Transformace zodiaku a otázky vnitřního zodiaku

[73]: To je v podstatě taoistické pojetí.

[52]: Roman: Byla tady v úvodu řeč o transformaci duše. Napadlo mě ještě jiné podobenství lidské duše a její transformace ve filozofickém díle Friedricha Nietzsche – Tak pravil Zarathustra.

Každý člověk, který chce poznat, objevit svou duši a své bytí prochází několika etapami. Člověk je jak velbloud, má naložen na svém hřbetě náklad, který mu tam naložila výchova, společnost. Nese si zažité tradice, morálku, názory jiných lidí. Velbloud kráčí pomalu a ospale pod tíhou nákladu.

Po určité době se z velblouda stává lev, už nechce nosit těžký náklad, chce se osvobodit a řve na celé kolo, brání se proti všemu a bojuje proti všem omezením, hájí svou pravdu. Chce být svobodný. Jenže to není také snadné žití, je to vyčerpávající boj, podobně těžký jako byl náklad velblouda.

Ze lva se stává dítě. Samo si utváří vlastní názory, postoje, pravidla, morálku, tradice, které dodržuje ve svém životě tím, že je přirozeně žije – už to není náklad, ani boj. Je to přirozenost.

Je jedno jestli jsme právě nyní unaveným smutným velbloudem, nebo řvoucím bojujícím lvem, či hravým dítětem. Pokaždé se to vyvine v něco nového, jiného. A to považuji za růst a také neustálou přeměnu (transformaci) lidské duše.

[71]: :-))) Brilantní odpověď.

[70]: ani z mé strany to nebyl odsudek zenu, i když dávám přednost čchanu. Akorát by měl poradce-astrolog šetřit těmi ranami holí, aby se žák probudil. On klient není náš žák.

[69]: Pan Turnovský: Ano, my jsme o poradci mluvili i na jiném vlákně. Odborné znalosti + komunikace, vyjadřování, vzájemné porozumění s klientem. V mém komentáři nebyl Zen myšlen nijak urážlivě. Naopak bylo to myšleno ve smyslu nepodsouvání, neprojekce a směřováno k tomu, aby klient sám jakoby spolupracoval aktivně na tom výkladu – kdy sám prostřednictvím toho astrologa pochopil a uvědomil si svoji situaci, ve které se nalézá. Pane Turnovský o Vaši profesionalitě nemám nejmenší pochybnost. Kdysi jsme tu Vaši práci a přístup ke klientům probírali.

[68]: naše teze humanisté astrologie inspirovaná narativní psychologií:

nejsme experty na cizí životy, jsme pouze kompetentní používat astrologické postupy při konzultaci.

Astrolog profesionál se podle mne musí vyznačovat v prvé řadě

uměním vést rozhovor s klientem

astrologickými dovednostmi (tzn. musí umět techniky a metody, které používá nejen vysvětlit, ale i vypočítat s pomocí efemerid a tabulek třeba s pomocí kalkulačky, logaritmických tabulek, logára...

[66]: Pan Turnovský: Popsal jste to výborně. „Školený poradce nenařizuje co si kdo má myslet, nebo co má dělat. Podává rozmanité popisy situace, hovoří s klientem, každým hovorem se situace mění“

Školený poradce svým způsobem praktikuje zen. :-) Tak podobně jako žáci zenu řeší zenové koány.

[66]: Ano, tak by to mělo být. Nařizování co si má kdo myslet, zavání sektou. A co má kdo dělat, je hraní na Boha a přestřelené ego.

Pro mne bylo velmi težké si své projekce uvědomit v osobním životě. To uvědomění bylo těžší, než poté snaha je postahovat :-). Také já jsem pro druhé ideálním plátnem, takže občas jsem na rozpacích a v nejistotě, kým vlastně jsem.

[65]: je to těžké, ale školený poradce si svých projekcí musí být vědom

Školený poradce nenařizuje co si kdo má myslet, nebo co má dělat. Podává rozmanité popisy situace, hovoří s klientem, každým hovorem se situace mění

[64]: Můžu se mýlit, ale upřímně musím říct, že si nejsem jista, zda to jde zcela, a to i při velkém odosobnění a neutralitě....

[62]: to je časté u neškoleného poradce

právě výcvik by měl poradci poskytnout prostředky, kterými by své projekce rozeznal a dostal pod kontrolu

[62]: Mluvíš mi z duše :-). Navíc ten kdo radí, si často neuvědomuje, že rady prospěšné jemu, nemusí mít stejný dopad na druhé....

Ale samozřejmě existují i ti, jejiž rada je nad zlato.

[61]: Neber to jako radu:), nemám certifikaci na poradce ani úmysly udílet rady. Mám stále větší pocit, že čím víc kdo radí, tím víc se udílené rady týkají jeho životních postojů, někdy i zpětně do minulosti, nebo výhledově sebe i nejbližších. Pokud nejde o ojedinělou , zralou osobnost v pokročilejším věku....:)

spíš to ber jako .....úsudek....+ -

[59]: Romčo, děkuji za radu. Ráda mlčím (prožívám tiše), když je o čem a ono je :-)

[59]: Jeden můj přítel, kterého považuji i za učitele (ač by to asi nerad slyšel) mi často místo odpovědi na otázku vrátil pouze mlčení, v lepším případě pousmání :-). Z počátku bylo těžší to přijmout, protože jsem věděla, že on odpověď zná. Časem jsem odpověď přestala očekávat, ač jsem otázku ještě pokládala. Bylo velmi osvobozující, zbavit se touhy po rozřešení a touhy po snadném "porozumění".

Dnes když si povídáme, tak se ptám a zároveň si i odpovídám. Povětšinou se mi pak dostane z jeho strany přitakání. Vážím si těch setkání.

[53]: B:Prosím zkus nějak jednoduše vysvětlit, přiblížit, co jsi měl na mysli ve svém komentáři.

Podobenství o jeskyni se vykládá mnoha způsoby, někdo ho chápe jako ty, někdo jako já, jiný podle potřeb:-) Není nutné detailně rozebírat a vysvětlovat. Ať se každý dívá po svém.

Pokud si nic z komentáře neodneseš, odneseš si z jiného, od jiného pisatele...užívej si nejen světla a stínů v krajině a na obrazech, je dobré mnoho věcí nechat uzrávat, myslím to i na sebe. Někdy bych rád přečetl tři knihy najednou, ale vše má svůj řád a vývoj....:)

[54]: Světlo a stín. Vlastně je to přirozené, nikdy nevidíte naráz tmu a naráz světlo vedle sebe. Vidíte, jak se rozednívá a stmívá. Jak světlo postupně přechází do tmy a naopak. A když na něco ve tmě nevidíte, tak si na to posvítíte. Jakmile si posvítíte, tma není, přestala existovat, je jen světlo.

[54]: Miloslav:.... pak na rozdíl od otce potvrdila užitečnost těchto obranných mechanismů ega, protože to umožňuje řešit věci jedno po druhém a zůstat v rovnováze.

Moc se mi líbí citovaný názor. Také ho zastávám, i ego je důležité, jde o ochrannou pojistku v momentech kdy nejsme připraveni a nové pohledy by nás převálcovaly. Je dobré abychom pohledu do našeho Stínu čelili ve správný okamžik, připraveni, otevřeni a abychom pobrali pouze tolik, kolik uneseme a dokážeme transformovat. Příště je možné postoupit zas o krůček dál.

Není cílem "prozřít" a zhroutit se. I když je jisté, že většina transformací je bolestivá.

[54]: Slávku, promiň. Už to vidím! Už se mi malinko rozsvítilo:-) Píšeš o Sokratovi – komentář. č.50.

[54]: Slávku děkuji za vysvětlení a pomoc. :-) Ale Roman psal o Platonovi, ne o Sokratovi. Pro mě Sokrates svým smýšlením (tak jak ho popisuješ) připomíná tak trochu zenového mistra.

[53]: Barča: „Omlouvám se, jsem asi jediná, kdo nerozumí Tvému komentáři. Vůbec se myšlenkově nemůžu chytit, nevím jak.“

Pokud jsem Sókráta správně pochopil, pak stín zde není synonymem ničeho jiného, než nedokonalého poznání věcí.

S tím, že to co se obvykle označuje slovem realita je spíše „to co běžně vnímáme“, než to co je skutečná realita.

A co se týká Tvého zhodnocení nebezpečnosti stínu a projekce, zhruba Tvůj názor souhlasí s názorem Sigmunda Freuda. Ovšem už jeho dcera, Anna Freudová, která se mimochodem nikdy nevdala ač o nápadníky nouze nebyla, ale ona se rozhodla jít ve stopách a pokračovat v práci svého otce – pak na rozdíl od otce potvrdila užitečnost těchto obranných mechanismů ega, protože to umožňuje řešit věci jedno po druhém a zůstat v rovnováze.

Celkově myslím, že stín v alegorickém smyslu zla tu nebyl zmíněn, spíše stín ve smyslu nedostatku plného vidění věcí. Stín je prostě nedostatek plného vidění, který má v podstatě každý člověk.

Sókrates chtěl ukázat, že existují další dimenze světa a bytí, které nevnímáme, ač jejich určité důsledky (které Sókrates nazval stíny vrhané jinými dimenzemi reality) jsou běžnou součástí života. A že dokonce popíráme často existenci těchto dalších dimenzí reality.

Nebylo v tom ani zbla hodnotícího soudu od Sókrata. On nechtěl říci, že lidstvo je blbé, ale pouze chtěl ukázat na příkladu, co ještě lidstvo může odhalit za tajemství. Tedy tón byl věcný, nešlo o žádné odsuzování, ani žádné dobro × zlo. Jen i příběh, který měl ukázat jak běžné vnímáme a proč se bráníme vyšším pohledům.

[52]: Roman: „Srovnáním světla a stínu nesměřuji k náboženským představám:),“ Ve svém komentáři jsem na náboženství chtěla poukázat na světlo a stín právě na lidské duši, (ve větším měřítku), aby to bylo zřetelnější.

Omlouvám se, jsem asi jediná, kdo nerozumí Tvému komentáři. Vůbec se myšlenkově nemůžu chytit, nevím jak.

Roman: „.. ale závěrem toho co jsme zde psali není pro mne nic jiného, než že duše člověka je uvnitř zodiaku vnitřního a fyzický člověk, jak jinak, než středobodem v kruhu zvířetníkovém ve světě fyzickém.

Co je myšleno vnitřním zodiakem? co je myšleno jako středobod v kruhu zvířetníkovém ve světě fyzickém ? Já této větě vůbec nerozumím. Co je vůbec myšleno transformací zodiaku?

Roman: „Pokud chce kdokoli provádět jakékoli psychické práce na duši, psychickém stavu člověka a nebere v potaz astrologické osvětlení nebeskými světly, astrologické dispozice, k ničemu zásadnímu ohledně změny duševního vnímání a stavu nelze dojít (Intuice napovídá o čase zrání a čase sklízení citlivost jednotlivce v tom je rozhodně zásadní) a práce v duševní oblasti může být voláním do prázdna a tmy bez cíleného zaměření na duši. (S.Grof to napsal možná nějak odborně, ale výstižně-jako příklad za další jiné.)“

Tohle mi přijde jako velmi jednostranné tvrzení. Co je psychická práce na duši? Přece na duši člověka působí vše. A tím ta duše člověka se vyvíjí.

Roman: „Platonská škola měla mnoho cílů ve svých dialozích a učení, mezi ty hlavní témata bylo přiblížení cesty k povznesení lidské duše na vyšší úroveň, což se podařilo velmi zásadně-odraz tohoto vlivu je vidět v architektuře, umění i hudbě a dalším. “

Nevím co je Platonská škola. Ale myslím si, že umění, hudba, architektura vždy odráží společnost. Je to takové zrcadlo společnosti.

Roman: „Vlastně vyzařuje dodnes toto světlo vnímání mnohosti světů obydlených a rozmanitosti duše a ducha, ač se to mnohým nepozdává a snaží se tok této snahy ve prospěch a k dobru člověka narušit“

Nevím co touto větou bylo myšleno, nedokážu si to spojit celkově s tím celým komentářem.

Prosím zkus nějak jednoduše vysvětlit, přiblížit, co jsi měl na mysli ve svém komentáři. Třeba nás to posune v tématu dál. Děkuji za trpělivost.

[51]: Celé podobenství Platona se vykládá různými způsoby, ale z příkladu Marcela Ficina, který mnoho spisů od něho i jiné antické texty rodině medicejských v 15.století překládal, se zabývá ústředním tématem, a to je duše. Platonská škola měla mnoho cílů ve svých dialozích a učení, mezi ty hlavní témata bylo přiblížení cesty k povznesení lidské duše na vyšší úroveň, což se podařilo velmi zásadně-odraz tohoto vlivu je vidět v architektuře, umění i hudbě a dalším. Vlastně vyzařuje dodnes toto světlo vnímání mnohosti světů obydlených a rozmanitosti duše a ducha, ač se to mnohým nepozdává a snaží se tok této snahy ve prospěch a k dobru člověka narušit.

Srovnáním světla a stínu nesměřuji k náboženským představám:), ale závěrem toho co jsme zde psali není pro mne nic jiného, než že duše člověka je uvnitř zodiaku vnitřního a fyzický člověk, jak jinak, než středobodem v kruhu zvířetníkovém ve světě fyzickém. Analogie mikrosvěta a makrosvěta jenž je nutně úzce propojený. V čase nepříznivém však "krásná"duše člověka přichází k centrálnímu ohni-Slunci a stojí ve své nahotě a prostotě před dvanácti zodiakálními obry, na které doslova zírá překvapením a prosí o pomoc, jak se dostat ze své neblahé situace...atd.

Pokud chce kdokoli provádět jakékoli psychické práce na duši, psychickém stavu člověka a nebere v potaz astrologické osvětlení nebeskými světly, astrologické dispozice, k ničemu zásadnímu ohledně změny duševního vnímání a stavu nelze dojít (Intuice napovídá o čase zrání a čase sklízení citlivost jednotlivce v tom je rozhodně zásadní) a práce v duševní oblasti může být voláním do prázdna a tmy bez cíleného zaměření na duši. (S.Grof to napsal možná nějak odborně, ale výstižně-jako příklad za další jiné.)

[50]: Světlo a stín jsou dvě strany jedné mince. Většina věcí vědomých, tu kterou vidíme je na světle. Věci nevědomé, nevidíme je, nebo potlačujeme jsou ve stínu a většinou je vnímáme jako zlo. Většina náboženství tíhne k symbolice právě světla a stínu, ale když se jim dostane uznání a moci, velice rychle přechází ze strany světla k temné straně.

Na druhou stranu všechna náboženství se ve svých mýtech pokoušela právě zobrazit tu temnou stránku – zlo a jak vlastně přišlo na svět.

A od světla a stínu není daleko ke stínové hře – promítání (projekci). Ta je mnohem snažší než konfrontace, ale také mnohem nebezpečnější. Pokud zůstanu u toho náboženství, tak takovým příkladem projekce, byla v historii třeba svatá inkvizice. Co ti inkvizitoři vše dokázali vidět na obyčejných lidech a ženách. A jen kvůli svým vědomě potlačovaným potřebám a zakázanému ovoci, se v jejich hlavách zrodily nejhrůznější představy. Kolik lidí muselo trpět kvůli představám fanatických inkvizitorů.

—

Světlo a stín. Snadné příznivé aspekty a aspekty těžké v horoskopu. Duše jako diamant v lotosu – diamant představuje jasné světlo a lotos stín, který ho ukrývá.

Protože i v tématu rod. konstelací (RK)se jedná především o duši zmíním se o nejstarším užívaném popisu týkajícím se -psýché-duše. Podobenství Platóna o jeskyni se interpretovalo v různých rovinách, ve vztahu světa idejí a světa vnímání smysly, poznání a nevědění, podobenství o jeskyni, ve které jsou vidět jen stíny vnějších věcí a dějů atd. Pokud v tom stejném duchu budu užívat přínosu znázornění tohoto typu na poznání a uvědomění si své duše, práce v duševní úrovni- otevře se i možnost ztotožnění s pohyby vnitřního zodiaku, ve smyslu planet v nás. Pohyb Slunce a Luny(planetární tělesa i hvězdy Platon neopomněl ve svém podobenství) osvětluje spolu s pohybem nebeské sféry různá zákoutí duše a pečlivý pozorovatel vnímá nejen pohyb stínů(kam dopadají jak jsou dlouhé a co zakrývají) v prostranství našeho života a vnímání , nejen sebe sama, ale i perspektivy, imaginace, intuice...

Podobenství vychází z důvěrně známých příměrů tehdejšího světa, z kontextu orfického mýtu, pythagorejské nauky a řeckého stínového divadla pro děti, kterými byl jednoznačně Platón ovlivněn!

Takže příbuznost s jednotlivými figurami dramatu divadelní formy a RK není vzdálena ani této myšlence.

----------------------------

Samotné podobenství:

Sókratés: Představ si lidi v podzemním příbytku podobném jeskyni, která má k světlu otevřený dlouhý vchod podél celé jeskyně. V této jeskyni žijí lidé od dětství spoutaní na nohou a na krku, takže zůstávají stále na tomtéž místě a vidí jen rovně před sebe, protože pouta jim brání otáčet hlavou. Vysoko a daleko vzadu za nimi hoří oheň. Uprostřed mezi ohněm a spoutanými vězni vede vzhůru cesta, podél níž je postavena nízká zeď na způsob zábradlí, jaké mají před sebou loutkáři a nad nímž dělají své kousky. Podél této zídky chodí lidé a nosí všelijaké nářadí, které přečnívá nad zídkou, podoby lidí a zvířat z kamene a dřeva.

Glaukón: Předvádíš podivný obraz a podivné vězně.

Sókratés: Podobají se nám. Myslíš, že by takoví vězni mohli vidět sami ze sebe a ze svých druhů něco jiného než stíny vrhané ohněm na protější stranu jeskyně?

Glaukón: Jak by mohli vědět, když jsou celý život nuceni držet hlavu nehybně?

Sókratés: Tito vězni by nemohli pokládat za pravdivé nic jiného než stíny oněch umělých věcí.

Glaukón: Nevyhnutelně.

Sókratés: Kdyby jeden z nich byl zbaven pout a přinucen náhle vstát, otočit šíji, jít a podívat se nahoru do světla, mohl by to udělat jen s bolestí a pro oslepující lesk by nebyl schopen dívat se na předměty, jejichž stíny předtím viděl. Co by podle tebe řekl, kdyby mu někdo tvrdil, že tehdy viděl pouze přeludy? Nemyslíš, že by byl zmatený a domníval by se, že předměty tehdy viděné jsou pravdivější než ty, které mu ukazují teď?

Glaukón: Mnohem pravdivější.

Sókratés: A kdyby ho někdo odtud násilím vlekl skrze drsný a strmý vchod a nepustil by ho, dokud by ho nevytáhl na sluneční světlo, nepociťoval by bolestně toto násilí a nevzpíral by se, a kdyby přišel na světlo, mohly by snad jeho oči plné sluneční záře vidět něco z toho, co mu nyní uvádí jako pravdivé?

Glaukón: Ne, alespoň ne hned.

Sókratés: Myslím, že by si musel na to zvyknout, kdyby chtěl vidět věci tam nahoře. Nejdříve by asi nejsnáze poznal stíny, potom samotné předměty. Dále by potom nebeská tělesa i samotnou oblohu snáze pozoroval..................

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

[45]: "Tak si prostě formálně zájemce udělá výcvik v psychoterapeutické škole, která je nejlehčí a bude se honosit titulem."

Pokud bude mít aspoň nějaký akreditovaný výcvik, který by mu měl ukázat jak přistupovat zodpovědně ke klientovi, pak proč ne. Jistě, existují supernáročné výcviky jako je ten psychoanalytický a výcviky o něco méně náročné. Paní Lukášková má výcvik v gestaltu a byla jednou z pouhých dvou v ročníku, která obhájila závěrečnou práci, při níž popisovala svoji dlouhodobou astrologickou práci s jednou klientkou. Kromě teoretické části mají tyto výcviky i část praktickou, sebezkušenostní, frekventanti i absolventi procházejí soustavně i supervizí a intervizí. To je základ každé pomáhající profese.

[44]: pokud byste měl humanistický přístup pak by neměla žádná mela nastat:-)

[45]: samozřejmě, jde o pravidla a ta řídí náš život. Zrovínka si o tom čtu v nové Jardovi Peregrinovi Člověk a pravidla - Ke se berou rozum, jazyk a svoboda

No já ještě pro zajímavost vložím přehled rozpětí konstelační práce a jdu spát :-).

Systemické konstelace a přístupy:

rodinné - rozestavění členů rodiny, dětí, rodičů, prarodičů a dalších blízkých pomocí zástupců

multidimenzionální - pohyby duše podle B. Hellingera, konstelace, ve kterých se řeší více dimenzí najednou, šamanský přístup.

individuální - klient přechází z jedné role do druhé pod vedením kouče

pohyby duše - klient stojí ve své kostelaci sám a pracuje se s ním pomocí jemných informací a případně osvobozujících vět či slov, které působí jako mantry

podnikové - pomocí zástupců je rozestavěn systém podniku,organizace, společnosti, firmy

šamanské - kromě běžných metod se rozestaví i další abstraktní nebo duchovní pojmy a principy

archetypální - rozestavují se do konstelace naše vnitřní archetypy

voice dialogue - pracuje se s našimi vnitřními hlasy

astrohry - rozestavění planet konkrétního horoskopu vede k pochopení naší vnitřní konstituce

kineziologické konstelace - využití kineziologického svalového testu při současném rozestavění, odblokování emocionálního stresu

transakční konstelace - rozestavění vede k přímému náhledu na hry, které sami se sebou hrajeme

ženské konstelace - pracuje se pouze se ženami, takže je možné řešit ženská témata, která jdou do velké hloubky

mužské konstelace - podobně jako u žen, pracuje se pouze s mužskými představiteli, kteří představují všechny role, takže zažijí hloubku svého mužství

politické konstelace - rozestavují se velké celky, národy, politické systémy

systemický koučink - vedení klienta v průběhu celého řešení jeho zakázky pomocí systemického přístupu

[43]: Turnovský Pavel: „na titul psychoterapeut, který je v každé slušné společnosti chráněn zákonem, by měl mít nárok jen ten, kdo prošel výcvikem v nějakém psychoterapeutickém institutu“

Tak si prostě formálně zájemce udělá výcvik v psychoterapeutické škole, která je nejlehčí a bude se honosit titulem.

Turnovský Pavel: „Zkusme si říkat šaman a vydejme se mezi opravdové šamany, kteří se jimi stali podle pravidel svého kmene. Myslím, že bychom ze souboje s nimi, nevrátili zdrávi nebo dokonce živi.Za šamana se nikdo jen tak prohlásit nemůže.“

Jenže daný kmen prostě má formální požadavky na slovo „šaman“. Na druhé straně si v tomtéž kmeni může kdokoli dát titul JUDr., nebo MUDr. i bez vystudování univerzity a léčit a bude to v pořádku. Klidně vám sousedka po uvaření oběda a než se se děti vrátí z venku může přeoperovat slepák aniž by k tomu měla jakékoli vzdělání. Jsou to pravidla společnosti.

[43]: V tomto pohledu na věc šaman /terapeut musím s Vámi souhlasit.

Pod povrchem dění se právě odehrávají slutečnosti, o nichž nelze pochybovat a neznalý může být velmi překvapen, nebo spíše vyděšen, dojde -li k setkání se s realitou oblasti , s kterou experimentoval pod falešnou vlajkou. A to bude úhelným kamenem při posouzení, kdo má "oprávnění" .

Běžný člověk velmi těžko posoudí takové certifikace...:)Mohl bych také založit web, prohlásit se za humanistického astrologa a otázka je, jak dlouho by mi to vydrželo....:-) než by byla mela!

----------------

Daniela:

Díky za nabídku ze známosti, projdu kalendář:-) a ještě více děkuji za pochopení, že bylo nutné prozkoumat "kalné vody" rod. konstelací z mé strany.

[35]: jen bych připomněl:

na titul psychoterapeut, který je v každé slušné společnosti chráněn zákonem, by měl mít nárok jen ten, kdo prošel výcvikem v nějakém psychoterapeutickém institutu. Zkusme se např. v Německu vydávat za psychoterapeuta, aniž bychom toto školení měli. Bude následovat kauza, která nebude rozšmudlána do ztracena jako s právnickými tituly z Plzně

Zkusme si říkat šaman a vydejme se mezi opravdové šamany, kteří se jimi stali podle pravidel svého kmene. Myslím, že bychom ze souboje s nimi, nevrátili zdrávi nebo dokonce živi.Za šamana se nikdo jen tak prohlásit nemůže. Tuhle to prý jeden lžišaman zkoušel tady u nás na jednu opravdovou šamanku, to prý byla mela!

[41]: :-)) Romi, zasloužil ses o můj záchvat smíchu. S trochou nadsázky se to tak dá popsat. Jestli mi důvěřuješ, urvi pro sebe volný den a já Tě ráda udělám příležitostně garde na konstelačním prožitku ;-). Plzeň nemáš z ruky.

[40]: V tvém podání jsou ovšem konstelace naprosto srozumitelné a mají jiný-odlišný a citlivější ráz, než se běžně můžu dočíst. Konstelování pod tvým vedením bych rozuměl dobře...:-)

Popis mi přijde takový jako zásady bezpečnosti při sjíždění divoké řeky. Bude to odvaz, bezva jízda...

Zveme vás na sjíždění peřejí divoké řeky v horách. Až budete vstupovat do lodi, nasadíte si záchrané vesty, přilbu, do dotazníku napíšete mobil na příbuzné, podepište prosím tamhle slečně asistentce vaše prohlášení o pojištění na plavbu a souhlas s podmínkami plavby. Všichni doufám chápeme, že nikdo nebude houpat lodí schválně, i když se mu to bude líbit. Pokud se převrhneme neneseme žádnou zodpovědnost, máme dost zkušeností na to , aby se to nestalo a víme jak postupovat....:)

[38]: Já se musím pana Bílého zastat. Neznám sice jeho práci osobně, ale je ceněným odborníkem a řekla bych, že pracuje užitečně. To co vyznívá alibisticky, zní těm, co jsou metodou políbení jinak.

Ještě chci říct, že sama podstupuji konstelace pod vedením muže, ale chtěla jsem pro srovnání vidět i práce někoho jiného, takže jsem si zkusila konstelace u jiných dvou lektorů a jedné ženy. Ono je dost pravděpodobné, že ženy vedou konstelace jinak. Mě dost vyhovuje právě ten jasný mužský přístup a schopnost ustát rozumně emoce a nenechat se převálcovat.

Zrovna tak jako při HD pracuji ráda v páru s mužem, přijde mi to přirozená symbióza/doplnění. Překvapilo mi, že ženy právě často upřednostňují jako sitera zase ženu (s tím, že by se hůř uvolnily) a rozesmálo mi, když jsem slyšela názor muže, že nerad "sitruje" ženu, protože neví, co od ní může čekat a děsí se návalu emocí :-).

Já mám ráda smíšené skupiny, protože je to velké vzájemné obohacení a proudí úžasně energie.

[34]: Osobně bych neschvaloval ani jeden z těch přístupů ve způsobu vedení od pana Bílého. Je to velmi hrubý a praštěný postup.:-)

viz toto:

Vše, co se děje, je v podstatě v pořádku.

------

Popis je spíše zaměřen na obchodní stránku, kontrakt, než aby se mohlo jednat o skutečné informace k vedení člověka v této věci. Jsou zde i některé výroky alibistické, (je-li problém nemám potom s tim nic společného...:) V této úrovni nelze snad vést polemiky.?!

viz.Pokud má někdo po konstelaci problémy, je to nutné akceptovat jako jeho cestu...:-)?

Myslim, že je hloupost to takto podávat, je to pro mě důkaz nízké úrovně pisatele v této zál., nevím zda to on psal sám, nebo je to nějaký úryvek, opačně to je tedy trapas...:)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tak jako je každý člověk rozdílný, je nutno ke každému přistupovat samostatně a nějaké psané zásady nemou platit ani v teoretické rovině. Pokud někdo není obecně zralý na duševní nebo psychickou terapii a práci na sobě, není možné ani sklízet plody počínání takového druhu. Právě planetární aspekty mohou zkušenému terapeutovi, pomoci ohledně situace, nemá-li své prověřené metody diagnostikování a rozhodování se...)

Ať se to všem třem kategoriím líbí nebo nelíbí, je tu stále reálná možnost vedení potencionálního klienta pod nepříznivý a zavazující vliv astrálních negativ...neznám způsob, jak tomu takový "školitel" může zabránit, možná se mýlím.

..je tu možnost další, připouštím, že nerozumím konstelacím..:-)

[35]: Kdyby kdokoliv kdo se zaobírá konstelacemi popíral své předchůdce, popíral by princip na kterém konstelace fungují. BH nepopírá kořeny této metody, nicméně je považován skupinou, která se konstelacím věnuje za duchovního otce, alespoň ve smyslu, jak se aplikuje metoda dnes. Prapůvod procesu, nebo určitá spojnice jde nalézt právě i u šamanských obřadů.

Metoda rodinných konstelací, ale i např. pevného objetí je v Německu mnohem populárnější a lépe přijímána oficiálním kruhem než je tomu u nás, má tam i větší tradici. Nicméně i kdyby šlo o metodu starou 100 let, těžko se její historie může porovnávat třeba s astrologií, či jógou. BH pracuje s psychoterapeuty, ale nezástává názor, aby metoda zůstala pouze u nich.

Dělení šaman, psychoterapeut a jiné je možná zbytečné, ale rozdíl práce je znatelný. Já poslední dobou upřednostňuji vícedenní práci, jednodenní konstelace považuji spíš za takovou ukázku, co vše mohou nabídnout a musím říct, že taková skupina bývá slušně vyrovnána v poměru mužů a žen. Nedovedu si představit čistě ženskou skupinu, protože mužská energie je nezbytná.

Dovolím si lehce vstoupit do debaty o šamanech. Dokument jsem sice neviděla, ale tak trochu šamanství jsem se dotkla ve svém komentáři, když jsem mluvila o prakvalitách, jak působí planetárně a společensky na zemi.

Stačí si uvědomit jednu prostou věc. A tou je přirozené splynutí s prostředím, ve kterém lidé žijí. Eskymáci žijí úplně v jiném prostředí než kmeny žijící na poušti. Jiné podmínky pro život lidí jsou v pralese. To vše utváří společnost lidí – jejich kulturu, zvyky, náboženství apd. A úplně jiným vývojem prošla staletími Evropa. Já osobně si myslím, že nelze srovnávat nesrovnatelné.

Eskymák těžko přežije na poušti a člověk z pouště těžko v zemi eskymáka. Podmínky pro život lidí v Evropě jsou zcela jiné, než podmínky pro život lidí v deštném pralese.

Rituály dospělosti mají různé podoby. U přírodních kmenů jsou to zkoušky odvahy, síly, aby přežily a byli přijmuti do společnosti dospělých. V Evropě je to maturita – vstup do světa dospělých. Ta podstata je stejná.

—

Představte si největší poušť na světě – Saharu. Jen písek, slunce, vítr. Nejkrásnější na poušti (kromě jiného) je myslím ten samotný fakt, že někde hluboko uvnitř v sobě ukrývá vodu. Díky vodě se záhy objeví rostliny, malí živočichové a zvířata. Uprostřed neživé pouště se utváří vlastní ohraničený ostrůvek života. Zvířata vyhledávají potravu a vodu nutnou pro přežití, pohybují se po poušti. Podobně se pohybují po poušti lidé – nomádi a beduíni. Rozvíjí se drobné zemědělství, lidé zakládají malá políčka a chovají dobytek. To celé tvoří uzavřený, nezávislý energetický systém uprostřed mrtvé neživé pouště – živou oázu. Oáza může být tvořena malými osadami, které jsou skutečně takovými ostrůvky v nekonečné poušti, ale oázami mohou být také velká nádherná velkolepá města, jako je např. Damašek v Sýrii (Velká Syrská poušť).

I toto jsou prakvality a zde na té poušti velmi zřetelně oddělené hranicí. Život – neživot. Tady vznikají z prakvalit legendy a báje o tom, jak vznikla v tak nehostinné krajině oáza plná života. Prakvality jsou zde povýšeny na náboženství, které se stává zákonem pouště – zákonem života a smrti. V tomto duchu se utváří lidská společnost se svými zákony, náboženstvími, zvyky a kulturou.

Prakvality v přírodě můžeme nazvat ekologií. Ekologie se užívá v několika významech:

1) V původním významu je ekologie biologická věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem. Jako první tak nazval a definoval tento vědní obor Ernst Haeckel v roce 1866.

2) Ekologie se užívá v širokém smyslu jako ochrana životního prostředí nebo dokonce místo přírodní prostředí (např. ekologicky šetrný výrobek znamená výrobek šetrný k životnímu prostředí).

3) Ekologie v současném pojetí je spíše ideologie.

Myslím, že nejdůležitějším úkolem ekologie je pochopit důsledky. Ty se dají pochopit a vyvodit jedině tehdy, pokud velmi dobře chápeme a rozumíme souvztažnostem, systémům a energiiím živé a neživé přírody. Nejlepšími „ekology“ byly přírodní kmeny, lidé žijící v drsných podmínkách ať už na poušti, či v severských oblastech, nebo ve velmi vlhké džungli. Lidé, kteří byli dnes a denně nuceni neudělat sebemenší chybu, protože by je stála v jejich přírodním prostředí život. Lidé, kteří dokonale rozuměli přírodě, ctili zákony přírody a v mnohém tyto zákony byly jejich náboženstvími.

Světadíl Evropa má velmi příznivé a optimální podmínky pro život. Evropa představuje hojnost – díky vyváženému klimatu a přírodě. Proto je Evropa nejhustěji osídlena lidmi a nezůstalo tu z nedotčené přírody téměř nic. V Evropě převládá převaha života, nebo spíše expanze života (energie), která se projevuje lidským tvořením a budováním pro lidi. Veškerá činnost v přírodě je zaměřena na prosperitu, hojnost a kvalitu života lidí. Tato energie se projevuje také v kultuře a náboženství (velmi humánní smýšlení o nezabíjení, o životě) V Evropě nepotkáte v přírodě smrt a život v takovém rozsahu a v takových extrémech jak tomu je např. v té poušti. Bohužel proto zde také ekologie nemá význam č.1 (není nutné mít vědomosti o přežití v přírodě a extrémních podmínkách), ale zde platí význam č.3

Tím vším jsem chtěla naznačit, jak působí podstata živlových prakvalit celoplanetárně – v přírodě, ale také jak ovlivňuje člověka a celou společnost

[27]: Rodinným a systemickým konstelacím nerozumím, ale nepodstatnou poznámku: Fakta dohledaná na internetu podporují pana Turnovského. Na českém internetu samozřejmě je otcem rodinných konstelací Hellinger. Ale na anglickém internetu jejich počátek a vlivy umísťují do dřívější doby s tím, že Hellinger nejvíce přispěl.

Logika mi také říká, že kdyby rodinné konstelace nebyli rozvíjeny dříve a napojeny na psychologické obory, pak by Hellinger nedocílil toho, aby se tomu věnovali psychoterapeuti a spíše by měl Hellinger problém se zákonem v řadě států.

Jinak dělení šaman / psychoterapeut je umělé a zbytečné. Šamanem i psychoterapeutem se může nazvat naprosto každý podle své vůle. Není to „chráněný titul“, je jen na vůli každého jestli tyto tituly pro svou osobu použije. Není k tomu potřeba formálně žádné vzdělání ani zkoušky.

Jestli se člověk nazvem šamanem, či psychoterapeutem stejně jako někteří naši politici úspěšnými právníky po absolvování plzeňských práv, nebo do toho dá daleko víc a rozhodne se podložit šamanství nebo psychoterapeutství studiem, kursy, vlastními zážitky – to už název neřeší.

Znovu říkám, sám metodě rodinných konstelací nerozumím, zřejmě – jak se ukazuje je bližší ženám. Rád čtu nové věci a je to zde snůška zajímavých informací.

A ještě jsem si vypůjčila na stránkách Jana Bílého již zmiňovaný popis rozdílných přístupů, snad to tak bude srozumitelnější. Pro mne je to moc pěkně shrnuto. Dobré mi přijde závěrečné zhodnocení.

1. Esoterici (osobní rozvoj)

Důležitá je zde pokora, důvěra v "to větší".

Práci nutno dělat v souladu s vyšším řádem.

Vše, co se děje, je v podstatě v pořádku.

Pokud má někdo po konstelaci problémy, je to nutné akceptovat jako jeho cestu.

Nutno zvládat přesahy práce do ostatních přístupů: Mít jak i hluboké spirituální zkušenosti, tak i "umět zavolat záchranku".

Lektor musí "mít zažito", tj. musí se v terénu osobního rozvoje vyznat, musí tam být sám doma.

Jakoby bylo nutné "trochu zešílet", ale potom se bezpečně vrátit - jedině tak mohu provázet další.

Této skupině je také jasné, že částečně pracují s klienty, kteří vědomě nejdou k psychoterapeutovi.

V konstelaci je nutné "držet se rituálního řádu", zachovávat "obřad" konstelace.

2. Terapeuti (psychoterapie)

Důležité je mít na zřeteli svoji kompetenci, roli, odpovědnost a vědět, co si mohu a nemohu dovolit.

Musím také pracovat na sobě např. ve smyslu odborné supervize.

Terapeut musí být ukotven v realitě a měl by mít schopnost, jít z reality do přesahů (spiritualita).

Terapeut respektuje hranice, tempo klienta a jeho cestu.

Je odpovědný za kvalitu procesu, ale ne za klientův život.

Jeho přístup je "chirurgický" - ví, kde musí desintegrovat aby mohl následně integrovat.

Také důležitý aspekt v práci terapeuta jsou empatie a intuice.

3. Kouč

Důležitý pro kouče je odstup a osobní neangažovanost.

Nutno vytvořit kontrakt o zakázce a procesu (proč, kam, za kolik atd.).

Konstelace poskytuje vhled, dodává informace, méně už řešení.

Pracuje se zde s orientací na vytčený (domluvený) cíl, tj. do budoucnosti.

Klient je ten, kdo je partner, klient pracuje a ví jako jediný, co je pro něj nejlepší.

Kouč neposuzuje, nehodnotí a nepřebírá zodpovědnost.

Nutno spolu s klientem hledat (jeho) zdroje.

Na konci je důležitá zpětná vazba (byl cíl dosažen?).

V čisté formě se tyto tři přístupy liší především v pohledu na to, kdo (nebo co) vlastně konstelaci vede. Zatímco u esotericky-spirituálního přístupu je konstelace vedena "Univerzem" či "Vyšším řádem", v terapeutickém přístupu vede terapeut a v koučinkovém přístupu vede celý proces klient. Je zde vidět, že každý přístup má své výhody a svá rizika. Je zcela zřejmé, že nejideálnější řešení pro bezpečnost klienta i konstelačního procesu je osvojit si všechny tři přístupy a používat je paralelně v praxi.

Tento text je možné kopírovat, pokud uvedete autora (Jan Bílý) a odkaz na stránky autora: www.konstelace.info

Líbil se mi komentář ke zmíněnému dokumentu

http://hampl.bigbloger.lidovky.cz/c/195309/Samani-odchazeji.html

[31]: Myslím, že je nad slunce jasné, že pokud se někdo pokusí vydat za takovým zážitkem pouze ze zvědavosti, nebo dokonce pro legraci, zaplatí tvrdě. Dojezdy nejsou snadné ani pro ty, kteří přistupují zodpovědně a s určitými zkušenostmi. Dokument je výborný, již jsme zde diskutovali.

Na druhou stranu je myslím také zcela srozumitelné, že se bude lišit skupina lidí, která absolvuje terapii u psychologa či psychiatra a skupina lidí, která není ničím tlumena a jednotlivci si již prošli jinou průpravou a neočekávají pomoc zvenčí, ale spíše posun k sobě dovnitř a spoléhají především na vlastní zdroj. Sama se svěřuji pod vedení pouze pro mne důvěryhodného jedince, který Vám při prvním sezení sdělí: Pokud se mnou chcete absolvovat, než začneme, poznejte mi a rozhodněte se, zda jsem pro vás čitelný a máte ke mně důvěru. Nespěchejte. A to mě přijde fér.

Kdo nezná, neviděl -doporučuji shlédnout dokument čt2 -Šamani odcházejí.*

Měl jsem možnost nedavno mluvit s kamarádem, který byl právě zde v této oblasti, kde je dokument natočen. Vrátil se s mnoha zkušenostmi a hlavně s poznáním, že šamanský obřad nelze provádět jen tak pro legraci(jak si mnoho nadšenců představuje), je nutné , pokud má někdo k této metodě blízko i niterně řešit konkrétní problém, a to ještě šaman v této oblasti určuje sám,zda ano, či ne. Mnohým experimentátorům se totiž stává, že užijí-li "vymoženosti" těchto obřadů, mohou zůstat nějak uvězněni v astrálu, odkud je problém se vrátit zpět k normálu. Jeden takový šamanský obřad skončil velmi nepříjemnými stavy vědomí, kdy řidič na pražské křižovatce byl částečně v pralese, který se mu vizualizoval a částečně v Legerově na křižovatce...dost nepříjemná situace!:()

Netuším jak vůbec může k takovému průšvihu dojít...

* http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10267495111-samani-odchazeji/

[29]: A tak tomu také rozumím, v tom jsme za jedno :-). Nechodím k nikomu kdo se nazývá šamanem, ale přístup pro mne šamanský určitě je.

[28]: víte Danielo, já bych zas až na drobné výjimky nešel k někomu, kdo se u nás nazývá šamanem, protože si myslím, že na to, aby se nazýval šamanem nemá právo, že je to lžišaman, navíc často člověk posedlý zlým duchem.

[27]: Myslím, že i pokud vezmeme v úvahu metody které zmiňujete, jedná se stále o velmi mladý obor. Nezažila jsem Morenovo psychodrama, ale domnívám se, že tam šlo spíše o ne příliš živé skulptury. Jistě šlo o jakýsi základ, nicméně podle mne velmi rozdílný od způsobu, jak se provádí konstelace dnes. Pro mne je duchovním otcem konstelací právě Bert Hellinger, který dokázal metodu dál několikrát mohutně posunout (pohyb duší, dimenzí). Sama se věnuji konstelacím intenzivně 7 let a vnímám, jak opatrně se kdysi do určitých polí vstupovalo a kde se metoda pohybuje dnes.

Také si stojím zatím, že metoda je dost odlišná v rukou psychoterapeuta a v rukou lektora, který je pro mne spíš šamanem. Tím neodsuzuji v žádném případě první variantu, jsou klienti, kteří by jinak než u psychyiatra či psychologa metodu podstupovat neměli. Já upřednostňuji variantu druhou, to ale znamená také kompletní převzetí odpovědnosti sám za sebe. U lékaře je klient chráněn jiným způsobem, ale mantinely rozletu a hloubka vstupu se tím omezuje.

[25]: dovolím si podotknout, že (rodinná) konstelace nejsou mladá metoda, sám jsem ji prošel v roce 1995 na semináři integrované psychoterapie u prof. Ferdinanda Knoblocha, který se začal vracet domů po letech emigrace v Kanadě. Na počátku bylo Morenovo psychodrama, metoda vyvinutá ve 40. letech minulého století a velmi populární v 60. letech

[24]: Já jsem vždy dýchala s provázejícím, který byl vyškolen přímo Stanislavem Grofem.

Při akci se pokaždé namíchala skupina lidí, kteří hledali právě jakousi osobní cestu a hlubší poznání ale také těch, kteří HD používali k dolečení svých závislostí. Je to celkem účinná metoda v osobním a duchovním růstu, takže má efekt při udržování abstinencí.

[24]: Aha, to jsou stránky Jana Bílého. Není to úplně srozumitelné pro někoho, kdo vůbec nikdy konstelace neokusil.

Nicméně zrovna někde na jeho stránkách je hezky popsán různý přístup těch, co konstelace provázejí. Je rozdíl toho, kdo přistupuje jako šaman, rozdíl přístupu psychoterapeuta a pak coache.

Jan Bílý je v konstelacích známá persona, na jeho stránkách se lze dost zajímavého dozvědět, ale pro mne nejsou zrovna jeho stránky příliš přívětivé, tím myslím z pohledu grafického, estetického.

Jak už jsem xx zmínila, konstelace je dobré zkusit, pouze čtení vyzní poněkud naprázdno :-). Také je dobré podotknout, že článek je z roku 2008. Konstelace jsou mladá metoda, která se velmi rychle vyvíjí a nabízí široký potenciál. V začátcích se hodně kladl důraz právě na rodinný systém a jeho přiznání, ale teď jsou poznatky ve fázi, kdy si uvědomujeme, že jako je důležité přijmutí rodinného systému a správné role v něm, tak je stejně důležité správné oddělení z něho/individuace. Při správném oddělení se nám otvírá mnoho možností a pocítíme nástup síly a důvěry sám v sebe, jde o silný překrásný rituál.

Daniela:

S.Grof: jeho téma se spíše týká terapeutů a je pro ty kteří pokročili na cestě v pomoci druhým. V individuální rovině to je složitější:-)

Ohledně konceptu ";čtyř duší" jsem čerpal v tomto článku. Moc zajímavé!:)

http://www.konstelace.info/media-regena4duse.html

P.S: Už v tom mám nyní jasněji...díky za vysvětlení.

-------------------------------------------------

[20]: Perla zářící v lastuře je nádherné téma, však bylo také již mnohokrát zpracováno v minulosti k duši...

Dík předně za velmi přesně nasměrované příspěvky směrem k tématu: duše...:)

Je to velmi citlivá záležitost a proto jsem upozorňoval na to od počátku...většina lidí cítí svoji duši , aniž by jim o tom někdo rozprávěl složitými úvahami.

B:Vůbec nerozumím tomu odbornému tématu, co tu s Romanem probíráte, je mi to velmi vzdálené, ale tato věta, kterou jsi napsala mi poskytla možnost k tomuto tématu připojit můj osobní pohled a zkušenost.

------------------------

Pokud to má ráz odbornosti, vidím to spíše jako nástroje jak se dostat astrologicky hlouběji k tématu duše v horoskopickém zobrazení. Téma jsme tu zatím neměli a trochu se jí v posledním čase zabývám. Jde o přehled v proudu dějin a současné tendence i s onou transformací, která podle mě k tomu všemu patří....

Nemám s lidmi co věří na Transformaci problém, chápu jejich víru ve změnu i se všemi těmi nadějemi. I zde jde-o co jiného než o duši a boj o duši, místo v prostoru a čase. Ovšem jak vše je skutečností je další věc, spíše než hlubokým přáním.

---------

Citace pro Barču , pro upřesnění pojmů k tantrickému sexu:-)

U párového spojení se používají již známá zobrazení – otevřený ženský pohlavní orgán jako lotos a tvrdý mužský orgán jako diamant. ...

[20]: Já si to Barčo nemusím představovat, znám ten pocit. Určitě je možné ho dosáhnout různými způsoby. Pro mne je duše pocit, ne obraz. Pocit totální ochrany, důvěry, blaženosti, pocit spojení absolutně se vším, jednota s Vesmírem.

[17]: Asi Tě zklamu, ale já osobně jsem k holotropnímu dýchání přistupovala mnohem přirozeněji a pudově. Podvědomě jsem často volila termín dýchání kolem narozenin, kdy myslím, že se opravdu víc vaříme ve svých energiích. Nešla jsem za zážitkem na základě astrologického vyhodnocení. Nicméně myslím, že většina z nás volí takovou zkušenost v momentě, kdy jsme v krizi, nebo hledáme. Předpokládám, že v těchto okamžicích budou aspekty vždy nějakým způsobem silné.

4 matrice jsou zde popsány výborně, tak to je. Nicméně v procesu kdy procházíš porodem, nebo jednotlivými matricemi (ať už v dýchání, konstelacích, či jiných rituálech) tě znalosti nejsou absolutně k ničemu. Jsi v dění mohutného procesu, často v přímém boji o život (2.a 3. matrice) a ve vědomí novorozence. Pocity lze vyhodnotit až zpětně po zklidnění, často některé věci docvaknou se skluzem, ale ze zážitku čerpáš dlouhá léta, vlastně myslím celý život. Když jsi pozorný, lze odvodit řešení pro Tvé v dannou chvíli palčivé otázky.

[19]: Daniela: „Proto zmiňje BH ostýchavost před rozvinutím tohoto tématu, protože zážitky jsou nepřenositelné a nedostaví se jinak než v absolutním vnitřním klidu.“

Duše je jako perla v lastuře, kdy lastura se otevírá a z perly uvnitř vychází jas, který prozáří celou osobnost. A přesně jak píšeš záře duše se projeví, jen, když je absolutně uvolněná.

Východní filozofie přirovnávají duši k diamantu v lotosu za ranního slunce. Zkus si to představit jak nádherně vypadá, když se vynoří slunce na obzor a ozáří diamant, který leží na lotosovém květu a ten volně, tiše pluje na vodní hladině. V ten moment neexistuje nic, jen zář a ta nevýslovná nádhera. Stačí jen zavřít oči, představit si to ve své mysli a ucítíš paprsky ranního slunce, jak Tě zašimrají na tváři, nech je působit a ucítíš, jak v Tvém nitru se pomalu rozvíjí lotosový květ…

Východní pojetí duše je mi velmi blízké právě pro svoji spontánnost a uvolněnost. Vůbec nerozumím tomu odbornému tématu, co tu s Romanem probíráte, je mi to velmi vzdálené, ale tato věta, kterou jsi napsala mi poskytla možnost k tomuto tématu připojit můj osobní pohled a zkušenost.

Jsem osobně přesvědčena o tom, že každý člověk s jakýmkoliv osudem má možnost prožít velmi jednoduše nádherný zážitek své duše, prostě jen tak, je v tom úžasná svoboda, nemusí nic v sobě zpracovávat, stačí se jen uvolnit a jen jednoduše být. Neumím to vyjádřit slovy, ale prožít tento stav je vlastně velmi jednoduché. Vlastně mě napadlo, že jsem to tu několikrát ten úžasný pocit popisovala, jen se opakuji…

Nechci vás s Romanem vyrušovat…:-)

[18]: K 17 se vrátím, ale věta od BH která tě zmátla, je myšlena trošku jinak.

Při práci v konstelacích je možné duši cítit naprosto jasně bez jakýchkoliv pochyb. Není to samozřejmost, záleží na provázejícím a ošetřeném prostředí, také na ochotě, uvolněnosti a připravenosti klienta. Pokud se to vše zadaří, duše se rozvine (krásně to někdo pojmenoval jako lastura) a nechá nás nahlédnout velmi hluboko a do neskutečné jemnosti. K takovému okamžiku je nutné absolutní zklidnění, důvěra, respekt celé pracovní skupiny.

Já za sebe dodávám, že takové okamžiky mi ukázaly, že duše není malinká jako pírko, je velmi jemnohmotná, posvátná, ale přitom mocná, my jsme v ní. Proto zmiňje BH ostýchavost před rozvinutím tohoto tématu, protože zážitky jsou nepřenositelné a nedostaví se jinak než v absolutním vnitřním klidu.

Vzpomněl jsem si , kde jsme na toto téma mluvili, a proč ..... Téma jak vidím Bibli:kom.13, 10, a Rč.18 !:-)

D:Jsem přesvědčená, že duše nepluje v nás, ale my plujeme v duši. Duše žije, ale není malá jako pírko....

D:

Duše. Bert Hellinger říká, že toto slovo používá vždy s velkou ostýchavostí. Říká něco ve smyslu, že duše je tajemství, které je dobré ctít a zachovat.

Velmi mě zaujala tato část z úvah SG týkající se nás i tématu. Tento text v komentáři č.6 je pro zájemce o konstelace naprosto důležitý, nemýlím -li se?:-)

Konečně pořádné vysvětlení užitečnosti astrologické práce pro odbornou aplikaci!:-)

!!!

Astrologie, především tranzitní astrologie, se vzhledem k těmto překvapivě přesným korelacím s dynamikou COEX-systémů, perinatálními matricemi a transpersonálními zážitky ukazuje být pro oblast výzkumu vědomí dlouho hledanou Rosettskou deskou. Poskytuje totiž klíč k pochopení povahy a obsahu současných, minulých i budoucích holotropních stavů, ať už vyvolaných spontánně, nebo záměrně. Astrologické souvislosti týkající se minulých zážitků mají především teoretický význam. Zkoumání současných tranzitů může posloužit jako nesmírně užitečný nástroj při práci s lidmi, kteří procházejí Psychospirituální krizí. Možnost udělat pozoruhodně přesné předpovědi na základě budoucích tranzitů planet má neocenitelnou hodnotu pro plánování psychedelických a holotropních sezení.

[14]: Výborné vysvětlení, umíš to podat rozhodně lépe než autoři článků o BH a pojmech z konstelací. :-)

V každém případě jsem rád, že jsi vysvětlila zajímavě a pravdivě fáze duševního vývoje na tomto příkladu, komentář má pět hvězdiček:)

Takže odvolávám co jsem nevěděl....o duši a BH, ještě zkusím zapátrat proč to vzniklo...

Bude to jistě komplikovanější s tím gaunerstvím politiků, kromě dlouhé a neléčitelné nezralosti osobnostní je tady ještě mnoho duševních patologických chorob, s diagnózou blízké stařecké demence, Zeman je toho zářným přkladem spolu s Chavlem a Karlem z Schw. jinými.

Téma duše je mi velmi blízké ve východní filozofii.

[13]: Budu mluvit, jak tomu rozumím já, ne za Berta. Citace je z jeho poslední knihy? Duše a svědomí jsou dva různé pojmy. Nicméně svědomí někdy tlačí duši do statusů, kde trpíme, dává nám tím něco na vědomí, na základě tohoto impulsu je možné porozumět a svoji situaci vyvážit.

Roman: nebo nerozumím potom tomuto:

...dosáhnout individuální duše a tím i individuální svobody můžeme až poté co jsme prošli jak i úsekem rodinné duše...atd

Já: Pokud nemáme zpracovaná rodinná témata/tabu jsme zapleteni do systému a nejednáme svobodně. Jsme tlačeni do situací, kde je skrze nás (naši bolest, ztráty, problémy) poukazováno na nevyváženost. Až po vyvážení základního systému rodiny je možné postoupit výš a řešit svobodně.

BH jde od jedné součásti k systému. V nevyváženém systému často dospělí řeší problémy jako děti a na děti je přesunuta tíha, která jim nepatří.

To znamená, že pokud je vyvážen systém první rodinný, stáváme se pevným dospělým člověkem.

Roman: Zadíváme-li se na výše uvedené symptomy našeho individualismu, zjistíme, že tento pramení v naprosté většině případů z nezpracovaných potřeb dítěte (z rodinné fáze vývoje) nebo adolescenta (z fáze kmenové duše). Ovšem zrovna tak, jako Slunce dosáhne západ až po své denní pouti nebem, tak i my můžeme dosáhnout individuální duše a tím i individuální svobody až poté, co jsme prošli jak i úsekem rodinné duše, tak i periodou kmenové duše.

Já: To mi přijde dost srozumitelné. Podívej se např. na politiky, přijdou ti to dospělí moudří muži? Dle věku by již měli být. Ale jsou to puberťáci, kteří se pasují do role pánů světa. A přijdou si mnohem důležitější než jsou. Na těchto mužích je často vidět, že jsou to stále maminčini mazánci, či muži, kteří si pravého mužství vůbec neváží, protože ještě nedospěli, jsou pouze ve fázi pubertálního vzdoru.

Takže poté co uzdravíme duši v rodinném systému, ukotvíme se sami v sobě, můžem jít dál a nahlédnout i do systému vyššího. Někdy nás Vesmír/Bůh nechá na chvilinku nahlédnout, pocítit, zažít blaženost na zcela jiném místě.....

[12]: Je to rozsáhlejší téma, můžeme vytvořit samostatné vlákno, podle potřeby..Nenašel jsem místo, kde jsme o tom mluvili, možná jsem popletl něco zásadního, ale asi takto:

mluví se zde o duši spíše jako o svědomí systému(citace)

nebo nerozumím potom tomuto:

...dosáhnout individuální duše a tím i individuální svobody můžeme až poté co jsme prošli jak i úsekem rodinné duše...atd

Z čas.Regena....

Duši si většina z nás představuje jako něco, co o mně ví více než můj rozum, co mě možná tak trochu vede životem a tak trochu zasahuje do mého osudu (možná, že ho i řídí...), co jak doufáme přežije mé tělo a co má kontakt s tím, co je větší než "já". Když se na tuto (moji, subjektivní) definici podíváme, nalézáme překvapivé shody s tím, co zakladatel konstelační metody Bert Hellinger nazývá "svědomím systému", v jeho případě především rodinného.

----------------------------------

Individuální duše

Po poledni nastává odpoledne a zářící Hélios se na své cyklické pouti sklání k západu. Životní energie a s ní i vyhraňování se, snažení, budování a expanze zde slábnou, nastává doba introverze, pohybu dovnitř, meditace a moudrosti. Dostáváme se do říše poslední ze čtyř duší, k individuální duši. To je něco, co zdánlivě dobře známe. Individualismus přece v našich dobách jen kvete, počty rozvodů, atomizace společnosti (tj. její rozmělňování na stále menší zájmové skupinky), egoismus a užívání si na úkor druhých to snad přesvědčivě dokazují. Háček je ovšem v onom Hellingerovu dovětku, znícímu "předtím se musí stát dospělým".

Nedospělost kontra moudrost

Zadíváme-li se na výše uvedené symptomy našeho individualismu, zjistíme, že tento pramení v naprosté většině případů z nezpracovaných potřeb dítěte (z rodinné fáze vývoje) nebo adolescenta (z fáze kmenové duše). Ovšem zrovna tak, jako Slunce dosáhne západ až po své denní pouti nebem, tak i my můžeme dosáhnout individuální duše a tím i individuální svobody až poté, co jsme prošli jak i úsekem rodinné duše, tak i periodou kmenové duše. Přitom je důležité, nedívat se na naše putování šamanským léčivým kruhem nebo kruhem čtyř duší jako na "překonávání" různých etap. V tom se možná liší tento koncept čtyř duší od mnou použité analogie putování Slunce na obloze. Všechny proputované duše si bereme vědomě s sebou, rosteme skrze jejich procítění a uznání. Jedině tehdy, když jsme je plně pochopili a integrovali do našeho života, smíme přejít do dalšího cyklu, do vyššího poznání.

[11]: Romi, astrologicky já nejsem kompetentní se vyjadřovat.

BH rozhodně duši nepopírá, veškerá jeho práce se naopak odvíjí od jejího vlivu. Myslím, že sis asi nějaké jeho věty špatně vyložil. Když tak mi zkus doložit, ať Ti lépe porozumím. Zdá se mi, že půjde zřejmě o náhled, že naši duši vede kolektivní svědomí, nebo něco v tom smyslu?

Myslím, že málokdo má tak obrovský respekt k duši každého z klientů jako právě BH.

[10]: Ohledně pohádky o dvanácti měsíčkách nehledám nějaké hluboké symboly, neočekávám je zde. Spíše je to nějaká převzatá, reliktní myšlenková záležitost od autorky pohádky. Jsou zde spíše stopy po pojetí vnitřního zodiaku, předpokládám. Pohádka má starší jádro, zřejmě perské, nebo arabské, které se dostalo přes jižní Evropu do našich podmínek. Nějaké hlubší esoterní záměry od Boženy Němcové nepředpokládám...:-)

Rozpor mezi duší a tělem , myšleno tak jak psal právě M. Ficinus-uvést v soulad život těla i duše s nebeským uspořádáním. Pochopení vniřního zodiaku v životě, není myšleno nějaké puntičkářské dogma, ale věci praktického života. (Bylinky, pokrmy, aktivity, umění, vzdělání a poznávání sebe.)Jsou jistě různé metody a směry, někdy až fanatické , sektářství v proudu historie a psychologická hnutí. Používá se pojem "bombardování láskou"ve spolcích, zvláště tam, kde nebylo dostatečně zkušené jádro hnutí....Určitě je ti to známé, k jakým příšernostem:) pak v důsledku pokryteckého a nezvládnutého tématu dochází...jedna věc je hezky psaná teorie a druhá zvládnutí...:)

Osobně mi u Berta nesedí jedna věc, neznám ho detailně, ale je to jeho popření duše, idividuální duše.

------

Záměr sepsání a vložení jtextů je takový, že jsem chtěl napsat krátký přehled v kostce k tématu vnitřního zodiaku. Považuji to za základní astrologické téma. Pokud bude doplněn dalšími směry a jednotlivými pohledy, tím lépe:-) Uvědomuju si, že jich je celá řada, Jung, Rudhyar a td atd.Od starověku-Hermovy nauky v dochované podobě, renesanční pojetí-Planety v nás, téma psychologické-S. Grof, pojetí výkladů ze starověké mytologie, pohádky, křesťanská mystika, současné hnutí transformace(amezdas berou zastánci transformace docela vážně:-))...možná je užitečné, když je pár těchto myšlenek pohromadě k badatelským účelům.:)

[9]: :-) Dík za připomínku čtyř matricí (popis mi vždy dojme) a také za naťuknutí o našem prvním povídání.

V posledním komentáři mi zaujal termín "rozpor mezi tělem a duší". Osobně tělo nepodceňuji, myslím, že je moudré, zaslouží si naši péči a je dobré mu porozumět.

Vypomůži si slovy Berta Hellingera:

Čemu věnujeme pozornost jako prvnímu, když se chceme uzdravit? Našemu tělu. Protože právě v něm očekáváme, že se nám uleví. Při léčení ale hrají důležitou roli také naše duše a pocity, které se právě na těle projevují. Jednoduše řečeno: Bolest naší duše velmi často cítíme jako intenzivní bolesti našeho těla. A právě proto je dobré se jí při léčbě věnovat.

Komu naslouchá naše duše? A odkud čerpá hlubokou naději a víru na uzdravení těla i sebe sama? Z lásky, která dalece přesahuje vše ostatní, z čeho onemocní naše duše a potom i tělo. A odkud pochází samotné léčení? Co ho způsobilo a vyvolalo? Skrývá se v našem těle? V duši? Nebo snad v samotném duchu? Zde nejspíš objevíme odpověď: Nemoc i vyléčení pocházejí z ducha.

Před časem jsme mluvili v diskusích i o symbolech skrytých v pohádkách. Např. o tom, že číslo dvanáct nemusí mít jen význam tarotický, význam oběti. V pohádce o dvanácti měsíčkách je dvanáct starců sedících na svých trůnech kolem cemtrálního ohně, Slunce. Maruška jako čistá a krásná duše je vystavena nenávisti své sestry(tělesnost-rozpor těla a duše) a "macechy". Přichází k zodiakálním branám, k astrálním působcům, aby jedině od nich získala pomoc a sílu zápasit v tomto nerovném a vysilujícím boji. Téma vnitřního zodiaku je zde možné též zahlédnout...:) viz Heraklovi úkoly.

------------------------------------------------------------------

Skrytá pravda a moudrost v pohádkách( z netu)

"Stalo se, nestalo, bylo nebylo,

Jednou ovšem být muselo,

Protože kdyby se někdy nebylo stalo,

Co bychom si dnes vyprávěli?

A pohádky jsou na světě k tomu,

Aby je každý znal a vyprávěl dál."

(Z rumunské pohádky)

"Je to jen pohádka…" posteskne si mnohý dospělý, dotkne-li se pohádka jeho srdce.

Jakoby pohádky byly oddělené od světa, v němž žijeme, jakoby tvořily svébytný svět se svými vlastními pravidly a zákony tak odlišnými od těch, které platí v "našem světě"…Svět, v němž vždy zvítězí dobro nad zlem, pravda nad temnotou, kde pokora, pracovitost a poctivost je odměněna a pýcha, lenost a lež po zásluze potrestána.

Mnozí však zatím jen nevnímají, že pohádky jsou symbolickým odrazem dějů, které probíhají ve Stvoření. Mnohdy také alegoricky zobrazují děje odehrávající se v naší duši, buď na její cestě životem anebo na vývojové cestě celého lidstva.

Pohádky s úžasnou přesností odrážejí Zákony působící ve Stvoření. Ukazují, jak duchovní Zákony působí v našich životech i to, co se stane, pokud je porušíme. Vyjadřují staletími ověřenou a našimi předky poznanou skrytou pravdu, moudrost a poznání. Přibližují nám Stvoření, jaké skutečně je, ne jak jej můžeme vnímat svými omezenými smysly.

V pohádkách ožívá vše kolem nás, setkáváme se v nich s bytostnými pomocníky, s nimiž lidé dříve žili ve vzájemné spolupráci - s lesními vílami, skřítky, vodníčky, salamandry…

Základními Zákony působícími ve Stvoření jsou:

* Zákon lásky

* Zákon zvratného působení

* Zákon rovnováhy

* Zákon přitažlivosti stejnorodého

* Zákon tíže

----------------------------------------------------------------------

zde jsou uvedeny názory autora úvahy, zákonitosti není možné brát v této zúžené míře a členěn :-)

Za jeden z nejstarších zdrojů myšlenek o vnitřním zodiaku je možné považovat spis

-Corpus Hermeticum –Tajná řeč Herma Trismegista na hoře k synu Tatovi.

V části -O znovuzrození a slibu mlčení se vyjadřuje Hermes na otázky svého „žáka“ i k samotné podstatě zodiaku. ( Rozhovor je možné číst v překladu Radka Chlupa na str. 257-271.)

…“Hermes: Tento tělesný stánek, skrze který jsme prošli ven, synu, sestával z kruhu zodiaku a ten sestává z úseků, kterých je co do počtu dvanáct, mají však jednu přirozenost, všeforemnou ideu(pantomórfoi idéas). Pro zmatení člověka jsou mezi těmito dvanácti tresty rozlišení, synu, v praxi jsou nicméně sjednocené. Tak například ukvapenost je neoddělitelná od zuřivosti a nelze mezi nimi rozlišit. Lze tedy očekávat, a dává to dobrý smysl, že dvanáct trestů dává se na ústup, když nevyhání deset mocností, tj. D, která je totiž ploditelkou duší. „

...dále text pojednává podrobněji o těchto neblahých projevených vlastnostech lidské duše, které lze překonat pomocí zmíněných a příznivých deseti mocností. Úvaha v této části je bezpochyby inspirací myšlenek nejen Marc. Ficina ve smyslu -Planety v nás-, ale mnoha dalších myslitelů v pozdější historii.

Zajímavý pohled na vnitřní cestu v souvislosti s pochopením astrologických znamení rozvíjí slovenská astroložka. Téma má celkem 7. dílů, textů:

Ukázka:

Duchovný rozvoj sa môže odohrávať dvoma spôsobmi:

- pomalým, "prirodzeným" procesom zmien, ku ktorým dochádza počas nespočetných vtelení v procese našej individuálnej evolúcie;

- môže byť výsledkom vnútornej disciplíny a vedomého systematického snaženia urýchliť tento prirodzený proces. Vtedy človek dôsledne pracuje na tom, aby vôľou ovládol svoju prirodzenú povahu. Platí pritom pravidlo: keď je žiak pripravený, učiteľ príde.

Znamenia a rozvoj

Pomocou channelingovej spolupráce s majstrom Tibeťanom Alice Baileyová ukazuje, ako 12 Heraklových prác súvisí s dvanástimi znameniami zverokruhu. Herakles pomocou úloh, ktoré mu zveril duchovný učiteľ, absolvuje pomyselnú cestu zverokruhom posúvajúc sa od znamenia Barana až k znameniu Rýb. Každá z jeho prác tematicky súvisí s určitým znamením a ilustruje jeho charakter a vlastnosti. V každom znamení prekonáva prirodzené sklony (a chyby!), ktoré s ním súvisia: po vykonaní danej úlohy získava cnosti, akými ho toto znamenie obdarúva.

V znamení Barana Herakles začína svoj duchovný rozvoj v snahe pochytať nebezpečné rozbehané kobyly kráľa Diomedesa, čiže, snaží sa získať kontrolu nad svojou mysľou. Táto práca sa odohráva na nižšom mentálnom pláne.

V znamení Býka pracuje hrdina na pláne astrálnom: podmaní si krétskeho býka, zosobňujúceho telesnú žiadostivosť. Herakles je úspešný, získava kontrolu nad "býkom svojej žiadostivosti" (samozrejme, nielen sexuálnej). Znamená to, že podriadi svoje prirodzené pudy vyššiemu dobru, na prospech spoločnosti.

V znamení Blížencov Herakles získava zlaté jablká Hesperovien, čo znamená, že rieši problém zladenia potrieb duše a tela. Jablká symbolizujú poznanie, čiže získanie kontroly nad fyzickým telom, emóciami a nižšou mysľou.

V znamení Raka Herakles chytí laň so zlatým rohom, ktorá symbolizuje intuíciu a ktorá je nevyhnutná na duchovnej ceste: intuíciu, ktorú musíme v sebe prebúdzať vždy znova. Inštinkt, ktorý v tejto fáze dominuje, má byť ešte subtílnejší a treba ho zmeniť na intuíciu. Rovnako je to aj s intelektom: musí ho obohatiť intuícia. Vďaka nej začína človek chápať veci, ktoré nemožno pochopiť len inštinktom a intelektom.

Vo fáze Leva, keď hrdina prekonáva nemejského leva (ktorý má neprestreliteľnú kožu) je už silnou osobnosťou, má pocit moci a dôležitosti svojej osoby. Jeho úlohou je teraz zvíťaziť nad egoizmom a samoľúbosťou, naučiť sa pokore, zabudnúť na vlastnú osobu a prebudiť v sebe schopnosť prinášať pomoc iným.

Prvých päť prác predstavuje Cestu skúšky. Po jej absolvovaní Herakles môže vojsť na Cestu učenia, ktorá zahŕňa práce súvisiace s ďalšími štyrmi znameniami zverokruhu.

V znamení Panny Herakles získava pás kráľovnej Hyppolyty - urobí prvý krok k svojej duchovnosti. Ako matka dáva život svojmu dieťaťu, aj žiak má teraz prejaviť v každodennom živote svoju spiacu dušu. Príčinou nesprávnych postojov a správania sa nie je totiž fyzické telo, ale jeho nedostatočná kontrola zo strany duše.

Zajatie diviaka v znamení Váh je obrazom získania prevahy duše nad nedokonalým telom a jeho pudmi, snaha o rovnováhu a harmóniu, ako aj vyjadrovanie svojich emócií. Dôležité je to, že diviak (čiže prirodzené pudy a emócie) nemal zostať "zabitý", ale ovládnutý a podriadený vôli človeka.

Prekonaním Hydry v znamení Škorpióna Herakles zmenil svoje temné stránky, ktoré sa skrývajú v každom človeku v zákutiach podvedomia. Boj s hydrou sa skončí úspešne len vtedy, keď žiak prešiel úplnou vnútornou premenou a uvidel problém z inej perspektívy.

V znamení Strelca musel Herakles zahnať hrozných dravých vtákov, ktorí pustošili okolie horšie ako kobylky. Tými vtákmi sú negatívne myšlienky a slová, ktorými krivdíme iným a ktoré ešte pričasto zamestnávajú našu myseľ. Aby sme zvládli lekcie na ceste učenia sa, je nevyhnutné získať celkovú kontrolu nad svojimi myšlienkami a slovami.

Ďalšie tri Heraklove úlohy zobrazujú etapy na Ceste zasvätenia. Jeho predchádzajúce práce súviseli s vlastným duchovným zdokonaľovaním, teraz sa však začína práca pre dobro všetkých. To si vyžaduje celkom zabudnúť na vlastný prospech, ba dokonca na vlastný duchovný pokrok!

Zostup do podsvetia a prekonanie psa Kerbera s troma hlavami v úlohe pre Kozorožca je symbolom prechodu cez prvé veľké zasvätenie a začatie práce pre iných. Okrem iného si to vyžaduje získanie vnútornej slobody voči vonkajším obmedzeniam, ale aj pestovanie lásky a akceptácie všetkých, bez ohľadu na ich chyby a pády. Iba takýto človek môže pracovať pre dobro sveta.

Čistenie Augiášovho chlievu je úlohou pre znamenie Vodnára. Herakles sa stáva majstrom a začína slúžiť iným. Nezainteresovane spolupôsobí pri očisťovaní sveta od zlej karmy a chýb a robí to nekonvenčným spôsobom: prelamuje bariéry separatizmu pomocou životnej energie a všeobjímajúcej lásky (agapé).

Heraklova práca, ktorá súvisí so znamením Rýb, je oslobodenie stáda dobytka, ktoré ovládol netvor Géryon. Stádo zobrazuje zotročené ľudstvo a netvorom je veľká ilúzia, čiže forma, akú má hmota. Herakles sa stáva osloboditeľom svojich chránencov, vracia im voľnosť, učí ich samostatnosti a zodpovednosti, inšpiruje ich, aby chytili osud do vlastných rúk.

Nejen proto, že Stanislav Grof nedavno oslavil své osmdesátiny, bych rád vložil ukázku z jeho knihy, týkající se i tématu -vnitřní zodiak.

------------------------

Vzájemné vazby mezi holotropními stavy a tranzity planet

-----------------------------------------------------------------------------------------

Ukázka z knihy: Psychologie budoucnosti od Stanislava Grofa

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Planeta, která v okamžiku zrození vychází nad horizontem, se v horoskopu objeví v blízkosti ascendentu, ta, která se nachází přímo nad hlavou zrozence, bude zaznamenána u středu nebe a pokud některé nebeské těleso právě zapadá pod horizont, zakreslí se u descendentu. Planeta, zaznamenaná na spodní části horoskopu, se nachází přímo pod našimi chodidly v té části oblohy, kterou nemůžeme vidět. Je-li planeta v okamžiku zrození jedince v blízkosti těchto čtyř bodů, má podle mínění astrologů i odpovídající archetyp zvlášť silný vliv na život tohoto jedince. Zastavme se na chvíli u vlastností archetypů, které se spojují s jednotlivými planetami a jejich specifickými energiemi, a začněme nejdříve u obou světel - Slunce a Luny. Slunce vyjadřuje ústřední princip životní energie a osobní totožnosti, podstaty osobnosti nebo vědomého já. Řídí vůli jedince i jeho tendenci vystupovat jako samostatné individuum. Archetypální energie Slunce má mužskou neboli jangovou podstatu, tudíž Slunce může poukazovat na důležité mužské postavy objevující se v životě zrozence.

Výzkum holotropních stavů, jak naznačují zmíněná pozorování, nejenže poukazuje na světový názor a teorii osobnosti, jež se v zásadě shodují s astrologickým stanoviskem, ale shromáždil také pozoruhodné důkazy, které zcela konkrétně potvrzují některé základní astrologické předpoklady. Z tohoto hlediska odhalil existenci systematických vzájemných vazeb mezi povahou a obsahy holotropních stavů vědomí a tranzity planet v nativním horoskopu konkrétního jedince. Byl to Richard Tarnas, který poprvé postřehl, že by mezi astrologií a mým výzkumem holotropních stavů vědomí mohla existovat významná souvislost. Uvědomil si totiž, že můj popis fenomenologie čtyř peri-natálních matricí, jenž se zakládá na pozorováních, která jsem prováděl zcela nezávisle ještě řadu let předtím, než jsem vůbec o astrologii něco znal, se úžasně podobá popisu astrologických archetypů čtyř vnějších planet sluneční soustavy.

Pozitivní aspekt první perinatální matrice (BPM I), který je charakterizován zážitky z období nerušeného nitroděložního života, stíráním hranic, oceánickou extází, pocity vesmírné jednoty, transcendencí a mystickými dimenzemi reality, má bezpochyby neptunské vlastnosti. Totéž platí i pro negativní aspekt první matrice, který se spojuje s regresními zážitky narušovaného prenatálního období. Zde však stírání hranic nemá mystickou, ale psychotickou povahu, a vede ke zmatení, halucinacím, pocitům chemické intoxikace a paranoidnímu vnímání reality. Souvislosti mezi touto matricí a intoxikací alkoholem nebo narkotiky a závislostí na těchto látkách jsem již také probíral.

Astrologové veškeré tyto charakteristiky popisují jako stinnou stránku archetypů Neptunu. Mezi dominantní rysy druhé perinatální matrice (BPM II) patří strach ze stárnutí a smrti, těžký úděl a tvrdá práce, deprese, útlak, omezování a hladovění. Tato matrice přináší pocity vlastní nedostatečnosti, méně-cennosti a viny. Je spojována se skepticismem, hlubokým pesimismem, zdrcující krizí ve vnímání smyslu existence, neschopností z čehokoli se radovat a ztrátou kontaktu s božskou dimenzí reality. V astrologii se tyto vlastnosti přiřazují archetypů Saturnu. Zvlášť výstižná a překvapivá je astrologická souvislost se zážitkovými aspekty třetí perinatální matrice

(BPM III), neboť tato matrice vyjadřuje neobvyklou kombinaci prvků, které charakterizují závěrečnou fázi biologického narození - to znamená intenzivní a nepolevující nápor základních pudových sil, kolizi titánských energií, dionýskou extázi, porod, sex, smrt, znovuzrození, zánik a skatologické prvky. Z astrologického hlediska se jedná o atributy archetypu Pluta.

A konečně projevy čtvrté perinatální matrice (BPM IV) úzce souvisejí s archetypem Uranu. Bývá charakterizována motivy nečekaného a překvapivého vyřešení obtížných situací, průlomem a transcendencí hranic, osvíceneckými vhledy, prométheovskou inspirací a pozvednutím k novým úrovním vědomí a chápání. Ještě překvapivější než objev nápadných souvislostí mezi projevy perina-tálních matric a planetárními archetypy byla skutečnost, že v holotropních stavech docházelo k zážitkovému setkání s těmito matricemi pravidelně v obdobích, kdy se jedinec nacházel pod vlivem významných tranzitů odpovídajících planet. Tuto souvislost jsme si mohli v průběhu let ověřit na tisících pozorovaných situací. Tyto pozoruhodné korelace podrobně popisuji dále a pokouším se je doložit na studiích některých případů.

Nativní i tranzitní astrologie rovněž umožňuje hlubší pochopení další důležité koncepce, která vyplynula z mého psychedelického výzkumu. Již jsem se zmínil o tom, že jsem si v ranných fázích této práce všiml, že se emočně významné vzpomínky mých klientů neukládají v nevědomí jako nějaká mozaika z izolovaných otisků, ale v podobě komplexních dynamických konstelací, které jsem pojmenoval systémy kondenzovaných zážitků (COEX-systémy). Chápání dynamiky COEX-systémů, jak jsem je popsal v příslušné kapitole, jsem si nedávno obohatil překvapivým zjištěním, že povaha i obsah významných COEX-systémů projevujících se v psýché jedince vykazuje nápadné vzájemné vazby s hlavními aspekty planet jeho nativního horoskopu. Kromě toho lze pozorovat, že načasování biografických vrstev COEX-systémů se shoduje s obdobím, kdy tyto nativní aspekty byly aktivovány silně působícími planetárními tranzity. Tato zjištění, jak jsem si mohl při své klinické práci opakovaným pozorováním ověřit, vrhají nové světlo na dynamiku vztahů mezi biografickými, perinatálními a transpersonálními složkami COEX-systémů.

Astrologie, především tranzitní astrologie, se vzhledem k těmto překvapivě přesným korelacím s dynamikou COEX-systémů, perinatálními matricemi a transpersonálními zážitky ukazuje být pro oblast výzkumu vědomí dlouho hledanou Rosettskou deskou. Poskytuje totiž klíč k pochopení povahy a obsahu současných, minulých i budoucích holotropních stavů, ať už vyvolaných spontánně, nebo záměrně. Astrologické souvislosti týkající se minulých zážitků mají především teoretický význam. Zkoumání současných tranzitů může posloužit jako nesmírně užitečný nástroj při práci s lidmi, kteří procházejí Psychospirituální krizí. Možnost udělat pozoruhodně přesné předpovědi na základě budoucích tranzitů planet má neocenitelnou hodnotu pro plánování psychedelických a holotropních sezení.

Po tomto obecném úvodu se můžeme na astrologii podívat z bližšího pohledu a stručně popsat, jak může sloužit jako referenční systém pro práci s holotropními stavy. Bohužel, není možné, abych v této kapitole podal úplný a vyčerpávající rozbor významu astrologie pro účely výzkumu vědomí, psychiatrie a psychologie. Toto téma má však pro práci s holotropními stavy tak zásadní význam, že bych rád alespoň schématicky popsal základní astrologické principy a možnosti jejich využití pro tuto oblast. Doufám, že se mi podaří u čtenářů, kteří s touto disciplínou nejsou ještě obeznámeni, podnítit hlubší zájem o čerpání dalších informací z bohaté škály astrologické literatury. Přesvědčivé vyhodnocení a ocenění tohoto pozoruhodného nástroje vyžaduje buďosobní zkušenost s astrologií v roli klienta kvalifikovaného a seriózního astrologa nebo, ještě lépe, dostatečné teoretické seznámení s astrologií, umožňující vlastní pozorování a výzkum.

V následujícím krátkém popisu základních astrologických pojmů se přidržím nepublikovaného článku Richarda Tarnase, který jej dává ke čtení svým klientům. Zájemce, kteří se chtějí tímto oborem vážněji zabývat, bych chtěl odkázat na práce z astrologie, zvlášť však na dílo Roberta Handa a Richarda Tarnase. Robert Hand napsal skvělou knihu zaměřenou na pochopení významu tranzitů planet (Hand 1976) a mistrovské dílo Richarda Tarnase Passion of the Western Mind (Vášeň západní mysli) (Tarnas

1991) analyzující vývoj evropského myšlení od předsokratovského období až po postmoderní dobu má své pokračování v díle nazvaném Psyche and Cosmos (Psýché a Kosmos), které s nesmírnou pečlivostí dokumentuje astrologické souvislosti, jež doplňují jeho předchozí práci (Tarnas, v tisku).

Další Tarnasova kniha Prométheus the Awakener (Prométheus buditel) (Tarnas, 1995), která zkoumá archetypální význam planety Uran, je výbornou ilustrací jeho přístupu k archetypální psychologii a astrologii. Základní referenční systém používaný v astrologické práci se zabývá vzájemnými úhlovými vztahy mezi deseti nebeskými tělesy (Sluncem, Lunou a osmi planetami) zaznamenanými v nativním horoskopu (aspekty) a úhlovými vztahy mezi nativním postavením těchto deseti těles a jejich pozicí v

libovolném konkrétním čase (tranzity). Kromě toho významnou úlohu sehrávají také vztahy těchto těles k systému souřadnic, zejména k osám ascendent-descendent a medium coeli-immum coeli (střed nebe-hlubina nebe).

Hovoříme zde tedy o značně složitém koncepčním rámci a referenčním systému, který nelze adekvátně popsat v šíři tohoto pojednání. Navíc předpokládám, že mnozí čtenáři mají o astrologii pouze povrchní znalosti a mnozí další nemají žádné. Tento úkol bude třeba ponechat na příští publikaci věnovanou konkrétně tomuto tématu, kterou, doufám, někdy v budoucnosti společně s Richardem Tarnasem napíši. Nativní horoskop1 )e vyjádřen dvourozměrným obrazem situace, jaká byla na obloze v okamžiku narození jedince. Jedná se o kruh, který je rozdělen horizontální a vertikální osou na čtyři kvadranty. Obvod tohoto kruhu se dále dělí na 360 stupňů a dvanáct třicetistupňových úseků, z nichž každý náleží k jednomu z dvanácti znamení zvěrokruhu, neboli Zodiaku. Toto vše tvoří pozadí, na němž je v horoskopu znázorněno postavení planet i jejich vzájemné úhlové vztahy.

Planety zastupují základní archetypální principy nebo síly a jejich vzájemné úhlové vztahy, neboli aspekty, odrážejí vlivy, jež mezi těmito ar-chetypy působí. Astrologie pracuje s deseti „planetami", neboť tento výraz aplikuje také na Slunce a Lunu, což odpovídá původnímu významu řeckého slova planetes - „tulák". Jinými slovy jedná se o nebeské těleso, které se pohybuje po vlastní trajektorii, aniž by sledovalo celkový pohyb oblohy. Astrologickým znamením, podobně jako planetám, se přiřazuje určitá archetypální energie. Zvláštní význam mají čtyři body, v nichž se souřadnice dotýkají obvodu kruhu, které se nazývají ascendent, descendent, medium coeli neboli střed nebe a immum coeli nebo také hlubina nebe.

Planeta, která v okamžiku zrození vychází nad horizontem, se v horoskopu objeví v blízkosti ascendentu, ta, která se nachází přímo nad hlavou zrozence, bude zaznamenána u středu nebe a pokud některé nebeské těleso právě zapadá pod horizont, zakreslí se u descendentu. Planeta, zaznamenaná na spodní části horoskopu, se nachází přímo pod našimi chodidly v té části oblohy, kterou nemůžeme vidět. Je-li planeta v okamžiku zrození jedince v blízkosti těchto čtyř bodů, má podle mínění astrologů i odpovídající archetyp zvlášť silný vliv na život tohoto jedince. Zastavme se na chvíli u vlastností archetypů, které se spojují s jednotlivými planetami a jejich specifickými energiemi, a začněme nejdříve u obou světel - Slunce a Luny. Slunce vyjadřuje ústřední princip životní energie a osobní totožnosti, podstaty osobnosti nebo vědomého já. Řídí vůli jedince i jeho tendenci vystupovat jako samostatné individuum. Archetypální energie Slunce má mužskou neboli jangovou podstatu, tudíž Slunce může poukazovat na důležité mužské postavy objevující se v životě zrozence.

Archetypy jakýchkoli planet, jež utvářejí významné aspekty se Sluncem, budou mít zvlášť výrazný vliv na život i charakter zrozence. Oproti tomu Luna symbolizuje ty části osobnosti, které jsou vědomému egu ukryty, tedy určitou hlubokou matrici a psychosomatickou složku vlastního já. Úzce souvisí s emočně a instinktivně reaktivními aspekty osobnosti a psýché, jichž si nejsme vědomi. Tento archetyp souvisí s ženským neboli jinovým principem, s raným dětstvím a vztahem mezi matkou a dítětem, důležitými ženskými postavami objevujícími se v průběhu života a odkazem předků. Archetypy planet, které vytvářejí s Lunou významné aspekty, hrají v životě jedince důležitou roli, zvlášť v oblastech, které Luna ovládá.

Archetyp Merkuru souvisí s intelektem, rozumem nebo také tím, co označujeme termínem Logos. Vládne mentální činnosti, determinuje schopnost vnímat a učit se, formulovat a vyjadřovat myšlenky a používat slova i jazyk. Je rovněž spojován se schopností pohybovat se, přepravovat se, seznamovat se s jinými lidmi, stýkat se a komunikovat s nimi. Hlavní aspekty mezi Merkurem a ostatními planetami vypovídají o způsobu, jak člověk přijímá a předává informace, o povaze prosazování jeho intelektuálních funkcí a naznačují směr, v němž by se chtěl vzdělávat. Mytologic-kou postavou pro tento archetyp je řecký bůh Hermes (římský Mercurius), který plní úlohu posla bohů a průvodce duší mezi realitami.

Archetyp Venuše bývá spojován především s principem lásky neboli Éro-tu. Nachází své vyjádření jako jinový aspekt smyslnosti a sexuality v touze po romantice, partnerství, společenských vztazích a v procesu někoho přitahovat anebo být někým přitahován. Venuše rovněž ovládá estetickou vnímavost, její projev v uměleckých činnostech a vypovídá o smyslu pro harmonii. Hlavní aspekty, jež spojují Venuši s ostatními planetami, poukazují na významné souvislosti se schopností věnovat i přijímat náklonnost a lásku, s povahou našich vzájemných společenských vztahů a zejména romantických zážitků, dále s uměleckými zájmy, nadáním, popudy a vyjadřovacími schopnostmi. Tento archetyp nachází svůj mytologický obraz v postavě řecké bohyně lásky a krásy Afrodity nebo římské Venuše.

Archetyp Marsu vyjadřuje princip dynamické energie, spouštěcích a hnacích impulzů. V materiální oblasti bývá spojován s přírodními i technologickými silami, válkami a dalšími konfliktními a násilnými událostmi, vitalitou, atletickou zdatností a jangovým aspektem sexuality. Na psychické úrovni odpovídá za ambice, snahu prosadit se, soutěživost, odvahu, hněv a násilí. Významné aspekty nebo tranzity zahrnující planetu Mars poukazují na souvislosti s troufalým a agresivním chováním, konflikty, konfrontacemi a rovněž na vznětlivost a náchylnost vůči zraněním. Mars, v řecké mytologii Áres, je bohem války. Jupiter je archetyp, kterému vděčíme za růst, rozvoj, štěstí a příznivý osud.

Podmiňuje optimismus, zážitky hojnosti, úsilí hledat cosi dokonalejšího nebo vyššího, štědrost a ušlechtilost. Dále je spojován se svobodomyslností, dalekosáhlými vizemi, vysokým morálním standardem a filosofickými ideály, intelektuálním bohatstvím a kulturním rozhledem. Kvůli těmto vlastnostem se mu často říká Velký Dobroděj {GreatBenefic). Jeho stinnou stránkou je poživačnost, výstřelky, inflace ega, excentrismus, extravagance a veškeré možné výstřednosti. Jupiter (řecký Zeus) je nejvyšším bohem antického pantheonu a králem olympských bohů.

Planetární archetyp Saturnu lze v mnoha způsobech považovat za protipól Jupiteru. Saturn, mnohdy označovaný jako Velký Škůdce (GreatMalefic), ve své negativní stránce symbolizuje zákazy, omezení, nedostatek, deficit, hladovění, útisk, represe, podřadnost, provinění a deprese. Z hlediska mytologie je Saturn římským bohem, který bývá často ztotožňován s řeckým Kronosem, a tudíž také spojován s pomíjivostí, stárnutím, smrtí, koncem, symbolickými postavami Otce času nebo Smrti s kosou. Avšak saturnský archetyp plní také významnou positivní funkci jako princip, který sehrává zásadní úlohu v ustálení naší každodenní existence, neboť řídí strukturu, materiální realitu věcí, řád a lineární sled událostí. V souvislosti s procesem porodu (a psychospirituálním zážitkem smrti a znovuzrození) představuje fázi, kdy děložní stahy periodicky vyvíjejí tlak na plod, avšak děložní hrdlo je stále uzavřeno a zdá se, že není žádná cesta ven.

V osobním životě vyjadřuje Saturn spolehlivost, vytrvalost, vyzrálost, odpovědnost a věrnost. Je rovněž principem, jenž nás konfrontuje s důsledky našich činů v tomto životě i minulých inkarnací a zastupuje prvek superega, morálního zákonu, svědomí a soudu. Významné saturnské aspekty nám napovídají, jakým kritickým výzvám budeme v životě čelit, ale rovněž nám vytyčují pracovní úkoly, které budeme muset v tomto světě vykonat a nabízí nám cennou příležitost k růstu. Tranzity, jež zahrnují Saturn, obvykle poukazují na kritická vývojová období v životě jedince a vytyčují dobu, kdy se bude třeba připravit na „těžkou práci". Do života vnášejí prvek obtížných osobních zkoušek a strastí, ale také posilují vytrvalost a vedou k dokončení důležitých úkolů.

Nutno říci, že archetyp spojovaný s planetou Uran nesouvisí s řeckým bohem Uranem (nebe), jenž uzavřel své děti do útrob země a byl proto na naléhání Gaie vykastrován Kronem. Jak poukazuje Richard Tarnas (1995), vlastnosti tohoto planetárního archetypu lze nejlépe pochopit ve spojení s mýtickou postavou Prométhea, neboli Titána, který ukradl oheň z nebes a daroval ho lidem, aby jim poskytl větší svobodu. Uran představuje princip náhlého překvapení, vzpoury proti danému stavu, revoluční činnosti, osvobození, duchovního probuzení a emočního a intelektuálního průlomu. Dále stojí v pozadí náhlého kolapsu vybudovaných struktur, odpovídá za individualizmus a originalitu, revolucionářský náhled, kreativní genialitu, invenci a technologii. Uran ve spojení s procesem biologického narození bývá dáván do úzké souvislosti se závěrečnou porodní fází, kdy vrcholí fyzické nepohodlí a zevní tlaky, a dojde k náhlému vyřešení situace v podobě explozivního vysvobození.

Stinná stránka archetypu Uranu (Prométhea) nachází své vyjádření v anarchii, neplodné výstřednosti a nerespektování jakýchkoli omezení a zákonů. Lidé, kteří se v důsledku nedostatečného psychologického a duchovního vhledu snaží tomuto archetypu vzdorovat, mohou prožívat překotné a destruktivní zevní změny, v nichž však nevystupují jako aktivní činitelé, ale naopak v roli pasivní a bezmocné oběti. Jestliže se Uran dostává do významného aspektu s jinou planetou, projevuje se tendencí osvobodit v plné míře její planetární archetyp a dát mu prostor k plnému vyjádření, což často probíhá zcela náhlým, nečekaným, neobvyklým, překvapivým a vzrušujícím způsobem.

Archetyp Neptunu je dáván do souvislosti s rozpouštěním hranic mezi individuálním já a ostatními lidmi, přírodou, vesmírem, materiálním světem a dalšími realitami a mezi já a Bohem. Jedná se o archetyp mystické jednoty, kosmického vědomí, imaginativních a duchovních oblastí. Toto rozpouštění hranic nemusí nutně znamenat transcendenci. Stinnou stránkou neptunských vlivů je ztráta pevné půdy pod nohama, úniky z každodenní reality do světa fantazie, sebeklam, iluze, falešné představy, psychotické narušení vnímání reality a zmatek projevující se závislostí na alkoholu a drogách.

Neptun nachází svůj výraz nejen v transcendentní mystické blaženosti, ale také v božské hře mája, která nás drží v pasti samsárického1 světa, což se může projevovat ryzí čistotou mystického zážitku i psychotickou zmateností. Je nejen podstatou zážitků jogínů a svatých charakterizovaných transcendenci ega, ale může také vést ke ztrátě individuality, jež ústí v dezorientaci a bezmocnost. Neptun je archetypem idealistických snů a ambicí, tělesného a psychologického uzdravení, duchovní touhy, zvýšené intuice, mimosmyslového vnímání a kreativní imaginace. Jestliže některá planeta vytváří s Neptunem významný aspekt, dochází k jejímu oslabení, zidealizování nebo zduchov-nění. Jelikož odpovídající mytologickou postavou je římský bůh oceánů Neptun (řecký Poseidon), bývá tento archetyp dáván do úzké souvislosti s vodou, ať už v podobě amniotického nitroděložního prostředí, tělesných tekutin nebo jezer a oceánů.

Pluto představuje archetyp prapůvodní energie - dynamický princip v pozadí kosmického stvoření, univerzální sílu, která je hnacím prvkem vývoje v přírodě a lidské společnosti {kundaliní šakti), ale také ničivou energií (bohyní Kálí, požírající matkou). Ovládá základní biologické procesy narození, sexu a smrti, transformativní proces Psychospirituální smrti a znovuzrození a instinktivní síly působící v těle a psýché (freudovské id). Pluto vyjadřuje chthonické prvky, podsvětí, ať už ve významu doslovném

(podzemí, infrastrukturu velkoměst), metaforickém (uličky lásky, organizovaný zločin), psychologickém (nevědomí) nebo archetypálním a mytologickém. Pluto ve vztahu k procesu biologického narození a jeho psychospiritu-álnímu protějšku - procesu smrti a znovuzrození - koresponduje s fází, kdy je dítě nucené vypuzováno z matčina těla a v porodním kanálu zápasí o život. V tomto okamžiku dochází k rozpoutání mocných fyzických a instinktivních energií (libidinózních i agresivních). Pluto (nebo také Hádes) je v mytologii znám jako bůh podsvětí.

Jakmile Pluto vytváří s jinou planetou významný aspekt, vyznačuje se tendencí zesílit a umocnit její archetypál-ní výraz v takovém rozsahu, že podstatně ovlivňuje život jedince anebo se v něm dokonce projevuje jako kompulzivní síla, což může vést k různým mocenským bojům a konfliktům, ale také k hluboké transformaci. Tímto jsem ve stručnosti popsal specifické individuální vlastnosti deseti planetárních archetypů, přičemž jsem zkombinoval tradiční astrologické poznatky s několika doplňky a úpravami Richarda Tarnase. Ovšem praktičtí astrologové se nezajímají pouze o vlastnosti archetypů, ale také o aspekty, neboli vzájemné úhlové vztahy zachycené v nativním horoskopu a tranzity - úhlové vztahy utvářené v životě jedince mezi polohou planet při jejich neustálé pouti zodiakem a jejich pozicí v okamžiku narození.

Ukázka z knihy: Psychologie budoucnosti od Stanislava Grofa

[4]: Romčo, Ty ses úžasně rozepsal, opravdu. Ale uznej ten úvodní komentář (odkaz stránky) k tomuto tématu mi přijde, že je zcela v jiném duchu, než co píšeš nyní. V Tvém předchozím komentáři je spousta nových informací o kterých nemám ponětí. Budu tedy tiše naslouchat a přemýšlet o nich…

Téma transformace zodiaku a vnitřního zodiaku se může zdát na první pohled bez souvislostí, ale mnoho filosofů a astrologů s tímto tématem vnitřního zodiaku, ve smyslu –Planet v nás- Marcela Ficina a dalších , často uvažovalo a pracovalo.

Zobrazení tohoto tématu lze nalézt na mnoha renesančních obrazech, v básních a knihách věnujících se tématu lidské duše-psyché. Jak jsem již zmínil, je to čistě osobní záležitost určitého vývoje a etapy při hledání astrologických základů a nemusí mít naprosto žádné příznivce v řadách profesionálních astrologů. Týká se spíše psychické stránky člověka a jeho duševního obrazu, který se v horoskopickém dění zrcadlí.

Nejsem si jistý, neznám veškerou astro literaturu , zda-li byla nějak seriózně otázka vnitřního zodiaku vyřešena a nastíněna současnými astrology a odborníky v oblasti.

Pokud by docházelo k jakýmkoli změnám ve funkci zodiaku-zmíněná transformace k datu 2010 a podobné úvahy, muselo by se vše, jak předpokládám, projevit téměř okamžitě na vnitřní psychologické rovině všech lidí na planetě a dále. K ničemu tak zásadnímu zřejmě nedošlo, proto zůstává otázka vnitřního zodiaku a jeho funkce stále nedořešena, alespoň pro moje současné hledání souvislostí. Mnoho autorů popisuje (jako Jan van Ruisbroeck) velkou úlohu jednotlivých znamení při vnitřním duchovním vývoji. Uvítám proto jakékoli postřehy a zkušenosti v této otázce….

K vnitřnímu zvěrokruhu:

Jedná se o zvěrokruh, který je stínem našeho relativního(vnitřního) světa. Zvířetník v mikrokosmu neboli v našem nitru je myšlených dvanáct stanic, kterými prochází duchovní Slunce(v křesťanském pojetí mystiky Kristus), a je příčinou, že neosvícený člověk je ve vnitřním koloběhu připoután ke kolu zevního života. Jinak se uvádí, že naše vnitřní Slunce krouží kolem neprojeveného centra, čímž na vnitřním nebi vzniká dvanáct zvířetníkových znamení. V literatuře se uvádí např. symbolika zodiaku podle Jakoba Böhmeho.

O mysteriu zvěrokruhu říká:

Když byla stvořena nebesa, země a živly, stála ohnivá tinktura jako zářící světlo a tento firmament se nazýval nebesy. A tehdy ještě nevlastnil žádného jiného světla. Nyní nařídil Bůh cemtru přírody, aby se projevilo ve své stvořené podstatě, neboť od té doby bylo celé principium pouze jediným tělem. Podle J.B. značí principium počátek a konec, neboli okruh jistého světa. Dále můžeme zaznamenat nové zrození, nebo nový život.

První principium je temný, ohnivý svět chaosu, druhé principium je nebeský svět světla ve vůli Boží a třetí principium je náš zevní relativní svět…

Symbolika zodiaku podle Alberta Magna:

Její základní myšlenkou je křesťanské, mystické pojetí zrození života ve věčné přírodě, symbolizované božskou Pannou. Popisuje jednotlivá znamení ve spise De laudibus beatae Marie, a zde analyzuje zvěrokruh a jeho působení, zvláště ve smyslu vnitřního postoje k duchovnímu životu a víře. Pohled je typický pro dobu vzniku tohoto spisu a zaměřen je výhradně v zmiňovaném mystickém pojetí, kde je zobrazen člověk uvnitř Božího stvoření a jeho možnosti poznáním funkcí stvořené přírody hledat svůj smysl života ve službě Bohu a ve vnitřním pochopení své osobnosti.

Renesanční autor z doby 15.století, Marcelus Ficinus ve svých dílech jako -De vita coelitus comparanda-„ Života nebeského urovnání“, jak má být život člověka podle nebes uspořádán, zase přichází s mnoha praktickými radami, jak svoji duši poznat v zrcadle planetárního dění a jak být zdráv a chránit se před mnoha nebezpečími.

Astrologická obraznost kromě toho, že v člověku vytváří pocit spojení s vnějším světem, který je spíše uvnitř než vně, také významným způsobem utváří obrazně uvědomování vlastní jedinečnosti.. Uvádí často, že člověk není prostou konstelací kosmických faktorů, je jedincem na zemi, se zvláštní kulturou určenou prostorem a časem. V opravdu astrologickém pojetí si člověk představuje svoji jedinečnost vždy zároveň se svým celkovým osudem.

Existují starší úvahy o vnitřím zodiaku, z nichž povětšinou vycházeli astrologové a učenci, jako spisy Corpus Hermetikum-autorem je samotný Hermes Trismegistos, kde je položen základ pochopení vnitřního zodiaku ve starých dobách. Zde ovšem záleží také na vnitřním zájmu a nastavení každého, kdo v těchto otázkách bádá, hledá inspiraci. Je možné samotný fakt myšlenky vnitřního zodiaku ignorovat, nebo na něj pohlížet z hlediska psychiky, psychologie(Jung) a z hlediska hermetického zkoumání…(zmínění autoři výše).

[2]: Měl jsem na mysli citlivý přístup k tématu, spíše s tím co píšu dále...

Není to myšlenka někoho vyloučit z napsání názoru.

[1]: Roman: „Téma se rozhodně týká pokročilejších a tolerantních badatelů a astrologů...:)

Myslím, že toto je velmi zásadní sdělení. Tím pádem toto téma mám vyřešené. :-)

—

Ale pokud si to člověk přečte, tak ta paní tam míchá jabka a hrušky, všechno dohromady – Boha, karmu, astrologii, souhvězdí, nějaká nová jména, astrologické domy... Nemá to podle mého hlavu ani patu, četla jsem jen kousek.

Připomíná mi to dost takové ty poselství, co kolují po netu a chodí mailem – přečti si to a pošli dalším 10 lidem. Některé jsou opravdu moc pěkné a k zamyšlení, jiné jsou nuda, některé jsou taková antiposelství a parodie na poselství, takže se u toho člověk i zasměje, ale tohle, co píše ta paní nevím, kam zařadit. To je vážné, pokud je to opravdu myšleno jako seriózní, vážný text, k hlubšímu studiu.

Cituji: Kristus ruší starý Zodiak

„Druhý zlom v takto popsaném Zodiaku nastal v roce 1981, kdy Kristus vydal prohlášení o zrušení mocenského postavení mocností Zodiaku a o 12 zodiakálních znameních. “

Tady nelituju jen astrology, ale také všechny věřící.

Internetové stránky nabízejí celou řadu pohledů na současné dění a stav světa. Možná jsou spíše v oblasti kuriozit, nebo zcela "jiných" pohledů na člověka a svět. Rozhodně není na škodu o takovém názoru mít základní přehled a dokázat si udělat jasno i v těchto postojích, třeba do jaké míry jsou představy autorky z amezdas vůbec reálné, přípustné. Téma se rozhodně týká pokročilejších a tolerantních badatelů a astrologů...:)

-----------

Ukázka zásadní myšlenky:

Mocnosti Zodiaku, které byly zároveň správci planet, jenž sídlo Zodiaku vytvářely, se dobrovolně vzdaly svého mocenského postavení. Stejně tak učinili duchové, projevující se přímo skrze zodiakální znaky. Společně se Zemí vytvořili transformační unii vyššího aspektu planet Zodiaku. Byly zcela vymazány jejich znaky a takzvané domy Zodiaku byly prozářeny 12 světly serafínů a později dvanácti světly z dvanácti hvězd - koruny Panny Marie, Božského principu ženy. Vznikl tak tzv. vyšší aspekt Zodiaku, skrze nějž začíná transformace lidských činností. To vše se odehrálo na základě dobrovolné iniciativy mocností Zodiaku.

Od onoho dne přestal Zodiak fungovat jako databanka pro duchovní lidi na vyšší úrovni, protože tito lidé mají především obětní karmu, která již končí a situace a děje, do kterých jsou tito lidé voláni nebo služebně vystaveni, nelze předem programovat. ..atd.

...21. 3. 2010 začal nový astrologický rok, ale již v návaznosti na událost, která se odehrála den předtím 20. 3. 2010, kdy Země byla „uchycena“ na vyšší dráhu a začala se po ní stáčet směrem vzhůru. Událostmi těchto dvou dnů nastala první skutečná etapa transformace, která v těchto dnech dále pokračuje. Astrologický rok a všechny planety Slunečního Kosmu spějí do fáze přeskupování, kdy již začnou platit jiné zákony, nikoliv ty, které lze astrologicky vypočítat.

------------------------

zdroj:

http://www.amezdas.cz/web%20transformace%20zodiaku.htm