Jak jméno ovlivňuje osud

[23]: Ano a zavání to hrou na Boha a to musí mít svou dohru.

Píšu jen v krátkosti, protože jsem na návštěvě a je to jediná možnost jak napsat na fórum. Z mého pc ani z pc z práce to nejde.

Slávek : To co popisuješ ve společnosti, je v podstatě potlačení stínu (polarity) a to není dobré. ten stín místo aby se přijmul, bude o to více narůstat.

[22]: Daniela: „Ano naše společnost chyby tvrdě odsuzuje, ale přitom nikoho nevede k zodpovědnosti za ně - zvláštní postoj.“

Chyby se prostě nesmí stávat, jsou nepřípustné – děláme, že neexistují.

Český národ trestá za chyby sociálním vyloučením – takový člověk je schopen se dostat až na okraj společnosti.

Jakmile se chyba stane, vydáme zákon, nařízení, předpis, vyhlášku, jejíž cílem je jednou provždy skoncovat s jakýmikoli problémy.

Nelze tedy vést k zodpovědnost, když chyby vymítíme předpisy. Chyby jsou považovány za selhání vesmíru, které je třeba zkorigovat vedoucími představiteli jednou provždy.

Je to vlastně vtipný proces. Kdykoli se objeví problém, nebo katastrofa, reaguje se legislativní smrští. Je to vyjádření podvědomé snahy neuznávat korekční (zpětnovazební) roli chyb a nežádoucích výsledků.

Vlastně když se to vezme, je to jediné co vláda i EU umí. Je krize? Vláda vydá haldu nových zákonů – daňových předpisů, nový zákoník práce, nový občanský zákoník, atd. Když realita reaguje ještě větším průšvihem, prostě se vydá další legislativní smršť. Ignoruje se informace o zpětné vazbě – o chybě, koneckonců odnesou ji jiní.

Stejně tak EU a Brusel.

Problém s nepřizpůsobivými lidmi je řešen zase legislativní smrští. Uzákoní se zákony proti rasismu, zákony na pozitivní diskriminaci. Pokud se neřešením problému začínají lidé bouřit, přitvrdí se v legislativě a rozdají se exemplární tresty.

[20]: Ano přesně - zabít draka, najít živou vodu, zachránit princeznu. I zdánlivé přešlapy nás jistě vedou k cíli, o tom nepochybuji. Ano naše společnost chyby tvrdě odsuzuje, ale přitom nikoho nevede k zodpovědnosti za ně - zvláštní postoj. Každá zdánlivá maličkost má svůj význam v našem vývoji. Nejtěžší je vidět skrytá poselství, nahlédnout pod povrch. Potkat moudrou bytost je jistě dar na naší cestě.

Už jsi to tu kdysi psal, cesta je důležitější než cíl - je totiž náročnější. Pro někoho velmi, tak že si to ani nedokážeme představit.

[19]: Daniela: „A co je cíl? Naplnění svého potenciálu. Jak se to ale pozná? Přijde mi to těžké posoudit.“

Cíl je cokoli prohlásíš za cíl. :-)

Všechny události Tě stejně vedou a napovídají Ti k Tvému skutečnému cíli.

Jednou ze základních „tranzitů“ je dělání chyb, což je činnost, které se nelze absolutně vyhnout. Proto kultura, která tvrdě odsuzuje jakékoli chyby (český národ) se nikdy ani dočasně nedopracuje ke špičkové výkonnosti ani špičkovému blahobytu na rozdíl od kultur, kde chyby považují za součást procesu (tranzity) k úspěchu a naplnění (Německo, USA).

Jinak řečeno, každá událost, každá myšlenka, každý pocit skrývají informaci a zpětnou vazbu o Tobě a tom kým jsi.

Pak také existují moudří lidé, „stařešinové“ a rádci. A také máš svou tvrdou hlavu a svá přání.

Tvůj cíl i čím jsi není statická věc – to si také dotváříš a mění se to.

Například můj cíl v kojeneckém věku bylo správně znečistit plínky. O pár let později by to ale už nebyl správný cíl. :-)

[19]: Daniela: Cílem je přeci vyspět natolik a projít všechny vývojové fáze abys mohla splnit cíl.

Tedy projít všemi stupni mezi počátkem a cílem, které je nutné projít.

Znáš to, zabít draka, najít živou vodu, zachránit princeznu, zvládnout daňové přiznání, pracovat – to jsou všechno vývojové fáze, které by si jistě každý rád odpustil, protože jeho cíl je jinde a tohle jsou jen drobné přechodné (transientní) problémy na cestě.

[18]: Jj to je dobré vysvětlení, ještě si nad tím chvíli popřemýšlím. Líbí se mi ten výraz "prostředek k jinému cíli" ...

A co je cíl? Naplnění svého potenciálu. Jak se to ale pozná? Přijde mi to těžké posoudit.

[17]: Možná by šlo slovo tranzit vysvětlit takto:

Je tam slovo „transit“ = průjezd, doprava a slovo „transient“ = přechodný, pomíjivý, chvilkový.

Tedy jet kolem něčeho, křižovat něco – aniž by to byl cíl.

Tranzit jako doprava má také význam prchavosti. Tranzit prostě křižuje veškerá místa mezi začátkem a koncem, které sice navštíví, ale nezastaví se v nich, prostě je jen nutně projede kolem, protože ještě nebyl vymyšlet teleportér ze sci-fi a tak je nutné křížit i místa mezi začátkem a koncem.

Tranzit planety v astrologie je chvilkový průlet planety nějakým místem horoskopu.

Tranzit je tedy s nádechem dočasnosti.

Zkrátka u tranzitu není důležitá událost tranzitu (ten je jen prostředkem k jinému cíli).

Jinak veškerá etymologie většiny slov je přečasto z latiny, protože Římani kdysi zkoušeli založit Evropskou unii, byli v tom trochu úspěšnější, než dnešní Brusel, a tak nakazili svým jazykem kde co.

[15]: Miloslav: Tranzit je cizí slovo znamenající průjezd, nebo přepravu.

:-) Takže přenos něčeho co jsme už nabyli někam jinam? Anebo s nabytou zkušeností testování v odlišném prostředí?

[15]: To mi nenapadlo :-), ani bych se nedivila, kdybys psal z Tahiti Ty :-)).

Ale mě jste před časem navnadili nastíněním úžasných slunečních direkcí a zatím kde nic tu nic, hojnost a vášnivé zážitky mi míjí ......prozatím poněkud upachtěné léto.

No já žasnu, co vše se dá vygooglovat a ani nedomýšlím, cos vlastně hledal, než jsi narazil na tento prapodivný odkaz :-)). Přijde mi to jako skryté záběry žen z E55 :-))???

[14]: Daniela: Myslíš jako tranzit na Tahiti?

Tranzit je cizí slovo znamenající průjezd, nebo přepravu. Přesně v tomto významu je používán i v astrologii.

Možná by Tě potěšil výběr obuvi pro dámy pro řidičky tranzitů:

http://www.flickr.com/photos/50468958@N08/page8/

---

Roman: U Henryho Forda je zajímavé, že svoji prosperitu nastartoval tím, že zdvojnásobil zaměstnancům platy a později ještě zvýšil. Sám je často citován, že to považuje za nejlepší krok, jak snížit výdaje firmy. Okolními podnikateli byl považován tímto krokem za blázna, který chce přivést podnik na mizinu. Ford však tímto krokem zvýšil zisk firmy z původních 30 miliónů dolarů na 60 miliónů dolarů do dovu let poté co zaměstnancům zdvojnásobil platy. Zdůrazňuji zisk, tedy obrat mínus náklady, tedy i mínus vyšší platy zaměstnanců.

Ona je to taková malá historická nápověda, proč se nemůžeme dostat z krize a ekonomika se propadá i když zaměstnancům (a malým podnikatelům) se více a více zhoršují podmínky. Ono je to možná právě proto.

Nicméně vlády krizi řešit ve skutečnosti na prvním místě řešit příliš nechtějí. Současná krize, vyvolaná bankami a aplikací západních ekonomických pouček ve skutečnosti je využita jako způsob jak přesunout hodnoty a majetek od nižších a středních vrstev směrem k bohatým. Ostatně každé zvýšení daní, každý krok vlády směřuje tímto směrem, aby se něco těm dole navíc odčerpalo a aby elitě naopak bylo ulevováno a odpouštěno. Jakékoli zlepšení je neplánovaný krok, pokud někde nastane – jak je ukázáno také na tom, že si před časem vláda snížila platy a byla tím sama překvapená co si vlastně odhlasovala.

[13]: Romi, ty mi zrovna nechávají úplně chladnou :-). Mám jiné touhy :-)).

[9]: Tyhle tě jistě potěší!

http://www.fordchar.cz/uzitkove-vozy

F.T.Connect je šikovný...:-)

[11]: Hm, když já se pořád přihlašuji ze dvou pc a nechci jiné přihlašovací jméno :-(.

Ok, využila jsem a díky za opravu :*).

[10]: Daniela: Pokud budeš psát příspěvky jako přihlášený uživatel, tak editovat můžeš.

Proč nemohu editovat? Teď musím koukat na svoji hrubku :-(.

[8]: :-))) dík za odlehčení, pořád říkám, že kdo neobjeví alespoň jedno rodové tajemství, neví o sobě vůbec nic :-).

Mne do toho netahej, jako žena bych se spřáhla spíš s Kleopatrou. I když mi fascinovalo, když si faraon(ka) nasadila vous a byla do půl těla nahá - to mi přišlo výborné a fascinující. Že se do toho genderové skupiny nehrnou, viď?

P.S.: Potěš dnes prosím i mne nějakými bezvadnými tranzity.....

další zajímavost z článku:

Středisko teď dělá testy DNA s cílem najít nejbližší žijící příbuzné faraona, který za svou slávu nevděčí svým panovnickým činům, ale tomu, že v roce 1922 byla objevena jeho úžasně bohatá hrobka. "Nabídka byla zveřejněna jen na tři dny, ale už máme mnoho zájemců," řekl Scholz.

--------

Co takhle udělat televizní show-soutěž místo známého Milionáře, s moderátorem Vláďou Čechem?!

Chcete být příbuzný s Tutanchamonem?

...a potom dostat nějaké procentu z pradědečkova pokladu?

-------------------------

Vysvětlení:

Omlouvám se těm co berou faraonskou historii vážně.Mám dnes podle tranzitů mimořádně dobré aspekty pro obchodní spekulace a obchod na burse.Tak zkouším štěstí....:)

Jsme stejně jen R1b1a a2 , jaká jména. Zaveďme strukturální vzorce v lidských jménech, čímž se alespoň více přiblížíme přírodě v jejím mikrokosmu. :)

cit. z článku:

"Myslíme si, že tento předek žil asi před 9500 lety na Kavkaze," řekl ředitel střediska iGENEA Roman Scholz. Zmíněná skupina je přitom například mezi dnešními Egypťany zastoupena méně než jedním procentem. Paradoxně tak mají Evropané k egyptskému panovníkovi blíže než současní obyvatelé země na Nilu."

Škoda jen, že nezdědili evropané více vlastností po svých dávných předcích....!Ach ta genetika!:-)

Jak asi ovlivní osud jméno Tutanchamon.....?

Možná dnes jinak než před staletími....:-)

http://www.novinky.cz/veda-skoly/240659-s-tutanchamonem-je-geneticky-spriznena-polovina-muzu-v-evrope.html

Mě připadal Tutanchamón vždycky jako sympaťák!

:)

[4]: Tak na jméno po provdání jsem si zvykala pomalu, určitě minimálně rok. Svatbou se u mne nic nezměnilo, protože už předtím jsem se svým mužem žila. Vdávala jsem se na tehdejší poměry dost pozdě, na dnešní dost brzo. Ztráta identity určitě - dle mého to byla chyba, kterou jsem ve vztazích ještě zopakovala. Já se v partnerství proměním velmi snadno :-), většina žen k tomu je asi stvořena. Po vztahu mi chvíli trvá, než si opět uvědomím, kdo vlastně jsem.

[3]: Daniela: „Takže mám pocit, že minimálně základní školu jsem absolvovala s jinou identitou.“

A což teprve nové jméno a nová identita v manželství. :-)

Mě se mé jméno vždycky líbilo a velmi mi jako dítě drtilo, že po celou školní docházku, ač jsem se svým jménem představovala a podepisovala, mi ho všichni učitelé zkracovali. Takže mám pocit, že minimálně základní školu jsem absolvovala s jinou identitou. Postupem času jsem se v takovém případě naučila okolí opravovat.

[1]: Jméno, numerologie, astrologie – je v tom úžasná synchronicita. Mé narození, přitáhlo mé jméno, věci podobné energie přitahují další věci podobné energie. Jmenuji se Barbora (v překladu znamená cizinka), mé osudové číslo je 5 a mé dětství jsem skutečně prožila jako cizinka v jiných různých rodinách, jako nomád.

Své jméno mám samozřejmě ráda, má různé podoby. Od mých přátel a blízkých slýchávám různé ekvivalenty svého jména, každý si v něm našel nějakou svoji přirozenou polohu a už v tom samotném oslovení cítíte jakoby „vztah“ toho druhého člověka k vám. A já to praktikuji podobně.

P.S. Vlastně mě napadlo, že Tě místo Miloslave, oslovuji Slávku. Ale myslím si, že kdyby Ti to mé oslovení vadilo, upozornil bys mě na to.

Už v Bibli se dočtete, že při každé významné změně člověka došlo k jeho přejmenování.

Ostatně numerologie také počítá se jménem.

Ota Ulč, emigrant žijící v USA, napsal potvrzující text:

Začátkem sedmdesátých let, v době Nixonova prezidentování, se začaly prosazovat „kvóty“. Student, zaměstnanec, žadatel o všelicos přestal být posuzován jako jedinec, ale jako příslušník skupiny, do níž se narodil. Vyrukovalo se s eufemismy, z kvót se stala „směrná čísla“, „kýžené cíle“ a úřad prosazující tyto preference se pojmenoval na Úřad rovné příležitosti (Equal Opportunity Office). Pane Orwelle, tak to je.

V deset let už staré knížce (Příručka pro zájemce o americký svět, Praha, Rozmluvy, 1992) mám kapitolu „Co v Americe dovede způsobit jedno písmeno.“ Obrátil se totiž na mě český mladík jménem Martínek, zájemce o přijetí na studia a ovšem i získání stipendia. Tehdy jsem ho urazil sdělením, že kdyby si změnil jméno jen o jedno písmeno, jeho šance by se podstatně zlepšily.

V kurzu mezinároního práva jsem měl výtečného studenta, bělocha s nepatrným cizím přízvukem, přistěhovalce z uruguayského Montevidea, z dobře situované advokátské rodiny. Jmenoval se Carlos Martinez, po získání bakalářského diplomu mínil jít na studia práv a tak jsem mu psal upřímná doporučení na adresy těch nejprestižnějších, tak zvaných Ivy League škol („břečťanová liga“). Tam přijmou jednoho z deseti, dvaceti či více uchazečů. V případě tohoto latinsko-amerického a tedy Kladnou akcí k privilegovanému zacházení předurčeného (kategorie Hispanics) Karla Martínka ale Mohamed nemusel s prosíkem k hoře, hora se sama ozvala. Telefonovali nám na oddělení z děkanátů, žadonících, abychom Carlose přesvědčili, že má jít právě k nim. Jeden ten děkanát dokonce slíbil, že když jim Carlose dodáme, na oplátku že přijmou dalšího našeho absolventa (bělocha), který by jinak nekvalifikoval.

http://www.otaulc.com/text/824.htm