Coltan a Kasiterit

[39]: Myslet si, že v Africe se něco takového děje jednou za čas, je velmi naivní. A srovnání se starým kontinentem zde není příliš na místě. Na většině těchto míst nemá lidský život valnou cenu. A nejde tolik o to, zda jsi okrádána, ale zda vůbec přežiješ.

[38]: I o tom jsem psala ve své malé úvaze o Africe (č.12). A v tomto případě u té Madonny nešlo ani o žádnou organizovanou sbírku. Asi takhle. V Africe se tohle děje jednou za čas a v určitých státech. V České republice jsou všichni daňoví poplatníci tak trochu těmi sponzory a vláda si dělá to co šéfové v Malawi. V našem státě tento jev zdokonalili – je to legální a běžné.

http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/afrika/madonna-chtela-pomoci-detem-v-malawi-prisla-o-miliony_197555.html

[36]: Romčo, kdybys věděl jak krásně česky hrajou o noční na Impulsu. Nádhera :-)

[35]: Já zas strašně rád poslouchám Jitku Zelenkovou, oblíbil jsem si jí v Televarieté a jednou v pořadu TKM, moc jí to slušelo..

Jitka Zelenková - Bez lásky láska není (jednoduchá věta, ale velmi inteligentí a duchaplná!:-)

http://www.youtube.com/watch?v=ep8KqKVjW5Y

[33]: Romčo, kdybych si opravdu myslela, že tenhle web není tak trochu o duchovnu, (nemyslím tím teď astrologii) myslím tím, že tento web je o lidech a tedy z mého pohledu o duchovnu (jak jsem vysvětlila níže) tak si sem nebudu chodit číst a povídat.

Můj reálný život zahrnuje moji práci, moje přátelé, moje záliby, ale také internet a tento web. Já to moc neodděluji. Do mojí práce, do mých přátel, do mých zálib a také do svých příspěvků na tomto webu – do všeho co dělám vkládám svoji energii, svoje myšlenky, svoje cítění, svoji přirozenost je to součást mého bytí, tedy mého reálného života. Spíše jde o to, čemu se chcete věnovat více.

––

Roman: „ Podle mého pohledu potřebuje země velmi kvalitní a senzitivní vyučovací program, který v sobě zahrnuje nejen morální hodnoty, ale to vše co je nutné k udržení lidských podmínek v běžném životě.(Zemědělství, řemesla, manuální zručnost, úcta k životu a přírodě...) Problém je však s autoritou a kvalitou samotných učitelů...bohužel máme dost zkušeností jak vypadala conquista a násilné vnucování ideálů a hodnot. Je to v rovině sci-fi, jenže lepší možnost a řešení nelze očekávat. Obávám se, že toho civilizace v nynější situaci není schopná, stačí otevřít zpravodajství..”

Já použiji Lenina – „učit se, učit se, učit se.” A to si myslím, že lidstvo dělá od té doby co lidé jsou.

Lidé se učili zemědělství, řemeslům, ale také sami sobě vládnout. Běžte cestou staletími. Každá doba, režim něco dobrého přinesl. Vysvětlila jsem na příspěvku č.2 jak si myslím, že funguje lidská společnost. Bohatí by nebyli bohatí bez chudých a chudí by si sami nepomohli bez bohatých. Rovnostářské režimy fungují jen chvíli, protože si lidé uvědomí najednou svoji jedinečnost a vyjímečnost, mají malinko jiné myšlenky než ostatní a uvědomí si svoje „vnitřní duševní rebelství.” a mají pocit, že mají vést a ukazovat stádu cestu. Pak jsou lidé, kteří se bezpečně cítí v stádu, stádo je ochrání a vede je pastýř po cestě. Tím pastýřem může být kněz, vůdce, diktátor, kdokoliv. Nejvíce lidem ubližují extrémy, v jakékoliv rovině.

Být jen rebelem je nebezpečné, musí být stále ve střehu. Rebel tvoří, objevuje nové, nepoznané. Rebel je aktivní. Stádo je přijímající, tvoří díky rebelovi. Být jen v stádu je také nebezpečné, protože co když se pastýř mýlí a sešel z cesty. Já jsem tichým rebelem ve stádu. Mám ráda svoje rebelství, ale také mám ráda svoje stádo, které mě chrání.

Problém lidí na jakékoliv úrovni – partnerské, rodinné, v pracovní společnosti, ve vedení státu. Je těžké být rebelem a zároveň být ve stádu.

Nepíšu tu vůbec nic nového – je to o živlech. To znamená jednota – jako celek, ale také jedinečnost jednotlivých částí, které tvoří ten celek, rovnováha a s ní související vzájemnost, polarita, kde je obsažena částečka druhé polarity, polarita z které mohou vzniknout extrémy → vše jako neustálá změna, přeměna, vývoj.

––

Yes – Cesta staletími. ♪♫

http://www.youtube.com/watch?v=2Zul3CkreL8&feature=related

Poutníci - Telegrafní cesta. ♪♫

http://www.youtube.com/watch?v=Sey2rntAiKM

Hezký den Všem!

[33]: :-) podle mne výuku velice intenzivní dostává lidstvo, právě v podobě všech katastrof jež (a nejen těch) které jsme zmiňovali.

Podle mého pohledu potřebuje země velmi kvalitní a senzitivní vyučovací program, který v sobě zahrnuje nejen morální hodnoty, ale to vše co je nutné k udržení lidských podmínek v běžném životě.(Zemědělství, řemesla, manuální zručnost, úcta k životu a přírodě...) Problém je však s autoritou a kvalitou samotných učitelů...bohužel máme dost zkušeností jak vypadala conquista a násilné vnucování ideálů a hodnot. Je to v rovině sci-fi, jenže lepší možnost a řešení nelze očekávat. Obávám se, že toho civilizace v nynější situaci není schopná, stačí otevřít zpravodajství...

[31]: Romčo, napsala jsem pár řádků o Africe. Není to nic odborného a hlubokého, jen takový můj pohled na Afriku. (komentář č.12)

…protože je nutno si připomenout obrovskou rozlohu a obrovský počet obyvatel téhle

středoafrické země, uvádím pár údajů zeměpisných. Napadá mě v souvislosti s otázkou nejen zneužívání dětí (žen) a dalších obrovských problémů, zda existuje nějaká reálná možnost, jak takové těžce zkoušené zemi může světové (to vývojem vyspělejší a bohatější) společenství pomoci. O výpomoci finanční se zde již mluvilo, zajímavé co říkal Slávek, že je zde třeba zavést( o formě j e těžké mluvit) nějakou morální "doktrinu", renesanci morálních hodnot.( Nebude to zřejmě absence pouze v Kongu!:-) To se mě osobně velmi líbilo….

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Demokratická republika Kongo

Rozloha: 2 345 410 km²(ČR 78 867km2)-tj. 30x větší plocha. Počet obyvatel: asi 70 milionů lidí Hustota zalidnění: 29 ob. / km² Jazyk: francouzština (úřední), lingala (obchodní lingua franca), kingwana (dialekt svahilštiny) Náboženství římští katolíci 50%, protestanti 20%, kimbangisté 10%, muslimové 10%, jiní křesťané a domorodá náboženství 10% Státní útvar Státní zřízení republika Vznik 30. června 1960 (nezávislost na Belgii)… V Demokratickém Kongu žije přibližně 250 etnických skupin.

Demokratická republika Kongo oplývá značným množstvím nerostných surovin. Nachází se zde téměř polovina všech lesních porostů v Africe. Významné jsou naleziště diamantů, mědi, zlata, kobaltu, koltanu, uranu a tantalu. Většina z těchto nerostných surovin leží na východě země, v oblasti, kde zasahuje Velká příkopová propadlina, což je také příčinou neustávajících konfliktů v této oblasti. Země vyváží také ropu nebo kávu. Bohužel Kongo bylo tímto bohatstvím jak požehnáno tak i prokleto, lidé Konga totiž doposud neměli !!příliš velký užitek z obrovského nerostného bohatství jejich země!

Dík za upřímnost v názorech..neměl jsem vážně v úmyslu jitřit nějaké věci kolem duchovna a náboženství. Nějak to tam zatáčí tím směrem samo, asi...možná je tu i nějaké podezření, že se tu propaguje něco nekalého v pozadí:). Téma zmíněných pojmů myslim na weby nepatří, protože je to prostor (virtuální realita), kde žádné ( ani duchovno ani náboženství) nikdy existovat nebude, i když se mnozí o zavádění věrouk, sekt a spolků kolem vůdce přes moderní médium snaží. A ten jeho -jejich web je vždycky nejlepší:-)Někdy to platí i o astrologických serverech.

Přirovnal bych to jako hodit nádherný šperk do městské kanalizace, propagovat či vážně řešit duchovno nebo to druhé na webu.... asi proto zde nelze najít nic jiného než okraje a emotivní vyjádření člověka , který se zmítá a hledá. Na internetu není ani náboženství, ani duchovno ani věci kolem víry, i když to tak často vypadá a tváří se! Je to v osobní rovině, ve zkušenostech.....hlavně v realitě života!

[28]: Barča: Láska škatulky nepotřebuje, ale to kolik si jich ve slovech uděláš je nepodstatné. To jsou totiž jenom slova.

Další je jen můj pohled, nikoli opozice, protože spíš s Tebou souhlasím:

Ve skutečnosti každý z nás má jediný správný obraz lásky a Boha.

Láska nic nepotřebuje. Láska je, ale bez toho aby někdo pohladil dítě, někoho obejmul, nebo mu dal oběd, nebo vymýšlel exaktické básně či jí oslavoval rituály. Láska je = chce se projevovat.

Každý máme svého Boha. Někdo věří v Peruna, někdo v Manitúa, Ježíše, Old Shatterhanda, pro jiného je to Alláh, pro jiného peníze, pro jiného člověk sám …

Podívej se na Kalouska, nebo ekonomy a uvidíš tam jasně velký dolar na oltáři.

Člověk nemůže nemít Boha. Jde jen o to, koho si zvolí.

[23]: Vůbec nejde o nějakou moji pravdu. Opravdu působím takhle ve svých komentářích z vnějšku a nezúčastněně, jako ti zelení mužíčci?

Napsala jsem:

„Víra v lásku, k člověku, k životu, k mé rodině, k mému národu, k mému Bohu, nebo tvé rodině, nebo tvému národu, tvému Bohu? Vidíš jak se to komplikuje, jak si lidé tu lásku rozškatulkovali? Láska přece buď je a nebo není. Láska je přece dokonalá sama o sobě. Láska přece nepotřebuje škatulky ani žádné náboženství ani svaté knihy – stačí, když prostě je.“

Slávkova reakce: „A jakou to má souvislost s tématem náboženství?”

Moje odpověď: V náboženství zásadní. To je zásadní pro ty, co stojí v té předsíni – první část se týká jejich textů a jejich Boha. Stojí a houfně opakují náboženské texty a podstata jim uniká. Ta druhá část je pro mě – zelený mužík z venku. Mužík si myslí, že láska škatulky nepotřebuje. Proto zelený mužík neuznává náboženství a jeho druhy.

Náboženství myslím právě lidem podsouvá ten „ jediný správný obraz lásky a Boha.” A oni se pak od skutečné lásky vzdalují a z lásky se stává přinášení obětí. Na úrovni partnerů, rodiny, národů. A z božství (jedinečnosti) které je v každém z nás se stává vzdálený všemohoucí, vševědoucí „spravedlivý ” Bůh ten kdo dává i bere. A je úplně jedno o jakém druhu náboženství mluvíme. V tom myslím tkví veškeré utrpení lidí.

[24]: Jakou to má souvislost s tématem náboženství?

Opravdu je tak důležité, jaký je název vlákna? Je to vážně tak bez souvislostí? Nebo jde o úzkoprsost, či návyk držet se toho, čeho mám, aby náhodou nepřišlo něco, co neznám/nečekám :-)?

[24]: Ona i ta předsíň má svůj vlastní a důležitý význam. Pokud sis přečetla Miloslavův příspěvek a necháš ho chvíli na sebe působit, možná ti to dojde, nebo přijde záblesk jiného pohledu. Popsal to dost srozumitelně, já bych to tak nedokázala.

Já ti tvůj pohled neberu, to je Tvá cesta.

[21]: Daniela: Osobně si myslím, že právě spousta věřících zůstalo v houfu stát v té předsíní u „návodu” u těch svatých textů, obrázků a naučených modliteb a nešlo už dál. Náboženství je svým pojetím také hromadné, davové. Duchovno je individuální, z mého pohledu opravdovější, niternější, jemnější.

Já jsem se Ti jen snažila vysvětlit z mého pohledu jaký vidím rozdíl mezi duchovnem a náboženstvím.

Slávek: „A jakou to má souvislost s tématem?” S Coltanem a Kasiteritem žádnou.

––

Barča: Já napíšu svůj názor, není to opozice k Tvému, protože z určitého úhlu pohledu Tvůj názor je pravdivý.

První tu chybí přesná definice toho, co znamenají následující slova: náboženství, duchovnost, víra, ideologie. Záměrně se tu mlhavě zaměňují bez toho, používají se vágně.

Každá věc, kterou děláš má svůj vnitřní a vnější rozměr. Pokud se na to díváš zvenku, přijde Ti to nesmyslné. Ovšem důvod existence je vnitřní rozměr.

Třeba člověk. Vnější pohled: Je to zbytečný tvor, který jen likviduje zemi, spotřebovává její zdroje, jeho existence je zbytečná, zemi by bez něho bylo líp. Materialisticky jen jí a vylučuje až umře. Třeba takový vnější pohled by mohl být na člověka, kdyby se na něj dívali ufouni. A pohled razantních ekologů není od toho daleko.

Vnější pohled na rodinu: Dva lidi, kteří se vzájemně zbytečně trápí. Vzájemně si zbytečně otročí. Žena je nedůstojně ponižována vařením pro muže. Muž zbytečně odevzdává peníze ženě, sám by měl třeba více. Atd. Pohled ufonů, nebo radikálních feministek či šovinistů by mohl být podobný.

Co se stalo? Nic, jenom jsme v rodině zanedbali nepodstatnou vnitřní věc. To je to, že se mají rádi, že je mezi nimi třeba láska. A třeba to, že to tak chtějí.

Stejně tak v existenci člověka jsme zanedbali jeho vnitřní ideály, prožitky, cítění.

Náboženství či víra z vnějšího pohledu je úplně stejné bláznovství. Jo, je to šílenost, nesmysl, blbost. Ovšem vnitřní pohled a vnitřní prožívání a vnitřní smysl je důvodem, proč lidé tyto věci provozují.

Vnější rituály jsou jen vnější věc s nějakým vnitřním smyslem.

Stejně jako polibek je hnusný, nehygienický rituál při kterém se přenášejí bacily a mělo by se to zakázat.

Tvůj pohled z vnějšku je pravdivý.

[17]: „Víra v lásku, k člověku, k životu, k mé rodině, k mému národu, k mému Bohu, nebo tvé rodině, nebo tvému národu, tvému Bohu? Vidíš jak se to komplikuje, jak si lidé tu lásku rozškatulkovali? Láska přece buď je a nebo není. Láska je přece dokonalá sama o sobě. Láska přece nepotřebuje škatulky ani žádné náboženství ani svaté knihy – stačí, když prostě je.“

A jakou to má souvislost s tématem náboženství?

„V středověké Evropě to náboženství mělo jiný význam než dnes. Žilo se jinak, myslelo se jinak o životě, nevědělo se spousta věcí. Myslím, že srovnávat význam náboženství dnes a tenkrát jsou dvě odlišné nesrovnatelné věci. Náboženství kdysi bylo ideologií stejně jako dnes je např.kapitalismus.“

Já to nesrovnávám. Já jenom s vážnou tváří píšu, že bez křesťanství by celá renesance dopadla velkým fiaskem. Protože renesenance tehdy nežila ve vzduchoprázdnu.

V čem se ale lidíš dnešek? Neví se spousta věcí. V roce 3000 se nám budou smát, že jsme ve 21. století věděli takové kulové a ještě jsme si mysleli, že jsme snědli všechnu moudrost.

A ideologií je všechno co myslí kromě šutru.

[20]: To co popisuješ jako duchovno je spíše krásno. Ale i to krásno je s duchovnem propojeno, zrovna tak s uměním, s láskou.

Obřady, mše, rituály, modlitby v jakémkoliv náboženství mají hluboký smysl. Pokud se cokoliv z toho provádí ve vnitřním klidu/ryze je možné dotknout se své duše. Jde o transcendentni zážitek.

A je jedno zda ho provozuješ v kostele, na zahradě, v lese. Jde o to že se sklidníš a jdeš k sobě, každá maličkost zapadá do mozaiky. Postoj jaký zaujmeš, kadidlo které pomůže navodit klid, nic není náhodné. Ale stále se teprve pohybuješ v jakési pomyslné předsíni toho, co lze objevit.

Je úplně jedno, že svaté knihy nenapsal jedinný člověk, protože i tak všechny obsahují stejné mysterium.

Víc já k tomu říkat nebudu. Necítím potřebu si to obhajovat, ani to víc rozvíjet. Také myslím, a to ne ve zlém, že ne každý má kapacitu dojít dál než do předsíně. Asi se má jeho duše dotknout jiných věcí...

[19]: Daniela: „ Náboženství přináší společnosti jiný rozměr.Ty ale zatvrzele nahrazuješ totéž duchovnem a ono je to jedno a to samé.”

Já myslím, že náboženství a duchovno vůbec není totéž. Náboženství představuje přesně danou formu a řád co vyznáváš a jak vyznáváš. Obřady, mše, rituály, modlitby, zákonitosti pevné dané. Svaté knihy nenapsal jediný člověk. Je to určitá koncepce a návod jak „provozovat” náboženství.

Duchovno je nad tím vším. Duchovno je pro mě třeba to, jak člověk (jakýkoliv s vyznáním, bez náboženského vyznání) vnímá krásu, prožívá lásku, přírodu, hudbu. Duchovno je o básních, malířích, o knihách, o vyjádření prožitku, myšlenek každého člověka. S náboženstvím a jeho formou nemá nic společného. Duchovno je o nás samotných. O tom, že každý prožíváme svět kolem sebe jinak, máme jinak hluboké city, různé myšlenky, různě to prožíváme a vyjadřujeme. V duchovnu je tvůj duch, tvoje myšlenka, tvoje pojetí a vyjádření. Duchovno je v každém Tvém příspěvku :-)

[18]: Náboženství přináší společnosti jiný rozměr. Ty ale zatvrzele nahrazuješ totéž duchovnem a ono je to jedno a to samé. Ty nevidíš podstatu/srdce náboženství a zabýváš se pouze tou omáčkou kolem, na povrchu. A proto tě i dráždí, jak s ním dnes může někdo operovat a obhajovat jej. Jenže z takového pohledu tě skládanka nedocvakne. A k jinému pohledu se těžko dostaneš, pokud nesáhneš třeba i po určité duchovní literatuře, nebo duchovním zážitku.

Přitom máš svým způsobem pravdu a touláš se velmi blízko.

[17]: Barča: Náboženství kdysi bylo ideologií stejně jako dnes je např.kapitalismus.

Pokud to bereš jen tak jednodušše, tak se zamysli, na čem jednotlivé ideologie stojí. Na čem stojí náboženství (jakékoliv) na lásce, na víře, na soucitu a co je nosný prvek kapitalismu? Materialismus, peníze, hmotné statky.

Není to jasná výpovědní hodnota?

[16]: Slávku, já myslím, že Evropa je stále dost křesťanská. Podívej se na evropské státy na wiki a jejich náboženství. Takže otázkou je, co se stalo s opravdovou vírou? A vlastně jaká by ta víra měla dnes být? Víra v lásku, k člověku, k životu, k mé rodině, k mému národu, k mému Bohu, nebo tvé rodině, nebo tvému národu, tvému Bohu? Vidíš jak se to komplikuje, jak si lidé tu lásku rozškatulkovali? Láska přece buď je a nebo není. Láska je přece dokonalá sama o sobě. Láska přece nepotřebuje škatulky ani žádné náboženství ani svaté knihy – stačí, když prostě je. V středověké Evropě to náboženství mělo jiný význam než dnes. Žilo se jinak, myslelo se jinak o životě, nevědělo se spousta věcí. Myslím, že srovnávat význam náboženství dnes a tenkrát jsou dvě odlišné nesrovnatelné věci. Náboženství kdysi bylo ideologií stejně jako dnes je např.kapitalismus.

[15]: Barča: No tak právě dnes v této době vidíš novou renesanci bez křesťanství. Tak by to s Evropou přesně dopadlo jak to dopadá dnes.

Úplně jinak dopadá rovnováha, když na jedné straně máš víru v Boha a na druhé renesanci – jejich soupeření je úplně o něčem jiném.

A úplně jiný je výsledek, když je tam jen jeden prvek z obou.

[13]: Slávek: „Je otázka, zda Evropa by byla dnes tam kde je bez křesťanské minulosti”

Evropa je tam kde je díky renesanci → objevení Antiky → Leonardo Da Vinci

Od starověké antické matematiky a řeckých filosofů je jen kousek k Leonardovi. On v podstatě prohloubil a dal do praxe principy antických filosofů – oživil je v reálném světě. Použil je v obrazech, kde věrohodně vyjádřil proporce těla, kde vyjádřil prostorovost a hloubku v krajině, snažil se zachytit dopadající světlo, stín, šerosvit. Později některé matematické principy použil pro svoje vynálezy. Ve své době se odvážil použít „nekřesťanské” metody antických filosofů ve svém těžce křesťanském světě. Tím se podílel na renesanci – znovuobjevení antiky v přísně katolickém světě, kdy jde do pozadí asketický duchovní způsob života a jeho ideály a naopak zájem se soustředí na reálný svět a život obyčejného člověka na tomto světě. Lidé objevují svoje tělo, pozemskou krásu, ale také vznikají technické vynálezy pro lidi. Na jeho tvorbu klidně mohl navázat Michelangelo a další.

[13]: Já teď tomu moc nerozumím.Všichni říkáte, že bílí lidé zanesli do Afriky svoje móresy, tedy včetně náboženství a tím tu Afriku bílí zničili. Evropa a náboženství, no nevím, jako všechno tak to mělo svoje plusy i mínusy. Co převládalo, těžko říci. A co takhle Antika, opravdová demokracie z Řecka? Jejich idol calocagathia? Afrika to je Islám, křesťanství, ale také pravé africké přírodní náboženství více druhů, nevyznám se v tom.

Osobně si myslím, že Afriku by velmi pozvedlo náboženství.

Je otázka, zda Evropa by byla dnes tam kde je bez křesťanské minulosti.

Jen namátkou, k té Africe - Mogadišu, Islám nejen v Africe a právo Šaría. Já si stojím za tím, že islám už není jen náboženství a vyznání, ale politika a diktatura. Afrika se především vykořisťuje sama, neustálými boji a převraty. Většina afrických zemí, když byla v minulosti koloniemi, tak se neměla až tak špatně. Západní svět dal Africe určitou podstatu a formu státu. Stát jako moc, autorita, ale také stát jako ochránce práva. Některé státy v Africe to přijaly za své a mají svoji africkou demokracii, která se svým pojetím samozřejmě liší od té západní. Také si vyžádaly od svých kolonizátorů po letech nezávislost. Největšími kolonizátory byla Velká Británie a Francie. Největším problémem kolonizace bylo to, že si tu Afriku ty státy rozdělily územně a nikoli podle jazyků a kmenů. To samozřejmě sebou neslo války nejen mezi kmeny, ale také s kolonizátory. Afrika to je hlad, bída, nemoci, násilí, dětská prostituce, obchod s dětmi, negramotnost, to je způsobeno také tím, že některé státy v Africe mají jako státní zřízení nějakého svého zvoleného vůdce, diktátora a je tam šílený korupční a vojenský režim. Díky západnímu světu tam dnes proudí pomoc a poukazuje se právě na problémy Afriky. V Africe jsou obrovské rozdíly mezi státy. Somálsko (Mogadišu) tam nemají pořádné správní zřízení, není policie, banky, soudy, je jen chaos. Keňa to jsou turisté, safari, vcelku blahobyt. Ghana obchoduje s Čínou a je to také demokratický a prosperující stát. Afrika je rozporuplná. Do Afriky nateklo spoustu peněz a humanitární pomoci, jen ten efekt není tak značný. Spoustu peněz spolkla korupce a za zbytek se postavily silnice, továrny, centra pomoci, zdravotnická zařízení, školy. Na mnoha místech v Africe stále dochází k masovým vraždám, potkáte dětské vojáky. Řada dětí nikdy nepůjde do školy a stěží se dožije svých 5 let. V Africe počítejte s úplatky na každém rohu, včetně policie. Ale také objevíte v Africe mrakodrapy, internetovou kavárnu, studenty vysoké školy. Zkrátka Afrika má spoustu tváří.

[10]: Romčo, nikde jsem neřekla, že Afričané jsou primitivové. Ano, nemám ráda náboženství. Protože je od lidí vzdálené, už jsem to tu vysvětlovala. Z náboženství vyplývají předsudky, osobní tragedie a společensky ve světě jsou z toho války. Duchovno v žádném případě neodsuzuji. Duchovno je myslím daleko více o člověku než o Bohu a svatých textech. Měla jsem možnost mluvit s lidmi, kteří byli v misiích v Africe. Jeden čas mě to tam strašně táhlo, právě kvůli pomoci dětem. Také existují knihy, které napsali lidé, kteří v té Africe žili.

[8]: Je pravda, že nemá smysl to řešit. Téma jsem bral jako informaci, nic jiného.Je to odkaz, kdo chceš čti-kdo nechceš nechej být. Nechci tim vyvolávat nějaké spekulace, jen jsem musel komentovat Tvoji určitou zaujatost proti jakékoli formě náboženství nebo víře, nebo primitivnosti afričanů, na tomhle vlákně. Mám názor, že spousta z nich o mnoho řádů předčí třeba evropany a moje některé sousedy...bohužel vzhledem k podmínkám pro život....je to o hodně jinačí!

V posledních komentářích převažuje od Tebe kritika jakékoli formy duchovna -náboženství-víry, o které nevíš zřejmě moc, když v každém komentáři útočíš na náboženství a věci kolem. Nejsem v žádném náboženství-nemám tedy důvod nějaké náboženství bránit. Aby bylo možné některé tvoje úvahy brát vážně, je třeba aby jsi více takové lidi poznala, máš o nich opravdu prachbídné povědomí...

Máš například představu o tom jaká je historie, podmínky a myšlení lidí v těchto končinách? Znáš jen to, co se objevuje v médiích ve prospěch kolonistů, kupujících- aby jsi si vytvořila objektivní názor, nebo něco víc?Odsoudit lid a země třetího světa kvuli jejich úrovni je víc než věcí primitivů. Tam tě samozřejmě neřadím, vážím si tvých příspěvků, ovšem nějak často od primitivů přejímáš hlavní kostru argumentů nebo úsudků. Nejsem ten typ, co se nechává zavléct do těchto témat a nemám zájem o střetávání se názorově, jde o volné vyjadřování.

[8]: Barčo, ti lidé nemají třeba co jíst, dítě živí rodinu, protože dospělí práci neseženou. Často jde o sirotky. Žili tam po svém a celkem spokojeně, než se jim do toho začali mocní zvenku plést.

[6]: Romčo, kdo tady minule psal na vlákně „nadace člověk v tísni” o dokumentárních filmech svoje peprné pohledy a já jsem psala, že není dobré házet všechno do jednoho pytle. Ten dokument, který popisuješ jsem neviděla. Co to je za rodiče a zvyky, či náboženství v té zemi, že nechají takto se svými dětmi zacházet? Tohle není problém jen západního světa, nejsou to jen bílí kdo vykořisťují.

Vykořisťování dětí, ženská obřízka, ukamenovávání apd.

Všechno souvisí se vším. Podívej se do islámských zemí, tam válčí malé děti, rodiče je posílají do války. Je to dané kulturou, mentalitou, náboženstvím. Bohužel.

Když odejde nějaký herec, celebrita, spisovatel nebo humanista a filosof, bývá zvykem v naší společnosti projevit různými způsoby určitou soustrast. Je to možná věc zdvořilosti, nebo soucitu s ostatními pozůstalými. Ovšem soustrast s trpícími v jiné části světa nutná není,když ti kteří si podle našich západních a mediálních představ mohou za vše sami je věc toho, že si za smrt a tyranii můžou sami, mají nízkou úrpveň pro demokratické a humanitní principy??

[5]: Mě jde o to, že zmíněný dokumentarista nejenže velmi riskoval svůj život, aby zjistil realitu té země, ale o to, že bezohledné vykořisťování dětí je prostě věc nepřípustná. To se nedá vokecat politicky, ekonomicky ani nábožensky, je to obrovská zrůdnost, ať se to svádí na cokoli. Spíš mě překvapilo od Tebe, že ti nebylo ani trochu líto( v příspěvku) těch dětí v dole...to bych přinejmenším očekával od právě od Tebe. Nějaké vysvětlování jak si za to můžou ve třetím světě sami je na pytel, když se zneužívají tak malé děti a svět k tomu mlčí...nic víc!

Problém jak to je v rovině víry a náboženství bych si sem vůbec netroufal vtahovat, je to věc velmi osobní a rozdílná od pojetí v naší zemi a tam.

Téma je důležité, aby člověk nahlížel na dění ve světě očima přímých účastníků dění, a ne díky mediální masáži a reklamním trikům v psychologicky a marketingově upraveném vydání dokumentů a zpravodajství ve prospěch bohatých firem...bez ohledu na reálný život zdevastovaných lidí.

Je nutná velká dávka empatie, aby se v tom člověk zorientoval, rozhodně ti lidé potřebují pomoc a ne je házet do jednoho pytle s teroristy, primitivy a cikány v panelácích na Kladensku nebo jinde....to bych považoval za velkou chybu a omyl!

Malinko odbočím, taková analogie ohledně vykořisťování států:

Pokud budete chtít „dobro”pro všechny, tak např. budete chtít dát svobodu člověku, který tráví ve věznici 20 let → tak ho tím potrestáte a ublížíte mu. Proč? Takový člověk podle mého názoru není schopen fungovat sám v reálném světě. V té věznici přestože ty podmínky nejsou ideální, tak pro něj je to určitá bezpečnost, jistota, jídlo, střecha nad hlavou a řád, má tam své známé mezi vězni, ale také mezi dozorci. Na svobodě se na takového člověka budou dívat jinak, těžko sežene bydlení, práci, určité zázemí. Kdo z jeho známých přátel, rodiny se k němu bude hlásit po 20 letech ve vězení? Pro toho člověka je vše najednou cizí a velmi těžké. Ne každý je hrabě Monte Christo, to je také myslím důvod, proč spousta lidí se do toho vězení vrací zpátky. Nedokáží žít jinak.

Myslím, že tohle je svým způsobem problém i té Afriky, včetně té závisti okolních států, proto tam jsou neustálé převraty. Jedna vesnice závidí jídlo druhé vesnici a je z toho vojenský převrat. A ta vesnice, která má to jídlo, tak ho má od bílých a za práci. (vykořisťování).

Spoustu věcí osvětlí historie Konga:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Demokratick%C3%A1_republika_Kongo#D.C4.9Bjiny

Jen poznámka:

Coltan, správně kolumbit-tantal – je zdrojem niobu a tantalu. Tantalové kondenzátory najdete v naprosto každé elektronice. Umožňuje vyrábět malé kondenzátory zatímco z jiných materiálů by musely být větší. Jsou v počítačích, televizích, rádiích, … Kromě toho tantal je naprosto biologicky netečný takže se z něj vyrábějí tělní implantáty. Oxid tantalu se používá do čoček kamer kvůli vysokému indexu lomu.

V roce 2009 se tantal těžil takto: 12% Austrálie, 27% Brazílie, 4% Kanada, 13% Kongo, 44% Afrika bez Konga.

Kasiterit, česky cínovec, chemicky oxid ciničitý – je zdroj cínu. Naleziště je i České republice. Hlavním zdrojem cínovce ve světě je Indonésia a Čína. Nejlepší cínovec pochází z brazilských polí. Právě cínovec je hlavním důvodem konfliktů ve východním Kongu.

[1]: Myslím, že globalní ekonomika má jméno – Bilderberg. Společenství nejbohatších lidí na světě. Toto společenství má dva druhy lidí. První skupina lidí vytváří události ve světě. Ta druha skupina reaguje na ty události a tedy skupinu první. Ti kteří reagují jsou početnější a zdánlivě mocnější. Opak je pravdou. Skutečně mocnými jsou ti, kteří vytvářejí ty události a (iluze).

Klíčové otázky:

Veřejné blaho, ústava, republika, rovnostářství, humanismus x suverenita jednotlivých států, tím pádem obrovská rozdílnost jednotlivých států, neporovnatelnost a nekompatibilita.

Co z toho vyplývá:

Bohaté státy poskytují pomoc chudým státům → vytváří podmínky pro práci, dávají jim možnost stálého výdělku → ale zároveň je tím zotročují. Jednorázová finanční injekce tomu státu nepomůže, nenaučí ten stát a ty lidi přemýšlet o tom jak hospodařit s penězi, jak si je opatřit a znát jejich hodnotu. Naopak to dojde k tomu, že si jednotlivé státy tu finanční pomoc budou závidět a pak z toho vznikají konflikty. To je konkrétně ta Afrika.

Pokud necháme Africe absolutní nezávislost a její suverenitu, na kterou ona není zvyklá. Africké státy byly většinou koloniemi. To znamená, že by tam vůbec bílí lidé nezasahovali nejen finančně, ani humanitárně, tak ta Afrika na tom možná bude ještě hůře, než je teď.

Dalším příkladem je EU jakoby rovnováha proti USA, proti Asii. EU → uměle stírá rozdíly mezi jednotlivými státy → proto také nefunguje měna Euro, protože v každé zemi to Euro má naprosto jinou hodnotu. → proto se opět jednotlivé státy vrací ke své měně a suverenitě.

Skutečnost EU: První skupina tvoří ty události a iluze pro vznik EU ( naoko jedna měna, stejné ceny, žádné hranice, stejné normy pro všechny, vše bude jednodušší) a ta druhá skupina lidí (státníků) reaguje na smlouvy ke vstupu do EU. Realita je někde jinde – to prověřil čas.

Všechno je to přirozený proces. A děje se tak historicky od nepaměti lidstva. Římská říše, Britské Impérium, EU. V globalizaci je obsažen zárodek suverenity (její potlačení) a v suverenitě, tedy individualismu jednotlivých států je zárodek a touha po srovnávání a tedy splynutí a určité jednotě.

Proto jsou ve světě neustálé konflikty. Za sjednocení, nebo naopak za nezávislost. Obojí je průšvih. Obojí je opět extrém.

––

Kdybych si osobně mohla vybrat, jestli chci žít v západním světě, nebo raději v islámském světě.

Tak se dobrovolně přiznám, že podmínky, diktatura západního světa jsou mi mnohem milejší, než přijetí podmínek v islámu. Živlově: Voda pokrývá 71% zemského povrchu. Sečtěte všechny možné světové ideologie, náboženství...

Je potřeba si uvědomit, že svět, společnosti, národy, ideologie to všechno je určité zlo. Už jen tím, že právě stírá vaši jedinečnost a suverenitu jako člověka. Část (vy jako člověk) podléhá a přizpůsobuje se celku.

Ve světě i v životě se snažíme vybírat to nejmenší zlo → přijatelné pro nás samotné, ale také co nejméně chceme ublížit ostatním.

Říše zvířat – vnímání dobra a zla :-)

Když se k vám samotnou láskou přitulí chřestýš, může z toho být láska až za hrob. Když si budete chtít pohladit dikobraze, naježí ostny, bere to jako útok. Podobně to funguje i v lidském světě.

––

Dnes na některých produktech, hlavně oblečení visí cedulky, takové certifikáty toho, že tento výrobek nevyráběli děti. Jde o takový etický byznys. Další věcí je, že např. bavlněné tričko stojí jen 120 Kč. I to je globální ekonomika – dotování. USA právě nejvíce dotují celosvětově bavlnářský průmysl. To bavlněné tričko by bylo jinak daleko více drahé. Sběr a pěstování bavlny,(náklady) práce dělníka a jeho mzda, převoz zboží lodí, letadlem.

Globální ekonomika není zdaleka jen o vykořisťování a velmi levných pracovních sílách.

Globální ekonomika: Je náš styl života závislý na utrpení jiných?

COLTAN a KASITERIT.(Neznáte ta dvě divná slova, možná neznáte osudy jiných lidí a dětí kolem nich!)

Snad tahle dvě slova dají odpověď na velmi podivnou otázku a přidají více informací o tom, v jakém stavu "informovanosti" se západní civilizace nachází. Ta dvě slova zní -coltan a kasiterit.Je to vše stále též otázkou minulého stavu západního světa, který těžil z těchto zemí a jejich nerostného bohatství. a dalšího...Možná to může nějak podivně, ale přece, souviset i s lybijským nerostným a přírodním bohatstvím!?

Své o tom ví nejen níže uvedený dokumentarista a odvážný cestovatel:

Frank Piasecki Poulsen

Narodil se v roce 1975 v Dánsku. Vystudoval Národní filmovou školu a poté pracoval jako režisér, fotograf, scénárista. Tématem jeho prací byly vesměs problémy třetího světa či politika. Mezi jeho nejznámější dokumenty patří Guerrilla Girl o Kolumbijce, která opustila svůj komfortní život a přidala se k rebelům z FARC. A nově film Blood in the mobile (Krev v mobilu).

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/deti-v-kongu-zakouseji-kvuli-vyrobe-mobilu-peklo-burcuje-dokumentarista-1q7-/zahranicni.asp?c=A110317_192059_zahranicni_ipl

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Část článku, která mě zaujala vysvětlením stavu v africkém Kongu:

Co vás přimělo natočit právě tenhle dokument?

Pořád hledám příběhy, které přiblíží problémy třetího světa lidem na Západě. A telefony se týkají nás všech. Všichni víme o krvavých diamantech, ale můžeme si říct, to se nás netýká, to je pro bohaté dámy. Ale tohle ne. Týká se to všech. A mohla byste vytvořit film o spoustě dalších produktů, například gumových bot, kalhot... pravděpodobně je vyrábějí děti v hrozných pracovních podmínkách. Pro mě je to jen ukázka globální ekonomiky - jak je náš styl života závislý na utrpení jiných lidí. A na to jsem chtěl upozornit. Měli bychom si toho být vědomi a něco s tím dělat

atd.....

Je třeba zahodit mobil? To se uvidí časem....rozhodně bych byl pro, zahodit bezohlednost a názor, že osobně s tím vším nemám nic společného, nebo že s tím nemohu nic dělat....