"Dejte mi už s tim duchovnem pokoj!"

Přešla jsem raději na toto vlákno. Jen jsem vložím osobní malou úvahu, která mě napadla dnes cestou z práce domů.

Slýcháváme, že lidé duchovní jsou "dál" než lidé ostatní. Lidé duchovní bývají citliví a mohou cítit i různé energie. A tak se ptám, kde je dál v duchovnu? Podle čeho se duchovno měří? Copak my máme všichni společnou cestu a směr?

Kde je v duchovnu matka - samoživitelka od tří dětí? Kde je v duchovnu mladý třicetiletý umírající člověk na zhoubnou nemoc? Kde je v duchovnu starý člověk na sklonku svého života? Kde je v duchovnu člověk, který zasvětil svůj život výzkumu v nějakém vědním oboru všeobecně pro lidstvo? Kde je v duchovnu tibetský mnich v klášteře? Kde jsem já? Kdo posoudí, kdo a jak je hodně duchovní, či snad méně, nebo snad dokonce neduchovní...

Odpověď najdeme myslím každý sám ve svém srdci...

Roman: „Je to velmi citlivá záležitost a proto jsem upozorňoval na to od počátku...většina lidí cítí svoji duši , aniž by jim o tom někdo rozprávěl složitými úvahami.“

Není to snad až tak citlivá záležitost jako spíše, přirozená záležitost. Lidé jsou od malička pod vlivem rodičů a jejich výchovy, pod vlivem učitelů, pod vlivem spolupracovníků, prostředí, pod vlivem partnerů a neustále to přirozené v sobě je ovlivňované, někdy dobře, jindy potlačované, tak různě, ale velmi málo má člověk možnost být sám sebou. Poznat a procítit svoji duši.

Na vlákně „Téma osobního růstu v astrologii“ Pan Turnovský napsal: „Dokonce i myšlenka, že prožíváme svůj život autenticky, může být kulturním konstruktem“ A já si na tom samém vlákně si s ním o tom povídám. Komentáře č.53,54.

Cítit svoji duši je přirozená záležitost. Za tím si stojím. Podívej se na mentálně postižené děti, já jsem s nimi měla možnost chvíli pracovat. To jsou absolutně čistá stvoření, bez přetvářky. Na nich vidíš vše. Když jsou veselí, smutní, vzteklí, štastní, neštastní. Tím, že mají postižený mozek, tak nemají intelekt, oni nemyslí co je pro ně prospěšné a ani jak se chovat, ani nepotřebují žádné „osvícení“ Oni už jsou osvícení proti nám ostatním „normálním“ – protože jsou jednoduše přirození.

Psala jsem o Matce Tereze, že je tak čistá a upřímná proto, protože ona žije tak, jak to cítí a nemusí nic předstírat – je to její přirozeností.

Co znamená vlastně přirozenost, když o ní tady mluvím?

V mém pojetí a tak jak ji prožívám já ve svém životě, pro mě přirozenost představuje jednotu. Jednotu těla, ducha a mysli. Nemusím nic předstírat, jsem taková jaká jsem. Neodděluji práci a soukromí – nemusím se před nikým přetvařovat a být „jiná“ v práci, nebo doma, nebo v kruhu přátel.

A světová náboženství, či sekty dělají jednu nejhorší věc na člověku – toho člověka (jeho duši) vzdalují přímo od něj samého. A ukazují mu Boha a jeho předpisy.Takový člověk těžko bude někdy sám sebou. Proč? Protože takový člověk bude mít v sobě neustálý vnitřní boj – jestli to co dělá a jak žije, je skutečně podle té či oné víry. A tím potlačuje svoji duši a svoji přirozenost. A tím pádem, protože takový člověk neustále žije v napětí, v určitém vnitřním rozporu, nikdy se nemůže uvolnit, splynout sám se sebou a tím prožít tu vnitřní jednotu. Jednotu, harmonii sám se sebou, s okolním světem a Vesmírem.

Za nejvyšší možný duchovní růst člověka považuji – poznání a objevení sebe samého, je jedno jak, hlavně v sobě a tiše ve svém nitru. Kdo porozumí sám sobě – svým slabostem, bolestem, ten lépe porozumí i ostatním lidem, kteří jsou ve své podstatě na tom stejně jak on sám. Tohle je moje pojetí duchovna (o lidech) a zároveň poznání Boha (té jednoty).

Každý člověk má jinou duši (je pro něj něco jiného jeho přirozeností), podobně jako každý člověk má jiný osud, stejně jako každý člověk má jiný horoskop.

[12]: Njn, jenže na vášeň tady ještě nedošlo.....:-)

[11]: Daniela: „Barčo, netřeba mne litovat, já mám svého Marse ve Štíru ráda.“ (konstatování) Ano, já vím. Nepochybuji v žádném případě o tom, že si uvědomuješ jeho sílu v 7.domě (obecně). Máš pravdu v tom, že se tu promítne spousta věcí z horoskopu. Ale když přijde na vášnivou diskuzi, myslím, že nastupuje Mars.

Skoro mi to přijde, jestli se tady v našich projevech nepromítá spíš Merkur. Mars je možná o prosazení a razanci, ale písemný projev a způsob vyjadřování bych tipovala na jiného pána. Nejspíš to bude jako obvykle kombinace všeho ;-).

Barčo, netřeba mne litovat, já mám svého Marse ve Štíru ráda.

[9]: Roman: Děkuji Ti za vyjádření. Astrologie funguje bezvadně – moje myšlenky přicházejí z 12. domu, sem patří i nemocnice. :-) A jak jsem psala na Lazarevovi mám Mars ve Střelci v 12. domě, proto možná to nevědomé bourání myšlenek ostatních. Také je krásně třeba na Daniele psaní a vyjadřování jejich myšlenek vidět, kromě jiného velký vliv jejího Marse ve Štíru v 8. domě. Proto jsem také psala, že si to asi neuvědomuje a zkrátka, že za to nemůže a chápu to. Když člověk porozumí sám sobě, snaží se porozumět i jiným lidem. Ano, někdy se to při vší dobré vůli nedaří.

[7]: Proč nikdo nerozumí ?

Bago ang summer ay Servatius, Servatius, matapos ang iiyelo ng beto.

Bago 13 May Day sa buwan ng Abril kami ay hindi nasiyahan nakatayo summer air, at matapos na araw, ngunit walang kailangan na takot alak ang claims ng lamig.

(Je to neutrální lidová pranostika:-))

------------------------------------------------------------------

1. Možnost:

Každý mluví jiným jazykem o stejné věci?

Barčo osobně nemám žádné emoce v tom co jsem psal a rozhodně slovo agrese je od Tebe silné vyjádření. Je fakt, že jsem přesvědčen o rozbíjení ne fora, ale myšlenek a vláken.Kéž to není úmysl.

Možná jsem chtěl spíš , aby jsi se snažila ten muj jiný jazyk trochu více pochopit.:-)

---------------------------------------------

2. nechce se rozumět:

Je to o ochotě.....a vnitřním stavu. Hodně se na tvých vyjádřeních odráží jiné emoce a prožitky z života mimo forum, které s nikým z nás nesouvisí a s tématy vůbec ne. Netvrdím, že jsem vše zvládnul.....:-)

3. Pokud odcházíš ze zdejší virtuální "agory"současnosti, kéž máš blízko možnost jiných povídání...

Přeji Ti stále jen dobré a šťastné.....

"Není vůbec důležité kolik lidí je zde, ale kolik myšlenek je zaseto do úrodné země. Jen čas ukáže , jaké rostliny vzklíčí v každém z nás."

[7]: Ty tu svoji naštvanost a vztek vybiješ na zcela zbytečné boje. Z mého pohledu je té síly škoda. Ale ok, řečeno už bylo vše....

[6]: Daniela: Napsala jsem Romanovi odpověď na jeho úvodní komentář s čistým svědomím a vědomím. To je celé. S Romanem si klidně můžete psát dál sami, já už vám tady nic rozbíjet nebudu. Pokud jsem vám to forum rozbíjela, tak to nebylo určitě úmyslné. Vždy jsem se snažila psát k tématu.

Koneckonců, když se podívám na fórum minulé starší, vlastně tu kromě vás dvou také nikdo moc nebyl a to samé, když jsem na tohle forum začala psát. Myslím, že to nebude jen moje chyba, že vám občas někdo nerozumí.

Danielo, je mi tě líto. Celou dobu mě na tomto vlákně chytáš za slovo, nebo to co jsem napsala obracíš. Mě tvoje psychologické praktiky, které mě tu neustále podsouváš a které si možná už ani neuvědomuješ nebaví. Jsem z toho unavená a otrávená. Ale chápu to, proč tak jednáš, nebo smýšlíš, svým způsobem za to nemůžeš.

A ještě něco přidám Barčo a zdůrazňuji, že to píšu v klidu a tebe teď zkusím vyzvat, abys četla také v klidu. Zdůrazňuješ neustále osobní útoky a cítíš ublíženost. Ale tady na fóru by moderátor osobní útoky netrpěl. Byla jsi jedinná komu byl takový příspěvek stažen. Takže posuď sama, kdo je z nás schopen zajít do takové roviny a použít podobné zbraně.

Já se vůbec nezlobím, protože tvoje pocity nevyvolávají komentáře zde. Mozek reaguje navykle, reaguje podle starých vzorců mnohem dřív, než my si myslíme. Dřív než mi dáváme nějaký povel. Kdyby fungovaly Tvé návody na duchovno a měla jsi je v krvi, tak ti žádný z našich komentářů nemůže ublížit, protože žádný s takovým záměrem napsán nebyl a ty by sis nevyhlédavala mezi řádky nic osobního.

Zkus se na to prosím podívat ne jako na slova od ženské, která ti přijde příliš nekompromisní, možná i zlá a nesnesitelná. Zkus si to jenom tak pozorovat, co ti to vlastně říká, k čemu ti to vede.

[4]: Zkus být konkrétní, kde přesně ode mne vnímáš osobní útok?

Občas se stává, že s Romanem něco rozpovídáme a ty nám do toho hodíš svůj pohled, ok. My zareagujeme, ale navážeme zpět na naše téma a ty tvrdošíjně opakuješ ještě několikrát totéž. Tím nám to téma zcela rozbiješ, odvedeš ho jinam. Nebo ho nějak vztáhneš k sobě a bereš to jako útok, přestože není.

Nemám pocit že útočíš. Mám pocit, že občas mluvíš pro mne velmi vágně.

Pan Turnovský ve zmíněném komentáři jinými slovy zopakoval to, co navrhl Miloslav v diskuzi o vině. Nerozuměli jsme si v termínech. Miloslav navrhl: pojďme si tedy ujasnit v jakém smyslu budeme termíny používat. Termíny jsme si vysvětlili a odsouhlasili. Kývla jsem na tyto významy i přesto, že význam některých vnímám jinak. Šlo jen o to používat stejná pravidla. A cos udělala ty, každý komentář jsi se pokoušela vyvrátit a prosadit svůj pohled. Nastiňovala jsi za každou cenu, jak jsme vedle jak ta jedle :-). Ale pak není možné diskutovat dál, protože slovník každého z nás je jiný.

[3]: Daniela: Ano, ano, a třikrát ano. Diskuze jsou o různých pohledech, názorech, o různých tématech.

Ano, já přemýšlím a naslouchám Vašim různým názorům a pak o nich píšu co si myslím, či nemyslím. Čím mě oslovily, zaujaly, inspirovaly. Ano, kdokoliv z Vás přece může napsat článek, úvahu, komentář, zeptat se. Ano, ano s tím vším naprosto souhlasím. Píšu to již poněkolikáté.Tím, že s Vámi nesouhlasím přece neznamená, že si Vás nevážím, nebo, že Vás chci shazovat a nebo že moje pravda je ta jediná. Vůbec ne. Velmi pěkně to vystihl pan Turnovský ve svém komentáři (osobní růst v astrologii, č.51) Máte pocit, že na Vás (na Vaši osobu) útočím? Pokud ano, tak mě to mrzí též a zamyslím se nad sebou.

P.S. Ano, máš pravdu v tom, že moje práce hodně ovlivňuje moje vnímání světa, života.

[2]: Barča: Popisuji Vám život a Vám se to moc nelíbí....Podle čeho soudíš, že se nám to nelíbí? Budu mluvit jen za sebe, pokud okomentuji Tvůj názor a v pohledu se liším, neznamená to, že se mi to nelíbí, ale že je můj pohled jiný! Ne že je správný, ale je můj a jiný!

Pokud vložíš úvahu/pohled/komentář musíš počítat s odezvou. Zda jde o souznění, či jiný pohled nijak nesouvisí s tím, zda se nám líbíš, nebo ne, nebo že jsi pro nás horší. To je pouze Tvá dedukce. Je dobré pochopit, že pouze neustálým opakováním Tvého pohledu se mi Tvůj názor nepřiblíží. Tím nedosáhneš změny. Není záměr, aby názor všech byl stejný. Osobně se snažím vkládat odpověďi šetrně, ale uvaž, že mám právo vyslovovat své pohledy stejně jako Ty.

Je docela možné, že Tvůj život je dostatečně naplněn tebou popisovaným přístupem. Je dost pravděpodobné, že ale můj život je potřeba naplnit jinak. Ne více a lépe, ale jinak!

Než na to Barčo zareaguješ, zkus se alespoň 3x zhluboka nadýchnout.

[1]: Roman: Věřím na život a věřím na smrt. Moje životní filozofie, duchovno, se tedy týká života. Smrt je pro mě smrtí, protože jednou mi vezme můj život, ale tím pádem také moji životní filozofii i moje duchovno o životě. O smrti mohu ze své zkušenosti říci jen tolik, že je a že ji vídám, hned vedle života.

Pracuji 20 let v nemocnici, ve směnném provozu. Život a smrt tam leží na jednom boxu, pokoji, v jedné místnosti. Vidím život a smrt téměř každý den. Smrt přichází různě: rychle, nečekaně, jindy pomalu a vleče se. Život a smrt je někdy starý, jindy je život a smrt mladá.

Mé duchovno (pro Vás zde na fóru to cítíte spíše jako moje neduchovno) se týká především života. Života jakéhokoliv. Popisuji Vám úplně obyčejné věci, ale také svoje (nesprávné) pohledy, ze svého života. Popisuji Vám (svůj) život a Vám se to moc nelíbí, máte pocit, že Vám to zde sabotuji, připadá Vám, že smysl života je někde hlouběji a jinde. Vy máte pocit, že by se každý člověk měl snažit stále o něco víc. Ano, máte pravdu v tom, že Váš smysl života je ukrytý právě jen ve Vašem životě.

Můj pohled je tedy samozřejmě jiný, než Váš a říkám sama za sebe, že můj život a jeho smysl vidím v jeho nejobyčejnější prostotě každý den.

Žít svůj osobní život a rozvíjet naplno svůj potenciál horoskopu je podle mě to, že dokážete vnímat, uvědomovat si co s největší intenzitou vše, to co prožíváte a co se Vám děje osobně (v rodině, ve vztazích, v práci, kdekoliv a jakkoliv) – to je podle mého možná nesprávného názoru to, co popsal Slávek ve své pěkné úvaze (č.39)

Myslím, že je hodně důležité porozumět sám sobě. Když porozumí člověk sám sobě, lépe porozumí i lidem kolem sebe. Pak porozumí i tomu, proč jsou na světě šlechtěné růže, ale také obyčejné pampelišky. Porozumí i tomu proč jsou osiky, statné duby, užitečné jabloně.

Bohužel většina lidí upřednostňuje jen určité kategorie a mají potřebu se vymezit. To znamená, že jsou lidé, kteří mají rádi a uznávají jen šlechtěné růže jako okrasné květiny. Tím pádem jsou pro ně pampelišky otravný plevel. A podobně je to s duby, osikami, jabloněmi.

Podívejte se někdy na snímky z vesmíru. Tolik Sluncí, tolik hvězd, galaxií. Ta jedna z nich je naše. V jedné galaxii je mezi mnohými slunečními soustavami ta naše jediná Sluneční soustava. V naší Sluneční soustavě je na Země.

A na naší Zemi je život. A strašně moc zemí, zákonů, pravidel. Zákony fyzikální, chemické. Ale také pravidla a zákony státní, společenské, náboženské, vědecké, morální, etické. Vědecké zákony obsahují jiné zákony a teorie pro ekonomii, medicínu, astronomii, biologii, fyziku. Vemte si jaké máme dělení vědy na všechny možné směry, a odvětví. Vemte si kolik je v jednom oboru různých druhů. Klasická fyzika, kvantová fyzika. Ale také náboženství jedno, náboženství jiné. A pak je tu také takové nadreálno – umění, ale tady je také spousta kategorií a směrů. Každý člověk má potřebu se do nějaké té kategorie začlenit (sjednotit) a tím se zároveň vymezit vůči ostatním kategoriím (oddělit).

Součástí našeho života je také poznání různých věd, filozofií, (na tomto fóru třeba astrologie), nebo jiné vědy a filozofie, náboženství, které pojednávají o vzniku života na zemi, o pojetí života, apd. A já jak je poznávám, tak o nich zde nahlas ve svých komentářích přemýšlím…

Z mnohých diskusí vyplynulo, že je potřebné zřídit nějaký prostor, kde je dobré zavěsit boxovací pytel a pořádně to vytmavit všem, kdo si myslí:

* Jsem natolik schopný, abych mohl ostatní poučovat o tom, jak je to s duchovnem a vším tím běsněním kolem.

*Jediná cesta záchrany lidsta je v návratu k duchovním hnutím mysli.

*Jedině já mám ten pravý a osvícený pohled na věci duchovna, jsem k tomuto úkolu vyvolen apod.

Možná prostor zde zustane prázdný, otázky bez odpovědí, protože je to spíš velmi soukromé téma, ale kdo ví.... Technicky bych to bral jako "pojistný ventil" debat k tématům o astrologii převážně vážně a souvisejícího, je-li kdokoli na tomto webu v situaci a rozpoložení, že mu smysl astrologické práce a její podstaty někam vyprchal a leze mu na nervy každá snaha o další a další zbytečné zavádění témat k ničemu. Na mnohých forech a diskusích jde velmi často o střetávání se v náhledu na "duchovno a filosofie", o drsné konfrontace, a debatéři i tlučhubové semtam přicházejí, aby přesvědčili sebe i jiné, že to vše "věřit na něco" je naprostá hovadina a nižší stadium člověkovo nebo , aby dokázali svým známým i svému egu, jak si poradí s nějakými přihlouplými pánbíčkáři a pomatenci, nebo jen tak- si jdou zasportovat ve smylu zábavy a uvolnění.

Sportu zdar, ring je volný! :-)