Dnešní vidění světa

[78]: Roman: Dosažením vlastní rychlé linky, své vlastní veřejné IP adresy a svého vlastního počítače člověk dosáhne zrušení limitů, kdy se člověk musí přizpůsobovat možnostem (u webových stránek), které jsou jinde.

Zase se člověk momentálně nemusí starat o celý počítač. O jednu starost méně.

Nirvána se ovšem komplikuje. Těžko bude ke mně vést optický kabel jako teď do pražského hostingového centra. Veřejné IP adresy verze 4 došly, takže budou strašně drahé.

Internet už není jako dřív. Dneska je světem kybernetických útoků, marketinkových snah a spamových smrští. Vlády se ho snaží kontrolovat a omezit. A do toho se zvrchu snaží organizace převést základní přenosový protokol internetu z verze 4 na verzi 6.

[77]: Je to velmi asketický přístup, ale praktický. :-)Dosažením nirvány -tedy dost dobře rychlého netu v domácím prostředí , se vlastně člověk velmi blíží podstatě a cíli mnohých východních filosofií. Jde lovit i beze zbraní:-) Tak mě napadá, není tohle tak trochu obšlehnuté z východu?!

[74]: K Linuxu a Apple – mediální obrazy věcí, lidí a oborů jsou vždy fikce.

Webové stránky si lidé mohou dělat sami, ale také musí běžet na nějakém počítači (být hostovány). A ten počítač musí být připojen dobrou linkou k internetu ve dne v noci.

Webové stránky si komplet dělám sám. Až bude ke mně domů dobrá a rychlá internetová linka, bude mi vše běžet doma. Zatím běží na počítači v Praze.

Zpětně jsem četl našich pár diskuzí a zjistil , že na tomto foru se probírají velmi zajímavé otázky.:-) Je škoda Slávku, že nejsi vysokoškolský pedagog, studenti a studentky by tvoje vysvětlení hltali a obdivovali mnoho tvých znalostí a zkušeností. Prostě ze života, bez nějakých krajek kolem a výšivek ...Myslím to upřímně....jsou to velmi užitečná vysvětlení, která nikde nenajdeš, bohužel. V tvém podání je najednou ten šíleně složitý svět programového prostředi a všeho IT lehce pochopitelný a vstřebatelný, lehce stravitelný. Stejně jako ty matematické a jiné úvahy...člověče, jak je možné, že se tento jednoduchý vyučovací styl zavrhnul, nebo neužívá(pokud tak velmi vzácně)?!:)

[73]: Barča: 1) Tím bych se veřejně moc nechlubil. 2) Je Ti to na nic, protože dokumenty, prezentace a tabulky z posledních Office Ti to neotevře. Pokud Ti chodí mailem dokumenty, tak budeš marně hrabat prstíčkem. Pokud si vše děláš sama a dáváš ven, pak je to jedno.

[72]: Slávek: „Linux jako konkurence stojí za starou bačkoru. Linux funguje na principu „nedělám nic jiného, než se celý život starám o Linux“. Je zdarma, ale časová investice do tohodle systému je tak vysoká, že za tu dobu si člověk na Windows vydělá mnohonásobně i kdyby pracoval jako uklízečka s podprůměrným platem.”

:-))) Už se vůbec nedivím, že Tě na programátorských fórech tlučou. Jsi rebel. Vidíš a já myslela, že nejdřív je Linux pak dlouho, dlouho nic a pak pán Bůh a ono jo. :-) Ty jako tvůrčí programátor, by si měl být ale za něj rád, že v něm můžeš tvořit. Linux je přece pro vyjímečné, kreativní a nadprůměrné lidi. Windows je komerce, pro nás obyčejné uživatele.

„Ještě existuje Apple, tam je zase problém „budeš vše dělat pouze tak jak se řídí řediteli Apple a budeš platit za vše jako mourovatý“. Apple má přece ty úžasné počítače, nejlepší na světě. Máš od Applu počítač? To jsou ty Mac Os a já nevím, co všechno to umí. Nebo takhle, kdo má PC od Applu je prostě někdo – elita. Ředitel Applu Steve Jobs má rakovinu. Má postavení, je vizionář, má peníze a umírá.

Myslela jsem si, že webové stránky si lidé dělají volně sami. A ten kdo to neumí, tak mu je udělá nějaká firma, nebo nějaký programátor jako třeba Ty.

O tvém oboru nevím vůbec nic.

[71]: Slávku mám MS Office 2003 se všemi těmi nekonečnými klíči a hesly. Šlape to všude jak čert. Na všech Win, na Vistě, prostě všude :-)

[70]: Barča: Windows prostě nejsou dost dobře nahraditelné. Tak si výrobce diktuje.

Linux jako konkurence stojí za starou bačkoru. Linux funguje na principu „nedělám nic jiného, než se celý život starám o Linux“. Je zdarma, ale časová investice do tohodle systému je tak vysoká, že za tu dobu si člověk na Windows vydělá mnohonásobně i kdyby pracoval jako uklízečka s podprůměrným platem.

Je paradox, že nemám s Linuxem problémy, dokonce ho pomáhám udržovat (a třeba to je jeden z důvodů, proč jsem dostal tenhle hosting na tyhle webové stránky za nadprůměrných podmínek), ale na svůj počítač ho nechci.

Ještě existuje Apple, tam je zase problém „budeš vše dělat pouze tak jak se řídí řediteli Apple a budeš platit za vše jako mourovatý“.

Takže jediný rozumný operační systém pro masu lidí je Windows. Kdyby byla konkurence, je to o něčem jiném. Stačilo by ho pouze vystrnadit ze státní správy. Ale Microsoft je chytrý a pracuje metodami drogových dealerů. Nacpe Windows + Office do škol za hubičku, protlačí to státní správy za hubičku a tím pádem všichni dostávají dávky drogy od prvních krůčků s počítačem. A konkurence je samozřejmě v háji tak jako tak, i kdyby rozumná byla.

[70]: Barča: Pokud ho máš v zaměstnání, pak ok.

Já lidem OpenOffice instaluji a nikdo nic nepoznal. Nemají problém číst a psát jako ve Wordu, dělat další věci. A je to zadarmo.

Stejně tak to dělám já, protože kdybych opravdu měl každé 4 roky kupovat novou licenci Microsoft Office když nemusím, to raději peníze utratím v Brazílii na dovolené.

V roce 2003 stál MS Office 12 000 Kč, poslední MS Office stojí k 5 000 Kč. Microsoft to navíc dělá tak, aby poslední soubory nešly otevřít těm co si koupili MS Office dříve, takže tím si zaručuje, že buď ti starší si koupí novou verzi, nebo si nainstalují OpenOffice zdarma a udělají na Microsoft dlouhý nos.

Ono to celé vyjde jinak, když si to vše člověk musí platit ze svého.

Nutno také říci, že já bych se bez Office programů obešel úplně.

[67]: Ano, měla jsem na mysli Windows. OpenOffice mám raději opravdu ten klasický od Windows. S těmi českými ekvivalenty jsem měla problém v práci. Měla jsem napsanou přednášku v té české prezentaci a nešlo mi to otevřít a spustit v práci na Win 2000, ani na Win7 a nakonec ani na Vistě. Musela jsem to celé předělávat.

Co se týče fotografických programů, nijak si na to nepotrpím. Jediné co hodně používám při úpravě fotek je ořezání fotky – okrajů, kdy smažu na kraji fotky cizí kus ruky apd.

[63]: Já jsem Tvému romantickému popisu čtečky neodolala a už jsem se po ní dívala na netu. :-) Mají spousty druhů. Opravdu vypadá netechnicky, elegantně. S těmi knihami Ti rozumím.

[63]: Ok, přesvědčil jsi mi. Musela jsem se usmívat, jak jsi Kindle obhajoval :-). Zkusím si pohrát s představou, že by mi ležel na nočním stolku :-).

Většina žen to tak zřejmě má, že na technické novinky koukají poněkud nedůvěřivě. Chlap k tomu má blíž.

[66]: Barča: „Slávku, proč jsou tak drahé pc programy? Neměla bych to sice říkat, ale na ruských serverech nějaká autorská práva moc neřeší.“

Jaké programy? Kromě Windows, která jsou dost předražená jsem nic jiného už dlouho kupovat nemusel.

---

Na psaní mám OpenOffice, bez problémů pracuje jako Word, Excel i další:

http://www.openoffice.cz/stahnout

---

Na editaci obrázků nepotřebuji Photoshop, když je velmi kvalitní program GIMP zdarma:

http://www.gimp.org/downloads/

---

K programování mám také programy zdarma.

---

Programy jsou v širokém rozpětí od zadarmo až po velmi předražené.

[61]: Slávek: Děkuji za vysvětlení zákona o autorských právech. Hned jsem klidnější. Stahuji hlavně filmy, dokumenty. I tak to chvíli hledání dá, když chcete klasiku. Romeo a Julii (1968) Nebo Zkrocení zlé ženy. Ve službách papeže, Kleopatru, prostě tyhle velkofilmy z 60.let a jiné.

––

Slávku, proč jsou tak drahé pc programy? Neměla bych to sice říkat, ale na ruských serverech nějaká autorská práva moc neřeší. :-)

[64]: Barča: Já to řeknu naplno.

Moje ex prostě nechtěla digitální foťák před 10 lety, protože jí fotograf říkal, že prostě film je film a stejně všechny profi foťáky budou vždycky filmové. Já jí tehdy říkal – dnes má pravdu, ale za několik let bude nucen si pořídit digitální foťák, nebo jako fotograf skončit. Filmový foťák se vyvíjel stovky let, zatímco digitální se během pár let posune do doby, že filmy se přestanou vyrábět.

---

Všechny starší věci jsou krásné, jako jsou krásné knihy. Pokud někdo chce mít papír, vůni, atd. pak je prostě kniha knihou.

Pokud mám mluvit za sebe, mám padesát a více let staré astrologické knihy a na těch je doslova vidět, jak poctivá tiskařská i sazečská práce to byla. Dnešní kniha je prostě hrubý Word vytištěný na papír, málokdy něco co by kvalitativně bylo lepší.

Nikdy žádná elektronická čtečka jen tak nepřekoná něco co byly staré knihy. Ale dnešní knihy na čtečce vypadají stejně dobře jako v originále a za takové 3 roky bude elektronické čtení rozšířené. Probíhá poměrně bouřlivý vývoj čteček.

Nevidím žádnou romantiku v halabala Word vysázené knize – to je prostě dnešní standard, lacině udělaná kniha automatikou. Ta elektronickou podobou nic neztratí. V sazbě i typografii dnešních knih je mnoho hrubých chyb, nehledě na to, že často není ani provedena korektura a chybami se to hemží.

Sám jsem sázel, byť ze zájmu, sám jsem se typografii učil. Umím ocenit, když někdo udělá víc, než standard, ale to už dnes nenajdete. A pak nemám celkem žádnou romantiku z toho, jestli jí budu mít v knihovně, nebo v lektronice. Dobře udělaná kniha s hodnotným obsahem je něco, co papíru udělá moc dobře, ale to dnes téměř není.

[60]: Slávek: „Nicméně já mám elektronické knihy hlavně proto, že 99 % z nich se prostě nedá koupit přes naše knihkupce, případně za velmi šílené ceny, na kterých se pakuje asi 10 firem včetně několika přeprodejců.”

Tohle zní upřímněji a opravdově. Myslím, že Ty právě nepatříš mezi běžné čtenáře. Lidé jako Ty budou mít vždy problém najít pro sebe odpovídající kvalitu a dostatečný sortiment ve všem. Já jsem nenáročný běžný čtenář. Já si na nabízený sortiment stěžovat nemohu. Naopak. Přes internet nakupuji velmi málo. Právě kvůli možné reklamaci. Naopak mám dobrou bezproblémovou zkušenost s reklamacemi v kamenném obchodě. I v takových obchodech jako je např.Tesko.

[62]: Daniela: Znovu říkám, Kindle žádný displej nemá, je to elektronický papír. Podsvícení se žádné nekoná. Lze to číst i na prudkém Slunci, tedy třeba i na pláži, protože je to fakticky všemi vlastnostmi papír. Normální displej se Ti bude na Slunci tak lesknout, že máš smůlu.

Já jen naznačuji, že zážitek je podstatně bližší knize, než ty technické mobily, smartphony, iphony, ipady. To vše je na čtení knih fakticky jen velká nouzovka.

Představ si to tak, máš Kindle v ruce. Je vypnutý, na přední straně je nádherná rytina jak z obálky staré knihy. Ta se mění, využívá se toho, že elektronický papír nebere proud. Papír prostě nco nakreslí a pak se to zobrazuje i bez proudu. Pak Kindla zapneš, na to je dole šoupátko, aby se to nedalo udělat náhodou. A na Kindlovi zmizí rytina a místo ní máš poslední stránku, kde jsi před tím četla. Packama po stránách můžeš listovat po stránkách. Navíc celé to zařízení opravdu velmi vypadá jako malá kniha A5. Celá plocha papíru je skoro přes celý předek, okraje kolem jsou malé.

Kindle je také docela extrémně tenký. Několik milimetrů. To netechnický dojem strašně umocňuje.

---

A zatím na něm vede tohle:

http://www.mlp-old.cz/karelcapek/

[60]: Listování jak zmiňuješ, mi zaujalo, to mi přišlo dobré. Nevím, co to bylo za typ čtečky. Zrovna tak podsvícení bylo šetrné, nebo v přijatelném tónu pro oči, ne jako monitor. Já totiž dodnes pokud třeba kontroluji smlovu, nebo něco důležitého, raději si to vytisknu a píšu do výtisku poznámky. Jsem s tím nějak lépe v kontaktu, než přes monitor pc, kde lze rovněž bez problému vkládat komentáře, jde o zvyk.

S pevnou linkou máš pravdu, služby byly a asi jsou stále zoufalé.

Ty určitě potřebuješ spoustu odborné a náročnější literatury. Pohybuješ se v jiném sortimentu a máš širší záběr. Já nepohrdnu ani soudobým románem, nebo literaturou, která na pultech je. Třeba zmiňovaná Lisbeth mi nadchla. Ale je pravda, že některé knihy sehnat nelze. I tu Julii Kristevu jsem chvíli sháněla a mám ji protekčně, zrovna tak Lazarev je občas k dostání pouze jeden díl a jiné a jiné.

[58]: Barča: „S těmi autorskými právy v tvém komentáři. Já nevím. Mám pocit, že cokoliv stahovat z netu jen tak, je pirátství a trestné. Ale kdo si něco občas pro sebe z netu nestahuje, že“

Nikoli. Pochop jednu věc. Když si kupuješ DVD, platíš 1 Kč + DPH autorský poplatek. Když si kupuješ tiskárnu, foťák, flašku, platíš autorský poplatek (řádově stokoruny). Když si necháš zkopírovat něco na kopírce, platíš asi desetník za stárnku z ceny + DPH autorské poplatky. A na mnoha dalších místech.

Český autorský zákon omezil práva hudebníků, knihkupců, filmařů a to tak, že nesmějí omezit kopírování pro osobní potřebu. Jako kompenzaci jim za to dává autorské poplatky. To je za co se platí.

Tudíž díky autorským poplatkům má naprosto každý občan právo si cokoli stáhnout pro osobní potřebu a je to naprosto legální. Že se různé lživé protipirátské kampaně snaží vyvolávat dojem, že nikoli nic na věci nemění.

Všimni si, že nikdy nikoho nestáhali za to, že doma měl hudbu, či filmy. Nikdy! I když tam vrazila policie. Vždy jen za šíření dál, tedy překročení too „pro osobní potřebu“. Tedy za vypalování či nelegální přeprodávání.

Je naprosto zákonné a legální si stáhnout jakoukoli písničku, jakýkoli film a elektronickou knihu z internetu – a neporušuješ žádný zákon. Nikdo za toto nikdy nebyl, není ani nebude v Česku odsouzen (pokud nezmění zákon).

Nelegální je stáhnuté dále šířit, nebo vůbec šířit dále. Nelegální je pak stahování programů, kde se autorské poplatky nekonají a tudíž není legální stahovat programy z internetu.

Normálně tu věřejně prohlašuji, že si můžeš stáhnout cokoli a kdekoli za písničku, film, elektronickou knihu a můžeš tohle klidně donést na policii. Je to totiž naprosto a zcela legální.

[59]: Daniela: Tomu rozumím. Já si nepředstavuji, že se prosadí brzy ani že vytlačí klasické knihy.

Nicméně já mám elektronické knihy hlavně proto, že 99 % z nich se prostě nedá koupit přes naše knihkupce, případně za velmi šílené ceny, na kterých se pakuje asi 10 firem včetně několika přeprodejců.

Knihkupci se rozhodli, že člověk nic solidního nekoupí. Stejně tak se předtím rozhodla hudební vydavatelství a hudební obchody stejně tak jako filmová. Stejně tak se rozhodli vydavatelé novin, že soudný člověk si je nekoupí. Stejně tak se rozhodla televizní studia, že mnoho mladých lidí už nekupuje televizi.

Není trh pro člověka chtějící něco jiného, než brak. Případně něco co se prodává po miliónech jako učebnice autoškoly či bible. Tak se tvoří trh alternativní.

Kindle Ti opravdu doporučuji vzít jednou do ruky. To není žádný technický bazmek, to je velmi lidské a přirozené. Na krajích stránky jsou packy, kterými listuješ dopředu a dozadu. Jsou z levé i pravé strany. Dole to má nenápadnou klávesnici na psaní či hledání. Není třeba se nic učit. Kindle je velmi přijatelný i pro lidi co nemůžou techniku ani cítit. Má to krásný elegantní tvar, žádné ostré hrany.

---

Kdyby nebyl Telecom/O2 nenažraný moloch, tak mobily tu téměř neexistují jako v USA, kde mobil je vzácnost. Proč by si lidé pořizovali mobil, když za cca 30 dolarů měsíčně (= 497 Kč) mají neomezené místní volání (místní je obrovský flák země celého státu) pevnou linkou. Rozmach mobilů u nás způsobila neutěšená obchodní situace pevných linek.

Proč je u nás plno bezdrátových sítí pro připojení k internetu? Protože prostě drátové sítě, které jsou lepší, levnější z hlediska nákladů i logičtější prostě blokují žáby na prameni hledající naleziště zlata v jejich poskytování.

Proč dnes počítačové věci, nebo nářadí objednávám po internetu? Protože kamennné prodejny fungují hůř než v Ulanbátaru. To je jediný důvod. Nedá se přes ně nic sehnat, poradit neumějí, s reklamacemi je problém, jen si zvedají cenu podstatně výše, než je to na internetu.

A stejně tak si myslím, že elektronické knihy budou daleko více záležitostí dnešního stavu kamenných knihkupectví, než čehokoli jiného. Před 10 lety všichni věděli, že mě musejí držet daleko od knihkupectví. Dnes tam jdu a za pár minut jsem venku a nemám proč bych tam něco koupil. Na druhé straně nakladatelé také vydávají hlavně jistoty.

Takže já jsem si jist, že elektronické knihy se uchytí a obchodníci si z nich budou rvát vlasy. Není třeba řešit žádné technické detaily. Je čím dál více lidé, kteří nejsou spokojeni s tím co dostanou na trhu. Tak se vytvoří alternativní. Klasická česká cesta je nic zákazníkům nenabídnout a pak se divit, když si tedy najdou někde něco jiného a často zdarma. Následně se rozhoří velké kampaně proti pirátství, ale to už trh nevytvoří. Protože u kampaní to zůstává, ne u služby zákazníkům.

Čtečku jsem viděla, to co ty popisuješ zní bezchybně. Nicméně ty jsi technicky založený člověk, já jsem celkem konzerva. Moc mi nebaví na tyto hračky sahat, nerozumím jim, když si chci pustit dvd, občas se mi nezadaří a musím požádat dítě. Je fakt, že mám stoletou telku u ní setbox a jiné krkolomné nesmysly, které jsem si sama propojovala, takže nikdy není jisté co kam vede :-).

Knihy mám ráda jako předmět, jejich hřbety, vůni. Líbí se mi seřazené v knihovně. Jak píše Barča, jsou knihy, které tam chci mít. I když není moc knih, na které sáhneme vícekrát v životě.

[55]: Slávek: Děkuji za Tvůj pohled. Vidíš, e-knihy – představuji si počítač, nebo notebook. Nějaká čtečka na knihy jak popisuješ, mě vůbec nenapadla, neznám, neviděla jsem. Ale z toho Tvého popisu to vypadá zajímavě. S tím co píšeš o knihách a samotné distribuci věřím, že tomu tak je. Koneckonců máš s tím osobní zkušenost. Jsi také autorem knihy. Myslím, že existují stále některé knihy, které stojí za to je vlastnit v klasické podobě. Tomu pocitu, když jimi listuješ se zkrátka nic nevyrovná.

S těmi autorskými právy v tvém komentáři. Já nevím. Mám pocit, že cokoliv stahovat z netu jen tak, je pirátství a trestné. Ale kdo si něco občas pro sebe z netu nestahuje, že, :-)

[54]: Daniela: Mě by ten něčí přednes vadil. Záložky jsou moje vlastní výtvory, nebo to jsou malé darované obrázky dětí mých kamarádek. :-) Otáčet otevřené knihy hřbetem vzhůru, to považuji právě u sebe za zlozvyk. Už se mi to párkrát vymstilo u objemnějších knížek, které nemají šitou pevnou vazbu. Párkrát se to takhle otočí a už ty stránky lítají. To mě hodně na současných knihách vadí. Nejsou šité, nejsou v aršíkách, nemají pevnou vazbu. Kdysi dávno jsem si malou knížku sama šila, a dávala do knihkařského plátna. Vidím, že máme podobný vztah ke knížce.:-)

[51]: Slávek: „Člověk se odhadem z 15 % řídí rozumem a z 85 % emocemi. Nakonec stejně rozhodnou ideály. Ideály to je těch 85 % co řídí člověka. Kvalita, čistota a životaschopnost ideálů, kterými se kdo bude řídit. A schopnost své ideály očišťovat, poučovat se a přitom nechat všem růst a mír.”

Podobně jako pro Danielu i pro mě je toto zásadní sdělení. Je v tom řečeno naprosto vše.

[53]: Barča: Já si nemyslím nic. Elektronické knihy tu jsou od té doby co jsou počítače.

Každá papírová kniha dnes vzniká elektornicky. Když já jsem své ex pomáhal vydat knihu, tak jsem jí celou vytvořil elektronicky. Do tiskárny jsem jí poslal jako pdf elektronickou knihu a striktně jim zakázal jakékoli úpravy. Po 14 dnech náklaďák přivezl obrovské balíky papírových knih, které byly jen výtiskem elektronické knihy.

Troufám si říci, že dnes všechny knihy vzniknout v elektronické podobě.

A se slušnou elektronickou čtečkou (cena kolem 2 000 Kč) si jí čteš na balkóně, v posteli, WC, autobuse, atd. A s vodotěsným obalem i ve vaně.

Jako majitel Kindla mohu říci, že ho stačí předvést a vybalit před obyčejným prostým člověkem a pochybnosti o ujmutí elektronických knih mizí.

Momentálně mám v Kindle cca 410 elektronických knih, celková váha 241 gramů. Ideální velikost do kabelky 19 × 12,3 cm, na výšku cca půl cm. Elektronický papír, který má Kindle namísto displeje je skutečně k nerozeznání od papíru z hlediska čtení, není to skutečný displej. Na jedno nabití čteš na Kindle knihy od rána do večera měsíc – tedy můžeš odjet na dovolenou a nebrat sebou nabíječku. A cena Kindle $139 = 2 304 Kč. Kindle je designově velmi pěkný. Navíc Kindle v internetové kavárně poslouží i jako prohlížeč webových stránek, dá se přes něj přečíst a poslat mail, což se na dovolené či cestách perfektně hodí. Kromě toho umí přehrát mp3, či nechat si knihu přemluvit do sluchátek, ale to já nepoužívám. Dokonce má dva reproduktory, tak to lze i nahlas.

Elektronické knihy se rozšíří díky cenám papírových knih, díky neschopnosti a lenosti dnešních knihkupců (zkuste si dodat vlastní knížku do ČESKÉHO knihkupectví – a rázem pochopíte, proč tolik autorů své knihy prodává mimo ně). Ostatně nabídka zboží v českých obchodech upadá obecně všude, protože kromě velkooběrů z velkoobchodů nic jiného neberou, ženské by to rozptylovalo od vaření a pití kávy. A velkoobchody zase chtějí velké procento jako palmare.

A když se podíváte na nabídku knih v knihkupectvích a jejich snahu cílit na velkoprodejní bestsellery. Porovnáte to s tím kvantem knih co lze stáhnout zdarma. Je jenom otázkou času, kdy to bude jasné.

Podle autorského zákona je legální a v pořádku stáhnout a používat a mít doma jakoukoli elektronickou knihu z internetu. Odkudkoli, kdekoli bez ohledu na to jak se na internet či jinam dostala. Stejně jako film, nebo hudbu. Je to plně v souladu se zákonem, a je to jediný důvod, za který platíme autorské poplatky abychom to mohli legálně dělat. I kdyby u mě policie našla sbírku miliónu písniček a miliónu elektronických knih, je to v pořádku. Je to legální a v souladu se zákonem.

Mám ve svém okolí dost čtenářů, kteří čtou převážně e-knihy, anebo se pohybují hodně v autech a pouští si knihy namluvené, ke klasické konzumaci knih by se vůbec nedostali. Přišlo mi to vždy divné, ale pak jsem jednou jela s kolegou na služební cestu, on mi pustil knihu/cd a byl to celkem zážitek. Já čtu rychle, takže to na mne bylo zdlouhavější, ale obohacené a zabarvené přednesem.

Já každopádně upřednostňuji předmět a knihy mám ráda opoužívané. Doma jsem jako dítě musela používat záložku, obal a zacházet s patřičným respektem. Tak opatrná jsem pouze na půjčené knihy. Ty své místo záložky obracím otevřené, koupu se s nimi, válím v trávě a všude možně :-).

Slávek: Malinko odbočím. Ve Tvém příspěvku jsi psal o elektronické knihovně. Neznám a neviděla jsem žádnou elektronickou knihu. A ani nikoho neznám ve svém okolí, kdo by e-knihy četl, nebo měl s nimi nějakou zkušenost.

Vím, že je běžné mít digitální foťák a prohlížet si fotky přes počítač. Podobné je to s maily a dopisy, ale také hudbou přes internet. Přesto nějaké fotky v albumech mám a klasický dopis píšu párkrát do roka také.

Myslíš si, že e-knihy budou jednou také takhle masově rozšířené? Já nevím, myslím, si, že ne. Jsou lidé kteří nečtou vůbec, pak jsou lidé, kteří čtou velmi hodně a knížky si půjčují z městských knihoven, další skupina lidí čte méně, ale o to víc si knihy ráda kupuje a vybírá. Já mám některé knihy ještě zabalené z obchodu a čekají na mě v knihovně jako velké překvapení. To těšení je vzájemné. :-) Ale nedržet knihu v ruce, nebýt s ní v posteli, na balkoně, na dovolené, věčně nehledat záložky, neumím si to představit...

[51]: Já si z celého článku ponechám hlavně tyto věty:

Nakonec stejně rozhodnou ideály. Ideály to je těch 85 % co řídí člověka. Kvalita, čistota a životaschopnost ideálů, kterými se kdo bude řídit. A schopnost své ideály očišťovat, poučovat se a přitom nechat všem růst a mír.

Pomohou mi ke klidu a smíření :-). A také k pocitu, že ani osobní snaha nejde vniveč.

[49]: Daniela: Člověk se odhadem z 15 % řídí rozumem a z 85 % emocemi.

Propaganda už dávno pochopila, že na masy se cílí a lže se jim vyvoláváním odstrašujících příkladů a očerněním toho co je nežádoucí, inteligenci se lže a ovlivňuje jejich mínění pomocí „vědeckých studií, poučení a článků“.

Skuteční vědci dnes nemají ani čas na vědu, jsou plně zaneprázdněni sepisováním kvantiliónů článků a písmenek, aby dostáli formálním požadavkům na vědce, nic jiného už v zásadě ani nestíhají. Jsou takto efektivně vykastrováni – protože bez mnoho let tohoto nejsou vůbec puštěni dělat vědu.

Nedělejte si iluze, že jinde mimo Evropu je to o mnoho lepší.

Ale pouze Evropa a USA nahromáždila takové bohatství, že si jedna dvě generace může myslet, že si mohou pod sebou podřezávat větev a ono to nějakou dobu bude procházet. Že může výrobu a technologie přenechat Asii, pěstování potravin „zaostalým zemědělcům z chudákova“, znalosti jsou zbytečné. Elektřina vzniká v zásuvce, kuře se vyrábí v továrně.

Celý svět dnes platí evropskými/americkými penězi. Cokoli vyrobí Čína, Brazílie, atd. a nechá si zaplatit dolary či eury, tak automaticky přidává prosperitu tiskařům dolarů či eura. Tedy Evropě a USA se hrne bohatství částečně i jen za tisk peněz. Až se rozhodne Čína nechat si platit jüanem, bude velmi zle.

Problémem Japonska a jeho ekonomiky také je, že de facto ona dotuje evropskou a americkou měnu. Japonským jenem se mezinárodně moc neplatí.

Čína také začíná mít drobný problém z bohatství. Je možné, že se časem také zablokuje.

Nakonec stejně rozhodnou ideály. Ideály to je těch 85 % co řídí člověka. Kvalita, čistota a životaschopnost ideálů, kterými se kdo bude řídit. A schopnost své ideály očišťovat, poučovat se a přitom nechat všem růst a mír.

[48]: Pěkně popsané. Ale já bych to neviděla až tak horké s tou nucenou povrchní pozitivitou. Pravdou je, že nám ji všude mediálně podsouvají, koučinky frčí, ale ta realita je naprosto jinde.

Já myslím právě, že Evropa, jako taková je „vyhořelá”. Evropa jako stará unavená dáma, která si nepřipustí, že její vůdčí krása, lesk a dech už pominul a že by měla jít na zasloužený odpočinek. Proto se neustále o něco snaží, ale tím se jen vyčerpává. Dokonalejší liftingový make-up (vizáž EU) lepší berle (přesvědčování vědecké obce, opora v univerzitních špičkách a vzpomínání na minulost jejich slávy) A pak je tady také multi-kulti, půjčíme si to a počkáme, co to udělá. Znáte staré lidi, jsou jako děti. :-)

––

Co se týče celkové prosperity obecně. To je také relativní. Prosperita má počátek, pomalu narůstá a pak se sama pohlcuje a tím pádem ubývá. To je zákonitost. Takže prosperita se mění, přelévá ve vlnách a tím pádem se přelévá i po různých státech. To není nic statického, nebo jen vzrůstajícího do nedokonečna. Útlum střídá nárůst.

Když Vy budete pracovat celý týden 7 dní v týdnu dennně 12 a více hodin, bude to efektivní, vaše pracovní nasazení vražedné a výsledky viditelné, ale jen doté doby, než padnete. Pak musíte zákonitě odpočívat.

[48]: Tak co si budeme povídat, bývala doba kdy Evropa nebyla v seznamu na pozici číslo jedna. To jen my si tady myslíme, že nám patří navždy právo hřát se na výsluní. Máme tendence se dívat zvrchu a schovívavě na každého, kdo má odvahu zkusit jiný model. Jistě se vše rozehrává tak, jak je to nutné pro náš vývoj. Ale je mi z toho občas smutno.

Ale stejně si říkám, že ovlivňování porodnosti musí mít nějaký dopad. Když pominu ekonomický, tak určitě i energetický ve vztazích a na potomcích. Nějak se to musí odrazit i na duchovní kvalitě společnosti.

[47]: Daniela: Protože mají zvídavý a selský rozum, jaký tu v Evropě byl řekněme na začátku 20. století.

Já stahuji mnoho elektronických knih. Stejně tak jako prezentací a pod. Vědom si také toho, že kvalita a hloubka starých knih už tu není. Když najdu dobrou knihu, nebo odbornou, ale vysoce kvalitní, autorem je vždy nějaký Čong, nebo Li. Něpřeháním, když řeknu, že půlka mé elektronické knihovničky je od asijských autorů. Dokonce i o fyzice, technologiích, nebo programování!

Chápej, u nás už se jenom manipuluje. Lidé hodnotí myšlenky jen podle toho, zda jsou dostatečně pozitivní či jejich nositel je dobře zapsán v médiích či u veřejnosti. Věda hodnotí přínos univerzit, ústavů, vědců jen podle grafomanie – tedy počtu vědeckých žbleptů v odborných publikacích a citací. Hrdinou Evropy se stal dobře vypadají spekulant, bankéř, pojišťovák, či prodavač s cetkami.

Jinak řečeno, celá Evropa včetně vědy je dnes založena na plném kecání bez obsahu.

Stejná zvídavost jakou teď má Čína stála v minulých stoletích za neuvěřitelným rozmachem vědy a technologií. Oni teď mají ten drajv, co měla Evropa v době největší rychlosti posunu vědy, techniky, společnosti a všeho. Oni mají ten zdravý zvídavý rozum, který jak rentgenem přichází na to jak to je.

Zatímco Evropa už jenom rozděluje kdo patří do jaké sekty. Tos neřekl dostatečně pozitivně! Ty hnusný člověče! To by nemohlo fungovat, protože je to málo kapitalistické! Karlova univerzita má největší přínos, protože má nejvíce článků v odborných časopisech. Bártu je třeba odstranit, protože má soukromou agenturu, tak ho nahradíme Kubicem, který na rozdíl od Bárty má soukromou agenturu. Evropa musí provést reformy, i kdyby to bylo k horšímu.

Od Evropy se postupně distancují zbylé světadíly a začínají se řídit selským rozumem. Čína si jede po svém, Rusko si jede po svém, střední a jižní Amerika si jede po svém. Zatímco jsou tyto země evropskými médii odstřelované, vysvětlované, jak to tam dělají špatně, jdou směrem k prosperitě a zdravější společnosti. Nenechaly se tunelovat západním ekonomickým kapitálem. Každý Evropan ví, že kdyby si nechaly poradit, zavedli západní ekonomická pravidla a západní demokracii, tak by udělaly tyhle země dobře. Časem se bude Evropan, až to nebude udržitelné divit, jaktože se mají mnohem lépe, než v Evropě, když právě se neřídily evropskými pravidly – a odpor kladly často značně tvrdohlavě.

Evropě a Evropanům chybí sebereflexe. Evropa, Česko díky médiím i ztrátě přirozenost a zájmu a zvídavosti žijí dávno v matrixu. Jejich občané jsou ve virtuální realitě vytvořené na efekt médii, vlivnými skupinami za mohutné pomoci nezájmu lidí o pravdu, o vědu, o principy, o selský rozum. Mnohdy už jsou lidé v tak těžké situaci, že sotva stíhají starost o život. Tak se podívají jenom na televizi, zatleskají reformě či aktivitě, která jim život ještě více ztíží a pomůžou vypískat toho hnusáka, co by jim život zlepšil.

[46]: Tomu cos několikrát zmínil, rozumím a měla jsem jasno. Občas už jsem na takovou úvahu narazila i jinde.

Mne překvapilo, že o tom uvažují Čínani. Jak jim bylo jasné, co je vlastně nosičem prosperity, úspěchu. Bylo pro mne zajímavé, že jdou po takové myšlence, neupozaďují ji a nepodceňují.

Taky mi zaujalo, že díky populační politice je v Číně už teď nedostatek žen :-), málo nevěst. Jestli oni to měli vážně promyšlené až do konečných důsledků :-)).

[45]: Daniela: To já tu psal už několikrát, že křesťanství je to co udělalo Evropu tím čím je.

S upozaďováním křesťanství také Evropa jde do háje. Nemá totiž žádnou náhradu, která by se křesťanství vyrovnala.

To říkám jako člověk, který nechodí do kostela, velmi těžko si vzpomene po delším promýšlení, kdo že je vlastně papežem, a ke katolické církvi se obecně nijak nehlásí.

---

Občas jsem kolem toho chodil i jinde, viz třeba diskuse, příspěvek 22:

http://ponkrac.net/astrologicke-dialogy/topic-detail?post_parent_id=1000004

kde píšu:

„Já to nesrovnávám. Já jenom s vážnou tváří píšu, že bez křesťanství by celá renesance dopadla velkým fiaskem. Protože renesenance tehdy nežila ve vzduchoprázdnu.“

---

Nebo jiné vlákno, příspěvek 40:

http://ponkrac.net/astrologicke-dialogy/topic-detail?post_parent_id=19

Už jsme tady podobné téma měli, ale nedá mi to přidat odkaz, který jsem si přečetla se zájmem.

Bylo pro mne překvapením, najít takovou úvahu v běžném tisku.

http://eportal.parlamentnilisty.cz/Articles/3433-cinska-cesta-k-uspechu.aspx

Nejvíce mi zaujal citovaný odstavec:

Čínská Akademie sociálních věd se už desítky let snaží zjistit studiem západní historie, politiky, ekonomie a kultury, co vlastně ze Západu po staletí dělalo tak úspěšnou civilizaci, když běloši mají nižší průměrný IQ než žlutí Asiaté.

„Nejprve jsme si mysleli, že to byly vaše mohutnější kanóny,“ vysvětloval tuhle čínský akademik západním reportérům. „Pak váš politický systém a ekonomický systém. Ale už dvacet let jsme přesvědčeni, že srdcem vaší kultury, vašeho úspěchu a moci je vaše náboženství“. (Západ že má nějaké náboženství? – koukali se na čínského akademika reportéři nechápavě – a tak honem na vysvětlenou dodal: křesťanství. Jo to, aha.)

[42]: Daniela: Vidíš a já nevěděla co je pro Tebe „dětský pohled” a nechápala jsem, proč ho tolik odsuzuješ, teď už je mi to jasné :-) A další věcí je, že čím dál tím více pluji se svým horoskopem. Ascendent, uzly, planety jako dokonalá vesmírná symfonie. Už nejsou žádné otázky proč, kam, co mám dělat. Naopak cítím nesmírnou harmonii, klid, mír, souznění všeho se vším...jen tiše plynout..

[41]: Mě se to moc líbí....Říká se:Kdo neumí být sám,neumí být s lidmi. Samota absurdně dokáže člověka naučit se žít s ostatními.Možná je to takové malé náboženství....

[41]: Barčo, to co ty popisuješ jako dětský pohled, dětským pohledem není, to naopak je o určité zralosti. Naučit se být sám sebou, žít teď, vnímat krásu "všednosti". To je postoj dospělé, zralé bytosti.

Dětský postoj je chtít se zavděčit, čekat že změna přijde zvenčí, anebo že nás někdo docení, uzná. Sama správně píšeš, že takový postoj Ti nesvědčil, naopak Tě dotlačil k vyčerpání. A to je u mne tlak energie, pokud stojíme špatně.

Druhá věc je, že ty jsi v tom dětském postoji neuvízla náhodně. Ty jsi do něj vklouzla s ohledem na osobní příběh. Často se pak stává, že se v tom starém postoji zabydlíme a zkoušíme ho ze setrvačnosti i v dospělosti. Naučit se jiný vyžaduje odvahu vstoupit do neznáma a také je nutné obětovat náš pocit sebelítosti a důležitosti.

Dovolím si ještě myšlenku k ranní kávě „o zasloužit si..”

Jako dítě jsem se opravdu snažila, abych si zasloužila lásku otce, macech. Jako manželka jsem se také snažila, abych si zasloužila lásku svého muže. Moji práci, kterou dělám 20 let, tak tam ty fáze byly podobné. Až mě to snažení a čekání na odměnu před pár lety vyčerpalo a padla jsem.

Protože zasloužit si je vlastně očekávání odměny. A jak jsem ležela na tom samém dnu, zjistila jsem, že stačí opravdu jen být. Tím „být” nemyslím čekat, nebo fńukat, že je život takový či makový, ale to bytí je v něčem jiném.

Neočekávat. Ale neočekávat není zatvrdit se v sobě – naopak, uvolnit se. Přijmout vše tak jak to je, když cítíš bolest, je to známka toho, že dokážeš cítit i lásku a krásu. Čím více jsem zranitelnější, tím více jsem i citlivější vůči lásce, kráse, životu. „Být” jako dělat věci s potěšením pro svůj pocit, který mě naplňuje. Nedělat je kvůli mému egu, nebo kvůli někomu, abych si zasloužila jeho uznání.

Z toho pocitu, který mě naplňuje vzniká tvořivost sama o sobě, je to určitá radost ze života, radost a přátelskost vůči ostatním lidem. Je to taková neadresná láska vůči všemu a všem. Není to ani pozitivní myšlení, které se učí v kursech.

Hodně píšu ve svých komentářích „o tady a teď ” o zachycení přítomného okamžiku, o jeho prožití. V tom pro mě spočívá kouzlo života a určité „božství”.Teď budu trapná.

Mám ráda svoji cestu do práce.:-) Jdu 20 min. pěšky takovou alejí. V zimě je krásně tichá, na jaře na ni vidíte všechny možné zelené odstíny vysoké trávy a stromy.V létě na ni potkávám první ranní paprsky slunce. Na podzim hraje všemi barvami a když se vracím z odpolední kolem jedenácté večer domů, tak vidím nádherně na hvězdy, protože tam nejsou pouliční světla. Pokaždé mě ta cesta něčím fascinuje, pokaždé když po ní jdu, je jiná. Potkávám tam různé lidi, zvěř, pokaždé má jinou náladu.

Psala jsem o dětském pohledu :-)

Pokusím se ho přiblížit. Ano, dětský pohled nese v sobě naivitu. Také neznalost a nezkušenost, z které právě vyplývá nevinnost a touha po opravdovém poznání a ta je provázena tvořivostí. Lidská tvořivost je dílem právě lásky a radosti. Když jste plni lásky a radosti – tvoříte cokoliv, nic není problém. Když tvoříte, naplňuje vás to radostí a pěkným pocitem.

Pokud jste vyprahlí, vyčerpaní a prázdní netvoříte – zalezete si k sobě dovnitř, do svého nitra a odpočíváte. Jen jste. Jste sami se sebou. Všimněte si, že spousta lidí neumí být samo se sebou:-)

Sám se sebou – to znamená o samotě. Proč to neumějí? Protože hledají odpovědi čím se provinili, proč se jim stalo to či ono, proč někdo má a někdo nemá štěstí. = protože místo toho co by v sobě jen odpočívali, „jen byli ” tak zápasí sami se sebou – obviňují se, trestají se a hledají své chyby.→ a tím trpí.

Kdo nevydrží sám se sebou a sám se nepřijme takový jaký je, tedy se všemi jeho chybami, pochybnostmi, ale také tím dobrým, jak takový člověk dokáže přijmout jiné lidi, které mají podobné chyby a pochybnosti?:-)

Tohle je moje malé soukromé „náboženství o lidech”.

Hezký den všem ! :-)

[39]: Ano, mám to podobně.:-) Rozumíme si. Měla jsem spíš napsat „instituci” náboženství. Tvoje myšlenka se mi moc líbila. :-)

[36]: Barčo, pro mne je Bůh univerzální bytost/energie/vyšší řád, nerozlišuji, zda jde o boha Židů, či katolíků. To jsou pro mne právě mnohdy vyhrocené, úzkoprsé a omezené pohledy.

Na druhou stranu k životu patří i bolest a utrpení, to tak je.

[37]: Ano, ale to jsme tady všichni již několikrát opakovali na jiných místech. Čtení Bible a pravidelné návštěvy kostela z nikoho nedělají člověka s " vírou" o které tady většina z nás na fóru mluví. Nevěřící člověk může žít mnohem zbožnějším životem. Tady se všichni shodneme, že božské je obsaženo v každém z nás.

Nicméně zavádějící je vše. Takže pokud čte svaté texty člověk dogmatický, nic jiného než dogma v nich nenajde. Pokud je studuje spitituálně založený člověk, najde v nich naprosto jinou hloubku a rozměr.

Jak píšete, každý to vnímá jinak, to je v pořádku. Nutností není přesvědčit mne o Vašem pohledu a ani abych já někoho nabádala ke svému.

Myslím, že nic nového na toto téma tu otevřeno nebylo.

Na některé věci musím reagovat.....S tím ,co píše Barča, se plně ztotožnuji.Nemusím být věřící,ale můžů cítit boha.....Nemusím znát bibli,ale můžu se řídit jejím učením......Bůh je v každém z nás,ať chceme ,nebo nechceme.Každý ho vnímá jinak.I ten,kdo o sobě říká,že je atheista.Žádný člověk není stoprocentní atheista....Všichni v sobě máme víru,ať v boha nebo v přírodu.To co nám píše literatura,je často zavádějící.Každý by si měl udělat svůj úsudek....

Daniela: Ty jsi napsala ohromnou věc: „ A pak se vzdalujeme sami od sebe a začínáme pomalu a jistě platit za toto vychýlení”

Tohle právě myslím dělají jednotlivá náboženství. V tom tkví celé utrpení. Zapomínáme na to, že jsme lidi a chceme se přiblížit tomu „ našemu” Bohu. Takže táta muslim zapomněl na to, že jiný táta, třeba Žid, nebo táta katolík má také svoje děti, rodinu a jsou najednou všichni slepí a vidí jen toho „svého” Boha. A je z toho akorát válka, bolest a utrpení. Navíc mám pocit, že spousta náboženství v podstatě velmi uznávají mučednickou smrt a trpění lidí – po smrti jsou z nich svatí.

Takový ideál zemřít pro svoje náboženství a víru. Tohle je prostě důvod, proč náboženství neuznávám.

A opravdu to náboženství mi přijde svým způsobem nepřirozené, strnulé a odříznuté od člověka. Přijde mi, že náboženství vlastně oslavuje Boha a ne člověka, jeho život, lásku a tvoření tady na Zemi. Cítím to tak, nemůžu si pomoci.

[34]: Heuréka! i já Tobě děkuji :-).

[33]: Danielo, teď jsi mi udělala radost. Myslím to upřímně. Zamyslela jsi se nad tím, co jsem se Ti snažila co nejsrozumitelněji vysvětlit. To je v pořádku, že nesouhlasíš. Ano, cítíš to jinak. My jsme právě každý jiný, ale úžasné a vzácné je to, že i přes svůj nesouhlas se snažíš porozumět tomu druhému. Já Tvůj postoj k Bohu rozhodně neodsuzuji, plyne přímo z Tebe, z Tvé jedinečnosti, kterou respektuji a když se na ten postoj zkusím podívat Tvýma očima, také mu svým způsobem rozumím.

Já se nijak neobhajuji.

Myslím že bych mohla zcela souhlasit s touto větou:

Barča: Kdybych měla mluvit o Bohu, bylo by to úplné ticho ve mně, které mně přesahuje a je v nádheře všeho co kolem nás je.

Už ale nemohu souhlasit s tímto výrokem:

Barča: Rozhodně není nikdo a nic, co by mě mělo soudit, či trestat...

Můj pocit je, že bych se tím velmi vyvýšila, na post nejvyšší. Já jsem několikrát zmínila, že každý z nás je správně, tak jak v danný okamžik je. Vše je v pořádku. I tento Tvůj názor. Můj názor se tady liší. Pokud se vychýlíme proti energii, musíme počítat s tím, že se nám se stejnou silou energie vrátí a bude nás tlačit do "správnější" pozice.

Lépe to Barčo za sebe vysvětlit neumím. Já v tom mám jasno, myslím, že i Tvému postoji rozumím, ale nestotožňuji se s ním.

[31]: Danielo, v žádném případě nechci, aby jsi měla pocit, že se musíš obhajovat. Pokud jsem ten pocit vyvolala – omlouvám se. Moje otázka byla jen pohled na věc, nic jiného.

Bibli jako knihu jsme probírali jinde. Pro mě je to taková archaická učebnice soudnictví.

Příběhy v Bibli jsou skutečně návodem a Zákonem, který je představen právě příběhy pro obyčejné lidi. Bible byla opravdu dávným zákoníkem a takovou by se dalo říci srozumitelnou Ústavou. Možná pohoršuju, ale já dnešním některým zákonům nerozumím, nejsem právník. Možná, kdyby někdo sepsal naše zákony České republiky formou příběhu jako je to v Bibli, pak by ten zákonník byl srozumitelnější.

Bůh jako nejvyšší autorita a zákonodárce. Bible – Zákon (Starý a Nový), odměna, trest. Teorie soudnictví. V Bibli se odehrálo několik „soudních procesů, s alternativními tresty” vyhnání z Ráje, Potopa, Ukřižování a otevřenými konci pro naději, že kdo poslouchá a ctí řád, bude se mít dobře a nebezpečí mu nehrozí.Vykoupení, uzdravení, věčný život apd. Omlouvám se za to zjednodušení.

Kdybych měla mluvit o Bohu, bylo by to úplné ticho, pocit lásky, pocit vděčnosti, pocit radosti ve mně, který mně přesahuje a je v nádheře všeho co kolem nás je a že to všechno mám možnost a dar prožívat, právě tady na této Zemi.

Rozhodně to není nikdo a něco, co by mě mělo soudit, či trestat. S náboženstvím jako takovým to nemá vůbec nic společného, ani se to netýká žádných svatých starých knih a spisů...

Nebudu obhajovat žádné náboženství, jen mám pocit, že ty nejdeš dál, než za první obsah slov. Uvědom si, že vše bylo psáno se záměrem udržet dav v určité pozici a mantinelech. Ale pak je ještě další rozměr těchto příběhů, slov, poselství.

Barčo, pro mne je hodně zatěžko se s Tebou bavit o Bohu, protože nedokážu dost dobře odhadnout, co si pod tím konkrétně představuješ. To co Ty opisuješ to pro mne není Bůh a leckdy zase opisuješ různé své poznatky které se mému Božství dost přibližují. Pak je pro nás těžké v tomto najít shodu, protože se jednodušše lišíme v obsahu termínů.

O to právě jde, že není nutné žít ve strachu, z obavy co si zasloužíme. Nutné je být u sebe. Až budeme každý správně u sebe, nebudeme řešit zmíněné problémy.

[28]: Ten svůj komentář jsem ještě doplnila., aby to bylo srozumitelnější.:-) Nechci tu být za šíleného kazatele :-)

[26]: Jsme Barčo, v tom s Tebou určitě souhlasím. Ale my to tak nepřijímáme, nedokážeme žít lehce. A pak se vzdalujeme sami od sebe a začínáme pomalu a jistě platit za toto vychýlení. Platit za chytračení, povyšování, nárokování, manipulace a touhy řídit, ovlivńovat a to vše naším pokřiveným pohledem.

Miloslav mi jednou řekl pro mne moc důležitou větu a sice: Z čehokoliv si uděláš Boha, budeš o to připravena. Moc mi ta věta pomohla, lecos mi najednou docvaklo. Myslím, že zmíněné téma také dobře vystihuje.

Daniela, Barča: Vzácná kombinace komentářů. :-) A oba pravdivé :-) Tedy z mého názoru.

[25]: Daniela: „Málo platné, je to opravdu tak, že máme co si zasloužíme.”

Já tohle malinko nechápu. Proč si máme něco zasloužit? Stromy, hvězdy, tráva, zvířata, hory – jen prostě jsou. Oni si přece také nemusejí nic zasloužit. Tohle všechno, ta rozmanitost – prostě jenom je součástí nějakého celku – vesmíru. A já si myslím, že my jako lidé jsme také tou součástí, úplně stejně jako ty stromy, tráva...

Lidi žijí v neustálém strachu, jestli si to či ono zaslouží, přemýšlí čím se provinili, že musejí trpět, a tohle je nespravedlivé...místo toho. co by si užívali jen toho pocitu, že jsou. To je v tom vědomí lidí – v tom náboženství. Prvotní hřích - snězení jabka ze stromu poznání a následně trest – vyhnání z ráje. A ty lidé si to nesou ten pocit viny a trestu do nekonečna...

Neber to prosím, že to kritizuji, jen je to myšlenka, takový pohled na věc...

Tenhle pocit viny nemá jen jedno náboženství..

[23]: :-) Málo platné, je to opravdu tak, že máme co si zasloužíme. Kdyby se nás to tak bytostně netýkalo v denním životě, mohlo by to být více úsměvné.

Úkol číslo jedna tedy zůstává, začít sám od sebe, se sebou :-).

[23]: Slávek: Výborně, pod tohle se klidně podepíšu! :-) Vyjádřil jsi to velmi pěkně, tohle jsem měla v podstatě podobně na mysli na vlákně v Orwellovi v příspěvku č. 27.– Uvažování lidí a společnosti v extrémech.

[22]: Daniela: Ještě takhle, kdykoli nějaký systém začne selhávat, objeví se dvě velké skupiny lidí. Jedno chtějí systém zrušit zcela a nasadit něco jiného. Druzí chtějí pořádně utáhnout šrouby a dovést jej do extrému s tím, že podle nich není chyba v systému, ale v tom, že nebyl naplno uplatňovaný.

Za doby komunismu vznikly v určité době dvě frakce – Dubčekův socialismus a následně druhá frakce, která utáhla šrouby normalizací.

Dnešní kapitalismus také plodí dvě frakce – socialismus a přebyrokratizovanost EU a pak extrémní liberály, kteří chtějí dotáhnout kapitalismus ad absurdum do zrušení naprosto všeho kromě práva silnějšího a větších peněz.

Církve také řeší problém vznikem dvou frakcí, když ubývá věřících – jedna frakce chce opravdovost k Bohu a najít skutečnou víru, druhá chce scholasticky číst svatou knihu a odmítat cokoli mimo ní bez ohledu na cokoli.

Každopádně pokud svět bude převálcován jediným společenským systémem bez výběru – jak se to kapitalismu téměř podařilo – a i dnešní Křováci jsou nuceni vyrábět aspoň adidasky za pár centů denně a není jim příliš umožněno žít předchozím způsobem – pak na takový systém bude obrovský tlak. Lidé potřebují více společenských systémů. Někdo chce žít s vyššími ideály, někdo chce žít pralese, někdo chce podnikat a vydělávat peníze, někdo chce farmařit stranou lidí, někdo chce žít s Bohem.

Kromě toho jakýkoli jednotný cíl existující na Zemi, který se prohlásí za nejvyšší cil a nejvyšší dobro bude nutně plodit zlo. Je úplně jedno, který to bude. Dříve, nebo později se vyčerpá, pokud se stane celosvětovým. Je jedno, jestli tím cílem bude „neustálý ekonomický růst bez hranic“, nebo „vláda lidu“, nebo … je to fuk. Nic z toho není špatné, špatné je cokoli se stane extrémem.

Stejně tak je s jakýmkoli oborem, věděním.

[21]: Miloslave, děkuji Ti za Tvůj pohled. Vlastně už jsi tady něco podobného párkrát naznačil. Myslím, že s Tebou mohu souhlasit. Vlastně je to zdravý selský pohled, od malého k velkému. To co cítím již dlouho a je mi to blízké, srozumitelné. Tento systém a přístup je gró systemické práce.

Jedno je jisté, že Rusko jsme podcenili a měli jsme potřebu se od něho spíše distancovat. Uvidíme. Vítám Tvůj obsáhlejší příspěvek.

[18]: Daniela: Současná podoba ekonomiky je vymyšlena hlavně nehcutnými zásahy bank a všechny toky peněz jsou ohnuty tak, aby sloužily bankám, ačkoli ostatním vrstvám společnosti to škodí.

Extrémní individualismus = kapitalismus jako protiváhu probuzuje extrémní kolektivismus = komunismus. Extrém budí opačný extrém.

Podle mého společnost, která bude sloužit lidem bude syntéza a vzájemná existence více věcí. Můj pohled je, že to bude řízení lidí na místní úrovni, kdy si lidé na místní úrovni budou rozhodovat většinu věcí a pouze malou část věcí budou delegovat na vyšší centrum. Obrovská samostatnost na místní úrovni a zároveň vědomí lidí, že svá dobrá i špatná rozhodnutí si odnesou (což na malé úrovni je jasně vidět a důsledky jsou rychle i pro pomaleji myslící).

Můj osobní názor je, jakkoli se mi to nelíbí, že v Rusku vznikne nové společenské uspořádání. Stane se vzorem pro celý svět a bude to řešení jak vyběhnout z marastu extrémního kapitalismu, či nefunkčního multi-kulti a nebo předstírané demokracie, kde vláda už neřeší problémy lidí, pouze je zatěžuje dalšími daněmi, povinnostmi, zákony.

V Rusku totiž úpadek a chudobu lidí, která postupně nastává v západní civilizaci mají mnoho let napřed. Mafiánsko-úřednické uspořádání společnosti mají mnohem déle, než západní civilizace. Dále Rusko dělá řadu zásahů proti hloupým teoriím západní ekonomie a bylo schopno si už několikrát říct, že když jsme poslechli západní renomované ekonomy, šli jsme akorát do pr…kna, tudíž půjdeme cestou jinou a rozumnější. Což je základní nutnost, pokud stát nemá padnout na dno. A navíc je dostatečně silné aby se ubránilo snaze ho zotročit na současný systém.

Chtěl bych říci, že pokud chcete skutečně vidět kam se vyvine svět a společnost, je podle mého názoru sledovat vývoj v jižní Americe a Rusku. Z těchto oblastí máme málo zpráv, ale vývoj tam jde zcela jinak a často zcela překvapivě.

[18]: Miloslav:

Vlastně jsi mi odpověděl jinde: na vlákně Orwell aneb jak probíhá "vypláchnutí mozku"?! v příspěvku 24. Je v tom pravda.

Ještě k tomu Věku Vodnáře mně napadlo:

V úvodu této diskuse i na jiných stránkách jsou popsány depolarizace zemských pólů v důsledku magnetických změn. Mě ta depolarizace pólů přivedla na myšlenku, že vlastně k té depolarizaci už dochází.:-) Tím, že výroba, a rozvoj průmyslu se přesunul na východ – tedy materializuje se duchovní svět a naopak svět západní čerpá duchovno z východu – praktikuje se alternativní medicína, duchovní nauky východu, jóga apd.

[16]: Miloslave, ale já vůbec nemluvím o této osobní rovině. Tady je mi to zcela jasné. Orientuji se ve svých tělesných potřebách, potřebuji praktikovat pravidelnou duchovní hygienu. Je mi jasné, kdy mám být matkou a kdy partnerkou, kdy má jaký status přednost. Je mi to jasné i v hierarchii pracovní.

Tím neříkám, že jsem dokonalá, nebo že to vždy dokážu správně realizovat v životě. Ale orientuji se a mám celkem cit pro tyto věci (nejvíc u druhých :-)).

Já spíš pomýšlím na nějaký smysluplný systém ve společnosti. Jak píšeš na jedné straně byl materialistický kapitalismus, na druhé straně ideologický socialismus. Socialistické objekty přebraly kapitalistický model, vzniklá nerovnováha přinesla paseku. Rovnováha začíná vznikat tím, že čím víc jsme my tady na východě kapitalističtější, tím víc nám na druhé straně např. USA (nejen) začíná používat socialistické metody.

A já se ptám, najdeme řešení? Dokážeme vymyslet nějakou zlatou střední cestu mezi zmíněným? Něco vhodného pro lidi? Nejen pro elitu?

Na druhou stranu máš pravdu, pokud jsme zmatení jako jednotlivci a neznáme své role, pleteme je, nenajdeme rovnováhuv osobní rovině, jak bychom mohli najít rovnováhu v celém systému.

[16]: Lidé a společnost uvažují v extrémech. V práci po Tobě chtějí výkon na 100%, muž, partner očekává, že budeš pohodová partnerka na 100%. Ten problém je očekávání, srovnávání se a posuzování zda-li je to dost, nebo málo a pak rozpolcenost. Protože, když chceš obstát v práci, musíš se té práci věnovat, ale samozřejmě tím zanedbáš jiné věci, např. ochudíš toho partnera, protože se věnuješ naplno té práci. A pak je tu další věc a to jsou výčitky z toho, že se nevěniješ tomu partnerovi tolik, jak bys chtěla. Takže se dostáváš do bludného kruhu, kdy jsi permanentně nešťastná, protože zanedbáváš jedno, nebo druhé, třetí, další role. A společnost nám vtlouká, abychom na všech úrovních byli skvělé, takže se vlastně neustále štveš od jednoho k druhému a toužíš úplně blbě podobat se určitému ideálu a pak samozřejmě jednoho dne padneš. A celou dobu v tom kolotoči nejsi štastná, ale uštvaná. Když nejsi štastná, nemáš v sobě lásku → když nezažíváš v sobě pocit lásky tak tu lásku nemůžeš ani kolem sebe rozdávat a když nerozdáváš, tak ji ani nemůžeš dostávat, místo toho dostáváš výčitky od ostatních a pak trpíš pocitem viny. Nebo tu lásku můžeš dostat od svého okolí, ale nepřijmeš ji s radostí, ale opět s pocitem viny a to je takový bludný kruh. Naštěstí je z toho cesta ven.:-)

[13]: Danielo, prostě hrajeme několik rolí. Máme své tělesné potřeby a pak věci, které tělo přesahují.

Je to přirozené, například analogicky je žena v partnerství manželkou i matkou. A obě role je třeba uplatnit k vhodným objektům či situacím.

Naše doba zkouší extrémy. Například řada žen zkouší být matkou, ale nikoli manželkou/partnerkou. Tím nevyjadřuji žádný názor k tomu co si o tom myslím.

Učitelka ve škole je učitelkou, ale zároveň třeba podřízenou k jiným osobám ve škole.

[14]: Chtě nechtě se každý z nás sem tam točí na kolotoči :-), někdy o tom ani netušíme - bohužel....

[13]: Myslim, že jsi tentokrát s tím časovým horizontem trefila hřebíček na hlavičku...pak je tu ještě jedna věc a to je upřímnost ve vyjadřování nebo pouhá skrytá hra, zábava ve věcech na které vážně reagujeme...Jeden muj kamarád mi říká: Hlavně to neber všechno tak vážně, jenom jsem si z tebe trochu vystřelil....:) Někdo bere témata hovorů jako zábavu a rozptylování se, někdo má zájem o určité řešení otázek. Horší je pokud se člověk toči na kolotoči, nebo ve stále stejném víru....aniž by viděl pozadí skryté manipulace nebo zábavy...

[12]: V osobním přístupu je mi to celkem jasné. Druhá věc je, jak moc jsem úspěšná v uvádění v praxi.

Takže máš pocit, že je třeba v tom širokém měřítku najít nový systém, kde nějak smysluplně naroubujeme obojí. A máš víru, že toho lze dosáhnout v nějakém nám dostupném horizontu?

To je dobré přirovnání Císaře :-), ten tarotový je jasný materialista a 4 je také stvrzena do hmoty...

[11]: Daniela: „Co je Božího Bohu, co je císařovo císaři“. Neboli je třeba správně rozlišovat co kam patří. Dnešní člověk musí být materialista i to druhé zároveň.

[8]: Máme nějakou vizi, kdy by se nám mohl materialismus převážit? Budeme schopni vymyslet cosi univerzálnějšího, aby nebylo třeba oscilovat mezi dvěma extrémy? A je to vůbec cílem? Už jsme se tu před časem zmínili u vztahů, kam to vede, pokud se zcela setře rozdíl.

[9]: :-) chtělo se mi Barčo k Tvému poslednímu příspěvku napsat BINGO, než jsem se pročetla v závěru k Tescu a dál:-). Tesco se mi opravdu potřebné nezdá.

[8]: Výborně jsi to vystihl. Děkuji za odpověď.:-) Myslím, že Ti rozumím. Vnitřní prázdnota se nahrazuje technickou dokonalostí. Chybí mystici,v té hudbě naprosto souhlasím a tam je to hodně vidět. Myslím, že podobnou myšlenku jsem napsala ohledně stavitelsví.

Stavby, které mají ducha, (nejen sakrální) jsou stavby, které vzešly z nitra člověka. Lidé ve středověku trpěli hladem, bídou, velkou nouzí, snili o bohatství a „ráji na zemi”. Tento jejich sen se promítl do (náboženství) staveb. Chudí chodili do kostela, katedrál, aby se povznesli do jiného „krásnějšího ”světa., kde byla hojnost, radost, všechno o čem snili. Dnes lidé mají hojnost všeho, tolik netrpí hladem a bídou (západní svět), a tím zažívají vnitřní prázdnotu. A ta prázdnota se zrcadlí v těch stavbách. Východní svět má svůj vnitřní svět a bídu, Západní svět má hojnost všeho, ale vnitřní prázdnotu. Svět bude dokonalý tehdy, až lidé duchovní (východní) přijmou hmotný vnější svět a lidé (konzumní) ze Západu až se naučí dívat do svého vnitřního světa..to potom bude jeden dokonalý celek. Tady a teď na této Zemi.Tesko je stejně potřebné se svými produkty jako hory se svým klidem a krásou pro meditaci..:-) A pak už k tomu dokonalému světu není možná potřeba Bůh, stačí obyčejní lidé..

[7]: Barča: Já odpovím nepřímo spíše k podtónu diskuse.

Kdysi byla na zemi určitá rovnováha. Existoval západní kapitalistický svět, který se snažil především zpěněžovat nápady a převádět je do praxe. A pak existoval především svět východní (duchovní + komunistický + socialistický), který hodně vymýšlel, uváděl teoretické poznatky, posouval vědění.

Byla to rovnováha. Jednoho dne ovšem východní blok (od střední Evropy až po Čínu a Japonsko) převzal kapitalismus západu a kapitalismus se globalizoval.

Od té doby velmi oslabil ten prvek, který posouvá vědění. Vše co se dělá je, že se z 99,99% precizuje, zdokonaluje již objevené. Dává se tomu fajnovější kabátek, nasazuje se to do praxe, zmenšuje se to, zlevňuje se to.

Ale tendence je jasná a už z vnitřku společnosti prosakuje ven. Cokoli není použitelné v praxi – tedy zpeněžitelné – to nemá nárok na existenci. Vyvrcholilo to u nás likvidací základního výzkumu vědy, likvidací škol a zavíráním oborů na vysokých školách po cleém světě, které nejsou v kurzu u nadnárodních firem. Neustálé požadování velkopodniků po vládě, aby školy neučily teorii ani celou šíři učení, ale v zásadě jen to co firmy teď chtějí – tedy aby vysoká škola byla jen luxusnějším učňákem pro firmy, které by tím ušetřily.

Zkrátka je jen otázkou času, než se vyčerpá původní potenciál teorie a nových objevů, protože praxe a kapitalismus hlavně sklízí, ale nezasévá. Je to vidět v celé technologii.

Je to dokonce vidět i v kultuře. Například hudební velkovydavatelství celého světa mají děs a hrůzu v očích, že by se snad hity 60. let staly volnými díly bez copyrightu, což se automaticky děje nějakou dobu po smrti autora. Například všechna díla Karla Čapka jsou volná díla, která kdokoli může vydat, protože uplynulo 70 let po jeho smrti. Kdykoli se přiblíží doba, kdy by třeba Beatles mohly být volným dílem – a hudební vydavatelství by si pak nemohla nárokovat peníze za jejich songy – použijí své miliardy, podplatí politiky a vydá se zákon, který prodlouží ochranu děl o dalších 10-20 let navíc po smrti autora oproti minulosti.

Ano, praxe jde hrozně dopředu. Dějí se úžasné věci. Ale ve skutečnosti se hlavně sklízí teoretická žeň a obrovská sklizeň rozvoje teoretické a filozofické bohatosti minulého století. Jenomže se hlavně sklízí a zasévat je drahé – a to kapitalismus nerad. Daleko levnější je nechat zaset jiného a pak to schramstnout – což je jeho základní taktika. Jenže pokud se tak chovají všichni – potenciál mizí.

V kulturní tvorbě je vidět daleko rychleji propad. Kolikpak je dnes Shakespearů? Čapků? Beatles? Jimi Hendrixů? A jak je to v mainstream? A jak je to ve filmové tvorbě? Není to tak, že technické efekty mají často zastřít slabší ostatní? Spolu s reklamou, manažery a dostatkem krve v záběrech?

[5]: Slávek: „Pionýrské doby, kdy mnoho oborů akcelerovalo je minulé století. A rychlosti pokroku v objevování podstaty to odpovídá – nic moc se nehýbá”

Věřím Tvému pohledu na věc, děláš v tom :-) Vidíš a já měla mylnou představu, že to jsou právě IT, které udávají hlavní tón ve všech oborech. Nebo, když to řeknu ještě jinak, tak ostatní obory – jejich vývoj jsou svým způsobem závislé právě na vývoji IT. Invazivní, diagnostická a farmakologická medicína, dopravní a vojenský průmysl, komunikace, stavebnictví, zemědělství, obchod. IT jsou používány snad všude, včetně projektů na zkoumání přírody, vesmíru apd. Vlastně mě napadá otázka, v jakém lidském oboru či odvětví se dnes IT nepoužívají? Já osobně vidím ten obrovský přímo raketový vývoj v té diagnostické a invazivní medicíně – např. ultrazvuky, či CT v 3D, to se nikomu o tom nesnilo. A v druhé fázi ta úžasná optická digitální technika, která umožnila operatérům učiněné „zázraky”. Určité lékařské postupy a metody se mění třeba i během půl roku, právě díky možnostem IT.

[5]: Ano, ve většině toho co píšeš, tak s Tebou souhlasím. Škoda jen, že z toho čiší takové zklamání a určitá rezignace. S těmi IT mě napadlo, když se nudíš a máš znalosti, zkušenost, proč se na to nepodíváš jako Leonardo? :-) (Myšleno upřímně, bez podtextu)

[4]: „Upřímně, stojí mladá generace programátorů (řekněme kolem 20.let) o Tvoje zkušenosti a rady? Nebo si jim spíše pro smích a jsi pro ně takový „programátorský dědek” když vzpomínáš na Basic a „pravěk” informatiky..(odpověz si sám) Nechci to nějak podrobně rozebírat a už vůbec ne zabíhat do nějakých extrémů.“

Tuhle odpověď asi nebudeš čekat: Dnešní programování znovu objevuje staré koncepty a znovynalézá věci, které byly před 15 a více lety. Tudíž já se v IT nudím a už 15 let marně čekám, že se objeví něco nového. Vždy když se objeví něco nového pod názvem „bombastická nová technologie, která změní svět“, tak si jen připomenu, jak jsem z toho před 20 lety dělal zápočet na vysoké škole, či programoval.

Je to možná v konstrastu s těmi klišé jako, že se v IT musí pořád učit. Ale pokud znáš podstatu a principy, tak se v IT desítky let nic neděje. Ano, má to lepší kabátek, běží to na výkonnějších procesorech, nástroje programátora jsou více vyšperkované a luxus vyšší – ale v principu se nezměnilo nic.

Stejné je to s astrologií. Někteří se snaží tradiční astrologii zavrhnout, ale v zásadě se k ní jen přibližují a znovuobjevují kolo.

Pokud se šprtáš věci nazpaměť jako básničku bez pochopení principů, tak je v každém oboru strašně moc nového a jde to dopředu. Pokud ale jdeš od principů, teorie a pochopení základů, tak se toho zase až tak moc nemění.

Pionýrské doby, kdy mnoho oborů akcelerovalo je minulé století. Tehdy celebrité byly objevitelé. Dnes jsou celebrité prsaté nahé ženy či marketinkem vyhnaní náhodní lidé z lidu. A rychlosti pokroku v objevování podstaty to odpovídá – nic moc se nehýbá.

[3]: „Stařešina neporadí” - pěkný titulek :-) Já to tady nechci nějak podrobně rozebírat. To je opět, co člověk to jiná zkušenost a jiný pohled. Ve svém komentáři jsem to hodně zjednodušila, abych vystihla tu podstatu toho vidění světa a určitého společenského vývoje.

Píšeš, že „staří” rezignovali. Ano, je to možné. Ve společnosti se mluví o sexu, penězích, o politice, o zdraví a nemoci, o porodu, o životě a smrti, o psychologii, o vědě, o historii, ale stárnutí a vše co s ním souvisí – demence, inkontinence, apd. je stále tabu. Stárnutí se nenosilo nikdy.

Jsi programátor, dá se říci, že patříš mezi první vlaštovky v tomto oboru :-) Upřímně, stojí mladá generace programátorů (řekněme kolem 20.let) o Tvoje zkušenosti a rady? Nebo si jim spíše pro smích a jsi pro ně takový „programátorský dědek” když vzpomínáš na Basic a „pravěk” informatiky..(odpověz si sám) Nechci to nějak podrobně rozebírat a už vůbec ne zabíhat do nějakých extrémů.

[1]: Já si spíš myslím, že naopak dnes a v nedávné minulosti je doba, kdy staří lidé rezignovali na svou roli, kterou měli po věku věků – a to role moudrých, životními zkušenostmi naplněných lidí, kteří radili mladší generaci.

Že je doba „stařešina neporadí“ a mladí lidé si musí na vše přijít sami.

Podívejte se kolem sebe. Dnešní mladá generace je bohužel obětí pokusných experimentů jako „dítě nesmí mít autoritu, mohlo by to ohrozit jeho osobní jedinečnost", což bohužel vede k tomu, že nemá ani autoritu dospělého, ale tím pádem ani ochranu, která s tím přichází. Nemůže tím plně prožívat dětství, ale musí hrát roli předčasně dospělého. Této generaci dětí už nejenomže bude chybět vzor starých lidí, ale i generace jejich rodičů se rozhodla jim nedat ani oporu světa dospělých, která je vede.

Já si myslím, že je to přesně naopak – to nejdříve generace starých lidí a dnes k tomu i generace produktivní odmítla dětem dát to, co dříve děti tisíce let předtím od generace svých rodičů a prarodičů dostávali. Dětem pak nezbyde, než v tom žít.

[1]: Já myslím, že malé dítě zatížíme okamžitě SVÝM pohledem na svět, a to tím jak ho počneme, odnosíme a porodíme. Už tímto počátkem se do něho zásadně otiskneme. Dost dlouhou dobu je dítě skrze matku s jejím vnímáním světa zcela spojeno. Určitě do jednoho roku si dítě neuvědomuje, že je samostatnou bytostí, řekla bych, že kojené dítě ještě déle. Psychika a vyladění matky ho zcela ovlivňují. I nadále v době prvních vzdorů kolem cca 3 let, kdy si dítě začne uvědomovat vlastní osobnost, vlastní Já ho neustále ovlivňujeme a usměrňujeme. Ukazujeme mu co je dobré, co špatné, co hezké. Dáváme dost razantně najevo co od něho očekáváme a co se nám nelíbí. Pro dítě je to stále středobod světa a na našem názoru je závislé.

Podle mne k prvnímu odhození předsudků, náboženských vlivů a zkušeností dospělých dojde v pubertě. Tady se dítě prvně zkusí zcela jasně vymezit, chce se lišit za každou cenu i za cenu rebelie a tím, že půjde proti sobě. Chce se oklepat z našeho vlivu. Řekla bych, že tady dítě zcela jasně odzrcadlí jakoukoliv disharmonii v rodině. V těchto postojích lze číst, nakolik jsme dovolili dítěti nastavit vlastní sebeúctu, nakolik jsme ho sešněrovali, nebo naopak ponechali příliš široké mantinely.

Mám pocit, že dítě chtě nechtě ovlivňujeme zcela a vymanění z těchto vlivů (rodičů, výchovy), zpracování deficitů je celoživotní práce každého z nás.

Leonardo da Vinci a jeho pohled na svět mě dovedl k Věku Vodnáře :-) Věk Vodnáře může být jen symbolický pojem, který má vyjadřovat určité „nové vidění světa”.

Malá vsuvka – z hlediska „ technické” astrologie konkrétně s nebeskou mechanikou nemusí mít nic společného.

V tom pojmu samotném „nové vidění světa” se otevírá celá řada témat. Přes vznik světa a historii lidstva, vědu a náboženství. Jsou to citlivá, mnohdy kontroverzní témata. Dovolím si jen malou myšlenku:

Dříve se rodilo hodně dětí, ale kolik z těch třeba deseti dětí se dožilo dospělosti? Byly války, dětské nemoci, epidemie, apd. Dalo by se říci, že celosvětově mladé generace nebylo tolik, spíše převažovala starší generace a ta předávala svoje zkušenosti právě té mladé generaci. Dnes se oproti dřívější době rodí méně dětí, ale většina se jich dožije dospělosti a stáří. Tímto způsobem postupně nastal určitý zlom ve světě. Začala převažovat generace mladých lidí. Tato generace mladých určitým způsobem odmítla „dědictví ” starší generace a sama začala poznávat svět. Stylem pokus, omyl. Tím pádem došlo k nárustu vědy a techniky, nových objevů a vynálezů.

Kdybych to měla přirovnat ještě blíže, je to jako, když malé dítě začne poznávat samo okolní svět. Malé dítě, které není zatíženo předsudky, náboženskými názory, zkušenostmi a viděním dospělých.

Proto současný svět je takový jaký je. Nevím jestli je horší, nebo lepší, je zkrátka úplně jiný.