Je nebeská mechanika těžká v astrologii?

[58]: „Kolik kilometrů má obvod planety Země“

Země není přesná koule. Díky rotaci Země je na pólech trochu zploštělá. Takže obvod Země kolem rovníku je 40075,004 km, obvod kolem póĺů 40041,455 km.

Obvod Země má zajímavou historii. Francouzská akademie věd roku 1791 rozhodla, že délku metru stanoví podle obvodu Země, přesněji tak, že 10 miliónů metrů (= 10 000 kilometrů) bude délka poledníku od rovníku k pólu (tedy délka čtvrtiny obvodu Země přes póly).

Došlo tedy k přesnému měření délky poledníku, tedy délky obvodu Země. A z toho byla odvozena délka metru. Použily se samozřejmě tehdejší prostředky.

Proto je obvod Země velmi blízký 40 000 km. Ta odchylka od tohoto čísla je tehdejší chyba měření. Ale délku metru byla stanovena tak, aby obvod Země vyšel na toto kulaté číslo.

Kolik kilometrů má obvod planety Země Děkuji

[56]: Nejde jen o systém, i když i tam jsou rozdíly, ale domy jsou u každého různě široké. Znamení mají všechna stejnou šíři narozdíl od domů.

Vládce domu je podle znamení v hrotu domu, ale to znamení tam může být jen pár stupňů a zbytek tzn. většina domu může zabírat znamení jiné.

[55]: Ano, je to zhruba. Záleží jaký systém domů se používá – pak se ta šíře v kvadrantech liší. Základní osa Asc, Dsc, Ic Mc je stejná u všech systémů domů. Dům a znamení = vládce domu. (určují planety) 1 dům = 1 vládce. Je úplně jedno, kolik je v 1 domu planet. Znamení se tím nemění.

To je ale velmi zhruba, ne? Záleží na šíři domu a možná je to zhruba přibližně dlouho jako ve znamení, ale nestává se, že by byl dům pouze v jednom znamení ne? A když tak ne více domů.

[53]: Taže to vypadá, že moje laická úvaha nebyla až tak špatně. Mám radost :-)

[52]: „Jak přijít na to, jak se planety dostanou do domů a jak tam dlouho trvají?“

Každá planeta je v domě průměrně dvě hodiny.

Domy se totiž mění jako blázen.

Ovšem pokud mluvíš o tom, jak dlouho je planeta v domě (zastaveném v radixu – horoskopu narození), pak zhruba stejně dlouho jako ve znamení.

Barča: „Jak přijít na to, jak se planety dostanou do domů a jak tam dlouho trvají? Nebo je to stejné jako s těmi znameními ? Uran se mění v domech po 7 letech? Opozice (180 st) Uran – nativní Uran → 42 let→ krize středního věku. Kdyby se domy na rovníku točily, tak se točí rychle. Asi jako když se střídá den a noc. Proto se 1.dům Asc mění během dne tak rychle. A ty ostatní domy a planety v nich? Ty se přece v domech během dne nemění. Už se mi to celé plete. Nevím si s tím rady. Prosím zkus mi to malinko nějak srozumitelně přiblížit. Děkuji.”

Slávek kdysi na diskusi o topocentrických domech napsal: „Chtěl jsem se zeptat, zda by byl časem zájem, kdybych uvedl podrobnější článek s principem, historií a geometrií topocentrického systému domů. Tedy trochu náročnější čtení.”

Myslím, že nyní by se Tvůj článek velmi hodil. :-)

Roman: Ty se zabýváš astrologií ve starověku. Překládáš staré texty (viz. čtvercový horoskop ze 16.století). Zabýváš se různými obdobími jako byla egyptská, babylonská nebo helenská astrologie.

V souvislosti s nebeskou mechanikou a s tím, jak Slávek vysvětluje pohyb nebeských těles, tak mě napadla otázka. Jak se vlastně kdysi, bez znalostí efemerid vypracovávaly horoskopy? Myslím, že k tomu sloužil právě astroláb.

Vkládám odkaz na článek o astrolabu. Je úžasné jak byly dokonalé svojí přesností.

http://www.rozhlas.cz/planetarium/astronomie/_zprava/763994

Jiný typ astrolábu byl nalezen ve vraku řecké lodi.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mechanismus_z_Antikythery

[50]: Slávek: Tak jsem si malinko postěžovala, jak se mi to celé všechno točí. A teď si mě posadil ještě do většího kolotoče. Ach jo, zlatý labutě. Copak vypadám jako někdo, kdo chce studovat matfyz?! :-) Tiráky výborný příklad. A ty červené smyčky – obr.4 To je ten zpětný chod. Ta planeta předběhne Zemi a pak to ze Země vypadá, jako že jede pozpátku a couvá.

[44]: „Když chci zjistit jak dlouho bude jedna planeta trvat v jednom znamení, myslím, že to bude asi takhle: Pluto obíhá Slunce 249 let – v jednom znamení bude 249/12´= zhruba 21 let.“

Pozor na jednu věc. Tahle úvaha je pravdivá, pokud se na to díváš stojíc na povrchu Slunce. Ona je pravdivá i ze Země, ale pouze „v průměru“. V reále se ovšem doba trvání planety v jednom znamení může silně lišit.

Při troše zjednodušení z hlediska dějů ve Sluneční soustavě můžeme plus mínus říci, že Slunce je pevný a nehybný střed Sluneční soustavy. Pohled z nehybného Slunce vidí kruhové (přesněji řečeno elipsovité) dráhy planet.

Při pohledu ze Země je třeba si uvědomit, že Země se rovněž pohybuje kolem Slunce. Jsi tak v situaci, kdy jeden tirák s názvem třeba Mars si to šine po své oběžné dráze a sleduješ jeho pohyb z jiného tiráku zvaného Země, která také jede po své oběžné dráze.

Ze Země tedy každou planetu vidíš jako složeninu pohybu Země a složeninu pohybu dané planety. Výsledkem není pravidelný kruhový pohyb ale složenina dvou pohybů. Tato složenina dvou pohybů způsobuje, že pohyb každé planety (z pohledu zemského) vykresluje na nebi křivku zvanou (tuším) epicykloida.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Epicykloida_zkracena_prodlouzena.png

http://dagles.klenot.cz/rihova/krivky.html

To je to co astrologie řeší jako normální (direktní) pohyb a retrográdní (zpětný) pohyb – což jsou okamžiky, kdy planeta na křivce se otočí a jde zpět.

Barča: Jak to, že se planety v domech tak často nemění? Přece jak které. Ty rychlé se střídají v domech poměrně často a ty pomalé když se přesunou do jiného domu, tak zase působí v zcela jiném místě/domu poměrně dlouho, i několik let.

[47]: Jj i Saturn se mi pořád courá 7. domem cca 100 let, to je pořád 2 kroky dopředu a jeden zpátky :-))....

[45]: Daniela: „A to si vem, že planety neplynou stále stejným tempem, ale občas začnou couvat :-)).....

Vidíš, zrovna dnes nasadil opticky zpětný chod Merkur a bude tak do 23.dubna.

[45]: To kouzlo astrologie spočívá také v tom pomyslném zámku – nástrojařině. Je to jako orloj, nebo strojek věžních hodin. Kdy všechna ozubená točící se kola do sebe zapadají. Všechny možné dráhy se točí a cvak, cvak a všechno do sebe zapadne. Chtěla jsem jen malinko zahlédnout ten strojek toho orloje.

Nebude ze mě mistr hodinář, jen se dívám. :-)

[44]: Barčo, obdivuji Tě, z Vašeho počítání jsem se unavila již před několika komentáři :-)). Taková astrologie pro mne ztrácí veškeré kouzlo. A to si vem, že planety neplynou stále stejným tempem, ale občas začnou couvat :-)).....

[42]: Slávek: Pokus o laickou úvahu: Jedno znamení na ekliptice je 1/12-tina kruhu. Když chci zjistit jak dlouho bude jedna planeta trvat v jednom znamení, myslím, že to bude asi takhle: Pluto obíhá Slunce 249 let – v jednom znamení bude 249/12´= zhruba 21 let. Neptun zhruba 14 let, Uran 7 let. Saturn zhruba 2,5 roku. Jupiter 1 rok. Mars asi 57 dní. Měsíc 2,5 dne. Planety Merkur a Venuše jsou u Slunce nejblíže, takže se pohybují podobně jako Slunce po ekliptice. Trvání Merkura a Venuše v jednom znamení bude podobně dlouho trvat jako u Slunce, něco málo méně mezi 20-30 dny.

Všechny ty dráhy a pohyb se snažím představit prostorově. Z pohledu, jako když se dívám ve vesmíru na sluneční soustavu a přibližuji se k Zemi. Je to těžké. Planety v domech se tak často nemění. Jak přijít na to, jak se planety dostanou do domů a jak tam dlouho trvají? Nebo je to stejné jako s těmi znameními ? Uran se mění v domech po 7 letech? Opozice (180 st) Uran – nativní Uran → 42 let→ krize středního věku. Prosím zkus mi to malinko nějak srozumitelně přiblížit. Děkuji.

Kdyby se domy na rovníku točily, tak se točí rychle. Asi jako když se střídá den a noc. Proto se 1.dům Asc mění během dne tak rychle. A ty ostatní domy a planety v nich? Ty se přece v domech během dne nemění. Už se mi to celé plete. Nevím si s tím rady.

[41]: „Jestli to chápu správně tak – podstata měření času je – vycházet z kruhu. Analogie hodin: 24 hod = 360 st. Děkuji za nějaké jednoduché srozumitelné vysvětlení pro laika.“

Správně jsi oddělila od sebe čas a měření času. Měření času je možné jen pozorováním nějakého pravidelně opakujícího se děje.

Mechanické hodinky mají mechanickou pružinku co kmitá (nepokoj), elektronické hodiny (a počítač) krystalový oscilátor (quartz), atomové hodiny měří pravidelné děje v atomech. Kyvadlové hodiny zase měří pravidelné bimbání kyvadla sem a tam.

Pozemšťané si zvolili jako základ měření času dva pohyby: roční oběh Země kolem Slunce a denní otáčení Země kolem vlastní osy.

Každý pravidelný pohyb je buď kruhový přímo (to jsou ty otáčivé pohyby Země), nebo se na kruhový dají převést matematickou cestou. Ostatně kruh jako symbol cyklického opakujícího se děje je nabíledni.

Pokud spojíš zeměpis a čas – den je jedno otočení Země kolem osy = 24 hodin. Když si na Zemi představíš poledníky, tedy zeměpisnou délku, třeba nasázené kolem dokola celé země na kruhu rovníku, pak je analogie mezi úhlem a hodinami jasná. Rovník jako kruh má 360 ° a otočí se jednou otáčkou dokola kolem celé osy za 24 hodin.

Takže 24 hodin = 360 ° není abstraktní analogie, ale tvrdá realita. Z toho Ti vyplyne, že 1 hodina = 15 °. Pokud se posuneš o 15 ° zeměpisné délky (v poledníku) na východ, místní čas se zvětší o jednu hodinu.

My jako pozemšťané můžeme vnímat čas jen nepřímo – přes nějaký materiálně se projevující se děj, tedy pohyb (či vývoj něčeho). Jiný způsob sledování času nemáme. Tudíž tak vzniká analogie pohybu, či prostoru (v tomto případě kruhu jako dokonalého symbolu opakujícího se děje na měření času) s časem.

[41]: Barča:

1) Babylónský rok trval 360 dní (12 měsíců po 30 dnech). A proto si rozdělili kruh na 360 stupňů.

Oni měli rádi šedesátkovou soustavu.

2) 360 stupňů je také 6× úhel, který svírají dvě strany rovnostranného trojúhelníka (60 °) a ten si rozdělili na 60 dílů.

Proto také má stupeň šedesát (úhlových) minut a každá (úhlová) minuta má šedesát (úhlových) sekund.

3) Kromě toho dělení kruhu na 360 ° je nesmírně praktické, protože Ti vyjde celý počet stupňů, když kroh rozdělíš na 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 12, 15, 18, 20, 24, 30, 36, 40, 45, 60, 72, 90, 120, 180 dílů. Pravděpodobně i tohle bylo za tím.

4) Římané zase označovali úhlové minuty a sekundy římskými číslicemi. Ty se psaly menší jako horní index. Úhlová minuta měla označení I, úhlová sekunda označení II, ještě jemnější dělení III, další dělení IV, atd. Z toho vznikly dnešní značky pro úhlovou minutu a sekundu: 20° 40' 60".

Slávek: Je strašně těžká. Názvy se mi pletou a z těch všech možných drah a kružnic se mi motá hlava.

Ekliptika je kružnice a na ní leží 12 znamení. Protože je to kruh – má 360 st. To znamená, že každé znamení trvá 30 st. Ono to téměř odpovídá skutečnému roku. Rok je jedno oběhnutí Země kolem Slunce = 365 dní. Slunce v jednom znamení trvá zhruba 30 dní. Všechny planety jakoby leží na ekliptice a proto jsou vždycky v nějakém znamení.

Venuše obíhá Slunce 255 dní. Nejsem schopna přijít na to, jak dlouho ta Venuše sedí v jednom znamení. Zajímalo by mě, právě jak ty ostatní planety dlouho trvají v jednom znamení. A podobná pro mě nepochopitelná souvztažnost je pohyb planet v domech. Jestli to chápu správně tak – podstata měření času je – vycházet z kruhu. Analogie hodin: 24 hod = 360 st. Děkuji za nějaké jednoduché srozumitelné vysvětlení pro laika.

[39]: Slávek:„ Poznání může bolet.” Bolest jako všechno má svůj rub a líc. Čím více jsi zranitelnější, tím více jsi i citlivější, vůči lásce, kráse, životu. Když cítíš bolest, cítíš i lásku. Kdo je necitlivý ke své bolesti, je necitlivý i ke své lásce.

––

Dále myšleno lehce nevážně:

Slávek: „Když jsem studoval kybernetiku, tak jsme v předmětu umělá inteligence hledali přesný význam slova inteligence. Nakonec jsme se dohrabali, že není jasné co to je.”

A proto nyní studuješ tu psychologii. :-)

Slávek: „Například lékařské texty chápu v angličtině rychleji, než v češtině. Odpadá ta fáze zkoumání slovníku. O radě věcí vůbec netuším, jaký má český název.”

Ano, o tom nepochybuji – viz. Tvoje docentura z parazitologie. :-)

––

Vtip na konzoli jsem pochopila.

Myslím, že to bylo díky tomu, že nebyl v radiánech, ale ve stupních :-)

––

Ano, souhlasím. Odborná literatura je někdy natolik odborná, že skutečně pokud nejste odborník v daném oboru, tak nemáte šanci té literatuře porozumět. A spoustu času člověk ztratí tím, že jen hledá a překládá si odborné výrazy, aby věděl co vůbec znamenají, aby byl vůbec schopen pochopit, co se autor snažil tak odborně říci. Tím pádem se učíte něco, čemu nerozumíte a nebaví to.

[34]: „Víte, pro mě osobně je ze všeho nejhorší nejen učit se, ale kolikrát vůbec pochopit význam definice. Už jen to samotné slovo – definice. Hrůza. Kolik autorů, odborníků – tolik definic.“

Proto je třeba udržovat počet klíčových slov tak malý jak jn je možné.

„A mám zkušenost z medicíny, že čím je pojem na podstatu pochopitelnější a sám o sobě jasný – tím více je jeho definice komplikovanější, nesrozumitelnější, abstraktnější a bez podstaty.“

Já mám zkušenost z českých vědecjých textů, že si ve tvorbě nových slov libují a jsou v tom velmi výkonní. Když čtu jakýkoli český vědecký text, tak 90% času mi dá zkoumání významu nových patvarů. V každé vědecké práci si pak dá autor práci, aby vymyslel nové, nebo pozměnil staré a pokud možno neužíval terminologii zažitou jinde.

Například lékařské texty chápu v angličtině rychleji, než v češtině. Odpadá ta fáze zkoumání slovníku. O radě věcí vůbec netuším, jaký má český název.

„Příklad: Bolest – všichni ji známe, víme o co jde. Nevěřili by jste kolik je na ní všech možných definic.“

Když jsem studoval kybernetiku, tak jsme v předmětu umělá inteligence hledali přesný význam slova inteligence. Nakonec jsme se dohrabali, že není jasné co to je.

Následně přijde vědec a chce srovnávat třeba testy IQ, zda horoskop určí to samé. Takové srovnání nemá smysl dokud se neujasní přesné definice toho co se chce srovnávat.

„Vlastně asi ano, když prvotní hříchem bylo, to, že Eva jako první člověk, chtěla ochutnat jablko ze stromu POZNÁNÍ. Za to byl trest – vyhnání z Ráje. Takže možná si Bůh opravdu přeje, aby lidé žili v sladké nevědomosti.“

Ze stromu poznání dobrého a zlého. Abys poznala, musíš poznat dobré i zlé. A to už nemůžeš být jen v ráji.

To také můžeš říci: Doktor za to abych se uzdravila mi působí bolest. Píchá do mě injekce, dává mi léky po kterých je mi špatně. Možná, že doktor skutečně nechce, aby se lidé uzdravili.

[37]: „Radiány jsou úhly v prostoru. Stupně jsou úhly na papíře.“

Nikoli. Radiány i stupně jsou dvěma různými jednotkami stejných úhlů. Asi tak jako km a míle jsou dvěma různými jednotkami vzdálenosti.

Úhly de facto jsou placaté. Tedy na rovině, či papíře. Úhly se měří i v prostoru, ale vždy tak, že se nakreslí na nějaké rovině (papíře) proložené prostorem.

Existuje i prostorový úhel, ten se měří ve steradiánech.

Úhly kdekoli můžeš měřit v jaké jednotce chceš. Je to jen na Tvém rozmaru, zda je budeš měřit ve stupních, nebo radiánech, nebo jakékoli jiné jednotce, kterou si vymyslíš.

Jediné co je, že radián odráží přirozený poměr v přírodě. Ale lidsky v něm zapisovat úhly je dost nepříjemné. Na druhé straně do všech (složitějších) matematických vzorců se dosazují radiány. Například na jednom programátorském fóru jsem jednomu člověku odvodil vzorec na vzdálenost dvou velmi blízkých bodů na zemi, zná-li jeho souřadnice. Klasický učebnicový vzorec byl nepřesný. První co mi sdělil, že je to špatně. A druhou odpověď kterou dostal od někoho jiného je, zda tam dosazoval správně radiány. A to byla ta chyba.

Sínus, kosínus, arcus sínus, a další – to jsou matematické funkce, kde vše funguje na radiánech. I kalkulačka tyhle funkce počítá na radiánech. Když zadáš stupně, první je převede na radiány a s nimi teprve počítá.

Matematici počítají vše v radiánech, to je přirozená jednotka úhlů. Ale jen jednotka. Klidně je můžeš počítat ve stupních, je to praktičtější v řadě případů.

Nedělej si hlavu. Měř klidně úhly ve stupních. Úhlům je jedno, zda je budeš určovat ve stupních, nebo radiánech.

Malý vtip, který jsem slyšel v rozhovoru: Herní konzola X 360 od Microsoftu se tak jmenuje proto, že když jí otočíš o 360 °, vypadá stejně.

[32]: Slávek: Děkuji za vysvětlení.

Radiány jsou úhly v prostoru. Stupně jsou úhly na papíře. Jako je např. reálná kostka cukru = krychle. Tak je čtverec a malování krychle geometricky na papír – neprostorově. Takže ve skutečnosti úhly planet jsou radiány – ten úhel v prostoru vypadá jako trychtýř. Stupně – úhel na papíře je výseč kruhu jako rovina → používá se kvůli zjednodušení = geometrie.

[34]: Je to špatně, že lidé něco chtějí vědět?

Není...:-) Žádný Otec nedává svým dětem do rukou nebezpečné dárky, aby s nimi nakládali podle toho jak se zachce jim.

[34]: Ne ne , neblaze proslulý výrok bolševického parazita Lenina...:-)

Myslel jsem, že už je v propadlišti dějin....

Víte, pro mě osobně je ze všeho nejhorší nejen učit se, ale kolikrát vůbec pochopit význam definice. Už jen to samotné slovo – definice. Hrůza. Kolik autorů, odborníků – tolik definic. A mám zkušenost z medicíny, že čím je pojem na podstatu pochopitelnější a sám o sobě jasný – tím více je jeho definice komplikovanější, nesrozumitelnější, abstraktnější a bez podstaty. Příklad: Bolest – všichni ji známe, víme o co jde. Nevěřili by jste kolik je na ní všech možných definic.

––

Bolševická pořekadla? To si měl na mysli, ten můj notýsek?

––

Pochopení věcí.

Já nevím, dřív lidé vůbec nevěděli jak při bouřce vzniká blesk. Mysleli, že se na ně Bůh zlobí. Dnešní lidé se sice blesku při bouřce také bojí, ale už si lépe dokáží vysvětlit jak ten blesk vzniká. Je to špatně, že lidé něco chtějí vědět?

Vlastně asi ano, když prvotní hříchem bylo, to, že Eva jako první člověk, chtěla ochutnat jablko ze stromu POZNÁNÍ. Za to byl trest – vyhnání z Ráje. Takže možná si Bůh opravdu přeje, aby lidé žili v sladké nevědomosti.

Ale abych všechno nesváděla jen na Boha. Psali jsme tu o vymývání mozků. O dezinformacích v médiích.

[28]: Roman: Když jsem se kdysi potřebovala naučit na kardiologické JIP křivky EKG, tak jsem si to všechno psala do takového notýsku. Pozorovala a točila křivky, konzultovala s lékařem ve službě.

Nebyly to jen křivky, ale také nové postupy při léčbě infarktů, při léčbě arytmií, spousta jiných technických věcí jako bylo nastavování režimů plicních ventilátorů, zavádění pacemakerů, zkrátka praktické věci.

Odborné literatury bylo sice hodně, ale když v jedné větě je pět nějakých odborných slov, které nevíš co znamenají, tak to prostě nebaví. Takže všechno jsem se většinou učila v praxi. Otázky proč, jak, na co apd. Pravdou je, že jsme měli bezvadnýho šéfa na kardiu. Když byla chvilička ve službě, vzal si tužku, papír, kreslil a vysvětloval.

Moje rada zní: S – S jako Sešit na astrologii, Svoje kresby a malůvky, Svoje poznámky a vysvětlivky a Slávek. :-) Vlastně, tady je to podobné, jako na kardiu. :-)

[29]: Barča: „Na zemi se měří úhly v stupních. To je větrná růžice, sever, jih, východ a západ – azimut.Ve vesmíru ty jednotlivé planety svírají mezi sebou úhly – to je také asi ve stupních. Vzpomněla jsem si ze školy na geometrii a měření v radiánech. Kde se využívá měření v radiánech?“

Radiány jsou úhlovou jednotkou přírody. Všechny úhly se stejně ve výpočtech počítají v radiánech. Všechny fyzikální vzorce i matematické funkce počítají v radiánech. Pokud něco ukáže výsledek ve stupních, bylo to přečteno z radiánů na stupně.

Radián je přirozený. Jeden radián je úhel, kdy obvod je stejně velký jako poloměr. První kdo si osvojili radiány v praxi a zahodili stupně byli ostřelovači. Je to přeci paráda, když vědí, že střílí na 100 metrů (poloměr) a pokud hnou puškou o jednu tisícinu radiánu doprava, střela střelí cíl o jednu tisícinu vzdálenosti (poloměru) doprava, tedy v tomto případě o 10 cm.

[30]: Zajímavé -jaký mají Tvé úvahy směr. Když píšeš, že ti naše zdejší debaty pomohli v pochopení astrologie, těší mě to....:-)

„Astrologie je určitá filozofie, kdy všechno souvisí se vším. Astrologie je svým použitím velmi univerzální – ve všech rovinách. Je to tím, že její principy právě pocházejí z Universa. ”

Vidím to tak, že tuto větu nedokáže napsat ani velká řada astrologů!:-)

Napsala jsem: „Astrologie není možná tak úplně klasická věda, je to spíše filozofie. Filosofie toho, jak poznat sám sebe, svůj život a jak se dívat na svět, kdy všechno souvisí se vším. O astrologii nevím vůbec nic. Ale to málo, co jsem se tu naučila a dozvěděla je právě o tom – učit se dívat a přemýšlet o věcech malinko jinak. Astrologie je svým použitím velmi univerzální – ve všech rovinách. Je to tím, že její principy právě pocházejí z Universa.”

Planeta Země – 3. planetou v pořadí Sluneční soustavy. Číslo 3 si můžeme představit jako trigon – vzájemná rovnováha a spolupráce, funkčnost. (všechny tři body jsou jedinečné a dohromady tvoří funkční jednotku) 3 jsou svým způsobem tři body, které splývají v jedno (Otec, Syn, Duch Svatý = Bůh) Ta 3 není jen v křesťanství. 3 v pohádkách – tři sudičky, tři úkoly (počátek, konání a dokončení úkolu – v podstatě něco podobného jako trigon) Tarot = 3. je Císařovna – matka Země, plodnost.

Slávek: Na zemi se měří úhly v stupních. To je větrná růžice, sever, jih, východ a západ – azimut.Ve vesmíru ty jednotlivé planety svírají mezi sebou úhly – to je také asi ve stupních. Vzpomněla jsem si ze školy na geometrii a měření v radiánech. Kde se využívá měření v radiánech?

Poloha na zemi se určuje pomocí souřadnic – rovnoběžka a poledník → ten jejich průsečík. Jak se určují polohy planet ve vesmíru? Také nějak souřadnicemi? Jak někdo dokáže vypočítat, kde se ta planeta právě nachází na své dráze, navíc je to elipsa? Pomocí čeho? Já vím počítače, ale Ty jsi programátor :-)

Vůbec mi nejde do hlavy, jak ty tabulky (efemeridy) se počítají. Ale možná to nějak snímají všechny ty možné sondy a družice co jsou ve vesmíru. Díky za odpověď.

[26]: Naprosto souhlasím s každou větou, moc zajímavé.

Avšak astrologie dosud u nás nemá žádnou obrázkovou i neobrázkovou učebnici pro všechny zájemce. Proč tak neni , je mi trochu záhadou. Kdo by ji sestavil, byl by stejně za šílence a šarlatána, zvlášťě někdo s vysokou školou. To by asi nebylo dlouho na rozdýchání a Skeptikové by mu poslali nějaký ten šutr, aby se moc o věcech nemluvilo prospěšně. Viděl bych to jako na slušných několik úvodníků v médiích a na Nově:-) v hanlivém povzdechu a zahrání do autu. Není třeba nějak všeobecně mluvit v takové učebnici o souvislostech hermetických, jen seznámení se základem o tom co je astrologie , možná formou otázek a odpovědí, kde lze nalét základ od astrologické autorit(y )současnosti. Možná by přijatelnější bylo, kdyby odpovídalo vícero astrologů i nezaujatých astronomů. Nelze však tolerovat dlouho stav, kdy se vše tají, mlží, krčí rameny a sune do oblasti nějakých pověr o ovlivnění osudu a věštectví srovnatelných s hadačstvím při sázkařském běsnění. Berte to jen jako malý nápad, nic co bych si vynucoval názorově:)

Respektuji většinu názorů a představ o tom jak astrologie a související vznikla. Kde se vůbec vzalo na naší planetě něco tak podivuhodného jako zmíněné komplexní vědění o vesmíru a vlivu planet a všeho mimo zkušenostní dosah lidský?! Protože když se kolem důkladně rozhlédneme, lidstvo se vývojově nijak významně nezměnilo co se týká vzhledu a genetického fondu za posledních 10. 000 let , i více. Budeme-li číst ovšem starší, třeba školní a studentské literární fantastické teorie o vzniku člověka(Eduard Štorch v českém prostředí a úžasné kresby od z. Buriana), jsou tam tato období ilustrátory malována na podporu genetických mutací a vzhledu naprosto v jiných barvách než dnes. Nedavno jsem koupil dětem knížku o lovcích mamutů, kde se otevřeně říká (píše to vše tým antropologů a archeologů), že představy v minulém 20. století jsou již z pohledu dnešní vědy překonány a upřesněny. Je zde vysvětleno velmi precizně i dětem, že to byl velký omyl, ohledně vzhledu a schopností, nebo úrovně těchto lidí. Ilustrace jsou tedy přesné. To znamená, že ti lovci mamutů mají antropologicky vzhled naprosto identický s člověkem dnešního typu. Jen se jim přimalují delší vlasy , vous a více vrásek, aby se čtenáři zas moc nevyplašily:-) V podstatě vypadají uplně stejně po analýze jako třeba Slávek nebo Barča:-))Máme dnes díky počítačovým programům a já nevím díky jakým vymoženostem , příklad jak sestavit podle lebky přibližný vzhled dle kosterních pozůstatků. Antropologové běžně tuto metodu zobrazení podoby používají, a tak je neúnosné tvrdit dnes něco jiného, odporujícího. Jen pomalu, chce to v klidu:-)

Souvisí to jistě i s astrologickým hodnocením vzhledu a typu člověka. V případě , jiného vzhledu, jiný ascendentární vliv atd. Musely by tedy být naprosto jiné zodiakální vlivy, než dnes, což jistě byly. Ovšem nikde není zmínka o tom, že by měla před pár tisíciletími souhvězdí jiný vzhled.(Pominu teď věci znamení a souhvězdí). Samotný názor, nebo teorie v astronomii o tom, že dochází v souhvězdích k rozvoru vzdáleností mezi stálicemi není nijak průkazný. Počítačová simulace se chová podle toho jak je naprogramovaná. Můžu si tam nasimulovat třeba vepřo knedlo zelo.:-)

Už jsem níž psal, že původ astrologie nepovažuji za pozemský, je proto nakonec velmi mnoho indicií. Jak myslim správně zmínila Daniela, nesouvisí to jen s pozorováním oblohy, empirické odvození polohy planet. Hermetické vědy obsahují universální informace o člověku a jeho původu, o vzniku života a dalším. Je to jak s tou tzv. celostní medicínou, která při léčbě a prevenci uvažuje celého člověka. To bych viděl jako velmi příbuzné. Nebeská mechanika už je to vše, jak píše moc zajímavě právě znalec-Slávek. V tomto odvětví jsem velmi slaboučký:-) vlastně se díky Slávkovi mnoho věcí zvolna doučuji.

Tak to jen trochu z mého pohledu...

Zatím stále přístup k informacím je. Staré knihy existují. Dokonce psané českým jazykem.

Základní problém lidí je, že si neuvědomují, že je vždy něco za něco. Chtějí dokonalé informace, které jsou jednoduše a prostě podané a zároveň podané dokonale přehledně a dokonale zábavně.

Jistě není problém udělat obrázkovou, nebo hezkou knížku, ale to nic neříká o obsahu. A protože málokdo je talentován natolik, aby byl vynikající grafik a zároveň hluboký znalec oboru – jen málokdy se potká knížka, která je graficky či obrázkově vynikající a zároveň obsahuje hluboké informace o oboru. To je také důvod, proč dnešní přeumělkované školní učebnice nestojí většinou za nic a děti z nich asi nic nepochopí.

Hlubší informace obecně mizí. Celý internet, plná knihkupectví, stejně tak jako vědecké časopisy jsou plné povrchních a povšechných informací. Navíc systémy jsou nastaveny tak, že hluboké a tedy málo žádané informace mizí.

Internetové vyhledávače nabízejí první to nejhledanější – tedy masovky.

Věda hodnotí vědce podle počtu citací – tedy dopředu se dostávají masovky. (Mendělejev by prý podle dnešního vědeckého hodnocení propadl – jeho práce je ve vědeckých pramenech ocitována pouze 2×, takže by ho vykopli s tím, že jeho vědecký přínos podle dnešních kritérií je na nic.)

Je třeba si schovávat a ukládat kvalitní věci na které narazíte. Jsou hůř a hůř k sehnání. Někdy jsou dobré odborné učebnice pro vysoké školy. Někdy. Sem tam se na internetu, nebo ve vědeckých pracích, či třeba i v běžných knihách objeví diamant.

[19]: Slávek: Právě jsi mi prozradil jedno tajemství z klaštera Šaolinu. To letadlo byl bezvadný příklad. Děkuji moc.

Víš, jak jsi psal o astronomech. To je těžké soudit. Kolik astrologů ovládá astronomii, nebo spíše nebeskou mechaniku (ať neprovokuji). Kolik astrologů je spíše psychologů, nebo čím se to vlastně nastavuje. Astrologie a astronomie bylo dříve to jedno samé – mořeplavci, karavany přes poušť, ale také znalost v lékařství, kdy operovat a kdy nikoliv. Jedno bez druhého nešlo. Byly to spojené nádoby, do doby než se lidstvo podívalo a zaměřilo vzhůru a chtělo letět. Tím vznikla kosmonautika a vše podléhalo kosmonautice a letům, takže tady má sólo astronomie. Raketa vyslaná do vesmíru nepotřebuje astrologii. Potřebuje znát vzdálenost kam letí, úhel přistání a přesnou polohu a podle toho mít palivo. Tady není pro astrologii vedle astronomie místo, proto se obě sestry rozešli každá jiným směrem. Astronomie se našla v kosmonautice. Astrologie se našla v psychologii. Ale už konečně chápu pravý význam slova, když se řekne „klasická astrologie”.

Ano máš pravdu, ale to je kámen úrazu naší doby. Máme všichni přístup k informacím ke kterým se dříve dostávala jen určitá skupina vzdělaných lidí, která své znalosti pilovala po celý život a ve všech směrech. Pokud takový člověk dosáhl určitého věku, byl slušný předpoklad, že prošel vším, co je nutné a načerpal odpovídající přehled.

Dnes vzhledem ke zmiňované převrácenné hierarchii nemusí s věkem přijít vůbec nic. A to je velká škoda. Výsledkem je, že nám vládnou puberťáci, kteří si masírují svá ega a hluboká moudra rozdávají idé, kteří nemají sami zpracovaná základní témata.

[22]: Co konkrétně si představuješ pod pojmem hermetismus. Protože i dnes existují učení, která jsou uzavřená/tajná a nemá k nim přístup každý. A i když k nim přístup získáš, nedostaneš informace bežným způsobem, nebo jen velmi kusé a zbytek je na Tvé osobní cestě a vývoji.

[20]: Já myslím, že je to asi takhle :

Astrologie souvisí s hermetismem. Všechny její principy vychází z hermetiky. Do hermetiky patří Smaragdová deska. Hermetismus je nauka o Universu. Hermetismus dříve provozovali jen vyvolení. Chrámoví kněží, učenci, tajná společenství apd. Předávalo se to z pokolení na pokolení – je to takové vědomí lidstva. Je to o vědění všeho a souvztažnosti se vším. Astrologie je univerzální proto, že obsahuje principy z toho hermetismu. Alchymie, numerologie, lékařství, matematika, fyzika, symbolika a další. Navíc astrologie je svým způsobem kryptografie. Navíc je tady právě použitá ta kombinatorika. Představ si zamčený zámek s číselným kódem. Musíš nastavit kombinaci čísel tak, aby to celé cvaklo a zámek se povolil. To je astrologie. Nahoře i dole. Úžasná kombinace všeho.

[20]: Daniela: To je geniální otázka na Romana. :-)

Proč byly pro náš zvířetník vybrané zrovna tyto konkrétní symboly/archetypy? K čemu se to váže a podle jakého klíče se k nim došlo?

Proč ne třeba Kůň, Had celkem silné symboly, které se vyskytují jako archetypy také často? I když koně vlastně máme v podobě Střelce.

A co tolikrát diskutované domy. Intuitivně chápu proč je 6. dům domem práce, 1. dům zcela jasně patří k nám, 12. i postavením vybízí k meditaci. S ohledem na informace odjinud nejen astrologické, mi to přijde samozřejmé přiřazení. Ale před kdysi prvním přiřazením musela mít dotyčná skupina lidí znalosti nejen astrologické, ale komplexní i z úplně jiných skrytých nauk. Není to jen o astrologii.

[17]: „To znamená, že znamení jsou na dráze Slunce – leží na ekliptice.“

Znamení jsou části ekliptiky bez jakékoli vazby na hvězdy a souhvězdí. Je to geometricky rozdělený kruh ekliptiky na 12 stejných dílů.

„Název souhvězdí podle toho co jsi psal, si vymysleli lidé, podle toho co jim ten obrazec z hvězd připomíná. A z těch pojmenovaných souhvězdí si lidé vybrali základních 12 znamení – archetypů a ta leží jakoby na té ekliptice. Proto sluneční znamení.“

Sluneční znamení proto, že jsou na sluneční dráze (ekliptice). Kdyby se to určovalo podle souhvězdí, byly by to hvězdná znamení, protože by je určovaly hvězdy.

„Ostatní planety jsou malinko šejdrem od ekliptiky, ale tu ekliptiku protnou a pak se planeta dostane do znamení.“

Ne ne. Planeta je vždy v nějakém znamení. Co na tom, že neleží na ekliptice, my jí tam jakoby vidíme.

Je to jako s letadlem. Letadlo letí 10 km nad Havají aniž by tam přistálo a Barča volá domů: „Ahoj brácho, letadlo je teď v Havaji“. A přitom to není pravda, Havaj je šejdrem o 10 km níže. A stejně je to s planetami.

[17]: Barča: Souhvězdí mají dvojí význam. Je třeba si uvědomit, že astronomie dělá věci minimálně dvakrát. Nejdřív se věc nějak vágně určí a pak se vytvoří přesná definice, která význam věci dost, nebo úplně změní.

U souhvězdí je tomu zrovna tak. Původně souhvězdí byly obrazce jasných hvězd. To jsou ty části co lidé viděli a ta zvířata, věci či cokoli jiného jim to připomínalo.

Astronomové ovšem souhvězdí takto neberou. Astrnomové prostě vzali celé nebe (jako kouli) a jako katastrální úřed vytyčili pozemky (všimni si! pozemky, tedy kusy nebe, nikoli hvězdy!). Vzali a prostě nakreslili čáry a rozdělili celé nebe na 88 pozemků. A to je pro astronomy souhvězdí.

Souhvězdí Raka je prostě kus pozemku vytyčeného hranicemi na nebeské sféře. Havězda, která padne do toho pozemku prostě leží ve znamení Raka. Lhostejno zda je součástí té kresby Raka (jak si to romanticky představují lidé, kteří si myslí, že astronomové se řídí podle nějakých kreseb co tam vidí) a nebo je to nějaká lichá hvězdička úplně mimo kresbu zvířete Raka.

Astronomy žádná kresba zvířete nezajímá.

A tady to vidíš: Už jenom název souhvězdí má více významů. Ten romantický význam kreseb hvězd zůstal ve starověku. Astronomové sice respektovali při vytváření souhvězdí, aby ty kresby zůstaly, ale nijak je to nezajímá.

Souhvězdí Hadonoše se dostalo na ekliptiku podle astronomů proto, že parcela, kterou dali souhvězdí Hadonoše se dotkla ekliptiky (dráhy Slunce), ale nikoli, že kresba hadonoše ze starých starověkých atlasů. Kdyby si astronomové vymezili pozemek souhvězdí Hadonoše o kousek dál, na ekliptice by nic nebylo. Astronomové při svatém boji proti astrologii včetně Grygara rádi zamlčují detaily. Proto také astronomové pravidelně skončí jako mokrá slepice, když se mi snaží dokázat, že astrologie je podvod. Oni jen zneužívají toho, že běžný astrolog není odborníkem na astronomii.

Souhvězdí podle starověku – tedy kresby jasných hvězd stylizovaných do zvířat – to je řekněme definované aspoň částečně přírodou. Souhvězdí podle astronomie je čistá úřední záležitost vycucaná astronomy z prstu bez souvislostí s přírodou. Nijak se nedá obhájit proč je astronomická hranice souhvězdí přesně tam, kde si jí astrnomové určili a proč není o úhlovou sekundu vpravo třeba. Prostě astronomická souhvězdí jsou vycucaná z prstu – pán astronom určil tak to tak bude a basta, šmytec. Nijak nesouvisejí s jakýmkoli přírodním úkazem.

Nemám nic proti astronomům, expresívním stylem příspěvku jsem chtěl objasnit jak to je. Nemá absolutně žádný smysl hledat v astronomicky definovaných souhvězdích cokoli přírodního – tedy ani žádnou spojitost s astrologií. Nejlépe uděláte, když nebudete v astronomických souhvězdích hledat nic pro astrologii. Význam astronomických souhvězdí je čistě pro klasifikaci a účetní zařazení.

[16]: Slávek: Děkuji za odpovědi. Vážím si jich. Je to moc mých otázek najednou. A tím pádem také spousta informací. Musím si to nechat v hlavě uležet. Některé věci mi třeba více dojdou časem.

Nerozumím Tvojí poslední větě: „Není ale lidským rozmarem, kde jsou dráhy planet, tedy i dráha Slunce a na ní geometricky vytyčená znamení – to je dané přírodou”.

To znamená, že znamení jsou na dráze Slunce – leží na ekliptice. Název souhvězdí podle toho co jsi psal, si vymysleli lidé, podle toho co jim ten obrazec z hvězd připomíná. A z těch pojmenovaných souhvězdí si lidé vybrali základních 12 znamení – archetypů a ta leží jakoby na té ekliptice. Proto sluneční znamení. Ostatní planety jsou malinko šejdrem od ekliptiky, ale tu ekliptiku protnou a pak se planeta dostane do znamení. A dům ve znamení je to, že ekliptika na šikmo protíná tu dráhu těch domů, které jsou vytvořeny od rovníku.

Proto má Čína jiná znamení než západní astrologie. Ale Čína i západní astrologie má společnou ekliptiku – ta je daná přírodou, stejně jako dráhy planet.

Už se nebudu ptát, budu potichoučku. :-) Je neděle všichni chtějí odpočívat.

[12]: „A pak je tu třeba Hadonoš, který leží na ekliptice, klidně tohle souhvězdí mohlo být kdysi část něčeho velkého, podobně jako byla Loď Argo. Jen se to časem možná posunulo a vzniklo zdánlivě nové souhvězdí – podobně jako Malý a Velký vůz.“

1) Znamení nijak nezávisejí na hvězdách ani souhvězdích. Tudíž je jedno, jestli existuje nějaký Hadonoš či co vůbec na ekliptice za skutečné hvězdy a souhvězdí leží. Nemá to se znameními žádnou souvislost.

2) Souhvězdí jsou umělými výtvory lidí a astronomů. Každá kultura si vytvořila jiná souhvězdí, například Číňané na obloze viděli něco jiného, než třeba Evropané. Příroda se řídí přírodou, nikoli lidskými výtvory. Když se rozhodneme, že odteď rozdělíme znamení Raka na tři – s přírodou to ani nehne, i když budeme mít jiná souhvězdí. Ale v přírodě se nic nezmění, je to jen lidská vymyšlenost.

Stejně tak jako se nic v astrologii ani jinde nezmění, když se astronomové rozhodnout Pluto vyřadit z planet a zařadit do planetek – v přírodě se nepohne ani stéblo. Pluto nezačne mít jinou dráhu, ani jiné chemické složení, ani jiný význam v astrologii.

Stejně tak je šumafuk, jak si lidé rozparcelovali nebe do souhvězdí. Mohli to klidně udělat jinak. Když astronomové říákají, že souhvězdí Hadonoš se dostalo na ekliptiku, neříkají tím, že jasné hvězdy, nebo hlavní obrazec se dostal na ekliptiku. Pouze to, že hranice souhvězdí Hadonoše, které astronomové stanovili, protože se jim to líbilo bez opory s jakýmkoli přírodním jevem se dostaly na ekliptiku. Třeba rožek, kde nejsou žádné hvězdy, ale v katastrální knize astronomických hvězdných pozemků ten kousíček bez hvězd astronomové přiřadili k Hadonošovi.

Chceš-li věcem přijít na kloub, musíš rozlišovat od zákonitostí přírody od pouhých lidských rozmarů, které nijak příroda nepodporuje. Přesné hranice souhvězdí je pouhý lidský rozmar. Je pouhý lidský rozmar astrologů, kde přesně vytyčí plot pro pozemek souhvězdí Hadonoše, stejně jako pro jiná souhvězdí. Pokud astronomové na svém sjezdu stanoví, že Mars je vyroben z čokolády – klidně můžou, ale je to stejný lidský rozmar.

Není ale lidským rozmarem, kde jsou dráhy planet, tedy i dráha Slunce a na ní geometricky vytyčená znamení – to je dané přírodou.

[14]: Romčo, děkuji za doplnění. O historii astrologie mám velmi mlhavé zdání – zdaleka tomu nerozumím jako Ty. Vím, že Tě ta historie té astrologie fascinuje. Překládáš staré mistry. Tvoje starověké badatelské knihy vypadají jako pohádkové knihy kouzel.

Sledovat ten vývoj astrologie od počátků, je určitě velmi zajímavé, ale také velmi rozsáhlé a náročné. To je jedno velké krásné téma. Historie astrologie – vybaví se mi Egypt, Čína, Babylon, Mezopotámie, Řecko, starověcí mořeplavci – loď argonautů, ale také karavany mířící přes poušť, astroláby, ale také Hypatia z Alexandrie a její kuželosečky, první dalekohledy, ale také středověká navigační námořnická technika, Kryštof Kolumbus, Marco Polo, Galileo, ale třeba také unikátní Pražský orloj, pan Kepler a další. Její otisk je všude kolem nás, včetně umění. Proto jsem si dovolila říci, že astrologie není specifická věda, ale určitá univerzální filozofie.

Teď řeknu ještě větší troufalost.

Je to určitá filozofie, kdy všechno souvisí se vším. Dalo by se říci, že je to určitá filozofie, jak dojít k poznání nejen sebe sama, okolního světa, ale možná právě i toho Boha. Zdaleka jiného Boha, než nám předkládají svaté knihy a texty celého světa.

Já jen vím, že planety, nebeské zákony, vesmír a jeho fungování lidé objevovali postupně. Chtěla jsem jen vlastně malinko spatřit čistou podstatu a principy astrologie.

Když mluvíme o západní astrologii, ta se vyvinula na severní polokouli. ..

Barčo nejde v tuhle chvíli o slovo vyvinula se ... Mám názor takový, že se sama od sebe astrologie v tom pravém slova smyslu nemohla objevit na divadle světa nějak náhodně. Už vůbec není možné souhlasit s názorem většiny moderních astrobádatelů, že vznikla na základě pouhého pozorování oblohy. Podoba starověké astrologie je samozřejmě velmi jiná, ale kupodivu není oproti některým modernistickým pojetím k smíchu, nebo k slzám. Učení o životě a uspořádání vesmíru bylo v minulosti součástí běžného vyučování škol při různých chrám. střediscích a původ astrologie není jednoznačně pozemský. Už vůbec nelze hovořit o jakémsi evolučním pojetí vzniku astrologie, v parapolévce a guláši, kde plavou mastní i nemastní učenci jako Ptolemaios a Morinus, Kelly nebo John Dee a další figury. Oddělit astrologii od dalších souvisejících oborů je podobné, jako si myslet, že člověk má jen mozek, díky němuž myslí a vnímá a cítí a se pamatuje. Rozřezat vše na "vědeckém" pitevním stole se podobá známému rčení-rozděl a panuj! A to se nakonec stalo s původním komplexním učením, které samozřejmě nebylo předkládáno zemědělcům a řemeslníkům, učitelkám a myslivcům, ale tam kde bylo soustředěno...

[12]: Nebudu rušit , jen poznámka. Ačkoli nemají někteří nejmenovaní astrologové současnosti příliš v lásce třeba vyučování Platonovo nebo Plotinovo , jeho způsob (vyučovací způsob vlastně samotné Platonské školy-dnes už pojmy splývají v Platona samého) vysvětlování je velmi podobný právě tomu, jak mnohdy (leč velmi krátce:)) probíhá debata na zdejším foru. Moc se mi osobně líbí právě ten styl otázka odpověď. Jeden z mála, který naznačil vhodnost takové debaty pro vyučování v astrologii byl právě pan Kefer. Možná se mu dnes astrologové s tolika znalostmi z astronomie chechtají, jaký byl diletant a neznalec astronomie, ale jak vidno obecně, síla astrologie není zas až tak v množství znalostí astronomických a astrologických, jako v jejich kvalitě. Budu -li nazpaměť umět celé katalogy stálic, a umět zhlavy vypočítat efemeridy a postavení či dráhy těles, znát všechny autory širokospektrálně píšící v tématu astro a pod, je-mi to astrologicky i astrologicky k ničemu, není-li zde i zmíněná kvalita. Astrologie je vícedimenzionální a celostní věda, zahrnující do sebe mnoho vědních oborů. Je vlastně z hlediska poznání jednou z těch velkých Cest k poznání života a jeho podstaty.

Slávkův vyučovací styl nejen v astrologii a astronomii(seznam končí až u Ž:)) je velmi originální a výborný. Rád bych viděl Slávka jako učitele, kdekoli, protože takových velmi schopných pedagogů je jako šafránu.Škoda, že jsi utěsněný tolik u kompu v kvadratuře bytu, lépe by jsi byl určitě využit pro mnoho studentů v kvadratuře kruhu!:-))

Barča zas pokládá přesně věcné otázky jak by bylo prospěšné celé věci...a nadšení pro věc je též mimořádně kvalitní a ojedinělé!

Přesně v tomhle stylu by nebylo od věci vytvořit podobnou příručku pro začátečníky v astrologii. Mohla by sloužit i k tomu, aby se seznámil kdokoli jiný s tím co je astrologie povšechně....

Lidi znají tu astro -karikaturu z časopisů a z Blesků, takže jim cesta zůstává uzamčena na 7 západů.

Nejde o to, aby se honem co nejvíc lidí o astrologii zajímalo, jen aby měli možnost sáhnout po něčem takovém...

[11]: Slávku, dobře. Tajemství Šaolinu patří mistrům Šaolinu.:-)

Když mluvíme o západní astrologii, ta se vyvíjela na severní polokouli. Na severní polokouli najdeme souhvězdí, která odpovídají znamením zvěrokruhu. Některá souhvězdí už nejsou jako dříve. Psali jsme si tu jednou o největším souhvězdí vůbec – Loď Argo.Ta se časem rozdělila na několik částí. Dalším takovým souhvězdím je třeba Velká medvědice a její součástí je Velký vůz. Malý vůz je součástí Malého medvěda.

A pak je tu třeba Hadonoš, který leží na ekliptice, klidně tohle souhvězdí mohlo být kdysi část něčeho velkého, podobně jako byla Loď Argo. Jen se to časem možná posunulo a vzniklo zdánlivě nové souhvězdí – podobně jako Malý a Velký vůz.

Všude se většinou píše, že astrologická znamení jsou archetypy a že s astronomickými souhvězdími nemají souvislost. Víš, když píšeš o hvězdách, souhvězdích na obloze. Člověk si hned neuvědomí, že patří do jiné Sluneční soustavy, nebo jiné galaxie. Neuvědomí si hned, že to jsou vzdálená jiná Slunce, je to tím, že je zkrátka vidí.

Ta znamení mi stejně vrtají hlavou. :-) Protože pak jsou domy ve znameních a to skutečně s tím souhvězdím nemůže až tolik souviset, když domy se vztahují a jsou určeny ze Země.

––

K sestavení horoskopu je potřeba znát dat, čas a místo. Dat je vlastně čas a ten čas je upřesnění času. Čas se vztahuje k tomu, kdy Slunce a planety vstupují do znamení, čas se také vztahuje k aspektům, právě kvůli pohybu planet na jejich dráze. Místo se vztahuje k Zemi, to se týká určení domů. Proto má každý člověk jinak postavené planety ve znameních a jinak obsazené domy. Celé to tvoří kombinaci Země a Vesmír → nahoře a dole.

Polohy planet – to jak se pohybují v čase jsou napsány v tabulkách – efemeridy. Vlastně teď mně napadá, že navigace do auta GPS – to je poloha na Zemi a čas – přes družici, tak také asi využívá nějaké takové tabulky.

––

Malinko ještě odbočím, napadá mě spousta dalších otázek. Omlouvám se předem.

Matematika a geometrie. Na zemi se měří úhly v stupních. To je větrná růžice, sever, jih, východ a západ – azimut.Ve vesmíru ty jednotlivé planety svírají mezi sebou úhly – to je také asi ve stupních. Vzpomněla jsem si ze školy na geometrii a měření v radiánech. Kde se využívá měření v radiánech?

Poloha na zemi jsou souřadnice rovnoběžka a rovník → ten jejich průsečík.

Jak se určují polohy planet ve vesmíru? Také nějak souřadnicemi? Jak někdo dokáže vypočítat, kde se ta planeta právě nachází na své dráze? Pomocí čeho? Já vím počítače, ale Ty jsi programátor → ten program toho výpočtu je na Tobě. :-)

––

Astrologie není možná tak úplně klasická věda, je to spíše filozofie. Filosofie toho, jak poznat sám sebe, svůj život a jak se dívat na svět. O astrologii nevím vůbec nic. Ale to málo, co jsem se tu naučila a dozvěděla je právě o tom – učit se dívat a přemýšlet o věcech malinko jinak. Astrologie je svým použitím velmi univerzální – ve všech rovinách. Je to tím, že její principy právě pocházejí z Universa.

[10]: Nebeská mechanika má chyták pro ty, kdo si chtějí vše představovat v obrazech.

Řada věcí jsou viditelné objekty.

Ale co je důležité, řada věcí jsou geometrické konstrukce nad existujícími objekty a dráhami. Tak jako když člověk kreslil kružítkem ve škole.

Všechno v horoskopu s výjimkou stálic se týká sluneční soustavy. Tedy ne hvězd, ani souhvězdí. Celá astrologie zůstává až na stálice pouze ve sluneční soustavě.

Že se souhvězdí a znamení jmenují stejně – je chyták. Nenápadně jsem Tě na něho upozornil, když jsi se snažila pomocí zvířat tvrdě odvozovat vlastnosti znamení. Je tam malá souvislost, ale lépe jí nerozpitvávat.

Koukej, řada slov má více významů. Travička může být louka, stejně jako čarodějnice s láhví kyanidu.

[9]: Slávek: „Souhvězdí nejsou znamení.” Jak to? Vždyť jsou na obloze všechna znamení zvěrokruhu jako souhvězdí. Jak se potom Slunce dostane do znamení, když říkáš, že znamení není souhvězdí? Nerozumím tomu a myslela jsem si, že tohle je naprosto jasné. Vlastně na jižní poloukouli jsou úplně jiná souhvězdí. To je pravda. Co je tedy znamení?

Ekliptika – ano, máš pravdu, nemůžou být všechny planety v jedné rovině za sebou, to je blbost. Ano, to by bylo zatmění skoro pořád. Země – Měsíc – Slunce.

[8]: Souhvězdí nejsou znamení.

Ekliptika je jen dráha Slunce, ostatní planety včetně Měsíce se pohybují šejdrem od ní. Kdyby se Měsíc pohyboval v rovině ekliptiky, tedy přesně ve dráze Slunce, tak by každých měsíc zakryl Slunce (protože by byl logicky blíže, než Slunce a Slunce by zakryl kotoučem) a každý měsíc by se zakryl sám ve stínu Země (stín je vrhám v rovině ekliptiky). Tedy měsíčně bylo jedno zatmění Slunce a jedno zatmění Měsíce. Takhle jsou zatmění jen tehdy, když se dostane na chvíli do roviny ekliptiky.

Zbytek je super.

[7]: Slávek: To znamená, že Ty umíš oboje. A vidíš to podobně, jak jsem to popsala. Když jsme tu psali o četnosti výskytu Asc a Dsc a 48 rovnoběžce, tak právě mě ten východ slunce napadl.

Planety se pohybují po drahách a dostávají se do souhvězdí na obloze → souhvězdí jsou znamení zvěrokruhu. Ze Země vypadá, že se Slunce pohybuje a dostává se do těch jednotlivých souhvězdí → proto pevná sluneční znamení. Ekliptika je dráha, po které putuje Slunce, Měsíc a planety, jakoby v jedné rovině.

Aspekty jsou úhly mezi planetami, protože ty planety, jak obíhají, tak obíhají sice v jedné rovině → po elipse, ale některé jsou rychlejší, některé pomalejší a tím pádem jsou tak po různu.

Tím, že je Země na šikmo → šikmo se otáčí kolem své osy, tak ta ekliptika (dráha) také nedopadá přesně na rovník, ale malinko ze šikma.

Domy se vztahují k Zemi – k rovníku. Základem domů je osa Asc, DSc a druhá osa IC, MC a pak je rozdělení těch kvadrantů → tady se to rozdělilo různě, proto je tolik druhů domů.

Když to shrnu, tak je potřeba si uvědomit všechny ty možné průsečíky těch drah co jsem popsala. Je to astronomie. Astronomie je především matematika.

A zjednodušeně = geometrické schéma → kolečko horoskop.

Doufám, že si po mém laickém výkladu ještě naživu. :-)

Nerozumím spoustu věcem, kvůli názvosloví. Cizí slovo mi nic neřekne. Abych to pochopila, musím si to umět představit.

[6]: Barča: Máš dvě možnosti:

1) Zapomenout na to, že horoskop se někde reálně odráží v reálných nebeských objektech a prostě se naučit číst horoskop jako schéma.

2) Postupně pronikat do nebeské mechaniky.

Můžeš si to naordinovat taky obojí v libovolném pořadí.

ASC, Venuše v Kozorohu i další na obloze reálně jsou. Ale Eukleidés je zde velkým pomocníkem, protože přesně to je starověká a vizuálně představitelná geometrie.

Podíváš-li se na obzor, přesně v místě, kde se nebe dotýká povrchu země (tedy v kruhu obzoru kolem dokola Tebe) se někde nacházejí dva body: ascendent a descendent. Jsou to body, kde se protíná kruh obzoru s kruhem dráhy Slunce na nebi.

Z logiky věci tedy vidíš ascendent a descendent minimálně 2× denně. Při západu Slunce a při východu Slunce. Protože ascendent a descendent je průsečík kruhu obzoru a dráhy Slunce, tak kdykoli se dotkne Slunce obzoru, logicky musí být v jednom z těchto dvou bodů.

[5]: Slávek: :-) Jsem romantická, prostě žena. Slávek: „Jak přenese malíř trojrozměrnou krajinu na papír?”

To je myslím malinko jiné. Maluješ realitu, co vidíš. Krajinu, portrét, zátiší, nebo obraz ve své představě.

Ale já na hvězdné obloze nevidím Asc, Venuši v Kozorohu a ostatní planety. Vidím jen hvězdy, Měsíc a Slunce. Proto je to pro mě těžké si to představit jak se to hýbe reálně. A vůbec nechápu jak to někdo takhle vypočítá a zakreslí do kolečka na papír.

Vlastně mě napadá, pokud to někdo opravdu dokáže narýsovat sám, tak si zároveň uvědomuje tu prostorovost a pohyb těch planet a všeho, jako na divadle. Celou tu symfonii.

Dokáže si uvědomit i ty jednotlivé aspekty – jejich pohyb. Kvadratura 90 st. může časem přejít do opozice 180 st. A ještě jinak, vidí ten pohyb z radixu (start) při narození a vidí ten směr těch planet a vlastně život toho člověka jakým směrem se bude ubírat. Budoucnost lze vidět jen tehdy, když se propojí minulost (start) s přítomností. Tím pádem už to není jen o psychologii ani jen o matematice, ale o astrologii :-) Přijde mi to velmi náročné tohle všechno najednou sledovat. A to tu mluvím jen o aspektech. Nemluvím tu o živlech, znameních, domech, planetách a jiných bodech v horoskopu. Natož zpracovávat více horoskopů najednou pro určitou událost.

Proto, když jsem si zkoušela párkrát přepnout v Astrologu32 na tranzity, vůbec jsem se v tom nevyznala. Vzdala jsem to. Je v tom na mě moc pohybu. Od někud někam a nevím kam. Myslím, že to právě vyplývá z neznalosti té mechaniky. O to víc jsem se snažila pochopit svůj radix do hloubky. Proto nemám žádné otázky, co mám dělat, co bude, jak bude. Prostě jen plynu a cítím mír, klid v duši. Cítím, že to tak má být.

Nejspíš jsem to teď popsala celé špatně a je v tom především moje fantazie. Možná je to ve skutečnosti mnohem jednodušší. Popsala jsem to jako laik :-)

[4]: Barča: Píšeš tak romanticky, že se mi to nechce rušit. :-)

Kreslit horoskop je nudné a statické. A zdlouhavé.

Je určitě dobré si to vyzkoušet. Tehdy získáš vědomí o významu řady věcí a souvislostech.

„Vůbec nechápu, když píšeš, že se vše děje v prostoru trojrozměrně, jak to přeneseš na papír.“

Jak přenese malíř trojrozměrnou krajinu na papír?

[2]: Slávku, je to tak jak píšeš. Vůbec nechápu, když píšeš, že se vše děje v prostoru trojrozměrně, jak to přeneseš na papír. Ano, zemská osa, rovník, ale jak dál. Máš pravdu jsou to střípky. Já vím, geometrie, matematika a tajemství Šaolinu. :-)

Nic se přece nevyrovná tomu, než když si dokážeš horoskop namalovat sám. Já vím, že je počítačový program. Ale namalovat si to sám celé, napojit se na vlastní nitro, energii planet a nitro druhého člověka – to je mystika.

Je to jako, když píšeš někomu dopis. Vybíráš papír, pero, píšeš písmenka. V tom dopise je toho strašně moc. Dopis může i vonět. Dopis psaný osobně je intimní záležitost. Vypovídá o pisateli samotném a o jeho vztahu k člověku, kterému je určen. Myslím, že se takový dopis nedá srovnat s mailem.

[1]: „Co je např. východ slunce astrologicky? Neumím si to představit ani na obloze. Nevím, jak bych to narýsovala na papír. Jak zjistím úhly. Přijde mi to hrozně těžké.“

Základní představa je trojrozměrná. Na papír to kreslit moc nejde, vše se děje v prostoru. A v pohybu.

I úhly se měří v prostoru. Tedy skoro vždy tak, že se někde udělá rovina a na ní změří úhel.

Základní informace je, že země má nějaké osy otáčení. Ty propichují Zemi v pólech. Pak je rovník, který je kruh v půlce mezi póly. Pokud tím kruhem rovníku dobarvíš kruh do celé roviny – pak máš rovinu rovníku.

Slunce je někde a Země (jako koule) jak se otáčí, tak půlka Země si to Slunce stíní (je noc) a druhá půlka ho vidí (den). Ono je to složitější, ale předpokládejme toto velké zjednodušení.

A protože se Země otáčí v čase, tak každé místo někdy v čase protne tu hranici mezi dnem a nocí, což je východ a západ Slunce.

[1]: Nebeská mechanika je možná to jednodušší na astrologii. Na druhé straně je pilně střežená jako učení klášterů Šaolinu. V zásadě jen těžko nacházíš zdroj, kde by se dala plně a nezkresleně v úplnosti dostat informace – bez předchozích znalostí matematiky.

On je to začarovaný kruh. Dala by se napsat kniha o nebeské mechanice pro začátečníky i vynikající. Byla by plná schémat, obrázků. Jenže napsat knihu pro začátečníky je jednak vyčerpávající a druhak by o ní hlavně nebyl zájem. Těch pár lidí co by jí ocenilo je minorita.

Takže populární zdroje existují, ale spíše vysvětlují základy či střípky. A je v nich také spousta chyb. Napsal jsem to už dříve, pochybuji zda existuje astrologická literatura bez chyb v nebeské mechanice.

Na druhé straně je to geometrie a je to logické. Pokud se neznalost matematiky nahradí výtvarnou představivostí, lze leccos domyslet a pochopit. Je to poměrně vizuální.

Na astrologii je myslím nejtěžší ta astronomie. Živly, znamení, planety, aspekty to se všechno dá vcelku nějak pochopit. Ať už se podíváme do mytologie, na obrazy, do přírody.

Ale vůbec nechápu a nedovedu si představit nebeskou mechaniku. Povídali jsme si tu o ASc a DSc jak se vynořují nad obzorem. Neumím si tyhle věci reálně představit. Co je např. východ slunce astrologicky? Neumím si to představit ani na obloze. Nevím, jak bych to narýsovala na papír. Jak zjistím úhly. Přijde mi to hrozně těžké.

Moc se mi líbilo, když jsme mluvili na starověké matematice o pravých úhlech, jak se pravý úhel používal v Egyptě při stavbách chrámů – uměla jsem si to představit, už to nebyl jen trojuhelník na papíře.

Když se dívám na svůj radix – cítím ho. Dokonce vidím i jakoby pohyb. Nemám na mysli pohyb planet v čase jako tranzity, ale spíše jde o vzájemné promítání uzlů, Asc, Dsc. Vidím a cítím význam a působení daleko hlouběji, než před časem. Pomohlo mi v tom, jak jsme tu mluvili o šachách. A o promítání ASc a DSc.

Ale tu základní astronomii – mechaniku, nejsem vůbec schopna pochopit.