Jak je to s polohou planet?

[11]: Velmi doporučuji jakékoli praktické zkušenosti od píky. Protože praxe velmi rychle ukáže, že je to vše složitější, než to vypadalo teoreticky. A také člověk získá cit pro geometrii i pro abstraktní věci kolem nebeské mechaniky. Navíc praxe kašle na ideologie různých teoretických zastánců čehokoli a je objektivní.

Astroláb je krásný přístroj, nicméně špatně přenosný a také složitý na výrobu. Doporučuji spíše sextant, který je jednodušší. Ostatně právě díky větší praktičnosti sextantu postupně tento vytlačil astroláb, zejména v námořním použití.

Doporučené zdroje:

Návod na výrobu sextantu z cédéčka, kostiček lega a dvou malých zrcátek:

http://www.tecepe.com.br/nav/CDSextantProject.htm

Další zdroje:

http://www.jiast.cz/clanky/teleskopie-xix-jednoduchy-zpusob-mereni-uhlovych-vzdalenosti-na-obloze

http://virtualsailor.blogspot.cz/2008/03/nmon-navigace-sextantem.html

Jak používat sextant, video:

http://www.youtube.com/watch?v=MEN6I9_VlFk

[10]: Tak to jsem ani neměl v úmyslu dát na jedno místo nebeskou mechaniku. Právě při řešení této zdánlivě jednoduché otázky vyplynula celá řada pojmů,které je nutno zmáknout a nastudovat nejen teoreticky.

Jeden známý astrolog mi doporučoval naučit se pracovat s astrolabem, poslal mi i návod na výrobu. Tomu řikám nebeská mechanika, příteli! No zatim mám jen ten plánek...:)

[9]: Romane, nemůžeš dát na jedno místo celou základní nebeskou mechaniku. To je trochu rozsáhlejší téma.

V astrologických knihách je mnoho chyb o nebeské mechanice a mnoho nepravdivých dogmat. Například některé nepravdy:

Slunce je ve 12:00 nejvýše nad obzorem.

Slunce je ve 12:00 na jihu.

Medium Coeli (MC) je nejvyšší bod na ekliptice/zvěrokruhu.

Planety nacházející se na MC jsou na nebi nejvýše umístěné planety.

[7]: Zajímavé v tom přehledu ...chtěl jsem dát na jedno místo vše základní co s touto otázkou souvisí. Astrologické knihy to logicky neřeší, je to na samostudium, jak daleko je záležitost osobní...I když moderní knihy o astrologii, zvláště ty které nám posílají přes oceán, jsou plné smetí, grafů, tabulek, podivných výpočtů a efemerid.

Zdá se mi, že zamlžují ještě více základní témata v chápání astrologických principů.

Nakonec jsou i dnes fyzikální teorie a kosmologické myšlenkové směry, které s "duchovnějším pojetím astrologie souhlasí" a jsou blízcí příbuzní.

Píšete o tom oba moc hezky, ale mne nejvíc zaujal a pobavil muž býk, který Býkem není :-))).

Když už to tak rozebíráš, celá astrologie/astronomie (a mnoho dalších oborů) je jen „přepínání pohledů“.

Matematicky se to, odkud a jak se díváš nazývá „systém souřadnic“. Pokud se chceš dívat odjinud a jinak, pak musíš „změnit souřadnicový systém“. Když chceš vědět, jak se změnil „svět“ při změně pohledu neboli „souřadnicového systému“, pak je třeba udělat „transformaci souřadnic“.

Celá geometrie i nebeská mechanika funguje tak, že se na daná nebeská tělesa podíváme z pohledu (ze systému souřadnic), kde se daný problém, který nás zajímá snadno matematicky řeší. Třeba když nás zajímá, kde je teď planeta, jaký je oběžný pohyb, atd. A pak transformací souřadnic přepočítáme výsledek pro místo, které nás zajímá (třeba jak to vidí člověk z povrchu Země).

To je celé tajemství fyziky.

Dvě třetiny terminologie souvisí s výčtem používaných souřadnicových systémů a jejich transformace (základní pohledy na vesmír):

Topocentrický souřadnicový systém = pohled lidského červa stojícího na povrchu Země.

Geocentrický souřadnicový systém = pohled očima nebožáka stojícího ve středu Země (tedy nevnímajícího rotaci Země kolem osy).

Heliocentrický souřadnicový systém = pohled ze středu Slunce (tedy neuplatňují se žádné pohyby Země a jsou anulovány).

Per aspera ad astra

---------------------------------------------

Bez znalosti základních pojmů lze pochopit jen základní obrys, bez detailů. Ten však nepřinese zcela žádný užitek z Cesty ke hvězdám.

Per aspera ad astra- lat. přes překážky ke hvězdám

http://nebmech.astronomy.cz/POJMY/pojmy.htm#souradnice

--------------------------------------------

Co nelze dále zanedbat při hledání odpovědi:

----------------------

Základní pojmy

Obsah:

Juliánské datum

Sférické souřadnice

Rovníkové (ekvatoreální) souřadnice

Nebeský rovník Meridián Jarní bod Rektascenze Deklinace Hodinový úhel Hvězdný čas

Obzorníkové (azimutální) souřadnice

Obzor Zenit Nadir Vertikál Almukantarát Azimut Výška nad obzorem

Eliptická dráha

Velká osa Velká poloosa Ohnisko Numerická excentricita Apsidy Pericentrum Apocentrum Perihelium Afelium Perigeum Apogeum Vzdálenost v perihelu Vzdálenost v afelu

Anomálie

Excentrická anomálie Střední anomálie Keplerova rovnice Pravá anomálie

Elementy dráhy

Délka výstupného uzlu Výstupný uzel Uzlová přímka Sestupný uzel Sklon dráhy Argument délky perihelia Oběžná doba Astronomická jednotka Gaussova gravitační konstanta Délka perihelia Střední délka

Systémy souřadnic

Pravoúhlé Rovníkové Ekliptikální Ekliptikální délka Ekliptikální šířka Topocentrické Geocentrické Baryocentrické Heliocentrické

Jedna z možností pro převod zde:

http://nebmech.astronomy.cz/VYPOCTY/vypocty.htm#ObcJul

-------------ukázka--------------------------------------------------------

Převod souřadnic na dráze na rovníkové nebo ekliptikální souřadnice Obsah

Máme-li pravúhlé souřadnice x, y na dráze tělesa (počátek v centrálním tělese), vypočtené podle vzorců (22), (29) nebo (42) (v případě pohybu po elipse, parabole, nebo hyperbole), můžeme je převést na pravoúhlé rovníkové nebo ekliptikální s počátkem v centrálním tělese (např. heliocentrické) X, Y, Z použitím těchto vzorců:

(47)

X = P1 x + Q1 y,

Y = P2 x + Q2 y,

Z = P3 x + Q3 y.

Pi a Qi (i = 1, 2, 3) jsou konstanty (tzv. směrové kosiny dráhy), které se spočtou z elementů dráhy:

Pro převod na ekliptikální souřadnice:

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sklon ekliptiky je vůbec podivuhodná záležitost....:)

[3]: Díky za odpověď.

Dostal jsem tuto otázku od jednoho známého, který se zabýval tímto rozdílem v poloze planet. Povšiml si zcela správně.

Pokud člověk odpovídá v jádru sám na své dotazy, mnohdy stačí několik myšlenek a postačí k vyjasnění, ale jiná je situace, když se tato věc má vysvětlit srozumitelně někomu jinému...:)

Zajímá mě jakou metodou postupem (vč. rovnic na přepočet-podle hloubky zájmu)astrolog takovou otázku tazateli zodpoví. Možností je více a konečně to není věc obvyklá a zcela jednoduchá, člověk se dostane až k známému sférickému -nautickému- trojúhelníku. Při zodpovězení na otázky podobného druhu je možné setkat se při citlivé vnímavosti na skutečné kuriozity a perly. Argo-nautický bod ležel před dávnými časy snad někde u Kolchidy, další možná někde ve vzdáleném městě statečného krále, miláčka bohů Olympských. Nebo jsou to vše jen vymyšlené příběhy, kterými se zabývat je ztrátou času a vážnosti? Možná...:)

Chápu, že mnoho astrologů tyto věci nebaví, zdají se otravné. Záleží na úhlu pohledu a hloubce vnímání.

V lednu 2011 jsem stejnou věc zčásti rozebíral s "falconem" na foru Pavla Turnovského.

Pro zájemce zde:http://www.astrologie.cz/forum/html/f5722d.htm

[2]: Slova jsou zrádná. Muž nazvaný býkem od své milenky se nachází zcela jinde, než souhvězdí nazvané Býkem. A znamení Býka se nachází opět jinde.

Definice souhvězdí: Souhvězdí Býka je místo na obloze, kde je obrazec hvězd vytvářející siluetu Býka.

Definice znamení: Znamení Býka naproti tomu je úsek na obloze, kde se vyskytuje Slunce druhou dvanáctinu roku počínaje počátkem jara.

Znamení Býka se dnes plus mínus nachází na místě, kde je souhvězdí Berana. Ve starověku bylo znamení Býka na místě, kde bylo souhvězdí Býka. Ta jednotnost se od starověku trochu rozštělovala a posunula a rozštělovává se dále.

Dráha Slunce – ekliptika – nezůstává na stejném místě na obloze. Stejně tak začátkem jara se objevuje Slunce v průběhu historických věků v jiném souhvězdí. Z hlediska života jednoho člověka jsou tyto posuny nepozorovatelné a tak se kdysi jevilo jako dobrý nápad pojmenovat ve starověku znamení určené drahou Slunce podle souhvězdí a hvězd pod nimi. Jenže ono to za 2 tisíciletí ujelo o skoro celé jedno souhvězdí šejdrem a co teď s tím? Z historických důvodů jsou znamení pojmenovány stejnými jmény jako souhvězdí.

Dnes je tedy třeba vědět, že ZNAMENÍ BÝKA je něco jiného než SOUHVĚZDÍ BÝKA. Zhruba je to mezi sebou vzdáleno o jedno znamení/souhvězdí.

Z mého romantického snění mě vyrušila představa pohledu na kolečko horoskopu. Jak je vše nyní ve smyslu astrologických vztahů.

Podíval jsem se tedy do programu Astrolog32 a ejhle - Jupiter je zde na 15 st. Blíženců, Venuše na 11 st. Lva. Jak je to možné, takový rozdíl v poloze planet?

Je mi něco málo známo o přepočítávání astronomických souřadnic na zodiakální , ale jak je možné, že Jupitera všichni jasně vidíme v Býku na obloze a v astrol. programech-efemeridách, je u kus dál. Co je realita a co jen dělá ten rozdíl?

Prosím zkušeného astrologa(y) o názor, vysvětlení, i pro další udivené pozorovatele noční oblohy...:-)

-------------------------------------------------------------------------

! Aktuální poloha planet je viditelná též př. v programu Stellarium 0.11.3.

...Pokud se zadíváme na ranní oblohu před svítáním, v tuto ranní dobu je vidět na obloze zářící Jupiter mezi rohy Býka, pozorně a s napětím sledován Plejádami, Venuše v Raku, krásný Sirius pod Orionem a jeho souputník Procyon nad jihovýchodním obzorem a na východě už můžeme spatřit Lva a Regula zářícího na jeho tlapě.