Voyager boří představy o sluneční soustavě

všeobecně je pro vědu klíčové - být otevřený poznatkům, možnostem, změnám.

----------------------------------------------

Hezké zhodnocení, leč věda v dnešní podobě, kdy se stala spíše náboženstvím plným věroučných schémat a je pravým opakem těchto nastíněných zásad. Článek o pokroku v technologii vesmírného průzkumníka a cestovatele se tváří velkoryse, ale v realitě je taková věda studená, zapáchající a zkostnatělá. Průvan by znamel konec mnoha dogmat, stejně jako v mnoha náboženských hnutích. Konec titulů, ocenění na mezinárodní úrovni a konec schematických naučení...

Tím nemám na mysli poctivé a zapálené vědce mezi lékaři, fyziky a přírodovědci obecně. Jsou mezi nimi velmi ctnostní a dobří lidé, které znám osobně.

Tisíce let jsou zde k dispozici základní vědomosti o charakteru planety Mars, které současná věda stále s úsměvem ignoruje. Dokonce jsou mnohé objevy s elegancí nebo naopak s agresivitou vlastní fanatickým vůdcům zatajovány.

[2]: Je hlavně zajímavé, jak i tak jasné představy o hranicích sluneční soustavy se nepotvrdily.

Teorie vůbec mají tendenci se velmi často nepotvrzovat. Často je třeba udělat řadu pokusů a upravit několikrát teorie, než to sedí.

Myslím, že kdyby se sestrojil stroj času, a proletěli se podívat do doby dinosaurů, jak to skutečně je, tak celá paleontologie se bude muset škrtnout a začít fakticky od nuly.

Nebo kdybychom si udělali výpravu do Egypta, tak z egyptologie toho možná také mnoho nezůstane.

[1]: "V zásadě nevíme vědecky ani to, co se děje na okraji. Natož jak rozdílné asi jsou představy a skutečnost na jiných hvězdách či dále ve vesmíru!"

Ono to vlastně není nic překvapivého, vzhledem od doby, kdy se začínalo s kosmonautikou v 50. letech a hlubším průzkumem vesmíru.

Co to je 60. let výzkumu v případě vesmíru - něčeho tak obrovského, těžko dostupného, těžko definovatelného? To je v podstatě úplný počátek. Pozorování - Pokus - Omyl - ale i souhra náhod.

Pokud si např.vezmeme, že jen fungování lidského těla se zkoumalo celá staletí a věky, stále se ještě zkoumá a překvapuje nás stále novými poznatky.

Vzpomněla jsem si na Galvaniho, jak ve své době nepochopen experimentoval s žabími stehýnky (živočišnou elektřinou). Lidé se mu smáli, nikdo nevěnoval pozornost jeho myšlenkám. Galvani zemřel v chudobě, nepochopen, zastíněn jeho současníkem a oponentem Voltem.

Teprve (nejen) kardiologie 20. století oprášila Galvaniho myšlení - výzkum aritmií a výroba kardiostimulátorů.

Podobně jako experimenty se žabími stehýnky vnímám i současné průzkumy vesmíru. Tedy znovu. Co znamená nějakých 60. let výzkumu vesmíru? :-)

---

V článku se píše o určitém přehodnocení, o nových poznatcích, o možnostech - a to si myslím, že je všeobecně pro vědu klíčové - být otevřený poznatkům, možnostem, změnám.

[1]: Jsme obklopeni moudrostí, člověk není jejím pramenem, nýbrž pouhou nádrží a může vydat jen to, co nasbíral.

Ernst Thompson Seton

Vědecké představy současnosti o vesmíru a jeho počátku i vývoji jsou především položeny na špatných základech. Jsou to mělké základy ukotvené v pouhé materii. Stavba dosahuje výše téměř babylonské věže. Ale její zřícení bude veliké a zbyde dlouhý čas kráter v místech, kde stávala.

To je jisté stejně tak, jakože jsou nebesa nad námi....z této rovnice nevychází jiné řešení , je v konci =0

Sonda Voyager naznačuje, že představy astronomů o okraji sluneční soustavy jsou asi chybné. V zásadě nevíme vědecky ani to, co se děje na okraji. Natož jak rozdílné asi jsou představy a skutečnost na jiných hvězdách či dále ve vesmíru!

http://technet.idnes.cz/voyager-1-hranice-slunecni-soustavy-dba-/veda.aspx?c=A120913_165754_veda_mla