Astrometeorologie a bouře v květnu 2011

Z netu)

Varování astrologů: Zaměřte se na planety!

Jedna část vědců nás straší globálním oteplováním, druhá ochlazováním. Náhle však přijde mrak a déšť vytopí celou vesnici, rozvodní řeky. Z nevinné bouřky je pohroma. V létě u nás panuje mnohdy větší vedro než na Sahaře, ale ješt ě v dubnu sněží. Co se to děje? Zbláznilo se počasí?

Kdyby si pyšní vědci alespoň trošku všímali astrologie, zjistili by, že už naši dávní předci měli jasno. Na lidské osudy a tvář naší planety mají kromě Slunce a Měsíce významný vliv dvě obří planety, Saturn s Jupiterem. Zabírají většinu hmotnosti naší planetární soustavy, přibližně 92 procent.

Vraťme se k počasí. Právě tyto dvě planety prý výrazně ovlivňují pohyb Slunce, nestabilitu jeho oběžné dráhy. Zjednodušeně řečeno, kdyby dvojice obrů neexistovala, byl by klid. Saturn s Jupiterem se pravidelně setkávají v jakémsi zákrytu od Slunce, děje se tak přibližně každých dvacet let, Slunce se vychyluje a „zlobí“. V období aktivního maxima nastává na Zemi poklid (i když relativní), čas hojnosti a prosperity. Když se ohlásí sluneční minimum, je zle. Podnebí se ochlazuje, lidstvo je náchylné k bouřím a revoltám, hrozí hladomor, vedou se zhoubné války.

A co nás čeká? I do budoucna je prý nutno počítat se stále častějšími povodněmi, výkyvy počasí, s nestabilitou klimatu. Sluneční energetické minimum potrvá přibližně do roku 2028 a bude doprovázeno nepokoji, společenskou nestabilitou a výkyvy. Hladomor v civilizovaných zemích už nehrozí, ale jeho náhražkou je podle astrologů současná ekonomická krize, významné zlepšení, které desetkrát ročně avizují politici, se prý konat nebude, naopak, krize se povleče a hrozí další potíže. Přibližně v letech 2038 – 2041 bude sluneční aktivita stoupat, čeká nás období prosperity, takzvaný cyklus géniů. Konec 21. století předznamená další energetické minimum. Podle některých věštců právě tehdy dojde k zásadní proměně života.

(sun)

[11]: Dobrý tip.

Je to velmi problematické, neb v současné době to jistě není věcí dvou opozic nebo pozic planet.

Zajímavý článek k tématu: http://h8jek.blog.cz/1003/zavislost-gravitace-saturnu-a-jupiteru-na-teplotu-zeme

[9]: Roman: „Napadla mě jen drobná otázka: Mohou mít nějaký dopad tyto celoplanetární megazměny např. na povrchu a uvnitř planety Saturn na celkové astrologické působnosti? Nemyslím nyní jen Saturn....Například -zda před mnoha a mnoha lety byl vliv Marsu poněkud méně prudší -jinačí-než za současných bouří a zvratů? Pravdou je, že nevíme, zda-li podobné bouře probíhaly i před 500 lety, tedy, že to je tam někde v prostoru zcela "normální".“

Dopad to má určitě, ale jaký a jak silný a jestli to stojí za řeč je otázkou.

Například dříve existovala planeta mezi Marsem a Jupiterem. Logicky tato planeta musela působit daleko větší výbojnost a agresivitu, než působí dnes Mars. Tedy v horoskopech, pokud by planeta dnes existovala a kreslili bychom jí. Navíc agresivita by stoupala přílišnou blízkostí planety Jupiter působící růst. Planeta se nakonec rozpadla, což je asi důsledek.

Rozpad této staré planety na hejno planetek způsobil dost velkou změnu celé astrologické situace.

Bylo by zajímavé zjistit, kdy rozpad planety nastal a porovnat dobu na Zemi před a po této době. Podle mého muselo nastat značné zklidnění.

Ovšem jestli bouře na Saturnu výrazněji působí třeba v horoskopech – nejspíše ne. Sama bouře je důsledkem určité konstelace, která působí i mimo bouři sama o sobě.

cit. z čl.:Co je ovšem zajímavé, že bouře daleko překročily planetu Zemi.

Kdesi v tématu astronomické otázky od příspěvku 8-13 jsem vkládal informace o mnoha velkých klimatických a celoplanetárních změnách na jiných planetách naší sluneční soustavy. Změny jsou velmi drastické, jak např. píšeš ohledně bouře na Saturnu.

Napadla mě jen drobná otázka: Mohou mít nějaký dopad tyto celoplanetární megazměny např. na povrchu a uvnitř planety Saturn na celkové astrologické působnosti? Nemyslím nyní jen Saturn....

Například -zda před mnoha a mnoha lety byl vliv Marsu poněkud méně prudší -jinačí-než za současných bouří a zvratů? Pravdou je, že nevíme, zda-li podobné bouře probíhaly i před 500 lety, tedy, že to je tam někde v prostoru zcela "normální".

[6]: Slávek: Díky za přehled. Někde jsem četla, že letos je rok Venuše.

Díky za sestavení textu o současném dění v astrometeo oblasti nejen nad Evropou. Jsou tam velmi zajímavé postřehy.

----------------------------------------------------

1. věta: Už pouhý pohled na květnové zprávy nenechá nikoho na pochybách, že bouří snad všude na Zemi.

-----------------------

To je právě velmi silná motivace pro astrologickou práci, nebo zájem astrologa o problematiku, pokud zrovna není sám v nějaké nepříznivé situaci. Jsem rád, že téma je otevřené pro zamyšlení nad situací i z astro hlediska.

Před nedávnem byl na ČT 1 pořad ohledně počasí-večer před sedmou, kde byly zprávy ze světa. Bylo to plné katastrofických událostí, takže to raději rosničkáři stáhli a už se holt nic takového nevysílá. Ještě by se divák mohl vyplašit a začít si povšimovat, že s planetou není cosi v pořádku:-) Není nutné sledovat myslim počasí v televizi, hlavní je zaplatit v termínu daň z nemovitosti a jiné poplatky a složenky. Bouře nebouře platit musíme všichni.

Průběh počasí v květnu je extrémní a ohledně mini prognozy tuším, že červen bude co do výše teplot a bouří ještě nepříjemnější. ( připomínám nedávné mrazy pod mínus 10, a nyní letní vedra s bouřemi).

Ten teplotní výkyv ohledně několika mrazivých dnů na začátku května by byl také zajímavý z hlediska aspektů....:)

* Měsíc působí na vlhko a chladno, počasí bývá nestálé, vlhké a spíše chladnější obzvláště je-li planetou roku, lze očekávat v ingresi výše dané statě s pozorování. Má Chaldejské číslo 0.

* Saturn působí snad nejméně příznivě, přináší zimu a sucho, Jaro bývá studené, podzim rovněž a navéct mlhavý, zima přichází chladná a neočekávaná, bývá studená a dlouhá. Má Chaldejské číslo 1.

* Jupiterus vládne horkem, vlhkem všechno zmírňuje, jeho vliv působí příznivě. Napravuje vše co způsobil Saturn. Léto pod vlivem Jupitera bývá příjemné, jaro chladné, podzim vodní a zima střídmá. Všemu se daří na poli, jenom vinné révě né. Má Chaldejské číslo 2.

* Mars je ostré, pálivé dočervena a suché přirozenosti, za jeho vlády bývají náhlé a velké změny počasí. Jaro bývá drsné a studené, léto parné a suché, podzim studené a suché, zima studená a vlhká, nestálá. Má Chaldejské číslo 3.

* Slunce po celý rok spíše suché než vlhké. Jaro je nestabilní, léto horké, suché podzim se zimou jsou příjemné. Má Chaldejské číslo 4.

* Venuše je po celý rok mírná, zjemňující. Jaro bývá teplé, léto suché a horké, jeli vlhké pak je chladné, podzim na začátku teplý, brzy se ochladí, zima zpočátku suchá, pak vlhká a zdraví škodlivá. Má Chaldejské číslo 5.

* Merkur je méně úrodný, je spíše sucho a málo tepla, jaro bývá studené, léto vlhké, podzim nepříjemný a zima studená, přichází velmi brzo. Má Chaldejské číslo 6.

Z knihy: Raphael’s Aster – Meteorology, W. Foulsham & Co. LTD, 1936

Zdroj: http://www.astroapollon.cz/Astrometeorologie.htm

[3]: Slávek: Velmi pěkně jsi článek doplnil. Nyní je to naprosto jasné. Líbí se mi také, že Tvé doplnění se snaží o určitou objektivitu, není zaujaté.

[2]: Slávek: Děkuji za odkazy na vlákno o mundánní astrologii. Přiznám se, toto vlákno mi zcela uniklo, možná je to tím, že na tomto vlákně byl „souboj“ profesionálů a bylo to příliš odborné. Možná z toho dnes už něco pochopím i jako laik. Pročtu si to.

Slávku, když se dívám na Tvůj výklad, je velká škoda, že jsi na začátku roku neprezentoval horoskop na letošní rok (nekritizuji, konstatuji). Člověk jako laik by si to působení planet lépe uvědomil právě v reále, v průběhu všech možných událostí i zpětně, jak o tom píšeš. Takhle je to moc odborných informací najednou. Ale i tak Ti děkuji za vysvětlení.

[1]: Barča: „Teď budu malinko kritizovat: Předem se omlouvám. Tvůj článek se mi líbí jak je celkově pojatý tak „nadzemsky“ z pohledu z vesmíru. To je také důvod, proč mi nesedí Tvůj náhled na společnost v odstavci „ Uran v minulosti “ – z mého pohledu to k tématu o astrometeorologii nepatří, je to úplně jiné velké téma.“

Kritika způsobila konstruktivní akci, kdy nejmenovaný autor článku doplnil článek tak, aby bylo zřejmé, proč tam ta pasáž je a jak souvisí s počasím.

[1]: Barča: „V této souvislosti mě napadá protichůdná otázka.:-) V Tvém článku se mluví o nedávném zemětřesení v Japonsku. Co bylo příčinou tak mohutného zemětřesení? Byla to planetární konstelace (Uran v Beranu) nebo za to může tření pevninských desek?“

V předpovědi na rok 2010 ve svém článku jsem psal, že hlavní události budoucna půjdou mimo Evropu. Že hlavní události se budou dít v jiných částech světa mimo západní civilizaci.

Článek je zde: Astrologické konstelace červen 2010 a rok 2010.

Z toho pak vzešla poměrně přínosná diskuse, kde jsem byl vyzýván abych vysvětlil, jak mohou mundánní konstelace působit i bez radixu státu nikoli na celou Zemi, za čímž jsem si stál. Důvod proč jsem v předpovědi vynechal západní civilizaci jsem vysvětlil zde:

Diskuse „Mundánní horoskopy a radix“, konkrétní příspěvek.

Celá diskuse je pak i v předchozích postech daného vlákna, které o tom dost píše.

---

Nicméně celé vysvětlení zemětřesení je složitější, ale zatmění hrálo dost značnou rolu v aktivizaci budoucích sil. Prosincové zatmění měsíce, 21. prosince 2010 mělo větší sílu, než většina zatmění

Zatmění měsíce nastalo fakticky přesně ve dni zimního slunovratu a tím se zatmění vmontovalo do kardinálního ingresního horoskopu vstupu Slunce do znamení Kozoroha, který ukazuje tendence na celý další rok.

Kromě toho zatmění Měsíce bylo doprovázeno velmi silnou a výraznou konstelací dalších planet, konjunkcí pěti planet ve znamení Střelce a Kozoroha a opozice Slunce – Měsíc byla napadeno výraznou kvadraturou konjunkce Jupitera/Urana a Lilith ve znamení Ryb. Jak jinak tuto kvadraturu interpretovat, než otřesy a pády (Uran) způsobené lpěním (Lilith) pro nadměrný růst (Jupiter) přicházející z vyšších duchovních oblastí (Ryby)?

Zatmění dále nastalo s Měsícem v konjunkci se stálicí Betelgeuze. Na stejném místě jako nastalao zatmění pak má Egypt v radixu Slunce (prezident), Austrálie v radixu Neptun (povodně) a Japonsko v radixu Měsíc (obyčejní lidé a proměnlivost). Je jasné, že jasněji už to radix Japonska říci nemohl, zatmění Měsíce s mimořádně silnými astrologickými vlivy za zimního slunovratu ovlivňující tak dění celý rok 2011. Zatmění Měsíce nastalo v době, kdy radixový Měsíc Japonska byl v konjunkci se zatměným Měsícem.

Měsíc sám o sobě – což vědí i astronomové, stejně jako jsme se učili v zeměpise způsobuje slapové jevy, tedy příliv a odliv. A pokud je Měsíc mohutně posílen, prostě jen zvědá moře a vlny poněkud víc, než obvykle. Tedy daly se očekávat mnohem větší vlny, než obvykle s mnohem větší silou.

Zbytek je radix Japonska či jednotlivých států, které byly zmíněny.

Děkuji za článek. Díky němu jsem si uvědomila pár věcí:

Lidé dost často poukazují při nějaké živelné katastrofě na to, že lidé si sami mohou za to, že tyto katastrofy vznikají, protože si planetu sami ničí. Pravdou je, že lidé planetu ničí kácením pralesů, těžbou nerostných surovin, pokusy s jadernými zbraněmi, zastavěním volné půdy apd.

Ale na druhou stranu je třeba si uvědomit, že lidé na planetě Zemi jsou vlastně velmi krátce a jsou nic proti přírodě a celému vesmíru. Tím, že dnes vědci mají možnost pozorovat počasí a klimatické vlivy a změny na jiných planetách, nebo pozorovat vývojová stadia jiných planet, tak si myslím, že počasí je ovlivňováno do jisté míry vesmírem.

V této souvislosti mě napadá protichůdná otázka.:-) V Tvém článku se mluví o nedávném zemětřesení v Japonsku. Co bylo příčinou tak mohutného zemětřesení? Byla to planetární konstelace (Uran v Beranu) nebo za to může tření pevninských desek?

Ono je vůbec zajímavé to, jak vznikají planety ve vesmíru. Nebo jak vznikla a utvářela se naše planeta, jakými prošla klimatickými stádii.

Další věcí, kterou jsem si uvědomila je, že absolutně nechápu podstatu rozdělení prakvalit podle Aristotela. (svoji otázku později podrobněji rozvedu na vlákně o živlech)

V Tvém článku je obsaženo spousta dalších zajímavých témat, včetně mimozemské astrologie.

Teď budu malinko kritizovat: Předem se omlouvám. Tvůj článek se mi líbí jak je celkově pojatý tak „nadzemsky“ z pohledu z vesmíru. To je také důvod, proč mi nesedí Tvůj náhled na společnost v odstavci „ Uran v minulosti “ – z mého pohledu to k tématu o astrometeorologii nepatří, je to úplně jiné velké téma. Spíše společenské o lidech, vztazích na všech možných úrovních. Možná by to i vypovědělo dost o tom, proč se společnost a lidé tak mění a jsou tolik jiní než byli dříve. Současné názory na manželství, nebo na soužití partnerů na psí knížku, nebo na single život, na feminismus, na suverenity a revoluční hnutí jednotlivých států, nebo světovou globalizaci apd.

Téma mimozemské astrologie je zajímavé, snílkovské, plné fantazie a tajemna. Nejsem astrolog, takže nedokážu na toto téma nic vhodného říci. Ale myslím si, že by pozemská astrologie moc nefungovala na jiné planetě. Vlastně si vemte kolik druhů pozemských astrologií se prezentují na Zemi a jak značné rozdíly mezi nimi jsou. Čínská, západní, karmická apd. Já už vlastně ztrácím i pojem o tom, co znamená astrologie tradiční, nebo jak ji rozeznat od těch ostatních.