Vztah mezi astrologickým a čínským zvěrokruhem

[16]: Díky. To jsou výborné poznatky a postřehy.

[14]: „I. Jestliže je monáda diagramem vypovídajícím něco o konkrétních měřeních, pak ony ďublíky - bílá tečka v černém poli a vice versa - musí být nějakým pozdějším filozoficko-výtvarným počinem až v době, kdy se z diagramu měření stal obrazec-symbol? Protože v původním diagramu pro tyto puntíky není prostor.“

V původním symbolu tečky nebyly. Předpokládám, že celý symbol byl nejdříve odpozorován pomocí stínu Slunce, následně filozoficky a symbolicky rozebrán a doplněn o dvě tečky jako symboly opačného stavu, které potenciálně existují.

---

„III. Monáda jde vlastně taktéž zkonstruovat při jakémkoli vyjádření dvou cyklických průběhů, kdy jeden je dvakrát rychlejší než ten druhý“

Přesně tak. Původní konstrukce používá také souhvězdí Malého vozu, jak je v anglickém článku mnohokrát naznačeno slovním spojením „Dipper's positions“ a další věci.

Ale je to základní cyklická zákonitost libovolného periodického pohybu.

Samotný symbol a jeho obrazec lze zkonstruovat mnoho způsoby a s využítím řady pohybů. Ale pravděpodobně kdosi si ho první všiml na Slunci.

Ostatně celá fyzika funguje podobně. Odvodila základní rovnici vlnění pomocí Newtonových zákonů (http://cs.wikipedia.org/wiki/Newtonovy_pohybov%C3%A9_z%C3%A1kony) a popisuje tím neuvěřitelně čiroké rozpětí fyzikálních jevů včetně kvantové fyziky a vysvětlení podstaty světla.

Učení o jin-jangu je to samé co fyzikální alternativa sínusovky a Newtonových zákonů u vlnových rovnic.

Jin-jang byl objeven v Číně na slunečním stínu, vlnová rovnice ve fyzice na pohybu závaží na pružině – ale to byl prvotní objev. Následně byl zobecněn na obrovskou spoustu jevů, která přesáhla oblast objevu.

Dík, Barčo, psaly jsme současně, moc mě nechvalte, zpychnu a pak bych byla nesnesitelná... :o)

A zde mě popichují další otázky a nejasnosti, tak je sem zkusím naformulovat honem, než je zase zapomenu:

I. Jestliže je monáda diagramem vypovídajícím něco o konkrétních měřeních, pak ony ďublíky - bílá tečka v černém poli a vice versa - musí být nějakým pozdějším filozoficko-výtvarným počinem až v době, kdy se z diagramu měření stal obrazec-symbol? Protože v původním diagramu pro tyto puntíky není prostor.

II. Z konstrukce monády díky stínu-nestínu v průběhu roku je zřejmé, že monáda poukazuje k solárnímu průběhu roku. Co se týká lunárního cyklu, na ten se asi dost dobře napasovat nedá? Nebo dá? Protože:

III. Monáda jde vlastně taktéž zkonstruovat při jakémkoli vyjádření dvou cyklických průběhů, kdy jeden je dvakrát rychlejší než ten druhý - i do souřadnicového systému xy (sinusoidy), akorát vznikne monáda rozdělená na dvě poloviny následující po sobě podél osy x (času). Dá se tak třeba znázornit průběh prakvalit během roku v tropickém zvířetníku. Mám podezření, že jistým způsobem jde takto zanést i některé alikvótní tóny (v oktávách) nebo ty liché - ale tady bych se mohla mýli - taky vařím z vody.

[9]: Hanko, máte můj upřímný obdiv. Já jsem se to před pár dny též pokoušela vyluštit, porozumět, ale té třetí poslední části jsem neporozuměla. Text jsem si dala do překladače (neumím anglicky)

Jste opravdu dobrá.

Jen bych se rád zeptal na otázku tématu, odkud vznikla? :-) Nerozumím totiž tomu rozdílu mezi astrologickým a čínským zvěrokruhem. Což není čínský zvěrokruh astrologický?

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jen doplním k tomu předchozímu měření stínu velmi důležitou informaci, jež má silné jádro pro pochopení čínského myšlení , možná je to pro vás věc známá , možná ne :

STINNÁ A SLUNNÁ STRANA HORY

" Myšlenka cyklických pohybů v tao dostala konečnou podobu zavedením polárních protikladů jin a jang. Jsou to dva póly, které určují hranice cyklů změn.

Když jang dosáhne vrcholu, ustoupí jinu, když jin dosáhne vrcholu , ustoupí jangu.

Podle čínských představ všechny projevy tao vznikají z dynamické souhry těchto protichůdných sil. Tato myšlenka je velmi stará. Po generace se rozpracovávala symbolika archetypálního páru jin a jang, jež se pak stala základním konceptem čínského myšlení.

Slova jin a jangpůvodně označovala stinnou a slunnou stranu hory, o čemž nám dává dobrou představu citát z Knihy proměn:

"To, co umožňuje tu tmu, tu světlo , je tao."

---------------------

Ještě poznámka k symbolu: DIAGRAM NEJZAZŠÍHO PÓLU

Čínský symbol ilustrující povahu jinu a jangu se nazývá - tchaj-ťi-tchu -neboli diagram nejzazšího pólu(předělu).

----------------

S tímto zapojením základních myšlenek je geometrická konstrukce cyklických změn světla a stínu možná barevnější. Pokud si představím tyč na vrcholu hory(libovolné stabilní místo pro pozorování) stín je vrhán nejen slunečním, ale také lunárním světlem. Diagram monady je samozřejmě především o světle a stínu a cyklickém pohybu projeveném v materiálním světě. Nic tajemného zde nehledám, je to vyjádření platné pouze na materiální úrovni, o níž v astrologii víceméně co do výpočtů jde.:-)

Je nutné ještě uvážit kvalitativní i kvantitativní rozdílnost vlastností a v pojetí světe( nejen čínské myšlení), lunární a solární!

[9]: „Od letního solsticia až do zimního probíhá zakreslování přibývající délky stínu způsobem, jak vysvětleno. Od zimního solsticia naráz jinak - a tímto zajímavým řešením vzniká komplementárně jakoby zakreslování přibývající délky ne-stínu, tedy světla, a to taktéž od okraje kruhu k jeho středu. Jestliže to tak mysleli, pak je to velice elegantní znázornění poměru stínu a nestínu (světla).“

Ano, jste geniální. :-) Číňany zajímala dynamika. Tedy trend „růstu“ stínu či ne-stínu, který zakreslili tímto způsobem. A vzájemný poměr světla a stínu, nikoli jejich absolutní hodnoty.

Právě proto měli 8 (čínských) palců vysokou tyč, ale v monádě jen 6 dílů (soustředných kroků) „palců“. Nejspíše to nějak souvisí s tím, že délka stínu v Číně je v rozdílu mezi maximální a minimální délkou stínu 6 palců – ale tohle jsem si nikdy neověřoval, to tak trochu vařím z vody.

Pardon, že jsem ve svém předchozím příspěvku nesmazala ten celý Váš, který jsem si překopírovala, abych jej měla na očích, tím jsem to celé udělala matoucí. Moje poznámka začíná až pod xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.

[6]: „Kdyby to zakreslili, jak jsme zvyklí my zareslovat nějaký průběh něčeho v čase, tedy do os xy“

Jenže tady je to zakresleno jinak:

1) Délka stínu

Nejkratší stín Slunce je za letní rovnodennosti a to je „bod nula“. Jinak řečeno, Číňané nezakreslovali délku stínu, ale rozdíl o kolik je stín delší, než za letní rovnodennosti.

Tedy délka stínu je transformovaná tak, aby nejkratší stín byl „jakoby nula“ a nejdelší stín byl „jako plný poloměr kruhu monády“.

2) Úhel stínu

Slunce myšleně oběhne celý kruh monády za jeden rok, a podle toho se vybírá místo na monádě (tedy úhel) kam se dělka stínu zakreslí.

Tedy řečeno matematicky, délka stínu se kreslí do polárního součadnicového systému s tím, že úhel představuje den v roce.

3) Od letního slunovratu do zimního slunovratu se kreslí délka stínu od středu kruhu (tedy očekávaně). Od zimního slunovratu do letního slunovratu se délka stínu nanáší od okraje kruhu směrem do středu (tedy neočekávaně).

---

Konstrukce monády je složitější, protože v tom ještě hraje roli jedno souhvězdí. Ale princip konstrukce jsem naznačil výše.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ano, Vaše vysvětlení v 1) a 2) je mi jasné, problém vidím v bodě 3), kdy nastává ono neočekávané vynášení délky stínu nikoli od okraje kruhu do středu, ale obráceně, od středu kruhu k jeho okraji. Protože ani anglický text myslím nenabízí vysvětlení, zkusím nabídnout vlastní spekulaci:

Od letního solsticia až do zimního probíhá zakreslování přibývající délky stínu způsobem, jak vysvětleno.

Od zimního solsticia naráz jinak - a tímto zajímavým řešením vzniká komplementárně jakoby zakreslování přibývající délky ne-stínu, tedy světla, a to taktéž od okraje kruhu k jeho středu. Jestliže to tak mysleli, pak je to velice elegantní znázornění poměru stínu a nestínu (světla).

[6]: „Kdyby to zakreslili, jak jsme zvyklí my zareslovat nějaký průběh něčeho v čase, tedy do os xy“

Jenže tady je to zakresleno jinak:

1) Délka stínu

Nejkratší stín Slunce je za letní rovnodennosti a to je „bod nula“. Jinak řečeno, Číňané nezakreslovali délku stínu, ale rozdíl o kolik je stín delší, než za letní rovnodennosti.

Tedy délka stínu je transformovaná tak, aby nejkratší stín byl „jakoby nula“ a nejdelší stín byl „jako plný poloměr kruhu monády“.

2) Úhel stínu

Slunce myšleně oběhne celý kruh monády za jeden rok, a podle toho se vybírá místo na monádě (tedy úhel) kam se dělka stínu zakreslí.

Tedy řečeno matematicky, délka stínu se kreslí do polárního součadnicového systému s tím, že úhel představuje den v roce.

3) Od letního slunovratu do zimního slunovratu se kreslí délka stínu od středu kruhu (tedy očekávaně). Od zimního slunovratu do letního slunovratu se délka stínu nanáší od okraje kruhu směrem do středu (tedy neočekávaně).

---

Konstrukce monády je složitější, protože v tom ještě hraje roli jedno souhvězdí. Ale princip konstrukce jsem naznačil výše.

Vlastně ještě trochu jinak.

Ve své úvaze jsem opomenula ještě celý úsek mezi rovníkem a obratníky, ale to nic nemění na mé otázce, jak to dává onu monádu?

dobrý den a krásné září, přeji :o)

Ad 4: Zaujala mne ona konstrukce monády, a jsem v tomto poněkud nedovtipná, prosím o pomoc v pochopení.

Pokud tomu rozumím, pak Číňani pomocí tyče dlouhé 8 stop měřili denně stín (patrně vždy ve stejnou denní dobu, nejlépe v poledne, ale možná, že v průběhu celého dne). Takto naměřené hodnoty zakreslovali do kruhového diagramu, přičemž vyplynulo jako zřejmé, že nejkratší stín je za letního solsticia a nejdelší za zimního.

Kdyby to zakreslili, jak jsme zvyklí my zareslovat nějaký průběh něčeho v čase, tedy do os xy, přičemž osa x by vyjadřovala čas a na ose y by se vynášela délka stínu, pak by průběh byl nad osou x (v plusových hodnotách y) po celý rok, pokud by se nákres týkal jedné polokoule (jen severní) nebo pod osou x v mínusových hodnotách y (jen jižní polokoule). Kdyby se měření odehrávalo na rovníku, půl roku by byl průběh nad osou x a půl roku pod osou x.

Ale v tom kruhovém diagramu je pro mne otázka, jak došli k tomu vyjádření oné monády? Když začnu létem (nejkratší stín), a dojdu přes podzimní equinox do zimní nejdelší pozice, pak další zakreslování podle mého evropského uvažování by mělo být osově souměrné podle osy zimní/letní slunovrat. Čili jak ti Číňani uvažovali? Proč to tak zakreslili? Chtěli tím vyjádřit ještě něco jiného? Třeba průběh na rovníku, něco jako jsem uvedla "pod osou, nad osou x"? Či to celé chápu špatně?

.

Dají se sem, prosím, vkládat obrázky?

[3]: Jinak ohledně měsíců přímo autor vysvětluje:

„However, there are two different Month cycles in the Chinese calendar. One uses the lunar system and the other uses the solar system. In the lunar system of Month, the new moon day is the first day of a lunar month. The length of a lunar month is the length of time between two new moon days. The name of a lunar Month is taken from the solar system. The Chinese solar months are not like the months of a modern calendar. The Chinese calendar divides the year into 24 solar segments according to the sun positions on the tropical zodiac (Similar to western astrology). Each segment's name was given for ancient Chinese farmers' use.“

Překlad: V čínském kalendáři existují dva různé měsíční (ve smyslu kalendární) cykly. První používá lunární systém a druhý solární systém. V lunárním systému začíná kalendářní měsíc novem. Délka mezi lunárními měsíci je dobou mezi dvěma novy. Jména lunárních měsíců byla převzata ze solárních systémů měsíce. Čínský solární kalendář je jiný, než je moderní pojetí kalendáře. Čínský kalendář rozděluje rok na 24 solárních segmentů podle pozice na tropickém zvěrokruhu (podobně jako západní astrologie). Jméno každého segmentu jsou dána použiváním starodávnými čínskými farmáři.

[3]: Pokud jsem to správně pochopil, tak se jedná o něco jiného.

Čínská monáda, vyjadřující jin a jang (takový ten napůl bílý napůl černý tenisák s dvěma tečkami opačné barvy) totiž vzniká pomocí stínu Slunce v průběhu roku.

Tak tento tvar vzniknul a můžete si ho nechat nakreslit Sluncem v průběhu roku i vy:

http://www.chrismeistre.co.za/tai-chi/where-does-the-yin-yang-symbol-come-from.html

Takže každé místo na jin–jang symbolu má přesně určený den v roce.

---

Proto je v tabulce od Romana i „sun longitude“, tedy ekliptikální délka Slunce (česky prostě astrologické znamení – poloha na ekliptice ve stupních), protože autor tabulky tuto konstrukci symbolu jin–jangu pravděpodobně zná.

[1]: na tom webu Solar segments a Sun longitude jsou v pořádku, ale jména měsíců už jsou mimo, neboť měsíce začínají novoluním, jejichž čas a pozice jsou proměnlivé a ne pozisí Slunce na ekliptice, které se opakují. Solární segmenty a !měsíce" fungují na sobě nezávisle, jde o dava různé referenční rámce

Zde vysvětlení základních prvků v čínském horoskopu a lunárního kalendáře.

http://www.astrology.cz/chinese.html

Možná by bylo zajímavé porovnat interpretaci horoskopu pro číňana v západním pojetí a pro evropana v čínsko astrologickém pojetí...nejsem si jistý jak a v čem by se charaktery osoby sešly.

Našel jsem hezký web, kde je vysvětleno jak jsou přiřažena čínská znamení k astrologickým a které by si měly vzájemně plus mínus odpovídat:

http://www.chinesefortunecalendar.com/clc/LunarCalendar.htm