Mars, Phobos a Deimos – vznik názvů

[15]: Roman: Souhlasím.

Ono je to vlastně takto: Planety konají pohyb kolem ústřední hvězdy. Je to takový pohyb 1. řádu.

Měsíce konají pohyb kolem planety. A protože planety konají ještě pohyb kolem ústřední hvězdy, tak výsledný pohyb měsíců je docela složitý. Je to takový pohyb 2. řádu.

Otázkou je, jaká je symbolika a význam působení rozdílu mezi oběma pohyby. Mezitím musí být zásadnější rozdíl v symbolice – myšleno v obecné vesmírné astrologii.

Měsíce se pohybují poměrně rychle a na dané planetě reprezentují rychlé změny. Možná něco čemu my říkáme emoce a nálady.

Když se to vezme kolem a kolem, taková marsovská vozítka, kterými NASA poslala zkoumat povrch Marsu by měla horoskop přistání i s Phobosem a Deimosem v horoskopu.

Romanův pohled-

Tyto oba měsíce na pozemské záležitosti mají vliv jednou za dlouhou dobu-marsovský cyklus -jeho vrchol a válečné operace velkého rozsahu, válečné vřavy a pohyb armád po krajině. Jsou to takové doprovázející efekty působení marsovských neblahých aspektů. Některé obrazy to vyjadřují vlastně zřejmě výstižněji než suchý popis a interpretace. Krajina po bitvě...námět obrazů výstižný, leč nepříliš poetický.

Měsíce jsou důležitější pro domvskou planetu, asi jako v naší oblasti(slapové a podobné jevy).

[13]: Harmonický vztah Venuše a Marsu plodí úžasné talenty v umění, hudbě.

Láska z tohoto aspektu k oblasti zájmu jednotlivce-zrozeného je celoživotní, mají ho jistě skladatelé a básníci. Poetické myšlení je právě to co společnoat lidská potřebuje jak koza drbání na rozdíl od pouze technokratického stylu a usilování.

[11]: Hm a co tedy vše plodí harmonický vztah Marse a Venuše? Harmonii, ale i strach a hrůzu?

Zajímavé je, že Marsovy měsíce Phobos a Deimos byly předpovězeny mnoha nevědeckými metodami dříve. Johannes Kepler předpověděl existence dvou měsíců Marsu v roce 1610 na základě harmonie vesmíru. Kromě toho se až příliš často v různých románech objevovaly Marsovy měsíce dlouho před jejich objevem.

Anglický spisovatel Jonathan Swift v Guliverových cestách popisuje objev dvou měsíců Marsu hvězdáři vymyšlené země Laputa. Swiftův satirický román vyšel poprvé v roce 1726, tedy půldruhého století před skutečným objevem Phobosu a Deimosu a žádný tehdejší hvězdářský dalekohled nebyl dostatečně výkonný, aby mohl skutečné měsíce odhalit.

Pokud se chcete pokochat astrologicky:

Phobos byl objeven 18.8.1877, 09:14 GMT, US Námořní observatoř, Washington

Deimos byl objeven 12.8.1877, 07:48 GMT, US Námořní observatoř, Washington

Objevitel byl Asaph Hall III., narozen 15.10.1829, Goshen, Connecticut. Kromě objevů Phobose a Deimose také zjistil hmotnost Marsu, změřil rotaci Saturnu a určil dráhy některých dalších těles.

[9]: Daniela: „Phobos je poměrně blízko, obíhá celkem rychle“

Mars má průměr 6792 km, a Phobos obíhá s poloměr dráhy 9378 km, tedy 5392 km nad povrchem Marsu. Doba oběhu 7,66 hodin.

Pozemský měsíc obíhá v 60 × větší vzdálenosti, ale je zase sedm milionkrát těžší, než Phobos.

Pokud si představíte účinek Měsíce analogicky k účinku Phobosu a Deimosu pro Mars, pak Marťan je pod vlivem velmi rychle fičících dvou satelitů, které rozhodně (astrologický) účinek mít budou.

Slapové síly Phobosu budou asi 20 000× menší, než vyvolává pozemský Měsíc na Zemi. Vzhledem k tomu, že je na Marsu nízký tlak atmosféry, kapalná voda se tam stejně neudrží. Přesto díky slapovým silám se Phobos stále přibližuje Marsu a obíhá stále rychleji.

[9]: Na vrtkavost a rozmar bohů jsme tu už narazili. Řecká mytologie je v tomto nepřekonatelná. Stačí si vzpomenout na film „Souboj Titánů“. Ale na druhou stranu řecká mytologie je jedinečná, protože v sobě ukrývá spoustu odpovědí na různé lidské otázky.

[8]: Koukala jsem, Phobos je poměrně blízko, obíhá celkem rychle. Jo a nesmíme zapomínat na Harmonii jejich sestru :-).

Kdysi jsem četla větu: Střezte se býti miláčkem Bohů! Docela mi to zaujalo. Ujasněno to bylo tím, že miláček Bohů je prakticky smýkán životem podle chuťí a rozmarů nejrůznějších Bohů, aniž by se snažil konat, je pouze v jejich vleku...

.

[7]: Daniela: Bůh války Árés (Mars) zplodil s bohyní krásy a lásky Afroditou (Venuše) dva syny: Foba a Deima. Oba společně doprovázeli boha války, svého otce Area, do všech bitev a byli všudypřítomní jako zosobnění hrůzy a děsu uprostřed válečné vřavy. Tuto hrůznou společnost doplňuje Enýó, bohyně války, sestra Áreova, krutá a zuřivá. A také družina Kér, bohyň smrti, zejména násilné. Těch jsou zástupy, obcházejí bojiště oděné v krvavých cárech a vysávají krev z mrtvých a raněných. Všichni tito tvorové byli nenáviděni bohy i lidmi.

Podle jiných pověstí byli Phobos a Deimos koně zapřažení do válečného vozu.

Oba měsíce, Phobos a Deimos byly objeveny 1877.

Ono je to spíše tak, že jsme příliš přecitlivělí na cokoli nepozitivního, ale zapomínáme, že takových názvů má půlka vesmírných těles.

[6]: No, a kde přišly k svým nálepkám :-)?

[5]: Mars obíhají 2 měsíce – Fobos (strach) a Deimos (hrůza)

[3]: Miloslav: "Mars navíc se svými měsíci nazvanými strach a hrůza."

Tady vůbec nevím o co jde? Můžeš mi prosím trošku zasvětit?

[3]: Slávek: „Mars navíc se svými měsíci nazvanými strach a hrůza.“

To je dobré téma na „mimozemskou astrologii“ A k tomu si můžeme představit třeba ještě 60

měsíců Jupitera.

[1]: Daniela: „Já myslím, že Mars jako Bůh plodnosti, ohně a války a Venuše Bohyně lásky a krásy zní také dostatečně magicky a silně.“

Mars navíc se svými měsíci nazvanými strach a hrůza.

Turnovský Pavel: „jen bych chtěl připomenout, že feminismus od 19. století po současný a postfeminismus představuje mozaiku nejrozmanitějších názorů, mnohdy velmi inspirativních“

S tím souhlasím.

Ono ostatně není jasné, co to vlastně přesně je.

Já myslím, že Mars jako Bůh plodnosti, ohně a války a Venuše Bohyně lásky a krásy zní také dostatečně magicky a silně.