Podvědomí a vše kolem něho

Dovolím si takovou malou ,neastrologickou dlouhodobou předpověď :-)

Dnes začal podzim .Okluzní fronta melancholie ,smutku,místy deprese ,ojediněle trvalé.

BIO zátěž pro pesimisty : -10

BIO zátěž pro optimisty : +1

Každým dnem jsme blíže k jaru :-)

[202]: Daniela : Ano ,je to moc hezky napsané .V nitru to vnímám podobně :-)To vyprávění pohladí na duši :-)

[186]: Barča: přikládám odkaz, možná tam taky brouzdáš, ale je to přesný odraz toho, jak vnímám přírodu já a jaký to má dopad na mé nitro. A je to neskutečně poeticky napsané, ani jsem přitom nedýchala :-)!

http://www.rezonance.cz/wp/denis-jerie-astrologicky-kolotoc-dne-a-noci-svetla-a-tmy/#more-1742

[200]: Slávek : Máš pravdu,Brusel není dobrá volba.Co by pak z té opravdové Itálie zbylo?V rámci globalizace všude tradic ubývá.A když se přece jen najde zapomenutý malý ráj země ,je to zázrak ,když zůstane nedotčen.A dál si plyne svým vlastním rytmem ,možná i v jiném století .

Slávek: " Pokud se někam dá dojít pěšky, nebo na kole, ok."

K nejkrásnějším místům se vždycky dostanete jedině pěšky :-)

[197]: Barča: „Já myslím ,že nejjednodušší by skutečně bylo nahnat tam komisaře z Bruselu“

Ale já nechci aby to dobyl Brusel a já se musel dělit. I když dát jim kvótu výroby špaget a těstovin 1 kg na osobu na rok, jinak je pokutovat má něco do sebe.

EU stejně nakonec povede k občanským válkám, je to jen otázkou času.

Daniela: Já jsem taky anticestovatel. Pokud se někam dá dojít pěšky, nebo na kole, ok.

[198]: Daniela : Já jako dítě jsem se stěhovala několikrát,prošla jsem 4 základní školy.Taky docela otřesný zážitek.Stěhovala jsem se tak různě,naposledy před třemi lety.

Adrenalin : Já poprvé , do světa jsem vyrazila sama v 19 do Rakouska,dopadlo to docela špatně,šlo mi doslova o život ,ale "zachránila mně "cizinecká policie .Já bych už zase nešla do ciziny kvůli práci,z toho jsem naprosto vyléčená .Když do ciziny ,tak jako turista.Obdivuji " batůžkáře " co se vydávají sami do Indie či mimo Evropu apd.A nejezdím sama ,vždycky s cestovkou.Ale stejně mně láká jet sama třeba do Říma,nebo i jiných měst ,být tam třeba týden a v klidu si všechno projít,muzea apd.

Protože s tou cestovkou to je většinou v letu.Samozřejmě ve dvou by to bylo lepší ,než sám :-)

Já si dovolenou musím plánovat na celý rok už v lednu .v létě si můžu vzít jen 14 dní ,takže se snažím plánovat dost dopředu,kam se chci podívat apd.

[196]: Barča: Já tyhle toulavé boty vůbec nemám. Rozdýchávala jsem i když jsem se stěhovala na druhý konec města :-). Předtím jsem se stěhovala 4x, ale pro jistotu v rámci jedné čtvrti, takřka ulice. Když jsem byla nucena se odstěhovat na 2 roky do Prahy, tak jsem vážně trpěla.

Kamarádka se v 50ti odstěhovala za láskou na druhou půlku světa, to mi přišlo fakt pozoruhodné, když k tomu ještě přidám, že každý mluvil pouze jiným jazykem :-), tak mi to přijde dost adrenalinový kousek.

A na dovolené cca pátý den začnu být zoufalá :-) a chci domů, do své postele a mít svůj klídek a zajetý způsob života :-)).

[195]: Slávek : :-)) Já myslím ,že nejjednodušší by skutečně bylo nahnat tam komisaře z Bruselu :-)taková

invaze něco jako ";ČOIjka"; .oni by tam v rámci směrnic EU pozavírali ty jejich krámky se špagetama a pizzou a pestem apd.Zatrhli by jim nehygienická tržiště,rybářům by vzali pruty a rybářské lístky a tak by vznikl hladomor po celé Itálii a pak bychom s několika vhodnými tranzity mohli vybrat to Tesco ,jako humanitní pomoc a Itálie by byla naše ! :-)

Neexistují nedobytné pevnosti,pouze pevnosti špatně dobývané .:-)

[194]: Daniela :V Čechách je určitě hezky.Mírné podnebí je také fajn.Ale to Středomoří je prostě jiné .Ježíši já kdybych měla peníze procestovala bych svět ! :-) Jen co je skvostů v Evropě ! Příroda nádherná ve Skandinávii,exotika v Asii.Nebo Latinská Amerika .Já jsem od dětství Nomád.a doma jsem tam ,kde je mi dobře :-)

[190]: Barča: „Itálie byla hodně drahá“

Ještě se nabízí prostě jí oblíčit a dobýt vojensky. Zeptám se v okolí, kdo by do toho šel. V Tescu nakoupíme nějaké zbraně. Jediné, co mi dělá hlavu je, kam umístím 60 miliónů zajatých Italů. Na to nemám prostory.

[193]: To je fuk Barčo, vlastně když nad tím tak přemýšlím, nevím, zda bych ho užila :-).

[191]: Daniela : To je také výborný nápad s tím Řeckem . Tak který ,by se Ti líbil ? :-)

[190]: Barča: Já ani nevím proč, ale nechci vědět, co by na to řekla Cosa Nostra. :-)

[190]: No já Vám nechci kazit radost, ale nejraději sedím doma na zadku :-). Český les má něco do sebe a naše čtyři roční období jsou parádní.

A když už - nemohli bychom koupit třeba nějaký řecký ostrov? Teď bude určitě dobrá cena a tam by se asi líbilo mně :-)).

[189]: Slávek : To by bylo skvělé ,možná bych potom skutečně kandidovala na prémierku.Jen nevím co by na to řekli ,pánové z Ndranghety v Kalábrii,nebo z Camorry v Neapolském zálivu či bratrstvo ze Sacra Corona Unity v Apulii.A což teprve Cosa nostra či Stidda na Sicílii.Asi by ta Itálie byla hodně drahá ! :-)

[184]: Daniela: „Napadlo mně ,že Vám tu neustále podsouvám tu svoji Itálii.“

My jsme se s Romanem na základě Tvé reklamy na Itálii rozhodli, že tedy tu Itálie koupíme. :-) Ještě se dohadujeme, zda Sicílii vezmeme k tomu. Já jsem zastánce toho, že Sicílii a Sardinii ať koupí někdo jiný, třeba Barča, nebo Daniela.

[187]: Tak já tu bilanci mám právě asi na jaře.Protože pro jedno kvítí se slunce nerozsvítí ! :-)

A všude jak píšeš ,vše kvete a pučí , láska je všude tak hmatatelná.Každé jaro prožívám stejný smutek , v tom letošním byla malá jiskřička naděje,ale zhasla.Na jaře miluju květy magnolií a když kvetou rododendrony,škoda ,že ta jejich krása vydrží tak krátce.Jinak to jaro těžce rozdejchávám a říkám si jestli mně vůbec nějaké "jaro" ještě čeká ? :-) A pak v létě už jsem v pohodě ,vše v normálu.

Podzim si už užívám a zima mi až tak nevadí a když se poštěstí a je bílá , tichá ve městě ,tak je prostě krásná .

[186]: Aha, tak já to mám jinak. Vánoce když všichni útočí, tak já bych spíš potřebovala být sama. Už jako dítě jsem je neměla v oblibě a nechápala jsem proč, přišlo mi to poněkud nepatřičné.

Podzim mám ráda, ale cítím, že se vnitřně už pomalu stahuji, že přichází bilance. Přírodu na podzim miluju listí, bahýnko, v lese taková ta tlející vůně a vlhko.

Jaro je síla, pecka mezi oči, vše pučí, příroda řádí a léto je uvolnění a natahuji do sebe teplíčko.

[185]: Danielo ,já vím ,že jste tu velice tolerantní a bezvadní :-) Jen chci být soudná .Podzim mám moc ráda.jeho barvy,vůně listí .Dlouhé večery ,přijdou svíčky ,knížka,ruční práce,ale také dobrý čas jít do kina ,na svařáka,na kaštany ,pouštět draka...já mám ráda vůbec čtvero ročních období ,nejen od Vivaldiho :-) To střídání beru jako určité etapy i v mém životě..ladím si tak i svůj malý byt do barev přírody a nosím i oblečení barev toho určitého období.Vánoce mám také ráda.Pečeme s holkama z práce společně cukroví .Pravdou je,že na Štědrý den dost často bývám v práci ,nikdy tedy nejsem sama :-) Kupuju dárky,dělám výzdobu ,mezi svátky užívám víc volna ,víc spím a víc jím :-) Já naopak daleko hůře snáším jaro.Už ten přesun na letní čas.A na jaře bývám spíše smutnější ,nevím čím to je.

[184]: Barčo, za prvé se neomlouvej, není k tomu žádný důvod. Za druhé na odbornost jsou tu jiní.

To co píšeš, je přirozená potřeba každé lidské bytosti, chceme s někým splynout. Ten prapůvodní pocit bude ještě někdy z mámino břicha, kdy jsme byli s někým v jednotě. A také je to touha splynout s něčím větším, někam patřit.

A navíc je tu nadcházející poněkud nostalgický podzim, začne se prodlužovat noc a přijdou Vánoce, což je pro mne osobně vnitřní smrt :-).

Daniela : " Chci sdílení, předávání a prokládat se sjednocením :-) " To je taková víra,podzemní řeka ,která mne snad přivede k tomu daru ..Napadlo mně ,že Vám tu neustále podsouvám tu svoji Itálii.Osobní pocity ,dojmy a zážitky .Nic odborného ,či vědecky prokázaného a objektivního.Jistě to pramení z té touhy s někým něco sdílet ,v tomto případě alespoň virtuálně .Omlouvám se tímto všem .

Láska a vztahy,filosofie a vztahy,umění a láska ,historie a láska ,literatura a láska.Města a láska :-)

Včera jsem byla pár hodin ve Florencii ,to město mi naprosto učarovalo.Nejen svými architektonickými památkami ,galeriemi ,muzei ,ale hlavně tou atmosférou lásky.

Počínaje Dantem Alighierim ,kostelem kde je pochována jeho platonická láska Beatrice de Portinari ,která ho vyvádí z Pekla do Ráje v Božské komedii a konče u Paláce Vecchio,kde si dávají dostaveníčka nejen turisté ,ale i zamilovaní ,posedávají na lodžii u sochy Davida ,Persea a římských soch .Pod širým nebem se tu můžete zaposlouchat do různých italských arií ,tonů klasické koncertní kytary a když se setmí a náměstí se celé rozzáří prostě nádhera ....

P.S. Vlastně jsem sem vpadla úplně z jiného světa ..

[181]: Miloslav: :-) tak to jo, to bych myslím mohla podepsat :-). Chci sdílení, předávání a prokládat se sjednocením :-), to jsou myslím bohulibé cíle a plány.

To s darem je moc hezké, to také vnímám, že jde o obohacení.

Já myslím, že vztahy se tvoří proto, že existuje cíl, který by ten vztah měl naplnit. Tím cílem může být prožít lásku ála Romeo a Julie.

„Pokud se s někým setkáte, pak to znamená, že druhý si přišel pro dar.“

Cíle mohou být nejrůznější, ale především jsou neuvědomované.

Vždyť už jenom to, že jste schopni začít vztah s mužem X dnes, zatímco před pěti lety jste si ho ani nevšimly říká, že dnes hledáte ve vztahu třeba něco jiného (jiný cíl), než tehdy, a nebo že jste objevily, že máte společného víc, než jste si mysleli (a tedy jde realizovat cíl ve vztahu).

Samozřejmě, že všechno co píšu o vztazích jsou jen filozofie, ve skutečnosti praxe je trochu jinak. De facto, když to tak vezmete, muž není nic jiného, než nějakých pár kilo vodíku, pár kilo kyslíku, sem tam nějaký ten uhlík a další látky. A přesto se na něho díváme jinak, než na plynovou bombu s vodíkem.

Nicméně něco společně prožít, něco společně vybudovat jsou podvědomě za každým vztahem. Nejsou už tohle cíle? Sexuální touha je podvědomá touha zažít jednotu s někým, a podvědomá touha stvořit nový život. Láska je touha podvědomá touha sjednotit se s druhým člověkem, či objektem.

[173]: Barča: „Podívej jak nám tady podsouvá vztahy bez přitažlivosti ,snad z rozumu ,na jiném vlákně to byly platinové a zlaté vidličky ,teď diamanty..a nejlépe aby to rostlo kvadratickou řadou“

Aspoň vidíš, že nemyslím jenom na prachy. :-)

[178]: Daniela: http://zdravi.doktorka.cz/kristal-kamen-ktery-leci/

[177]: Mně ale nikdy nenapadlo vnímat ho jako mužský kámen? Pro mne je unisex :-).

[174]: Danielo : Ty pracuješ s křištálem ?

Křišťál je přece nejsilnější čistá energie a síla.Harmonizující ,léčebná,očišťující a podívej jak krásně láme světlo ,je průzračný .(je projekční tak bys to asi nazvala Ty):-)

Mužský typ energie -ochrana,síla ,energie ,,dokonalost.prúzračnost ,jasnozřivost.- prostě křištál

Podíváš se na něj a co vidíš ? Tak vidíš :-) :.

"Vládce náš ,Slunce naše jasné :-) " !Tak to je něco podobného ,ale nic pro Tebe.

Protože Ty jsi čarodějka a pracuješ s křišťálem a ovládáš jeho energii !

A jsi Císařovna - bohatsví,matka ,silná žena ,muži před Tebou poklekají ...a uspět může pouze jeden jediný -Císař :-) ( alfa samec :-))

[175]: :-) já myslím, že každý máme nějakou masku :-)). Hele nezamlouvej ten křišťál?!? Jak je to s jeho mužskou energií?

[174]: Aha, další problém :-) Nemám masku :-) naposledy v únoru na maškarním z práce -šla jsem za hipísačku . Takže jsem vlastně šla tak trochu za sebe :-)

[173]: Tomu nevěřím, to víš, každý si nasazujem nějakou masku :-).

On je křišťál mužská energie??? Já ho mám totiž všude, miluju ho. Dělám z něj lecosi :-)).

[171]: Danielo ,křišťál je nádherný,síla,čistota,mužský princip ....:-)

Panu Ponkráci ,by určitě nestačil :-)

Podívej jak nám tady podsouvá vztahy bez přitažlivosti ,snad z rozumu ,na jiném vlákně to byly platinové a zlaté vidličky ,teď diamanty..a nejlépe aby to rostlo kvadratickou řadou :-)

Já myslím ,že pan Ponkrác a jeho cíle ,účely ve vztahu a daná přitažlivost jsou naprosto jasné :-)

[170]: Pane Ponkráci asi takhle : -) Znáte přece to přísloví o nošení dříví do lesa ? :-)

[170]: A co takhle úžasný český křišťál? Ten by Vám nestačil :-)?

[166]: Barča: „Možná , bych měla jednou navštívit Gassan Diamonds a konečně bych pochopila ,co má stálou hodnotu :-))“

Až tam budeš, kup mi taky jeden.

[167]: Miloslav: Já to ale musím mít spojené přitažlivost s láskou. Já myslím, že bych nemohla milovat někoho, po kom intimně netoužím (mluvíme teď o lásce partnerské, ne o lásce k přátelům, kolegům atd.).

Já vím, že se lidé často dávají dohromady i z jiných důvodů, jak zmiňuješ, já si to v tuto chvíli opravdu nedovedu představit. V takových případech tam plán a cíl je přítomen, to ano. To je ale potom pro mne kamarádství, vztah přátelský, obchodní dohoda - ač nevyřčená. Jak může pak vypadat intimní život takového páru????? A nejde přece jen o čistý sex, ale pokud dotyčný pro mne není přitažlivý, tak jak bych mohla přijímat třeba jen doteky, blízkou přítomnost, společnou postel???

Ryba a pták se do sebe mohou zamilovat, myslím, že to jsem zažila. Je to neúnosné, silné, vyčerpávající a neúnosné.

[167]: Pane Ponkráci ,prosím Vás :-)

Právě se nalézáte v nejčistší myšlenkové laboratoři :-)

My tu s Danielou probírali krystalicky čisté ,ryzí vztahy :-) ne důvody ,proč nebýt sám a jak nebýt sám a co je pro to dobré udělat.a výhody z toho vyplývající :-)

Slávek : ";Jedním z cílů může být prožít lásku "

" Ryba a pták se mohou do sebe zamilovat, ale kde budou žít? "

Vynikající !

.....v přítomnosti ,v jsoucnu ....:-)

.....rackové ,delfíni , kosatky,volavky , plameňáci .....:-)

[157]: Danielo: „Já si nejsem jistá, že s Tebou můžu souhlasit. Vztah je vyjádřením cíle, ne přitažlivosti? Přitažlivost přece musí být pořád přítomna. Pokud se ti dva nepřitahují, je to pro mne mrtvý vztah.“

Jedním z cílů může být vztah s někým, kde to jiskří a přitahujete se.

Jedním z cílů může být prožít lásku.

Ale uznej, že řada vztahů je zakládána i z jiných příčin. Například ze strachu (že budu sama, že to sama nezvládnu, že zůstanu na ocet). Například hodně žen se vdá proto, že všechny akce kolem jsou pro dva a samotná ženská nemá kam jít.

A ohledně cíle. „Ryba a pták se mohou do sebe zamilovat, ale kde budou žít?“

Slávek : " Ženy milují muže nebroušené diamanty – a představují si......"

Možná , bych měla jednou navštívit Gassan Diamonds a konečně bych pochopila ,co má stálou hodnotu :-))

[164]: Děkuji Barčo, to je hezké, že sis všimla. Ale musím říct, že Roman byl také pozorný :-).

Pořád čekám, že na vztahy přidá osvědčený recept on - Ráček :-)).

Danielo ,Dájo ,holka zlatá ,vždyť Ty máš dnes svátek ! :-)

Přeji Ti Vše krásné ,Vše dobré ,

Zdraví ,Štěstí ,Lásku a vše co si přeješ. :-)

Zachovej nám přízeň na těchto stránkách !

Posílám pusu :-) a hezký večer !

[162]: Danielo ,ten kdo tady ze vztahů propadá jsem já :-( Mně se také nelíbí brát ten vztah ve smyslu cíle a účelu Já vlastně nemám tolik zkušeností se vztahy s muži. :-( Když jsem si řekla o něco na rovinu a jasně ,bylo to špatně.a bráno jako manipulace.Když jsem to tedy jen naznačila ,buď to ten dotyčný nepochopil ,nebo prostě ignoroval a nic.A další možnost byla ,že já jsem v tom vztahu byla sice tahoun a ten druhý se vezl a taky to bylo celé k ničemu.

A když už konečně máš pocit ,že by to mohlo být to pravé ořechové ,tak to prostě ztroskotá úplně na něčem jiném.

Nevím si s tím rady akorát je to bolestný ,vyčerpávající ,a pořád přemýšlíš je chyba ve mně ?

Co jsem udělala blbě ? Udělala jsem toho málo ? Proč ?

A popravdě řečeno ,když je člověk delší dobu sám ,tak vůbec to je sci-fi.

Je to tak vzdálené ,vysníváš si něco co neexistuje,věříš něčemu co není ,takže je to bludný kruh..

Prostě nevím ,snažíš se nad tím povznést,nemyslet na to ,neřešit to ..není to rezignace ,je to spíš modlitba ,přání .Přání ,aby uhodil blesk z čistého nebe a stal se zázrak ! :-)

Obecně vztahy řeším od mala :-) cesty v sobě ,k jiným a zase zpátky k sobě :-)

Opravdu nevím a když se podívám na svůj horoskop a obsazení planet v domech, Severní uzel ,Vesmír mi nepřeje ! Je v tom určitá osudovost .Vlastně to vím dávno ,jen to přijmout . :-)

[160]: To si nemyslím Barčo, já nenaznačuji, ale snažím se vyjadřovat jasně. S někým to jde hůř, s někým líp. Ale neplánuji, takže to mi Miloslav trochu rozhodil :-). Ale mě se nezdá, že vztah je o plánu a o cíli :-(. Buď si zase nerozumíme, anebo ze vztahů vážně propadám :-)).

Hele, my jsme opět na špatném tématu :-)). Nebyly tady vztahy už jednou?!

Muži ,vztahy to je jak Mobiova smyčka ,prostě to nikdy nekončí :-)

[159]: Tak to je ono :-)

O něco si muži řekneš ,naznačíš a už to je plán ,plán = manipulace a je problém :-))

" Mám plán ,že Tě vezmu ke hvězdám a obletíme celý svět .." :-)

,

Muž, který má plán! – to je něco.

Abych pravdu řekla, tahle věta nevyzněla špatně. Tu si chvíli ponechám. Dovedu si představit, že muž který má plán, má pro ženu své kouzlo, to by mi myslím bavilo, nebo je to dobré, možná nutné. Ale rozhodně neberu plány bez přitažlivosti :-).

Ale naopak Barčo ne, myslím, že žena která má plán, na to jsou muži dost alergičtí :-))...

[151]: Dovedu si představit a vidím i kolem sebe, že žena může být mužův motor, inspirace a také může být jeho katem. Jistě i když se podíváme zpět do historie, je každému jasné, jak ji ovliňovaly i třeba pouze za oponou ženy, milenky.

Píšeš, že žena do značné míry ovlivňuje podvědomí muže, ale to je přece vzájemné. Sex je magický úkon, ale mi na to zapomínáme. Každý sex nás promění, každý sex je obrovským zdrojem energie. Pokud se k sobě dva lidé přiblíží, už v té chvíli se chvějí a cítí své tělo na různých úrovních, je jasné, co se tedy může odehrávat v momentě kdy se ti lidé spojí. Ale zase bych z toho neděla vědu, protože jde o přirozenou věc a příjemnou výměnu energie. Tím milostný akt neznevažuji!

[152]: Miloslav: Já si nejsem jistá, že s Tebou můžu souhlasit. Vztah je vyjádřením cíle, ne přitažlivosti??? Přitažlivost přece musí být pořád přítomna. Pokud se ti dva nepřitahují, je to pro mne mrtvý vztah.

Jasně, že mi přitahuje spoustu mužů, ale nikdy s nimi neutvořím vztah. Vztah nemůže stát pouze na přitažlivosti, i když všeobecně si tím vůbec nejsem jistá. Znám dost třeskuté vztahy, kde je ale stále přítomna přitažlivost a ty vztahy jsou sice náročné, ale schopné a funkční, i když pro mne osobně ja tato varianata vyčerpávající.

Vůbec si nedokážu představit, proč bych měla setrvávat s někým koho nemiluju???

To co zmiňuješ o ovulaci, nebo homeopatii je pravda. Každá žena pozná rozdíl ve své psychice pokud si ráno oblékne rudé prádlo, nebo béžové. A ne každý den je možné se obléknout do rudé, jako jsou dny, kdy není možné být oděn pouze v černé barvě. Mám dost výstředně vymalovanou ložnici a zcela jasně cítím, že pokud by ji se mnou měl sdílet muž 365 dní v roce, musela by mít jinou barvu.

Jaký účel a cíl tedy myslíš? Ač někdy pochybuji, mám celkem jasnou představu, co chci od muže, ale nemám vůbec žádnou představu, jaký by to mělo mít cíl????

Slávek : ";;Ve skutečnosti chlap musí vedle ženy zůstat trochu nezkrocenou šelmou – pak přitahuje ženu. Ženy nemají rády hodné hochy a často naletí zlobivým. Pročpak asi? Ženy milují muže nebroušené diamanty – a představují si, že ony budou tím brusičem. Muž, který má plán! – to je něco";

Já myslím ,že tohle přesně funguje i obráceně :-)

Slávek "Láska samozřejmě existuje a je nejmocnější silou"

Tahle věta mně od Tebe překvapila :-)

Vzhledem ke všemTvým logickým zobecňujícím ,klasifikujícím ,analytickým komentářům .

Slávek : ";;Vztah ,účel ,cíl ";; - opravdu musí být vše tak logické a mít nějaký smysl ? Nemůže být prostě něco jen tak ,prostě tak jednodušše ,že to prostě je ? ,že to vzniklo a trvá to a plyne si to samo a vyvíjí ?

Myslím si ,že co vztah dělá vztahem je přitažlivost! Vztah může být jakýkoliv ,jakoukoliv podobu jak si uvedl ,nemusí dokonce dobře fungovat ,ale musí tam být přitažlivost !

Bez té přitažlivosti se vztah neutvoří ! Přitažlivost sexuální ,duchovní ,

Přitažlivost určuje přece tu intenzitu toho vztahu !.Sama přitažlivost dává podobu tomu vztahu - zda bude partnerský ,kamarádský :-)),nebo žádný .

[152]: Dvě věci naplňují mysl mou vždy novým a vzrůstajícím obdivem a úctou :

Hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně .

Emanuel Kant.

[153]: Barča: „Takže láska prostě neexistuje i kdyby se spojil celý vesmír nade mnou i ve mně!“

Láska samozřejmě existuje a je nejmocnější silou. Nicméně láska nevede nutně vždy ke vztahu, stejně tak jako k němu nevede přitažlivost.

Já jsem čekal, že mně roztrháte, a očekávám domů balíček s antraxem. :-)

Jinak já vím o vztazích kulové.

Barča: “Mohl by mi tady někdo z Vás objasnit prosím Gaussovo rozdělení světa“

Ano, generál Gauss se dohodl s jiným generálem, že svět na západ od Anglie bude patřit Gaussovi a ten druhý mu do toho nepoleze. :-)

Jestli ovšem myslíš Gaussovo rozdělení, nebo-li normální rozdělení, čemuž by odpovídal následný text, pak jde o nejzákladnější rozdělení hodnot, když jde o čirou náhodu. Jen objasním, ačkoli jsou to synonyma, každý odborník vyslovuje „normání rozdělení“, zatímco ve všech novinách, médiích, a populárních časopisech najdeš „Gaussovo rozdělení“. Snadno tak poznáš, kdo je odborník, a kdo o tom jen populárně četl. :-) Podle zdrojů, které má. :-)

Protože platí matematická věta, která byla kdysi dokázána: „Čím více náhodných příčin působí, tím spíše se výsledné rozdělení pravděpodobnosti blíží normálnímu rozdělení.“ A protože příroda si vzala za svůj cíl a ambice, že ve všem bude působit naráz hodně vlivů a skoro nic neudělá jednoduché – v přírodě se normální rozdělení vyskytuje přečasto.

Celá statistika pak byla zničena preferencí normálního rozdělení. Je třeba si uvědomit, že jakmile se někde použije statistika a pravděpodobnost, všichni tím přiznávají: „Jsme v koncích, nevíme nic o jevu, který se děje, neznáme jeho příčiny, průběh, důsledky.“ Protože náhoda a pravděpodobnost znamená, že víme kulové o tom co se děje, a tak se nám to jeví jako náhodné a neurčitelné.

Normální rozdělení má střední hodnotu (nejpravděpodobnější číslo, průměr) a směrodatnou odchylku (jak moc daleko od středního hodnoty je to rozházené). Z těchto dvou čísel je plně určeno normální rozdělení. Takže například rozložení platů poslanců lze udat jako normální rozdělení - je to součet mnoha vlivů. Střední hodnota (průměr) platu poslance je třeba 10 000 Kč měsíčně a směrodatná odchylka třeba 400.

Chí kvadrát je rozdělení, které se používá pro testy, zda naměřené hodnoty vyhovují určitému rozdělení pravděpodobnosti. Testy už jsou vyšší dívčí, takže to bych tu nerozebíral.

Ještě nějaká otázka ke vztahům?

[152]: Konečně někdo ,kdo tomu skutečně rozumí ! :-) Kdo v tom má jasno :-)

Takže láska prostě neexistuje i kdyby se spojil celý vesmír nade mnou i ve mně.!

Další diskusní vlákno určené k likvidaci ,stejně tak jako vakcinace ,medicína, apd.

Není lepší ,věnovat se něčemu co funguje ?

Mohl by mi tady někdo z Vás objasnit prosím Gaussovo rozdělení světa a poté následně Chí -kvadrát test ?

Když už tak hezky rozebíráte vztahy, a došli jste k tomu, že stejně žádná teorie nefunguje. :-)

Jedna věc je, koho přitahujete, druhá věc je co od vztahu, nebo člověka čekáte.

Vztah má přeci účel a cíl – byť ho nemusíme znát. I příroda nenápadně podle vědeckých studií způsobuje, že v ovulaci žena chce mužného i trochu drsnějšího muže, mimo ovulaci pak uvítá více nežností.

Homeopaté znají, jak homeopatikum může zcela změnit to, co se člověku líbí. Kdysi jsem zaslechl historku, jak jedna lékařka zařizovala ordinaci a zároveň testovala na sobě nový homeopatický preparát. Ordinaci si zařídila do ostře červené a vybavila tak, že po vysazení homeopatika se jí ordinace nikdy nelíbila. Neměla ovšem dostatek peněz to předělat.

Mimochodem, teď mně napadá, že za mnoho debaklů ve vztazích může třeba hormonální antikoncepce – změna hormonů a cyklů mění i psychiku, stjeně tak jako preference ženy. A ona si vybere jiného muže, než by jí sedělo podle přirozeného neovlivněného těla a psychiky.

Kromě těchto fyzických účelů se berou často lidé mající společný zájem. Máte účel vztahu. Nebo lidé, kteří se doplňují. Mateřský typ ženy s nedospělým mužem. Bohatý muž se zlatokopkou. Žena s tikajícími biologickými hodinami s někým, kdo je potencionálně dobrý a svolný otec. Dominantní muž s egem vytrémovanou puťku, co si neví rady. Dva lidé, co mají stejný názor na Emanuela Kanta. Dva hudebníci, kteří chtějí zasvětit život hudbě. Kvantový fyzik pak miss mající doktorát z kvantové fyziky (hodně častý případ :-)). Žena staršího muže hledající náhradu tátu z dětství.

A nebo, to se vymyká ze všemu – Ti dva se milují. A nebo prostě se jen poddají zvyku, protože je přeci zvykem se brát – takže podléhají tradici.

V zásadě řekněte přímo – jedna věc je, jestli se přitahujete a druhá věc je, jestli utvoříte vztah. Kolik lidí Vás nepřitahuje, ale na páté setkání s ním jste zjistili, že se vám líbí?

Vztah je vyjádřením cíle, ne přitažlivosti. Zní to drsně, možná budu na černé listině, ale přitažlivost může začít vztah, stejně tak jako ho může zničit, nebo zastřít, že ve vztahu by žádný cíl nebyl – a časem přijít rozčarování.

[134]: Barča: „Žena se začne měnit, ale muž se nezmění nikdy = a tak vzniká problém.“

Ve skutečnosti je to jednoduché. Žena mění muže – svým podvědomím. Mnoho mužů dokázalo to co dokázalo, nebo nedokázalo proto, že měli takovou, či onakou ženu.

Žena do značné míry určuje podvědomí muže. Samotný sex býval kdysi považován za magický úkon v řadě případů – dochází tam k propojení energií, podvědomí a programů do obrovské míry. Sex lidi mění.

Pak je ještě jedna věc. Muž, když nenajde svou roli v rodině, hledá ji mimo – u milenek, v alkoholu, u kamarádů, v práci, …

A dnešní svět, kde vztahy devastují psychologové, feministky, ženské časopisy a vůbec se dělají experimenty na vztazích často skončí tím, že chlap prostě roli nenajde. Následně tudíž nemá sebemenší motivaci se na vztahu podílet – a ženy pak povídají, že dnešní muži už nejsou muži.

Ve skutečnosti chlap musí vedle ženy zůstat trochu nezkrocenou šelmou – pak přitahuje ženu. Ženy nemají rády hodné hochy a často naletí zlobivým. Pročpak asi? Ženy milují muže nebroušené diamanty – a představují si, že ony budou tím brusičem. Muž, který má plán! – to je něco!

[149]: A umíš si představit na světě to ticho ,kdyby lidé říkali jen to ,co skutečně vědí !? :-))

[148]: A teď si vem, že takhle rozdáváme "dobře míněné" rady a druzí se jimi při svém hledání dost často řídí :-). Trošku chaos, ne? Je třeba opatrnosti v tom co vysíláme směrem k druhým a co přijímáme :-).

[147]: Naopak ,takhle si to člověk dobře uvědomí ! :-) Ale musí být skutečně k sobě upřímný až do toho nejhlubšíha nitra. Kdo se na sebe umí takhle čistě podívat a přiznat si to ?

[146]: Nic si z toho nedělej, na druhých to vidíme snadno. Ale je těžší zorientovat se sám v sobě :-).

[145]: Tak tohle se opravdu povedlo :-))) Není nad názornost ! :-) Díky ,to bylo výborné ! :-)

[143]: :-)) Barčo, Ty mi chceš odrovnat. Popusť si uzdu a vyhoď si z kopýtka :-)). Je Ti doufám jasné, proč jsi ta slova vyslovila a komu vlastně patří?

I tohle byla nevědomá energie. Ze své hloubky vytáhneme a slovy zhmotníme to, co si máme sami uvědomit :-).

Nevím co jsou nevědomé energie ? Energie na Tebe nějak působí a Ty ji vnímáš nějak a reaguješ na ni zase nějak . To znamená ,že o té energii víš. Co je tedy nevědomá energie ? .

[142]: Barčo, teorii znám. Jak si to porovná hlava je jedna věc, mnohem důležitější jsou nevědomé energie, jak to má porovnané nitro.

Já jasně vidím, že lidé si přitahují, co v sobě popírají, nechtějí vidět.

Nemám problém vyjít s Berany, mně je jejich energie celkem blízká a srozumitelná. Ale já mám pocit, že je mi srozumitelná téměř každá energie. Doceňuji každý vztah a každý vnímám jako přínosný.

[141]: Ale ano , já vím ,vždyť píšu ,že to byl vtip :-) Já také nenavazuji vztahy dle znamení ,ale jednodušše to přece poznáš. Býk nemusí být Býk ,ale býk :-) Prostě kus chlapa...Trocha nadsázky :-)

Ale zjišťuji ač si to člověk připustí nebo ne,tak už jen sluneční znamení vypovídají o člověku dost.

Výchova ,psychologie ,zkušenosti ,to znamení a ten postoj toho znamení ke všemu a všem obecně se nezapře .Ano je to opět velmi zjednodušené ,ale vidím to na kolegyních z práce např...a podle toho s nimi i jednám :-) a funguje to. :-)

Klidně mně za to můžeš upálit :-),ale já říkám ,že si přitahujeme toho co nám chybí ,co postrádáme ,ať se nám to líbí nebo ne.Protože pak jsme celiství.,nebo potřebujeme od toho člověka v tomhle čase určitou lekci ,aby jsme postoupili na další stupeň,nebo skrz něho lépe porozuměli sami sobě...nebo pomohli tím ,tomu dotyčnému Teď jde o to jestli to tak přijmeme nebo ne.

Já to neumím tak dobře vyjádřit. A další věc je ,že my nejsme schopni to tolik docenit v ten přítomný čas kdy se nám toto děje ,ale až dlouho poté si to občas uvědomíme a někdo si to nepřipustí nikdy ,že to bylo pro něj přínosné .

Jsem přesvědčená ,že dokonalá rovnováha v žádném vztahu neexistuje.Proč ?Protože ,kdybychom stejně milovali ,byli tolerantní ,tak ten vztah nefunguje.je to neutralita.Nebo druhý extrém -rivalita,věčný boj o moc. Vždycky jeden v tom vztahu tomu druhému toleruje více chyb,více mu dává.nebo se to i střídá ,ale i na různých úrovních .( materiálně i duchovně)nebo já to tak osobně vnímám a přijde mi to přirozené .

Pozn.Ona ta rovnováha vypadá jako pohoda.Ale ve skutečnosti je to neustále napětí a udržování sil v pohotovosti.:-)je jednodušší povolit jeden konec provazu a chvíli si odpočinout.:-)

Berani -Oheň ,vášeň ,neplánované nevypočitatelné akce. :-) Co na to umírněná ,klidná a,rozvážná Kozorožka ? :-)) Proč si nevyhodit z kopýtka ,že ? :-) A prostě se rozběhnout po pláni s ohnivým Beranem ? :-))

[140]: Nenavazuji vztahy podle znamení, ale podle toho jak mi muži přitahují, Barčo :-). Já to takhle nepitvám, ač jsem praktická Kozorožka. Navíc praktickou Kozorožku, celkem dost rozostřuje asc ve Vodnáři a jiné samozřejmě.

Faktem je, že zrovna Berani se kolem mne hemží dost :-)).

[139]: Ty jsi Kozorožka ,viď ? :-) Všechno musí být dokonalé ,zmapované ,jistota a bezpečí ,žádný přešlap,pevný řád...:-) Pořiď si pořádnýho Býka ,nebo Berana :-) Sice to bude občas s Vašimi rohy Itálie ,ale bude tam úžasná dominance :-) a co Střelec ostrostřelec ? -oheň a vášeň a jeho luk :-)

Ne , prosím ,to byl pokus o vtip.V žádném případě jsem se Tě nechtěla dotknout ,prosím ! Opravdu ,myslím to upřímně. :-)

Jestli Tě to uklidní ,tak na virtuální seznamce ,mají lidé pokud chtějí uvedená i svoje znamení .

Nejvíc žen tam bylo právě Kozorožek a z mužů Štíři ,ti měli brilantní konverzaci a sex z nich doslova čišel ..:-)

Vůbec nemám z Tebe pocit,že jsi nezorintovaná ,roztříštěná ,nebo nevěděla co chceš. !!

Naopak !

P.S.Podle těch sabiánů ( dohledala jsem to) jsi v Asc.Vodnáře,popusť uzdu Vodnáři v Tobě :-)

[138]: Ale kdybych sama stála dostatečně pevně a byla jasně zorientována, tak si přitáhnu jednoho pořádného chlapa, z kterého si sednu na zadek.

A ne smečku mužů u kterých často ani nechápu, čím si je přitahuji. Anebo jen muže v kterém nějaký čas citím toho pevného, silného partnera a po nějakém čase zjistím, že jsem viděla pouze co jsem chtěla vidět :-).

Já neříkám, že je to špatně, nebo dobře. Ty vztahy jsou silný a stačíme si dost předat. Ale občas už to bývá únavné. A pokud je to pořád stejná smyčka, tak je něco špatně a co si budem povídat, musí to být u mne.

[137]: Daniela : Tohle je jen můj osobní neodborný pohled na věc.

"Čím ty typy přitahuji?" - Vším

" Zrcadlím toho tolik? " - pro každého zrcadlíš něco jiného .Pro jednoho jeho dominantní matku a pro jiného jsi žena hodna alfa samce.

Je to tedy moje roztříštěnost? Nevím co chci?- to s tím vůbec nesouvisí ,jak Tě vidí ostatní.Každý tě vidí po svém ,tak jak chce a co potřebuje.

Viz naše debata o partnerovi suplujícího otce...

Nejsem psycholog ,nemám o tom nic načteno .Naopak já jsem v tomhle desperát a řídím se skutečně nitrem a tak jak to cítím .někdy mně odsoudí i to okolí ,protože mně prostě nepochopí ani nemůžou ,nelze to...

[136]: To už mi přijde nepodstatné, detaily. Nevím, zda jsem to slýchávala.

Jde mi spíš o to, co přitahujem. Čím ty typy přitahuji? Zrcadlím toho tolik? Je to tedy moje roztříštěnost? Nevím co chci?

[135]: Ano to máš pravdu,ale když přijde na " lámání chleba " .Tak většinou žena slyší : " To Ty jsi taková a maková ,tys to chtěla,to Ty ses tak změnila "A žena řekne " No jo ,ale já myslela,že Tě to změní ,že to bude pro nás pro oba...." Tolik moje osobní zkušenost.

Ale je to individuální ,samozřejmě . :-)

[134]: Osobně bych řekla, že jsou i muži, kteří se mění velmi snadno a ochotně se přizpůsobí. S takovými muži je určitě snažší pořízení, ale mě takový muž nezaujme. Proměňování je ale přirozenější ženě, to určitě.

Neočekávám od muže změnu, to je velmi naivní pohled. Pokud tím není míněna přirozená vývojová změna, kterou prochází každý. Příčí se mi podmiňování a omezování.

Napadlo mně :

Že muži si přejí ,abychom jako ženy zůstaly stejné jako na počátku toho vztahu ,kdy nás potkali.

(Abychom byli pohodové ,hezké ,dělaly co nás baví apd.tak jak nás poznali,protože pro to nás milují:-)

Ženy naopak si přejí ,aby se muži měnili .

Žena se začne měnit ,ale muž se nezmění nikdy. = a tak vzniká problém .:-)

[132]: Kdybych to měla vyjádřit názorněji co s muži prožívám ,zkusím to matematicky ::-)

Množina A -já a můj svět , Množina B -on a jeho svět .ty množiny se mohou buď jen přiblížit ,nebo se jemně dotknout ,nebo se navzájem propojí a teď záleží jak moc .Ale nikdy z toho nejsou dvě soustředné kružnice .protože to by ztrácely obě na svém obsahu :-)

Nebo si to lze též představit jako když namaluješ vlnky a dvojmo ,někde se protínají překrývají ,jinde jsou od sebe mírně vzdálené ,ale vždycky jsou dvě. :-)

Přiznávám ,že to společné protknutí těch dimenzí v tom vědomí je hodně intenzivní ..:-)

[131]: Daniela : Ahoj ,zdravím :-) Já to takhle odborně popsat neumím (projekce a promítáč)

Proč by mělo být špatně ,že přitahuješ různorodé muže ? Naopak to má spoustu výhod ,můžeš si zvolit typ muže ,který Ti sedí a zároveň poznávat ty ostatní .Spíš si myslím ,že problém je právě tam ,kdo přitahuje skutečně jen jeden typ mužů. Jsou ženy ,které přitahují např. jen despotické násilné typy mužů.oni sami jsou submisivní.Na jednu stranu si stěžují jak ten dotyčný jim ubližuje,ale na druhou stranu je to vlastně přitahuje .A vlastně až do té míry ,než to překročí jejich nějakou určitou mez ( v násilnostech) pak teprve jednají a partnera opouštějí .Ale ouha ,za nějaký čas se to přesně opakuje s jiným partnerem.

Ztratit se v muži ? Já bych to spíše nazvala oddat se tomu muži ,bez bázně a strachu s důvěrou a svojí bytostí .Teď nemám na mysli fyzično. A proč vlastně ne ? Myslíš ,že on na tom není stejně jako Ty ? :-)

Nebo tím" ztratit se " myslíš ,že přebíráš jednoznačně jeho názory ať se Ti líbí či ne,nebo děláš věci ,které by si v životě nedělala a nepřitahovaly Tě? Např.někdo má strach z výšek ,ale kvůli partnerovi si skočí padákem ,tedy překon sám sebe.Že se stáváš někým jiným ?

[130]: Ona je ještě zamilovanost a projekce. Co jsme si vysnili....

Osobně by mi zajímalo, jestli je možné projekce zcela postahovat. Pro mne je to docela problém. I já sama jsem ideální objekt pro promítače. A často žasnu, pro jaké typy jsem zajímavá a jak mě vidí. Jde o dost různorodé muže. Čím to je? Jsem tedy já málo zcelená a málo ve středu, že přitahuji to množství a různorodost?

A ještě jde o to, že pokud jde o vztah hluboký, tak já se jaksi v tom muži ztratím. Ač jsem za tu silnou, ktertá má své pevné názory a postoje a přitahuji původně právě svou rázností.

[129]: Daniela : Neměla jsem na mysli takové ty suverénní typy co nepřehlédneš! Ani fyzický neklid.

Pokud tímto je myšleno alfa samec.

Měla jsem na mysli takové ty typy lidí co jsou nenápadní ,jemní uzavření ve svém světě a občas opatrně vylezou z ulity a dají možnost ostatním lehounce nahlédnout do svého nitra. A pak je to vyplašší a zase lezou zpátky do ulity. :-)

Vůbec jsem neměla na mysli tu sexuální fyzickou přitažlivost. :-)

To je až pak ta nebezpečná kombinace.

Prostě typy lidí krásní na ten "druhý,třetí ,čtvrtý pohled ";a záleží jen na nich samotných kam až Ti dovolí nahlédnout .

A právě třeba na firemním večírku i tohle objevíš ...u kolegy s kterým pracuješ spousty let ...

A tady je ten problém .On je ženatý . Kamarádství fungovat nemůže ,protože víme jeden i druhý ,že by jsme do toho " spadli totálně " protože to vůbec není jen o sexu ,naopak ten sex by v tomto případě bylo už to " mysterium" Oba máme natolik morální zásady a zábrany ,prostě přes to nejede vlak.Takže to nezbývá než neutrálně ustát .Prostě se to stalo ,sešli jsme se někde napůl cesty ,ve špatném čase ,na špatném místě .Takže si užíváme vzájemnou přítomnost ve flirtu, milujeme se občas očima ,pracujeme společně ,jdeme občas společně na oběd ,nebo v kolektivu ....prostě platonická láska..krystalicky čistá,nesobecká ,plynoucí ..

Koneckonců zamilovat se můžeme do románového hrdiny z knížky ...do diskutujícího dopisovatele na webu :-)...v supermarketu u regálu se zbožím ...všude...:-)

[128]: Tuhle skupinu Miloslav také zmíníl. Existují prostě osoby, které u druhých vzbuzují fyzický neklid :-)). Říká se tomu charizma, mají vysokou sexuální přitažlivost. Mě se to ale rozhodně nespojuje s láskou. Naopak myslím, že velmi často jsou to typy, které budí i určitou nedůvěryhodnost. Pokud je to na první pocit bijící informace tzv alfa samce.

[122]: Dovolím si k tomuto pěknému shrnutí ještě malý " nekompetentní " dodatek.:-)

Ještě bych uvedla skupinu lidí mužů a žen ,s kterými skutečně nelze kamarádit ,prostě ty můžete jedině milovat ! Čistě,ryze ,nesobecky celou svojí bytostí ,ale milovat .Psychologie ,nepsychologie ,nepomůžete si ! :-)

A z toho vyplývající smrtící kombinace ( dle Slávka) :skupina hromadného ničení + výše uvedená skupina :-))

Přeji všem krásný den :-) .Vašim přátelům a kamarádům též ! :-)

[125]: Říkáš Romane ,že Zoltán byl malíř ,básník i sochař ! A nikdo mu nechtěl stát modelem ? :-) Žádná z žen neobdivovala jeho básně ? Neuvěřitelné ! :-)) Sakra,kde jsem zrovna v té době byla ? :-)))))

[122]: Já osobně jsem popsala,svoje důvody proč mi "čisté" kamarádství s mužem nemůže fungovat a naplňovat mně.Prostě opět je to o přirozenosti. ( o mojí přirozenosti)

Na druhou stranu můj partner může být kýmkoliv i kamarádem :-)

Není pravda,že dnes není možnost člověka poznávat postupně.Proč ne ?

V prac.kolektivu zdálky ;!,Jako kolega z práce ,lehká nezávazná konverzace ,vtip ,flirt.

Ta práce pak i víc baví,dodá elán ,příjemné s užitečným :-) a dá se to samozřejmě rozvinout i dále..

Naopak poznat někoho v kolektivu je ideální.Žádný stres ve dvou na nucené schůzce. Baví se každý s každým a můžete pozorovat dotyčného ,jak se chová a působí na jiné .

Mně schůzky na seznamce nedělaly problémy.Víte říkala jsem si buď poznám osudového muže ,nebo potencionálního klienta :-) První dvě schůzky byly většinou fajn ,pohodové nezávazné ,mluvili jsme o všem a o ničem ,ale pak právě ten nátlak .

Proč to zkrátka nenechat plynout svým tempem ?

Není pravda ,že se nikdo s nikým nebaví pokud není dotyčný vnímán jako potencionální partner.

Opět v práci -lékaři ,pacienti ,lehká konverzace ,flirt.

Máte přeci rádi firemní večírky ,nebo ne ? :-))My tím ,že v práci chodíme v jednotném oblečení ,tak se v civilu navzájem už z dálky poznáváme,objevujeme jak jsou všichni krásní ..:-) apd.

Popravdě řečeno na večírcích objevuji v našich lékařích konečně pohodové ,neuštvané chlapy,změní se mávnutím proutku v zábavné společníky .,hudebníky ,výborné tanečníky .

Většina je jich mladších a všichni jsou ženatí a mají rodiny.

Večírek skončí a další dny jsou tito lidé opět někým jiným.Nestíhají ,nervozní ,zasmušilí ....pouze v době oběda ožívají :-) Prostě pracovní povinnosti a stres.

Souhlasím s tím ,že se dnes dvořit moc neumíme,nebo se bojíme ,nebo si nevěříme ..

Moje kamarádky mají děti různého věku a když vypráví o tom jak se odehrávají malé velké lásky v mateřských školkách ,základních školách ,ale i na střední .....máme se co učit a skutečně ten prostor pro to dvoření ,náklonost je obrovský a má spoustu různých podob...

Pozn "čisté"; = mám na mysli s vyloučením nejen sexu,ale i něžností ve fyzickém a verbálním projevu.

[121]: Vynikající receptura, osobně bych místo kuřete viděl i jiné poživatiny, samozřejmě pečené! Ještě jsem nic nevečeřel a začínám těkat směrem k lednici!

---připomíná mi to kamaráda Zoltána, malíře a básníka maďarského původu!:-) Dlouho žil sám a sochařil i maloval mj.velké obrazy na stěny bytu. Bylo nám nějak po dvacítce. Když byl hotov potřeboval obecenstvo, obdiv a kritiku. Zavolal mi ať přijdu obhlídnout jeho tvrdou práci. Na obrazech bylo vidět jak toužil po ženě, hledal a maloval si ji, skoro na každý obraz(alespoň symbolicky v tvarech krajiny)! Byl překvapený a trochu se styděl, když jsem mu to říkal.Ale neprotestoval.Vybíral si dlouho a pečlivě!:-) Dnes má dvě děti a žije skromným, ale spokojeným životem někde na slovenské hranici .

...jo a často měl doma než domácí klobásu od rodičů , jedno pivo a natvrdlou veku! Dokázal však s takovým málem vystrojit opravdové hody! Když nosil na stůl zářil štěstím ze společného stolování,většinou se odbýval někde v koutě s rukama od barev a býval sám. Jeho vnitřní radost mě zasahovala velmi silně! Takové jídlo s přítelem, který je šťastný z vaší přítomnosti je opravdové požehnání a dar!:-))

Díky za recept! Je potřeba oprášit!

[122]: Miloslav: Netvrdím, že každý to má, jak píšu. Psala jsem, jak to vnímám já sama.

Já souhlasím, že ta přitažlivost může být minimální, témeř žádná, nebo velká. Jen mám dojem, že i kamarádství vzniká z určité vzájemné náklonosti. Že to může být pak čisté kamarádství? Ano, to tak je. Mám letité kamarády a nic od sebe neočekáváme.

Asexuální vztah by mi nikdy nenapadlo vnímat jako partnerský, protože sexualitu vnímám jako přirozenou součást vztahu, nezbytnou. Dost mužů má v dnešní době vlažný zájem o sex. Mohlo by to být taky tím, že už jsme zapomněli, že milostný akt slouží primárně k početí života. A pokud jsou ženy nadopované antikoncepcí, tedy neplodné, možná to muži na nevědomých úrovních vnímají a proč by se tedy snažili, že? A pak je tu již před časem zmíněné stírání rozdílů a rolí.

Nesouhlasím s tím, že pokud někdo není potenciální partner, nebo milenec tak mu nevěnujeme pozornost. Věnuji pozornost každému, s kým je možné si cosi předat, vzájemně se obohatit. Ten člověk mi musí samozřejmě sedět, ale nekalkuluji s potencionální kořistí. To mi přijde nesmysl.

Já miluji "sexuální harašení", jsem v mužském kolektivu, co ženu potěší víc, než když jí chlap vysekne poklonu, kouká na ni se zájmem jako na ženu, dělá radost malými pozornostmi? To je přece nádhera. Nechci, aby se ke mě muži chovali jako k muži. Chci se cítit jako žena.

Ale s dvořením máš pravdu. To asi chybí a neumíme to. Možná by to vztahy zkvalitnilo. Ale faktem je, že mě když muž přitahuje, tak po něm také toužím rychle. Nevím, je to těžké :-(.

[122]: Hned jsem klidnější :-) Nemusím k Cimickému ani k Chocholouškovi ,to je výborný :-)

Všechno je v normálu :-)

[118]: Daniela: Jestli tedy mohu k tomu malý, zcela nekompetentní komentář:

Mezi mužem a ženou vždy bude odlesk určité mužsko-ženské přitažlivosti. Může být zcela nepatrňoučký, takže prakticky žádný. Stejně tak může být obrovský a převažující.

Kamarádství mezi mužem a ženou je samozřejmě možné. I velmi čisté kamarádství - a pro oba naprosto dokonalé bez šrámu a očekávání.

Ale obrovská spousta lidí to nezvládne. Jejich puzení vidět v opačném pohlaví především partnera, či ctitele je dost silné a snaží se v těchto intencích jednat. Světu vládne láska a hlad - jako základní instinkty, abychom přežili. Pak mnoho lidí to zvládne - ale těm ta první skupina nevěří, že kamarádství mezi mužem a ženou je možné. V první řadě tomu nevěří psychologové, a následně se tento názor šíří.

Pak jsou také muži a především ženy, kteří s vůbec nejsou vědomi a žijí v nevědomosti, že ve druhých vyvolávají sexuální touhy. Často způsobí hotovou paseku - protože se všemi ctiteli jednají jako s kamarády a nevidí, že za většinou kamarádské přízně je dvoření se. Takové osoby jsou někdy (ale nemusí) dokonalou zbraní hromadného ničení, aniž by si toho byli vědomi.

Pak jsou muži a ženy, kteří to vědí, ale neví co s tím. Touží po vztazích, které buď jsou dokonale asexuální (ha ha ha), nebo přerostou fyzickou stránku. Což většinou naráží na nedostatek stejně smýšlejících kolem. Často pak takoví lidé rezignují, nebo žijí dobrovolně v mírné askezi - sexuolové začínají zjišťovat, že roste skupina mužů, kteří vůbec nemají zájem o sex.

Já osobně cítím, že dnes je jedna past. Jen velmi těžko lze poznávat člověka postupně. Prostě většina lidí se nebaví s někým, kdo není potencionální partner, či milenka. Dnes navíc dvoření dostává další název a to „sexuální harašení“ - takže to lidem jen ztěžuje. Stačí když se nechováte k ženě stejně jako k muži - a už máte problém, že harašíte, že genderově diskriminujete, atd. Samozřejmě v krajním případě.

[120]: To je bezvadný ,takže malá inspirace :

Vezměte kuře.

Upečte ho v troubě

Na jaký způsob chcete

Jak ho máte nejraději

Je úplně jedno ,jestli na česneku

Je úplně jedno ,jestli novátorsky

Hlavně to dělejte s láskou

Prostřete stůl

prostřete na podlaze

Jezte,kde chcete

Komu vadí ,co děláte ?

Nezapomněla bych na láhev vína,

Ale jediná věc ,která nesmí chybět

Je úsměv ve vašich očích

Úsměv na vaší tváři

Úsměv v celém vašem těle

A usmívat se musejí i vaše ruce

Rozumíme si ! :-)

Pak do sebe vpíjejte tu chvíli

Ach prosím ,buďte sobecká

Prosím ,buďte sama sebou

Vnímejte ,jak dobře působí

Když vás nic netíží

Když se všechno kolem vznáší

A vy děláte ,to co děláte

Potom snězte to kuře

Ať krásně pečené ,nebo spálené

Zůstaňte doma nebo jděte ven

A dělejte to každý den .:-)

[119]: Jojo, to je život, nebudeš tomu věřit, ale já zase oprášila ty kuchařky :-)). Samotnou mi to překvapilo..... Takže také takový malý referát před reparátem :-).

[118]: Vzpomněla jsem si na svoji oblíbenou fyziku na zdravce,kde jsme všichni hromadně propadali.:-)

A vždycky na konci školního roku ten starý profesor včas oznamoval ,kdy si máme chystat referáty a zajímavosti ,aby jsme si ty známky polepšili:-)

Možná by to zachránil referát ! :-))

Nebo slova klasika ?

C ¨ést la vie !

[117]: Barčo, já se asi přesunu na mail. Nebudeme z toho dělat tu Sally poradnu, nebo jak to Miloslav nazval :-)).

Nebudeme kluky otravovat s něčím tak fádním :-)), co?

[116]: Nemám takového kamaráda. Ale mám zafixováno, že s kamarádem se nespí!

A proč by se s kamarádem nespalo, pokud se přitahujeme?

Protože on mi nabídl kamarádství, ne vztah s láskou a vše co k tomu patří. A co by Tě muž měl na začátku nabídnout? On přece těžko může na začátku vědět, co vše chce nabídnout a co se rozhodne nabídnout? To vše může přijít až se společným sdílením.

Kamarádství se ženami je intimnější ,můžete probírat dámské prádlo ...s mužem kamarádem by to asi nešlo...je to jiné.

Ano s mužem jdou probírat jiné věci a proto je to tak přitažlivé.

Kamarádit se ženatým mužem? Divné?

Ne, to je možné, nevidím na tom nic špatného. Přece ženatí muži nežijí v rezervaci, ne?

Já myslím, že není třeba až tak nad tím přemýšlet. Ale třeba se pletu :-).

[115]: Nemám takového kamaráda. Ale mám zafixováno ,že s kamarádem se nespí.!

Ani ho nemůžeš jen tak políbit ..znáš ten pocit ,nemusíš ani mluvit jen se vpíjíte (milujete) očima.

Nejde to .Nesmíš . Oči Tě prozradí ..

A když mi někdo z mužů nabídne kamarádství ,tak buď mně vůbec nezajímá ,nebo mně zajímá moc a já bojuji s tím udržet si odstup.,protože on mi nabídl kamarádství,ne vztah s láskou a vše co k tomu patří.

Obě verze jsou masochismus. Ubližují mi a ani v jedné poloze nejsem upřímná k sobě ani tomu dotyčnému.

Kamarádství se ženami je intimnější ,můžete probírat dámské prádlo ...s mužem kamarádem by to asi nešlo...je to jiné.

Kamarádit se ženatým mužem ? Divné ?

Já to tak cítím divně ,jsem v tomhle staromodní. Něco jiného jsou jak říkám společní přátelé ,třeba manželé jako páry...

Nejde mi to. A nelíbí se mi jak jsi napsala,že kamarád bere ženu jako parťačku.

Kolega z práce je kolega z práce.

Kamarád ...studio kamarád. Funguje to možná kolem 20 a stejně v tom je sex ,nevím ...

Kamarádit teď.? Kamarád - asexuál ,ne to by nešlo :-) Nevím ,Neumím to.

Je to opravdu někde ve mně.

Dr.Cimický nebo Dr.Chocholoušek ? Koho si mám vybrat ? :-)

[114]: Barča: Jde se nezamilovat do kamaráda, s kterým trávím volný čas, jsme na společné vlně a je mi v jeho přítomnosti fajn, jak se bránit touze chtít s ním splynout?

A v čem je tady Barčo problém? Proč by ses měla té touze bránit? Proč bys to neměla uchopit, ale raději se ovládat? Abys nezkazila kamarádství?

[113]: Romane

Nepochybuji o zákonitostech .Nepochybuji o věcech ,které se třeba právě teď v mém současném životě dějí.Teď mám bezvadné 3 učitele :-)nemohla jsem si vybrat lépe! :-)

Teď je správný čas na učení ,aby člověk pochopil a posunulo ho to dál!

Jsem s tím naprosto ztotožněná uvnitř v sobě samé.Plyne si to svým tempem a cítím ,že to tak má být.A přivede mně to k další indicii.Samo.Vůbec o tom nepochybuji.Naopak je to vnitřní jistota a mír.

[110]: Člověk nemusí být znalcem žádného duchovního směru, nemusel číst biblické knihy ani jiné védské spisy, nebo koše Budhovy moudré nauky, Bhagavadgítu a Krišnova prohlášení,Knihu proměn, indiánskou bibli Popol vuh , stačí jediné -vnímat svůj život a osudy svých blízkých a oblíbených hrdinů. Téma vztahu k nepřátelství světa a nepřátelům osobním je každodenním prožitkem a člověk se díky pochopení tohoto tématu může nejen v mnohém osvobodit, ale trvale uzdravit a odblokovat disharmonické příčiny potencionálních vztahů, také se díku těmto zdárně zažitým záležitostem tlumí zřetelně hroty některých planetárních aspektů, lze uniknout zbytečným léčkám...jak se zachovat je-li projeveno vůči mě zjevné nepřátelství a agrese apod.. Není to téma mystické, naprosto vůbec není hluboce filosofické, ale každodenní a hluboké , týkající se osobnosti!

:-) Jinam cesta nevede.Když při zatýkání židovskými ozbrojenci Kristus napomenul svého žáka Petra, aby zasunul meč zpět se slovy:(Vrať svůj meč zpátky, což nevíš (jak jsem tě dlouho učil) že všichni kdo se chopí meče, mečem zahynou? Zřetelně mluví o zákonu karmické odplaty!:-)

Snad to nemusí být dnes aktuální téma k řešení nebo úvaze, leč je to stále jedna ze základních otázek související se smyslem života a každodenními situacemi, v malém i ve velkém.

Nechci tu předkládat nějaké trapně vyznívající výklady o karmě, je jich tisíce, spíše mluvit o faktu, že se věc přátelství i nepřátelství dotýká více karmických vztahů a následků, než si jednotlivec může vůbec připustit, tedy nic důležitého co se kolem nás a nám odehrává není nijak náhodné, ale zákonité...!

[111]: Miloslav: Děkuji za to, jak jsi to napsal. Tak to vnitřně cítím a nedokázala bych to dát do slov.

Možná pohádky čteme dětem proto, abychom zajistili jejich správné vnitřní nastavení, které je bude chránit. Přitom se to nebije s tím, že se dokáží v životě uplatnit, vymezit, ocenit a postavit sami za sebe.

Známe také situace, kdy jsou k nám v určitých situacích někteří lidé (rodiče, přátelé, duchovní, pedagogové) velmi tvrdí, ale přitom cítíme, že je to v pořádku, že jsou nám nakloněni.

A jsou lidé, kteří ač jsou k nám medoví je nám podprahově zcela jasné, že nám nepřejí, že je třeba být ve střehu.

Přesně rozumím co znamená věta a kdy je možné ctít vítěze, či poraženého.

[108]: Roman: To je zajímavé téma.

Myslím, že bible, ani Ježíš mluví primárně o vnitřním postoji. Ostatně nedělá to jenom bible.

Když rodiče vychovávají děti, tak jim vsugerovávají řadu postojů, které nelze v praxi plně uplatnit. Například, že člověk má být poctivý, že dobro zvítězí, atd. Že otrhaný hloupý Honza z pohádky to nakonec natře všem na světě a ještě získá království a princeznu.

V bibli je třeba také, že kdo Tě uhodí, nastav mu druhou tvář.

Pokud se dítě bude vnějškově chovat přesně podle rad rodičů, či pohádek, špatně dopadne. Stejně tak pokud se doslovně bude chovat vnějškově podle bible, nemusí to být asi optimální.

Nicméně vnitřní postoj je jiný. Je to asi to samé jako má debata s Danielou. Mohu k někomu vnitřně cítit úctu - protože je to vnitřní postoj - i když vnějškově jsem mnohem výše, než druhý. Vnitřní postoj je ten, který bude tvořit, určovat mé vědomé i nevědomé chování - a nakonec má rozhodnutí.

Vnějškově se mohu chovat zcela jinak, ale bude to vždy vycházet z vnitřního postoje. Mohu nepřítele zlikvidovat - ale pokud ten postoj nevychází z nenávisti, je to zcela něco jiného.

V mnoha případech právě na vnitřním postoji závisí, jak to dopadne. Viz, když jsem psal o Hitlerovi a o tom, že „pokud se vyhraje válka, je třeba ještě vyhrát mír“. Kdyby vítězové po první světové válce nenechali Němce padnout do takového zoufalství, nemusela vzniknout živná půda pro Hitlera a druhá světová válka by vůbec nemusela být. A o mnoho miliónů mrtvých méně.

Už starověcí generálové věděli, že mír po válce se vyhrává velkorysostí vůči poraženému nepříteli. A ta velkorysost vůči nepříteli, byť poraženému - je jeden z projevů vnitřní lásky k nepříteli. A tento postoj, paradoxně, zabrání mnoha mrtvým, i mnoha odporům vůči vítězi.

[108]: Já to vnímám jako určitou bojovou taktiku! Protože nenávist plodí zase nenávist = dvojitá nenávist.

Bojová taktika -jako menší zlo.

Je to určitá obrana v bezmocnosti ..určitá obranna sebe sama v ohrožení ,nějak tu situaci zvládnout .těžko říct,coby každý z nás udělal vdané chvíli...

Bibli jsem nikdy nedočetla celou.Nejsem znalcem z žádných duchovních směrů.

[108]: Já jsem přesvědčena, že Kristus tu myšlenku vyslovil, ale mi na ni hledíme příliš zjednodušeně. I když opominu to, že na nepřátelích lze vyrůst a zocelit se. Pokud se setkáme s tak extrémním zlem, na něco nám poukazuje, něco chce být viděno a zhmotňuje se to např. tragickým osudem, agresivitou kolem nás. Díku tomu, že nás to obtěžuje, můžeme téma zpracovat.

Krásně se tímto problémem zabývá ve svých knihách již zmiňovaný S. N. Lazarev. Vysvětluje zcela jednoduše, že taková situace nás může dokonce chránit.

Osobně jsem se nesetkala s nikým, kdo by mě chtěl fyzicky odpravit, ale pokud jsem se setkala s někým pro koho jsem byla nepřijatelná, nebo šel nějakým způsobem proti mně, tak pokud k sobě budu poctivá, vždy mi to zrcadlilo cosi z mého nitra. Anebo mi zvládnutí takové situace přivedlo k mému niternímu příběhu, který jsem tak odkryla a porozumněla mu.

[103]: Přiznám se tu jako v minizpovědnici k jedné věci!

Ačkoliv jsem poznal mnoho křesťansky, budhisticky a taoisticky (a indiánsky.:-)) smýšlejících lidí, nikdy jsem neporozuměl jedné věci, která je v evangeliích a nikdo mi to uspokojivě dosud nevysvětlil!:

Miluj své nepřátele! jak se píše v novozákoním textu,... nemá smysl citovat verš a kapitolu?! jde o podstatu!

Překládal jsem si to v řečtině , v latině jiných jazycích a snažil se pochopit věc i v jiných směrech tehdejších filosofií(stoicismus). Nejde totiž o pochopení , protože pochopit to samozřejmě lze, ve smyslu filosofie, teorií a výkladu(není to ovšem jednoduchá věc). Jiná situace nastává, setkám -li se ve svém životě se skutečným nepřítelem, škůdcem, jenž usiluje o rozbití mého vztahu, chce ublížit milované osobě, domu, práci a dílu, usiluje o můj život(z různých příčin a důvodů), s člověkem který neváhá použít sílu a zbraň , aby mne zbavil dechu, tepu, svobody bytí....dost jiné než jen filosofovat! Krev tuhne doslova v žilách, člověk ztrácí pevnou půdu pod nohama, je ochromen v pohybu a myšlení, může být více než velmi překvapen....a pak přijde nějaký překladatel a vepíše do biblického textu, vloží Kristovi do úst: Miluj takového svého nepřítele! Měj k němu pěkný vztah,... musíš mu to odpustit on neví co činí, neboť neví že ho ďábel ovládá....vyrovnej se s tím,.... osvoboď se v meditaci,... dej prostor lásce a nenávist a pomstu zavrhni jako nečistou věc...atd....Přijmout destrukci místo konstrukce? Velmi nelogické a velmi divné doporučení od tak velkého mistra a učitele! a jak to vlastně chápat nebo jak tomu porozumět?!

Milovat přátele, je běžné a normální, na tom není nic divného! Ovšem mám silné podezření, že Kristus takovou myšlenku nikdy nevyslovil, a byla velmi chybně vložena s jistým úmyslem do tak váženého a obdivovaného evangelia, možná to někdo vidí ještě jinak?!

Možná bude zajímavé trochu o tom pohovořit....?Mohlo by to souviset s podvědomím a s minulostí spíše než s přítomností?!

[105]: Roman : Krásně jsi to popsal .Není co dodat. Pan spisovatel . :-)

[105]: Ano Romane, tak to funguje a není k tomu co dodat. Když se to tak vezme, řešíme všichni dokola stejný okruh problémů, jen pokud zrovna stojíme na jiném místě kružnice, nemusíme si to uvědomovat. Stojíme také na různých stupních/schodech.

Vaše téma o partnerství a přátelství v diskusi nijak nechci ovlivňovat(nenechte se rušit:-), jen chci vložit malou úvahu---protože obecně co je dnes pro někoho důležité vyjádřit nebo vyřešit v sobě, pro druhého nemusí znamenat naprosto žádnou hodnotu a připadá mu to divné či hloupé. Naopak co dnes jednomu připadá hloupé a divné (čemu se v duchu smál a cítil se nad věcí)na jiném člověku, může ve svém čase vyvstat před jeho zraky a bude donucen zkvalitnit nebo vyřešit podobnou situaci sám za sebe, ať chce nebo ne!

Každý jsme na různém vývojovém stupni růstu v oblasti poznávání sebe sama, světa a smyslu lidské existence a života vůbec, nemělo by tedy být problémem pochopit díky tomuto poznatku druhé lidské osudy a usilování...

Píšu tohle spíš tak kvuli sobě...stal jsem se vícekrát svědkem toho, že ten kdo mě v něčem bezcitně a povýšeně soudil nebo se nade mnou horšil , dostal se do stejné situace a naprosto nezvládá ani její nástup, natož další průběh!

Vidím to kolem sebe nyní barevně u těch blízkých a sousedů a kolegů. Když si vzpomenou jak se zachovali tehdy ke mě,sklopí oči nebo se začnou vyhýbat jakémukoli kontaktu se mnou...jsou to zvláštní zákonité vazby, a svědomí a moc podvědomí...:)

[103]: Daniela : Napsala jsi to perfektně :-) Štír v 11.domě kamarádství tomu rozhodně nebrání ,ale poukazuje na skryté touhy ,sex,apd.

Když se podíváš na svůj osobní horoskop a podíváš se upřímně a čistě na sebe a do sebe,tak určitě Ty sama víš proč je něco tak ,či onak ,nebo proč to tak ty věci kolem vnímáš.

A to je můj 11 dům se Štírem,takhle přesně ho cítím ,vychází to opravdově a upřímně ze mně. to neokecám ,tak to prostě je.:-)

A tak trochu to souvisí s mým neposedným Střelcem a můžeme pokračovat a je z toho kruh ,nejen kruh horoskopu ,ale kruh jakoby bludný kruh ....takže jak z toho ven :-)

Tohle všechno a spoustu dalšího jsem si byla vědoma ,ještě dříve než jsem viděla svůj horoskop .

příčina -akce-důsledek . V noci jsme tu báječně diskutovali :-)chybějící otec-vede to k tomuhle -následuje tohle-končí to takhle.

Přesně jak píšeš platonická láska apd. Je to naprosto jasné .

Každý vycházíme z jiného bodu ,z jiné zkušenosti ,táhneme to s sebou ,proto ty naše postoje jsou individuální ,a nevěřím ,že všechno lze nechat za čarou a jít čistý .Naopak ono Tě to dohoní ,ať jsi to člověk připustí nebo ne. Neexistuje na to jednotný manuál. Omlouvám se za to vyjadřování ,neumím to pořádně popsat.Spočívá to v neustálé kontinuitě .Každou chvílí jsme někdo jiný .

Proto i ten vývoj vztahů všude na jakýkoliv úrovních . Několikrát za den hrajeme naráz různé společenské a životní role. Např.žena,matka,milenka,pracovnice IT,ředitelka ,zákaznice v supermarketu apd.

[102]: Lásku můžeme mít i k přátelům. Lásku kterou myslíš Ty (pokud si tedy rozumíme), otevíráme sdílením intimního/sexuálního. Tím myslím lásku naplněnou, samozřejmě může být i jednostranná, platonická, ale tu vnímám jako nezavršenou.

Kamarádství může přejít v něco víc. Pokud se jedná o lásku jednostrannou, myslím, že pak je dobré ji trošku s odstupem pozorovat. Proč jsme se upnuli k někomu, kdo pro nás nemá prostor?

Nechci mluvit za muže, ale myslím, že každý kamarád vnímá svou kamarádku jako ženu. Pokud muži vnímají ženu jen jako parťáka, někde je s tou ženou něco v nepořádku.

Štír v 11. domě přece nemusí bránit přátelství, ani přátelství s mužem, ne?

[98]: Neumím kamarádit z muži ...Kde končí hranice přátelství a začíná už láska?

Proč kamarádit s mužem ,který mne vůbec nezaujal a zabývat se jím ve volném čase ?

Jde se nezamilovat do kamaráda ,s kterým trávím volný čas ,jsme na společné vlně a je mi v jeho přítomnosti fajn ,jak se bránit touze chtít s ním splynout ?

Nemluvím o mužích z práce a flirtu,ani o manželích a přátelích mých kamarádek - tedy známých .

Ani o virtuálním přátelství:-)

Jak vnímá muž kamarádku ? Jako ženu ? nevím .

Tímže vnímám muže všemi smysly ,komplikuje se to :-)

Astrologie funguje :-) Já za to ani vlastně nemůžu,že neumím kamarádit s muži!

V 11 domě se mi zabydlel Štír. :-)

[100]: Miloslav: Ovládání podvědomí, jak si to mnoho lidí představuje je v zásadě ostraňování zábradlí na rozhledně. Když někdo nepřepadne a trochu se nahne, tak trochu lépe uvidí. Jakmile se rozjede, zabije se pádem z rozhledny.

Tohle je dobré, cos napsal. Ale za každou cenu není nutné odstranit zabradlí. Je možné třeba jen občas odhrnout záclonu z okna, okno otevřít, nebo občas vyjít ven.

Pravdou ale je, že po takových výletech přichází chvíle, kdy míváme pocit, že zábradlí chybí, není čeho se držet. Nebo není možné opírat se o to, co bylo oporou v minulosti.

[99]: Napsal jsi to hezky, Romane. Vůbec mi nedošlo z kolika stran je možné slovo rovnost nahlížet :-).

Co se minulosti týká, myslím, že z té je možné čerpat naši sílu pro přítomnost. Minulost a vše co je za námi jsou naše kořeny, z toho jsme vyrostli. Ale tou velmi vzdálenou minulostí bych se příliš nezabývala. Myslím tím, až tak po ní nepátrala. Řekla bych, že na některé její vzorce se napojujeme dost automaticky, aniž bychom to věděli. Také mám dojem, že není jen tak, že si své minulé životy nepamatujeme. Máme tady žít pokud možno načisto a neulpívat na jednotlivých obrazech z minula.

[98]: Jsem rád, že jsi zde vše o přátelství, kamarádovi a partnerovi rozlišila. Mnoho se užívá, aniž by se přesně definovalo jak to chápat...pěkné:-)!

Chtěl jsem k tomu jen doplnit heslo francouzské revoluce! Liberté, Égalité, Fraternité -svoboda, rovnost, bratrství

Pojem égalité..zaveden v Deklaraci práv člověka z 26.8 1789...

Article premier - Les hommes naissent et demeurent libres et égaux en droits...

První článek používá známé-lidé se rodí a umírají svobodni a rovni v právech!Slovo égaux je tvar mn.č. od égal..rovný, vyrovnaný, stejný!

Tedy rovnost, rovni ..a už jen krůček k rovnicím!:-))

Je zde řeč o podvědomí, co je tedy uloženo hluboko v podvědomí, v naší mysli nebo duševní paměti o představě rovnosti?! Může podstata našeho užívání pojmu rovnost, přesvědčení o správnosti lidských práv, sociálních hjistotách republikyapod. pocházet z této doby?!

Pan Jung by nám to nejlépe vysvětlil podle našeho snění, okultista skrze médium, astrolog-eskamotér pomocí reinkarnační regrese atd....nejlepší je snad objevovat staré věci v sobě! Souvisejí s naší minulostí ! Je jen krůček k tomu se podívat za oponu minulosti, ale paměť je chabá, události našich minulých bytí jsou v knize opatřené pečetí a kdo je oprávněn ji otevřít! V apokalypse Jana je podobné téma také nastíněno, autorita a oprávnění otevřít knihu s pečetěmi! Snad jen více soustředění, logiky, jasné mysli.....:-) myšlenky franc. revoluce byly nakažlivé a ostré jako gilotina na hlavách královských potomků.Odkud pocházejí je pro mnohé záhadou!

[96]: Přátelství mezi mužem a ženou je těžké definovat. Samozřejmě že existuje, nicméně já jsem přesvědčená, že sexualita a určitá přitažlivost je v každém takovém vztahu přítomna. A to není nutné ji nijak přiživovat a rozvíjet, ale je tam stále.

Přítel pro mne může být někdo s kým spím, ale přítel je i jiný s kým nespím. Pokud s někým žiju, je to partner, ne přítel. Partner pro mne nemůže být jen přítel, od toho chci mnohem víc, musí být i milenec. A ani s takovým partnerem nemusím nutně žít. Každý kamarád se mnou přece nechce žít, ale troufám si říct, že každého kamaráda něčím přitahuji. Někdo je pro nás zajímavý, líbí se nám, zajímá nás, pustíme si ho tedy blíž, něco spolu prožijeme, vnímáme se, podpoříme se když je to třeba, poznáme se, to je pro mne přátelství. Ten koho pustíme jen na okraj je kamarád. Pokud by nás ale dotyčný nijak nepřitahoval, přátelství by těžko mělo šanci vyrůst.

[96]: Já mám také pocit, že se shodujeme, ale volíme nesrozumitelné pojmy pro druhého. Alespoň já se nedokážu lépe vyjádřit. Tobě rozumím, jak téma vnímáš.

Samozřejmě, že schopnost a výjmečnost nijak nesouvisí, zda jsme vnitřně vybaveni cítit úctu. A pak jsou ještě roviny vědomé a nevědomé. Jedna věc je, jak se chováme navenek, zda vyjadřujeme respekt a pokoru a druhá věc je, zda to tak opravdu cítíme.

Nemohu zapomenout na scénu z jednoho filmu, kdy náčelník kmene, který válčil proti silné a početné armádě se musel po dlouhé době vzdát, aby zachránil alespoň ženy a děti. Šel sám proti válečnému šiku nepřítele přímo k jejich veliteli, stál proti němu a vzdával se. Nicméně jeho duch byl tak silný, že skloněná hlava a odevzdání zbraně nestačilo, bylo naprosté ticho a poražený vyzařoval obrovskou autoritu, sám si bez vyzvání lehl čelem k zemi a roztáhl ruce. Bylo to totální gesto odevzdání a vzdání se. Ten muž zcela přirozeně cítil, že až tolik je nutné vykonat, aby jeho gesto vyznělo pravdivě.

[93]: Daniela: „Prosím Tě, Miloslave, v jakém slova smyslu vnímáš termín "rovni" Ty? Pokud tím míníš znalosti, úspěch, rozhled, tak v tomto směru můžeme samozřejmě rodiče přerůst, ale je nutné, aby tam stále byla přítomna úcta, pak je to v pořádku.“

Já se klidně přizpůsobím Tvému vnímání rovnosti.

Nicméně nějak nechápu, proč by měla nutně souviset nerovnost s úctou. Ano, často souvisí, leckdy souvisí.

Zcela nutně přerosteme své rodiče fyzicky. Zatímco budeme v plné síly, rodiče budou fyzicky značně zaostávat.

Můžeme, a nemusíme je přerůst znalostmi, či schopnostmi. To je různorodé.

Po duchovní, či morální stránce můžeme být dokonce větší, než rodiče po celý život od samého počátku. Samozřejmě také to může naopak. Zde je variabilita ještě větší.

Stavět úctu na rovnosti, či nerovnosti - prosím. U méně vyspělých „bytostí“ je to asi nutné. Ale ty dvě věci jsou do jisté míry opravdu oddělitelné a dokáží být nezávislé.

Výše uvedené je můj názor, možná mylný. Pokud by platila Tvoje teze o rovnosti, pak vyjímečně nadaní, či schopní jedinci, kteří nemají sobě rovných (ať už nadaností, či schopností myslíme cokoli) by nebyli schopní úcty, ani pokory. A protože vždy na Zemi existovala, existuje a bude existovat skupina lidí, kteří v něčem přerostou druhé - musela by nutně tato skupina být neschopná úcty, pokud si úctu k někomu dokázala vypěstovat jen na rovnosti, či autoritě k někomu.

Ale cítím, že Tvůj názor je něco s čím souhlasím. Že si ve skutečnosti vzájemně neodporujeme, jen si nerozumíme ve slovíčkách. Proto jsem se ptal, co myslíš slovem kamarád.

Ono je to těžké, slovo kamarád a přítel za posledních řekněme 20 let několikrát radikálně v češtině obrátilo význam. Zvláště ženy budou mít problém vyjádřit vztahy s muži - protože pro skutečné kamarádství neexistuje pro ně slovo. „Přítel“ je někdo s kým spí, a možná žije. „Kamarád“ už má nádech jako někdo, kdo by s ní chtěl žít, ale ona ho nechce, ale baví se s ním.

[94]: Daniela : Popsala jsem to velmi stručně. :-) Souhlasím .Uteklo hodně vody. Děti jsou už dospělé,Blanka ( 1.žena)se léčí jako alkoholička,Petr byl ochrnutý ,všechny dluhy splaceny.Kruh se uzavřel.S Petrem jsme zůstali přátelé .S jeho dětmi vycházím dobře,Blanku potkávám ,ležela u nás s játry..tu hospitalizaci jsem ji zařizovala já ,snášíme se ...

Čas úžasná veličina :-)

[92]: Barča: V první řadě si myslím, že Váš vztah nemohl přežít už jen proto, co píšeš o předchozí ženě svého muže. Pokud chceme vybudovat vztah s někým, kdo již v nějakém vztahu byl (což jsme všichni, si troufám říct), je nutné dát určitou úctu i předchozím partnerům své lásky :-). Což z Tvých vět Barčo necítím. Ti lidé spolu byli 15 let a spojili je dvě děti, nový partner rozhodně není ten, kdo by měl posuzovat, jak předchozí vztah fungoval.

Také je docela možné, že Ty sis z něj tak dlouho "cucala" svého otce, až ho to prostě znavilo, začal Tě ignorovat a přišel čas, jít dál. Povětšinou varianty které se nabízejí jako nejjasnější, nebývají zrovna nejzásadnější. Ale jistě jste si vzájemně cosi vyměnili a když už nebylo co dávat, zavřeli jste to. Já těžko posoudím takto od PC, kdo z Vás dával víc a kdo jen bral. Je mi jen určitým způsobem tlumočen názor jedné strany.

[91]: Miloslav: Prosím Tě, Miloslave, v jakém slova smyslu vnímáš termín "rovni" Ty? Pokud tím míníš znalosti, úspěch, rozhled, tak v tomto směru můžeme samozřejmě rodiče přerůst, ale je nutné, aby tam stále byla přítomna úcta, pak je to v pořádku.

Pokud to vezmu zcela globálně, tak jsme si svým způsobem rovni všichni. Boha bych si do toho ale zahrnout netroufla. Pravdou je ale i to, co píšeš: Ani sami sobě si nejsme rovni z jiného času. Jak bychom si mohli být rovni s někým jiným.

[89]: Daniela :Ano ,souhlasím .Tak konkrétně : Já jsem byla vdaná 12 let s mužem o 14 let starším -hledala jsem otce,vzor ,učitele...on měl předtím ženu stejně starou jako on ,ale byla to "štěkna " on skákal jak pískala ,první a poslední Byli spolu 15 let a měli 2 děti.On si ode mne bral ten mír a pohodu ,nemusel nic.:-) Časem se to ,ale změnilo ,já jsem dospěla a vzala jsem si od něj duševně to co jsem potřebovala ,jeho svoboda se změnila v ignoraci ve mně a pak zase šel hledat jinou " pokornější " ženu .Protože já jsem ho svým způsobem předběhla..Samozřejmě díky spousty okolnostem...

Jen chci říct,že ten vztah fungoval na tom ,co kdo v tu chvíli potřeboval..

[90]: Daniela: „Kamarád je někdo, kdo je nám roven a s otcem si také nemůžeme být rovni.“

Ve skutečnosti si naprosto s nikým nemůžeme být rovni. Každý člověk je někdo trochu jiný, než my.

Dokonce si nemůžeme být rovni ani sami sobě z jiného času.

Daniela: „Pořád tam musí být nějaká pokora k těmto energiím. Je to jedno z desatera: Cti otce svého a matku svou.“

Dobře, zabraňuje mi někdo, abych cítil úctu, či pokoru k někomu, kdo je mi roven?

Proč bych nemohl být s někým kamarád, a zároveň ho neuznával v něčem. Či jako autoritu?

[88]: Rovni v čem? S Bohem v ničem. Kdo by si troufl porovnávat se s Bohem?

Kamarád je někdo, kdo je nám roven a s otcem si také nemůžeme být rovni. Pokud budeme ctít hierarchii, tak otec je starší, byl tu před námi, dal nám život, my jsme přišli až za ním, díky němu. Jak bychom mu mohli být rovni, kamarádem? Pořád tam musí být nějaká pokora k těmto energiím. Je to jedno z desatera: Cti otce svého a matku svou.

Samozřejmě, že tohle se těžko přijímá někomu, koho se otec zřekl, nebo byl příliš slabý. Ale kdo jsme my, abychom ho soudili? Co nám pomůže, abychom se cítili lépe a silněji? No já se obávám že nejvíc nám k tomu pomůže právě to: Cti otce svého a matku svou.

[87]: Rovnocenný vztah vnímám tak, že energie se od jednoho partnera vždy trochu přelévá k druhému. Nikdy není hladina vyrovnaná, jsou chvíle kdy jeden dává trochu víc a druhý víc bere a chvíle kdy se role vymění. Řekla bych, že na tom vztah stojí. Pokud dává stále jen jeden, vztah se jednodušše časem převáží, takhle nelze jít společně dlouho.

Jinak souhlasím, že sex i víra je velmi intimní záležitost. Nikdy se člověk neodkryje víc, než při sexuálním aktu, nikdy není víc zranitelný. Sex může být také velmi mocnou zbraní a tou může být i víra.

[86]: Daniela: „Být kamarád znamená - jsme si rovni. A to s Bohem nejsme a být nemůžeme.“

Pořád je totiž Tvoje definice kamaráda nejasná. Rovni v čem?

[83]: Daniela : Teď jsi tu myšlenku vysvětlila dokonale. Teď je to jasné . Pochopila jsem to před tím špatně .Tím slovem "odžito" mně to zmátlo. Vyrovnat se s danou situací ,přijmout ji ,tak jaká je..ano souhlasím.

Dali nám život ..to je málo ? Co myslíš Ty jako matka ? Co mám na to říct ,se svoji zkušeností ?

Kdo to rozsoudí ? :-)

Jsou ženy ,které hledají své otce a muži ,kteří hledají své matky..:-)

Dominance / submise...

Naprosto rovnocenné vztahy - neutralita ,rivalita.

Postoj k Bohu je individuální ,jako postoj např.každého člověka k sexu. ( je to také intimní osobní záležitost)

To že jsou nějaká pravidla ,která udává církev nezaručuje ,že je to správný postoj.

[84]: Být kamarád znamená - jsme si rovni. A to s Bohem nejsme a být nemůžeme.

[82]: Ano je to tak. A co potom ženy, které si nechají vymodelovat pevné trojky pod klíční kosti, opíchají si obličej a odsají kde co? Kde je přirozenost? Taková žena se neuvolní, neustále je vyšťavená v nějakém postoji a masce, postrádá spontánnost, v poslední nejšílenější fázi vypadají jako transvestiti. Vše se děje v honbě za "sexuální přitažlivostí", zvýšením své ceny. Ale paradoxně se tím připravují o svoji sílu a fluidum.

Vidím kolem sebe ani ne 30ti leté ženy, které se tímto způsobem opečovávají. Je to neúcta k našemu tělu, neúcta k naší matce, neúcta k zemi. Protože jako je Bůh otec, tak je země Matkou. A takový je náš postoj k zemi, k přírodě, k planetě. Stejným způsobem si ji znásilňujeme, podrobujeme a přizpůsobujeme šílenostmi k obrazu svému.

[80]: Daniela: „Ale pokud nemá někdo vyřešený svůj postoj k vlastnímu otci, tak můj názor je, že nemůže přistoupit k Bohu správně, se správně pobranými hodnotami, ze správného místa.“

Ale může nesprávně přistoupit k Bohu, ten mu částečně odsuplovat otce a být příčinou toho, že se s otcem smíří. Ergo, kruh se uzavřel.

„Každá cesta, i ta dlouhá tisíc mil začíná prvním krůčkem“ – čínské přísloví.

Daniela: „Bůh nemůže být kamarád, za takový postoj se platí vysoká cena. Stejně jako kamarád nemůže být dítěti otec. Otec může být laskavý, přátelský, ale musí být i autoritou, před dítětem ten důležitější, ten velký. Takový otec prospěje dítěti nejvíc, protože ho energií nebude tlačit do jiné role, do role dospělejšího, rovnocenného.“

Necítím se povolán, abych mluvil o roli Boha.

Role se vyvíjejí.

Vlastně ani nevím, jestli souhlasím, nebo nesouhlasím. Co přesně znamená „být kamarád“? Co přesně znamená být „otec“?

Otce teď dětem bereme - protože se snažíme o jejich „rovnoprávnost“ a dospělými (otec, učitel, …). Taková Džamila Stehlíková a další se velmi snaží, aby role rodičů zanikla a dítě tak bylo nutné od první chvíle jednat jako dospělý. Tedy do role, ve které nechce být - a dítě na to reaguje agresivitou, jako každý člověk, který je tlačen kam nechce.

Osobně nechápu, proč by Bůh nemohl být kamarádem. Ani proč by se za to musela platit vysoká cena.

Role se vyvíjejí. Ani otec nemusí být po celý život autoritou. Dokonce nemusí být autoritou dítěti nikdy.

[81]: Barčo, to vůbec nesouvisí s tím, zda někdo rodiče poznal, nebo zda už nežijí. Tím vůbec nezlehčuji osud dotyčného, vím o čem mluvím, protože jeden z mých rodičů byl adoptován. Jde spíš o to přijmout, že kdysi tu byli minimálně v jeden okamžik dva lidé, kteří se v danný okamžik milovali, spojili a ta energie byla tak silná, že vznikl nový život. Je to málo? Podle mne ne, ale je velmi těžké to přijmout. Přijmout, že rodiče nám nic nedluží, že jsme tu díky nim a je dobré té šance využít a pokud se nám nečeho nedostalo od nich, je možné vzít si to jinde.

Anebo je možné zůstat v dětském postoji a neustále chtít, aby bylo něco jinak, toužit potom, abychom dostali víc. A pak tuto touhu napřeme k partnerovi, ale tam se nám v tu chvíli nemůže dostat, to co hledáme. Koho si s takovou energií a naladěním přitáhneme? Stejně nedospělého partnera, který také něco hledá. Např. něco co nedostal od matky. Jak mohou takové vztahy končit?

Pokud dokážeme životní situaci přijmout takovou jaká je, pak stojíme pevně na svém místě a i vztahy nám fungují lépe. V tuhle chvíli je možné se poohlédnout i trochu výš.

Byla bych nerada, kdyby ty věty vyzněly příliš tvrdě, protože to není záměr.

[74]: Já jsem nikdy anorektičku neviděl.

Představuji si (možná mylně, protože teď mluvím o něčem, čemu ani za mák nerozumím), že anorexia nervosa je zdůraznění Štíří strany z dvojice protikladných znamení Býk-Štír. Tedy zdůraznění hledání po smyslu.

Anorexia nervosa (mentální anorexie) propuká nejčastěji v pubertě, či mírně po, statisticky mezi 14-18 lety, tedy v době, kdy člověk je naprogramován, že se pomalu má připravovat k vlastnímu samostatnému životu a začít žít život podle svého plánu a smyslu.

Jenže dnešní doba lidem, a zejména mladým lidem, moc neulehčuje najití smyslu života. Je právě století, které můžu nazvat „stařešina neporadí“. Spousta dětí je pod vlivem mediální propagandy, rodiče často nemají čas, či nedokáží poradit, nebo dítě nezapadlo do kolektivu.

Jenže člověk je naprogramován, aby měl nějaký smysl. Pokud ho nevidí, trpí Štíří strana člověka. A on může podvědomě dojít k názoru, že za to může jeho Býčí strana. Odmítáním vlastností Býka, tedy všech hmotných požitků, smyslových radostí, stejně jako hmoty jako takové - se snaží najít smysl.

Symbolicky se tedy anorektik snaží posílit svou Štíří stranu. Ostatně co jiného je tajné vyzvracení jídla, než přehnané vylučování - což přesně patří do kompetence Štíra. Co jiného je snaha cvičit, aby tělo vyloučilo další kilogramu - než opět vylučování podle kompetence Štíra.

Také je to regrese do dětství. V dětství tyto problémy nebyly a vypadat jako dítě - nemít mužské ani ženské sekundární tělesné znaky.

Navíc dnes pro ženy je doba, kdy modelky i různé vzory a celebrity jsou extrémně hubené. Vidět třeba finalistku soutěže miss v reále, kdy na ní hodiny nepracovali kosmetičky je opravdu na zvracení. Pár mých kamarádů to okomentovali slovy „kolo bych si o ní neopřel“. Řadu módních trendů určují homosexuálové, kterých je v módní a umělecké branži obrovský počet. Takže podvědomě se snaží ze ženy udělat muže, chce modelky mužských znaků, atd. Dnes je to ještě dál, prakticky každá žena v časopise je upravená Photoshopem (grafickým editorem), kde grafik na počítači odstranil vrásky, zhubenil jí, atd. Ženy se pak snaží podobat se obrázku, který nemůže ani v realitě existovat.

[80]: Daniela :A co zbývá lidem ,kteří prošli třeba dětským domovem .To ,že nepoznali lásku svých rodičů ,hledají ji v reálném světě u svých partnerů ..není to možná správné ,protože nemají odžito vztah k rodičům ?

To je podobné jako bys řekla,nejdřív dostuduji a pak budu mít dítě.V opačném pořadí je to nepřípustné ,nebo ten kdo nestuduje nemůže mít děti ...

[79]: Pokud to budeme brát jako archetyp otec, tak tím Bůh bezesporu je. Ale pokud nemá někdo vyřešený svůj postoj k vlastnímu otci, tak můj názor je, že nemůže přistoupit k Bohu správně, se správně pobranými hodnotami, ze správného místa. Jsem přesvědčena, že z takových postojů vznikají sektáři.

Bůh nemůže být kamarád, za takový postoj se platí vysoká cena. Stejně jako kamarád nemůže být dítěti otec. Otec může být laskavý, přátelský, ale musí být i autoritou, před dítětem ten důležitější, ten velký. Takový otec prospěje dítěti nejvíc, protože ho energií nebude tlačit do jiné role, do role dospělejšího, rovnocenného.

[78]: Daniela: „Takový člověk si bude s "Bohem" hrát na kamaráda, anebo mu bude suplovat otce.“

Ale proč ne? Proč by Bůh v životě řady lidí nemohl odsuplovat (třeba částečně) kamaráda, či otce?

[77]: Rozdíl mezi dotyčným jogínem a zmíněnými děvčaty je obrovský. Protože jogín je na takovou akci úplně jinak vnitřně připravený, ty holky tam dohání určitá zoufalost ze sebe samých.

To je jako s vírou, pokud se k ní upne někdo, kdo nemá dost odžito v reálném životě, kdo si ještě sám neporovnal vztah s rodiči, kdo nemiloval, neprošel nějakým vztahem, těžko víru pochopí, těžko půjde s pokorou k Bohu, protože jeho pohled je ještě pokřivený. Takový člověk si bude s "Bohem" hrát na kamaráda, anebo mu bude suplovat otce.

Určité zážitky lze přijmout cele jen po určitých prožitcích, zkušenostech. Já jsem přesvědčena, jak píšeš Ty, že fyzické tělo jsme nedostali jen tak náhodou, ale že v něm máme plně žít, vážit si ho a užívat, a to zcela. Je důležité praktikovat nějakou duchovní hygienu, hledat, ale nezapomínejme také zcela syrově život žít a prožívat se vším všudy.

[76]: Daniela : Ano ,naprosto souhlasím.To co tady uvádím mám na mysli s tím článkem o Indovi ,který nejedl .nebo jak dlouho se dá žít bez jídla a vody.Tím ,že jsme zatím ještě pořád hmotní lidé a máme těla,nejsme jako např.ve vesmírné odysee světýlkem ,které letí .Tak si prostě myslím ,že to tělo holt potřebuje pohon,jako to auto...

Když má auto benzín ,jede.Když benzín nemá nejede.Leda ,že by to byl ten džíp Vyčítala v Plzni na pivo :-)

Až budeme tím světýlkem ,to bude krása...:-)

Světýlko jako myšlenka,jako click ...:-)

Click a jsem u Tebe :-) Kdekoliv kde chci být :-)

[74]: Znám pár děvčat s poruchou příjmu potravy. Musím konstatovat, že všechny mají velmi dominantní matku, často úspěšnou, ambiciózní, nebo alespoň v něčem nedostižnou. Taková likvidace je přece jasný signál volání o pomoc, o pozornost, o lásku.

[73]: Daniela :Nezkoušela ,bojím se....

" Ráda se miluje ,ráda jí ,ráda si jenom tak zpívá ...

Na plotě vrabci se hádají ,kolik že času ji zbývá ....:-) "

Daniela : Neměla jsem na mysli hladovky léčebné,postní ,odlehčené,dobrovolné.,nejlépe za úplňku či v Novu :-)

Měla jsem na mysli hladovky třeba protestní ...

Anorektičky - konečná na Jip - zavádějí si vaginální tampony namočené v roztoku s cukrem ...to je jejich jídlo ...aby nemusely jíst ,...180 cm /33 kg jak dlouho se dá takhle žít ?

[70]: Držím hladovku jeden den v týdnu, mám ten stav ráda, v něčem tělo zpomalí, odlehčí se mu, ale smysly zbystří. Vnímá se jinak a kupodivu máš víc energie. Netuším v čem modelky víc vydrží, ale myslím, že celkově v dnešní době vydrží člověk víc. Luxus hladovět si můžeme dovolit až dnes, protože jsme přesyceni. Není daleko doba (naši prarodiče, válečné děti), kdy lidé byli rádi, že mají co jíst.

Pro mne je silný ten, kdo unese průchod energie, kdo je dobrý vodič. Kdo ustojí své životní krize a dokáže i přesto přijímat život s láskou. Ale pak vidím jiné po desítkách chemoterapiích a říkám si, kdo jiný by to vydržel? Zřejmě máme každý najít svůj zdroj jinou cestou.

A zkoušela jsi to, dát je do tmy a s láskou jim zpívat :-)? Myslím, že každý živý tvor nese nejhůř nezájem, nedostatek lásky a absenci zájmu, pocit bezcennosti.

Já si myslím velice zjednodušeně ,že mozek je opravdu něco jako vesmír.

Kosmos ,mikrokosmos ,makrokosmos.

Mozek je "rele "- adapter na energii z vesmíru .

Velice zjednodušeně řečeno .:-)

Daniela : Ale ano,ibiškám zpívám :-)když jsem jim drnkala na kytaru bylo to horší .:-)

Ale základ je aby měly prostředí k životu.V černý komoře jim taky můžu zpívat ,ale zajdou .

Jsem tu za ošklivýho materialistu :-) Omlouvám se ,ale snažila jsem se vysvětlit co jsou biolog.pochody ...vím ,že to zní hrozně organismus ,pochody,ale já to takhle vidím ,nejlépe je to vidět na lidech co jsou napojeni na ventilátor ...

Hladovky -známá věc.Myslím ,že u každého člověka je to jiné. Záleží jaký máte metabolismus,kolik máte podkožního a meziorgánového tuku ( visceriálního) tuku .Na celkové konstituci.podívejte se na supermodelky.Ty opravdu vydrží hodně.Co asi vydržely lidé v koncentračních táborech.Tohle je podle mně těžké jednoznačně odhadnout.

Jak dlouho auto pojede bez benzínu ?To samé je s tělem .

Jogíni dokáží vůlí ovlivňovat svoje biologické procesy a jet na úsporný režim .Zpomalit srdeční akci ,snížit tělesnou teplotu apd.Ano ,není to tak dávno ,co byl ten muž v ledové kostce ,ale byl sledován lékařským týmem všechny jeho životní fc.

Já tyhle články beru s rezervou.

Ale Matrix ten mně zaujal .:-) Virtuální realita to je nový fenomen .Virtuální vědomí apd.

Dokonce někde zkoušeli přenos předmětu na dálku.Stejně jako ve Star Treku -prostě ta věc se rozložila na atomy? a přelítla vzduchem atam se zase složila dohromady .Napsala jsem to takhle hloupě ,ale v tom principu to tak nějak bylo. Tohle mi prostě mozek nebere...:-)

[67]: Daniela: V zásadě nikdo dnes přesně neví, jak je člověk, či jiný živý organismus řízen. Kde a jak vznikají programy, které to řídí.

Z hlediska člověka je to určitě částečně mozek, ale také ne zcela. Buňka dokáže do jisté míry přežít i bez řízení, to znamená řadu svých procesů řídí sama.

Řadu věcí provede nervový systém i bez mozku. Třeba samotná mícha je schopná leckteré věci zařídit. Kromě toho existují různé nervové reflexy, které nutně nemusí projít mozkem.

A pak je řada věcí, které nelze vysvětlit nijak.

Dodnes nevíme co řídí a neřídí mozek. Ani jak přesně funguje. A už vůbec nevíme o tom, co způsobuje x dalších věcí.

Tudíž možné je všechno.

[66]: Barča: „Ano možná, ale jen dočasu“

Přesně tak. Spousta lidí, stejně tak jako věda se třese na překonávání podvědomí a limitů.

Jenže jedna z hlavních funkcí podvědomí, stejně tak jako fyzických dějů je pud sebezáchovy - tedy nezlikvidovat se.

Ovládání podvědomí, jak si to mnoho lidí představuje je v zásadě ostraňování zábradlí na rozhledně. Když někdo nepřepadne a trochu se nahne, tak trochu lépe uvidí. Jakmile se rozjede, zabije se pádem z rozhledny.

[66]: Já bych ty rostliny nepodceňovala. Slyšela jsem o pokusu, kdy byly zasazeny rostliny do tří skupin. K první skupině přistupoval pečovatel laskavě a s rostlinami komunikoval, pouštěl jim hudbu (něco jako Tvé Ibišky), ve druhé se rostlinám věnoval nárazově, občas je zalil, někdy k nim dlouho nešel a měl k nim poněkud nezodpovědný přístup a ke třetí se přistupovalo se 100% péčí, ale lhostejně. Která skupina myslíš, že zašla? Ta poslední.

[65]: "Podvědomí je určitý mechanismus, který nám zajišťuje pravidelný tep srdce, naše plíce nutí k rytmickému dýchání, a řídí dokonce i trávicí procesy. Bez tohoto systému nemůžeme žít déle jak jednu minutu! Podvědomí prostě řídí všechny podvědomé duševní pochody. "

Já si dovolím s Vámi nesouhlasit. Proč ? :-)

To co tady popisujete jsou jabka a hrušky.

Popisujete základní životní biologické funkce. Pokud je člověk nemá -nežije ,zemřel. Je to podobné jako u rostlinky -její projevy života.-fotosyntéza,dýchání ,růst,pohyb výživa.Má rostlinka podvědomí ?

Člověk je složitější organismus než rostlinka. Ano ,tyto biologické procesy řídí CNS. Jehož součástí je i mozek.Pokud mozkové buňky jsou více jak 8 min.bez přívodu O2 umírají .A řídící systém kolabuje a umíráte.Problém mozku je ten ,že zdaleka současná věda nezná jeho všechny fc ,kapacitu a pd.Známe z toho asi desetinu. Je to podobné jako u vesmíru .Známe sSluneční soustavu a dál vidíme jen tak přes okraj ,ale nevíme,možná tušíme.

U toho mozku je to nejlépe vidět u psych.chorob.Autismus,schizofrenie ,Aizhamer,či nádor na mozku a vidíme co u člověka způsobuje ,které centrum je postižené ,jak se člověk chová apd.

"Pokd Vám někdo v hypnóze vsugeruje, že jste fyzicky silný člověk, tak opravdu po probuzení z hypnotického stavu se budete cítit jako Schwarzneger, to samé platí i obráceně. Pomoci podvědomí funguje i placebo efekt, zázračná uzdravení mají původ rovněž v podvědomí uzdravených lidí! "

Ano možná ,ale jen dočasu .Tohle funguje např.v extrémních podmínkách ,kde jsou popisovány případy např.amputací nohy v divočině a ten člověk se z posledních sil a silou vůle doplazí do civilizace a tam upadne a většinou skoná.Proč? Protože tím obrovským stresem v divočině a myšlenkou na přežití Vám v těle mnohonásobně vyletí hladina hormonů katecholaminů a kortikoidů -to jsou léky ,které se běžně používají při KPCR ,stáhnou se Vám cévy ( vazokonstrikce)tím pádem méně krvácíte,ale jde to jen dočasu.To je samoobranný systém organismu .

Je možné, aby naše podvědomí bylo ve skutečnosti uloženo na nějakém počítači, nebo jinde a v jiné dimenzi? Je sladké opravdu sladké a hořké zase hořké. To jsou otázky na které není jednoduchá odpověď, ale fakt že není něco kolem nás v pořádku, dokazují některé podivnosti, na které chci zde upozornit.

Síla našeho podvědomí je neskutěčně obrovská, nikdo nemůže přitom říci, odkud tato energie nebo spíše moc pochází. Podvědomí je určitý mechanismus, který nám zajišťuje pravidelný tep srdce, naše plíce nutí k rytmickému dýchání, a řídí dokonce i trávicí procesy. Bez tohoto systému nemůžeme žít déle jak jednu minutu! Podvědomí prostě řídí všechny podvědomé duševní pochody. Pokud Vám někdo v hypnóze vsugeruje, že jste fyzicky silný člověk, tak opravdu po probuzení z hypnotického stavu se budete cítit jako Schwarzneger, to samé platí i obráceně. Pomoci podvědomí funguje i placebo efekt, zázračná uzdravení mají původ rovněž v podvědomí uzdravených lidí!

Takových příkladů je mnoho, a všechny mají jen jeden společný činitel, tím činitelem je naše podvědomí. Nejvíce mne však zaujal nedávno zvěřejněný článek o třiaosmdesátiletém muži z Indie, který prý 70 let nepozřel jediné sousto jídla ani kapku vody.

(Tento článek je k přečtení na tomto odkazu http://www.novinky.cz/koktejl/199729-muz-co-udajne-nejedl-70-let-vydrzel-15-dni-bez-vody-a-jidla-a-je-zcela-zdrav.html).

Když se nad tím dobře zamyslím, tak jediné co přichází v úvahu, je to že tento Ind, musí dokonale pracovat právě se svým podvědomím, nic jiného asi v tom nebude. Na druhou stranu je tento případ proti veškeré logice co známe.Člověk přeci vydrží podle lékařů bez vody maximálně 4-5 dní, jak se tohle dá uspokojivě vysvětlit?

Ano, kdyby naše mysl i pamět mozku, byla uložená mimo naše tělo, a my jsme vedli jen virtuální život, pak by něco takového bylo snad možné. Zatím tomu všechno nasvědčuje a my možná žijeme v jednom velkém Matrixu, akorát nechápeme správně všechny souvislosti s tím spojené.

[63]: Barča i Březovský umí volit správná slova. :-) Je to psáno tak, že já to tak napsat nedokázal.

[53]: Slávek :O nočních ,když je klid brouzdám po netu ,něco mně zaujme,inspiruje,osloví,pobaví,vede k zamyšlení ...

Vím, že to tu bylo již řečeno ,ale dovolím si tedy také jednu citaci :

Bohuslav Březovský ( Věční milenci)

Dokud člověk žije, nic nekončí. Každý tvůj skutek, ať dobrý, ať špatný či mimoděčný, má někde pokračování, načíná řetěz důsledků v osudu tvém i jiných lidí a je počátkem náhod, které tě uvádějí v úžas. Potkáš známého, prohodíš s ním několik slov a jdete dál, každý svou cestou. Ale už toto zastavení, už toto zdržení má možná důsledky pro každého z nás. Třeba jsi několika vteřinami promeškal setkání s jinými známými, jež mohlo být pro tvůj život rozhodující, třeba to krátké zastavení zachránilo tvůj nebo jeho život, třeba těch několik vteřin, o které na tebe čekal někdo déle, dalo podnět k rozhodnutí, které čekající nikdy nezamýšlel.

[61]: Děkuji ,rozumím :-))

Také tomu věřím :-) Jen to někdy chvíli trvá,než to obletí celý svět a vrátí se to zpět :-)

[60]: Barčo, vše co se mi k tomu chce napsat, se zdráhám ventilovat sem. Já jen vím, že pokud o něco stojíš, můžeš to v životě dostat, cesta je.

[58]: Daniela :-) Ahoj :-))

Vím ,že mně neznáš,nevypadám a nepůsobím ani zoufale ,ani opuštěně ,ani neštastně.Spousta lidí s kterými se setkávám se mně ptají na manžela ,děti,rodinu ...vždycky je strašně překvapí,že nic takového nemám. prý na to nevypadám:-))

Ano,prostě mi to někdy chybí a strašně moc.

Dávám lidem kolem sebe lásku,chápu je,cítím s nimi, nejsem žádný "babochlap" feministka apd. Vím ,že klíč ke štěstí má každý v sobě a neočekávám ,aby mně někdo mávnutím proutku učinil štastnou..

Ve své podstatě jsem štastná,jsem zdravá,mám přátele,mám kde bydlet,mám práci,která mně baví,mám svobodu rozhodování, co udělám se svým volným časem,nejsem na nikom závislá finančně ,emociálně ....můžu cokoliv a to cokoliv dělám :-)

Spíš občas jde o to sdílení,nebo o to ,že někoho alespoň jediného zajímá můj život,co prožívám,co jsem kde viděla,přečetla,podělila se o to...

Vlastně někdy stačí jen pohladit,nemusí se říkat vůbec nic...

Já mám bezvadný kamarádky z práce,znám jejich rodiny,děti,trávíme hodně času v práci ,ale i v soukromém životě...oni mi toho partnera nahrazují , vlastně někdy mě strašně dojímá,jak jsou vůči mně starostliví.

Jednou se mi zablokovaly po službě záda a skončila jsem na dva dny u nás v práci jako pacient. Holky byli báječný,postarali se o psa doma,přivezli mi věci z domu,přivezli mi dobroty a každá u mně chviličku pobyla a hladila mně,držela za ruku,strašně mně to tenkrát dojalo,ten příval lásky ,něhy...

Nikdy jsem tohle nezažila od rodičů,naposledy jako hodně malá od prarodičů.Od svého partnera taky

ne,on nebyl zlý,jen ty city neměl v sobě...

Není důvod se litovat, spousta lidí je na tom daleko hůře.:-)

Prostě někdy člověka ty city zradí,ať si to připustí ,nebo ne...

[58]: Barča: neznám Tvoji rodinnou historii, ale vím, že každý rodič může dát pouze tolik lásky, kolik sám dostal. Pokud nikdy v tomto směru nebral, jak může umět dávat? Ať je příběh jakýkoliv, věř, že každý rodič dělá to nejlepší co dokáže. A pokud jsme opravdu dostali jen to nezbytné a to není nic méně než předaný život, je dobré si uvědomit, že čerpat se dá i jinde.

[57]: Barča: Jenže ony ty denní dávky které dáváš a dostáváš nejsou malé množství. Ale já Ti rozumím, chceš milující, mužskou náruč, vášeň, porozumnění, sdílení.

Stále máme dojem, že naše druhá půlka (partner) je klíčem k naší spokojenosti, k našemu štěstí. Ale není to tak, klíč máme v sobě. Když sami sobě dáme lásku, porozumnění, úctu, přitáhneme si k sobě správnou druhou polovinu. Ale k tomu je třeba poladit naše ženství, mužství a udělat místo pro druhého.

[56]: ..Also sprach Zarahustra...:-)

Krásně jsi to popsal.Vzpomněla jsem si na knihy R.Fulghuma a B.MacDonaldovou

Podobně Tvoje rozprava na mně zapůsobila. Tyhle knížky se musejí číst po malých dávkách ,jsou tak krásně lidské a tak moc se týkají přímo Vás až jsou bolestné..

Mně chybí v horoskopu živel vody,není nad to si pěkně pochodit v oceánu citů,vášní,tužeb...:-)

Myslím,že genialita s bláznovstvím se vzájemně nevylučují. :-) Naopak mohou být spolu v symbioze.

Kdo rozumí géniům? Kdo pochopí blázny ? :-)

Přemýšlela jsem nad tím Tvým "indickým "výkladem .Vlastně myslím po "indicku" :-)

Příčina -čin (akce)- následek .

[54]: Lásky je kolem mnoho. Fascinuje mně jak moc mámy dají dítěti během pár minut co se na ně dívám. Jak moc dokáží lidé udělat pro ty, kteří jim to nemohou ani vrátit. Jak kamarád/ka dokáže měsíce držet toho druhého jen aby něco dokázala. Jak na mně řidič počká s autobusem třeba jen těch pár sekund a nezabouchne i když čeká jen až přiběhnu. Někdy mi už jako láska připadá to, že třeba pokladní v supermarketu pracující za nelidských podmínek dokáže se mnou jednat lidsky – a ona je to láska. Nebo když se Barča rozepisuje o tom co dělá v nemocnici. Daniela když mluví o řadě věcí.

Každý je na jiném místě cesty a tudy jde. Pro někoho je výhra, když dokáže průměrně žít a musí si to tvrdě vybojovat. Jiný začná jinde a má daleko větší možnosti. Virtuózní hudebník nadaný od Boha milující hudbu nebude šťastný když bude vydělávat velké peníze v bance celý život. Jeho potenciál se neuskutečnil.

Pocity jsou řečí duše, nebo chcete-li vnitřního hlasu. Mohou být zcela tiché, střední, intenzívní, propuknout v emoce, cokoli. Pokud je maximum Vašeho potenciálu zvládnout běžný praktický život – budete tak šťastni. Pokud jste Váš potenciál prodali „za misku čočky“, Vaše vnitřní já to bude vědět. Bude Vám to připomínat, přitahovat k Vám lidi i okolnosti, kteří Vám budou říkat, že Vaše ovoce ještě chybí.

Je bláhové hledat obecné uniformní měřítko pro všechny lidi. V zásadě všichni hledáme svou cestu života a své místo. Odpovídáme na otázku: „Kdo jsem, a čím chci být“. A Váš osud, Vás tvůrčí vnitřek Vám to bude ukazovat. Každým činem a myšlenkou jste okamžitě někdo jiný.

Dejte někomu něco, rozdělte se – to je akt lásky, jednoty. Jste blíže k lásce. Začněte toužit po lásce – vzdalujete se od ní, protože ve skutečnosti říkáte, že jí nemáte, jak byste mohli toužit po něčem co máte? Ale lidé chtějí zažít i touhu, takže musí existovat i neláska.

Jsou lidé, kteří nemají bouřlivé city (tedy chybějící, nebo slabě postavený vodní živel v horoskopu). Jsou nesmírně stabilní bez citového kolísání. Pokud mají ještě silně postavený zemský živel, tak je to člověk, do kterého vystřílíte tři plné zásobíky z Kalašnikova, necháte je protáhnout stresem, ze kterého by odpadla celá vesnice a na tom člověku vidíte, že on si ani neuvědomil nějaký problém, či zátěž.

Psychiatričtí pacienti stále mají své pocity, a stále zažívají. Případně přestřelili. Jediný rozdíl je, že bychom jejich zážitky nechtěli. Správněji řečeno spíše říkáte „nemají běžné pocitové spektrum průměrného člověka“. Nicméně lidé bez vodního živlu a citu mohou najít povolání v řadě míst – třeba jako chirurg. V kapitalismu mohou najít ideální uplatnění na řadě míst – třeba obchodníci co bez milosti podvedou každého, pojišťováci, sjednavatelé smluv za mobilní operátory, …

Mimochodem, když je to tu u astrologii, mně kompletně v horoskopu chybí vzdušný živel. Tedy analyzování, hodnocení, rozumové činnosti, atd. A přitom v životě nedělám skoro nic jiného.

Čím člověk víc má, tím na tenčí hraně jako provazochodec balancuje mezi pocitem naplnění a depresivní prázdnotou, neboť pocity, kterého ho hlídají reagují dosti ostře na jakoukoli (ne)rovnováhu. A téměř každý tvůrčí, nebo vyjímečný člověk se na tu blbou stranu na nějaký čas dostal. Lidové heslo „Je tenká hranice mezi géniem a bláznem“ to vystihuje dosti přesně. Dřív přírodní lidé nevěřili nikomu, že něco umí, pokud nezažil muka – každý šaman musel těžce onemocnět například. Kolik slavných malířů, či umělců bylo načas v blázincích!

[54]: Daniela :

No možná bych opravdu chtěla větší ,než malé množství lásky :-)Stydím se tedy ,že jsem trochu sobecká :-)

Denně jistě zažívám spousty podob lásky.Lásku k práci,k člověku jako druhu,tedy bližnímu,lásku k přátelům,lásku k přírodě ,k mému pejskovi,k povznášejícím věcem jako jsou knihy,umění...mé záliby.

Situace se možná někdy může zdát jako kritická,nikoliv však zoufalá :-)

Ano,nic není tak věčné jako okamžik v životě.

Pouze na přítomnosti záleží ,v jakou se promění budoucnost ,která se o něco později stane minulostí.

Špatně jsem se vyjádřila s těmi prožitky u těch psychiatrických pacientů.Mají jistě i daleko silnější niterní prožitky třeba té prázdnoty,nicoty...chtěla jsem se dostat nějak k tomu jejich podvědomí,tedy pokud vycházíme z toho ,že právě díky našemu podvědomí jak tady Slávek psal se vytvářejí události ,,příležitosti a my je nějakým způsobem prožíváme a co do naší blízkosti právě díky těm prožitkům přitahujeme.

Takže tady se opět nabízí otázka ,co dělám ve svém životě špatně ? Jsem já ta špatná ? Já jsem špatně vyhodnotila tu či onu situaci ? Co bych měla udělat podle svého a) svědomí b) vědomí a zkušeností c) morálky a zodpovědnosti ?

Samé pochybnosti .:-)

Ve svém životě jsem odpustila sama sobě ,protože se mám ráda ,taková jaká jsem.

Odpustila jsem i těm ,kteří mi vědomě i nevědomě ublížili,třeba svým rodičům tím ,že mně nikdy nepřijali takovou jaká jsem.

K ostatním lidem se snažím přistupovat bez předsudků,narovinu ,bezprostředně ,upřímně se zájmem,empaticky.

Tím ,že dělám tuhle práci ,učím se milovat život a lidi jací jsou.Je to jako na houpačce.

Jednou vás to nabíjí a jindy vás to samé srazí na kolena.

A jsme zase zpátky u té astrologie.:-)Všechno souvisí se vším.

Můžeme se snažit sebevíc,ale nikdo nemáme stejné příležitosti ani události.

Je dobré přijmout a naučit se žít s vlastními možnostmi ,to nás posunuje dál.

Ano ,je spousta lidí,kteří mají devastující zážitky, a nejraději by je ze své paměti vymazaly - delete.

P:S: Omlouvám se za nedostatečné znalosti ze psychologie a filosofických směrů. .

[53]: Já myslím, že láska se dá zažívat denně, záleží jen co si pod tím představujeme.

Co se minulých životů týká, vycházím z toho, že není jen tak, že si je nepamatujeme. Máme tedy žít přítomnost, nezatížení minulostí. I tak nám dá dost práce vyladit vztahy s nejbližšími (s rodiči, partnery, dětmi).

Také to vnímám že i psychiatričtí pacienti mají své zážitky a zážitek vnímám důležitější než emoci. Nicméně nemít nemoce, nedovolit si cítit, může být cesta k nemoci. Správná varianta není ani se jimi nechat převálcovat, ale osobně mám za to, že je dobré přijmout je do svého života a naučit se s nimi pracovat.

Často jsem viděla dospělé, kteří měli tak devastující zážitky z dětství, že si raději nedovolili cítit, protože by nebyli schopni s již prožitou bolestí žít.

[52]: „Já nevím ,mně to spíše připadá jakoby ti lidé nežili,Prostě nic. Moje bývalá kolegyně měla diagnostikovanou depresi a zároveň nějaký stupeň schizofrenie. Byla z těch svých stavů tak zoufalá,přála si zemřít. A říkávala to je takový velký v Tobě NIC,prázdno ,pusto,horší než smrt.“

Ale není to také zážitek? Zážitek prázdnoty, nespokojenosti, atd.

„Tohle nechápu. To dítě zřejmě zemřelo proto,že někdo na něj nedával pozor,spadlo z 5.patra a na následky zranění zemřelo. Nepochopila jsem tu souvislost s minulým životem.“

Souvislost je jednoduché – existuje příčina a následek. Celá karma není a nepotřebuje minulé životy, dnes se naopak situace tak urychlila, že dříve si řada lidí na následek počkala několik životů, dnes je to za pár let.

Základní omyl je, že nějaké životy jsou potřeba - nejsou. Je zcela jedno, jestli příčina je před 5 minutami, rokem, či v minulém životě. Celý zákon karmy neříká vůbec nic jiného, než že po příčině přijde důsledek. Je to tak obyčejné.

Zákon karmy říká třeba to, že když zavolám telefonem kamarádovi, aby ke mně za hodinu přišel (příčina), tak za hodinu tady nejspíš bude (důsledek). To je celé o čem mluví indická karma. Ty minulé životy jsou tam nepodstatný přívažek. Slovo karma je z indického krí = konat.

Celý buddhismus pak říkal jen to, jak se člověk musí chovat, tedy jaké příčiny musí vyvolávat, aby jako důsledek se zbavil utrpení, tedy vyvlékl se ze samsáry, věčného koloběhu životů.

Když budu hodně sprostý, řeknu to takto: Celé indické učení o minulých životech říká jen toto: Vše se řídí podle fyzikálních a duchovních zákonů. Když cokoli uděláte, tyto zákony pak dodají důsledek, který si odnesete. Matka může zabít koho chce (teď jsem sprostý), ale fyzikální ani duchovní zákony to nezmění. Prostě tahle logika je odlišná od lidské, někdy hrozně brutální, ale prostě to běží. Ve skutečnosti je většinou neutrální, nebo šťastná, ale zdůrazňuje se ta brutálnost.

Minulé životy k tomu dodávají jen to, že příčina může ležet i v minulém životě, ale stejně tak dobře i v tomto. Samozřejmě k matce přicházející o dítě bychom se měli chovat jako k někomu kdo prožívá těžké chvíle.

[51]: Slávek :

I zážitek vyhaslosti je zážitek, i zážitek vyčerpanosti, či apatie je zážitek. Mohou zažít třeba odpočinek, atd.

Já nevím ,mně to spíše připadá jakoby ti lidé nežili,Prostě nic. Moje bývalá kolegyně měla diagnostikovanou depresi a zároveň nějaký stupeň schizofrenie. Byla z těch svých stavů tak zoufalá,přála si zemřít. A říkávala to je takový velký v Tobě NIC,prázdno ,pusto,horší než smrt.

Samozřejmě už nemohla pracovat jako sestra,intenzivně se začala

léčit,byla i na tom uzavřeném odd. Teď dochází občas na stacionář ,vypadá dobře,a konečně zase má na tváři nějaký výraz a jiskru v očích.,..:-)

Ale Ty jsi sám něco podobného asi zažil ,tak asi víš sám nejlíp,jak člověku je....

Dobře, takže když lékař řekne, to dítě umřelo, protože spadlo z pátého patra (příčina z minulosti), zabila bys ho?

Tohle nechápu. To dítě zřejmě zemřelo proto,že někdo na něj nedával pozor,spadlo z 5.patra a na následky zranění zemřelo. Nepochopila jsem tu souvislost s minulým životem.

Daniela : Nikdy si nebudeme jistí v ničem.Jediná jistota je nejistota. Ale jsou další faktory které zvažujeme .Proč udělat to či ono,pro sebe,nebo pro někoho jiného,...

Láska-to je taky věčné téma :-) Jako bílá paní,málokdo ji opravdu zažil,ale všichni o ni mluví :-)

Co mám psát já o lásce? Takových umělců a básníku pro lásku a z lásky tvořily nádherné věci...

Za sebe můžu napsat jediné.Celý život mi láska chybí.Nepoznala jsem rodičovskou lásku ,ani v partnerském životě jsem si té lásky moc neužila. Věřím na lásku,toužím po lásce,chci dávat lásku.

Klidně si nechám svoje dětinský vidění světa.:-)

[44]: Barča: Super!

„Pozitivně myslet a zdokonalování se“ – to jsou marketinkové termíny více, než indické, zejména ten první. To je typický výsledek amerického bussiness myšlení a zjednodušování. Pozitivně myslet je príma, pokud to není samoúčelem.

„Pokud by měl být zážitek jen zážitek a nic,já nevím to by možná bylo dobré vyzkoušet u lidí na psychiatrii na uzavřeném odd. To jsou lidi bez emocí,vyhaslí,apatičtí,koho takoví lidé k sobě přitahují?“ – ale i oni zažívají. I oni přitahují okolnosti a osoby. Zážitek a prožitek je mnohem víc, než emoce. I zážitek vyhaslosti je zážitek, i zážitek vyčerpanosti, či apatie je zážitek. Mohou zažít třeba odpočinek, atd.

„Umíte si představit,že by Vaše dítě umíralo a někdo by Vám říkal,že to tak má být ,protože v minulém životě byl to a to?“

Minulé životy v populárním podání jsou stejně pravdivé jakože dárky nosí Ježíšek. Je v tom pravdivé jádro a to zákon příčiny a následku. Jediný rozdíl je v tom, že příčiny mohou být i před narozením, říká Indie, jinak se to neliší od skutečnosti.

„Co by jste mu na to řekli,možná by jste toho člověka zabili na místě.“

Dobře, takže když lékař řekne, to dítě umřelo, protože spadlo z pátého patra (příčina z minulosti), zabila bys ho?

Základní problém mnoha lidí je, že si z těchto věcí udělají jednoduché černobílé schéma: odměna, nebo trest, systém cukru a biče. Indie – systém Makarenko. :-) Nic jiného si nedokáží objevit.

„A co to je špatná věc? A co je dobrá věc? A co je svědomí?“

Na to má každý člověk, společnost i doba jiný názor. A také to závisí na okolnostech.

„S čistým svědomím lidé vraždí, ve jménu víry. A nedělá kde kdo spoustu dobrých věcí, jen proto aby si přišel lepší než ostatní?“

Jedna z nejhorších stavů, která dělá z lidí ty největší bestie je "spravedlivý hněv". Ano, i dělání dobrých věcí je někdy motivováno cítit se lepším.

„Paradoxně na onkologii a hematologii uslyšíte smích ,lidi ve skupinkách s barevnými šátky na hlavě,hodně diskutují,společně hrají karty...“

Zažil jsem si něklik let nemoci, kdy jsem nevěděl zda přežiju. Měl jsem to okořeněné ještě dvouletou ztrátou sluchu a zraku. Když jsem se po několika letech z toho dostal, dolehlo na mně těžké břímě – namísto jedné starosti (uzdravit se) se najednou objevilo milión běžných starostí v životě. Paradoxně to bylo období, které mi v životě strašně moc dalo.

A po problémech se zrakem a sluchem jsem měl paradoxně problém s přetížením mozku obrovskou spoustou informací. Telepaticky jsem viděl rodiče 400 km vzdálené a tehdy jsem se s nimi smířil. Trochu jsme spolu válčili, ale když já jsem ho viděl a cítil třeba tátovy myšlenky jak mně má rád, nemohl jsem se s nima nesmířit. A třeba tohle byla ta úžasná příležitost.

[49]: A láska? Bez té by to opravdu nešlo, ale co si pod tím slovem představujeme? Často ji podmiňujeme, oklešťujeme, klademe si požadavky, držíme se svých představ.

[48]: Pokud se stavíme silní a vysíláme že vše unesem, tak si druzí odloží a Vesmír nám naloží. Proč je správné být nekonfliktní? Je přece přirozené, že cítíme emoce a sem tam se v našem nitru odehrávají i zápornější pocity. Proč je nechávat v sobě a nastavovat stále nekonfliktní tvář? Proč se raději na tu emoci nepodíváme, nenecháme ji na sebe působit a nevezmeme si pro sebe z ní sílu? V životě je třeba se někdy naštvat a zabojovat za sebe.

Jsme si tak jistí, že víme co si přejeme? Není to tak. Jedna věc je vědomí a druhá podvědomí, a to se leckdy může křížit.

[46]: Ahoj :-)

Já nevím ,jak by to fungovat mělo. Všichni si přejeme být štastní,to znamená ,že to vysíláme kolem sebe ,proč to tedy tak není?Kdyby to takhle fungovalo ,byli bychom všichni štastní a zase by to nebyla rovnováha :-) Jasně co je to být štastný ? :-)

Proč se dětem říkají pohádky na dobrou noc ? Proč máme rádi všichni dobré konce ? :-)

Proč věříme na lásku?

[44]: Ještě si dovolím poznámku.

Tohle co jsem psala níže je čistě můj osobní pohled a pohled sestry.

Nevěřili by jste když vlezete např.na odd.onkologie a hematologie.Jsou tam lidi jako já,Vy,chtějí slyšet novinky,jak se máte,usmívají se,zavtipkují.Chtějí slyšet normální běžné věci ,ti mladí mají jiskru ,studují např.vysokou školu,mají elán,jsou pozitivně naladění asi právě proto,že možná tuší ,že tu dlouho nebudou nebo naopak,že věří ,že se uzdraví.Kolikrát jsem přemýšlela,jak ti lidé jsou silní,pohodoví,nekonfliktní.....proč tito lidé nemůžou mít prostě štěstí?

Tyhle lidi nesnášejí smutek,nikdy jim nesmíte dát najevo lítost,naopak musíte s nimi jednat jako rovný s rovným ...

Paradoxně na onkologii a hematologii uslyšíte smích ,lidi ve skupinkách s barevnými šátky na hlavě,hodně diskutují,společně hrají karty....

[45]: A co to je špatná věc? A co je dobrá věc? A co je svědomí? S čistým svědomím lidé vraždí, ve jménu víry. A nedělá kde kdo spoustu dobrých věcí, jen proto aby si přišel lepší než ostatní?

Pokud chce být někdo jen dobrý, k udržení rovnováhy bude zřejmě nutné, aby jinde byl někdo jen špatný. A my si ještě dovolíme soudit, on je ten špatný, tak by to být nemělo.

Každý chce mít hezký život a ví jak je to správně, ale to je velmi dětský pohled na svět.

[44]: Na těch " indických" knížkách mi vadí přesně jedna jediná věc. Odvolávat se na minulé životy.

Umíte si představit,že by Vaše dítě umíralo a někdo by Vám říkal,že to tak má být ,protože v minulém životě byl to a to. ? Co by jste mu na to řekli,možná by jste toho člověka zabili na místě.

To je přesně ten důvod ,proč tyhle knihy nemám ráda.

Myslím,že spousta lidí trpí,já nevím proč.

Proč by si to ti lidé měli přivolávat,nebo přitahovat?

Nerozumím tomu.

Jen maličkost,to ,že nemám ráda tyhle knihy,samozřejmě neznamená ,že nenávidím ty lidi,kteří je čtou. Ať si každý věří čemu chce.:-)

[43]: Slávek : Já nevím ,všechno to jsou takové teorie...a co je vlastně špatného na tom,že člověk ,který je morální,slušný,vstřícný ,soucitný,samozřejmě není svatý a má svoje nedostatky i když tohle je také relativní ,protože co jednomu vadí,tak druhého přitahuje,co je špatného na tom chtít nebo dosáhnout nějakého vnitřního štěstí ,nebo odměny v podobě spokojeného života...ano všechno co jsem jmenovala jsou pojmy relativní...mám tím na mysli takové to Šalamounské -zub za zub,oko za oko.

Takových knížek jako je ta Tvoje( neříkám,že je špatná) ,tak těch je všude spousta. Pozitivně myslet a zdokonalování se,pak takové ty "indické " ( já se omlouvám předem za neznalost těch správných filosofických pojmů ) Myslím ,že je to o 9 formách bytí,prostě jen chci říct,že těch názorů a návodů ,jak to všechno funguje je mraky.Kdo se v tom má vyznat? Navíc mně některé ty knihy přijdou prostě hodně vzdálené,nežijeme ve vakuu..

Já myslím,že každý člověk ví co je dobré a co je špatné ,má svědomí.Napadlo mně jestli zvířata mají svědomí ? A většina lidí předem ví,že když udělá špatnou věc ,tak by za to měla být potrestána s tím rizikem do toho i jdou a udělají to.

Pokud by měl být zážitek jen zážitek a nic,já nevím to by možná bylo dobré vyzkoušet u lidí na psychiatrii na uzavřeném odd. To jsou lidi bez emocí,vyhaslí,apatičtí,koho takoví lidé k sobě přitahují?

Další věc je společenská hiearchie ..

Ukázka z knihy Walsh – Hovory s Bohem II (já jim říkám horrory s bohem):

Cílem všech událostí a všech zážitků je vytvoření příležitosti Události a zážitky jsou příležitosti. Nic víc a nic míň.

Bylo by mylné považovat je za „dílo ďábla“, „trest Boží“, „odměnu z nebe“ nebo něco podobného. Jsou to prostě události a zážitky.

Smysl jim dává to, co si o nich myslíme a jak na ně reagujeme.

Události a zážitky jsou příležitosti, které k sobě individuálně nebo kolektivně přitahujete prostřednictvím svého vědomí. Vědomí vytváří zážitky. Snažíte se dosáhnout vyšší úrovně vědomí. Přitahujete tyto příležitosti, abyste jich použili jako nástroje k vytváření toho, čím jste. To, co jste, je bytost na vyšší úrovni vědomí, než teď projevujete vy.

Protože chci, abyste poznávali a prožívali to, čím jste, dovoluji vám přitahovat k sobě události a zážitky, které vám to umožní.

V této univerzální hře se k vám občas přidávají další hráči - náhodní známí, přátelé, spolupracovníci, příbuzní a životní partneři.

Tyto duše k sobě přitahujete a vy jste přitahováni k nim. Je to vzájemně tvůrčí zážitek, který vyjadřuje touhy obou stran.

Nikdo k vám nepřijde náhodou.

Neexistuje žádná koincidence. (Koincidence je anglicismus znamenající náhodnou shodu okolností.)

Nic se neděje náhodně.

Život není výsledkem náhody.

Události i lidé jsou k vám přitahováni pro vaše vlastní účely. Hlubší planetární události jsou výsledkem kolektivního vědomí. Jsou přitahovány k vaší skupině v důsledku vašich kolektivních rozhodnutí a tužeb.“

[41]: :-) snažím se rozhodovat tak, abych z toho měla dobrý pocit já. Tím není míněno jít přes mrtvoly. Jen abych byla schopná obhájit svůj postoj sama před sebou. Pohledy zvenčí se na můj postoj samozřejmě liší. Viz příspěvěk - Každý hledí přes svůj vlastní filtr :-).

[40]: Já mám malinko jiný problém.

Málokdy se zaseknu ,vzdoruju ,atp. Ale moje veliká bolest je hledat pravdu jako takovou,absolutní čistou.To znamená tu která v reálném světě neexistuje. Snažím se vše objektivizovat,najít kompromis,vidět to z různých úhlů a vyslechnout všechny možné" okolní pravdy ostatních ".

Snažím se nekřivdit a neubližovat a nebýt pod vlivem emocí ,ale to je pak strašně kolikrát těžký rozhodování

.A ve výsledku samotném to většinou ublíží především mně,protože někteří lidé pak mají pocit,že nejsem dost loajální,nebo ,že nemůžu brát tolik okolností najednou.

Jistě někdy je to jednoznačné a viník je skutečným viníkem ,ale někdy to je souhra více věcí dohromady.

Říkám si "Ať hodí kamenem kdo je bez vinny" Takže moje lekce spočívají v tom ,abych tu svoji spravedlivou nezávislost zharmonizovala s okolním reálným světem a hlavně tedy s lidmi:-)

Teď už to jde,ale dříve,v mládí ,kdy bylo všechno černo-bílý :-))

[39]: Ano, máš úplnou pravdu, bylo to na téma: Co si o věci myslím. Jak si to se mnou pohrálo a ukázalo mi to: Tak co, jak moc jsi svojí paní???

Přitom je to naprosto úsměvná příhoda, kupodivu nic vztahového. Jen jsem prostě byla natlačena okolností zvenku řešit něco, co se mi příčilo a já nevěděla jak na to. A když se ukázala ta pravá tvář a já přestala vzdorovat, povolila jsem, nebylo žádné řešení nutné!

Přitom ten vzorec je mi tak známý :-).

[37]: Saturn - to je skutečně přísný a chvílemi až nesnesitelný učitel ! Jeho lekce bývají hodně náročné.

[36]: Ano,také to znám :-) Ego a pocit moci je silnější než otevřená mysl :-) Občas to řešíme v práci.Chceš prosadit nějakou novou funkční věc,postup,vylepšení.Opatrně to navrhneš nadřízenému ,samozřejmě je dobré vystihnout jeho dobrou a vstřícnou náladu,vysvětlíš proč je to přínosnější pro ostatní i pro něj a problem je na světě. Buď tomu nadřízenému to vadí z principu,že na to nepřišel sám,nebo to bere jako zásah na jeho vedoucí postavení ,v každém případě obojí alternativy jsou špatné.Následuje jednoznačné nediskutovatelné NE. Takže jsem se to naučila brát v klidu ,bez emocí ,nepřesvědčovat ,respektovat jeho ne a nechat to " Vyhnít " tak jak to je a třeba za 2-3 dny ,sám dotyčný přijde a světe div se,on nad mým nápadem ,přemýšlel,dokonce ho to trápilo a mrzelo ,jak se ke mně v té dané chvíli zachoval .a co je neuvěřitelné ,dokonce ten nápad rozšířil o svojí další myšlenku,no prostě báječný.:-))

Někdo mi řekl,že nejsou věci špatné a dobré,jen se nám to v tu danou chvíli zdá být takové či onaké ,právě díky postoji,který k tomu zaujmeme. S odstupem času si právě tyhle věci lépe uvědomujeme. Jsou to dobré " lekce " pro život.

Myslím, že právě i na úhlu pohledu na věc,situaci, jsou postavené motivační techniky seberůstu a sebezdokonalování. Myslím,že tahle školení mívají např.manažeři velkých firem ,je to určitá psychohygiena. Ale myslím,že docela dobře se to dá uplatnit v obyčejném životě,v partnerství,v práci ..

[36]: Daniela: Že ze všeho nejdůležitější je co si o věci myslíš.

Všichni vidíme přes svůj filtr, proto také vše vede k sebepoznání, protože nemůžeme vyjmout sebe z toho co si myslíme, vnímáme, cítíme – vždy je v tom náš filtr.

Vidět věci jaké jsou se nám poštěstí jen zřídka. A to máme přitom mohutné nástroje – máme smysl pro pravdu, lásku, intuici, rozum. Také existuje kauzalita, tedy zákon příčiny a následku, abychom se mohli poučit, atd.

V astrologii jsou i planety jako síly, které zkreslují: Neptun dává iluze a zkreslení, v jeho náplni práce je vytvářet nové víry. Proto také je za ním vše, co vytváří „umělé reality“, tedy i oblbuje – reklama, divadlo, drogy, marketink, … a také i to co člověka povznáší – nábožensví, idealismus, touha po jednotě.

Saturn zase zkresluje věci do depresí a do pesimistického vidění. Přesněji materializuje a koncentruje a upevňuje to vidění a cítění, které je a brání změně – a pokud se jedná o smutek, tak to není nic šťastného.

[35]: Problém spíš bývá nápovědu správně přečíst. Nedávno jsem byla nucena si na vlastní kůži prožít banální příhodu. Od začátku jsem zaujala negativní postoj a prošla vlnou emocí (naštvanost, vztek, otrávení, lítost, smutek). Nakonec se ukázalo, že stav té záležitosti je úplně jiný, než já jsem viděla. Jako když luskneš prsty se můj postoj změnil, zcela obrátil. Ale přitom se nezměnilo vůbec nic, jen já se podívala z jiného úhlu.

Celkem mi dost překvapila, ta rychlá (prakticky okamžitá) změna. A říkala jsem si, co vše si z toho mám vzít? Že nejsem schopna jasně vyhodnotit? Nemám tedy správný úsudek? Že nevidím věci reálně, tak jak opravdu ve své podstatě jsou?

[34]: Ano ,něco řeším v sobě a ta odpověď si ke mě sama cestu najde,skrz něco ( Tv,net,časopis,nebo jiné lidi )Ne samozřejmě úplně vždy a rychle ,tak jak by člověk potřeboval :-) ,ale funguje to.

Ano,asi Vesmír a síla myšlenky. .

[33]: Barča viz 32: stává se mi to, snažím se být k takovým informacím pozorná, nepřeválcovat je a většinou je vnímám jako odpověď na otázku, kterou v sobě třeba momentálně řeším. Vesmír několikrát nenápadně v symbolech poukáže, vede.

A přece je stále co objevovat v hlubinách vesmíru,nebo hlubinách duše :

sedmý hřích

šestý smysl

pátou dimenzi

čtvrtý rozměr

třetí druh

druhého člověka

první lásku

Také se vám to stává?

Dostanete nápad, myslíte si jak je originální a najednou o stejné věci začnou mluvit kamarádi, uvidíte článek v časopise, objeví se to v rozhlase nebo v televizi, o netu ani nemluvím. Divíte se, jak je to možné, co je to za náhodu. Někdy nejde ani o nápad, jen zjistíte či objevíte nějakou věc, o které jste dosud neměli tušení nebo se vám něco zalíbí a najednou to znají všichni a je to všude okolo vás.

Asi to bude tím, že ten nápad se musel z něčeho zrodit. Zřejmě jste něco zahlédli či zaslechli aniž jste tomu věnovali plnou pozornost. Vaše podvědomí zapracovalo a když se nápad vynořil a vy jste se na něj začali soustředit, zaznamenali jste i to co zatím okolo vás procházelo bez povšimnutí.

Nebo máte lepší vysvětlení?

Roman:

Vyjádřil jste to naprosto dokonale.Oceán a vesmír ,to jsem měla na mysli,záblesky z minulosti...podmořské polorozbořené pilíře, podmořský proud,podmořské příkopy a hlubiny....zároveň širá poklidná hladina oceánu,zrcadlení ..

Já za toto vyjádření děkuji,moc mě to potěšilo :-)

Je úžasné .jak někdo dokáže zachytit myšlenku ,pojmenovat ji ,vložit do věty a ona plyne...

[15]: Super, lepší, než bych to dokázal já sám.

A pak ještě rovnováha v prostoru, ale ve stejném čase:

Pokus o soužití dvou etnik na stejném místě, přičemž většinové žije individualisticky a kapitalisticky, a druhé kolektivně a komunisticky. To první si naivně myslí, že to druhé touží jen po příležitosti rozvinout své individuality a pak co se jim tato příležitost dá svou individualitou velmi obohatí. A to druhé si myslí, že „kolektiv“ prvního etnika dikriminuje jejich etnikum, což první etnikum dokonce i potvrzuje na základě pozorování, že druhé etnikum nerozvíjí svou individualitu což by přeci přirozeně dělalo jako každý individualista. Přičemž čím více je na světě kapitalismu a individualismu, tím podvědomí až nesmyslně se snaží protlačit všechny co žijí opakem, i když je to racionálně nesmyslné. Ale podvědomí se řídí principem rovnováhy.

Déjá vu

Snad každý trochu vnímavější člověk měl už jednou jedinkrát v životě pocit: tak tohle už jsem jednou, někde viděl. Přesto, že se v daném místě nachází poprvé a s určitostí tam nikdy nemohl být. Někdy tento prožitek bývá doprovázen i zvláštním pocitem mrazení po celém těle či dalšími případnými tělesnými pocity. Francouzsky se tento zvláštní jev nazývá ,,déjá vu" (čti deža ví). Úzce s tím souvisí další termín ,,déja vécu", kterým jsou označovány děje, u nichž jsme přesvědčeni, že jsme je už jednou prožili. Doslovně je to-(již viděné)! Ať už je to zvláštní životní situace, náhodné setkání, tragická událost, událost velmi šťastná či nějaká banalita všedního dne. Nějaké kritérium pro to, při jakých událostech se to stává, zřejmě neexistuje. Ale jeden společný znak tyto události přeci jenom mohou mít...

Jsou to právě okamžiky ve vědomí, kdy se propojují události a děje v podvědomí s čímsi novým!

Jistě takový zážitek nutně odpovídá i aspektům z astrálních oblastí(planet a stálic a ..)

Takže přátelé,- karmické zážitky nebo vzpomínky je téma jak hrom k tomu co je nazýváno

podvědomím, ovšem ne pro každého.:-)

Není jistě myšleno to, co je jako něco podobajícího se snění. Myslim, že se to hodně plete a vzniká dojem , že jde o pamatené lidi, nebo o nějaká poškozená data proplouvající pod šedou mozkovou kůrou, v oceánu vědomí a myšlenek jako rybiček.Vůbec ono přirovnání vědomí k vodě a moři, co mě napadlo, je přilehavé. Představím si takové podobenství o moři a životě v moři! Voda tedy je vědomí(bez vody není života, stejně jako vědomí zapíná a podmiňuje existenci bytí). Smyslem života je tedy bytí-existence života a živých bytostí a organismů i neorganismů a všeho souvisejícího ..

Myšlenky jsou jako ryby, rybičky, hejna ryb chovající se v plavbě organisovaně a podivuhodně tvořící obrazce na dálku, nebo velké ryby, delfíni a symbol velkých ideí, velryby ale i žraločí myšlenky s otevřenou tlamou co požírá ty malé ryby!:-)A duše lidská plující v tom oceánu jako podmořská loď se schopností plavat u dna , kde náhle vnitřní zrak zahlédne trčet z písku na dně kus divné věci. Ale pozor někdo řekl, že takové věci neexistují , aje to klam. I paní učitelka říkala, že lidé co vidí takové předměty trčet z mořského dna a písku jsou šílení a nebezpeční. Ale duše zvědavá a milá nedbá a odhrábne kus písku a je tu ruka mramorové sochy z antického světa,... a druhá... a hlava a celý člověk z kamene. Ouha, to musím říci svým blízkým! Možná při té podmořské archeologii lze objevit nejen ruku , ale město pod mořem, palác královny Kleopatry, atlantis a třeba pirátskou loď s truhlou pokladů:-) To podvědomí je ještě více pod dnem mořským...zaváté přílivy a odlivy, tedy přeléváním časových intervalů, pulsů dějin a všeho kolem...možná je to vše nějaká náhoda:-), ale určitě to má souvislost s jednotlivými vlivy z nebe, tedy dalšího oceánu, ale oceánu vesmíru...

Jde o tu věc, že náhle v určitý den a minutu a vteřinu vyvstane pohled na věci a dění co je nám bezpečně známé, jisté, jasné a není to regresní záležitost(což je podmořská archeologie:-)).

Pokud je to placená věc(služba operatéra provádějícího regresní terapii) co vezme do svého nautila za poplatek plavce, je často určité předměty narafičit, aby byl zákazník odvázaný a přišel příště znovu a zaplatilů další a další potopení do hlubin vědomí. Občas je možné takto narazit i na opravdové dotykové místo, kde plavec již opravdu byl, ale hledej jehlu v kupě mořské! Skutečné objevy však přicházejí většínou při rozsáhlých nebo větších stavebních pracech(na sobě), znáte to při stavbách obchodních center, marketů silnic a dálnic a..

Takže jsou věci nastrčené nebo náhodně objevené..menší i velké přirozené ,ovšem velmi to vše jistě souvisí se vším, dalším, neboť je to vše celek, systém jako lidské tělo.

Stejně jako o objevu města pod mořem nejde nikdy většinou nálezce rychle do novin a televize , ale jistěže mlčí, tváři se normálně a potápí se odhrabávat kousky toho nalezeného:-)

Zatím jsem Troju neobjevil, k tomu je snad kdosi předurčen jako věhlasní archeologové...,a le kdybych tu krásku zahlédl někde v hlubokém oceánu, pozdravil bych její spanilou spící krásu a přikryl ji před zraky chamtivých zvědavců.Při představě co by ...

Možná je tu i paralela ve věci toho co Kristus dle dochovaných evangelií vyslovil: Např. Matouš 13/44: Království nebeské je podobno pokladu ukrytému v poli, který nějaký člověk nalezl a ukryl a z radosti jakou má, jde a prodá vše a koupí to pole!

[27]: Mně to přišlo vtipné :-) a tuhle písničku mám moc ráda, používala jsem jí jako ukolébavku :-)).

/25/ Taky se rozplývám, v okouzlení....:-))))

/24/*

Osmnáctka jako číslo komentáře. Prostě na tebe vyšlo číslo osmnáct! Mě nějak nenapadlo, že to má ten druhý význam:-)

Láska je jako večernice plující černou oblohou.....

autorem textu téhle stále zelené písničky je Václav Hrabě, mladý básnik působící v Hořovicích, dožil se jen 25 let.Je tady zajímavý zámek s energetický silnou zámeckou zahradou.

[24]: Miloslav: Já nekritizuji, já se bohužel rozplývám :-)). No nicméně celý život se snažím najít tu správnou míru....:-)

[23]: Miloslav: Ano, jsou to dvě základní, ryzí emoce láska a strach, veškeré ostatní (soucítění, lítost, hněv, vztek) jsou už jen odvozeny od těchto dvou.

Zamilování - nejsem zrovna z těch, kdo by na toto téma mohl rozdávat rozumy. Jsem ráda, když si uvědomím své projekce a když je dokážu sem tam postahovat :-). Namlouvací tanec je úžasná záležitost i v přírodě. Mně se při takovém rituálu líbí, že mohu sama v sobě pozorovat a cítit, co mi vlastně k druhému táhne, kolik moc se toho ve mně odehrává. Každopádně já bych bez lásky existovat nemohla.

Roman: Nejen pro osmnáctky jo??? I Ty vtipálku. Za sebe mohu říct, že jinak jsem milovala v 18ti, jinak ve 30ti a jinak teď :-). Taky jsem četla od velmi chytrého pána, že láska bolí, protože je to rána přímo do srdce. Amor vystřelí svůj šíp na naše nejzranitelnější místo :-). A co si budem povídat Amor povětšinou střílí velmi chaoticky a nerozvážně.

Hmm, láska...

(18) Odpovídám nejen osmnáctce:-))

Ta představa o zamilování se je nádherná!:-) Připomíná mi to Jaro v plném proudu v životě lidském.

Nádhera květů na obalené třešni v příjemném dni někde v osamocené ovocné zahradě a těch včel nad hlavou, vůně sladkých doteků a pocit lehkosti motýlích křídel někde v srdci, nebo duši? Jo určitě v duši srdce je sval a pumpa, řikaj medici! Duše má křídla, stačí se zahledět na brouka scarabea, jak ho zobrazil Egypt i pro nás stále zamilované!:-)

Tlukot srdce z doteků a blízkosti milého(milé) a zářivé oči hledící stále jedním směrem....už jsem uletěl do toho sadu....papa

[18]: Zamilovanost není špatná věc. Občas i to obouchání je škoda.

Řada lidí si vysnila svůj svět a pak ho zrealizovala.

Kdysi jsem četl hezkou myšlenku (Hovory s Bohem), která se mi líbí: Jsou jen dvě možné motivace, láska a strach. Ať už děláte cokoli, ve skutečnosti je za tím jedno z těchto dvou věcí.

A já dodávám (to už jsem já :-)) abych navázal na Danielu. Láska (a nejenom partnerská) je jen podvědomá touha po jednotě. Po jednotě s někým, se vším. A když někoho milujete, tak touha s ním splynout je tak hluboká, že vlastně už nejsou dvě osoby, ale pro vás jedna. A ten druhý je vlastně vaše půlka a přeci nebudete kritizovat sami sebe! Musíte se pochválit!

Ale láska, jakákoli, je vyjádřením základní podvědomé touhy po jednotě se vším.

Ve vrcholu partnerské lásky pak dochází ke značnému sjednocení obou včetně jejich podvědomí. V závěru pak i k fyzickému předání genů a novému životu.

Nicméně to oblouznění je mimo jiné velmi účelné i z podvědomého hlediska. Zamilovaný člověk se obvykle chce předvést před druhým v nejlepším světle – ale úplně stejně to pochopí i podvědomí. Dostane stejný program. Při spojení obou podvědomí a jejich programů pak na sebe nezačnou programy útočit, ale pěkně přesně podle snahy ukázat se v nejlepším světle i podvědomí ukáže to lepší a předá partnerovi ty nejlepší programy. Ten namlouvací rituál je z duchovní hlediska úžasný!

Proto děti z lásky bývají životaschopnější a nadanější. A také jsem si na okolí všiml, že dvoření a to jak moc se muž ženě dvořil a jak moc jí dával najevo, že o ní stojí velmi předurčí její chování k muži. Muži, kteří tuto pasáž vynechali, nebo odbyli, tak žena na ně řve, či sekýruje. Žena, které bylo na začátku dáváno najevo, že je obdivuhodnou ženou se po zbytek života k tomu muži chová velmi pěkně.

Potvrdil mi to nevědomky i jeden Arab, který říkal, že u nich jsou ženy štěkny na rozdíl od nás. Ale Arabky si moc lásky a zamilování neužijí.

[13]: Daniela : Kolektivní nevědomí - synchronizace - souznění - dobrá energie ? Myslím,že tohle máme v práci,teda tak nějak bych hodnotila pracovní kolektiv ,týmovou práci-souhra,koncert,dobrá energie-dobrá atmosféra-dobrá nálada-dobré místo na práci :-)

[14]: Daniela :

Naprosto souhlasím. Jsou lidé ,kteří Tě vysávají energeticky. Třeba někteří moji klienti.:-)

Nemohou za to,není to o sympatiích,a v práci se s děvčaty na tom konkrétním člověku nezávisle shodneme,vnímáme to stejně.

Naopak někdy se mi daří "natankovat " děvčata,právě tím ,že jim dám svoji ruku.Vlastně jsem na to přišla úplně náhodou....ale neumím to ještě pořádně ovládat a taky to vždycky nejde,třeba po noční jsem K.O.

[16]: :-))) to zamilování je náhodou výborné, to není až tak špatná varianta :-)). Po delší době mi pár Tvých poznámek donutilo otevřít od Osho Sex, ale poznámka o zamilovanosti mi rozesmála tak, že jsem jej zase odložila.

Dobrá zpráva je, že časem se člověk trochu obouchá a bludy nás neomámí na dlouho :-).

[16]: Slávek : Já děkuji za odpověď,byl to samozřejmě vtip.

Píšu si za uši : Hlavně Pozor na nějakého zamilovaného správce bezpečnostního systému! Enter.F12. :-)

Chtěla jsem to trochu odlehčit...

[12]: Blud a halucucanice (jak to nazvali v jednom českém filmu)?

Blud je falešná myšlenka, kterou nelze člověku vyvrátit. Například moje přesvědčení, že po mně jdou špióni z celého světa. Když se to pokusí někdo vyvrátit, ať dá jakýkoli argument, vždy mně jenom utvrdí, že blud je správný.

Halucinace je porucha smyslového vnímání. Například vidění bílých myšek, když vypiju víc kofoly.

V duchovním světě je velmi rozšířeným bludem, že na mně závisí záchrana celého lidstva.

A mezi programátory je rozšířené přísloví: „To, že jsem paranoik neznamená, že po mně nejdou.“ Nejlepší správci bezpečnostních systémů jsou odjakživa lidé, kteří jsou Ti, kteří nebezpečí vidí leckde.

Ale nejhorším případem trpící bludy jsou zamilovaní lidé. :-) Co Ti si všechno o tom druhém myslí. :-)

Taky si myslím ,že existuje něco jako národní podvědomí-možná mentalita...

prostě lidé jedné komunity,společenství ,národa ,státu....

Generační podvědomí.

Generace první republiky-ctnost ,morálka,noblesa,fair-play

Generace válečná -po válce budovat,stavět,kolektivismus,nové ideály

Generace 50.let-revolta ,nemakat,užívat života-Hippies

Generace 70-normalizace,mantinely,nevystupovat z řady,nehlásit se,neptat se,zatnout zuby a vdržať Pioner,brigády

Generace 90.-globalizace,nevim,snad Indigové děti.

Opět střídání polů,rovnováha

Kolektivní podvědomí

Proč jeden člověk inklinuje ke keltským kořenům,jiný se cítí být čínským filosofem a cítí sílu kaligrafie,další tančí a medituje za zvuků Afrických bubnů....a všichni to jsou češi "-)

Myslím,že tohle je taky spjato s podvědomím...

Ale to jsou jen moje dedukce a dojmy...:-)

[13]: Miloslav: I v tom máš pravdu, jsou lidé, kterých se zběžně ráda dotýkám a jsou jiní, s kterými je problém podat si ruku. Nesouvisí to s odsudkem či posuzováním dotyčného, ale s jeho energetickým výbojem, který pro mne je nebo není přijatelný.

Jsou typy, které mi zahltí svojí energií a utlumí a jsou ti, kteří ač skoupí na slovo mi obohatí jen svojí přítomností :-).

[11]: Ano kolektivní nevědomí, to je nadstandard nad tím co jsem zmínila. Pokud třeba pracuji ve skupině celý víkend, sejde se z prvního pohledu náhodně cca 15 různých, nesourodých lidí. Během těch hodin a dnů vznikne něco nového, nová energie, nové vědomí. Na konci víkendu si ti lidé stoupnou do kruhu a třeba se jen zlehka dotýkají souseda, v tom tichu vzniká a je naprosto hmatatelná neskutečná síla, přitom něco zcela jemnohmotného :-).

[10]: Slávek : Zdravím odborníka :-) Takže pane Ponkráci ,prosím Vás ,tak jak to tedy je,s těmi bílými myškami co tady běhají a a těmi myškami druhými s mašličkami co mi lezou po Pc.

Co je blud a které jsou ty halucinace ? :-)

Podotýkám nejedn se o delirium Tremens ,piju bílý čaj s jasmínem..:-)

[8]: Daniela : Ten příklad byl myšlen ironicky :-) a s nadsázkou.

Vnímám to stejně jak píšeš. :-),

[5]: Představ si, že bys měla tříletému dítěti vysvětlit co je to sex. Nebo se stane svědkem sexu rodičů.

Nic strašného se nestane, dítě si to nechá vysvětlit, třeba jako akt lásky, a nebo prostě to rodiče dělají.

Nicméně nepochopí plně ten zážitek. Není to v jeho zkušenostech, nemá to s čím porovnat.

Moje paměť mi neumožňuje pamatovat si definice.

Když jsem studoval techniku, kde jsme byli na koleji spolu s mediky, ukazovali mi pobaveně medici, co vše bych musel umět nazpaměť.

Podvědomí je trochu víc, než psychika. Vlastně psychika je takový ještě docela dobře pozorovatelný přívažek člověka. Ve skutečnosti podvědomí obsahuje jako slupky cibule mnoho vrstev, a čím dále od středu jste, tím méně je to osobní a tím víc je to propojené.

Jinak řečeno, někde podvědomě jsme všichni propojeni. Psychologie to nazývá archetypem, nebo kolektivním nevědomím. Také znáte příběhy lidí, kteří už svou přítomností v blízkosti člověka vyčerpávají. A nebo jiných, kteří vás nabíjejí.

Podvědomí je zkrátka informační systém komunikace s okolím a obrovský systém předávání informací. Ale také hlídač rovnováhy a na jemných úrovních řídí nejen psychiku, ale i takové nuance jako je osud.

Oceán,vnitřní vesmír ..tak nějak vnímám podvědomí....něco co je skryté ,neuchopitelné ,ale ryze jen moje ,něco co ze mě dělá právě a právě jen mně,žádnou kopii ,jen originál...

Proč jsem udělala zrovna tohle ? "No protože se mi to zdálo zrovna jako dobrej nápad "

Jsou to mý nevyřčený malý Velký sny,obavy,zvrácený touhy,:-)

Tušení ,víra v něco ,v můj život ,že to co dělám má nějaký smysl..,každý máme jiný smysl života a všichni něco nalézáme a hledáme a ztrácíme a opouštíme aby jsme se k tomu třeba později vrátili,právě jen proto,že se jen nám samotným zdá ,že to tak má prostě být,aniž by jsme tušili proč......víra mých předků...kořeny...moje vnitřní hledání pravdy,rozervanost ,hnací motor,moje Pompeje a zároveň moje jistota v sobě,moje ulita,prostor pro moji fantazii,pro miliony myšlenek ,neuskutečnitelné vize...neřízené střely ,ale taky záchranné pásy...

Proč to přeprogramovávat? Tohle je přece jedinečný a funguje to tak nějak samo,přirozeně.

Myslím ,že tohle všechno nás dělá právě jedinečnými.

Sešněrovala nás výchova,škola,rodiče,morálka,společnost,pracovní prostředí,doba,tak si nechme svoje Woo-doo .:-)

[7]: Tak ještě to zkusím jinak. Není nic platné vystylingovat zevnějšek, pokud si vnitřně nevěříme, výsledek je nula. Není nic platné nastavit svému okolí vlídnou tvář a hrát si na slušného, když vnitřně bojujeme s nadřazeností k lidem, s pohrdáním a okolí nás vlastně obtěžuje. Tenhle rozpor vědomého a nevědomého pracuje a časem se zhmotní.

Můj ryze neodborný osobní pohled na podvědomí:

Podvědomí-hodně se o tom píše ,právě třeba v souvislosti s učením cizích jazyků,nebo o tom jak si zlepšit svůj život" přeprogramováním " podvědomí a stát se tak štastnějším člověkem...už se to tu objevilo v diskusi.

Mně osobně to skutečně evokuje přeučování leváků na praváky....nebo ještě jinak:

"Přeprogramovat podvědomí,naučit se perfektně ovládat řeč těla,změnit osobní image dle posledních trendů, číst a konverzovat o tom co je in ,připojit se k tomu správnému davu a komunitě ,ženám bych doporučila tu správnou antikoncepci ,aby se eliminovaly změny nálad z důvodu kolísavé hladiny hormonů,nasadit ten správný zářivý úsměv a pak už chybí jen nějaké ty modní uniformy a

vystřílet všechny vrabce. :-)

Dokonalé tak trochu podle Ira Levina...Stepfordské paničky

Vzpomněla jsem si ještě na film Ostrov / The Island 2005

Tím nechci říct ,že bychom neměli o sebe dbát ,hlavně jako ženy ,vůbec ne..

Naopak podtrhnout svoji originalitu ,přirozenost a vykašlat se na to ,co zrovna letí......

[5]: Pro mne jsou to úplně jednoduché věci. Třeba když z ničeho nic změním pravidelnou trasu k mému domovu a potkám někoho, kdo je mi milý. Nebo když se probudím z tvrdého spánku, jdu k posteli svého děcka, sáhnu mu na čelo a zjistím, že má horečku. Nebo když řeším něco nepřehledného ve svém životě a z ničehonic potkám člověka z dávné minulosti a uvědomím si, že v současné době zpracovávám pocit, který už kdysi naskočil právě s tím dotyčným.

A v neposlední řadě důvěra v sebe, že dokážu rozpoznat co mohu a kam už bych neměla a že i když jdu do riskantní situace, mé vnitřní nastavení mi ochrání.

Podvědomí,nadvědomí,nevědomí,-nedokážu to definovat,ale určitě se najde celá řada úžasných definicí,ať už srozumitelných či těch odborných nesrozumitelných.:-)

Typu:"

Z hlediska globálního aspektu je tato problematika jako taková ,velice diskutabilní a variabilní "

Vzpomněla jsem si totiž jak jsem se kdysi učila šílený definice právě na hodiny obecné psychologie. Prostě stačilo umět odříkat definici,ale jakmile vám z hlavy vypadlo jediné slovo - konečná.

A že těch definic bylo: osobnost,charakter,emoce,bludy,halucinace,chování.,myšlení.,rozhodování..

Takže tady právě skutečně smekám před každým ,kdo pozná a umí vysvětlit rozdíl mezi bludy a halucinacemi,sny...

Vysvětlit tyto pojmy mi totiž přijde stejně těžké jako vysvětlit nevidomému ,který je od narození slepý ,co je zelená barva. A vysvětlit pojem tráva je zelená.:-)

Tolik můj " úvod" do tématu " Podvědomí a vše kolem něho "

[3]: Řeč podvědomí jsou pro mne náhody, omyly, symbolika, synchronicita a první jemné pocity po kterých teprve následuje úvaha, logika, rozum.

[2]: Na téma podvědomí se skoro zdráhám cokoliv napsat. Protože ať vyřknu cokoliv, působí to pro ty "nepolíbené" nedůvěryhodně a hledajícím je tak nějak jasno beze slov. Zcela jasno mi není, ale beru práci podvědomí jako přirozenou součást našich životů.

Jsou chvíle, kdy se cítím naprosto vyladěna se svým podvědomím a jsou jiné, kdy jdu bezděky proti němu.

[1]: Jung rozhodně přesně věděl co národy. :-) Jung to totiž nastudoval a pak z toho něco vycucnul. Mohutně studoval zejména náboženské texty. Studoval také mytologii a v jeho rodině bylo velké množství církevních hodnostářů.

Rozhodně u Junga se nedá pochybovat o inspiraci. Studoval alchymii a měl v knihovně i vzácné alchymistické spisy, radil se s I-ťingem, jako dítě věřil, že matka promlouvá s duchy. Dělal spiritistické pokusy. Mimochodem Jung neskrýval, že si při psychoanalýzách pomáhal horoskopy.

V roce 1916 vyrobil Jung svojí první mandalu, navštívil řadu zemí a studoval jejich mytologii.

Jungova dizertační práce (rok 1902) měla název „K psychologii a patologii tzv. okultních jevů“.

Roku 1912 vydal knihu „Symboly transformace“.

Roku 1944 „Psychologie a Alchymie“

K 400. výročí smrti poslal materiály „Paracelsus jako lékař“ a „Paracelsus jako duchovní fenomén“.

„Psychologie náboženství“

„Alchymistická studia“

A mnoho dalšího.

Zdravím,

(Slávek) RE: na nové vlákno :-)

tak to jsi mě zcela logicky nahrál,- právě jsem se rozmýšlel, zda-li se ještě nějak k podvědomí vůbec vracet:-) Netrvám na tom samozřejmě, spíš jsemTi chtěl do diskuze odpovědět....To víš, mi indiáni než na kobyle přicváláme k jedinému sloupu v prérii, kde se můžeš napojit na net- debata se mezitím pro mne velice zajímavě rozvinula jako vějíř do směrů, přesně podle tranzitů... Souvisí to zřejmě ještě i úplně s tím nedávným úplňkem, byl nádherný ve smyslu pozorovatele:-)

Předně chci poděkovat Slávkovi za vyčerpávající výklad :-) pojmu podvědomí a přijmutí role posla mezi civilizací primitivních indiánů a civilizovaných bělochů dnešního typu!

U sta prašivejch kojotů, takhle bílí muži většinou nemluví, asi nechtěji, aby byli indiáni také civilizovaní a viděli jim pod pokličku guláše z "hlubinné psychologie"...konečně začínám mít nějak jasno kam všechna ta sláva kolem podvědomí kráčí.

Tak to je právě asi počátek tohoto pojmu -snad u Junga, který zajímavě popsal věci kolem vědomí a podvědomí, ovšem nejsem si jistý, jest-li velký znalec lidské psychiky nezapomněl, že "národy"(spíš jednotlivci v nich) tisíce let velmi přesně(i když různě) popsaly lidskou duši(řec.psyché) a věci související s Ní! Stejně jako na duši si na to, čemu se říká podvědomí nelze sáhnout, aby jsme to hmatatelně mohli každý posuzovat, což tak má jistě být! Měřáky na duši sice existujou, ale zatím jen k zjištění tlaku:-)

citace z článku o Jungovi:

Vztah vědomí a podvědomí

K vyjádření vztahu našeho vědomého já a hlubin podvědomí bych použil následujícího přirovnání: Nesmírně bohatý, mocný a moudrý arabský šejk se rozhodl vybudovat firmu v Praze. Vybral si mě jako svého hlavního reprezentanta. Já sám nemám zdaleka tolik finančního a dalšího potenciálu jako šejk, ale mám vůči němu jednu zásadní výhodu – orientuji se v České republice. Šejk mi dodává prostředky a já za ně buduji firmu. Já bych toho bez jeho pomoci moc nevytvořil, ale ani on bez mé. Já představuji vědomou složku, šejk mé podvědomí (vnitřní já).

Naše podvědomí může být zdrojem veliké moci, síly, moudrosti… Je tím naším bohatým vnitřním já, které nám dodává „finance“ pro naše životní „projekty“. Ale je to naše vědomí se svým rozumem – část našeho bytostného já orientovaná k fyzické dimenzi – kdo je tady „doma“ a komu bylo svěřeno rozhodování o tom, jak se vyrovnáme se zdejšími překážkami a problémy. Je to vědomí, kdo nese odpovědnost za to, co ve svém životě vytvoříme…

"U sta prašivejch kojotů", takže hlubinná psychologie naprosto zavrhla jasnou pravdu, kterou my indiáni přijímáme od pradávna, že vše kolem nás má duši! Květiny, stromy, ptáci dokonce i řeka i všechny squaw táboře! A co teprve vědí psychologové o tom co je duch, astrální nebo éterické tělo...pokud už právě svými čistě materialistickými teoriemi i praxí nehodily vznešené znalosti starých kultur na smetiště dějin, Bůh ví proč?! Protože je v módě proužek!?

Taky výstižně popisuje použité přirovnání jedna z moravských lidových písniček(Sušil)

Hádala se duše s tělem, v lidovém pojetí problematiky. Jo, to tehdy ještě moravský venkov nepoznal Junga:-)

Jarda Hutka to později nazpíval ve známých lidovkách-Stůj břízo zelená a spol.