Pluto bylo vyřazeno z planet

Pluto není planeta, a co na to astrologie?

Posledních několik let zažíváme období politické korektnosti. S čím dál větší frekvencí se přejmenovává, překlasifikovává, vymýšlí se nová pojmenování pro již existující věci. Přeřazování a přejmenovávání věcí je zkrátka in, je to v módě. A tak před časem došlo i na Pluto.

Prvním, trochu prostořekým odstavcem, jsem naznačil, že chci rozebrat dávnější událost, a to vyřazení Pluta z planet a zařazení mezi trpasličí planety, tzv. plutoidy. Velmi často jsem dostával a dostávám otázku, co to znamená pro astrologii a co se pro mně konkrétně mění.

Mohl bych jako odpověď velmi jednoduše napsat, že vyřazení Pluta z planet je pouze byrokratická záležitost, která nemění vůbec nic. Pokud astronomové vyřadí Pluto z planet a zařadí ho třeba mezi zpěvné ptactvo, z hlediska vesmíru a reality se nezměnilo vůbec nic a Pluto nezačne zpívat ani lovit žížaly. Vesmír se nezačne chovat jinak tím, že astronomové něco jinak nazvou, či přerazítkují pár papírů.

Přesto bych takto jednoduše skončit nechtěl, jednak by to bylo příliš přímočaré a nezdvořilé, jednak bych tím čtenáře připravil o zajímavý příběh. A v neposlední řadě bych vlastně nevysvětlil jaké důsledky vyřazení Pluta vlastně má. A také bych vyvolal dojem, že si nevážím astronomů, přičemž naprostý opak je pravdou.

Palcové titulky v New York Times

Ačkoli občasné útoky a pochybnosti na to, že Pluto nemá být zařazeno mezi planety přicházely už dříve, kola se začala roztáčet až v New Yorku.

Manhattan je městská část v New Yorku známá svými mrakodrapy, kde také sídlí OSN, americká burza (známý Wall Street odkud pravidelně přicházejí celosvětové krachy burz), divadlo na Broadwayi a mnoho dalších významných institucí. Je to tedy velmi vlivné místo a jeho „genius loci“ je jaksi už předurčen ovlivňovat celý svět. Odtud se šíří finanční krize, zde na Manhattanu se také zrodil boj proti terorismu útokem na Světové obchodní centrum dne 11.9.2001.

Manhattan je zkrátka místo, které jako kdyby bylo předurčeno už historicky svými sudičkami způsobovat celosvětové záležitosti. Pokud vznikne na Manhattanu problém, často se z toho stane celosvětový, nebo globální problém.

Haydenovo planetárium v New Yorku otevřelo 19. února 2000 centrum, kde oprášilo model pouze osmi planet. Sám ředitel planetária nečekal větší ohlas a byl překvapen, když se to stalo dostatečně zajímavým i pro novináře. Ředitel planetária, Neil de Grasse Tyson, se jednoduše rozhodnul Pluto škrtnout z planet. 22. února 2001 se objevil na titulní stránce novin New York Times článek „Pluto's Not a Planet? Only in New York“ (Pluto není planeta? Pouze v New Yorku).

Dále asi tušíte. Když novináři rozjedou kauzu, tak prostě džin z láhve je vypuštěn, Pandořina skříňka otevřena. Média dokáží z kohokoli udělat celebritu, stejně tak jako ho srazit na dno. A sám slavný deník New Times napsal, že Pluto není planeta. To nemohlo zůstat bez odezvy. Článek jsem četl a navzdory pochybovačnému nadpisu spíše jen podával důkazy, proč Pluto není planeta. Mediální kampaň na dehonestaci začala.

Před vyřazením Pluta

Jakmile byla zaseto semínko pochybností a Pluto to mělo mediálně polepené, pak bylo jenom otázkou času, kdy se Pluto vyřadí z planet.

Ačkoli do té doby byla tendence spíše nové planety přidávat, město ředitel planetária v New Yorku a deník New York Times se rozhodli, že se bude škrtat.

4. června 2002 byla v Kuiperově pásu v Kalifornii objeven Quaoar. Jméno dostala po božském stvořiteli z mytologie indiánského kmene Tongva, který žil v okolí Los Angeles. Astronomicky pak planetka dostala číslo rovných 50000. Její velikost byla určena na polovinu velikosti Pluta, ačkoli novější měření ukazují, že je nejspíše menší.

14. listopadu 2003 byla v Kuiperově pásu objevena Sedna. Tentokrát jméno přišlo od inuitské (eskymácké) bohyně, která vládla všem mořím a oceánům. Astronomové jí očíslovali jako 90377. Její průměr měl být tři čtvrtiny Pluta, ale nověji byl velmi výrazně snížen. Její poloha je dána spíše do Oortova pásu, sahá příliš daleko. Existovaly dokonce pokusy zařadit Sednu jako desátou planetu, ale bylo to poměrně důrazně odmítnuto, ale možná, že kdyby o tom psal New York Times …

21. října 2003 byl v Kuiperově pásu pozorován Eris, ale až v roce 2005 byla stanovena jeho dráha. Erik má měsíc zvaný Dysnomia. Eris je jméno řecké bohyně sváru a Dysnomia je její dcera, bohyně anarchie. Samo těleso má být mírně větší, než Pluto. U Erise se také uvažovalo do zařazení jako další planety, což ohlásila NASA, ale ani NASA nemá tak velkou moc rozhodovat o vesmírné vědě jako má deník New York Times.

Co je zajímavé je, že u všech těchto objevů byly tzv. velké oči. Při objevu výše uvedených těles se stanovily bez výjimky větší rozměry, než se posléze ukazuje, nebo je o nich pochybnost. Prakticky bez výjimky se rozměry těchto se upravovaly dalšími pozorováními směrem dolů. Ono není divu, v zásadě všechny z nich jsou velmi daleko a řada parametrů je velmi nejasných. Všechny fotografie jsou v zásadě jen skvrny bez jakýchkoli detailů.

Pluto bylo sesazeno v Praze

Mezinárodní astronomická unie (IAU) je světová organizace, která sdružuje profesionální astronomy a národní astronomické společnosti světa.

V roce 2004 byla ustanovena komise, která měla vypracovat doporučení, co bude považováno za planetu. Z tohoto návrhu vyplynulo, že namísto devíti planet jich bude rovnou dvanáct. Planetou mělo být (velmi zjednodušeně řečeno) těleso, které obíhá kolem Slunce a má dostatečnou hmotnost na kulatý, nebo skoro kulatý tvar. Planetou se měl také stát zmíněný Eris, dále planetka Ceres objevená v roce 1801 (a už tehdy často do planet zařazovaná) a také Charon, měsíc planety Pluto.

Shromáždění Mezinárodní astronomické unie se v roce 2006 konalo v Kongresovém centru v Praze. Na tomto kongresu se strhnul velký boj o to co je to planeta nad připraveným návrhem. Byla bouřlivá diskuse, kterou si písemně můžete přečíst na internetu.

Výsledkem bylo, že se přidala podmínka, že planeta může být pouze těleso, které má ve svém okolí čisto kromě svých měsíců. Pluto tedy bylo vyškrtnuto, protože kříží dráhu Neptuna a tím tedy má ve svém okolí velké těleso – Neptuna. Tím došlo k vyřazení Pluta, stejně tak jako nově navrhovaných těles z kategorie planet. Namísto zvětšení počtu planet došlo tedy ke snížení na osm.

Tělesa, které nesplňují podmínku, že jsou bez srovnatelně velkého tělesa obíhajícího kolem Slunce ve sféře svého gravitačního vlivu dostaly název trpasličí planety. Do trpasličích planet bylo zařazeno Pluto, Eris, Ceres a další.

Plody bohyně sváru Eris

Ačkoli objev trpasličí planety Eris nezpůsobil vyškrtnutí planety Pluto přímo, ale stal se pověstným posledním hřebíčkem do rakve. Právě objev tělesa většího, než Pluto s konečnou platností nechal rozkvést dříve zasetým pochybnostem a rozdělil astronomickou obec na dvě strany. Jedna Pluto chtěla jako planetu, druhá nikoli.

Eris zasel sváry. Řada astronomů s vyškrtnutím Pluta jako planety nesouhlasí. Argumentují třeba tím, že na IAU hlasovala pouhá 4% z existujících astronomů pro vyškrtnutí Pluta ze seznamu planet.

Řada astronomů také tvrdí, že definice planety je nekonzistentní. Protože Pluto kříží dráhu Neptuna, bylo vyškrtnuto ze seznamu planet. Stejně tak ale bylo možné podle definice vyškrtnout Neptuna jako planetu a nechat Pluto planetou, protože Neptun kříží dráhu Pluta.

Můžete dokonce sami vyjádřit svůj názor pomocí petice na internetu, kde zvolíte, zda Pluto má nebo nemá být planetou.

Co znamená rozhodnutí Pluta pro astrologii?

Upřímně řečeno nic. Pro astrologii se nic nemění. Pluto prostě bylo papírově zařazeno pod jiný název, ale reálně se tím nic nemění. Pluto má stále stejnou hmotnost, stále stejnou dráhu po které obíhá. Stále stejné chemické složení. A v horoskopu stále stejný význam.

Mimochodem, věděli jste, že astrologové zařazují mezi planety i Slunce a Měsíc?

Ohledně toho, jestli je Pluto zařazena lidmi jako planeta, nebo jako trpasličí planeta, nebo cokoli jiného se hodí parafrázovat moudrého Wiliama Shakespeara:

Přejmenování Pluta není náhoda

Pluto má netypickou dráhu. Jeho dráha, kterou Pluto obíhá kolem Slunce není ani příliš způsobně kulatá, ale je hodně do šišata, jak by astronomové řekli, má velkou výstřednost. A tak vzdálenost Pluta od Slunce je obrovsky proměnlivá. Ačkoli jste se ve škole učili pořadí těles, kde Pluto obíhá za Neptunem, tak vám v podstatě lhali. Od roku 1979 do roku 1999 bylo Pluto blíže ke Slunci, než Neptun a Neptun se tak obíhal za Plutem.

Astrologicky se toto zpřeházení planet projevilo, tím, že se na dvacet let stalo Pluto významnější a bližší planetou, než Neptun. Nastal obrovský rozmach technologií a objevů dávající do ruky nesmírnou sílu a možnosti. Všimli jste si jak za tato léta udělala technika obrovský pokrok? Jak se třeba proměnily počítače a jejich výkony?

A jakmile v roce 1999 se dostalo Pluto opět za Neptuna a začalo tak oslabovat, začali astronomové dštít oheň a síru v plamenných diskuzích a postupně pochybovali o tom, že Pluto je planeta až jej roku 2006 dehonestovali na trpasličí planetu. Až zase kolem roku 2250 se Pluto opět dostane před Neptun. A tehdy opět nastane obrovský posun a obrovské objevy dnes netušených možností. Pošlete tuto zprávu vaším potomkům, kteří se v tu dobu budou divit, jak jejich tátové a dědové mohli žít s tak primitivními technologiemi, jako jsou počítače.

Další odkazy

Pokud se chcete dozvědět podrobnosti o současné konstelaci Pluta, můžete si přečíst článek Pluto v Kozorohu.