Filozof Jaroslav Peregrin

[7]: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jaroslav-peregrin.php

[11]: :-) Děkuji Vám za odkaz!

[10]: tady je ke stažení:

http://www.uloz.to/6356609/peregrin-filozofie-pro-normalni-lidi-pdf

[9]: Vlítla jsem jen v rychlosti do Filozofie pro normální lidi a už prvních pár vět mi od srdce rozesmálo :-)).

[8]: Zpočátku jsem jeho myšlenkám moc nerozuměl-mám na zadním skle ceduli začátečník ve čtení "poutníkových zvěstí", ale později se mraky rozplynuly a zjistil jsem, že je naopak zastáncem krásy v jednoduchosti. :-) Velký nadhled a kulinářské myšlenky!

[6]: a také ma bezva jméno: Peregrin, s takovým se prostě MUSEL stát filosofem

http://philpapers.org/s/Jaroslav%20Peregrin

[5]: Obrazy tohoto pána jsou vynikající. Poslední dva odkazy se mi nezobrazují, ale dohledám si. Mateřství je přenádherné, bere slova z úst, ohromuje. I portrét je omračující. Díky Tobě jsem objevila více jeho děl a některé jsem si opravdu zamilovala.

Stránky pana Peregrina musím příležitostně prostudovat :-).

Velmi sympatický chlapík:-)

Jaroslav Peregrin------Logik a filosof; napsal celou řadu knih, mimo jiné populární Filosofii pro normální lidi (Dokořán, 2008). Vystudoval matematiku a během komunismu se živil jako programátor. Po roce 1989 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se propracoval k profesuře. V současné době pracuje ve Filosofickém ústavu Akademie věd a na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. K jeho koníčkům patří pití piva, čtení knih a odmítání názoru, že už by ve svém věku měl skončit se stolním tenisem. (Více na http://jarda.peregrin.cz.) Motto tohoto blogu: "K čemu je filosof, který nikdy nikoho nenaštve?" (Diogénés ze Sinope)

--------------------------------------------------------

"K ČEMU JE FILOSOF, KTERÝ NIKDY NIKOHO NENAŠTVE"

:-) jinak -výborné úvahy i nadhled !Kež je takových u nás více!

Přiznávám, že i pro mě je obsahově text poněkud méně srozumitelný, v moderních pojmech filosofie plavu asi jako v řešení exponencionálních rovnic:-) Musel bych se prokousat vrstvou pojmů a současných pohledů a nakonec bych si připadal stejně asi jako filosof řešící vztahy druhé odmocniny z čísla π převedené na obloukovou míru , která je právě v posttraumatickém stavu po nepříliš korektní početní operaci:-)) z hlediska deskriptivní geometrie.

Nakonec i číselně lze velmi přesně vyjádřit podrobnosti v archetypálních obrazech, stejně jako filosofii na plátně, což náleží výhradně mistrům. Snad jen malíři dokázali lépe, než jistě velmi skvěle myslící filosofové, dát myšlence tvar, abstraktnímu pojmu tvář a světlo a stín vdechnout sílu a směr pohybu na pozadí celé scény.

V těchto vyjádřeních je celá plejáda obdivuhodných osobností, stejně jako ve filosofii:

Musím uvést alespoň jednoho z těch, kteří mě vždy omračují kvalitou i kvantitou v tvůrčím díle. V současnosti je na prvních místech:

Obdivuhodný mistr a umělec-

-Adolphe Williams Bouguereau

http://fr.wikipedia.org/wiki/William_Bouguereau

Pokud zaostříme na detaily na obrazech, lze spatřit ve výrazech postav, v pohybu i plastickém utváření rozličné myšlenky. Podivuhodné je, že z obrazu neodcházejí, zůstávají zde stále a nelze je ani vyčerpat neustálým zíráním na plochy plátna.

U tohoto obrazu* je právě zajímavě dominantní myšlenka "opatrování" v souvislosti s mateřským a ženským principem a vyjádření dřímajícího ženství i mateřství ve své odhalené prostotě a nádheře současně.....

1)Vznešenost mateřství:

http://www.flickr.com/photos/lagitane/2493925841/

------------------------------------------------------------

2)

*Câlinerie (1890)(fr. význam slova je mazlení, něha, laskání)

http://fr.wikipedia.org/wiki/Fichier:William-Adolphe_Bouguereau_%281825-1905%29_-_A_Little_Coaxing_%281890%29.jpg

kdežto z angl. jde " o malého škemrala", inu francouzké slovo vystihuje poněkud hlubší téma!

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3)

nebo "starší sestra":

http://fr.wikipedia.org/wiki/Fichier:William-Adolphe_Bouguereau_%281825-1905%29_-

_The_Elder_Sister_%281869%29.png

-------------------------------------------------------------------------------------

4)

Myšlenka pokory před zřídlem života:

http://fr.wikipedia.org/wiki/Fichier:William-Adolphe_Bouguereau_%281825-1905%29_-_At_The_Fountain_%281897%29.jpg

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

[3]: :-) to je dobré "péče staršího sourozence". Také otcovství nerovná se automaticky mužství.

[2]: chápu jsou tam teze, které Peregrin podrobuje kritice, šlo mi jen o ilustraci pohledu postanalytické filosofie, která mi začíná být čím dál tím bližší, neboť je to určitý nový strukturálně holistický přístup

Myslím, že role rodiče existuje, že je dána průsečíkem několika procesů nebo funkcí. Nedokážu je teď vyjmenovat, ale myslím, že bychom je dali dohromady. Kdyby některá složka chyběla (např. pohlavní dospělost) nebylo by to rodičovství, ale něco jiného např. péče staršího nedospělého sourozence - velmi časté v některých obdobích, ale není to rodičovství

Děkuji za doporučení, nejsem si jistá, zda bych se prokousala. Nevím, zda mám kapacitu na to, dohlédnout obsah vět které mi zaujaly tak, jak je autor míní.

Nicméně mi zajímá věta: "Prvky struktury nemají ani vnější určení, ani vnitřní význam, mají pouze smysl, který je nutně dán výlučně jejich postavením."

To bych myslím dokázala přijmout. Když se odprostím od toho, jak já vnímám vnitřní význam, tak postavení vnímám opravdu výlučně. Mně a mému vyjadřování a vnímání by bylo bližší říct, že jde o spojené nádoby: výlučnost postavení stvrzuje vnitřní význam.

"Místa jsou nadřazená tomu, co je zabírá. Otec, matka jsou především místy ve struktuře." Tady se zcela ztotožňuji se svým pohledem. Těžko se vyjadřovat jen podle Vámi zmíněného výseku, ale já mám za to, že musí existovat role otce/matky, přestože je jejich místo nadřazené.

Doporučuji Jaroslava Peregrina. Tady jen drobná ukázka jeho kritiky Deleuze, místo, které se týká otcovství, analogicky lze vysvětlit mateřství:

Ve druhé kapitole se pak Deleuze pouští do podrobnější charakterizace toho, co je to "symbolický prvek struktury". Konstatuje, že "prvky struktury nemají ani vnější určení, ani vnitřní význam", že "mají pouze smysl, který je nutně dán výlučně jejich 'postavením'". Dalo by se jistě tušit, kam směřuje: avšak aby jeho výrok dával nějaký skutečně dobrý smysl, muselo by být, zdá se mi, jasné, jaký je podle něj rozdíl mezi pojmy význam a smysl. (V běžném jazyce se tyto pojmy používají bezmála zaměnitelně; a jejich techničtější užití, které do moderní filosofie zavedl Gottlob Frege12, Deleuze asi na mysli nemá.) Navíc předpokládá-li jeho vysvětlování pojmu struktury porozumění pojmům význam a smysl, jak se může hlásit k de Saussurovi, který se pokoušel o pravý opak: totiž vysvětlit pojem významu či smyslu pomocí pojmu struktury? Ani další formulace, uváděné v této kapitole, se nezdají být pro toho, komu jde o pochopení pojmu strukturalismus, příliš užitečné: "Strukturalismus je neoddělitelně spjat s novou transcendentální filosofií, kde jsou místa nadřazená tomu, co je zabírá. Otec, matka jsou především místy ve struktuře." Zdá se být zřejmé, že filosofie se nebude chtít zabývat konkrétními otci a matkami, ale nanejvýš příslušnými 'abstraktními' rolemi (či pojmy). Zdá se být také zřejmé, že takové role jsou různými způsoby provázané (tak role otce v sobě zahrnuje například roli muže a je neoddělitelně spjata s rolemi matky a dítětě), to jest tvoří jistou strukturu. To samo o sobě se mi ale nezdá být nic, co přesahuje běžný způsob uvažování o vztazích mezi lidmi či o společenských strukturách a co by mohlo smysluplně založit nový, převratný filosofický směr. A co to znamená, že "místa jsou nadřazená tomu, co je zabírá"? Znamená to jenom to, že aby mohl být nějaký konkrétní člověk třeba otcem, musí existovat pojem či vlastnost či role otce? Pokud ano, jistě by to opět nebylo ničím příliš objevným; pokud ne, není jasné, co víc to má znamenat.