Hledání charakteru Venuše

[100]: Pavel Turnovský: Děkujeme za podělení se. Je to krásně udělané.

(P.S.: viable znamená anglicky životaschopný)

[100]: V té druhé části je znázorněno jak Venuše přechází jednotlivými cykly - a na nebi tak maluje pentagram.Ten mytologický příběh, kde jsou popisovány jednotlivé fáze je úžasný. Vůbec se nedivím, že tento symbol ženství, plodnosti z dávné předkřestanské, pohanské doby byl později přejat a stal se tak symbolem naprosté dokonalosti a rovnováhy všeho. A také mi je nyní jasné, proč katolická církev, tomuto symbolu přiřadila i "zlou" moc.

[100]: I já děkuji za text. K prvnímu odkazu jsem se dostala již včera na Vašich stránkách. Druhý mi dnes doslova zatlačil do židle, při čtení " Mýtů staré Mezopotámie" se mi opravdu tajil dech.

Doufala jsem, že se zde někdo vysloví k přechodu Venuše přes Slunce.

[100]: Moc pěkná a zajímavá práce. Je to zcela jiný, nový pohled na Venuši, než jak jsme zvyklí ji vnímat a jak je vůbec prezentována. V té práci jsou pro mě zcela nové věci.

V té druhé části je zmíněn datum 6.6. 2012. kde se jedná o astronomický úkaz, kdy se jedná o přechod Venuše přes kotouč Slunce.Tedy dnes. V pondělí 4.6. byl úplněk. Já za úplńku mívám problémy se spaním. Přemýšlela jsem nad různými věcmi. Mimojiné jsem si uvědomila také to, co pro mě znamená tvoření, spolupráce a vztah s lidmi. Uvědomila jsem si harmonii i neharmonii ve vztazích, uvědomila jsem si, jakou má cenu vkládat energii do vztahů, které nefungují. Uvědomila jsem si, jak chci tvořit a s kým - cokoliv vztah, rozvíjet spolupráci apd. Tím chci říci, že u mě proběhl, takový" noční uvědomovací proces" - který svým způsobem analogií odpovídá tomu úkazu na nebi, kdy Venuše (harmonie, tvoření, vztah s lidmi) přechází přes Slunce (rozumová složka, já, uvědomování si)

[1]: Martina Lukášková konečně začala psát svoji práci o Venuši. Zde první dvě ukázky:

http://www.transformotor.cz/wp/wp-content/uploads/2012/06/Inanna-a-Lilit1.pdf

http://www.transformotor.cz/wp/wp-content/uploads/2012/06/Revoluce-Venuse.pdf

Hledání charakteru Venuše

Láska je pomíjivá, nestálá, nedá se chytit a vlastnit ji. Přichází nečekaně a stejně tak i někdy odchází. Chvíli tu je a pak tu zase není. Venuše symbolizuje kromě jiného právě i lásku. Zrození Venuše od Boticelliho - jestli si vybavíte ten obraz. Tak znázorńuje ženu jak se vznáší nad mořskou hladinou a foukají do ní andělé. Venuše (Afrodité) byla zrozena z mořské pěny - Vzduch pronikne do Vody (živlové pojetí)

[97]: Máte pravdu :-) To je elegantní řešení a ta úžasná knihovna.

[96]: Ježíš se nemusel trmácet do Indie, stačilo mu zaskočit do Alexandrie. To byl intelektuání pupek tehdejšího světa, tam mohl se poučit u rozmanitých mudrců všech možných končin světa.

[95]: :-) Pokud někdy Ježíš pobýval v Indii, tak to muselo být v každém případě za jeho života. Protože se mohl učil od tamějších mistrů filozofů o jednotě těla a mysli a něco z toho použil ve svém učení pro křesťanství. Možná Ježíš spatřil Otce, jeho nesmírnou velikost a existenci právě díky umění meditace. Možná právě z Indie a Východu pochází řčení o Bohu jako Trojjediném. Tři části a přece jedna jediná vesmírná jednota, jedna existence a jediné bytí. To jsou východní učení.

Do té doby, Egypt, Řecko, další národy vyznávalo mnohobožství. Myšlenka sjednocení v jediného Boha, jako jedinou existenci klidně mohla přijít od Východu, ale samozřejmě v době, kdy křesťanství vznikalo, bylo zapotřebí potlačit všechna dosavadní náboženství a kulty, zároveň však bylo potřeba vymyslet takové (kosmopolitní) náboženství, které mohou přijmout všichni, tedy i pohané a spojit vše – tehdejší svět v jeden celek. V té době, kdy vzniklo křesťanství se jednou provždy svět totálně změnil – mocensky, politicky a takový je dodnes, kdy jedno náboženství je nadsazované a upřednostňované před druhým.

[94]: Podobnou knižku -tématicky -jsem měl před lety zřejmě v ruce. Byly tam ohromující teorie a zprávy o tom, že Ježíš byl po ukřižování a vykrvácení, bodnutím kopí a bičování vyléčen bylinkami a dopraven tajně do Indie....možná se dozví svět konečně pravdu o tom, kdo celou tu dvoutisíciletou historii mlžil a lhal až se mu od huby prášilo. Senzace jsou v současné době na každodením programu dne.

[88]: jen pro pořádek, sanskrt jsem studoval 3 roky právě na te Jazykové škole na přelomu 70. a 80. let

Duušan Zbavitel teď překládá pozoruhodnou religionistickou literaturu pro Knižní Klub např,

James Tabor Ježíšova dynastie

Simcha Jacobovici a Charles Pellegrino: Hrobka Ježíšovy rodiny

on byl Zbavitel dost odvážný, prosadil např. vydání Bondyho Buddhy v roce 1967, který pobouřil orientaistickou obec. Bondy (Zbyněk Fišer) kromě toho, že byl opravdový marxista byl i vynikající orientalista a já doufám, že se dožiju vydání jeho radikálního komentovaného překladu Tao te ting

[92]: asi nás administrátor vytahá oprávněně za uši, že větvíme vlákno. Možná by bylo dobré, kdybyste pane Romane založil svojí otázkou nové vlákno. Je toho mnoho co říci k Vašeí otázce

[91]: Dík za astro-tip.

Ta záležitost s ochotou k osobnímu růstu se netýká určitě pouhé astrologie, ale to víte jistě lépe než já, vzhledem k Vaší praxi s lidmi z různých prostředí. Také to není povětšinou otázka prvního sezení, rozmluvit se o osobním růstu...

Když se tak jeden rozhodne, že by s sebou přece jen měl něco tedy udělat, aby to nedopadlo jak nechce, obvykle dostane několik jednoduchých nasměrování od lidí, kteří jsou o kousek dál.

Tady záleží, kdo vystoupí v této hlavní roli:

Zda je to autorita i ve smyslu věhlasu, dobrý přítel, partner, fascinace webovými stránkami, doporučený "znalec a mistr", nebo znalec lidských osudů a srdcí.Navštívím-li knihkupectví leží tam a leskne se hromada knih a brožur, které slibují velké úspěchy na tomto poli. Je jich doslova celá plejáda. Mnoho lidí, jak jsem prožil, doufá, že stačí koupit si takovou brožurku a dodržet některé rady a zásady. Pozoruje se v zrcadle, jenž si sám nastavuje a chce vidět výsledky do několika dnů, očekává klíčení z koupeného zrna a ono nic....:)

Odkud tedy začít takový osobní růst, čím zalévat a mám to vůbec zapotřebí, když znám už vcelku toho dost...Mnoho otázek a málo jistých odpovědí, tady to je pravděpodobně pro astrologa těžká chvilka a závisí na tom do jaké míry se k tomu všemu jedná o upřímnost a fér jednání nebo jak se uvnitř otevře k možnosti dané setkáním s astrologem.

Dnes je ve světě na webech mnoho astropsychologů-jak proklamují v úvodu stránek a jejich astrologická praxe se podobá jako vejce vejci psychoterapeutické praxi a dosahují tak podle všeho mnoho úspěchů.

Pokud mohu, jeden dotaz do debaty:

Jsou tu určité planetární a zodiakální aspekty v individuelním horoskopu, které naznačují, že vhodný okamžik pro začátek na poli takového osobního růstu je právě teď?! Určitě astrolog se od astrologa liší právě tím co považuje za osobní růst...

[90]: Jirka Nitsche má na svém serveru http://dokumenty.condata.cz

několik slušných knih ke stažení

nejjednodušší přehled je u pana Holečka na Astrolexikonu v pravém sloupci

http://astrolexikon.webnode.cz/

Co se týče západní astrologie, tak tady astrolog naráží na neochotu klientovu zvednout zadek ze židle a jít se svým životem něco udělat.proto jsou tak oblíbené různé věškyně a kartářky: řeknou "stane se to a to" a jelikož se jedná většinou o samonaplňující se proroctví je vymalováno. Kdysi jsem měl nespokojenou klientku, k níž jsem promlouval o osobním růstu a ona pořebovala vědět, zda se rozvede, nebo ne. No to se mohla zeptat mezi dveřmi Rozvedu se, nebo ne? Já bych odpověděl. Rozvedete se. A tím by byla zakázka k plné spokojenosti vyřízena a dozajista by se moje věštba naplnila.

[89]: Děkuji za zkušenosti a názory. Za bolševika to neměl lehké z těchto lidí nikdo, vlastně nikdo kdo se veřejně odlišoval, nikdo kdo byl snad vzdělanejší než leckerý soudruh tajemník nebo kdejaký předseda. Intelektuální kvality nebyly žádoucí( vlastně mnohdy i dnes) , aby nebyl zahanben nadřízený, aby... Snášet takové represe psychického rázu nebylo určitě lehké, i když indické prostředí je drsné zas z jiné strany, oproti středoevropským poměrům...

Indická astrologie je tedy více fatalistická a predikční , než by se mohlo na první pohled zdát.

PT:

....nabízí řešení v podobě rady, kdy jakému bohu obětovat, aby zkáza byla odvrácena a štěstí podpořeno.

Tato charakteristika se mi líbí.To postrádám u té současné interpretace evropské...:-)...ono pragmatické doporučení astrologického rádce jít obětovat, aby byla katastrofa odvrácena a zrozený byl usmířen se světem neviditelna. U nás je to více v té psychologické úrovni a zaměřené na individualitu a výklad astrologa rychleji vybublá...jde doztracena. Dokážu si představit jak mocné musí být pro příznivce takové doporučení indické astrologické seznamky, když to v partnerství klapne a nevěsta se vyvede se vším co má do života mít, musí být docela bohatí ti astrologičtí rádci. Možná se zase často stěhují, v případě špatné prognózy:) V Praze stačí z pětky na desítku, nebo na devítku a po čase zas na periférii, někam na Petřiny nebo na šestku do závětří.....:-) s lidma je to holt složité a astrolog není jen stopař, ale často i klikař, podaří-li se mu uniknout ze spárů nespokojených zákazníků!

Pokud by jste mohl něco doporučit z knížek a brožurek jako tip k přečtení, ohledně indického protředí v astrologii a pod., je u nás nějaký slušný nebo zkušený autor? Možná jste něco v tomto smyslu již psal...?

[88]: Dušan Zbavitel to neměl za normalizace lehké, živil se výukou sanskrtu a bengálštiny na Jazykové škole, bolševik ho celeé desetiletí do zahraničí ani do Indie nepustil, až to prolomila Indická nebo Bengálská vláda koncem 70. let, když dostal jako první jakousi nově založenou prestižní cenu za popularizaci indické literatury a kultury u nás. Bolševici s Indií pekli - díky tomu, že sem v 50. letech zajížděl Nehrú a Radhakrišnan, byli do češtiny přeloženy spisy oi dějinách Indie a o její filosofii, které by jinak vyjít v jiném případě nemohly vyjít

V hinduismu nejsou s astrologií žádné problémy, a pokud vím, ani v neortodoxních systémech proti-brahmanských (buddhismus, džinismus apod) přestože v dávných dobách byla považována za součást magických praktik.

Já sám jsem nad tzv. indickou astrologií poněkud v rozpacích, obávám se, že podléháme bludným představám o stáří indických astrologických textů, podle mého osobního názoru védská astrologie neexistuje, přinejmenším ne v takovém rozsahu v jakém je dnes prezentována, mám za to, že jde o pozdní příspěvky. Ve védech jsou totiž astrologické postřehy roztroušeny jen na několika místech.

Řada spisů je buď řeckého původu nebo zřetelně řeckou astrologií poznamenána (řecko-baktrijská kultura) zejména onen slavný spis Brhat Džátaka.

Ani tzv. indická astrologie nemá jednotné tělo, je tam řada proudů, některé hypertradiční, které neuznávají jiné planety než klasických 7 a rahu/ketu (dračí hlava/ocas), neboť o nich naši guruové nic nepsali, jiné zrcadlí i poněkud bizarní představy o vesmíru, tuším, že Kršnoovci? tvrdí, že američané nemohli přístát na Měsíci, neboť Měsíc je od Země mnohem dál než Slunce a je to tedy technicky nemožné. Jiné školy uznávají i nově objevené planety a pracují s nimi.

Indická astrologie jje ryze utilitární a pragmatická, má šileně složitá pravidla výkladu, (Indové jsou ukrutní systematici, ale nemají smysl pro dějiny), řeší co kdy kde a jak se stane a jak to dopadne, kdy co podniknout atd, narozdíl od podobných deterministických proudů západní astrologie, ale nabízí řečení v podobě rady, kdy jakému bohu obětovat, aby zkáza byla odvrácena a štěstí podpořeno. Astrolog funguje i jako seznamka a dohazovač neboť je velmi těžké najít tu správnou nevěstu) viz destruktivní vůiv kastovnictví). V každém případě je třeba si uvědomit, že náše představy o Indii jsou značně romantické a nerealistické.

[87]: Dušan Zbavitel-(*1925), velmi "plodný" indolog a překladatel z bengálštiny, sanskrtu i angličtiny, dále jako publicista, redaktor i lektor. Přeložil přes šedesát knih a je autorem jedné z prvních učebnic sanskrtu.atd.V roce 2006 byl indickou vládou vyznamenán řádem Padma Bhushan za přínos v literatuře a vzdělávání.

Pokud je Vaším učitelem sanskrtu je to ohromná věc, nejen po té jazykové stránce a obdivuji každého, kdo se do učení-poznávání takového jazyka a prostředí spustí.

Pokud mohu mít otázku(dvě) tímto směrem, jak vidíte současnou indickou astrologii ve smyslu síly propojení s tradičním hinduismem? Jsou i zde též nějaké známky ve smyslu současné západní "větve" astrologie inklinující k transpersonálnímu a humanistickému pojetí?! Nemyslím to jako provokaci.:-)

Možná jste už nějak o tom textově pojednal na vašem webu...nevím. O indické astrologii nemám naprosto žádné vědomosti. Vím jen, že existuje:)

[86]: nevím odkud čerpáte své informace, já citoval svého učitele sanskrtu a dějin Indie Dušana Zbavitele, častého návštěvníka Indie. Ta povolání se v Indii dědí, tzn. že např. džinistický řemeslník má za sebou ohromnou tradiciznalostí a dovedností. Samozřejmě, mohou být i případy zchudlých džinistů, podobně jako jsou případy zchudlých brahmanů (např. Džiddú Kršnamúrti z takové zchudlé brahmánaské rodiny pocházel). Ale pokud vím džinnistická komunita bývala výrazně bohatší než ostatní "Indové" O tom svědčí přebohatá výzdoba džinistických chrámů, nad jejichž krásou se tají dech.

Ostatně připomíná mi to poněkud osud Židů v křesťanské Evropě. Nedobrovolně (narozdíl od džinistů) nesměli se zabývat řadou povolání a tak obchodovali, půjčovali peníze, nebo vedli hospody a proto z nich řada zbohatla dokud o majtek a život nepřišla při pogromu.

Teď mi došlo, že jste psala o mniších a mniškách. Samozřejmě na ty se vztahuje řada předpisů, které jmenujete, podobně jako u dalších směrů. Já psal o běžných příslušnících džinismu, kterých je 3 miliony

[85]: Pan Turnovský: Džinisté tedy matou tělem. :-) To by mě vůbec nenapadlo.

[83]: Džinisté z důvodů, které jste Barčo uvedal se zabývají finančnictvím, řemesly a obchodem a bývají velmi bohatí

Slávku, cítím to správně? Neptun ve Vodnáři, který vládl zhruba 14 let, představuje společensky sjednocování skrz rovnost a zdánlivou objektivizaci, kterou zprostředkovává Vodnář. To je vidět na příkladu globalizace – její podobou je EU. Nyní když se přesunul Neptun do Ryb, jednotlivé státy se vnořují do svého vlastního ideálu a do svého mnohem hlubšího vlastního vědomí, než jim dopřál Vodnář. Proto se pomalu rozpouští a hroutí ideál a myšlenka EU.

[40]: „Mahátmá Gándhí osvobodil Indii prostým ideálem (Neptunem) beze zbraně”

On si půjčil pro svoji politiku myšlenky džinismu. Zakladatelem džinismu byl v 5. stol. př. Kr. Mahávíra Vhardhamána, který byl současníkem Gautama Buddhy. Ortodoxní džinisté zametají cestičku koštátkem, aby nezašlápli ani jediného broučka, nebo mravence. Přes ústa nosí pruh látky na znamení, že nechtějí jíst nic živé, a taky proto, aby nevdechli ani mušku. Nemohou např. být rolníky a obdělávat půdu, protože by ubližovali nejen zemi a živočichům, kteří v půdě žijí, ale také hospodářským zvířatům a rostlinám. Džinisté jsou živí z almužen, co jim kdo dá. Jejich život je velmi asketický a snaží se tak dosáhnout nejvyšší dokonalosti, kdy jejich duše, nemá být vůbec závislá na hmotném těle. Jedině tak mohou dosáhnout nejvyššího osvícení a nirvány. Nirvána je v podstatě v jejich pojetí absolutní stav odproštěnosti. To znamená ukončení opakujícího se koloběhu převtělování do dalšího života a splácení své karmy.

[81]: Danielo, já jsem si ty komentáře na tomto vlákně zpětně četla. Ten podtón prostě vycítíš, jak a co na koho je myšleno. Já nemám k tomu co dodat. Proto jsem napsala tu 81. Hledáme na diskuzi pořád nějaké chyby, proč?

Ty mi napíšeš, že chválím, nebo nesouhlasím s něčí úvahou, ale samotné úvahy se to netýká. Proč mi nevěříš, když Ti napíšu, že sis na „karmické astrologii” kde jsme rozebírali chování dětí vedla skvěle. Ano, vedla sis tam skutečně parádně a skvěle. Bylas tam výborná, protože si tam byla opravdová, sama sebou. Psala si to, co si skutečně cítila.

Mám problém porozumět Romanovi, někdy se v jeho komentářích ztrácím, hledám podstatu a nenalézám a pak se můj komentář ubírá zcela jiným směrem, protože jsem to zkrátka nepochopila co tím měl na mysli. Mate mě. Ve vzácné chvíli najdeme společnou řeč a pak to má úžasnou atmosféru. A tím mě pohladí. Ale občas mi to přijde, jak vymýcení ďábla.

Se Slávkem také občas nesouhlasím, protože to vnitřně cítím jinak a pak se s ním biju jako lev, podobně jako Ty na té karmické astrologii. A někdy se stane zázrak, že on mě pochopí, porozumí mi. Nebo přesně ví, co mě pobouřilo, nesedlo v jeho komentáři. Snaží se mi ukázat jinou cestu, jinou myšlenku.

Vaše myšlenky jsou jako rybky. Velké, majestátní jako velryby na širém moři, jiné jsou povznášející tančící krásné závojnatky, jiné jsou dravé, přímé jako štiky, jiné nečekané a silné jak útok rejnoka a jiné nejsou zřetelné, ale o to více krásné a vzácné jako klaun očkatý, který žije v sasance.

Ano, mám Vás ráda všechny, ať už s Vámi souhlasím, či nesouhlasím. Proto mi to tady nesmírně ubližuje. Beru Vás takové, jací jste (snažím se) a jediné co si přeju je, aby jste moje rybky nelovili do sítí – nevyzrálá, neuvědomnělá, naivní...

Hezký den Všem.

[80]: Barčo, ale já myslím, že mi tě tady všichni rozumíme. Tady na fóru lze těžko z nějaké odpověďi vydedukovat, že snad někdo nemá někoho rád.

[40]: Saturn a vůbec jeho vlivu mám požehnaně, navíc můj Saturn je retrográdní. Měsíc, Neptun, Mars , Černou Lunu mám v 12. domě ve Střelci. Snad mi porozumí alespoň astrolog. :-)

:-) Miloslav, sa slovenčinou nemám problém. Myslím, že ani s češtinou. Na 76 bol dotaz, žiadne ospravedlnenie ani útok. Ja sa snažila pobrať, či to je už šifrovaná odpoveď na Venuši / Mars. Alebo či mi dávaš šancu pribrzdiť a napovídáš tým, že odpoveď by mi nemusela vyhovovať :-).

Daniela, Roman, Slávek:

Z diskuzí se vytratila radost a lehkost bytí. Byly doby, kdy jsme každý něco napsal, a potěšilo nás jen to, že jsme si něco vzájemně napsali.

Neřešili jsme to, jestli jsou diskuze konstruktivní, jestli obsahují ty správné pojmy, jestli jsou dostatečně odborné a na úrovni.

Napsala jsem spoustu volných úvah, které vycházejí z mého nitra. Je to k ničemu, stejně mě tady bude vždycky někdo upozorňovat na to, že jsem málo duchovní, proti náboženství, málo uvědomnělá, nevyzrálá, naivní. Copak Vy nemáte sny?

Věřila jsem tomu, že se máme nějakým způsobem všichni rádi, že je v tom určitá spřízněnost. Že se postupně na fóru poznáme a že se někdy opravdu sejdeme na živo a bude pohoda.

Podívejte se na fórum, kolik je tu témat, jak se rozrostlo, prakticky ve čtyřech lidech. Co myslíte, proč se k nám nepřidají další lidé?

Už mě to tu netěší. Už se mi tu nechce nic psát. Už se mi nechce ani nic vysvětlovat, co jak jsem myslela. Není proč.

Obě planety jsou položené silně. Venuše je v Rybách, pro mne celkem zranitelná a snad i citlivá, ač v tom 1 domě. Mars je ve Štíru navíc v 8. domě, takže asi takový syrovější, možná trochu usurpátor :-), ale kdysi tu Miloslav zdůraznil, že záleží jaký program ho nese. Takže pokud jde o spojení rybí soucitnosti a důrazného Marse, tak mi to nezní špatně? Soucítím, klidně se rozplynu, možná sebou nechám i chvíli manipulovat, pro celou roztouženost vidím chvíli mlhavě, ale má to své mantinely a na druhou stranu se neváhám prosadit tak jak chci? Mohlo by to být ono?

[74]: Jak 50 na 50 a kamarád na telefonu, to je zase co za šifry??? Tady potřebuji překlad já?! Jakože půl výkladu Ty a půl výkladu já?

[74]: Já jsem se to ráno pokoušela vyřešit obyčejným selským rozumem, ale jestli můžu, tak pana astrologa na telefonu. :-)

„Já si myslím, že nezáleží až tolik na tom, v jakém jsou vzájemném postavení tyto planety. Spíše záleží na jejich síle – v jakém jsou planety znamení. To je právě krásně vidět i na tom co psal Slávek. Venuše ve znamení je pokaždé jiná, má jiný nádech. Někde je více povrchní, nestálá, dobrodružná a jiná jde do hloubky až na dřeň. To samé je se sílou a charakterem Marsu. Co a jak prožívá naše Venuše, po tom touží a chce vlastnit náš Mars.”

„Mars jedná, v zájmu čeho? V zájmu toho, po čem my toužíme. A po čem toužíme to je naše Venuše. Dám příklad: Budeš toužit po malém domku se zahrádkou, jak si psala jinde.To je přání Tvojí Venuše. A budeš se snažit udělat maximum proto, aby se Ti toto přání splnilo. A to už je Tvůj Mars”

[70]: A nyní návrat k této zajímavé otázce: „Takže naše Venuše se dává/prožívá a náš Mars dobývá :-)? Když jsou obě planety vzájemně hezky aspektované, měla by konstelace napomáhat tomu, že naše dávání i braní je v rovnováze? Že ač jsme tvární a rády se přizpůsobíme, dokážeme si také vzít co potřebujeme?“

Bude 50 na 50, nebo kamarád na telefonu?

Nedá mi to a musím přidat pohled dítěte z nedávné vlastní zkušenosti:

Teto, musím po školce ještě do nějaké školy? Já na to ano do základní školy. A potom? Potom můžeš jít na střední školu. A potom? Pokud tě bude bavit učení a budeš šikovný, můžeš jít na vysokou. Aha a jakou školu potřebuji, abych mohl být popelářem? Na to ti stačí ta základní. Aha, tak já půjdu ze školky na základní, pak na střední, pak na vysokou a pak budu popelářem! Ale jedinně na zadním stupínku!!!!

Vzpomněla jsem si na vlastní dětství a vyhodnotila, že popelář je zřejmě v určitém věku fascinující povolání pro každé dítě, obzvlášť tedy pro kluky :-).

[71]: Slávek: Děkuji za vysvětlení, teď je to jasné.

[62]: Pokud neznáš nějaké termíny – a chceš vědět o co jde, musíš si je odvodit z jiných, Tobě známých termínů.

Pokud neznáš nějaké prožitky – a chceš pochopit jaké asi jsou, musíš si je odvodit z jiných, Tobě známých prožitků.

Stejné definice pojmů jsou potřeba – i tak pod nimi každý bude vidět maličko něco jiného. Jazyk je druh nedorozumění.

Dítě na rozdíl od dospělých není ještě svázáno tím, kdo je. Tedy jakou pozemskou roli tu kdo hraje, jaké má tituly, profesní úspěchy, jaké si udělalo renomé, nemá bolestné zkušenosti, které mu brání mnoho věcí odmítat a dokáže se z řady věcí oklepat mnohem rychleji. Není pro něj frustrující, když něco neví, a necítí se špatně, když to dá najevo. Nemá ještě vzorce myšlení jako dospělí a dokáže myslet dost inovativně – což může být plus i mínus. Netrpí politickou korektností. Když se mu něco nelíbí, neřekne „to je úžasná myšlenka“, ale „to je blbý“ je proto, že etiketa. Nemá nastudován Sysifos ani Oxford, kde by mu řekli, jak má „správně myslet“.

[69]: Dominanci mi ale přece nedělá Venuše v Rybách, tomu přece nepomůže ani 1. dům? To na útlocitnou Rybku nehodíš. To mi dělá spíš Mars a možná Slunce v Kozorohu?

Ale jestli to nevadí, vrátila bych se k otázce z rána:

Takže naše Venuše se dává/prožívá a náš Mars dobývá :-)? Když jsou obě planety vzájemně hezky aspektované, měla by konstelace napomáhat tomu, že naše dávání i braní je v rovnováze? Že ač jsme tvární a rády se přizpůsobíme, dokážeme si také vzít co potřebujeme?

[66]: Překvapuješ mě, jak jsi se dostala k ugrofinštině...:)

Venuše v 1. domě je jednoduchý aspekt, prostě dominantní ženská osobnost se vším co k ženě patří.

Kdybych měl v 1. domě Marse, asi bych už byl v penzi a bral velmi slušné výslužné.

[67]: „Jsem hloupá, nerozumím vůbec ničemu”...to je spontánní vyjádření mé bezradnosti, prostě nevím, nerozumím...

[65]: Neudělala jsi špatně vůbec nic. Ano nečemu jsi neporozuměla, ale proč bys měla být hloupá???? Ale pokud se tak chceš titulovat, tak je to také v pořádku.

[63]: Romane, Tobě nemívám problém porozumět.

Já sama jsem kdysi jako matka zaujímala kamarádské postoje, ale zjistila jsem z vlastní zkušenosti, že dítěti svědčí rodičovský postoj pevnější. Laskavost to nijak nevylučuje.

S tou Venuší já ti nevím. Mám ji v 1. domě v Rybách. Nejsem klasická krasavice s pohlednými, natož jemnými rysy, ale je pravdou, že si snadno získám pozornost okolí. Myslím, že má Venuše mi spíš podporuje v touze rozplynout se v druhém, nebo možná ve vztazích vůbec. Asi mé požadavky v tomto směru nejsou zrovna rozumné, racionální, možná jsou zcela zcestné a iluzorní :-)).

[64]: Proboha, co jsem udělala zase špatně? Prostě nevím, nerozumím mu, tak jsem se přiznala, že prostě nevím. Přirozeně. Jestli si mě alespoň malinko váží, mé upřímnosti, pokusí se mi to vysvětlit. Vždyť je to lidské, normální.Teď už opravdu nerozumím vůbec ničemu...

[62]: Proč si Barčo dáváš takový přívlastek? Okolí si nás načítá přesně tak, jakou my sami si dáme cenu, jak si sami sebe vážíme. Pokud sami sebe dostatečně oceňujeme, těžko se nás může dotknout jakákoliv kritika. Může být pro nás konstruktivní, ale ne zraňující. Přijmeme ji neosobně, pokud to říkám srozumitelně. Nebude pro nás nutné dožadovat se souhlasu a uznání, protože druzí nás budou respektovat přirozeně, ač se s nimi v názoru rozcházíme.

Takovým hodnocením si zbytečně ubližuješ.

[59]: Pokud bychom sami zůstali dítětem, jakou oporu bychom mohli poskytnout vlastním dětem?

Jo, je to tak jak píšeš a nijak si to vzájemně neodporuje dětské opravdovosti. Slávek to vysvětlil přesně.

Psal jsem to určitě v jiném jazyce...:-) vysvětlovat muj ugrofinský dialekt nemá smysl, asi bych musel udělat rovnou slovník. Ta původní planetární záležitost s Venuší je rozhodně zajímavější.

[58]: Jsem hloupá, nerozumím tomu co píšeš, vůbec ničemu. Nemám prožitek? Proč si to myslíš?

[58]: Tak dnes jsem Ti poprvé docela přesně rozuměl co píšeš...:)

Dodatečně jsem vymazala nevinnost. Myslím, že od dospělého by byl požadavek vlastní nevinnosti troufalý a domýšlivý! Vina je součástí našeho života zcela jistě a je nezbytně nutná :-).

[55]: Myslíš, zda je možné být jako dítě, zda je to ideální stav? Myslím, že ideální stav to není. Tím nesnižuji slova Krista. Jistě je dobré zachovat si určitou čistotu, radost, hravost.

Ale k za a) patří i b).

To znamená dítě není schopné adekvátně jednat, není zcela zodpovědné a vidí celek z pozice své roviny, svých let, své nezkušenosti a nedostatku rozhledu. Nemyslím, že je dobré ponechat si tento stav a přístup.

Naopak je podle mne dobré zopakovat si své mezní/zraňující obrazy z dětství a pohlédnout na ně znova pohledem zralejším a s vybavením a možností reakce, kterou nám poskytuje náš věk a zkušenost.

Pokud bychom sami zůstali dítětem, jakou oporu bychom mohli poskytnout vlastním dětem?

[56]: Barča: Já zkusím udělat prostředníka, a použít věry Barčy k větám Romana.

Protože když Ti k některým věcem chybí vlastní prožitek, pak se můžeš k podstatě dohrabat pouze analogiemi k prožitkům, které už máš.

To předpokládá nezatíženou mysl jako dítě, které je zvědavé a nehledí na to, zda svůj názor obhájí, pouze chce vědět jak to doopravdy je.

Tím nijak nereaguji na nic mezi námi, pouze abstraktně povídám. Ani nereaguji na věty typu Ceterum autem censeo, religio cesse delendam. Jak by mohlo vyplývat. Pouze rozebírám obecně a s platností pro každého dítě z hlediska prožitkového.

[56]: Proč to cítíš na sebe netuším...:) je to především na Mě,a prostě obecně. Je to sice delší čas, ale všechny ty slova co jsem napsal mi připadaly cizí a zbytečná, a věřící lidi jsem považoval spíš za ovce poslouchající jak stádo svého pastýře. Nemůžu se s biskupem až na vyjímečné situace příliš s pochopením bavit o biskupství, když jsem polygraf, grafik a neznaboh, nevím nic o jeho práci, stejně jako biskup nebude rozumět pojmum v grafickém programu. Stačí, když vám něco vypráví správce sítě, schopný programátor nebo programátor samouk je to jak z jiného světa.

Tady např. jednoznačně plavu v 99% všech slov:)

[52]: Roman: „Tou větou s cizími slovy jsem měl na mysli, že stejně odporně nebo cize zní někomu slova jako, hluboká víra, osud, věštba, proroctví, hřích, duchovní prožitek, vnitřní stav mysli, meditace, čakra, filosofie, bytí...protože nerozumí jejich jádru a podstatě:) Pak se nelze divit když se vzájemně nedá dorozumět, pochopit, vysvětlit.”

To bylo myšleno přímo na mě? Pokud ano, proč si myslíš, že tomu tak je?

[53]: Takže máš pocit, že to není možné? Je to jen ideální myšlenka? Asi by jsme odbočili na jinou kolej povídání...to by bylo asi i v jiném jazyce...

[51]: Diskuze bude mít vždycky nějakou atmosféru. Někdy se tu zasměju, jindy u toho brečím dojetím, nebo smutkem jindy se trápím tím, že jsem na někoho byla tvrdá. Je to podobné jako v reále. Řešíte problém a prostě se nedomluvíte, rozejdete se a druhý den se obejmete a jede se dál.

Stejně to nevyřešíme. Každý máme svůj osobitý projev. Nezměníme se. Jde o to přijmout se navzájem takoví, jací jsme. V tom pak myslím tkví vyjímečnost, jedinečnost a určité přátelství. Jsme jako čtyři živly.:-) Jsme každý naprosto jiný a tím pádem jedinečný. Pokud tu chvíli nebude Roman, bude mi za nějaký čas chybět, to samé Ty. A Slávek je myslím výborný moderátor. Někdy pochybuji o tom, zda je vůbec člověk. :-)

[50]: Ono se mi to Romi týká také. Někdy si leckdo o opozici přímo říká - tónem, povýšeností, naivností, nedostatkem respektu. Někdy je oponující zase domýšlivcem a zahleděncem do své vize :-). Kdo ví? Kdo z nás může být soudcem?

Dítě je čisté. Nikdo nás nebude milovat tak jako dítě. Je to samozřejmě láska odlišná od lásky dospělé, zralé. Jde o lásku odzbrojující, nepodmíněnou. Ovšem pouze do období prvního vzdoru :-).

[48]: Tou větou s cizími slovy jsem měl na mysli, že stejně odporně nebo cize zní někomu slova jako, hluboká víra, osud, věštba, proroctví, hřích, duchovní prožitek, vnitřní stav mysli, meditace, čakra, filosofie, bytí...protože nerozumí jejich jádru a podstatě:) Pak se nelze divit když se vzájemně nedá dorozumět, pochopit, vysvětlit. Tím neříkám, že mám naprosto jasno ...

[48]: Když ona ta pochvala nebo naštvanost nemívá moc společného s úvahou. Bývá to často rozpoložení dotyčného, zviditelnění prožívaného, jeho momentální nálada, vyrovnání. I když samozřejmě, že pochvala potěší.

[46]: Nemyslel jsem teď tebe, ale naprosto někoho jiného:-) třeba i sebe.., je to spíš myšleno v komunikaci v živém rozhovoru než v diskuzi, v různých situacích, protože si to každý prožil, vnitřně boural a nevybral zatáčku a skončil v žitě, nebo viděl chápající pokyvování a úsměv, někdy i při kontaktu s dětmi. Zde je jaksi "oprávněně" nad situací . Možná je to omleté jak oblázek v řece, ale moc zajímavě je situce popsána v jednom z rozhovorů Krista s jeho žáky, když vyzdvihuje dítě nad ně !, a říká jim o vzoru v přístupu k blízkému, aby byli jako děti. Ten je mezi vámi největší, kdo je nejmenší ze všech....(když se posluchači dohadovali, kdo je nejlepší nebo nejdůležitější znalec všech těch Kristových naučení, moudrých slov a definicí, kdo dokáže vyložit slova Zákona nebo duchovní výroky, kdo je způsobilý usměrnit hádající se, kdo projevuje moc jako jejich mistr, toužili se mu podobat, alespoň malinko. Jako děti-opravdoví a s horoucím zájmem...napodobují svého Otce a Matku ....a každý tam vidí své občerstvující myšlenky...v tomto ohledu jsou výroky a živé vyučování Krista oproti východním naukám jedinečné, odlišné. Jsou na základě okamžitého prožitku všech přihlížejících, mají současně podivuhodnou a živou moc... Kdo nechápe takovému vnitřnímu jádru poučení, připadá mu jednoduché nebo naivní. Vím, že jde o to porozumět tomu jak píše Barča, vnitřním prožitkem. Jde i o jeho hloubku a směr.

Určitě si rozumíme dobře, jen to vyjadřování se slovně je obtížné, různé ...to by naše diskuse končily už po třetím komentáři:)

[47]: Na takovém principu funguje i kostel (nejen) a modlitba, mše. Koncentrace lidí/energie/stejné myšlenky/rituálního postoje. Energie se násobí, zesiluje a posílá ve velkém dál :-).

[45]: Tak to je přesně ono. :-) prostě kde je hodně cizích slov, tak to prostě nečtu. nebaví mě to, otravuje mě to. Stačí mi to ve směrnicích v práci. Sázím na přirozenost projevu. Další věcí je jak člověk chápe. Smyslově nebo mimosmyslově. Na diskusi „ Kolektivní vina” (č.8) jsem o tom psala, jaký je v tom velký rozdíl. To je třeba důvod neporozumění si na vlákně „Mnohost obydlených světů”, ale tam jsme si to po nějakém čase myslím vyjasnili.

Moje opozice vyplývají prostě z toho, že to cítím a vidím jinak, mám jinou zkušenost. Někdy to ustojím a někdy ne. Ale už se mi tady občas na diskuzi stalo, že jsem to sice neustála, ale tím jak se diskuse rozvinula, tak se došlo postupně k velmi podobnému závěru, který byl ten můj původní i když jsem ho v ten daný okamžik neustála.

Snažím se být spravedlivá, nezaujatá. Každý z Vás občas napíšete výbornou úvahu, trefu do černého. Vždycky, když se mi to líbí pochválím.

[40]: Čím více se v Česku rozmáhá hrdé prohlašování, že cokoli kromě vědy a rozumu (Saturna a Merkuru) je blbost, tím více zasahuje Neptun (reklama, vymazávání mozku, zmatení, propadání prosperity společnosti, marketink, PR).

Planetárně to je velmi výstižné i reálně popsané dění. Ten systém je ovšem řízen i jinak než planetárně, nechci zavádět do povídání nové pojmy, ale jeden si nelze odpustit-vliv skupinových egregorů a jejich náboj, sofistikované vlivy , které mu masa žijících stejného a velmi podobného směru myšlení a tužeb dodává.

Intenzita takového pole je na různém stupni, mnohdy jsou jedinci pohlceni bez nadechnutí tím, co se běžně označuje jako davová psychóza. Bylo to nakonec výstižně popsáno detailněji v různé literatuře.

Stačí si představit masové akce, velká televizní show, spotovní soutěže mezinárodního rozsahu, koncerty nabité k prasknutí a šílící davy...:-)

[43]: :-) máš Romane pravdu a já si to na sobě uvědomuji, že dost často jdu do opozice z principu.

Já si opravdu nenárokuji pravdu, nebo nějaký učitelský pohled. I dnes mi stále překvapuje, jak snadno někteří vklouzávají do poučných tónů a znalosti jsou přitom minimální, nebo dokonce scestné. Pokud na něco poukazuji tvrději, tak to bývá na základě toho, že např. z druhého cítím bolest, hořkost, strach a mám pocit, že to co pojmenuji, může být v tu chvíli prospěšné. Někdy to funguje a někdy ne. Každý máme v danný okamžik pouze určitou kapacitu možnosti příjmu. To se týká každého z nás.

[42]: Definice je k ničemu?-jak v čem, ovšem porozumění pojmům je ovšem zcela něco jiného....Někdy je marginální, je-li axiom k subjektu studia exaktní, postačí pouze aproximativní větná syntaxe při verbální manifestaci a demonstraci orátora....:-)

[38]: Hodně souhlasím s Romanem, jedna věc je horoskop, druhá dialog on line, ale něco zcela jiného je přímý kontakt, kde je okamžitá zpětná vazba.

Na druhou stranu jsem si uvědomila, že tak jako je pro mne přirozený, žádoucí a nutný přímý kontakt, jsou jiní pro které je stejně hodnotný projev písemný a dokážou se tak v druhém zorientovat velmi přehledně.

Co se mého Slunce - Kozoroha týká, to myslím že nezapřu. Ale nezapřu ani svůj acs, ani Venuši i když zrovna u té už bych si tak jistá nebyla.

[39]: Nebojím se diskuze a nesouhlasu.....ani já ne. Mluvila jsi o tom shodnout se na daném:-)

Pokud jde v rozhovoru(diskusi) o to si slovně "zasportovat" je to vlastně jen určitá zábava, povyražení. Proč ne, a v tom je asi potíž, dojaké míry se bere něco vážně nebo nevážně. Pokud je dané téma a bylo by prospěšné někam dojít, potom se buď staví(konstrukce) nebo boří(destrukce). Určitě je i neutrální a nezávislý pohled, který je opatrný a nechce být ani vlevo ani vpravo, je to takový dohled nad směrem , hlavním tokem informací(nejde o cenzuru). Jeden má pocit, že v tom má jasno a snaží se určitým stylem prospět jiným, což mnohdy nevychází, ve formě pomoci.

Někdy má zas přispěvatel nebo debatér chuť hrát prostě roli kritika a opozita, což má svuj příznivý vliv, nestane-li se z toho zvyk, zlozvyk:-)

Rozumím tomu jak popisuješ to vnitřní cítění popsat věc tak, jak se odehrává hluboko uvnitř. Mluví se o tom často jako o "rozšířeném vědomí", které je nutné pro prostorový pohled nebo o určitém vhledu do situace. Ovšem ani na tento způsob komunikace není leckdy druhá strana uvyklá, vnímavá a potom to může druhému znít jako bezcitnost nebo tvrdost bez absence empatie. Hodně závisí na tom , jak se rozliší vhodnost takového vyjadřování. Bez efektu a protivztahu to je házení hráchu na zeď, nebo perel do bláta:)...

Já si stojím za tím, že nejednoznačnost pojmu vyplývá z naší prožité zkušenosti, tak jak jsem napsala v komentáři č.36. A protože každý prožíváme věci a svět kolem nás jinak, tak ho i jinými slovy popisujeme. Důležitá je samotná podstata. Definice pojmu jsou v tomto případě na nic. Navíc existuje velmi málo srozumitelných a zcela jasných definic. Definice jsou dobré, pokud řešíme skutečně vnější neprožitkovou věc, nějakou teorii, matematický příklad, fakta.

[40]: Já v sobě hodně cítím obojí. Určitě požadavek na svobodu, ale přitom i nutnost pevného rámce, cosi s čím se stotožním.

Na jednu stranu přijmu za své něco neuchopitelného a klidně nepodloženého a nedoložitelného a v jiných věcech potřebuji jistotu a to co lze osahat a jasně cítit.

Ono je to jednoduché.

Člověk stíhaný příliš Saturnem se bude snažit vymanit z jeho pout a bude nadávat na omezování v jakékoli podobě – bude chtít lítat a nechce omezování. Bude prosazovat Saturna v jeho Merkurovské, nebo Vodnářské podobě – jako vědu, vládu nad vším, transformaci pouze v pozitivní, totální svobodu.

Člověk málo stižený Saturnem naopak bude hledat ukotvení. Bude hledat pevný rámec, tedy učitele, či vzor. Společnost či organizaci, se kteoru by se ztotožnil, apod.

Možností je více.

---

Ve skutečnosti svět nejvíce bojuje mezi Saturnem a Neptunem. Vzájemné fáze těchto bojů dělají velké světové obraty. Při konjunkcích vznikají nová společneská zřízení, která tu ještě nebyla.

Neptun dokáže vítězit nad Saturnem daleko dokonalejší zbraní, než má on. Dokáže rozpustit a znehodnotit to, co Saturn vytesal do kamene, zakalil a zdánlivě dokonale upevnil a zafixoval na věky věků.

Základní boj na Západě vzniká také mezi „vědou“ (Saturn) a „náboženstvím“ (Neptun).

Ale Mahátmá Gándhí osvobodil Indii prostým ideálem (Neptunem) beze zbraně.

Čím více se v Česku rozmáhá hrdé prohlašování, že cokoli kromě vědy a rozumu (Saturna a Merkuru) je blbost, tím více zasahuje Neptun (reklama, vymazávání mozku, zmatení, propadání prosperity společnosti, marketink, PR).

Nebojím se diskuze a nesouhlasu. Pokud se do ní pouštím tak v případě, že jsem schopná si svůj postoj ustát a obhájit. Cílem není dostat druhého na svoji stranu, ale spíš nabídnout jiný pohled. Občas to ale sklouzne do vytrvalého opakovaní stejné věci.

I tady jsme se přesvědčili, že je těžké se shodnout na termínech tak citlivých jako je svědomí, vědomí, vina, osobnost, já. Pak jsme v diskuzi bez šance. To je o jazyku a pak je to o vyjadřování neverbálním. Jsou určité typy, kteří požádají o půjčení tužky a zní to jako neslušný návrh a naopak. Každý ví, že existuje řeč těla, nedávno jsem slyšela termín ovládání tělem. Tím bylo míněno, že dotyčný vyzařuje cosi fascinujícího bez ohledu na obsah mluveného projevu. I to je matoucí a je pak těžké si porozumět.

A ještě jedna věc, několikrát mi bylo v poslední době vytknuto (nejen ze strany Barči, ale i blízkých), že argumentuji, nebo diskutuji tvrdě, příliš nekompromisně. Když to přišlo z více stran, tak jsem se snažila pohlédnout i z jiného úhlu, zda je to pravda. Možná že ano, ale já asi vycházím z toho, kolik sama unesu, co mi prospívá a posunuje a ve stejném duchu zřejmě mluvím na druhé. Myslím, že pokud sklouznu do tohoto tónu, nemluvím v tu chvíli k osobnosti druhého, ale třeba k něčemu jinému. Není to zcela úmyslné.

[35]: .....pár lidí mluvilo o jedné věci, bylo težké se shodnout na danném, protože každý si pod jedním termínem představoval odlišné.

No, to je věc vcelku běžná..:-) Definování pojmů a významů slov, někdy i hlouběji etymologie slova je základem pro porozumění

Právě tohle je velmi důležité zjištění, nejen pro astropraxi-když člověk řekne o tomhle jedinci: Je to Rak nebo je to Býk, hele ona je Štířice jak hrom, stačí se podívat jak se chová-samé intriky a pomluvy, jedovaté řeči, ona to prostě s chlapama umí apod. Stejně tak i psychoterapie má rozsáhlý systém a pojmosloví, při terapii i při skupinové meditaci, které kdo nerozlišuje a nemá prožité sám v sobě, je nějak mimo a nemůže uchopit podstatu toho o čem je řeč :)

V tom základním charakteru to u mnoha lidí prostě sedí ....je však spousta lidí , kteří ač údajně zrozeni ve znamení Střelce nebo Ryb, nebo Kozorožky a Vodnářky nesplňují téměř nic z obecných řečí a charakterů pro znamení. Prostě je to někdy záhada. Býk a přece je romantik tělem i duší a nejde jen po majetku:-). Ryba a přesto nijak netají své názory a známosti, je aktivní sportovec....Na těch zákonitostech kosmu je nejzajímavější variabilita a originálnost jedince, jedinečnost bytí, což nakonec horoskopické dění potvrzuje. Přesto jistě odpovídá oněch základních 12 znamení zodiaku podivuhodně, ovšem ne podle příruček a zaběhlých zvyků. Nějak mi nejdou pod fousy takové ty bulvární astro- příručky, kde se vše neustále opakuje jak hit z šedesátých let, který nazpíval někdo zase jiný. Elvis stokrát jinak a vždy v růžové košili....

.právě pro tohle je podivuhodné objevit originalitu lidské osobnosti při pohledu na horoskop, a horoskop není zas až tak velká věc, než když poznáme dotyčného osobně , prožijem s ním zajímavé chvilky, slyšíme otevřeně mluvit o sobě a vztazích, názory, přesvědčení..... a objeví se nám více daných informací z radixu, které mají okamžitě v exponentu druhou ba i třetí mocninu poznání o tom druhém, blízkém i vzdálenějším... atd.

Nebojte se toho, že s Vámi někdo zdánlivě nesouhlasí. To je totiž důkaz toho, že pokládáte hodnotné a důležité myšlenky.

Neustálý souhlas je důkazem toho, že jdete pouze po povrchu.

Barča jednou napsala, že občas v diskusích dostávám čočku. Je to správné, protože pokud se člověk vyjadřuje jasně a zřetelně, čočku dostává už jen tím, že si nenechal prostor pro pozdější vycouvání ven.

Naopak, pokud mluvíte jasně a konkrétně, prostě občas uslyšíte trochu jiný názor. Je to nejrychlejší cesta k poznání.

Nebojte se toho. Já tu záměrně občas dávám protipříklady k obohacení, není to nic osobního. Ani to, že jsem nepochopil (i když nechápu zdaleka vše, jsem člověk). Stejně tak tu občas nesouhlasíte Vy se mnou.

[35]: Danielo, máme to tak myslím naprosto všichni. Protože každé naše slovo, myšlenka, vyvolá v podstatě naši minulost, kterou máme spojenou s tím daným slovem. To znamená máme s tím slovem prožitou určitou zkušenost, tím pádem se nám vybaví obrázek a už tu je představivost a projekce. Ale zase tím je to rozmanitější. Vidíš jak druhý člověk vidí a prožívá svět. Z jeho popisu cítíš náladu, slyšíš smích, či nesouhlas. A tady na diskusi, to je vůbec problém. Je to velký optický klam. :-) Snad jsi mi porozuměla...

[32]: Barča: Jj byl to překlep.

Miloslav: Já nejsem nijak vztahovačná, ale několikrát jsem v posledním době na pojmech pohořela. Promítlo se to párkrát zde v diskuzi a také teď o víkendu ač pár lidí mluvilo o jedné věci, bylo težké se shodnout na danném, protože každý si pod jedním termínem představoval odlišné.

Nejsem si jista, zda to je opravdu jazykem. Jsou totiž lidé v jejiž podání zní dvojsmyslně absolutně vše, každá banalita. A jsou jiní, kteří vám tlumočí romantické vyznání, nebo rozvíjí poetické úvahy a zní to velmi odtažitě a studeně, bez prožitku a druhému ani nedojde o čem je řeč.

[31]: Danielo, já jsem nenapsala ať si Saturn maří čas, ale měří čas. To znamená, že Venuši nepřekáží čas. Je přítomná. Saturn se může kochat krásou a tvořivostí Venuše, která se snaží zachytit věčnost přítomného okamžiku.

[30]: Slávek: Není třeba se za nic omlouvat. Přála jsem si, aby si mi trošku porozuměl a to se myslím stalo. Výborně si vystihl podstatu. Potěšils mě. Děkuji Ti za to.

[28]: Daniela: „Jak jsi to prosím Tě myslel se Saturnem, který nabádá k prostopášnosti?“

Jednoduše. Bez Saturna Venuše nemyslí na budoucnost, tedy nic nemá následky, neexistují žádné závazky.

Neexistuje žádný závazek. Neexistuje věrnost partnerovi, neexistuje spoření nabudoucnost, neexistuje nic co by omezovalo. Existuje jen co chci a jen moje radost.

Nemusíme zůstat u žen. Podívejte se na umělce a jejich bohémskost. Jejich pohrdání jakoukoli „konvencí“, jakýmikoli „starostmi“, jakýmikoli ohledy. Pocit, že nejdůležitjěší je to co dělají oni a chtějí oni.

Prosím nic tu nepíšu se žádným negativním podtextem, jen neumím to napsat česky – což je řeč, ve které se jenom velmi stěží dá vyjadřovat věcně a neutrálně. Je to řeč, kde i přítel je dvojsmyslné slovo a zavání souložníkem. Čeština je řeč, která nemá ani neutrální slovo pro kamarádství bez dvojsmyslů. Přesto předchozí odstavce píši zcela neutrálně bez negativity a bez osočování. Jen se snažím vysvětlit, že Saturn dává Venuši dar, pokud je to v rovnováze.

[29]: Barča: A Saturn ať si klidně maří čas.

Já bych si takovou větu nedovolila říct (ani s nadsázkou), protože Saturn je pro mne pojem budící automaticky respekt. Respekt k autoritě, respekt k věku, respekt k někomu jehož odplata může být nemilosrdná.

[27]: Barča: Asi bych se měl omluvit.

Mým cílem nebylo nabourávat krásné příběhy. Mým cílem bylo vyvážit symboliku.

Chci jenom říci, že Venuše a Saturn se doplňují. Myslím, že existuje i synchronizace mezi oběžnou dobou Venuše a Saturnu.

Venuše a Saturn si navzájem dávají co druhý nemá. Rovnováha mezi nimi je velmi vynikající. Proto odjakživa svobodné dívky (Venuše) dbaly na ctnost a pověst (Saturn). A odjakživa ustaraný svět (Saturn) si ulehčoval úděl krásou, uměním (Venuše).

Když prožíváte a žijete svoji Venuši, je jedno jak, tak zažíváte pocity štěstí, radosti, lásky, inspirace, spontánnosti a tvoříte. Tvoříte obraz, hudbu, poezii, svůj domov, svoje vztahy, svoje děti. Když tvoříte naplňuje Vás to pocitem štěstí, lásky, smyslu a naplněnosti. V tom spočívá obrovská harmonie Venuše. Venuše je o tvořivosti. A Saturn? :-) ať si klidně měří čas...

[26]: To co píšeš je pravda, od plánování k čistému plození je dlouhá cesta. Vznik nového života je svým způsobem dílem spontánnosti a stvrzením radosti.

Pokud někdo víru v budoucnost spojuje s vizí a uměním pana Kalouska, musí se mu žít opravdu těžko.

Jak jsi to prosím Tě myslel se Saturnem, který nabádá k prostopášnosti?

[24]: Slávek: „Charakteristiky symbolů jsou složitější, mají své principy abstrahované nad dobro/zlo, pozitivitu/negativitu.” Ano, já vím, nebo spíše tuším a ještě navíc jsem si je dovolila polidštit, hrůza :-)

„Například Saturn může Venuši nutit k prospopášnostem a nevěrám a je to v horoskopech velmi často.” Na jednu stranu to tak být může. Pokud se Venuše cítí omezována, není ji dopřáno. Na druhou stranu je to s Venuší a Saturnem malinko jinak. Víš, vlastně moje malé úvahy (1,12) byly o Venuši mojí – v Kozorohu, takže pod vlivem právě Saturna. Jsi sice astrolog, ale jsi muž. Nemůžu po Tobě chtít, aby si to chápal a rozuměl tomu. Takže Ti zbývají jen moudré knihy.

„Venuši mají rádi malíři, těm nevadí že Venuše je krásná jako obrázek – tedy dokonale se pohybující v prostoru a v přítomnosti, ale blbá jako troky pokud jde o vnímání dějů v čase.”

Malířům křivdíš. Venuše přece není žádný zmalovaný kýč. Venuše může být obyčejnou kapkou rosy, kdy v ní vidíš démant. Venuše cítí a prožívá okamžik – ten okamžik je nadčasový, protože se snaží zachytit věčnost. Pokud něco tvoříš, maluješ, tančíš, hraješ, čas a prostor zmizí. Venuše je v podstatě nejvyšší harmonií vesmíru – protože v sobě nese lásku. Saturn může jen tiše závidět věčnosti.

Možná by to šlo nadnést také takto:

Naivita Venuše, její radost z přítomnost a žití v přítomnosti a nedomýšlení si všech důsledků je jednou z věcí, proč lidstvo nevymřelo.

Nádherně to vidíte třeba na tom, jak v civilizovaném světě, kde jsme více a více vychováváni a nuceni k tomu, abychom se zajistili na budoucnost – hypotéka, zaměstnání, … se rodí méně a méně dětí.

Čím zodpovědněji matky přistupují k rození dětí, tím méně jich mají. Momentálně se rodí méně dětí, než by stačilo k pouhému nevymírání lidstva – u civilizovaných národů.

Naproti tomu prostější národy, stejně jako etnika či náboženství prostě a jednoduše rodí a nepřemýšlejí nad všemi aspekty budoucnosti. A zase se přelidňují.

---

Venuše tedy musí být do jisté míry nezodpovědná, do jisté míry prostopášná, do jisté míry radující se a dopřávající si a do jisté míry kašlající na to co bude potom – protože určitá míry této vlastnosti vlastně vůbec umožňuje žít a přežít.

---

Jeden z darů, který v jiném vlákně byl obdivován na východním náboženství je pokoj v duši. Ale pokoj v duši vznikne také tím, že věříte v řád světa, ve vyšší sílu, v tom, že někdo se o vesmír a svět velmi dobře stará a je to víc, než chaotické náhodné fyzikální zákony bez ladu a skladu. Pak totiž víte, že budoucnost je řízena velmi dobře a vy se jí nemusíte tak moc strahovat. O to více si můžete užívat Venuše, její přízně, její radosti, jejího pokoje, jejího optimismu.

Zatímco pokud věříte, že jste nejvyšší na světě, že člověk je nejvyšší ředitel zeměkoule, a co neudělá, to se podělá, pak máte na sobě velké břímě.

Pak samozřejmě v leckterých větách slyšíte „negativismus“, protože není nikdo, kdo by tlumil a řídil svět.

Myslím, že i věty „chci slyšet něco pozitivního“, které tu zaznívají často pramení z nevíry k tomu, že vyšší síly a vyšší řád světa a vesmíru nevedou svět k rovnováze a harmonii.

---

Venuše perfektně odráží stav, kdy člověk má omezenou možnost (a to celé lidstvo je v zásadě velmi omezené) měnit radikálně budoucnost přesně podle svého přání. Řadu věcí nemá člověk vůbec v rukách a naštěstí nikdy mít nebude. Představa, že by Kalousek řídil třeba řád ve Sluneční soustavě by dopadla tak, že Sluneční soustava by asi brzy zanikla.

[24]: :-) Barča pořád hledá ve Venuši ušlechtilost a hloubku a že by to bylo jen o fasádě :-))? Venuše se čančá, spolehá na své fluidum a pohlednost a pak zasáhne Saturn a nestačí se divit, co jí vepsal do tváře a jak je nemilosrdný při zúčtování :-).

Na to je pěkná písnička od Hegerky, má nádherný text.

http://www.youtube.com/watch?v=_We9Diu2c5s&playnext=1&list=PLF20060F588D5B6D5

[20]: Barča: Charakteristiky symbolů jsou složitější, mají své principy abstrahované nad dobro/zlo, pozitivitu/negativitu.

Například Saturn může Venuši nutit k prospopášnostem a nevěrám a je to v horoskopech velmi často.

Copak Venuše, pro kterou existuje jenom přítomnost a nechápe kauzalitu ani nechápe, že její chování – kladné i záporné – pocítí v budoucnu, může jakkoli soupeřit se samotným strážcem času Saturnem? Tedy s časovou veličinou, která Venuše neovládá.

Venuši mají rádi malíři, těm nevadí že Venuše je krásná jako obrázek – tedy dokonale se pohybující v prostoru a v přítomnosti, ale blbá jako troky pokud jde o vnímání dějů v čase.

[21]: Daniela: „Pocitově (jinak nemohu, neb můj astrologický pohled je úsměvný) bych řekla, že Saturn nechává moji Venuši v klidu, Jupiter v mých vztazích a prožívání přehání, Uran je dělá nevšedními. Mars moji Venuši podporuje a Merkur by si přál vnést do všeho i jiný rozměr.”

Pocitově. Perfektní! Kdo mi tu říkal, že moc přemýšlím? :-) To je přesně ono! Ty přece svůj horoskop cítíš v sobě, to není cizí nesrozumitelné kolečko. To jsi Ty.

[21]: Ano, je to jen taková malá úvaha.:-) Nic víc, nic míň. Myslím, že pana Ponkráce pobaví a pak ji lehounce sfoukne do kavárny. :-)

[20]: :-) to je velkorysá úvaha. Já jsem nikdy nedošla k tomu, abych dokázala v horoskopu obsáhnout vše dohromady. Takže nevím Barčo.

Pocitově (jinak nemohu, neb můj astrologický pohled je úsměvný) bych řekla, že Saturn nechává moji Venuši v klidu, Jupiter v mých vztazích a prožívání přehání, Uran je dělá nevšedními. Mars moji Venuši podporuje a Merkur by si přál vnést do všeho i jiný rozměr.

[19]: A co takhle? :-)

Tvoje Venuše (přání, touha) + Tvůj Merkur (myšlení, vyjádření) + Tvůj Uran (to je vyšší stupeň a vyšší rychlost Merkura a ten kdo aktivuje Marse) + Tvůj Mars, to by bylo, aby tihle vojáci nepřinesli Venuši co ona si přeje. :-)

A teď si to promítni do majetků, vztahů, práce.

Jenže Tvůj Saturn kárá Venuši, že je marnivá, netrpělivá. A Jupiterovi se to také moc nezamlouvá, zaslouží si vůbec něco takového Venuše? Jupiter si myslí, že by bylo spíše lepší, aby Mars, Merkur a Uran nesloužili rozmarné Venuši, ale aby mysleli na vyšší ušlechtilejší cíle a neplýtvali svojí energií pro krásnou toužící Venuši.

[18]: Mars podle mne jedná v zájmu toho, kde se posadil a v čem (jeho znamení a dům). Pokud je nějak napojen na Venuši, tak s ní bude spolupracovat podle charakteru aspektu. Pokud nemají žádný aspekt, tak se Mars bude prosazovat na svém poli.

Řekla bych, že kdyby to fungovalo, tak jak píšeš, tak např. Merkur/Mars by se řeklo Merkur vymyslí, Mars provede. To by bylo v ideální symbióze. Ale já mám např. kvadraturu Merkura a Marse, takže můj Mars rozhodně nejedná na základě myšlenek mého Merkura :-)). Vzájemně si nevyhoví, dokud nepochopím určité požadavky mého horoskopu.

Ale neříkám, že to vidím vše ve správných souvislostech :-).

[17]: Daniela: „Já myslím, že Venuše je o tom jak prožíváme, možná i jak vypadáme a Mars je o tom, jak se prosazujeme. Mars netouží, Mars jedná.”

Ano. Vždyť právě. Mars jedná, v zájmu čeho? V zájmu toho, po čem my toužíme. A po čem toužíme to je naše Venuše. Dám příklad: Budeš toužit po malém domku se zahrádkou, jak si psala jinde.To je přání Tvojí Venuše. A budeš se snažit udělat maximum proto, aby se Ti toto přání splnilo. A to už je Tvůj Mars.

[16]: Já myslím, že Venuše je o tom jak prožíváme, možná i jak vypadáme a Mars je o tom, jak se prosazujeme. Mars netouží, Mars jedná.

[15]: Já si myslím, že nezáleží až tolik na tom, v jakém jsou vzájemném postavení tyto planety. Spíše záleží na jejich síle – v jakém jsou planety znamení. To je právě krásně vidět i na tom co psal Slávek. Venuše ve znamení je pokaždé jiná, má jiný nádech. Někde je více povrchní, nestálá, dobrodružná a jiná jde do hloubky až na dřeň. To samé je se sílou a charakterem Marsu. Co a jak prožívá naše Venuše, po tom touží a chce vlastnit náš Mars.

[13]: Takže naše Venuše se dává a náš Mars dobývá :-)? Když jsou obě planety vzájemně hezky aspektované, měla by konstelace napomáhat tomu, že naše dávání i braní je v rovnováze? Že ač jsme tvární a rády se přizpůsobíme, dokážeme si také vzít co potřebujeme?

[13]: Slávku, myslím, že teď promluvila tak trochu Tvoje Venuše v Beranu. :-) Je to krásně vidět i v Tvém předchozím komentáři o Venuších. :-)

Já jsem Vám schválně nabourával schéma s Venuší. Vysvětlím proč.

Venuše obsahuje princip podřízení se okolní situaci, a to z hlediska okolní situace může dopadnout všelijak. Je to obrovsky široké spektrum možností.

Venuše je umělecká – ale dokonalá umělkyně se podřizuje tomu co hraje, přestává být trochu sama sebou, ale je svou rolí. Když tancuje, je tancem. Když hraje je svou postavou.

Venuše je společenská – plně se podřídí společnosti a její etiketě. Bude prudérní i smyslná podle společnosti.

A na závěr poznámku k mým poznámkám: Jestliže se vám zdá něco z mých poznámek negativní je to proto, že nevidíte krásu tam, kde existuje. :-) I to je umění Venuše. :-)

[11]: Myslím, že Tvoje kamarádka zažila radost a štěstí, protože prožila svoji vnitřní jednotu. Souznila se svojí duší. Přestala bojovat se svojí duší a svojí myslí. Podobně jsem o tom psala na jiném vlákně, když jsem psala o dualitě.

––

Myslím, že to jak žena prožívá svoji Venuši, tak takovou je vnitřní ženou. Kdysi na jiném vlákně jsem napsala, že žena by se měla obklopovat krásou a uměním. Krása a umění u ženy vzbuzuje cit, lásku, něhu, ale také objevuje a poznává hodnotu věcí. Její duše je jako perla v lastuře. Když je žena plná citu, krásy, něhy a lásky září to z ní celou bytostí a tím obdarovává své okolí a blízké. V té její záři je nejen tajemný půvab, její smyslnost, ale také ženina síla a sexualita. Venuše je o umění, inspiraci, kráse, lásce, o hodnotách a tedy vztazích a především o harmonii.

[10]: Jj i královna je ženou.

Moje blízká kamarádka mi nedávno řekla: celý život jsem sešněrována morálkou a jsem vystresovaná, abych neudělala něco nevhodného, odsouzeníhodného, co by mohlo okolí vadit a vrhalo na mne špatné světlo. Mé krédo byla serióznost. Minulý víkend jsem si dovolila prožít velmi amorálně a byla jsem šťastná. Tolik radosti jsem ještě ve svém životě nezažila.

Na vysvětlenou nešlo o nic dramatického, zvrhlého. Absolvovala tantrický seminář :-).

Pokud tedy stále mluvíme o padlé morálce, jsem velmi schovívavá. Slovo morálka je pro mne úsměvné. Jo taková čestnost, tu vnímám jinak.

[9]: Daniela: „Nějak mi to nejstarší povolání světa nepobuřuje. A romány o prostitutkách jsem vždycky hltala :-)” Ano, padlou Venuší může být každá žena a nemusí to být ani její vinou. Románově: Padlé Venuše nemusejí být jen lehké děvy, ale také padlé královny :-)

[8]: Já myslím, že padlou Venuší může být každá žena, i ta útlocitná. Vzpomeń na Máří Magdalénu. Nějak mi to nejstarší povolání světa nepobuřuje. A romány o prostitutkách jsem vždycky hltala :-).

[7]: Danielo, Venuše v povýšení přece nemůže být padlou Venuší. Já nevím, třeba pan Ponkrác hovořil o osobní zkušenosti s Venušemi. V tom případě pak z toho malinko padá smutek. Nezapomeň, že i pan Ponkrác má ve svém horoskopu zakletou Venuši. :-)

[6]: Nene Barčo, já Venuši v povýšení vlastním a ve zmíněných lehkých děvách jsem se nenašla :-)). Komentář mi přišel dóóst vtipný.

Kdyby to šlo, prosila bych stejně vtipný směrem k Marsu.

[4]: Pan Ponkrác jako astrolog velmi pěkně navázal na moji úvahu o Venuši v domě. :-) Pěkně nám tu vykreslil Venuši v pádu a Venuši v povýšení. :-)

[4]: :-)) takže ta kuchařka moc o Venuši nebude, co? A kde bychom jí teda mohli najít?

[1]: A pak přijde ďábel a ukáže ty další komnaty, které až tak moc pěkně nevypadají.

Na Venuši na nádraží co má v ruce čúčo. Dokáže si o něj říci i v plynné francouzštině. Ovšem nikdo by to moc nečekal. Jen se jí stále zračí optimismus na tváři. Ovšem stav šatů a zevnějšku – …

Jiná Venuše zastavuje auta spoře oblečená. Kroutí přitom boky a nastrkuje nenápadně svůj zadeček. Po vzoru nejstarších Venuší světa.

Další Venuši nevysvětlíte, že je třeba plánovat budoucnost. Budoucnost je tu pro ní, tak ať se snaží.

[2]: Daniela: „Kuchařku to vůbec nevím, v čem bych hledala a docela by mi to zajímalo. Že by třeba Venuše v 6. domě v Raku? Nebo spíš Luna v Raku? Kde se sakra hledá dobrá kuchařka?”

Hlavně klid :-) Venuše v Raku v 6. domě. Ano, to by možná šlo takový citlivý rodinný domácí typ.

Dobrá kuchařka? V zlatých stránkách :-)? Asi to takhle nejde brát doslova podle horoskopu. Jen si to uvědomit jako žena. Jde spíš o to najít nějakou jakž takž rovnováhu mezi tím.

––

Luna to jsou skryté věci. Já mám Lunu v 12.domě. Někdy si tam zalezu. Jsem hluboko ve svém nitru, daleko od ostatních lidí..

[1]: To je hezké Barčo :-), pohádkově napsané. Matku v ní až tak nevidím, to asi spíš v Luně. Ale umělkyni každopádně, koketu a hezkost jako takovou. Kuchařku to vůbec nevím, v čem bych hledala a docela by mi to zajímalo. Že by třeba Venuše v 6. domě v Raku? Nebo spíš Luna v Raku? Kde se sakra hledá dobrá kuchařka?

Daniela: „Venuši vnímám jako smyslnici smyslnou, pokušitelku, vábení, takovou herečku. Je to pro mne hodně fyzická stránka.”

O Venuši malinko jinak:-)

Venuše bydlí v takové velké třípatrové vile. V1. patře má velikou kuchyň, tam je matkou a ochránkyní rodinného krbu. Stará se o oheň a vaří výborná jídla své rodině a dětem. V 2. patře je velká společenská hala.Venuše má nádherné šaty a prochází se mezi uměleckými předměty a díly. Je z ní dáma, která perfektně zvládá společenskou etiketu a konverzaci. Miluje umění, krásu, šampaňské a vybírá si mezi muži. A když se setmí jde s vyvoleným mužem do 3. patra, kde má nádhernou ložnici a věnuje se milostným hrám.

Každá žena žije malinko jinak svoji Venuši. Některá tráví více času s dětmi v té velké rodinné kuchyni, jiná je reprezentativní oslnivá dáma a právě pořádá večírek pro své hosty a další před chvílí vyhodila z ložnice svého milence :-)

Já nemám třípatrovou vilu, ani třípokojový byt. Bydlím v garsonce, kde mám kuchyň, obývák i ložnici v jednom..:-)