Všechny události

28.10.1918

Vznik Československa

30.10.1918

Martinská deklarace – Slováci se připojili k Českoslovenku

14.11.1918

Tomáš Garrigue Masaryk zvolen 1. prezidentem Československa

10.04.1919

Zavedení koruny jako Československé měny
Měnovým zákonem byla zavedena koruna československá (Kč). Byl stanoven kurs vůči předchozí měně, jedna koruna československá se počítá za jednu korunu rakousko-uherskou. Pro novou měnu zůstalo označení koruna stejně jako pro původní rakousko-uherskou měnu.

14.12.1935

Tomáš Garrigue Masaryk odstoupil z funkce prezidenta Československa
Pro nemoc a stáří ve svých pokročilých 85 letech Tomáš Garrigue Masaryk abdikoval na funkci prezidenta Československa.

18.12.1935

Edvard Beneš zvolen 2. prezidentem Československa

12.03.1938

Anschluss Rakouska – připojení Rakouska k nacistické třetí říši

15.09.1938

Adolf Hitler se sešel s britským ministerským předsedou Chamberlainem na Berghofu, kde Hitler žádal připojení českého pohraničního území k Německu. Chamberlain neměl námitek, upozornil jen na potřebu porady s Francií a s Runcimanem a na nutnost překonání „praktických potíží“.
   Protektorát Čechy a Morava

19.09.1938

Vlády Anglie a Francie vyzvaly československou vládu, aby odstoupila pohraniční oblasti s více než 50% německého obyvatelstva Německu.
   Protektorát Čechy a Morava

29.09.1938

Mnichovská dohoda
Zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) se dohodli (Mnichovská dohoda), že Československo musí do 10.10.1938 odstoupit pohraniční území. Pohraniční území mělo být postoupeno následujícím zemím: Sudety Německu, východní část české části Těšínska Polsku a jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni.
   Protektorát Čechy a Morava

15.10.1938

Edvard Beneš odstoupil z funkce prezidenta Československa
Po Mnichovském diktátu Edvard Beneš abdikoval na funkci prezidenta Československa.
   Protektorát Čechy a Morava

30.11.1938

Emil Hácha zvolen 3. prezidentem Československa
Emil Hácha zvolen jako prezident Československa. Důvody pro jeho volbu byly v jeho dosavadní neutralitě a ve zkušenosti s vedením větší instituce (byl prvním prezidentem Nejvyššího správního soudu).

14.03.1939

Vyhlášen samostatný Slovenský stát

Prezident Emil Hácha s ministrem zahraničí F. Chvalkovským odjeli do Berlína, kde jim A. Hitler o jedné hodině po půlnoci oznámil „nezvratnou vůli“ okupovat za několik hodin zbytek českých zemí a připojit je k říši. V případě nesouhlasu s okupací vyhrožoval zničením Prahy leteckým bombardováním. Brutálnímu nátlaku Hácha podlehl, také vláda v Praze se tomuto diktátu podvolila.

15.03.1939

Začátek okupace českých zemí nacistickým Německem.

16.03.1939

Zřízení Protektorátu Čechy a Morava
A. Hitler vydal v Praze výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava (č. 75/1939 Sb.). Protektorátu byla odepřena státní povaha a stal se integrální součástí Německé říše. Nastala otevřená teroristická německá diktatura, zabezpečovaná rozsáhlým donucovacím aparátem. Protektorát neměl žádnou mezinárodně právní způsobilost k jednání (i když byla formálně zřízena funkce vyslance protektorátní vlády v Berlíně). Nebylo mu přiznáno ani právo na samostatnou vojenskou moc, byla rozpuštěna armáda a povoleno jen tzv. vládní vojsko.

10.05.1940

Winston Churchill se stává premiérem Velké Británie

26.05.1946

Československé parlamentní volby 1946
První volby po druhé světové válce, které byly zároveň jediné do nástupu komunistů k moci. Kandidovat mohly jen tzv. strany Národní fronty. Jednalo se o strany, které jako jediné byly po válce povoleny a systém již nepočítal s koalicí a opozicí, ale s účastí všech stran ve vládě. Vítězem voleb v českých zemí se stala Komunistická strana Československa (KSČ).

17.11.1989

Začátek Sametové revoluce

23.04.1990

Přejmenování názvu státu na Česká a Slovenská Federativní Republika
Změna názvu státu na Česká a Slovenská Federativní Republika (česky) a Česká a Slovenská Federatívna Republika (slovensky), zkratka ČSFR. Název byl zaveden po tzv. „pomlčkové válce“.

17.07.1992

Slovenská národní rada přijala a vyhlásila dokument Deklarace Slovenské národní rady o svrchovanosti Slovenské republiky, který vyslovuje požadavek samostatnosti Slovenska.

20.07.1992

Prezident ČSFR Václav Havel odstoupil ze své funkce. Po zbylou dobu existence byla ČSFR bez prezidenta.

13.11.1992

Federální shromáždění ústavní přijalo zákon č. 541/1992 Sb., o dělení majetku ČSFR mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku.

25.11.1992

Federální shromáždění ústavní přijalo zákon č. 542/1992 Sb. o zániku ČSFR k 31.12.1992.

16.12.1992

Česká národní rada schválila novou Ústavu České republiky (předtím v rámci federace Česká republika vlastní ústavu neměla).

01.01.1993

Vznik České republiky
Česká republika vznikla jako samostatný stát po zániku ČSFR.
   Samostatná česká republika

Vznik Slovenské republiky
Slovenská republika vznikla jako samostatný stát po zániku ČSFR.

26.01.1993

Poslanecká sněmovna zvolila Václava Havla jako 1. prezidenta České republiky.
   Samostatná česká republika

12.03.1999

Česká republika byla přijata do NATO.
   Samostatná česká republika

28.02.2003

Václav Klaus zvolen prezidentem České republiky
Ve třetím kole potřetí opakované volby byl Václav Klaus 142 hlasy z 281 zvolen prezidentem České republiky.
   Samostatná česká republika

01.05.2004

Česká republika vstoupila do Evropské Unie.
   Samostatná česká republika