se ,že jsem vstupuji úplně od jinud ,ale .

Julia Kristeva -víra v ženství

Ježíš Kristus - víra..

Musím vyseknout poklonu za skvělý objev. Julia Kristeva opravdu svůj poměrně harmonický horoskop nezapře a její díla stojí za přečtění. Sám jsem zatím jen prohledal internet.

[92]: no právě i ty role jsou definovány z mužského pohledu

[91]: Ano, ale neměla jsem na mysli přímo extremismus. Spíš když se i mužství nedá určitá důstojnost, úcta. Samozřejmě je to nutné vzájemně.

Je těžké najít správnou míru. Chce odvahu vzepřít se zakořeněné chovné, nebo tažné roli. Pokud to žena dokáže, nebo alespoň zkusí, získává tím určitou vnitřní sílu. Při správné míře v ní ale zůstává i to ženské s touhou se o muže opřít (ne se podpírat), splývat a není moc mužů připravených na takovou ženu :-). A společnost rozhodně takové ženství stále nepodporuje, tlačí nás do zmíněných rolí, anebo rolí superžen, což také není správná cesta.

[90]: jsou rozmanité formy feminismu, tedy i zcela extremistické. Ono to všechno vypadá trichu jinak, když si uvědomíme, že náš svět je formulován/formován z ryze mužského pohledu a na ženy je v něm pohlíženo buď jako na chovná, nebo tažná zvířata několik tisíc let

[89]: Pořídím, to vím :-) a budu se držet rady, jak číst. Děkuji. Dám Vám vědět, co mi příběhy daly a jak mi oslovily.

Řekla bych, že feminismus který zmiňujete Vy, je běžná součást mého života, mého projevu a mých nároků na svobodu.

Já jen nemám ráda, když se zaštítí tímto termínem ženy, které mužství spíše degradují a vede je k tomu jen špatné přijmutí opravdové podstaty ženství, podvědomý strach z mužské energie a z jejich síly.

[83]: pokud si tu Julii Kristevu pořídíte, přečtěte si nejprve poslední esej Stabat mater, pro ženy matky jako stvořenou a napsanou krásným jazykem a výborně přeloženou. Pak se vrhněte na Doslov Libuše Heczkové - Revolty, mateřství a sémiotika. Mnohé se vám osvětlí a seznáte, že feminismus je neprávem vysmíván nekrofilními falokratickými autoritáři

[87]: Tak to jo :-), já jsem ráda mezi ženami, a to různého věku. Mně přijde skoro každá zajímavá, osobitá, každá má v sobě nějaké kouzlo, něco co je jenom její. Mám kolem sebe nejrůznější typy. Za každou je nějaký příběh, otiskává se jí život do tváře. Taky je zajímavé pozorovat, jak reagují na muže, nebo jaké jsou matky. Jak mají rády sami sebe, své ženství.

Ale muži jsou neméně zajímaví :-).

[86]: Daniela :

Myslela jsem tím je samotné ,jejich náhled na život,na muže ,na jejich role matek ,manželek,milenek,jejich humor,jak být sama sebou a cítit se dobře ve vlastní kůži :-)

Jak si užívat jak které to období věkové ,či tu danou roli.:-) ( období mezi dvěma věky )

Mám ráda právě ty myšlenky v povídkách , v příbězích ,v obyčejných chvílích všedního dne,

občas to vnímám jako takové literární " Déjá vu "

Je to podobné jako ,když nám Slávek vysvětloval Marta ve Vahách ,toho "slona v porcelánu,"jak se snaží :-)

prostě obyčejné příběhy s myšlenkou.:-) a v té dané situaci se Ti vybaví právě ta literární postava ..:-)

Vyplyne to prostě zcela přirozeně. :-) jen si to uvědomíš lépe na té literární postavě,aniž by ses s ní ztotožňovala .:-)

[85]: Myslíš jejich tvorbu, nebo šarm :-)?

Co se charizma týká, pořád říkám, že nesouvisí s věkem. Co se jejich tvorby týká ok, ale já mezi nimi svůj bestseler nenajdu. Asi to ovlivňuje i fakt, že už delší dobu jsem nečetla knihu vyloženě pro ženy, nebo o ženách. Jednu oblíbenou jsem tu už zmiňovala, myslím, že tu ani muž přelouskat nemůže. Pak se ráda vracím ke knize Lilith temná bohyně v nás, nejsem si jistá tím názvem. To už ale určitě není kniha čistě ženská, je i pro muže.

[83]: Daniela : A co Sandra Brown,Betty Mac Donaldová , Mireille Guilianová nebo Irena Obermannová ? :-)

[82]: Barča: No já se tady s Věrou Chytilovou nestotožním :-)). Stárnou stejně jako my. Zrovna u té Julie je půvab vidět i dnes a nejde o typickou krasavici, vrásky nevrásky. Jistě že jde o retušované foto, ale i tak.

Znám opotřebované třicátníky bez náboje a pak jsou ti, kterých se čas dotýká, ale přesto se ženám tají v jejich přítomnosti dech. U žen to platí stejně. Není to o pohlaví, jde to z duše.

[81]: Koukala jsem na knihu hned, vypadá to vážně na přitažlivé čtení, zakoupím :-). Jednodušše se to číst nebude. I na fotu vypadá Julie charizmaticky.

Dovolím si jeden zajímavý pohled na muže,tentokrát očima Věry Chytilové :-)

" No jo... Mužský !

Ti nestárnou.

Šediny je zdobí.

Brýle svědčí.

Vrásky jsou sexy.

Žádné křečové žíly.

Žádná celulitida.

Žádné klimakterium.

Ale pak najednou.......

zdechnou. "

[80]: http://www.owp.cz/jazyklasky.html

[78]: čas narození není znám

její zásadní knhu Jazyk lásky vydalo v češtině nakladatelství One Woman Press www.owp.cz

[78]: :-)) neznám Miloslave. Může to být kdekoliv, klidně na hrotu 6. domu. Já jsem zase rychleji konala, než přemýšlela :-). Černá Luna by mohla být ve třetím domě, to by jistě také mělo vliv na jazyk, komunikaci, psaní a navíc ještě v Blížencích.

[77]: Daniela: Jak víš, že je v 5. domě konjunkce Slunce/Měsíc? Ty znáš čas narození?

Ale obligátní Neptun v Panně, tedy řešení věcí řemeslnou a analytickou cestou. Navíc s Uzlem, takže analýza věcí a rozdetailizování je její cesta.

Jinak ta paní to zcela jistě podle horoskopu velmi daleko dotáhla a je velmi pracovitá.

Na druhé straně její značné harmonie jí nedovolují jít do extrémů.

V zásadě je to dokonalý psychoanalytický horoskop. Snaha pochopit a „přeprat“ svého Marse pochopením hnacích sil, což jsem si nápadně všimnul už u horoskopu Freuda.

Je tam patrný dost značný směr na vizuální talent a na značnou paměť. Zároveň pochopení kvality rytmů (Saturn / Uran v Býku). Konjuknce Slunce / Měsíc prakticky přesně na slunovratu jí dává značnou tvrdohlavost po vlastní cestě, na druhé straně komplikuje její projev – zesložiťuje. Doslova vytváří nový jazyk a dělá jí to radost.

Nicméně toto bych vzal z odstupu, neznám čas narození.

[76]: A jestlipak jste koukali Julii na horoskop :-)? Obsazená je téměř přesná polovina, v některých místech velmi těsně :-) a konjunkce Slunce a Luny v 5. domě.

Co byste řekli takové mapě?

Turnovský Pavel: Vynikající! Díky!

Daniela, Barča: Já už téma dále rozvíjet nebudu. :-) Na seznamce je zajímavé, že je to odlišné od reálného světa. Dostávají se tam do kontaktu lidé, kteří by v reále spolu jen těžko promluvili, a to i kdyby žili o ulici vedle.

Už z prvotního motta šlo bezvadně určit kdo je co za znamení.

Od nápadně poetických, ale propracovaných veršů Blíženců. Všechny hledali chytrého a inteligentního muže.

Přes stabilitu a serióznost hledající Kozorožkyně. Ale bylo v tom cosi tradičního. A trochu domáckého.

Obdiv ke svého osobě hledajících Vah, které znovu a znovu v profilech vyjadřovaly, že stačí vzájemný respekt dvou lidí a je to láska jako trám, nic jiného netřeba.

V ničem problémy nehledající Berani (nechci psát beranice :-)), schopných mávnout rukou nad detaily.

Rozpolcené Lvice, které nevěděly zda mají být náročné, nebo vedoucí, avšak velkorysé.

Věcné Panny, které hledají partnera, který má práci.

Štírky, které neustále mátlo, že vyvolávají sexuální zájem, ač jejich duše hledala jiné hodnoty. Štírky nikdy, zdůrazňuji nikdy se nenechaly vyprovokovat k žádnému hněvu či dokonce náznaku negace, sarkasmu.

Nadané Vodnářky, které vždy vyjadřovaly určitou bystrost ve všem co napsaly a zároveň si nechávaly odstup. Bylo vidět, že hodně vědí, možná si toho nebyly ani vědomé.

Uštvané Ryby, které už nechtěly být samy.

To jsem jenom četl profily, časem mi bylo jasné které znamení.

[73]: Také jsem byla 3 měsíce na internetové seznamce.Lidé na seznamkách bývají opravdu různí.

Je tam spousta lidí co hledají skutečně upřímně nějaký vztah a pak je tam další velká hromada lidí,kteří se jen chtějí bavit,flirtovat,hledají sex ,nebo hledají jen virtuální přátele.

Také nevím co jsou ;zažité rituály;.Pravdou je,že spousta mužů Vás osloví opatrně a běžně.Málokterý muž si o Vás něco nejdříve přečte v profilu a pak vtipně zareaguje a nastává lehká nezávazná konverzace.

Takových mužů je skutečně málo ,jsou to spíše vzácné vyjímky.k.Většina mužů si Vás tam vybírá jako housky na krámě,jen podle fotky .Spousta mužů nejenže neumí psát ,ale bohužel kolikrát ani číst :-) !

Dovolím si říct,že ženy mají více odvahy a fantazie. Nemůžu objektivně soudit,protože nejsem muž.:-)

Osobně jsem zažila také několik odmítnutí z rúzných důvodů, jestli se víc tím trápí ženy nebo muži nevím ,ale myslím,že je to tak asi nastejno. :-)

[72]: To vypadá na zajímavý tip. Děkuji.

[71]: Já stejně pořád nechápu, co to je "zažité schéma". Každý má přece své zranitelné/choulostivé místo jinde. Já nad tím nedokážu až tak přemýšlet a plánovat, co bych měla říct, abych něco nepokazila, nebo nespřetrhala to, co právě vzniká a je zatím velmi křehké.

Jak lze vůbec odhadnout, na co se ho ten druhý bude ze začátku ptát??? Já si vůbec nedokážu vybavit, na co jsem byla v začátcích tázána.

Tréma je přítomna vždy, tomu rozumím, pokud to není extrém, kdy jde víc o sportovní disciplinu. Dobře rozumím i bolesti, pokud vnímáme odmítnutí jako zbytečné nedorozumění.

[3]: Julia Kristeva je myslím žena, která by vás mohla zaujmout

http://cs.wikipedia.org/wiki/Julia_Kristeva

[70]: Daniela: Zkus to takto. Představ si, že existuje muž, o kterého bys stála a on o Tebe. Chyběla by jen maličkost, třeba on Tě nikdy neosloví, protože má trému. A nebo Tě osloví a na první schůzce mimochodem řekne, že má rád svoje rodiče zatímco Ty jsi po ošklivém rozchodu s mamánkem, takže ho odmítneš aniž bys mu dala šanci už ze strachu.

Na seznamce jsem si vyzkoušel, že k neúspěchu stačí jediné: Nedržet se na začátku zažitého schématu. To samé platí tváří v tvář při prvních schůzkách, ale pravda tam to není už tak kritické. Píšu „k neúspěchu stačí“, nikoli k úspěchu.

Na druhé straně jde odradit i muže.

Jinak řečeno jde o to, aby když už o někoho stojíte, jste si nepodrazili cestu k němu. To platí pro muže i ženy. Pokud ten druhý nemá zájem, či je zadaný, nedá se nic dělat.

Dál toto téma raději rozvíjet nechci. Původně jsem chtěl reagovat jen na to, že muži se bojí odmítnutí. Konečné odmítnutí od někoho o koho stojíte, ačkoli víte, že jste odmítnut být nemusel je ale velmi bolestivé.

[69]: Nemám žádnou zkušenost se seznamkou. Stalo se mi jen 2x, že mi zaujal muž s kterým jsem nebyla v žádném vizuálním kontaktu. Možná kdyby dotyčný programátor místo vymýšlení skriptu věnoval pozornost svému okolí, byl by v jiné situaci :-).

Je také otázkou nakolik je ženou žena, která se nechá takovým skriptem ošálit.

Začátek vztahu je rozhodně rituál, ale věř, že ne každý při něm očekává standardní odpověďi na standardní otázky :-). A jsem přesvědčená, že naprogramované odpověďi, anebo odpověďi které nevyžadují stát tváří v tvář ženě (nebo naopak muži) mají nulovou výpověď o tom, zda muž bude schopný fyzicky i psychicky dovést celou záležitost do zdárného konce.

Za sebe mohu říct, že obzvlášť při první kontaktu nevnímám až tak obsah slov dotyčného, jako spíš celkový dojem, vyzařování a přitažlivost.

P.S.: nevím proč mám pocit, že jsem si odpověďí sedla na Tvoji udičku.....

[27]: Když jsem tu psal o traumatizujících začátcích vztahů, kdy by muže nahradil robot, záměrně jsem to nechal být. Bylo mi nenápadně (diskutujícími ženami) naznačeno, že bych to měl rozvinout.

Daleko více je to vidět na seznamkách. Před řadou let jsem byl na seznamce a několik měsíců jsme byl totálně neúspěšný. Pak mi došlo, že jde jen o rituál, ze kterého se člověk nesmí odchýlit. Jakmile jsem to pochopil, bylo po problému.

Dnes jsem zjistil, že jsem nebyl zdaleka jediný, kdo si toho všimnul. A protože cokoliv funguje roboticky a přesně dané, svádí to programátory k tomu naprogramovat robota (na webu se jim říká skript), který to vyřeší za chlapa i bez jeho účasti. Na jedné programátorské diskusi jsem zjistil, že už to někdo zkusil a úspěšně. Dále už jen cituji:

„Ja jsem napsal skript ktery mi pomaha pri baleni lidi na seznamce – rika mi co mam odepsat. Neni to zcela automaticke odpovedi se musi casto upravovat, ale dosahuju s tim vyrazne vetsiho zajmu nez kdyz odpovidam manualne. Nikdo zatim neprisel na to, ze se bavi se skriptem. Rekord je rande za 8 neupravenych odpovedi.“

Jak vidíte, žena vůbec nepoznala, že se 8× bavila s robotem a robot smluvil i rande, aniž by vůbec chlap u toho nějak asistoval. Jen rovnou přišel na rande. On je začátek vztahl opravdu rituál, a příroda ho stvořila proto, aby prověřila, zda muž, či samec je schopen fyzicky i psychicky rituál provést a je tedy vhodný. Jakékoli odchýlení od rituálu je pro ženu bráno jako nepříjemnost.

To je také mimo jiné důvod, proč ženy často naletí na sebevědomé typy, či typy nevhodné do partnerství. Nic ve zlém, muži zase naletí v mnoha případech také.

[67]: To je mylný dojem. Ve skutečnosti já jsem byl vzorem pro Balzaca. :-)

Tedy s tím, že se mi nepodařilo už dlouho spát před půlnocí. A vztah jsem stihl hned poté co jsem vylétl od rodičů. A akcie nekupuju. :-)

[65]: Slávek :Proč mám pocit,z toho vyprávění ,že Honore de Balzac je Tvůj vzor ? :-)))

[65]: :-)))) to je výborné s tou nevěstou!

[60]: Barča: Jestli budu s Tebou obchodovat, dám si na Tebe pozor! :-) Jestli Tě udělají ředitelkou nemocnice, bude v nejlepších rukou.

„Muž má zmoudřet do třiceti a zbohatnout do čtyřiceti, jinak nemůže nic čekat od života.“

Honoré de Balzac žil velmi moderní život. Dá se říct dnešní. Jako spisovatel psal hlavně pro peníze aby splatil svoje dluhy. Pokoušel se celý život dostat do vyšší elity. Nakoupil akcie a zkrachoval, následně psal, aby zaplatil dluhy. Proto taky toho hodně napsal. Ač je to spisovatel 19: století, je to velmi moderní tím, že žije dnešní styl života. :-)

I jeho pracovní návyky připomínají dnešní workoholickou dobu. Najedl se kolem 17-18, pak spal do půlnoci. A pak psal a psal, vypil neuvěřitelné množství kávy. Třeba 15 hodin v kuse. Jednou prý to táhl 48 hodin v kuse s pouhou tříhodinovou přestávkou uprostřed.

Není divu, že se stihnul oženit až těsně před smrtí a samozřejmě se svou čtenářkou, se kterou si mnoho let psal.

[63]: Tak kolem té 30ky nás astrologická dospělost nemine, nebo její prověrka a kolem 40ky nás Saturn prověřuje podruhé, ne? Takže to nebyla slova až tak plácnutá do větru :-), Balzac zřejmě tušil, zač je toho loket :-).

[61]: Ahoj :-)) Těším se :-)

[58]: Francouština pro muže -1.lekce : :-)))

" Muž má zmoudřet do třiceti a zbohatnout do čtyřiceti,jinak nemůže nic čekat od života."

Honoré de Balzac

[60]: Miloslav: Tady můžeš těžko na někoho zkoušet finančního hrdlořeza, když vím, jak cenné rady velkoryse poskytnuté jsem díky Tobě mohla zprostředkovat.

Barča: Mail již mám. Ozvu se :-).

[58]: Slávek :-))

A jako bonus ,říkáte můj horoskop na deset let dopředu.? :-)

Že , na nativní horoskopy máte teď letní akci ? :-)

To je skvělé :-) !

Letní dovolená , akce na nativní horoskopy,bonusy, samá pozitiva ! :-)

Neuvěřitelné ! :-))

[48]: Barča: „Co se týče hypoteticky rozpadu EU,stačí se podívat do minulosti,jak dopadly všechny Velké říše.Římská, Britské Impérium...“

Každá říše končí se zánikem myšlenky, která jej vytvořila. (To je taky podstata horoskopu, jak si to uděláte na začátku, takové to je.)

EU se prezentovaly jako obchodní organizace pro podporu obchodu. Ale postupně jí zachutnala moc a tak začala autorizovat, byrokratizovat, až svými kvótami začala obchod likvidovat. Postupně způsobí zaostalost Evropy. Až ta zaostalost bude značně zřejmá, EU už se neobhájí a tlaky na její zrušení způsobí buď vnitřní rozpad, nebo vnější rozpad.

EU je moc pro moc – dneska už jen koncentrují moc. Jiný účel EU nemá a žádný jiný skutek EU už vyřešit nedokáže.

„A opět tím ,že v EU se potírají rozdíly mezi národy,zákonitě musí přijít doba,kdy půjde o to nalézt svoji identitu..národní,osobní ..“

A vrátí se zase ten čas, kdy muži budou praví muži, ženy pravé ženy a malá chlupatá stvoření z Alfy Centauri zase pravá malá chlupatá stvoření z Alfy Centauri. Kdekdo si troufne čelit neznámým hrůzám, konat bohatýrské skutky a ohýbat slova, která předtím ještě nikdo neohnul.

[56]: Za 500 Kč pošlu Tvůj mail Daniele. :-)

[56]: Tak pokud budeš mít někdy chuť, tak Miloslav má i můj mail. Hezký zbytek dne :-).

[55]: Daniela : Ahoj :-)

Skype nemám, ICQ účet sice mám,ale psala jsem si tam asi jen 2x.,nebylo s kým,o čem ,nebo nebyl čas .Používám mail.

Nevím,jestli je zcela vhodné sem psát mailovou adresu,ale v každém případě zná moji adresu Slávek ,který mi odepisoval na moje dotazy z těchto stránek :-).

[54]: Barča: Nejsi na skype, nebo na icq?

[53]: Dovolím si ještě citát o ženách,nevím sice kdo je jeho autorem,ale k té revoluční Francii se myslím docela dobře hodí :

Ženy sestoupily s piedestalu.To muži si je tam sami odložili,aby jim nestály v jejich cestě za vítězstvím !

Mimochodem Paříž,Seina,Bastila,Revoluce a socha Svobody - jsou ženské národní hrdinky v zemi Galského kohouta ! :-)

[52]: Daniela a Slávek : Nevím sice jak mají ženy dlouhou mateřskou dovolenou ve Francii,ani nevím k jakému znamení či živli inklinuje Francie,ale myslím ,že Francie jako taková je ukázkou vizuální kultury zemí uctívající ženství.Třeba jen tím,že v jiných zemích jsou peníze na první příčce.Ve Francii je to krása. Počínaje francouzké metro a konče sochami v Jardin des Plantes.Nebo,když procházíte cestou k Louvru lmíjíte sochy smyslných bohyň.

Vemte si samotné opěvované francouzky,jsou vzorem jiným ženám po celém západním světě

.Pro svoji eleganci,sex-apeal,rafinovanost,tajemnost,šarm ,charisma ,ale i koketnost,v neposlední řadě jsou výborné kuchařky .:-)

[51]: Vím to od kamarádky, které tam žije, když šla na první mateřskou, délka mi šokovala, ale je to už možná 4 roky. Velkou Británii vím od sestry, která tam dělala au pair, v rodině kde byla, šla paní 2x na mateřskou vždy na 6 týdnů. Pravdou je, že to už je dost let.

[50]: „Vůbec nevím, z čeho jsem to spojení odvodila, ale mám to tak dlouho zafixované. Možná pro častá zemětřesení. Fakt nevím, čím jsem si to podsunula.“

Já taky neodhadl Francii. :-)

„Co se Francie týká, mne šokovalo, že mateřská dovolená tam trvá 2 měsíce.“

Mě by zajímal zdroj, protože na wikipedii píší dost odlišně.

Ve Francii 16 týdnů, pro třetí dítě zvětšená na 26 týdnů, kdy matka pobírá 100% svého platu. K tomu 2 roky neplacené mateřské dovolené.

Velká Británie 39 týdnů placené mateřské dovolené, od dubna 2010 to zvýšili na 52 týdnů.

[49]: Vůbec nevím, z čeho jsem to spojení odvodila, ale mám to tak dlouho zafixované. Možná pro častá zemětřesení. Fakt nevím, čím jsem si to podsunula.

Co se Francie týká, mne šokovalo, že mateřská dovolená tam trvá 2 měsíce :-(. Pro zajímavost v takové Velké Británii 6 týdnů :-(.

[46]: „Nevím proč, ale já já Uran vždy spojovala s Tureckem.“

Donutila jsi mně kouknout se do Kefera. Turecko je spojováno se znamením Panny a Francie se znamením Lva.

Ale dnešní Francie je jiná, protože oni si nenechali v roce 1958 ve Francii kámen na kameni. Tehdy se Francie snažila udržet si Alžírsko jako svou kolonii válečně, ale Alžírskému osvobozeneckému hnutí se dostalo podpory ze strany OSN i SSSR. V průběhu politické krize si zvolili novou Ústavu platnou od 4.10.1958. V roce 1958 se odstartovala Francouzská 5. republika.

Nejsem natolik znalý věci, abych nbyl schopen říci, zda se to dá považovat za vznik nového státu.

Každopádně pokud ano, pak Francie má silný Uran ve znamení Lva, byť vynikajícně postavený. Dále kvadraturu Marse v Blížencích s Plutem v Panně, což znamená značnou násilnou povahu bytokraticky uplatňovanou a nařizující řadu postupů. Zajímavá pak je opozice Měsíčního Uzlu ve Vahách s Lilith v Beranu, která říká zhruba to, že by se měli naučit mnohem více diplomacii a harmonickému soužití, než přímým výpadům – což je v souladu i s tím, že Francie prakticky okamžitě přišla o některé kolonie. Slunce, Merkur, Venuše výborně postavené ve znamení Vah nechává Francouzům snahu o kvalitu a estetiku – a nejspíš i proto jsou dodnes gurmáni, snaží se o kvalitní jídlo, či víno a uměleckou kvalitu. Slunce v těsné konjunkci s Merkurem jim ale nedává nadhled, ale značnou subjektivitu. Konjunkce Jupitera s Neptunem pak zabraňuje přílišné povrchnosti – tudíž je to dosti zušlechťující konjunkce, která brání Francouzům stát se primitivně jednoduší.

[47]: Co se týče hypoteticky rozpadu EU,stačí se podívat do minulosti,jak dopadly všechny Velké říše.Římská, Britské Impérium...

Ta zákonitost je podobná .

Jako je ve vesmíru proces rozpínání se a smršťování...

A opět tím ,že v EU se potírají rozdíly mezi národy,zákonitě musí přijít doba,kdy půjde o to nalézt svoji identitu..národní,osobní ..

Rovnováha.

[38]: S Tvým článkem se nedá jinak ,než souhlasit.

Na spoustu věcí ,které se dějí ve společnosti mám hodně podobný názor.

Vystihl jsi to výborně! Astrologie zkrátka funguje :-)

Měla bych se lépe podívat na postavení planet ve svém horoskopu a zamyslet se tedy ,co se s tím kde ještě dá dělat,co kde usměrnit.

.S tou vodnářkou nejsem vztahovačná,ale byla to popravdě první reakce,která mně napadla.:-)

Čistě psychologicky - opakující se slovo vodnář- tolik na vysvětlenou.

[44]: Nevím proč, ale já já Uran vždy spojovala s Tureckem. Nemám nic proti Uranu, ani Vodnářům. Sama se svůj Uran snažím naučit a pochopit celý život :-)).

[44]: V pohodě :-)) no,uznej jako Vodnářka jsem se musela ozvat :-))

Děkuji za osvětlení zkratek ,mám v tom skutečně co dohánět:-)

[41]: Já nechtěl hanět Vodnáře, ani Vodnářky. Možná jsem až přespříliš ukázal, co se vše udělo za Urana ve Vodnáři.

Mohl jsem také napsat, že došlo k obrovskému rozvoji techniky a elektroniky. Třeba jak se rozvinul internet!

Elektronika nesmírně zlevnila. Došlo k rozvoji LCD monitorů a televizí. Došlo k rozvoji optických sítí. Atd.

Tak nějak beru jako Uranovskou zemi Francii. Ani netuším, jestli je Francie pod signaturou Urana, ale snahy o rovnostářství, svobodu, revoluce jsou ve Francii dost znát. Ostatně není ani náhoda asi, že tyhle tendence co jsem popisoval jde pod taktovkou Francouze Nicolase Sarkozyho.

Francie ale třeba také zpřístupnila vědění běžným lidem, za čímž následoval obrovský rozvoj vědy a řemesel. Podrobněji se o tom zmiňuji třeba v Astrologickém zpravodaji zde: http://ponkrac.net/astrologicke-zajimavosti-2009-03

Vodnář je velmi pokrokový člověk.

Uran ve Vodnáři ovšem zextrémnil rovnostářské tendence tam, kde nebyly třeba ve světě. Na druhé straně Vodnář zase bude uklízet, až se svět dostane do problémů – za silnými konstelacemi ve Vodnáři, pokud nešly do extrému, nastával obrovský rozmach.

Prostě Uranská síla nesmí působit dlouho. Pokud se stane hlavní silou po mnoho let, tak je často destruktivní. Pokud se stane uměřenou, je to velmi velmi rozvíjející síla.

Mimochodem, on také působí padání letadel.

[40]: Já také dnes nevím ,zda bych se znovu chtěla někdy v budoucnu vdát.Asi ne.

Ale takhle nějak vnímám jak jsem psala manželství.Není to o tom,že ti dva musí být všude na každém kroku spolu ,jako siamská dvojčata. Je to o té jednotě uvnitř.

P.Coelho - včera jsem půjčovala kamarádce Alchymistu :-)

[39]: IMHO je často používaná zkratka znamenající „podle mého skromného názoru“ (In My Humble Opinion). Vyjadřuje, že jde o Váš názor, který nemusí být zcela objektivní.

V diskusích se hodně používá několik zkratek, a mně to ulítlo.

Stejně tak puberťáci píšou často Z5 znamenají „zpět“, jako že jsem zpátky a může se pokračovat v rozhovoru.

Nejvíc se mi líbilo, když kamarád na ICQ psal „brb“. Pak jsem se ho ptal co furt brlblá a on mi to rozepsal jako „be right back“ (za chvíli jsem zpátky).

[38]: U zpropadenýho Urana ! :-))

Úplně se teď stydím ,že jsem Vodnářka.

Mám ještě vůbec nějakou šanci se zachránit ,napravit ,polepšit ? :-))

[37]: No já si myslím, že každý partner, který prošel naším životem, je tam důležitý. I kdyby tam měl být jen jednu jedinnou noc, ponechává v ženě otisk. Byť jen na chvilku se dotkl jejího srdce a patří tedy do jejího života. To se děje, ať chceme, nebo nechceme. Měli bychom to mít na paměti, když někoho do svého života přijímáme.

K manželství se nedokážu vyjádřit, ve 20ti letech jsem na to měla stejný názor. Z oboustranné velké lásky jsem se vdala a ráda přijmula mužovo jméno. Chtěla jsem porodit dítě do manželství. Dnes se na to dívám jinak, nevím zda bych takový krok zopakovala. Nicméně jsem ráda, že jsem status manželství okusila. I když rituál svatby je hezká věc. Pokud jde opravdu o rituál, a ne komedii pro okolí.

Nedávno byl v TV krásný dokument o spisovateli Paolo Coelhovi. Mluvil o své současné ženě jako o manželce, ale pak vysvětlil, že byl 3x ženat a současnou čtvrtou ženu už si nevzal. Je s ní 26 let a jak krásně řekl, je to proto, že s ní chce být. Mluvil o ní s láskou.

Tož tak. Myslím, že svatba s kvalitním vztahem a láskyplností v něm nemá s manželstvím nic společného.

[38]: Co znamená IMHO ?

Já to zkusím astrologicky, psychologicky i jinak.

Pro mnoho lidí je pohlavní identita obrovskou součástí jejich osobního pocitu, že jsou tím, kým jsou. Mnoho lidí je hrdých na to, že jsou muži, či ženami. Stejně tak řada lidí už nelibě nese přehánění homosexuálů ve snaze upozornit na svojí identitu, kterou už jim nikdo nebere.

Síly polarity mezi pohlavími je obrovská síla. Co všechno muži dokázali a postavili kvůli ženám! Jakých obětí jsou schopní muži i ženy pro získání svého vyvoleného! Jak odlišně se mnoho lidí chová před člověkem opačného pohlaví, který ho zaujal!

Pokud někdo v horoskopu má mezi těmito polaritami obtížné aspekty, pak bere vztah mezi pohlavími jako boj. Zejména kvadratury jsou obtížné a takový člověk nejdříve ten boj musí vybojovat v sobě, chce-li to posunout.

Největšími „rušiteli“ této polarity jsou pak konjunkce. Některé konjunkce dokáží téměř zrušit u člověka vnímání této polarity. Pokud je takový člověk konfrontován dnes a denně s lidmi, kteří tuto polarity silně vnímají jako část sebe sama, je zklamán. „Muži se chovají jako hlupáci před vyzývavou ženou“, „Ženy se před muži chovají jako slepice.“, „Já bych se takto ponižovat nemohla.“, atd. Prostě nepodléhají tak silnému pohlavnímu pudu.

Při konjunkci Slunce s Měsícem vhodně podpořené člověk nechápu rozdíl mezi mužskou a ženskou rolí, ale zároveň Slunce i Měsíc jsou zrádné v tom, že to ani člověk, ani okolí nepozná na první pohled. Poznají to, až spolu začnou žít. Takový člověk bez problémů přebírá jak mužskou, tak ženskou roli podle potřeby. Taková žena klidně vaří, následně jde spravit bojler, aby svému muži ulehčila, pak začne s podnikáním, atd. A druhá strana marně bojuje o svou „roli“ ve vztahu a často to bojkotuje.

Dalšími rušiteli této polarity je Uran, který se snaží překonat omezení dané Zemí a zažitými strukturami a věčný osvoboditel, aby všichni byli totálně rovní a individualističtí. Ještě trochu extrémnější v tomto je Vodář, kterému Uran vládne, ale charakter Vodnáře je trochu ostřejší, než charakter Urana. Proto hodně lidí s rovnostářkými tendenci jsou Vodnáři/Vodnářky, kteří minimálně budou chtít rovnost mezi mužem a ženou.

V letech 1996-2003 byl Uran ve znamení Vodnáře, a tehdy mohutně posílily snahy o rovnosti mezi muži a ženami. A to jak za pomoci mužů i žen. Vzniklo mnoho organizací na podporu žen, začalo se mluvit o tom, že ženy jsou diskriminovány i ve slabikáři, protože žena tam vaří a muž spravuje, což prý ženy dotlačuje k tomu, že nedělají mužská povolání. Dlouhá léta nikoho nezajímalo, jak muslimové se chovají k ženám, najednou jsou všude obrázky a všude se to kritizuje (což je IMHO správné).

Ve skutečnosti Vodmář v Uranu nemá nic jiného za cíl, než zrušit jakékoli nerovnosti mezi lidmi, a to bez ohledu na to, jestli jsou, či nejsou. Všem chce dát stejné šance a srovnat je do jedné unifikované laťky. Takže kromě rovnosti mezi muži a ženy vznikly tendence, že „rasa“ neexistuje, „národ“ neexistuje. Neexistuje ani rozdíl mezi dítětem a dospělým, ke všem bychom se měli chovat stejně – tedy mylná tendence, že dítě je malý dospělý, což tak není. Snaha pak zacházet s dítětem jako s dospělým vede k agresivitě dětí, protože jsou nuceni obětovat své dětství a nemoci být dítětem. Stejně tak vznikly v této době tendence, že „rodina“ je prostě zbytečná, a že rodina není jen muž a žena, ale libovolní dva co spolu souloží bez ohledu na pohlaví (záměrně tuto větu podávám neutrálně, není to kritika).

Další tendencí Vodnáře v Uranu je zrušit důchod. Rovnostářské tendence Vodnáře v Uranu nechtějí vnímat ani rozdíl mezi možnostmi mladých lidí, lidí ve středním věku, nebo důchodců. Rovnostářsky se na všechny pohlíří stejně jako na mladé, dravé schopné lidi. Tudíž důchod by měla být jejich urážka a důchodci by se měli o sebe postarat sami – Vodnáři v Uranu uchází ten rozdíl, že důchodci nemají tolik sil ani možností jako mladí lidé. Od té doby vznikla snaha zrušit lidem důchody a celý sociální systém (který je Neptunovského ražení v protikladu k charakteru Uranu).

Samozřejmě individualita Uranu ve Vodnáři vede v té době k obrovskému posílení pravicových stran a tendencí a také globálního obchodu. Být socialistou je hanlivé. Stejně tak jako mít rád svůj národ. Nebo chtít vychovávat děti namísto kariéry se prezentuje jako ponižující.

Vlády, firmy, i ostatní zcela rovnostářsky začli brát lidi jen jako „daňové poplatníky“. Člověk už není občanem, je jen daňovým poplatníkem. Jeho hodnota je úměrná tomu, nakolik přispívá k ekonomickému růstu. Stejně je občam brán všude – například u soudu čím dál více je to o tom, kdo má více peněz na lepšího právníka.

Také se ničí plurarita a mnohostrannost názorů, a zavádí se „jednotná pravda“. Někdy to došlo tak daleko, že se „pravda“ zavedla zákonem, takže je tu „zákon proti popíračům holokaustu“, nebo si zákon proti „rasismu“.

Asi nejškodlivější tendence, která bude v historicky krátké době skutečným problémem Evropy je „multi-kulti“, tedy snaha zavést sem co nejvíce lidí ze všech koutů světa, kteří nás „kulturně obohatí“. Často to bylo zavedeno vysokými zákony a příkazy. To časem vyústí v kruté občanské války, nehledě na obrovské vzestupy kriminality. Ve Francii už třeba hořela auta, ale to je jen slabý odvar toho co časem nastane. Přirozenou reakcí na určité problémy pak bylo zákonem zakázat ve statistikách rozlišování mezi národnostmi u kriminálních činů. Takže řada lidí čte mezi řádky a za slova „mladý Čech“ v novinách si často dosazuje správné národnosti.

Evropa podlehla také tendenci v této době, že „národ“ je přežitek, a že nejlépe je, když všechny pravomoci převezme evropská vláda. Národní cítění dostalo neonacistický nádech, jak lidem bylo v médiích a stále je vtloukáno do podvědomí. Jediné správné je „evropanství“.

Uran ve Vodnáři nepochybně přinesl mnoho užitečného v jednotném metru a leccos srovnal. Velmi ostrouhal některé opravdu zjevné nadržování na některých stranách. Ovšem některé extrémistické tendence ve smyslu tvářit se, že mezi ničím není rozdíl a kdo to tvrdí je rasista, neonacista, xenofob, násilník, atd. je věc, která se bude dlouho napravovat.

Podle mého se bude lámat chleba až bude Pluto ve Vodnáři, které spravedlivě naměří důsledky všech autoritativních tendencí. Tehdy se myslím EU rozpadne.

Pročítala jsem si tady zpětně ty naše společné příspěvky

Padla tada zmínka o tom jak být mužem a tedy jak být i ženou.

Měla jsem velké štěstí v tom ,že jsem měla "ženský vzor."

Do mých asi devíti let jsem měla krásné dětství a domov.Žila jsem u rodičů mého otce.

Moje babička byla krásná , hrdá ,laskavá žena.Původem pocházela z Užhorodu,pocházela ze čtyř dětí. Celá rodina se pak odstěhovala na Moravu k Brnu.Tady se moje babička seznámila se svým mužem a po válce se odstěhovali do Liberce.Tady žili až do smrti.

Co se týče vzdělání babička měla rodinnou školu.

Byla výborná hospodyně a kuchařka.Šila,pletla.Pracovala jako mateřinka v jeslích a také ve školce. Naučila se hrát na klavír.Milovala cestování,hory,operu.Měla ráda obrazy,knihy.umění.

Děda měl textilní "průmku " a pracoval v továrně v Liazu.Pamatuju si ,že oba každou sobotu vyrážely do divala na operu.Děda babičce kupoval kvalitní látky a ona si z toho šila večerní roby a vůbec všem šila oblečení.Měli přátele mimojiné i dvojici akademických malířů . Hodně se společně navštěvovali doma ,mluvilo se o všem možném.o umění ,obrazech ,politice..knihách,chodili na vernisáže .

Babička měla čtyři děti ,z toho jedno zemřelo.Po dětech nastoupila do práce,do stejné továrny jako děda.K pásu na směny. v té době se starali o mně. S těmi směnami byl problém.

Žili jsme ve dvoupokojovém bytě s obrovskou knihovnou.Žil tam s námi můj otec ,který se nikdy nevyléčil z alkoholismu.Žila tam ještě s námi o deset let jeho mladší sestra.

Tohle je ta štastná část mého dětstvi

.Chtěla jsem vám představit svoji babičku,která byla pro mně velkým ženským vzorem. a matkou .

.Byla výborná hospodyně,ale měla také nezávislého cestovatelského a bohémského ducha.!

Často na ni vzpomínám .

[35]: Ano,každý vztah je osudový a jedinečný.S někým můžeme žít 10-20 let a bude to hezký pořád, v dobrém i zlém.S někým ta samá léta budou " Nudou v Brně a silniční šeď je proti tomu co prožíváme ve vztahu malířova paleta barev"

S někým prožijeme lásku třeba 10 dní ,nebo 2-3 měsíce,rok .

V každém případě buďme vděčni za to,že nás ta láska vůbec potkala,že jsme si ji prožili ,jsou lidé ,kteří tu lásku nezažijí vůbec.

Já jsem byla vdaná 12 let .

Tady se nabízí otázka ,myslíte si ,že manželství je dnes přežitek ? Mluvím za sebe a říkám ,že ne. Myslím ,že prapůvodně slovo vdát se vzniklo ze slova oddat se.I dnes je oddávající.

Tedy oddat se vzájemné lásce jeden druhému,splynout a spojit se v jedno.

.Přijmout jediné společné jméno ,- muže.V tom je i určitá ženina pokora,tím ,že uznává svého muže ,který ji na oplátku zaštituje a chrání svým jménem.

Pro mně manželství nikdy nebyl jen papír. Vdávala jsem se z lásky,cítili jsme to tak tenkrát oba.

[34]: Každá láska je osudová. Byl to fajn sympaťák a v tu chvíli jsme na sebe byli naladěni a ty dva roky byly užasný.

[32]: Pokud jsi měla takové štěstí a hned jsi potkala svoji lásku,tak je to Osud. :-)

To je krásné.

[32]: A to dokonce jednou jsem šla na schůzku" naslepo",neviděla jsem ani jeho fotku,psali jsme si asi jednu noc ,prostě vzkazy,co nás napadlo.Byl milej.A ráno po noční mně pozval na snídani.

Takže po noční pěkně do zelena,žádné velké přípravy.Já jsem šla tzv. za " Strážce hrobky! :-) Domluvili jsme se na mléčném baru,koláči a kakau.On ,že mě sám osloví a pozná.,protože jsem měla na seznamce svoji fotku. Takže snídaně s cizím mužem ,bez hříchu.:-)Povídali jsme o všem možném,najedli jsme se,nasmáli.Nebyl vizuelně můj typ,ale byl fajn.Byl hodně pracovně vytížený a nadšený sportovec .Běhal maratony,hrál tenis,pořádal turnaje,jezdil hodně na kole..Povídali jsme o všem možném,hlavně o sportu a jeho aktivitách. Po dvou hodinách na nás padla únava ,tak jsme se rozloučili a on mně odvezl z města domů.Věděli jsme sice,že se k sobě moc nehodíme,ale užili jsme si to.:-) Prostě jsme se bavili,bylo nám příjemně,ta snídaně s cizím mužem byla fajn :-)

[31]: No já jsem jen jednou šla na rande s někým, koho jsem nikdy neviděla a skončilo to dvouletým, fajn vztahem.

Dnes si tedy moc nedovedu představit, že s někým strávím na prvním rande 5 hodin??? To by mi myslím odrovnalo :-)), no možná že ne, težko říct. Není pro mne ani přijatelné pokračovat s někým, pokud mi dotyčný v něčem nesedí. Nemohu se chlácholit tím, že je to dobrý člověk. Očekávám větší náboj, spontánnost, jiskření. Prostě to neřídím hlavou, ale pocity.

[29]: Čtu tady schůzky přes kopírák? Nebo už z toho horka vidím fatamorgánu :-) ? Správné odpovědi ? nerozumím tomu ?

Moje první seznamovací schůzky s muži na inzerát na živo nebyly až tak špatné. Byl to pohodový rozhovor ,žádné výslechy.Každá ta schůzka probíhala na jiném místě,v jiném duchu. Zpočátku ten muž byl uzavřenější,stydlivější.Řekněme ta schůzka trvala pět hodin,tedy celé odpoledne.Nebyla v tom křeč. S několika z nich ,tedy ne na jednou jsem se víděla i víckrát a tam začalo to "tlačení na pilu".Většinou jsem z toho vztahu nakonec vycouvala já.Strašně nerada někomu ubližuju.Na seznamkách vůbec jsou ti lidé ženy ,muži citově vyprahlí. Snažila jsem se dokonce překousnout i to,že mi ten dotyčný tolik nesedí,ale že má dobré vlastnosti jako člověk.

Nešlo to.Prostě mně to nešlo.A další věc.Prostě ať si to připustíte nebo ne,srovnáváte.Tím srovnáváním nemám na mysli to,že nejste vyléčení z předchozího vztahu.Vůbec ne. Jste připraveni dávat a jít do naplno do nového vztahu,prostě doba uzrála.

Tohle je jen kousek mojí zkušenosti.

Taky jsem samozrějmě několikrát dostala košem od jiných jistě báječných mužů. :-) tak to prostě chodí..

[28]: Souhlasím i v postoji s odmítnutím. Tady muž musí prvně stvrdit své chlapství a také dodat si odvahu k nabídce. To samé ho myslím čeká při každém sexuálním aktu. Je to ta přirozená agresivita, která musí být přítomna.

Vůbec ale nechápu o jakých mluvíš odpovědích a otázkách? Já vůbec žádné otázky a odpověďi neočekávám?? Očekávám, že se muž dostane fyzicky blíž ke mně a já to na sebe nechám působit. A rozhodnu se co bude dál. Marně se teď snažím v paměti vydolovat, jaké otázky mi kdy byly kladeny :-)) na prvních schůzkách??? Plynul normální rozhovor, jako třeba tady v diskuzi.

I od ženy je statečnost vyžadována, protože pokud nám blízká přítomnost muže není příjemná, znamená to, že je nutné dát jasně najevo, že žádné příště už nebude. A to není vůbec jednoduché.

[26]: Naprosto souhlasím s tím ,jak tady píše Daniela,tohle se nedá zobecňovat.Každý muž a každá žena to vnímá jinak.

Je to podobné,jako když se svěříte s nějakým problémem ve vztahu ,kamarádce,nebo kamarádovi.Každý na to má nějakou svou radu,vyslechneme si ji,ale každý nakonec stejně udělá rozhodnutí podle toho co cítí. A kolikrát je to řešení překvapivé pro okolí,kolikrát jste i odsouzeny okolím ,že jste udělali to ,co jste právě udělali. Prostě něco nemyslitelného a nevídaného :-)

Některý muž má rád roli rytíře a ochránce,jiného musí ta žena hýčkat a dodávat mu tak to sebevědomí,jiní dva spolu soupeří a to je vzájemně přitahuje a vzrušuje. Jiná žena má raději dominantního muže,jiná měkčího ,přizpůsobivějšího.....

Jiná žena by se muži oddala,ale on o to nestojí.jiný muž by pro ženu snesl modré z nebe a ona ho má za slabocha.....

prostě hry lásky šálivé....:-)

[26]: Že by odkaz Lilith :-)? Souhlasím se vším, co Miloslav píše.

Muž nemůže být pod ženou, tím nemíním akt, jak je v příběhu Adamovi první ženy. Ale muž musí ženu něčím převyšovat, přesně jak píšeš rozhledem, chytrostí, statusem.

I silné ženě má muž co nabídnout, a sice to co žena nemá, aby byla celistvá. Pokud je žena v příliš mužských energiích, asi jí spíš zaujme jemnější muž.

Z osobní zkušenosti vím, že "soběstačnou" ženu ze mne udělal můj životní příběh, původně jsem to neměla v plánu :-)). Ale jistě mě bylo těch zkušeností třeba. Na druhou stranu mi bylo dopřáno strávit nějaký čas s několika osobitými muži a to nepovažuji za málo :-).

Nefungoval matriarchát a nefunguje ani patriarchát, zřejmě je třeba hledat novou cestu.

[22]: „Také si myslím ,že muži obecně mají trauma z odmítnutí ženou.Prostě pro ně je to selhání.“

Pozor! Většina mužů je na odmítnutí zvyklá mnohokrát za život. Každý muž začíná dospělost tím, že je mohutně odmítán ženami. V okamžiku, kdy začíná víc stát o ženy, tak ženy je považují za ucha a raději chodí se staršími kluky. O kluky mezi cca 14-18 let není až tak velký zájem, stejně staré holky chtějí starší kluky a chodí se staršími.

A pokud je muž aktivní, ve většině případů se dočká odmítnutí, pokud není jeden ze sta (spíše z mnoha set), který je totálním ženským idolem.

Daleko více traumatizující jsou začátky vztahů, kde by muže ve většině případů nahradil automat. Na začátku je to rituál, kde žena přesně očekává určité odpovědi, kdy je třeba odpovědět „správně“, přičemž všichni víme, jaké jsou ty správné odpovědi. Dále se od muže očekává aby položil ty předem určené otázky, pokud je nepoloží, žena je nervozní.

Pokud mohu mluvit za sebe, je v pohodě, když jsem byl odmítnut, ale první dvě schůzky byly strašná nuda – jak přes kopírák. Přitom člověk věděl, že je to rituál žádaný přírodou a sebemenší odchylka od rituálu znamená, že žena vás považuje za divného. Když jsem přemýšlel, zda se pokusit o někoho, kdo se mi líbí, nejhorší bylo najít motivaci přežít ty první nudné rituály. Kdysi jsem se pokoušel je oživit, ale zaplatil jsem vždy za to nedůvěrou druhé strany. Prostě je třeba to přežít.

[14]: „Já mám pocit,že většina mužů se takových hodně nezávislých a samostatných žen i bojí.“

Když dva jednou v sedle koně, jeden musí být vzadu. To je celý problém, proč je muži moc nechtějí.

Kromě toho intiuitivně muži ví, že muž si dokáže vážit ženy, která je pod ním, ale žena si nedokáže vážit muže, který je pod ní. Myslím, že na tohle dojely všechny matriarcháty. Ženy si nedokázaly vážit mužů, kteří byli pod nimi, takže muži to poměrně rychle změnili v patriarchát. Vzhledem k tomu, že v umírněném patriarchátu mužům nic nebránilo si žen dále vážit, měl podstatně delší trvání.

Muž intuitivně ví, že prostě nemůže být schopnostmi pod ženou, protože by u ní prohrál. Ví to nejenom muž, ale každý zvířecí samec – a tohle podvědomé tušení dává samcům vlastnost zvanou ješitnost.

„Protože co muž takové ženě může nabídnout? Kde je jeho místo?“

Může nabídnout hodně. Lásku, opravdový vztah, svůj rozhled, chytrost, svou mužskou stabilitu, vtip, peníze, atd. Problém je ten, že že tohle dlouhodobě nezaujme materialisticky založenou nezávislou a samostatnou ženu, či ženu bez určitého nadhledu. Taková prostě sotva najde uspokojivý vztah.

Pak jsou ženy, které nezávislost a samostatnost jen hrají. Ty pak spokojené být mohou, protože jim nejde o uspokojivý vztah, ale o demonstraci vlastní samostatnosti a nezávislosti – a nespokojenost partnera, či snaha muže se jim přiblížit je paradoxně může utvrzovat a uspokojovat v tom, že jsou nezávislé a samostatné.

„Na druhou stranu mít ufňukanou ,citově hodně labilní ženu ,která si s ničím neví rady je druhý extrém.“

Přesto má takové žena větší šanci na seznámení. Ochranitelský komplex + pocit rytíře už zničil nejednoho muže.

[24]: Jasně, že ses mi nedotkla. Já jen vím, že v málo čem je možné mluvit všeobecně i za druhé. Obzvlášť v čemsi tak složitém jako je vztah muže a ženy :-)). Každý je přece nastaven trošku jinak. Co je pro jednoho samozřejmost, to může být pro druhého nepřijatelné :-) a velký problém.

[23]: Ahoj :-)) V žádném případě To nebylo myšleno na Tebe.Odepisovali jsme téměř ve stejnou dobu :-) Jenže mě to chvíli trvá ,než to napíšu..

Já zase rozlišuji ( snažila jsem se ) to zamilování se a lásku jako takovou :-)

Danielo ,ta odpověď nebyla mířena na Tebe,vůbec ne.Pokud jsem se Tě nějak dotkla,omlouvám se!

Také mluvím za sebe :-)

[21]: Já zdůrazňovala, že mluvím jen za sebe. Žena se asi může zamilovat na první pohled, já to neumím. Ale na prvním pohled vím, zda mi muž zajímá na tolik, že mu věnuji druhý pohled.

Přitažlivost rozhodně nepodceňuji, ta musí být přítomna. Musím vědět, že si mne muž umí vzít (fyzicky samozřejmě) a že se mu chci dát.

Já osobně jsem milovala jinak ve dvaceti a jinak teď a nemyslím, že teď je ta láska opatrnější, ale je jiná. Je to tím, že i já jsem jiná, víc o sobě vím, lépe se znám. Rozhodně nemám lásku za nerozumnou a klidně jsem se jí podávám i dnes, ač se někdy zdá absurdní, nebo neperspektivní. Pokud mám za to, že mi obahacuje, tak ji žiju.

A myslím, že tahle energie mezi mužem a ženou plyne stále stejně.

[19]: Vztahy z rozumu možná bývají pevnější.Jsou štastné? Jak se projeví na dětech? není to jen určitý druh kompenzace?

Ano ,jistě jsou ženy,které si vezmou třeba k lásce k penězům muže,kterým ve skutečnosti,kdyby byl chudý pohrdaly.Věřím ,že někde se to časem ale odrazí.

Také si myslím ,že muži obecně mají trauma z odmítnutí ženou.Prostě pro ně je to selhání.

Co se týče toho lovu,není to náhodou malinko tak ,že žena si vybírá muže,ale umění je to narafičit tak,aby si muž myslel,že je to on kdo ulovil tu ženu :-)

[19]: Já si dovolím malinko nesouhlasit.Proč by se žena nemohla zamilovat na "první pohled" ? Nebo je to od ní nezodpovědné ,podle příruček? protože si vybírá ,nebo má si vybrat otce svých dětí.

Zrovna jako ta žena,tak ten muž něco vyzařuje ,co tu ženu prostě přitahuje.

Ale zrovna tak to mohou být nepodstatné detaily,např.zabarvení hlasu,oči,ale třeba i ruce,tvar nosu,ůsměv,vůně,pohled jakým se dívá.

Myslíš ,že to zamilování se je jiné ve 20,30,40,50 letech ? Myslím,že ne. Ano ,vztah a láska a kvalita sexu jistě,ale zamilování se,to prvotní si dovolím říct,že je to naprosto stejné.

S věkem si to snažíme pouze rozumově obhájit,že,je to nerozumné,nereálné,neperspektivní,hledáme důvody ,proč to nemůže vyjít.pouze v tom je to jiné,než ve 20.Bojíme se zklamání předem.

Další problém spočívá v tom,že ve vyšším věku,máme nějakou tu zkušenost a bojíme se tedy nového vztahu.Možná si to ani neuvědomujeme,ale do toho nového vztahu nejdeme "naplno" , bohužel i právě tohle časem vede ke zklamání.

Jistota ve vztahu,plánování? to je asi individuální. Z osobní zkušeností vím,jaké to je,když mi někdo z pánů,s kterými jsem se setkala začali plánovat budoucnost. Bič a pryč. Vyděsilo mně to!

Proč to nemůže zkrátka pozvolně plynout ,tak jako kdysi? Za mladých let se randilo " prvorepublikově" muž doprovodil ženu k jejím domovním dveřím .Bylo na ženě co s tím udělá.

Ty nádherný začátky těšit se na sebe,toužit po nocích po tom druhém,těšit se na shledání a časem to prostě přeroste ,tak ,že buď ty lidé chtějí být spolu a mít rodinu,nebo to jednodušše "vyšumí "

[19]: Já mohu mluvit jen za sebe, ne za ostatní ženy. Rychle se zamilovat neumím. Rychle cítím přitažlivost, napětí, zájem, ale ne lásku. Jasné je, že žena si musí být vědoma své ceny a podle toho se sebou zacházet.

Nevím, co je zde nazýváno lovem? Protože pokud mi muž zaujme (což je široké spektrum různých faktorů), tak po něm toužím i fyzicky, ale to ještě neznamená, že jsem pro něho rozhodnutá. Fyzický akt pro mne neznamená: jsem ulovená.

Celý tento průběh pro mne nerovná se závaznost do budoucna, ale určitě znamená: vím, že teď s Tebou chci něco sdílet, zajímáš mi, můžeme si něco pěkného předat. Totální spojení s druhým i do daleké budoucnosti mi trošku nahání strach. Nevím, zda to umím a zda to chci. Potřebuji svůj prostor. Nicméně se mi v životě několikrát stalo, že jsem potkala muže, s kterým mi přišla společná a zavazující budoucnost jasná, přirozená a vítaná. Pak se mi stává, že se do druhého vzrcadlím příliš :-)).

Nemyslím si, že je pro každou ženu normou to, co společnost považuje za běžné a správné.

Ženská obřízka je ženami obhajována pro silnou tradici a fakt, že neobřezaná žena je ve společnosti bezcenná. Je to totéž jako když dřív žena raději sklonila hlavu v destruktivním manželství, než aby volila rozvod a stigma, které jí to přinášelo. Je to stejné, jako v dřívějších dobách např. status svobodné matky. Žena musí být velmi silná a mít důvěru sama v sebe, aby byla schopna postavit se celé společnosti. Často chybí vzdělání, rozhled a tak ženy raději podstoupí ohavný rituál a vedou k němu i své dcery.

[16]: Daniela: Muž se zamiluje podstatně rychleji, než žena. Respektive podstatně rychleji se rozhodne. Řek bych, že muž myslí spíše pozitivně, během minut, max. hodin se rozhodne, zda by o ženu stál. Pokud to žena ostře nepřekazí, muž dál už nad tím nepřemýšlí. Prostě o ní stojí.

Pokud je pak nucen se chvíli snažit a lovit, pak si rozhodnutí jen upevní.

Žena si tu rychlost mužova rozhodnutí vůbec nedokáže představit. V zásadě kdyby se žena rozhodovala ve vztazích tak rychle jako téměř každý muž to dělá, považovala by to za lásku na první pohled.

Spíše by mně zajímal ženský pohled. Mnoha ženám se nejspíše líbí ta jistota, kterou tímto získají. A závaznost takového vztahu. Myslím, že mnoho žen by se rádo zeptalo už na prvním, či druhém rande, jak by si muž představoval budoucnost s ní, ale uvědomuje si, že tím muže spíše odradí.

Navíc muž, který byl přelstěn, nebo vlákán do vztahu, který nechce, to často zcela nepřekousne. Když udělá kompromis, o který nestojí, těžko se s tím smiřuje. Žena, která se rozhodne, že udělá to a to za kompromis ve vztahu s tím nemá až takový problém, pokud se rozhodne s tím souhlasit.

A ženy se často poddají a napodobují společnost a kulturu. Myslím, že žena považuje za normální to, co společnost považuje za normální, i když by to byl značný extrém. Dokonce jsem slyšel, že ženská obřízka (které de facto z následného sexu udělá utrpení s bolestmi, v lepším případě jen sex bez orgasmů) je velmi propagována a obhajována ženami ve společnosti. Muž je trochu schopen se otřepat z vlivů společnosti, ostatně to potřebuje – vychovávají ho ženy, ale on musí být muž, tuhle přeměnu proti okolí musí udělat vícekrát v životě.

A vztahy z rozumu byly odjakživa pevnější, než vztahy z lásky. Méně se rozváděly. Prostě dva lidé si nedělali iluze, že tam jsou nějaké city. Podstata bylo něco jiného, a city jsou vrtkavá věc. Manželka muslima si především uvědomuje, že bude na muži totálně závislá, a pokud on selže, i ona bude na dně bez možnosti s tím cokoli udělat. Pokud se tedy dostane do vztahu s relativním zabezpečením, kde muž jí nemlátí, nebo málo, pak to už samotné možná považuje za štěstí. Uvědomuje si, že si stejně nemůže vybrat, a mohla dopadnout podstatně hůře. Pokud je navíc obřezaná, ze sexu má kulové.

[17]: Ráda si přečtu Miloslave. Vím, že kdo chce, najde si tu správnou cestu, týká si to mužů i žen. Cestu ke své podstatě, spiritualitě, kořenům, duši.

Máme takové muže, jaké si zasloužíme a naopak. Pokud stojíme pevně ve své ženě, přitáhujeme si ryzího muže :-). Dostává se nám správných lekcí i zkušeností.

[15]: Daniela: Pro dnešní muže je geniální návod v knížce Richard Rohr & Joseph Martos – „Cesta divokého muže, Úvahy o mužské spiritualitě“. Cca 158 stránek formátu A5. Je to jedna z nejlepších knížek, kterou jsem viděl, velmi čtivá a jasná. Bez nějakého bulváru, laciných hesel, apod.

Celou jí najdete tady: http://www.fatym.com/abcd/k/000184/default.html

Jinak kupodivu komu jsem jí doporučil, bez ohledu na pohlaví, každý si jí nakonec koupil. Ačkoli na výše uvedeném odkazu najdete plný text knihy a není potřeba jí ještě kupovat.

Většinou knihy nedoporučuji žádné, ale tahle stojí za to.

[15]: Co se týká rovnoprávnosti, je pro mne nezbytná určitá svoboda, možnost rozhodovat o svém životě o tom, koho vpustím do svého života, s kým se spojím, s kým už si nemám co předat a rozhodnu se jít dál.

Chci mít možnost uplatnit se v životě, studovat co chci a dělat to, co já uznám za vhodné, ne to co mi dovolí společnost, konvence nebo muži. Ale to pro mne není feminismus. Zároveň je pro mne důležité ponechat si vše ženské, vnímavost, cítení, mateřskost, určitou měkkost.

Mám ale možnost, pozorovat příběh jednoho známého. Je to mladý muž muslim, před nedávnem se oženil s nevěstou, kterou neznal a kterou vybrala rodina. Sńatek byl domluven a mladičká nevěsta hned otěhotněla, následovala svého muže do cizí země, vzorně se stará o domácnost a ctí svého muže. Pozorovala jsem příběh dost šokovaně. Ale jaké bylo pro mne překvapení, když jsem sledovala jak obětavě se dotyčný staral o budoucí maminku, posléze i o dítě. Jak hezký vztah mezi sebou mají. Ptala jsem se ho a co láska? Přece jí nemůžeš milovat, když jsi ji před pár týdny ještě neznal? A co kdyby se Tě nelíbila? A on na to: Lásku si vypěstujeme, ta přijde. A rodina měla moji důvěru, že vybere správně, jsou si vědomi důležitosti celé transakce :-)).

Zajímavé, ne? Já měla pocit, že je to příběh ze středověku, nedokázala jsem si to vůbec představit a dokonce snad aplikovat na svůj naturel. Ale nakonec jsou všichni spokojeni. Netuším samozřejmě, jak se bude příběh vyvíjet. Může jít o výjimku. Ale stejně to pro mne bylo pozoruhodné :-). Musím ještě dodat, že zrovna tak pozoruhodné je pro ty dva můj způsob života, mé postoje a názory. A to prosím nejsem feministka :-)).

[14]: Naprosto souhlasím s tím, že není důvod zacházet s dítětem jako s dospělým. Naopak je to cesta do pekel, protože takové dítě v dospělosti začne skouzávat do role dítěte, kterou si v dětství nemělo šanci užít. V dětství mu byl dáván pocit větší důležitosti, než mu nalážel a to má své následky.

Co se vztahů mezi mužem a ženou týká, ani si netroufám víc dodat. Já jsem již nějaký čas prakticky v téměř mužském kolektivu a je to fajn, protože převážná většina pánů je vážně připravena nosit nás na rukách. Je pravda, co bylo zmíněno níž - muž problém, požadavek, situaci nějak vyhodnotí, ale žena přestože dělá totéž tak vždy je to zabarveno jakýmsi převnímáním okolí.

Je velmi těžké být v dnešní době mužem. Chlapec je odnošen v ženském těle, ponějaký čas ještě spojen s matkou, kojen. Často je vychováván pouze matkou, později předán do kolektivu učitelek. Není neobvyklé, že spoustu rozvedených (nejen) žen otce svých dětí nenávidí, cítí se ukřivděné a chlapec vyrůstá s tím, že si načítá matku s těmito pocity a chce ji chránit. Přechodové rituály k mužství v naší společnosti prakticky neexistují. Jak pevný může být takový muž? Jak si sáhne na své přirozené vlastnosti, ke kterým patří i určitý díl agresivity? Kde má načerpat své mužské vzory?

[13]: Já bych už ani neřekla,že je to boj o moc,spíše cílený boj proti mužům.

Tím ,že pracuju v ženském kolektivu,tak tam skutečně občas chybí muži.

Ženy jsou více vztahovačné,neumějí řešit v klidu pokud se vyskytne problém ,dají do toho emoce a vlastně neřeší problém ,ale soustředí se na to ,kdo co řekl,jak to řekl.A prostě je to hodně o pocitech ,dojmech. Bohužel tohle je třeba právě i na těch vyšších postech ,takže podobně se odehrává přijímání nových sester,nebo pracovníků vůbec. Občas je to jedna velká "dojmologie."

Tím nechci říct,že muži nejsou náladoví,ale přece jen co se týče třeba řešení problému,tak do toho nevkládají osobní pocity a skutečně řeší problém.

Spousta žen tvrdí ,že muže nepotřebují,jsou absolutně samostatné ,nezávislé .Na jednu stranu je obdivuji,říkám si ,já tu fňukám ,koukej co dokázaly ,ale prostě muž je muž .

Já mám pocit,že většina mužů se takových hodně nezávislých a samostatných žen i bojí.

Protože co muž takové ženě může nabídnout.? Kde je jeho místo ?

Na druhou stranu mít ufňukanou ,citově hodně labilní ženu ,která si s ničím neví rady je druhý extrém.

Časopisy,grafické korekce,ano to je problém.Všude nám cpou ideál krásy a ideální míry,jak vypadat. Většina mužů právě očekává takovou krásku z časopisu. Jistě jsou i vyjímky :-)

Já nemám ráda metrosexuály.Tím nechci říct,aby muži o sebe nedbali ,ale zase je to o té správné míře.

Neměla jsem na mysli bití dětí,ale přesně jak si napsal,dítě volalo na linku bezpečí ,kvůli mytí nádobí.

Tohle je prostě zvláštní doba,rodiče jsou od rána do večera v práci ,aby rodinu nějak zajistili,nějakým způsobem dětem udělali pěkné dětství,ledacos jim dopřáli.Nemají tolik času na děti ,na sebe ,na vztah jako partneři..Děti jsou vystaveni už i tak velkému tlaku a nárokům .Spousta dětí je ochuzena o pohodové dětství,protože není čas ztrácet čas dětstvím. Škola,angličtina,fotbal,počítače,soustředění.Já ani nevím kde by si ty děti hrály. Zrušila se dětská hřiště,je málo trávníků. Pamatuju se jako děti jsme hráli vybíjenou ,malovaly křídami na ulici ,skákali gumu ,panáka.Dnes to tolik nevidíš.Nelze z toho vinit ty děti.Prostě se to všechno zrychluje,já nevím čím to je.

[9]: Barča: Lidi zkazí všechno. :-) Kdyby byli lidi výhradně dobří, fungoval by i komunismus. :-) Když nejsou, nebude fungovat žádný systém.

V zásadě po nějakém čase se každý systém nějak zabetonuje a začne dělat vylomeniny jenom proto, aby se udrželi nahoře Ti, kteří tam jsou. Mluví jménem těch, které zastupují, ale ve skutečnosti to používají jako záminku pro prosazování svých zájmů.

Pak je potřeba to rozbít. Tak vznikají revoluce. Na nadarmo hinduismus říká, že Šiva – ničitel je nejvyšší síla a všem nadřazená.

---

To jsem odbočil. Naprosto chápu, že bylo správné, aby žena dosáhla stavu, kdy bude rovnoprávná. To jenom schvaluji. Ale mám pocit, že se to zvrhlo v boj o moc.

Jinak děkuji za citáty, mají v sobě hodně pravdy. Kdybych si mohl dovolit malý nesouhlas s jednou nepodstatnou částí, ženy nejsou vycvičené si o věci neříkat. Ony si o ně říkají úplně stejně a přímo jako muži. Ovšem muž si o věc říká „racionálně“, žena „emocionálně“ podle své přirozenosti. Muž řekne co chce a žena řekne jak se cítí, protože není to co chce. Pro oba je to přímé vyjadření z jejich pohledu. Ale možná se mýlím, protože nejsem žena.

---

Ohledně unifikace – mluvil jsem o vzhledu. A o jednání. Ženy stejné nejsou, ale snaží se to skrývat. :-) Mezi ženami je spousta zajímavých osobností, s jiskrou (třeba tady v této diskusi :-)). A ve fotkách, nebo časopisech je to vzhledově ještě horší – nenajdete fotku, která by neprošla korekcí grafika, takže už dlouho v časopise nevyšla žádná reálná fotka ženy.

---

U bití dětí myslím, že to není příčina problému. Základ je, že děti nejsou malí dospělí, ale do této role je neustále manipulujeme. Namísto dětství pak jsou nuceni hrát roli dospělého, a to je stresuje.

Kromě toho děti už nedostávají pozitivní vzor – tím, že je dospělí už nijak nechrání. Takže se stávají cílem reklamních agentur, různých spolků, vymývá se jim mozek na škole propagandou nejhrubšího zrna typu „EU agitace“, „genderového extrémismu“, „sexuální výchovy“, „zesměšňování jakéhokoli ideálu“, „nedostatku autority“, atd. Pokud by snad rodiče i chtěli chránit své dítě, je toto nabádáno, aby své rodiče prostě udávalo na policii, či na linku bezpečí. Linka bezpečí je potřeba, ale nejeden rodič zažil, že mu dítě volá na linku bezpečí proto, že musí mýt doma nádobí, tedy je rodiči šikanováno.

V USA mám pocit, že extrémně proti bití nejsou, i když nevím. Mám pocit, že daleko ostřeji proti bití dětí jsou třeba ve Velké Británii. Dále Francie je velmi hbitá v zavádění nejextrémnějších zákonů.

Kromě toho vidím v televizi (spíše jsem viděl, už dlouho jí nesleduji) totální vymývání mozků. Neustálé fotky vyděšených holčiček s panenkou v rohu. Ukazování chlapů jako násilníků kdy to jenom šlo. Neustálé prohlašování všech spolků lidí za neonacisty. A obhajování veškeré cenzury jako boj proti pedofilům.

Takže běžný televizní divák dnes musí mít asi tento dojem: „Milióny dětí chodí v Česku zmlácených od rodičů do krve.“, „Každý muž do jednoho je násilník, kterému dělá potěšení mlátit ženy a to, že nějakou nezabije je jenom díky tomu, že máme na ně metr.“, „Všichni kdo nesouhlasí s vládou jsou stoupenci Adolfa Hitlera a vymaštěné mozky.“, „Cokoli je morální a správné, pokud tím někdo vydělá.“ atd.

[10]: Naprosto Ti rozumím,ženy jsou čarodějky,jen některá neví ,jak to kouzlo probudit.

A když to kouzlo v sobě probudí ,tak je problém s muži.Nevědí co s tím .

S věkem přichází i moudrost,no bohužel někdy přichází jen ten věk :-)

[10]: Já mám také muže ráda, jejich pohled na věc,přístup k řešení problémů...a spoustu jiných báječných věcí .

Pro spoustu věcí je obdivuji ,miluji ,ale také nenávidím :-) čistě kvůli rovnováze samozřejmě :-)

A ty generace mužů ,to je taky problém.,podobně jako u žen.

Klasici hovoří zcela jasně,je mi líto :-)

Danielo ,naprosto s Tebou souhlasím .Je málo zralých žen ,které stárnou s grácií,noblesou a váží si sami sebe a stejně tak je málo vyzrálých mužů.

[9]: Mám muže ráda a jsem ráda, že jsou jiní.

Mám ráda i ženy, ženství je kouzlo a je mocné. Je tak mocné, že muže může až děsit. I muž musí zmužnět, aby dokázal ženu plně přijmout. Pokud vedle sebe nestojí "dospělý" muž a "dospělá" žena, stojí proti sobě a výsledkem je neúcta, pohrdání a boj.

Možná chodí po ulicích dost unifikovaných žen, které jsou zotročeny touhou po dokonalosti, věčném mládí a bez úcty ke svému tělu zasahují drasticky a radikálně do schránky, jež jim nebyla přisouzena náhodně. Ale já vidím i spoustu žen s jiskrou, originalitou, šarmem, které jsou si vědomé síly svého těla, ženství a vnitřní divokosti.

Slávek :

Já také feminismu jako žena moc nerozumím.Ale vznikl v době,kdy žena byla majetkem muže,jednal s ní jako s věcí,která nemá cit,rozum.neměla žádné právo o čemkoliv rozhodovat,musela jen poslouchat pána tvorstva.On ji mohl bezdůvodně bít,znásilňovat,v té době běžný jev.

Prapůvodně to byl tedy boj za to ,aby se jednalo důstojněji se ženami a měli kromě povinností ,alespoň nějaké právo.Nevím sice proč zrovna lpěly na volebním právu,no ale budiž.

Jako všechny dobře míněné ideje ( komunismus-všechno pro všechny,všichni se budou mít fajn )

i feminismus se jaksi zvrhl do ad absurdna.

Ale vemte si dnes práva dětí,co se sem valí z USA ,co všechno mohou,v čem jsou rodiče vůči některým postojům svých hlavně pubertálních dětí bezmocní.To je kolikrát opravdu souboj kdo z koho a kdo jak má silné nervy a nenechá se vytočit,nebo svými dětmi manipulovat. Není to jednoduché.Teď s nimi nemůžete kolikrát jednat jako s dospělými,protože dospělí skutečně nejsou. Prostě tvrdý oříšek.

Pro mužské čtenáře II. : :-)

Erich Maria Remarque:

Muž nemá s ženami diskutovat. Vyjde z toho vždy jako poražený. Logika v jejich rukou je vosk.

John Boynton Priestley:

Jenom muži, kteří si myslí, že ženy jsou stejné, jsou všichni stejní.

[6]: Vždyť je to tak jednoduché :-)

Pro mužské čtenáře :

Ženy jsou vycvičené, aby si neříkaly o to, co ve skutečnosti chtějí. Pokud jí nabídnete více, než potřebuje, aniž byste se jí ptal, je vaše. Pamatujte si tuto mantru pro zvláštní příležitosti: až vám řekne, že nic nechce, dejte jí všechno, co jste měl v plánu!

[5]: Myslím, že je to import nepřirozenosti, který sem dostáváme jako nařízení z EU. Tedy ta úprava češtiny a genderové narovnávání.

Třeba v Sabiánských symbolech padlo datum prvního kroku člověka na Měsíci. Tehdy Armstrong doslova řekl: „That's one small step for man, one giant leap for mankind.“ (Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.)

Z toho je ve 21. století obrovský průšvih. Slovo „man“ znamená v angličtině muže, nebo člověka. Často se to odlišuje tak, že „a man" je člověk, to „a“ je neurčitý člen a při mluvě není skoro slyšet, polyká se.

Ovšem feministické hnutí se do toho pustilo, že takhle to nejde, a že tohle by byla urážka žen. A byl z toho skandál, takže feministky opravili i přepis věty co řekl Armstrong na Měsíci na „That's one small step for (a) man, one giant leap for mankind.“ A to ještě Armstrong i NASA z toho vyvázli dobře, protože celou dobu tvrdili, že „a“ před slovem tam určitě bylo, jen je v angličtině neslyšitelné. Spolu s faktem, že kvalita tehdejšího záznamu z měsíce není technicky kvalitní ani příliš srozumitelná nakonec uspokojila feministky natolik, že jen pozměnili první větu Armstronga.

Ostatně originální záznam této věty je zde: http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/lunar/a11step.aiff

NASA uvádí, že první krok na Měsíci a věta byla přesně 20.7.1969 ve 22:56 EDT. EDT je časové pásmo Eastern Daylight Time, kde je posun UTC - 4 hodiny. Je to časové pásmo letního času používané na východním pobřeží USA, třeba v New Yorku.

Ohledně mužů a žen si myslím, že je to spíše tím, že lidé obecně neumějí lidsky řešit a zhoršuje se to. A druhá věc je, že se změnily poměry.

Sám jako muž můžu jenom konstatovat, že ženy už často nemají čím přitahovat, protože se zglobalizovaly a zunifikovaly stejně jako řada zboží. Po ulici jde řada žen, či dívek řekněme od 14 do 50 let – včechny jsou unifikovaně zmalované, upravené, čím dál stejnější. Ještě chvíli ten proces bude trvat, a všechny ženy budou jak jedna série z továrny. Ženy přirozeně napodobují okolí. A také mají čím dál stejnější projev i rozhovor. A souhlasím, že najít muže jako muže je asi pro ženy také problém.

A zbytek trefila Sibyla před skoro 3000 lety: „Tak stane se v době té, kdy žena a muž před zákony plné rovnosti dosáhnou. Bude to pro ženu doba rovnoprávnosti, ale i bezcennosti. Tak jako nekladeš velké ceny velbloudu, kterého na tržišti od kupců koupiti můžeš, tak nemá a nebude míti ceny žena, která, byť tebe stejné úrovně, za zlato a víno se ti prodá.“

[4]: Zrovnoprávnění češtiny jsem zaznamenala, když si termíny studující (používat slovo student a studentka prý není vhodné) obhajovala jakási žena v TV. Líčila zcela vážně, že odvedly kus práce a jak to byl složitý úkol a některé termíny se převáděly velice špatně :-)). Ach jo, jen jsem zírala.

Ale ono je to složitější, dřív žena poodhalila kotník a mužům se tajil dech a dnes chodíme polonahé a je dost mužů, kteří to ani nezaznamenají. Řekla bych, že je to právě tím, jak se stírají rozdíly mezi mužskou a ženskou rolí. Ženy zhrubly a muži se zjemnili :-). Není divu, že se pak počínají děti za čím dál tím složitějších podmínek a čím dál méně přirozenou cestou.

[3]: Já jsem jen dodal příspěvek ke španělskému COMPUTADOR a to druhé už si nepamatuji.

Ale jen pro zajímavost, ve Švédsku se pěstovala rovnoprávnost tak dlouho, až Švédky s úžasem přišly na to, že muže nepřitahují a rozmáhají se tam prý kursy, ve kterých se Švédky učí jak být zase přitažlivými pro muže.

V Kanadě poté co se uzákonilo, že po rozvodu manželka dostává veškerý majetek došlo k 96% rozvodovosti. Kanada je vůbec feministický ráj.

Američané se zase snaží nevzít se Američanku, a jeden z největších byznysů jsou tam agentury, které seznamují Američany s Ruskami za účelem sňatku. Jede to tam v obrovském rozsahu. Dokonce jednou, když USA chtělo udělat embargo na Rusko, tak tomu zabránil oborovský protest ženychtivých Američanů, kterým by se tak podstatně snížila dostupnoust ruských nevěst.

Feminismu nerozumím, ani nechci. Jen se mi donesla snaha „zrovnoprávňovat češtinu“, takže třeba na webech ministerstva už nejsou studenti, ale studující, apod.

Trochu s vyjevením se dívám na snahy zakázat -ová na konci ženských jmen a vyslovování -ová i v zahraničních jménech. Prý v angličtině se to nedělá, tak proč v češtině? Evidetně feministky neviděly angličtinu – kde v každé větě a určitě 10× do minuty při rozhovoru padne zájmeno, takže víte, zda se jedná o muže či o ženu. Není to třeba doplňovat ještě do příjmení žen. Čeština nic takového nemá, takže já zoufale hledám, zda český plátek píše o muže, či o ženě. Poznáte nějak, že Jane Roberts je žena ze jména? V anglické větě stoprocentně. V české nikoli. Čeština má jiné výrazové prostředky.

[2]: Na nás to s feminismem nezkoušej Miloslave, to není naše parketa. Osobně mám své ženství i vše co k němu patří velmi ráda :-)!

[1]: Takže jedině ve Španělsku mají robotickou rovnost pohlaví. :-) Až se trochu umělá inteligence vyvine, tak jedině ve Španělsku nebudou počítače zakládat feministická hnutí. :-) I když legendární počítač se španělským názvem „Amiga“ (přítelkyně) s neuvěřitelně pokrokovými vlastnostmi nosil smůlu každému výrobci. Ale toto samozřejmě nebudu moci takto veřejně psát, až se feministické robotické nutí rozvine. :-)

Na chviličku se vrátím ještě do toho slunného Španělska a k té španělské konverzaci zde.

Tohle je střípek z kursu Španělštiny :

Vysvětlovala učitelka španělštiny, že na rozdíl od angličtiny má španělština mužský a ženský rod. Tak například "house" (domů) je ve španělštině rodu ženského – "la casa". "Pencil" (tužka) pak "el lapiz".

Jeden student se jí zeptal, jakého rodu je "computer" (počítač). Místo přímé odpovědi učitelka rozdělila studenty na dvě skupiny podle pohlaví a dala jim za úkol rozhodnout jakého rodu a proč by "computer" měl být.

Pánové rozhodli, že "computer" by rozhodně měl být "ženská" – "la computer", protože:

a) nikdo jiný než jejich výrobce nerozumí jejich logice,

b) jazyk, který používají pro dorozumívání s jinými computery je nesrozumitelný komukoliv jinému,

c) i ta nejmenší chybička je uložena v dlouhodobé paměti pro možné pozdější reference

d) jakmile si computer pořídíte, utrácíte pravidelně polovinu výplaty na doplňcích.

Dámy pak se domnívaly, že "computer" může být jedině "chlap" – "el computer":

a) abyste z nich něco dostali, tak musíte "zmáčknout ten správný čudlík"

b) mají mnoho informací, ale použít je sami od sebe neumějí

c) mají vám pomoci řešit problémy, ale zpravidla jsou SAMI tím PROBLÉMEM

d) jakmile si jeden pořídíte, tak zjistíte, že kdybyste počkali o trošku déle, mohli jste mít lepší model.

A jak to vlastně tedy celé dopadlo ? Kdo vyhrál? Řekla bych ,že dámy ,ale ...

Ve španělském slovníku jsou skutečně dvě možnosti COMPUTADOR i COMPUTADORA :-)