Význam planetárních uzlů Uranu

[11]: "Stejně tak pravděpodobně symbolika Země asi dost ovlivňuje Uran a symbolika Uranu dost ovlivňuje Zemi. Dráhy Země a Uranu jsou prostě ve stejné rovině a mezi nimi vzniká poměrně více sil. Dalo by se dostat i k hypotéze, že značná část symboliky Země a Uranu bude mezi sebou rezonovat, nebo bude podobná. Zkrátka mezi Zemí a Uranem je naznačen silnější vztah – a možná se třeba najde nějaká souvislost i v řeckých bájích či jinde, ale zde jsem na slabé půdě. Nicméně si myslím, že astrologické působení mezi Zemí a Uranem bude silnější, než mezi jinými planetami – a že zde je bližší analogie."

Před nějakým časem jsem četla příjemné čtení, dalo by se říci takový mytologický román - Prométheus - Franz Fuhmann. Tuto knížku jsem našla odloženou u popelnic spolu s dalšími knihami. Našla jsem v ní poklad. Do té doby jsem jen znala Staré řecké báje a pověsti, což je vlastně jakoby volné pokračování Prométhea.

V Prométheovi je výborně vysvětlený prvopočátek vzniku světa, vysvětlující a provázaný děj od čtyř elementů, z nichž vznikl Uranos a Gaia, kteří měli spolu děti (Titány). Titáni také dlouho vládly nad světem v čele s Kronem, který jako nejmladší z dětí svrhl vládu Urana a stal se tak vládcem. Později byl Kronos svržen svými dětmi v čele s Diem. Ten se pak stává vládcem světa a už nejsou Titáni, ale nazývají se Bohy. Tady vlastně začínají Staré řecké báje a pověsti. Na konci knihy Prométheus vdechuje život prvním lidem.

[15]: Roman: „Hledal jsem něco k uzlům Urana obecně(Node) na netu v angl., možná v němčině....googlovat.Uvidíme.“

Něco jako tohle:

http://www.nancyschorr.com/2010/02/heliocentric-nodes-of-uranus.html

http://hi.baidu.com/lovehana0/blog/item/62bdcf820a808ca60cf4d2a2.html

http://www.astrologie.cz/cgi-bin/forum.pl?akce=display&id=5720

a ještě k Uranu:

http://www.transformotor.cz/wp/dva-pohledy-na-urana-v-beranu/

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Hledal jsem něco k uzlům Urana obecně(Node) na netu v angl., možná v němčině....googlovat.Uvidíme.

[11]: Osobně si myslim, že velký vliv Uranu je zde právě na seismické aktivity, geofyzilální jevy vybočující z normálu....v důsledku nejen téměř stejného sklonu vůči ekliptice....

[12]: Ale samozřejmě, že existuje mnoho dimenzí.

-----------------------------------------------------------

No právě.....!

--------------------------------------------------------------------------------

Vím, že je pro astrovýpočty nutno počítat s tím vším co uvádíš, -světlo dovolím si nesouhlasit-:)-ovšem může mít jiné chování, než to konstantní s nímž obecně počítá fyzika i ve 3D částech vesmíru -------neb zatím se nám ze čtvrté dimenze žádné info a údaje nevysypaly na stůl, jak by si představoval asi každý dychtivec-takový důkaz by byl super. Důkaz o propojení našich světů s jinými, no....ale nějak pořád nic co by stálo za večerní úvodní zprávu na TV CNN a jiné. Proč na nás v jiných dimenzích s tímhle důkazem kašlou nevim, asi nás považují za nižší tvory, s nimiž není důvod se zabývat. Nakonec lidé také nekomunikují s delfíny, nezaložili ministerstvo pro styk s živočišnou říší a mravenčí či včelí královnou, takže to bude obdobné. Co se zabývat s lidmi, je to stejně k ničemu takoví budižkničemové, kteří nevědí stále nic o svém světě.Když bude katastrofa nějak se namnožej a tak......:-)

[9]: Roman: „Jinak jak víš , že existuje jen trojrozměrný vesmír, prošel jsi tam a zpět?“

Ale samozřejmě, že existuje mnoho dimenzí.

Například v tomto vesmíru považujeme rychlost světla, nebo Planckovu konstantu za neměnnou věc. Dokážu si představti vesmír, či prostor, kde budou mít jiná čísla.

Dokážu si představit dimenzi, kde určité fyzikální zákony fungují jinak.

Osobně jsem přesvědčen, že vesmírů je mnoho, nikoli jeden. A že pokud vystrčíme zadek nad 4. dimenzi, že bychom to viděli.

Stejně tak jsem přesvědčen, že známe jen zlomeček pravdy. V astrologii se těžko odhaduje co bude působit, je lépe to zkusit.

[9]: Ono by šlo ještě o jednu věc.

Teoreticky všechny planety blíže ke Slunci by mohly způsobit zatmění Slunce na Zemi, pokud se dostane Slunce i daná planeta současně do planetárního uzlu.

Takže teoreticky by mohlo být třeba zatmění Slunce způsobené Venuší. Ale pravděpodobnost tohoto jevu je minimální, ale určitě by měl astrologicky zajímavé důsledky.

Stejně tak je možné na Uranu mít zatmění Slunce působené Zemí. Je to opět ale jev s mizivou pravděpodobností, ale nastat může.

Stejně tak pravděpodobně symbolika Země asi dost ovlivňuje Uran a symbolika Uranu dost ovlivňuje Zemi. Dráhy Země a Uranu jsou prostě ve stejné rovině a mezi nimi vzniká poměrně více sil.

Dalo by se dostat i k hypotéze, že značná část symboliky Země a Uranu bude mezi sebou rezonovat, nebo bude podobná.

Navíc rotační osa Uranu je téměř kolmá proti jiným planetám, takže je téměř v ose ekliptiky.

Zkrátka mezi Zemí a Uranem je naznačen silnější vztah – a možná se třeba najde nějaká souvislost i v řeckých bájích či jinde, ale zde jsem na slabé půdě.

Nicméně si myslím, že astrologické působení mezi Zemí a Uranem bude silnější, než mezi jinými planetami – a že zde je bližší analogie.

[8]: Pár užitečných dat pro schopné astronomy a myslitele jakým jsi bezesporu....

http://www.spaceflow.sk/grav13b.html

a

http://www.spaceflow.sk/grav13c.html

----------------------------------------------------------------------------------------

Dimenze ......mám na mysli, multidemensionální vesmír! V ohniscích elipsy snad začíná jedna z cest do dalších rozměrů, kde lze být na dvou místech současně a přesto nebýt tam ani zde....:)

[7]: Když můžeš planety nakreslit do jedné roviny (placky), a nepotřebuješ třetí dimenzi (nad a pod papírem), pak uzly moc smysl nemají.

-------------

Měl jsem na mysli , že třetí rozměr a jeho obyvatelé nevědí nic moc o čtvrtém a pátém rozměru vesmírného prostoru, teda směrem vzestupně k dimenzi.:) Stejně jako v animaci, ale s posunem o jedno místo vpřed - ne vzad.

Jinak jak víš , že existuje jen trojrozměrný vesmír, prošel jsi tam a zpět ? :-)

Není přece jen tělo fyzické, ale astrální, éterické atd....

---------------------------------------------------

[7]: Teprve teď mě napadlo, že právě to, že Uran obíhá de facto ve stejné rovině jako Země možná vysvětluje obrovskou sílu působení Urana na Zemi a její silný a devastující účinek v astrologii. Uran působí ze stejné roviny jako Země.

Uran je planeta, jejíž oběžná dráha je nejblíže ze všech planet rovině oběžné dráhy Země.

Sklon Uranu vůči ekliptice je pouhých 0,77 °.

Následuje Jupiter (1,31 °), pak Neptun s (1,77 °), dále Mars (1,85 °), Saturn (2,49 °), Venuše (3,39 °), pak dlouho nic, pak Měsíc, pak dlouho nic, pak Merkur, pak dlouho nic a nejvíce šejdrem je Pluto.

[3]: Roman: „Dík za pohled na uzly...charakter a razance uzlů nemusí být dán pouze sklonem oběžné dráhy k ekliptice! Asi bude záležet jestli se díváš na krajinu v leže nebo v sedě, nebo z houpací sítě na zahrádce, nebo z letadla......:-) viz geometrie elipsy se všemi podivuhodnými body a křivkami a kružnicemi...“

Planetární uzly jsou dva body, kde se protíná ekliptika (rovina oběžné dráhy Země) s oběžnou dráhou planety.

Pokud je oběžná dráha planety skoro ve stejné rovině jako je ekliptika, pak sice Uzly existují, ale není velký rozdíl mezi „oběžné dráhy Země a planety jsou skoro ve stejné rovině“ a „ve dvou bodech zvaných uzly jsou přesně ve stejné rovině“. To působení není asi tak rozdílné.

Existence a síla planetárních uzlů je důsledkem trojrozměrnosti celého vesmíru. Když uděláš placku (dvojrozměrný svět), a nakreslíš do ní Slunce, Zemi a Uran – tak v zásadě tyhle oběžné dráhy jsou pouze v jedné rovině, v jedné placce a tak je to i ve Sluneční soustavě.

Teprve dráhy jiných planet už do placky nenakreslíš, protože jsou dost šikmo a už musíš vidět trojrozměrně.

Planetární uzly jsou pak dvojicí bodů, které projdou tím nakresleným papírem, kde máš Slunce i celou dráhu Země. Jsou to dvě místa, kde dráha planety se dotkne (zkříží) tohodle papíru (roviny).

Planetární uzly se nedají vysvětlit dvojrozměrně na papíře. Když můžeš planety nakreslit do jedné roviny (placky), a nepotřebuješ třetí dimenzi (nad a pod papírem), pak uzly moc smysl nemají.

Uzel vlastně je místo, kde planeta vstupuje do interakce Slunce -Země a ovlivňuje tak tok energie ze Slunce, nebo energie Slunce akceleruje účinek planety na Zemi, protože je jak dělo přesně zamířen na Zemi alespoň v jedné dimenzi.

Ale můžu se mýlit v jejím účinku na astrologii. Protože nemám žádný podklad, a nevím o tom, že by se tím kdo zabýval, tak jen odvozuji od nebeské mechaniky. Praxe může být jinde.

Na druhé straně astrologie zná podobný koncept a to jsou paralelní aspekty, kdy dvě planety jsou jedna nad rovinou ekliptiky a druhá pod rovinou tak, že ekliptika je přesně ve středu mezi nimi.

A paralelní aspekty se v astrologii používají celkem mohutně a jejich princip je blízký (ne stejný) principu uzlů. Je v tom podobný mechanismus trojrozměrnosti.

Neposlušný hvězdní poutníci nebo prominenti v galaktických sférách, aneb ještě jinak:

http://www.exoplanety.cz/2011/05/retrogradni-horci-jupiter/

Rovina oběžné dráhy řady exoplanet je ovšem vůči rovině rovníku hvězdy skloněna o provokativně významný úhel. Výjimkou nejsou ani případy, kdy tento úhel činí 180°, což v překladu znamená, že planeta okolo hvězdy obíhá v opačném (retrográdním) směru, než v jakém rotuje mateřská hvězda.

Logickým vysvětlením retrográdního pohybu by byly gravitační interakce mezi planetou a hvězdou, případně mezi planetou a jejími sestrami. Je ale vůbec možné, aby gravitační interakce změnily směr oběhu obří planety?

:-)

Keplerovy zákony v α Piscis Austrini.

http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4079&akce=show2&dev=1&reply2=104252

....Mělo by se tedy skutečně jednat o planetu, která kolem mateřské hvězdy obíhá ve vzdálenosti 17 miliard kilometrů, což je více než 10krát dále než je vzdálenost Saturna od Slunce. Změna polohy planety, jež dostala označení Fomalhaut b, mezi dvěma expozicemi odpovídá oběžné době 872 roků, jež je dána Keplerovými zákony pohybu planet.

Hmotnost planety nebude přesahovat tři hmotnosti našeho Jupitera. Na druhou stranu její jasnost tomu neodpovídá. Fomalhaut b je jasnější než by se od planety takové hmotnosti očekávalo. Jedním z možných vysvětlení je přítomnost podobného prstence jako má Saturn. Led a prach v prstenci by odrážel záření mateřské hvězdy a tím by zvyšoval jasnost samotné planety.

Výzkum planety Fomalhaut b zdaleka nekončí.

Milda:

Celá nebeská mechanika je odvozena z několika jednoduchých zákonů.

--------

Pojmem nebeská mechanika myslíš dva milimetry* prostoru před prahem domácnosti počtáře ?...:-)

*Krátkozrakost (lat. myopia) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají už před sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Zpravidla je na příčině příliš dlouhé oko, výjimečně je příčinou zvýšená lomivost optického aparátu oka. Hlavním projevem je špatná viditelnost postiženého na vzdálené předměty. Myopie se napravuje brýlemi s čočkou rozptylkou. Jejím opakem je dalekozrakost. Kromě brýlí je možné myopii korigovat také kontaktními čočkami nebo některou z metod refrakční chirurgie. Nejvhodnější metodou refrakční chirurgie ke korekci myopie je LASIK a implantace nitrooční kontaktní čočky.

P.S:

Podezření z myopie se netýká samozřejmě tebe příteli....:-)

--------------------------

Pozn.Variace jako zákonitost v hudební teorii a skladbě!:-)

variace

Variační techniku - obměňování základního tématu - znali již skladatelé 14. a 15. století. V hudbě virginalové -pak variační forma dosahuje pozoruhodné rozmanitosti a dokonalosti. Počet variací ve skladbě není omezen !!! - Beethoven jich např. napsal na téma z valčíku skladatele Diabelliho třiatřicet.

Jsou variace f o r m á 1 n í (obměny mají zpravidla stejný počet taktů jako základní téma) nebo

c h a r a k t e r i s t i c k é (obměňuje a zpracovává se jen část tématu, jednotlivý motiv*, rytmický* prvek apod.). K variacím občas obrátí pozornost i skladatelé zcela moderní, jako např. B. Britten. Své orchestrální variace na Purcellovo téma nazval Průvodce mladého člověka orchestrem. Každý nástroj se v nich představí svou vlastní variací a nakonec všechny dohromady zahrají fugu**.

fuga je vlastně nebeská mechanika vyjádřená skladbou....:-)

[2]: Dík za pohled na uzly...charakter a razance uzlů nemusí být dán pouze sklonem oběžné dráhy k ekliptice! Asi bude záležet jestli se díváš na krajinu v leže nebo v sedě, nebo z houpací sítě na zahrádce, nebo z letadla......:-) viz geometrie elipsy se všemi podivuhodnými body a křivkami a kružnicemi...

K těm zákonům nebeské mechaniky jen malé připomenutí našich znalostí o vesmíru obecně.

Dr. Quantum zde ..

http://www.youtube.com/watch?v=mcZ-y0RHTXI

... to nádherně ukazuje, jak se díváme jen na slupku jablka, zatímco jádřinec je daleko za možností si jádřinec vůbec uvědomit:-) Naše pojetí nebeské mechaniky je ve chvíli objevu dalšího rozměru z řady možností naprosto identické s "kroužkem" v animované ukázce...zhroutí se a zmuchlá jak Á čtyřka v tiskárně...

Připomíná mi to silně rozdíl v pohledu čínské medicíny na člověka a té klasické "řemeslnické medicíny"na tělesnost lidskou. Opravář, který přichází každodenně k Škodě 105 a náhled mu přivezou nový model Porsche k seřízení......

-----------------------------------------------------------

[1]: Roman: „Napadlo mě příteli, zda Keplerovy tři zákony platí i v jiných vztažných soustavách mimo naši sluneční soustavu. Stejný tvar dráhy -trajektorie kolem centrální hvězdy.“

Keplerovy zákony platí i v jiných systémech. V každém systému, kde planety obíhají kolem centrálního velmi hmotného tělesa.

--

Roman: „V nebeské mechanice je tolik zákonů…“

Celá nebeská mechanika je odvozena z několika jednoduchých zákonů.

Všechny další zákony jsou jen odvozením. Keplerovy zákony se dají také odvodit ze základních vzorců.

Ale Kepler je asi objevil dříve, než to odvození bylo známo.

--

Roman: „Vzhledem k ohniskům těchto drah lze předpokládat významný vliv na trajektorii i v oblastech vzestupných a sestupných uzlů planet. Např. vzestupný uzel Uranův musí mít slušnou aktivitu v oblasti kam dopadá, nemýlím-li se. Existuje v astro literatuře někde takové užití? Nevim...“

Uran má sklon dráhy k ekliptice 0,79876 °, tedy de facto je ve stejné rovině jako ekliptika. Tedy Uran obíhá kolem Slunce fakticky ve stejné rovině jako Země. Jeho vliv je tedy na Zemi vždy silný. Uzly Urana existují, ale asi nebudou mít pro astrologie velký význam, protože díky vzájemné postavení drah Země a Urana se Uran asi fakticky chová, jako by vždy byl v konjunkci s Uzlem.

Kde asi mohou být významné Uzly bude u planety Pluta a planety Merkuru, kde je sklon dráhy k ekliptice dost velký.

Nevím o tom, že by se kdo kdy v astrologii tímto zabýval.

Přečetl jsem si odkaz, díky za nápadité úvahy:)

Napadlo mě příteli, zda Keplerovy tři zákony platí i v jiných vztažných soustavách mimo naši sluneční soustavu. Stejný tvar dráhy -trajektorie kolem centrální hvězdy. Škoda, že nelze prověřit, i když obecně by platit tzv. Keplerovy zákony samozřejmě měly.

(V nebeské mechanice je tolik zákonů, že pouhé tři zmíněné zákonitosti jsou asi jako dvacetihaléřová mince v porovnání s nějakou tou pětitisícovkou. Astronomie pokročí mílovým krokem v okamžiku, až přestane lpět na zákonitostech popisujících stávající principy jako neměnné a jediné. Naprosto každá živá rostlina je sice stejného druhu, ovšem nikdy ne stejná-morfologie je velmi rozmanitá i v galaktických rozměrech ...:-)

Vzhledem k ohniskům těchto drah lze předpokládat významný vliv na trajektorii i v oblastech vzestupných a sestupných uzlů planet. Např. vzestupný uzel Uranův či Marsův musí mít slušnou aktivitu v oblasti kam dopadá, nemílím-li se. Existuje v astro literatuře někde takové užití? Nevim...

Pozn. Mnoho našich astrologů se na podobná tělesa sluneční soustavy(jako zmíněné měsíce planety Mars) jen soucitně usmívají a vykřikují, že je všechno takové počínání hloupost. Takže se vliv např. Marsových měsíců na astrologické dění nebere asi nikde vážně.:)