Vnitřní smysl pohádek

Výborně se Ti opět podařilo rozbít zrcadlo a bez kladiva, stačí kopnout nohou ledabyle, Barčo v každé diskusi se snažíš rozbíjet téma statečně. Máš k tomu nějaký důvod? Ptám se po několikáté, otázky ignoruješ...Jest-li chceš s radostí bořit a myslet si, že nikdo nic nevidí, že je tu pár tupců s vymazanym mozkem a řečma o náboženství a víře a léčitelství, je to vážně na rychlé zahájení léčby! Bohužel.. velmi se pleteš, myslim to vážně.

Případně doporučuju navštívit zvláštní místnost-nové téma:

"Dejte mi s tim duchovnem už pokoj"!

[24]: Daniela: „Ukaž mi jedinnou ženu, která je spokojena se svojí váhou? Kde se to sakra vůbec vzalo :-)?

Tohle možná pochází z arabských zemí a také z historie vůbec. Tloušťka byla znamením blahobytu a pevného zdraví (Rubensovy obrazy). V arabských zemích muž každý faldík ženy platil zlatem. :-)

[26]: Myslím si, že lidé si musejí navzájem přirozeně vonět.

[25]: Myslím, že musí také fungovat i určitá kompatibilita. Jsou lidé s atributy které zmiňuješ a přesto si bez problémů najdou partnera. A jsou naopak jiní ti "pohlední" a chybí jim protějšek. Někde je něco špatně.

Jak už tu bylo mnohokrát řečeno, s někým zavětříme a cítíme jasný tah a tělo volá. A jiné typy jsou nám lhostejné, ač k tomu chybí racionální důvod.

Tělo je moudré, ví kde má vybírat :-).

[24]: Souhlasím. Myslím, že to jak se díváme a vybíráme partnery (muži i ženy) také souvisí s tím, že podvědomě hledáme dobrý „genetický materiál“ pro své potomstvo. Takže to až tolik nepovažuji za povrchnost. Špatné vlasy, špatné zuby, špatný dech, špatná pleť moc o zdraví nesvědčí. Ovšem dnes je to vyšponované společností do absurdit.

[22]: Tak tělo o nás vypovídá velmi mnoho. To jak si sami sebe vážíme, jaké máme sebevědomí, jak se máme rádi, v jaké jsme rovnováze.

Jak zmiňuješ, u žen je to extra zvýrazněno. Už jen naše váha, nedávno jsem slyšela otázku: Ukaž mi jedinnou ženu, která je spokojena se svojí váhou? Kde se to sakra vůbec vzalo :-)? Nahotu většina lidí vnímá jako velmi zranitelný stav.

Myslím, že i to jak je člověk upraven o něm hodně vypovídá. Jsou ženy, které ať už cíleně či nevědomě totálně zazdí veškerý svůj půvab/ženství.

Na jednu stranu se nám zdá povrchní, když muž hodnotí ženu pouze podle vzhledu, ale pokud k sobě budeme upřímní, tak měřítka podobného typu máme v sobě každý.

Přijmout své tělo, respektovat ho, mít ho rád, nepodceňovat ho/neupírat jeho důležitost, řekla bych že to je výzva pro každého z nás.

[21]: Pro zajímavost vkládám analýzu jiných pohádek.

http://konfrontace.bloguje.cz/462727-frommova-karkulka-jak-se-bouri-zeny.php

Mně přijde zase úsměvná kontroverzní věta, že ženský pocit méněcennosti a jejich frustrace souvisí s absencí penisu :-). Tím netvrdím, že není pravdivá, ale přijde mi to přitažené za vlasy. Já pud rozhodně nepodceňuji, podle mne nejde opravdu o nic menšího, než sílu skrze kterou je zajištěn život - jeho pokračování.

Příhoda s komiksem mi přijde také zvláštní, spíše bych za tím viděla názor vyhrocené feministky. Celkově bych řekla, že je chybou dnešních žen, že se snaží obrousit přirozenou syrovost mužství. I když historicky jejich postoj a strachy chápu. Možná mám špatný pohled, ale přece každý malý kluk si zcela přirozeně hraje na vojáka a šermuje klackem. Syrový pud je děsivá energie, ale každý člověk má také ducha a tyto dvě složky spolu nějakým způsobem komunikují/spolupracují. Jak ty zmiňuješ zušlechtění. Přece transformace takové síly, nebo jejím zjemnění se naskýtá obrovský potenciál.

Úspěch Freuda na zkostnatělém vědeckém poli je neskutečný.

Nerozumím psychologii. ale myslím si, že veškeré jednání lidí vychází z jejich biologické podstaty. Touha po uspokojení (libido), kdy hnacím motorem může být právě i agrese. A zároveň agrese je do určité míry takovým pudem sebezáchovy. Jako dvě spojené nádoby. Lidé sháněli potravu (hlad), lovili a zabíjeli zvěř, aby se nasytili, přežili (pocit uspokojení a zároveň pud sebezáchovy).

Tím chci říci, že v Tvém pohledu naprosto souhlasím, včetně pohledu na vědu, na člověka jako takového. Myslím, že většina úchylek u lidí je spojena s jejich biologickou podstatou a právě se promítají do jejich psychiky. Hladovej, nevyspalej chlap 2 jeden obyčejný příklad.

Kdyby jste viděli lidi napojené na ventilátorech, mašinách a viděli všechny možné exkrementy, nebo jak skutečně reagují lidé s onemocněním mozku, po operacích, encefalopatici apd, viděli by jste zvířátka a život v jeho syrové podstatě. Vyšší ideály samozřejmě existují, ale jako nadstavba nad těmi nižšími základními procesy a pudy. Hlad z lidí dělá zvířata. (lidé rabují při živelných pohromách). Pokud člověka něco bolí, odrazí se to samozřejmě na psychice. U žen veliké trauma pokud se stane něco z jejich tělem a vizáží. Velmi často při léčbě, nebo operacích či devastujících zákrocích. Mentální anorexie není v podstatě nic jiného než nepřijetí vlastního těla, apd.

Banální příklad u starších lidí – pokud dostatečně nepijí, bývají zprvu malátní, zmatení, neorintovaní s poruchami chování a velmi často se ten jejich stav prohloubí do somnolence až soporu. Příčinou těchto stavů je absolutní minerálová disbalance. Takže stačí tyto lidi zavodnit (zalít jako kytičky) fyziologickým roztokem – kuchyňská sůl ve vodě ev. se do toho přidává kalium, magnesium. Během pár hodin jsou opět lidé orientovaní, jejich stav se výrazně zlepší a přiblíží normálu.

[20]: Daniela: Freudův přístup byl obrovsky plodný.

Jednak si myslím, že se příliš neliší od názoru neurofyziologů, kteří si představují, že člověk je v zásadě pouhý biologický stroj řízen pudy.

Mám vůbec pocit, že neurofyziologové vždy mají obrovský strach z nízkých pudů.

Nemohu si pomoci, ale mezi názory třeba Freuda, nebo Františka Koukolíka („Vzpoura deprivantů“) a dalších neurofyziologů vidím určitý podobný základ – řečeno hudebně, jde o fakticky stejnou melodii.

Když jsem viděl přednášku Františka Koukolíka, kde po vzoru pálení čarodějnic ukazoval, že chlapec nakreslil komiks, kde kohosi střílel a naprosto vážně říkal, že na základě toho komiksu měli toho chlapce jako devianta podchytit dávno, jsme si říkal, ten Koukolík musí mít ale strach!

Podobných komiksů jsem viděl plno a nakreslil ho v zásadě každý kluk, kterého jsem poznal v dětství.

Jinak František Koukolík má v mnohém pravdu, ale tohle mě zarazilo.

Asi neurofyziologové tíhnou k tomu, že lidé jsou řízeni jako biologický stroj pomocí pudů. Protože se soustředí na biologickou stránku, pak přijdou na to, že pudy jsou obrovská síla a začnou se jich bát. Ostatně stačí někde něco v mozku přefiknout a vidí, že to má obrovský dopad. Nebo někde podráždit elektrodou a člověk se zcela změní.

Freud alespoň měl přístup k paranormálním lidem, takže nacházel řešení – pudy jsou hnací síla, kterou je možné zviditelnit, případně zušlechtit a tím se stanou bezpečnou silou. Freud také našel smysl pudů – jako ochrany ega a ochrany osobnosti.

Jiní neurofyziologové prostě zůstali u strachu z pudů a chybí jim rozumnější řešení.

Freud jednak přinesl tuhle teorii ven a to do vědeckých kruhů! To není legrace, protože vědci obvykle vše popírají, vše zesměšňují. Lékař, který přišel na to, že umýváním rukou před operací a sterilizací nástrojů podstatně klesne počet úmrtí po operacích byl prostě vědci vyštípán a zasměšněn. Stejně tak mnoho významných vědeckých objevů je zpočátku odmítnuto prestižními vědeckými časopisy. Věda takto zesměšňuje dodnes.

Freud tedy protlačil do vědy novou věc. A jednak našel teorii jak s tím nakládat. A jednak jeho teorie byla tak pobuřující, že nasměroval obrovskou spoustu lidí, tentokráte vědců, kteří s tím tak ostře nesouhlasili, že buď vymysleli své teorie, nebo modifikovali Freuda. Hádám, že mnoho směrů psychologie vzniklo právě na základě potřeby vědců nějak se postavit k Freudovi.

Freud ale byl vědec, teorii protlačil do vědy, a to způsobem, který nešel jednoduše smést i s důkazy. A tehdy nebyla taková tendence k zesměšňování, protože vědu dělali jednotlivci. Výsledkem byla nutnost na Freuda reagovat, a mimo jiné podmítil v USA i řadu feministek k daleko radikálnějším odpovědím a to i ve vědeckých kruzích.

Dnes je to jednodušší. Je tolik vědeckých oborů, že špičkových odborníků je ve většině oborů max. 20-30, v méně exponovaných oborech pár jedinců. Vše je zastřešeno vědeckými společnostmi, takže Ti by se sešli u píva, rozhodli se, že teorie se jim nelíbí, a prostě by řekli, že je nevědecká – dnešní věda má metody náboženství a papežských sněmů v mnoha případech.

Freud způsobil obrovskou plodnost výzkumu a teorií.

[13]: Tak jsem si přečetla psychoanalýzu Mrazíka a fakt mi pobavila. Vcelku chápu proč Freudův pohled za vším hledej sex byl tak nepřijatelný :-)).

[11]: B:Nebo chcete vědecké důkazy, analýzy i na pohádky?

Když už se ptáš podruhé....máš představu co je analýza? Vědecký důkaz?

Vážně nerozumím Tvým otázkám. Ptáš se naprosto bez důvodu k tomu co píšu. Pokud je něco analýza nebo vědecký důkaz -vypadá vše naprosto jinak. Vkládáš vážně podivné otázky. Chceš pak, abychom jen plynuli v pocitech a vyslovovali krásné dojmy z barevnosti vjemů pěti smyslů?

[16]: Tak mi tak napadlo, jak pokročit dál v tématu. Možná neni třeba ani někam dojít. Bylo tu doporučení k četbě , názory, souvislosti , ukázka, datum narození a konec. Asi není nutné z toho dělat rozborku a sborku. Téma Lazarev -vyčerpáno.

Barčo jaký by jsi navrhla směr tohoto tématu teď. Nebo nic? Analýza a souvislosti říkáš ne. Podoba s pohádkami a tématem duše, také není ono. Lečitelství-ne, příšerné hlouposti. Karma nejde chápat třeba kvuli hemofilii, je to výmysl. Ukázky a povídání o jeho myšlenkách konkrétně, říkáš ne-je to samé náboženství a řeči kolem, další pokus jak se presentovat rádoby duchovnem a spol. nebo nějaká psychologie nebo co.Mohla by jsi tedy případně vyslovit směr, jak taková debata nebo povídání má vypadat směrově?

je to : opět posuzování podle LIDSKÝCH měřítek, podle lidského smýšlení apod.

------------------------

*Barča v komentáři na začátku:

Já si v podstatě myslím, že pokud existují Vyšší zákony vesmíru, nikdo z nás lidí je není schopen pochopit, uvědomit si a vnímat reálně. Stejně tak, jako nejsme schopni řádně vnímat přítomný okamžik. Brání nám v tom naše mysl.

-------------------------------------------------------

*

Tohle prohlášení je naprostá konina! Trochu jsem se toho leknul, ale nechtěl jsem se k němu vracet.Neexistovalo by nic a neexistovala by ani tvoje otázka, když bych si to měl vzít jako myšlenku. Pak vše pozbývá smyslu, i otázka přítomnosti. Všichni jsou blázni a nic není reálného ani dálnice a paneláky...jsme virtuál nějakého schizofrenika v kocovině.:) Vše je fuk a nic nemá smysl.

Upřímně: nevadí mi, že se ti téma nelíbí, že nesouhlasíš nebo máš své názory a chceš je říct, ale spíš se obávám jedné věci, že tě něco trápí, jakási zášť-zklamání nebo cokoli co vytváří naprosto zbytečné nepřátelství a protikladné reakce. Rozhodně to není nic příznivého především pro Tebe.

Přeji Ti klidné vnímání všeho kolem a chápající uši a srdce. :-)

[16]: Slávek: Pěkně si to vyjádřil. Jen lehce doplním. Spousta českých balad, legend, pověstí mající reálný základ tedy i pohádek se bohužel nedochovalo v původní lidové slovesnosti a verzi. Proto v 18. století se pohádky sepisují a právě „doplňují uměle“ různými verzemi. To sepisování a sbírání pohádek, balad a pověstí v Čechách mělo velký význam třeba při Národním obrození.

—

A co se týče třeba právě filmového zpracování. Tak klasické české pohádky z 50. 70. 80. let, nemají chybu. Ideologie neideologie. Bohužel současné české filmové pohádky prezentováné panem Zdeňkem Troškou mi přijdou trošku trapné, uječené, kýčovité, přeplácané, s divnými dialogy a ještě s divnějším chováním postav. A dalo by se říci, že jsou všechny na jedno brdo, včetně kostýmů, dialogů, všeho.

[9]: Já bych řekl, že pohádky, pověsti i báje vlastně ukazují vnitřní ideály každé skupiny lidí. A že předávaly tyto ideály dál na další generace. Je to nejsrozumitelnější forma.

Kdykoli někdo narazil na limit toho co se dá vysvětlit, začal tvořit příběhy a děje. Dělal to Ježíš, dělá to Zen, dělají to všichni.

Takže v pohádkách najdete bohatou symboliku.

Kromě toho do pohádek se málokdy vkládá cenzura a oficiální úpravy, takže jsou často více vypovídající. Třeba symbolika řeckých pověstí je poměrně služná a úžasná.

[9]: Roman: „Střevíček? To je ta zaručená originalita v rozmanitosti stvoření. Počet, míra, váha.“

A kdyby to vzal do ruky ekonom, na Popelce by vyzdvihnul, že určité zákazníky nelze uspokojit masovou velkovýrobou, ale že je zde místo pro zakázkovou výrobu na míru. :-) Pouze střevíček na míru mohl Popelce sedět – a autor pohádky zatajil, že nelze Popelčin střevíček koupit na běžném masovém trhu, protože je jedinečný. :-)

Je zde vidět, že i výrobou obuvi v malém se můžete stát dodavatel na královský palác. A také je to skryté sdělení pro zákazníky, že pokud nebudete šetřit a obejdnáte si střevíček na míru, dostanete se výše, než kdokoli jiný – až jako nejvyšší pár v zemi. :-)

Jako obuvník šijící na míru bych Popelku už dávno zreklamnil a použil pro sovu propagaci. :-)

[13]: Slávek: „Už neprotestuj pořád, kdykoli chceme věci rozebírat. :-)“ Ano pane šéf, nyní se velmi stydím. Já nevědomá. Jsem Vám vděčná, neboť jste mi tímto velkolepým dílem, především jeho analýzou a závěrečnou katarzí otevřel oči. :-) Teprve nyní si uvědomuji, že Mrazík co se týče své struktury, problematiky, dějových linií, mnohovrstevností, transformací, skryté symboliky, genderovou problematikou a dalšími aspekty – je skutečně dílem velkolepým, které v historii nemá obdoby. Proto již nyní chápu velikost a nedozírnost jeho významu, proč se toto dílo neustále vine jako červená tenká nit nejen našimi životy, generacemi, osudy. Proč vždy oslovuje svým odkazem stále nové diváky …

P.S. Kouzelné :-))

[11]: Barča: Rozhodně. :-) P.S. Už neprotestuj pořád, kdykoli chceme věci rozebírat. :-)

Pro Tvé potěšení je zde odkaz na recesistický rozbor pohádky Mrazík:

http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Mraz%C3%ADk

[11]: Já jsem tím chtěla říct, že pohádka je také zenový příběh a ten je nutné nahlédnout z různých stran. Pohádku nějak vnímá dítě a nějak dospělý, je mnoho možných pohledů. Nejsou to pohledy devastující, znehodnocující, jsou jenom různé.

[9]: Roman, Daniela: Chtěla jsem jen říci v komentáři č 59, že pokud budeme analyzovat pohádky, tak tím tak trochu ztratí svoje kouzlo, což je myslím škoda. Nebo chcete vědecké důkazy, analýzy i na pohádky?

[9]: No právě :-) od mala mi přišlo divné, že seděl jenom ji...

Píšeš to moc hezky, Romi :-*) i Tobě krásný víkend!

[8]: Popelka měla nelehký život. Duše byla v příbězích vždy krásná, jemná a velmi milovala zvířátka a přírodu, plnila překonávala různé úkoly a zkoušky. Kdo chce dojít do vzdáleného cíle, bez námahy a osobního nasazení to prostě nejde. Příběh obsahuje pravděpodobně alchymická poselství-symboliku, vzniknul v době velkého rozmachu alchymického umění. Onehdy jsem hledal jak- odkud vznikly podobné příběhy a směřuje vše někam do Francie, k jménu Charles Perrault a dalším. Možná vzpomenete na "chemickou svatbu" v dobách sepsání a určité analogie v příběhu. Ještě jsem neviděl princeznu, která by se probudila, aniž by nedostala láskyplný a sladký polibek princův. Bez následníka trůnu z královské rodiny to prostě nejde...Slunečnou neděli plnou lásky a příznivé aspekty, R.

Střevíček? To je ta zaručená originalita v rozmanitosti stvoření. Počet, míra, váha.

[6]: Popelka byla i silná, nejen jemná :-). Zajímavý byl střevíček.....

[4]: Já myslim, že nepitvám...., ale oba jsou ze severních šířek, tak kdo ví...:-)

Já jsem to (pohled na symboly v pohádce)nenapsal pro nikoho konkrétního, jen jsem to chtěl napsat.Prostě se někdy otevře to co má...

Pokud nemůžeš porozumět, ptej se. ...Pokud Tě téma nezajímá, vezmi ovladač a přepni na jiný kanál.

Není přece problém založit samostatné téma, nebo psát o svých pocitech a dojmech. Už jsme si o tom psali víckrát. Klidně o Tvých pocitech při procházkách, zážitky v přírodě, píšeš to přece krásně..

[3]: Jasně, jsou tam ukryté takové tři oříšky pro Popelku. Otázkou je -koho krásná a jemná Popelka představuje..omlouvám se , některé věci na veřejný web nepatří, takže ten komentář níž musím smáznout...

[4]: Je to asi taková škoda, jako když nahlížíš zenové příběhy z různých stran.

[3]: Roman, Daniela: Není to trochu škoda rozpitvat Andersena a dělat z něj Lazareva?

[1]: Pohádky jsou také symboly a skrytá poselství pro dospělé, jak krásně naznačil Roman. Ano příběh je s pohledem pana Lazareva totožný.

Trošku nostalgie, Romi, s pohádkama jsme tady kdysi začínali, vzpomínáš?

Ještě jsem zapomněl dodat, že přítelkyně vlaštovka s jemnými křídly odnesla dívku v pohádce na jih...

O cínovém vojáčkovi, O dívce, co šlápla na chléb, O děvčátku se sirkami, O slavíkovi …S obrázky Cyrila Boudy nebo Jiřího Trnky...